Kod CZ

Hostětín

Kaple Nanebevstoupení P. Marie ^{Zdroj D)}

Rekonstruovaná kolem 2000

Kamenný kříž

…

Dřevěný kříž ^{Zdroj D)}

z konce minulého století

Dřevěný kříž ^{Zdroj D)}

z konce minulého století k Lepkům

Boží muka ^{Zdroj D)}

U sv.Jana k Uhlářce

Kříž s památníkem padlých ^{Zdroj D)}

v obci, rekonstrukce po 2000

Sušárna ovoce ^{Zdroj D)}

dřevená V roce 1998 byla rekonstruována pod vedením členů Českého svazu ochránců přírody

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Uherský Brod, s.o.Bojkovice

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Významným činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce Hostětín, je poloha obce v blízkosti hřebene Bílých Karpat. Tento se po rozpadu Velké Moravy stal hranicí mezi nově ustanovenými státními celky - mezi Uherským královstvím a Moravou, která se od poloviny 11. století stala součástí českého království (Kuča et al. eds., 1992).

Zatímco nálezy pravěkého osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše.

Počátek výrazné kolonizace území spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí (Nekuda et al.,1982). Důkazem osídlení v okolí obce je písemná zmínka z r. 1141, ve které je připomínána osada Vasily (vzdálená asi 4 km západně od Hostětína, dnes samota). První písemná zmínka o obci pochází z r. 1412, kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V té době je Hostětín nejvýše položenou vsí na území současného okresu Uherské Hradiště (Nekuda et al., 1982).

V relativně poklidném období, které trvalo až do 15. století, kolonizace vrcholí. Na území katastrů sousedních obcí Pitína či Hrádku existovalo několik osad, které postupně na počátku 16. století zanikly. Od roku 1516 do roku r.1549 je rovněž Hostětín připomínán jako pustý (podobně jako například Starý Hrozenkov), přičemž již v další písemné zmínce z r. 1576 je ves opět označena jako usedlá (Prasek, 1906).

V 17. století byla celá oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedního Slovenska. Jako předzvěst další zkázy bylo moravské pomezí v roce 1606 napadeno oddíly Bočkajovců, kteří se mimo jiné pokusily o vyplenění Nového Světlova u blízkých Bojkovic. Další strádání obec zažila za třicetileté války, avšak zejména za opakovaných vpádů krymských Tatarů na podzim roku 1663, kdy byla celá obec vypálena, a v r. 1683. Ještě na počátku 18. století byl Hostětín, podobně jako celé okolí, sužován drancováním kuruců Františka Rákosziho.

18. a 19. století přineslo konečně relativní klid - došlo k výrazným změnám životního stylu a hospodaření. Se stabilizací poměrů rostl počet obyvatel, což vyvolává opětovné osídlení usedlostí zpustlých během válečného řádění v 17. století a rovněž došlo k obnově hospodaření na nevyužívaných plochách zemědělské půdy, které ležely ladem. Vedle extenzívního zemědělství se objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. “miškáři”). V průběhu 19. století až do roku 1918 se tímto řemeslem živila podstatná část mužů, kteří jezdili za výdělkem zejména do Saska, Braniborska, Pruska, Polska, Uher, na Ukrajinu a Litvu. Vedle nesporné finanční podpory přinášelo “miškářství” i spojení se světem a tím i příliv nových poznatků.

Výraznou změnou, která podstatně zlepšila dopravní spojení v této části moravsko - slovenského pomezí, byla výstavba železniční tratě Brno - Trenčianska Teplá, dokončená v roce 1888. Železniční spojení přispělo k rozvoji dosud poněkud odlehlého kraje a symbolicky otevřelo novou epochu.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	266
1930
1947
1961
1970
2001

www.hostetin.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.12.2016)

D) mool.cz

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 9.12.2016