Historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi
nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25
domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech
240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím,
kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově
grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v
čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého
preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního
obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné
bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala
obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této
budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná škola. Školní a
obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František
Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí,
Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny,
Kamení, Okrůhlice, Lipůvka,
Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel
faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci
všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém
dni při vlachových i při mirošovských
lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval
robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších",
určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral
císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova.
Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se
v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před
rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská
snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán
měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů
zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice
svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných
zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal
Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou,
Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi.
Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic
věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše
psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské
s Vácslavem maldším Podstatským
z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov
r. 1592 s vládyk Jakešických
z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za
Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi
prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz
Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1.
srpna r. 1638 Esteře Forgácové,
rozené Bošance a majitelce Brumova.
Tím sloučen byl Křekov s Brumovem
a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského
sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Zdroj : www.krekov.cz