Kod CZ Nedašov Kostel
Nanebevzetí P.Marie Zdroj C) 1916 Socha
sv.Václava Zdroj A) S památníkem padlých Škola
Zdroj A) Ve školní kronice, uložené v okresním
archívu ve Zlíně, je uvedeno, že v roce 1515 hlásali v našich krajích náboženství
Moravští bratři, kteří se také starali o výchovu a vzdělávání mládeže. Koncem
16.století a počátkem 17.století se vyučovalo na brumovské škole, kde
však z Nedašova chodili pouze chlapci. Dívky učila číst z modlitební knížky
starší vdova v domě u Bilniců. V pozdějších letech si vysloužilec Jan
Krahulec přivedl z vojny Hanačku jménem Kateřina, která vyučovala nejen čtení
z modlitebních knížek, nýbrž i psaní na břidlicových tabulkách. V roce 1817 si společně obce Nedašov,
Návojná a Nedašova Lhota postavily školu v Nedašově. Na této škole vyučoval
učitel z Brumova, který byl vydržován všemi třemi vesnicemi. Nedašov dával
učiteli 24 zlatých a Návojná a Nedašova Lhota po 12 zlatých. Učitel bydlel ve
škole, po dva roky mu otop dodával Nedašov, po roce Návojná a Nedašova Lhota.
V roce 1835 dostával učitel z každého domu poplatek 12 krejcarů. V roce 1879
školu zničil velký požár. Na jejím místě byla postavena nová škola, která
však brzy nestačila pro přibývající žáky. Z tohoto důvodu se v roce 1898
započalo se stavbou nové, prostornější školy. V roce 1900 byla tato škola
otevřena jako dvojtřídní a v roce 1904 byla rozšířena na trojtřídku. V této
škole se vyučovalo až do roku 1977. Protože její prostory byly již
nevyhovující a nedostačující, začalo se po osvobození v roce 1945 vyučovat v
domech na Dílech. Ve školním roce 1946-1947 byla v Nedašově otevřena
měšťanská škola. V provizorních objektech na Dílech se vyučovalo do roku
1977, kdy byla 1.září slavnostně otevřena nynější devatenáctitřídní škola. Salaš Zdroj C) V současnosti v muzeu v přírodě v
Rožnově |
panství 1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky 1961 Okres Zlín 2003 Pověřený městský úřad Nejstarší historickou zmínku, týkající se obce, nalezneme v
Historickém místopisu Moravy a Slezska a ta praví, že : "Nedašov se
poprvé připomíná r. 1422 a náležel tehdy k panství hradu Brumova".
Někteří se domnívají, že se v dávných dobách Nedašov rozkládal podél potoka
Hrušovky pod Babí horou. Tato domněnka vznikla s nálezem keltské bronzové
sekery, nedaleko Babí hory v dubovém háji, ve kterém se prý přinášely oběti
pohanským bohům. V těchto místech byl také nalezen pazourkový nůž, který je
dnes součástí expozice vlastivědného muzea v Olomouci. O původu Valachů se mezi odborníky vedli dlouhé spory. Jedni zastávali
názor, že Valaši jsou poslovanštění potomci starých keltských Bojů. Další
názor tvrdil, že moravští Valaši pocházejí z Rumunska, kde se jedna oblast
také jmenuje Valašsko. Asi nejpravděpodobnější, je však domněnka, že
moravští Valaši jsou ryze slovanského původu a název Valaši jim byl přisouzen
pro způsob života a podmínky ve kterých žili. Většinou se jednalo o podmínky
poddanské. Obec spravoval rychtář, volený obcí a potvrzovaný vrchností a to
vždy na jeden rok. Jeho zástupcem byl fojt, který byl oproti rychtářovi
člověk svobodný. Fojtství bylo vždy dědičné a zbavené povinnosti vůči
panstvu. Pro ostrahu pořádku a hranic, byl k dispozici sbor portášů, který
byl dělen na šest skupin po devíti mužích a jednom desátníku. Na rozkaz
vrchnosti byli povoláváni i do bojů a bitev. Jejich zbraní byl silný obušek,
sekera, krátká ručnice a šavle. Dále k jejich výstroji patřil tulec na
střelný prach, olovo a provazy na spoutávání. Jako šatu používali valašského
národního kroje, který sestával z úzkých nohavic z bílého sukna z vlny,
brucleku (vesty), dlouhého pláště, opánků nebo vysokých bot a čepice
vydrovky. Lidé na Valašsku žili velmi prostě. V době, kdy nerobotovali "na
pánském", si museli obstarávat živobytí pro sebe a své rodiny.
Pěstovali různé plodiny, zpracovávali vlnu, kůži, konopí a len. V roce 1537
přešel Nedašov do rukou pana Adama z Lomnice, který Nedašovu udělil "právo
úmrtní". Toto právo zaručovalo, že při úmrtí místního usedlíka,
který nepořídil závěť, připadlo jeho vlastnictví nejbližším příbuzným. Do té
doby připadal majetek vrchnosti. Dále pan Adam z Lomnice udělil obci "právo
žaludové a bukové", což znamenalo, že poddaní mohli v panských
lesích sbírat žaludy a bukvice. za tuto milost musel každý dům odvádět měřici
ovsa a jednu slepici. V 18. století se robotovalo také na panství brumovského hradu.
Robotovalo se na pánských polích, v lesích, na brumovské faře, v místním
pivovaru a v pánských sklárnách ve sv.Štěpáně a ve sv.Sidonii. Na práci
chodili lidé pěšky a protože některá pracoviště byly dosti vzdáleny,
přestěhovali se někteří s povolením vrchnosti blíže. V těchto těžkých letech
hodně lidí umíralo na tuberkulózu, různé záněty a podvýživu. Zrušením
nevolnictví v 18. století císařem Josefem II. a zrušením robot v roce 1848 se
život lidí na Valašsku o něco ulehčil, i když tvrdé životní podmínky zdejších
lidí se nezměnily. V 19.století a počátkem 20.století patřil Nedašov pod
hejtmanství Uherský Brod. V roce 1918 vznikem Československé republiky, se
stal Uherský Brod okresním městem, pod jehož správu patřil Nedašov do 1.ledna
1949, kdy byl okres převeden do Valašských Klobouk. V roce 1960 byl
valašskokloboucký okres zrušen a 1.července 1960 byl Nedašov včleněn do
tehdejšího okresu Gottwaldov (původně Zlín). V roce 1989 se, po čtyřiceti
letech, opět přistoupilo k původnímu názvu okresu Zlín.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) nedasov.info |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace |