Kod CZ Uherský
Brod
(Ungarisch
Brod, Magyarbród)
Připojené: Havřice,
Maršov,
Těšov,
Újezdec Kostel Neposkvrněného početí P. Marie Zdroj A) Masarykovo nám. čp.
103. Trojlodní chrám představuje vynikající barokní architekturu. Stavba je
pozoruhodná i z urbanistických hledisek, a to vzhledem k polaritě prostoru
náměstí mezi kostelem a radnicí, coby symboly církevní a světské správy. Barokní budova kostela byla postavena
podle plánů kounicovského architekta Domenica Martinelliho,
italského architekta nar. v r. 1650 v Lucce, kde také r. 1718 zemřel. Byl
hodně činný ve Vídni a na Moravě a pracoval pro šlechtické rody Lichtenštejnů, Harrachů a Kouniců. Kostel dal postavit Hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic v letech 1717 - 1733, kdy byl vysvěcen. Na
impozantním průčelí vyniká zejména portál nad hlavním vchodem. Věž farního kostela byla postavena v
letech 1879 - 1881 podle návrhů arcibiskupského stavitele Gustava Merety a je vysoká 60m. Pozoruhodná je i výzdoba kostela -
obraz Stětí sv. Jana Křtitele od neznámého autora, který dal namalovat r.
1697 Doninik Ondřej z Kounic,
obraz knížete Václava od Adolfa Hellera z r. 1929, nebo obraz Neposkvrněného
početí Panny Marie od neznámého malíře a řada dalších. Sochy na oltáři jsou
dílem Josefa Antonína Winterhaltera. Fara Zdroj C) Farnost byla založená již ve
12.století, roku 1397 se připomíná trvalý vikář kostela v Uherském Brodě.
Kolem roku 1500 měla presentační právo kolegiální kapitula v Kroměříži. z let
1735 – 1737 Klášterní kostel Nanebevzetí P.Marie
Zdroj A) … Klášter Dominikánů Zdroj A) Mariánské náměstí čp.
61. Jedna z nejstarších a největších památek na Uherskobrodsku,
dominanta městského panoramatu.Původně gotický klášterní kostel s dlouhým
presbytářem (typickým pro dominikány), vybudovaným patrně v první polovině
14. stol., byl mnohem vyšší, než je dnešní chrám. Byl tvořen trojlodí, s
ozdobami z tesaného kamene, na průčelí měl dvě věže ozdobené hodinami, které
byly v té době velkou vzácností. Po několikerém vypálení a zpustošení v době
husitské (1421) a v průběhu třicetileté války (1634), byl kostel radikálně
přestavěn v období raného baroka, v 6O. a 70. letech 17. století, nákladem
hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Ditrichštejna. Autorem plastik na hlavním průčelí je
olomoucký sochař František Zurn. Interiér kostela s
díly Josefa Winterhaltera a Benedikta Telčika (oltář) byl naposled upravován v období
novodobého historismu. Fasáda byla obnovena současně s rekonstrukcí klášterní
budovy v posledních letech. Kostel M.J.Husa
Zdroj A) Církev čsl
husitská, Bratří Lužů čp.
192. Nejstarší dochovaná gotická sakrální architektura ve městě pozměněná
renesanční přístavbou věže a raně barokní přestavbou v 17. století.
Nepostradatelná součást architektonického fundamentu města, jejíž tradice
sahá až k jeho počátkům. Dominanta ve východní frontě ul. Bratří Lužů. Původně farní kostel sv. Jana
Křtitele. Loď v obvodovém zdivu ze 14. století. Presbytář pozdně gotický,
zhotoven Pavlem Sekaným roku 1494. Renesanční věž z roku 1589 je stavěná
Mikulášem Lorkem. Klenby lodi jsou z doby raně barokní
přestavby datované rokem 1667. Roku 1733 byla farní správa přenesena k novému
kostelu na náměstí a v roce 1784 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště.
Od roku 1898 byla boční loď užívána jako Krajinské muzeum a v roce 1920 byl
kostel převzat a rekonstruován církví Československou husitskou. Kaplička Andělů strážných Zdroj A) z roku 1763 stojí při vstupu do Tyršových sadů z jižní strany. Po dlouhá léta byly z
kaple vypravovány pohřby z Havřic. V kapli jsou
uloženy urny s pozůstatky spisovatele, znalce dějin města, Vilibalda Růžičky a jeho ženy. Kaplička Zdroj C) … [Stará synagoga] Zdroj C)
Zdroj D) původně stávala v židovské osadě na jihovýchodním
předměstí. Podle dochovaných písemných zpráv se jednalo o zděnou budovu
neznámého stáří, která byla zbořena v prvních letech 18. století (kolem roku
1704). [Nová synagoga] Zdroj C)
Zdroj D) Zbořena, postavená za podpory
Maxmiliána Oldřicha z Kounic-Rietbergu
v roce 1717 podle vzoru jedné z amsterdamských synagog stávala v židovském
ghettu uvnitř městských hradeb. Jejím architektem byl zřejmě Domenico Martinelli. Za okupace
byla v roce 1941 vypálena a její zbytky odstraněny. [Ortodoxní modlitebna] Zdroj C)
Zdroj D) zřízena v roce 1872 po rozkolu mezi
reformní a ortodoxní skupinou židovské obce. Její interiér byl z velké časti
poničen v období 2. světové války. Valná část stavby je dochována dodnes, v
interiéru budovy se nachází pamětní desky se jmény obětí holocaustu. Nový hřbitov Zdroj C) … Hřbitovní brána Zdroj C) Nového hřbitova Starý židovský hřbitov Zdroj C) založen nejpozději v 17. století, v ulici
Pod Valy, Po roce 1870, kdy byl založen nový hřbitov, pozbylo toto pohřebiště
svoji funkci a během okupace bylo zdevastováno Nový židovský hřbitov Zdroj C) založen v roce 1870, po levé straně
ulice Neradice, jež vede dál na severovýchod na Biskupice, naproti pivovaru Janáček, Na ploše 7421 m2 se
nachází 1085 náhrobních kamenů (macev), z toho asi
stovka sem byla po skončení 2. světové války přemístěna ze zdevastovaného
Starého židovského hřbitova. Nejstarší z těchto náhrobků pochází z roku 1601.
Vedle vchodu na hřbitov se nachází „eklektická“ obřadní síň, v níž jsou
umístěny pamětní desky se jmény asi 600 obětí holokaustu
ze zdejší oblasti. Obřadní síň Zdroj C) Nového židovského hřbitova Kaplička Zdroj C) Hřbitovní Mariánský sloup Zdroj A) velmi hodnotná barokní památka z roku
1785. Sloup stál původně ve středu Mariánského náměstí. Na dnešní místo byl
přemístěn po roce 1922. Socha sv.Vincece Fererského Zdroj C) Před kostelem Nanebevzetí P.Marie, socha kněze dominikánského řádu. Dílo Josefa
Antonína Winterhaltera z roku 1747 Socha P.Marie Zdroj C) Ve štítě kostela Nanebevzetí P.Marie Socha Zdroj C) Na průčelí kostela Nanebevzetí P.Marie Socha Zdroj C) Na průčelí kostela Nanebevzetí P.Marie Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) … Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) U č.p.760 Kamenný kříž Zdroj C) Se sochami, u třech svatých Kamenný kříž Zdroj C) Před klášterním kostelem Nanebevzetí P.Marie Kamenný kříž Zdroj C) Před farním kostelem Kamenný kříž Zdroj C) U silnice do Bánova Kamenný kříž Zdroj C) U vjezdu do Danifery Kamenný kříž Zdroj C) V poli pod Černou horou Kamenný kříž Zdroj C) U zbrojovky Kamenný kříž Zdroj C) Proti splavu u silnice do Těšova Kamenný kříž Zdroj C) Na novém hřbitově Kamenný kříž Zdroj C) … Kamenný kříž Zdroj C) Na starém hřbitově Kamenný kříž Zdroj C) Pod pivovarem Kamenný kříž Zdroj C) Ul.Nivnická Železný kříž Zdroj C) U Kozákova mlýna Železný kříž Zdroj C) U cesty na Královí Železný kříž Zdroj C) Na kraji Rubanisk Železný kříž Zdroj C) U cesty do Těšova Železný kříž Zdroj C) U střelnice Železný kříž Zdroj C) Ul.Pořadí Železný kříž Zdroj C) Ul.Horní Valy Železný kříž Zdroj C) Hradební ul. Boží muka Zdroj C) U hřiště na Lapači Pamětní deska Zdroj A) na domě čp.
201 s reliéfem J. A. Komenského, která připomíná, že v domě, jenž stával na
tomto místě, prožil své dětství učitel národů až do svého odchodu 1604 do
Strážnice. Pamětní deska Zdroj C) Na Panském domě, JUDr
Václavu Kounicovi Kašna se sochou sv. Floriana Zdroj A) z roku 1756 stojí na místě původní městské
radnice zbourané v roce 1717. Socha sv. Floriana patří k vrcholným dílům
sochaře Josefa Antonína Winterhaltera. Via Lucis (Cesta světla) Zdroj A) bronzový obelisk z roku 1992, který
věnoval městu u příležitosti oslav 400. výr. narození J. A. Komenského přední
český sochař žijící ve Francii (Paříži), Ivan Theimer Památník padlých 1914-18 Zdroj C) … Památník padlých 1938-45 Zdroj C) … Socha J.A.Komenského Zdroj C) Před zámkem Socha Zdroj C) … Socha Lázeň Zdroj C) Na starém židovském hřbitově, Martin Ceplecha [Hrad] Zdroj A) pod ředitelstvím Muzea J. A .K. je
položen pamětní kámen na zeměpanský hrad, který dal
postavit kníže Břetislav na místě původní tvrze z 11. stol. První dochovaná
zpráva pochází z listiny markraběte Karla z 25. března 1338, vydané v Brně.
Na hradě byli hosty téměř všichni čeští panovníci. V letech 1428 a 1431 zde
pobýval i Prokop Holý, když táhl s husity na Slovensko. Od 28. září 1510 do
Tří králů 1511 zde pobýval s celou rodinou i dvorem český král Vladislav II. Zámek Zdroj A) Muzeum, Hradní nám. čp. 36, Drobnější barokní architektura náležející do
skupiny pozoruhodných Martinelliho staveb a
přestaveb ve městě (farní kostel,panský dům). Na místě gotického hradu zaniklého v 17.
století, měl podle plánů Domenica Martinelliho vzniknout velkorysý zámecký komplex. Od 9O.
let 17. stol. do roku 1705 však byl vybudován pouze objekt konírny, jako
fragment původní rozlehlé zámecké stavby, která nebyla realizována, neboť
pozornost stavebníka Ondřeje Kounice, se zaměřila
především na budování rodového sídla ve Slavkově a po jeho smrti r. 1705
ztratili dědicové o zámeckou stavbu v Uh. Brodě
zájem. Ústřední prostor hlavní budovy
představuje podle Dr. Eliáše někdejší konírnu - trojlodní sloupový sál
zaklenutý barokními křížovými klenbami. Interiérová úprava je novodobě
podřízena expozici zaměřené na osobu Jana Amose Komenského, jehož bronzová
socha v nadživotní velikosti od Vincence Makovského
je umístěna před jižní zámeckou branou. Hradby Zdroj A) Město Uherský Brod bylo ve 13. stol
opevněno jednoduchou, ale silnou hradební zdí, jejíž zbytky se dodnes
zachovaly v jižní a severní části města. Hradební zeď byla 1, 7 m široká, 10
m vysoká a její celková délka činila 2 109 m. Opevnění tvořilo s celkovým
půdorysem města jednotu. Čtyři vstupní brány do města byly postaveny ve směru
světových stran. Z nich nejpevnější byla dolní, nebo také Nivnická. Brána
byla 26 m vysoká a 10 m široká. Nejpevnější prý byla proto, "že byla na
maltě vínem zadělané". V polovině 18. stol. pozbylo městské opevnění
významu. Hradební zdi zůstaly opuštěny a postupně vymizela i úcta, kterou k
nim Broďané chovali. Tři městské brány byly
zbourány v roce 1874 a jejich zdiva bylo použito při stavbě věže farního
kostela. Jediná dochovaná brána tvoří vstup do Muzea J. A. Komenského. [Nivnická brána] Zdroj D) … [Těšovská brána] Zdroj D) … [Zámecká brána] Zdroj D) … [Hradišťská brána] Zdroj D) … Vítkovská bašta Zdroj D) … Bílá bašta Zdroj D) … Radnice Zdroj A) Masarykovo nám. čp.
100. Renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova Město Uh.
Brod nemělo až do 15. stol. vlastní radnici. První budovu sloužící tomuto
účelu získalo v roce 1461 od Jana Tovačovského z Cimburka, který měl Uherský Brod v zástavě. Tato radnice
stála uprostřed Dolního náměstí a sloužila městu až do roku 1556, kdy byla
zbourána a na jejím místě postavena stavba rozsáhlejší a účelnější. Zde se
úřadovalo až do počátku 18. stol., kdy byla městská kancelář přestěhována do
bývalého šlechtického domu v rohu náměstí. Tato budova původně náležela
městskému písaři Pavlovi Makovcovi. Pak dům postupně drželi Mariana Beřkovská ze Šebířova, manželka
pana Arkleba z Kunovic, Václav Kokorský
z Kokor a Lev Vilém z Kounic.
Šlechtický dům prodal městu na stavbu radnice v roce 1702 hrabě Dominik
Ondřej z Kounic. Závažná slohová přestavba
(nástavba věže, interiérové úpravy, přefasádování)
byla provedena v baroku první čtvrtiny 18. století. V letech 1703 - 1715 ji
prováděl stavitel Michal Graváni. Od této doby se
dochoval půdorys radnice do dneška. Pod přední částí budovy se nacházejí
rozsáhlé podzemní prostory jako součást sítě chodeb pod středem starého
města. Po dílčích klasicistních a starších novodobých, architektonicky
převážně indeferentních úpravách interiérů, byla na
přelomu 80. a 90. let 20. stol. provedena komplexní rekonstrukce celého
objektu podle projektu SÚRPMO Brno. Zajímavostí budovy jsou věžní hodiny,
které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého
Janka, k němuž se váže známá pověst z doby kuruckých válek. Panský dům Zdroj A) Kaunicova čp. 77.
Panský dům - pozoruhodná rozsáhlá barokní budova palácového charakteru
(projekt barokní přestavby od Domenica Martinelliho) s dochovaným velmi hodnotným starším
goticko-renesančním a renesančním jádrem s řadou zajímavých architektonických
detailů. Prvořadá profánní (světská, nenáboženská) architektura patřící
bezesporu k nejhodnotnějším dochovaným částem historického stavebního fondu
památkové zóny a svým významem přesahující hranice města. Původně měšťanský dům, pozdně
goticky, resp. goticko renesančně přestavěný roku
1512 na nový panský dům. Z něj se dochovaly portály v jižním průjezdu a
místnosti za nimi spolu s arkádovým nádvořím. Barokní přístavba byla
provedena na přelomu 17. a 18. století pro Dominika Ondřeje Kounice. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v
sedmdesátých letech tohoto století, v půdních prostorách vestavěna základní
umělecká škola. Renesanční sloupy arkádového nádvoří jsou nahrazeny kopiemi
(původní sloupy byly subtilnější, s jemnější profilací). Panský dům slouží dnes jako
víceúčelová budova pro kulturní a společenské potřeby města. Nachází se zde
obřadní síň, galerie, gotická kaple Kouniců,
knihovna a základní umělecká škola. Panská stáj Baraník Zdroj D) vystavěna z příkazu Dominika Ondřeje
z Kounic, snad jako prvopočátek zamýšlené velkorysé
zámecké stavby, která však nikdy nebyla realizována. Stavebníkem byl zednický
mistr Antonio Riva, který pracoval na budově mezi
léty 1690 – 1693 pravděpodobně podle plánů vyhotovených italským architektem Domenicem Martinellim (1650 –
1718). Již v srpnu 1692 dostal kameník Petr Zvohal (Zvahala) za šestnáct
sloupů, později žlutě obarvených, jež nesou křížové klenby sálů, 160 zlatých,
a o necelý rok později byla uzavřena smlouva se štukatérem Franceskem Fontanou na
zhotovení hlavic sloupů ve slohu jónském. Ze slohového hlediska je celkové
pojetí stavby orientováno na střízlivé formy klasicistního proudu italské
manýristické architektury a svým vzhledem se značně přibližuje podobné Martinelliho stavbě v Lednici. Hlavní průčelí budovy je
obráceno k východu a je děleno svazkovými jónskými pilastry, jež nesou
zalamované kladí, jehož vlys dekorují reliéfní šátky. Nad vstupem do budovy
je umístěn zalamovaný trojúhelníkový štít, v jehož středu je vyhotoven volutovou
kartuší zarámovaný rodový znak stavebníka, Dominika Ondřeje z Kounic. Osm oken průčelí budovy je rámováno šambránami s
dvojitou lištou a podloženo parapetními římsami na volutových konzolách. Nad
okny jsou umístěny trojúhelníkové a segmentové suprafenestry
v pravidelném prostřídání a nad nimi obdélníkové nadsvětlíky v lištových
šambránách. Zalamovaný vlys nad hlavicemi pilastrů je zdoben maskarony se
šátky. Valbová střecha, spočívající na původním dřevěném krovu, je nově kryta
pálenou taškou. Svoji hospodářskou funkci, k níž byla budova „Baraníku“ předurčena, plnila až do roku 1919, kdy přešla
jako rodinný majetek do rukou maďarského rodu Palffyů.
V období pozemkové reformy ve 20. letech minulého století přešla budova do
majetku města, jehož rada zde nechala vybudovat muzeum. Nadační dům Zdroj A) původní budova se připomíná již v
roce 1569. Vzhledem k tomu, že svou velikostí nevyhovoval, byl v roce 1710
zbořen, v letech 1711- 13 znovu postaven jako špitál - útulek pro staré a
chudé měšťany. Za Marie Terezie sloužil jako kasárna. Dům je ozdoben městským
znakem a nápisem na kamenném ostění starého portálu, udávající v chronogramu,
že tento útulek byl vybudován r. 1713 za primátora Pavla Hájka. Gymnázium J. A. Komenského Zdroj A) jehož první třída byla
otevřena na počátku školního roku 1896/97. Ve vstupní hale je uložena prsť z
hrobu Jana Amose Komenského. V těchto místech stávala budova českobratrského
sboru a škola, kterou mladý Jan navštěvoval. Zde se taky rozkládal velký
bratrský hřbitov, na němž byly pochováni Janovi rodiče, otec Martin a matka
Anna, stejně i jeho sestry Zuzana a Ludmila. Škola Zdroj C) … Hvězdárna Zdroj C) … Pilecký mlýn Zdroj C) … Škrlovský mlýn Zdroj C) … Kino Svět Zdroj C) … Sýpka Zdroj C) 19.stol., v níž sídlí Q studio, agentura Františka Chrástka. Dům č.p.105 Zdroj C) Masarykovo náměstí Dům č.p.135 Zdroj C) Masarykovo náměstí Dům č.p.164 Zdroj C) se sušírnou bylin a dřevníkem s
kamennou studnou Dům č.p.201 Zdroj C) Možný rodný dům J.A.Komenského Dům č.p.202 Zdroj C) Masarykovo náměstí Dům č.p.220 Zdroj C) Hradební ul. Dům Zdroj C) Masarykovo náměstí Dům kultury Zdroj C) Brutalismus v historickém centru |
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
Počátky historického osídlení Uh.
Brodu, jehož původní jméno ("Na Brodě") připomíná brod přes řeku Olšavu,
sahá do 10. - 12. století. Původní osada pravděpodobně ležela v jižní části
nynějšího vnitřního města, v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a
tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Díky
své poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné
hospodářské centrum. V důsledku rozvíjejícího se obchodu a řemesel se začala
rozšiřovat zástavba severně od původní osady, která nabývala stále více
charakter městského sídla. Významným mezníkem v historii Uh.
Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na
město královské a udělil mu hlubčické právo (soubor
právních nařízení) a právo nuceného skladu. Postupně udělil král městu další
privilegia (např. osvobození od placení mýta ve všech svých zemích z roku
1275, kdy se v listině vydané v Olomouci poprvé vyskytuje název "Brod
Uherský"). Jako hraniční, pevnostní město, musel Brod čelit nájezdům
Uhrů. Těžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal v podstatě
průchodištěm husitských vojsk a také jejich důležitým opěrným bodem.
Uklidnění, které nastalo po ukončení husitských válek netrvalo dlouho. Další
útrapy přinesla městu, ve druhé pol. 15. stol.,
válka českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem Korvínem.
18. června roku 1506 se stal pánem Uh. Brodu Jan z
Kunovic, za jehož panství a později i jeho syna, zaznamenalo město kulturní a
hospodářský rozkvět (výstavba radnice, panského domu), jenž trval až do poč. 17. století, do ničivých nájezdů Bočkajovců
z Uher, které měly pro obyvatele katastrofální následky. V roce 1611 prodali
dědicové Arkleba z Kunovic Brod Oldřichu z Kounic. Kounicové, i když
potvrdili dosavadní privilegia města, v něm samotném nesídlili, a tím ho
odsoudili do role periferie. Tak začalo ztrácet na svém hospodářském a
postupně i kulturním významu. Doba pobělohorská zasáhla velmi nepříznivě do života města,
které bylo krutě pronásledováno ničivými nájezdy vojsk a morovými ranami, z nichž
nejničivější byla v roce 1680, která vážně zdecimovala obyvatelstvo. Tyto
pohromy byly příčinou hospodářského úpadku, z něhož se Brod vzpamatoval na
počátku 18. stol., kdy byl na žádost radních "propuštěn" roku 1 700
z "člověčenství" Ondřejem z Kounic. Za primátorství Pavla Hájka zaznamenalo město hospodářský
rozkvět. Byl vybudován kostel Neposkvrněného početí Panny Marie dokončena
radniční budova, přestavěn nejstarší kostel sv. Jana Křtitele a další.
Prosperitu Brodu výrazně nenarušily ani kruté vpády Prusů (1741-1742), ničivý
požár (14. 5. 1735) či epidemie cholery (1757). Po napoleonských válkách, i díky upadajícímu panství Kouniců, Brod opět ztrácel na svém předchozím významu. V
této době začala také převažovat ve městě německá a židovská komunita,
jejichž vliv neoslabily ani revoluční události roku 1848. Jediný významný
výsledek revoluce pro Brod bylo zrušení roboty. Ve II. pol. 19. stol. přece jen
dochází k postupným změnám, začíná se rozvíjet průmyslová výroba a Uh. Brod se stává sídlem okresního hejtmanství. V letech
1883-1888 byla do Brodu přivedena železniční dráha, která oživila jeho význam
jako tranzitního města. V této době dochází k průlomu moci německého
úřednictva a židovského kupeckého patriciátu. Starostou města se stává
městský lékárník Matěj Pecháček (1860). Vedle hospodářského významu mělo jeho
starostování význam i pro posílení českého národnostního cítění. Byla
založena občanská beseda, zřízena Občanská záložna. Ke konci století, po
opětovné dvacetileté nadvládě německého živlu, začalo druhé období národního
rozvoje města. 1891 byl založen Sokol, o tři roky později Spolek paní a dívek
českých, 1898 bylo založeno první národopisné muzeum na jihovýchodní Moravě.
Rozvoj zaznamenalo i školství (1895 česká měšťanská škola). Rok 1918 byl i v
konzervativním Brodě přivítán s velkým nadšením. V meziválečném období se Uherský Brod rozrůstal ve větší město,
vznikla řada nových továren a došlo ke změně sociální struktury obyvatelstva,
kdy začalo převažovat dělnictvo. Německý živel byl v podstatě vytlačen z
veřejného života. Vedle hospodářského vzestupu došlo i k rozvoji kulturního
života. Zásluhou F. Resky zde vznikl Hudební spolek
Dvořák (1926) s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních jednot vynikal
především Sokol, ale působily zde i jiné významné sportovní spolky. V poválečném období se v důsledku socialistické industrializace
přeměnil Brod v průmyslové město, v roce 1960 byl zrušen uherskobrodský
okres, což mělo za následek omezení dalšího rozvoje, i přestože byl
zdůrazňován jeho střediskový charakter. Ačkoli Uherský Brod svým způsobem
doplácí na ztrátu okresu, patří dnes k vyspělým průmyslově kulturním městům v
České republice.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) uherskybrod.cz C) cs.wikipedia.org
(20.12.2016) D) star.mjakub.cz (20.12.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 20.12.2016 |