Kod CZ Strání
[Kostel Povýšení
sv.Kříže]
Zdroj A) Farní
kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven z materiálu zničené tvrze na místě
starobylého kostela a hřbitova v roce 1748 držitelem panství knížetem
Václavem z Liechtesteina. V roce 1769 došlo k
rozšíření a roku 1853 k renovaci chrámu. Jeho
patronem byl od roku 1790 náboženský fond. Fara podléhala arcibiskupství
olomouckému, arcikněžství holešovskému a děkanství
uherskobrodskému. Kostel měl velmi skromné vybavení - jeden oltář,
křtitelnici,dva zvony a malé varhany. Dne 22. května 1893 byla požárem
zničena kostelní věž a chrám se dostává do velmi špatného stavu; dne 6.
března 1900 byl prveden státní stavební dohled a v
červnu 1900 již musel být provizorně podepřen strop. Lidé chtěli kostel nový,
ale nedostávalo se finančních prostředků. Od roku 1905 se začalo vybírat na
střechu budoucího chrámu; plány na jeho stavbu byly vypracovány o dvě léta
později, ale místodržitelství je zamítlo. Dne 26. května 1908 je z důvodu
bezpečnosti konána již v náhradním objektu, v hasičském skladišti. Kvůli
hrozbě zřícení byl z nařízení okresního hejtmanství dosavadní kostel 1.
června 1908 úředně uzavřen a koncem roku pak zbořen. Kostel Povýšení
sv.Kříže Zdroj A) postaven
v letech 1909–1911 dle plánů olomouckého stavitele Václava Wittnera. Kostel, který je vystavěn v pseudogotickém
stylu, byl vysvěcen 24. 9. 1911 Dr. Karlem Wisnarem
olomouckým světícím biskupem. Fara … Kaplička P.Marie Bolestné Zdroj C) v Uhliskách
byla postavena roku 1816 sedlákem Janem Popelkou Kamenný kříž Zdroj A) Před kostelem Socha sv.Jana Křtitele Zdroj C) … Zámeček Zdroj C) Existence
panského dvora ve Strání je v písemných pramenech, tj. v urbáři ostrožského
panství, doložena již v roce 1592. Zhruba do dnešní podoby byla renesanční
budova přestavena Gundakarem z Liechtensteina
někdy po roce 1650, když se Uherský Ostroh stal sídelním městem.Ke stavbě
loveckého zámečku bylo využito lomového kamene z neobývané středověké tvrze,
která stála na místě dnešního hřbitova. Svou funkci ztratil na počátku
18.století a je zmiňován jako správní budova, sídlo lesní správy se zájezdním
hostincem jehož součástí bylo i několik stájí a vozoven.V roce 1850 došlo v
areálu zámečku k zásadním stavebním úpravám, zejména byla odbourána jižní
část západního křídla včetně původního schodiště, dále byla rozsáhle
přebudována hospodářská stavení, jejichž existence je dnes doložena pouze na
dobových plánech.Krajská správa lesů, lesní závod Luhačovice, předala zámeček
obci Strání v roce 1960, ten poté sloužil pro hospodářské potřeby místního
JZD. Zdevastovanou budovu začala obec opravovat na začátku 70. let 20.
století. Tehdy dostala svůj dnešní vzhled, byly otevřeny arkády v patře a
byla přistavena schodišťová hala. Nově byla zřízena ubytovna nad velkým
sálem. Dům č.p.216 Zdroj C) … Dům č.p.69 Zdroj C) do roku
1851 sídlo celního a třicátkového úřadu. Po zrušení úřadu dům odkoupila firma
Zahn a zřídila tam byty pro své zaměstnance. [Špýchar] Zdroj C) U č.p.108 Stodola Zdroj C) U č.p.117 Stodola Zdroj C) U č.p.116 Stodola Zdroj C) U č.p.85,
1815 Seník Zdroj C) U č.p. 430 Seník Zdroj C) U č.p. 86 |
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
O nejstarším osídlení této lokality z období mladší doby kamenné
víme velmi málo. Svědčí o něm totiž jen ojedinělé nálezy, jako sekeromlat lidu
se šňůrovou keramikou. Bohatší historické prameny pak pochází až ze
středověku. V 11. a počátkem 12. století vedla
tímto krajem velmi důležitá tzv. uherská cesta směřující k jantarovému
pobřeží Baltského moře. Procházela celou Moravou od Olomouce s odbočkou na
Měnín - Brno, pak i Uherský Brod a na Straňanské sedlo, pokračovala až do
Nitry. Tato cesta měla mimo obchodní účely také velký strategický význam.
Nejednou po ní táhla vojska z Čech do Uher, mnohokrát po ní pronikli na
Moravu uherští nájezdníci, Turci nebo Tataři. Ve druhé polovině 13. století
nabyla cesta na důležitosti jako nejvýznamnější spojení mezi Uhrami a českým
státem. Za vlády Matyáše Korvína zde byl zaznamenán velmi čilý obchodní ruch.
Na přelomu 12. a 13. století
se vlastníkem oblasti mezi Trnavou a dolním tokem Moravy stala dcera
uherského krále a manželka Přemysla Otakara I., česká královna Konstancie.
Dolní Pomoraví od Břeclavi po Uherské Hradiště dostala věnem od muže,
trnavskou oblast mezi Karpaty a Váhem od svého otce. Z pozdějšího popisu
hranic v zakládací listině vizovického cisterciánského kláštera z roku 1261
se usuzuje, že Strání ještě neexistovalo, protože by o něm jinak jistě byla v
listině zmínka. Zajímavý je však zápis z dějin
dnešního Uherského Ostrohu o 57 let později, kdy Jan Lucemburský zastavil
tvrz Stenici (později Uh. Ostroh) při vpádu Matouše Čáka Trenčanského kvůli
penězům panu Chotěboru ze Strání. Vláda českého krále totiž byla poznamenaná
účastí na válečných výpravách v celé Evropě a potřebou velkého množství peněz
na vydržování vojska. Další písemnou zmínkou o
Strání je záznam v Zemských deskách olomouckých ze 14. století. Strání s
tvrzí patřilo vladykům ze Strání, bratrům Pavlu a Ctiboru, v roce 1353. K
majetku vladyckého rodu náležela třetina Horního Němčí, Korytná a díl
Volenova. Vlastníci sídlili na tvrzi, která se vypínala nad říčkou
Klanečnicí, v místech dnešního hřbitova. V roce 1359 prodali oba bratři podle
Zemských desek celé panství s tvrzí, dvorem, lesy i farou, jejíž existence
byla usouzena ze zmínky o patronátním právu (právo dosazovat faráře),
Fraňkovi z Kunovic. Je nutno podotknout, že již v tomto roce bylo Strání
označováno jako městečko. V roce 1492 zahrnovala obec
čtyřicet čtyři usedlostí, z toho dva mlýny. Ty stály z důvodu spádu horských
potoků a příhodné nižší polohy zřejmě v lokalitě dnešní Květné. Vrchnost měla
mimo dávek odváděných sedláky ještě příjmy z pily patřící k mlýnu, z
rozlehlých lesů, v nichž se těžilo množství bukového dřeva, lovilo mnoho
zvěře a ptactva, množství ryb z čistých horských potoků. Další zisk plynul z
mýta, které se ve Strání platilo na obchodní cestě do Uher. První záznamy o
mýtě pocházejí z roku 1483. V roce 1502 připadlo Strání,
Lhota, Louka, Boršice, Slavkov, Suchá Loz a díl Horního Němčí Janu Bernardu z
Kunovic. Od té doby také městečko náleželo k ostrožskému panství. V květnu
1605 byla Strání vypleněna Bočkajovci a zase poklesla na ves. Bernardi z
Kunovic byli majiteli až do bitvy na Bílé hoře, kvůli účasti v odboji proti
císaři však po bitvě utekli a zkonfiskované ostrožské panství bylo prodáno
roku 1625 za 600 000 zlatých knížeti z Lichtensteina. Ještě roku 1856 bylo
Strání vsí, ale roku 1885 bylo opět označováno jako městečko. Lichtensteini
byli vlastníky ostrožského panství až do roku 1945.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) strani.cz C)
cs.wikipedia.org (26.12.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 26.12.2016 |