Kod CZ Hradčovice Připojena: Lhotka Kostel
Všech svatých Zdroj A)
První písemná zpráva o existenci
kostela v Hradčovicích je datována do roku 1406 za vlády Oneše ze Šarova. V
roce 1418 byl kostel obsazen husity a farnost byla připojena k novoutrakvismu
a přifařena k Vlčnovu. Vlivem válek kostel zpustl a byl obnoven v roce 1670 s
nevšední péčí a obětavostí Václava Halámka. Až v roce 1936, kdy byla
provedena generální oprava venkovní fasády kostela, se odhalily doposud
neznámé skutečnosti, které vypovídají o vzniku a charakteru stavby kostela.
Kostel vykazuje čtyři stavební období. Nejstarší sahá do 13. století. Druhé
stavební období je zajímavé tím, že se ráz zdiva i staviva shoduje se
stavivem zřícenin hradu Cimburka u Kyjova, pocházejícího z let 1320 - 1330
(doba vlády Jana Lucemburského). Do třetího období spadá zvýšení stavby
chrámu. Tato úprava byla provedena asi na začátku 16. století. Ve čtvrtém
období je chrámová loď i věž zbarokizována. Uvnitř najdeme tři oltáře, po
stranách dvě kaple - Panny Marie lourdské a milosrdného srdce Ježíšova. K novějším úpravám patří svěcení
nových zvonů z roku 1956: sv. Marek, Panna Maria s nápisem Maria, královno
nebe a pomocnice křesťanů oroduj za nás, sv Antonín s nápisem Svatý Antoníne,
patrone ztracených, oroduj za nás. V letech 1981 - 1985 proběhla oprava
interiéru kostela: stávající oltář a presbytář upraveny podle nové liturgie,
přeložení křížové cesty, restaurace kříže, sochy Panny Marie a sv. Terezie,
postavení sakristie pozlacení svatostánku. Dnes spravuje farnost, do které patří
čtyři vesnice, důstojný otec Antonín Škabraha. Již dvacet let se stará o
duchovní život hradčovských věřících. Fara
… Kaplička
Zdroj A)
V Suhradach Socha
sv.Jana Nepomuckého Zdroj C)
… Sousoší
sv.Cyrila a Metoděje Zdroj C)
… Kamenný
kříž Zdroj A)
U Pánového Železný
kříž Zdroj C)
Floriánův Železný
kříž Zdroj A)
Faráře
Trnavského Železný
kříž Zdroj A)
Na Újezdech Železný
kříž Zdroj A)
Pod kostelem Železný
kříž Zdroj A)
V Suhradách Železný
kříž Zdroj A)
… Památník
padlým 1914-18 Zdroj A)
… Památník
padlým 1938-45 Zdroj C)
… Škola
Zdroj A)
Škola v Hradčovicích existovala již v
době předhusitské, později zanikla a Hradčovice byly přiškoleny do Vlčnova. V
letech 1671 - 1679 se zaznamenává škola farní. Cílem této církevní školy bylo
naučiti dítky obojího pohlaví dobře mluviti, čísti, psáti, počítati,
katechismus znáti a obecným písničkám i církevním a chválám božským ve škole
lépe než doma bez překážek v učení, vychovávat je k šlechetným mravům a
ctnostem. Školské reformy v době josefínské
vedly k nahrazení starších farních škol školami triviálními. Docházka měla
být povinná, nebyla však dodržována. První úřadní zpráva o triviální škole v
Hradčovicích je z roku 1791. Cílem školních reforem bylo hlavně poněmčování
lidu. V roce 1868 byla škola odloučena od církve. V roce 1886 byla ve Lhotce
postavena jednotřídní školní budova a rok nato byla dokončena stavba
trojtřídní školní budovy v Hradčovicích. V době ohrožení republiky před
vypuknutím II. světové války byly na školách procvičovány činnosti a chování
žactva pro případ vyhlášení nepřátelské bojové činnosti. Teprve po roce 1945
byla zavedena povinná školní docházka na měšťanskou školu. V roce 1975 byla
opravena generální oprava školní budovy. Dnes se na škole vyučuje podle
pravidel obecné školy. Hostinec
Zdroj A)
>>
Vznik tohoto zařízení se datuje do
roku 1416. Významné postavení krčmy v hospodářském životě obce je dáno tím,
že obec ležela na důležité obchodní a vojenské cestě. Do roku 1798 patřila
krčma vrchnosti. V tomto roce ji koupil Wenzl Mehrwerth. V listopadu 1844 ji
získal Kašpar Holub. Ten postupně rozšiřoval svoji činnost, takže vlastnil
také řeznictví, pálenici slivovice a asi 20 ha půdy. Pálenice slovácké
slivovice a borovičky firma Antonín Holub a syn vyráběla také brendy a
likéry, které dodávala nejen do okolní obchodní sítě, ale i na Severní Moravu
a dokonce i do Velké Británie. Po roce 1948 byla pálenice uzavřena, majetek
zkonfiskován a prodán Jednotě Uh. Ostroh. Tak skončila úspěšná činnost firmy
Antonín Holub a syn. Pokračovatelé tohoto rodu však nezapřeli svou minulost,
a tak se také dnes můžete občerstvit v hostinci U Holuba. Mlýn Zdroj A)
na
řece Olšavě. Prvním vlastníkem doloženým písemnou zprávou byl Oneš ze Šarova.
Mlýn mu patřil od roku 1360, po něm jej zdědila sestra Anna, ovšem byl
zasáhnut domácí válkou mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem a jeho
funkce byla značně omezena. Další zpráva sahá do roku 1615 a uvádí jako
držitele mlýna Melichara Kozlíka z Kašenavy. Jeho syn Jiří vlastnil obec
Přestavlky u Olomouce a za účast na stavovském povstání mu bylo zkonfiskováno
dvě třetiny majetku. Jak bylo naloženo s hradčovským mlýnem, není známo.
Samotný
mlynář náležel v obci vždy k nejpřednějším osobám, vždyť mlynářství bylo
nejvýhodnějším řemeslem ve vsi. Kromě pozemkového majetku měl příjem z mletí,
sám nebyl zatížen robotou, mohl míti vlastní hospodářský dvůr a chovat až 150
ovcí, 12 krav a 40 sviní, jak se dozvídáme z gruntovnice. Mimo své řemeslo
mlynář také lovil a prodával ryby, plavil dříví a levná vodní energie byla
využívána k opracování kmenů, tzn. K pohonu pil. "Hradčovice byly známy
poctivými rody mlynářů, z nichž rod Ambrů byl nejvýraznější a dal střednímu
Poolšaví řadu pokrokových mlynářů.
V
roce 1900 byla provedena rekonstrukce mlýna a současně začala fungovat i
turbína, která poháněla generátor vyrábějící stejnosměrný proud. Energie
sloužila ve dne k pohonu mlýna a pily, a večer ke svícení v kostele, hostinci
a několika domácnostech. Dne 10. 2. 1902 v masopustní poledne vznikl požár ve
mlýně, ale rychlý zásah sboru dobrovolných hasičů jej rychle zlikvidoval.
Získali odměnu 60 korun.
V
době II. světové války byl mlynář Jaroslav Stolař udán, že mlel pro lidi
více, než bylo povoleno. Krátce nato byl zatčen, odsouzen za sabotáž a dne 8.
10. 1941 popraven. Naposledy mlel mlýn pro občany Hradčovic v první polovině
60. let.
Dům
č.p.138 Zdroj C)
… Dům
Zdroj A)
… |
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad součástí obce jsou Lhotka a Súhrady Historie
obce >>
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A).hradcovice.cz C) cs.wikipedia.org (25.12.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 25.12.2016 |