|
Kod CZ
Prakšice
Kostel Krista Krále Zdroj A)
1938, z pův.kaple použity vytráže
a kámen. Socha Krista Krále, jemuž je kostel zasvěcen, byla zhotovena na sv.
Kopečku. Socha Panny Marie ze staré kaple byla umístěna nad hlavním oltářem.
V neděli 22. června 1941 byl kostel slavnostně vysvěcen J.M.Dr.Oldřichem
Karlíkem - generálním vikářem olomouckým, doprovázel ho Msgre. Jaroslav
Hlobil - děkan uherskobrodský a P.František Dvořáček – konsistorní rada.
 
Fara
…
Hřbitov Zdroj A)
u kostela byl vysvěcen v květnu 1949 Msgre.ThDr
Stanislavem Zelou – pomocným biskupem olomouckým. V letech 1998 – 2001 byl
kostel Krista Krále v Prakšicích nově zrekonstruován.
Kamenný kříž Zdroj A)
Pod kostelem
Památník padlým Zdroj A)
…
Památník padlým Zdroj A)
…
|
panství
1850 politický i soudní okres Uherský Brod
1961 Okres Uherské Hradiště
2003 Pověřený městský úřad
Na základě závěrů zemského sněmu byli po zrušení roboty voleni v
obcích pudmistři, později starostové. V Prakšicích byl v roce 1850 zvolen
purkmistrem František Jahoda čp. 11, který byl schválen i vrchností. Dále
bylo zvoleno 6 občanů do obecního výboru. Představitelé obce pak zvolili
placené obecní služebníky: policajta, ponocného – nočního hlídače, zvonaře,
polního a lesního hlídače, hrobníka, pastýře hovězího dobytka a pastýře
vepřů.
Policajt měl za úkol seznamovat občany se zprávami, které vydal pudmistr.
Svou pozornost upoutával bubnováním při pochůzce vesnicí a na vhodných
místech přečetl hlášení. Dle pokynů pudmistra svolával shromáždění občanů a
povolával je do obecní kanceláře k různým jednáním. Ponocný
byl prakticky nočním hlídačem, který v noci procházel vesnicí a staral se o
bezpečí spících občanů a jejich majetek. Každou hodinu v noci troubil. Kolik
bylo hodin, tolikrát zatroubil. Tím zároveň potvrzoval, že v noci vesnicí
neustále prochází a hlídá. Zvonař zvonil na obecní
zvonici k motlitbě ráno, v poledne a večer. Zvonice stávala vedle silnice a mostu
směrem na Uh. Brod. Polní a lesní hlídač
procházel pole, louky, vinohrady, kolem rybníků i lesy a hlásil na obci
každého, kdo kradl, nebo poškozoval majetek občanů. Tresty za krádeže byly v
minulosti velmi přísné. Hrobník měl na starosti
hloubení hrobů. Dle potřeby prováděl protiinfekční opaření proti nakažlivým
nemocem nařizovaná úřady.Pastýř vepřů pásl
svěřená zvířata od jara do podzimu v Manovém žlebě, Průhoně, Trnovském a
Jelenském žlebě. Pastýř hovězího dobytka vodil na pastvu skot. Spásány byly
úhory a travní porosty v trati Drahy, Horňáky a na dalších pozemcích. Pastýři
troubením oznamovali začátek pastvy v 6 hodin ráno, obdobně návrat dobytka
večer z pastvy. Staří občané pamatují pastvu skotu v trati Drahy. Když ráno
uslyšeli chovatelé skotu troubení pastýře, odvázali skot určený k pastvě,
otevřeli dvéře stáje a vrata domu. Zvířata vyšla ze stáje a sama se zařadila
do stáda procházejícího vesnicí na pastvu. Večer, když zaznělo troubení
pastýře, hospodář nebo některý z členů rodiny otevřel vrata a dvéře stáje.
Dobytek se u vlastního domu sám vyčlenil z procházejícího stáda, prošel
otevřenými vraty a dvorem do stáje na své místo. Jestli z nějakých důvodů
nebyla vrata otevřena, zvířata se zastavila u vrat vlastního domu a trpělivě
čekala až někdo otevřel.
Po zrušení roboty bylo hospodaření na půdě
téměř dalších dvacet let i nadále extenzivní. Hospodařilo se úhorovým
systémem, který spočíval v tom, že pole byla tři roky obdělávána a osévána a
další tři roky byla půda ladem. Nebo tak zvané trojhonné hospodaření, při
kterém byly dva roky pěstovány okopaniny, další dva roky obilniny, poslední
dva roky ležela půd úhorem. Porost plevelů a ostatních rostlin byl spásán
dobytkem. Výkaly pasoucích se zvířat byla půda trochu pohnojena. Chlévskou
mrvou se nehnojilo. Obilí se žalo ručně kosákem do hrstí, které se ukládaly
na povřísla, vázaly do snopů a ukládaly do mandelů. Půda se po staletí
kypřila nářadím podobným háku, který byl v 19. století nahrazen pluhem.
Pozemky byly v jednotlivých tratích osévány stejnou plodinou, tím bylo
umožněno společné spásání úhorů. V Prakšicích byl společný osev v
jednotlivých tratích zaznamenán ještě v roce 1882. Uvedený systém hospodaření
přetrvával staletí, až do závěru 19. století.
Postavení cukrovarů ve Starém Městě v roce
1868 a v roce 1869 v Uherském Brodě významným způsobem přispělo k rozvoji a
zintenzivnění hospodaření rolníků. Cukrovka byla v té době velmi dobře
placena. Cena se pohybovala kolem 80 krejcarů za 1 q. Při dobrém hnojení a
ošetřování porostů byl výnos kolem 50 q z 1 měřice i vyšší, což představovalo
tržbu 67 zlatých. Podmínkou uspokojivých výnosů cukrovky bylo dobré hnojení
statkovými hnojivy. K jejich vyšší produkci bylo nutno zvyšovat stavy
hospodářských zvířat. Zvlášť významné bylo pěstování cukrovky pro
velkostatky. Nejvyšší výnosy cukrovky byly dosahovány na pozemcích získaných
vypuštěním a vysušením rybníků. Proto vrchnost brzy po roce 1870 zrušila
všechny rybníky v obci i sousedních Pašovicích. Místní velkostatek i v
sousední obci měli od Kouniců pronajatý Mayové, kteří vlastnili cukrovar ve
St. Městě. Pěstování cukrovky se věnovali v obci velmi intenzivně s využitím
všech dostupných poznatků, aby získali surovinu pro svůj vlastní cukrovar.
Cukrovka napomáhala produkci chrástu k vyšší výrobě objemných krmiv. Významné
bylo i zařazení jetele do osevního postupu. Cukrovka, náročná na ruční práci
a vzrůstající stavy skotu chovaného více ve vazných stájích, vyžadovala
podstatně vyšší počet pracovních sil placených mzdou nebo deputátem –
naturáliemi. Výrazným zvýšením pracovních příležitostí na velkostatku i u
sedláků pro místní domkaře došlo ke zlepšení jejich sociální situace.
Další hospodářský vývoj umožnil nový zákon
vydaný v roce 1868 o svobodné dělitelnosti pozemků. Do té doby se pozemky a
hospodářství rolníků nesměla dělit. K dělení hospodářství docházelo při
řešení dědictví mezi sourozenci. Uvedený zákon umožnil úspěšným hospodářům
nakupovat další pozemky od těch, kteří je pro finanční nouzi v důsledku
špatného hospodaření, alkoholismu i z jiných důvodů byli ochotni prodat.
Třídní a sociální poměry se na vesnici mezi jednotlivými skupinami stále více
diferencovaly.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
903
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2001
|
|
|
www.praksice.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927
A) praksice.cz
C) cs.wikipedia.org
(29.1.2017)
|
