Kod CZ

Horní Lideč

(Ober Litsch)

Dřevěná zvonice ^{Zdroj A)}

1771 (postavená po kuruckém vpádu), u knihovny, přestěhována roku 1927 do rožnovského Valašského muzea v přírodě. na původním místě umístěna jejich replika.

Kostel sv. Václava ^{Zdroj A)}

Na místě staré školy. 17.5.1992 proběhla slavnost posvěcení základního kamene za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera.

Jubilejní kaplička ^{Zdroj A)}

se zvonicí, postavená a vysvěcená (27.9.1929) k mileniu sv. Václava.

Socha P.Marie Matky milosrdenství ^{Zdroj A)}

v blízkosti kostela z r.1874.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

při silnici do Valašských Příkaz z r.1920.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

pod nádražím z r.1920.

Svatý obrázek ^{Zdroj C)}

U cesty na Pulčín

Památník ^{Zdroj A)}

obětem nesvobody z let 1948 - 1989, u kostela, 1999

Pomník Jana Evangelisty Trávníčka ^{Zdroj A)}

odhalen 1994 u školy, J.E Trávníček * 1899 Drnovice u Vyškova , + 1981, Řídící učitel, spisovatel, publicista, vlastivědný pracovník a kronikář obce. Od 1.9.1925 působil v obci Střelná a měl k ní, ač rodák z Drnovic u Vyškova, hluboký vztah.
Jeho nejznámější knižní tituly: Pepina, Bez srdce, Úsměv štěstí, Láska učitele - kněze I. a II. díl, Tobiáš Bébul, Na horách.

Památník osvobození ^{Zdroj C)}

1918 - 1945 u kostela, 1999

Památník padlým ^{Zdroj C)}

rumunským vojákům - 3.5.1945 u kostela, 1999

Kovárna ^{Zdroj A)}

v místní části Kočičina

Roubená studna ^{Zdroj A)}

U křižovatky, přestěhována roku 1927 do rožnovského Valašského muzea v přírodě. na původním místě umístěna jejich replika.

Roubená sýpka ^{Zdroj A)}

z poloviny 19. století.

Roubená stodola ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Hostinec ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství Brumov

1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky

1961 Okres Vsetín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

Území obce bylo osídleno již v době bronzové. Svědčí o tom nález dvou anténových mečů a bronzové sekyrky v trati pod vrchem Stráň. V dávných dobách ležela obec na důležité křižovatce obchodních a vojenských cest, procházela jí jedna větev Jantarové stezky vedoucí od Jaderského moře k Baltu.

20.8.1261 vydal brumovský kastelán Smil ze Střílek a Kunštátu zakládací listinu cisterciánkého kláštera ve Vizovicích, je znám její opis z r.1383.

Do hranic majetku kláštera je zahrnuta také Lideč (Ludsch), ať Dolní nebo Horní. Považujeme tedy toto datum za první písemnou zmínku o Horní Lidči. V září 1962 byly na území obce nalezeny české groše krále Václava II. (1271 - 1305).

Původ jména souvisí pravděpodobně s polohou obce na nejvyšším bodě staré Jantarové stezky, vedoucí od Jaderského moře k Baltu.

Název se objevuje ve starších pramenech ve tvaru (ves) Lidcze Hornij (1518), Horni Litcze (1520), Horni Lidczy (1575), Horni Lydcze (1670), Ober Litz (1720), Ober Litsch (1751, 1846, 1885), Horno-Lič (1846), Litsch, Lideč (1872), Lič, Horní Lideč (1885), Horní Lič (1893). Nyní Horní Lideč. Název odvozen patrně od osobního jména Ľudek a znamená ves Ľudkova”; tvar Lidče zaměněn za Lideč. Přívlastek Horní na rozlišení od Dolní Lidče (dnešní Lidečko). V místním nářečí: (to) Horni Lidče, z Lidče, v Lidči, za Lidčem; Lidčané; lidčanský; (ta) Lidča, za Lidču (Brumov); (ta) Lič, z Liča, za Liču (Pulčín); (ta) Lič(a), z Liče, za Ličú (Lidečko).

V naší obci se k ní připojovala větev z horního Pováží, vedoucí Lyským průsmykem. Lid zde, na rozvodí mezi Vlárou a Bečvou, byl horní lid.

Po roce 1335 patřila obec k lénu pulčinskému, zřízenému pravděpodobně moravským markrabětem Karlem (později Karlem IV.), které se stalo s hradem Pulčín opěrným pohraničním bodem proti Uhrám. Avšak počátkem 16. století tato drobná léna zanikla a Horní Lideč byla připojena k panství brumovskému, kde se střídali majitelé. Život obyvatel obce na pomezí Moravy a Uher byl vystaven stálým nebezpečím. V 16. století byli znepokojováni přepady loupeživých uherských bojůvek z panství Povážská Bystrica a Lednica, počátkem 17. století vpádem Bočkajových vzbouřenců. Za třicetileté války táhla Horní Lidčí vojska švédského vojevůdce Torstensena na výpravě proti Brumovu. Tuto událost připomínají nálezy švédských mincí z roku 1634 s nápisem Gustaus Adolphus rex. Při tatarsko-tureckém vpádu roku 1663 byla celá vesnice vypálena a 156 obyvatel bylo pobito nebo odvlečeno. O 20 let později zažila pustošivý vpád povstalců Tokolyho a obdobná situace se opakovala v letech 1704 - 1708 za Rákocziho povstání. Za zaznamenání také stojí, že obcí jelo roku 1656 turecké poselstvo do Švédska a roku 1780 tudy projížděl císař Josef II. na své cestě do Ruska k carevně Kateřině.

Část brumovského panství i s naší obcí koupili r.1709 svobodní páni z Valdorfu se sídlem v Hošťálkové, jejichž potomek, hrabě Bohumír Ignác, odkázal svou část Františku Kajetánu hraběti Choryňskému. Lidčané se u něj r. 1848 vykoupili z roboty, ale dále platili robotní plat.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělsví, základy průmyslu vznikly až v polovině 19. století. Byla postavena parní pila (1852) a mlýn (1848), v letech 1862 - 1882 měla v obci svou filiálku továrna na nábytek z ohýbaného dřeva, která zaměstnávala až 150 osob. Podomácku se také vyráběly prošívané podešve na papuče a vyplétala sedadla židlí. Část obyvatel se živila také formanstvím, zvěrokleštičstvím nebo odcházela na sezónní zemědělské práce do úrodnějších oblastí.

Do r. 1849 byla Horní Lideč součástí panství Brumov II, které náleželo k Uherskohradišťskému kraji. Od r. 1850 byla obec součástí politického okresu Uherský Brod, v l. 1949 - 1960 politického okresu Valašské Klobouky, a spadala do obvodu okresního soudu ve Valašských Kloboukách. V r. 1960 se stala součástí nynějšího okresu Vsetín. Horní Lideč tvoří samostatnou obec a nemá místní části.

Vznik Československé republiky připomíná Lípa svobody zasazená roku 1919 uprostřed obce. Význam obce vzrostl po vybudování železniční tratě Vsetín - Bylnice (1923 - 1928) a zejména po zahájení provozu na trati Vsetín - Púchov v roce 1937. Občané obce už v té době dojížděli za prací do nově vybudovaných zbrojovek ve Vsetíně a v Bohuslavicích, zvýšené možnosti zaměstnání sebou přinesly i zlepšení sociální situace.

Německá okupace v letech 1939 - 1945 byla pro obyvatele Horní Lidče těžkou dobou. V obci bylo trvale umístěna německá finanční stráž, pro kterou byla na okraji obce vystavěna kolonie domků (ve dvou z nich je dnes umístěna Zvláštní škola). I přes stálou přítomnost početné německé posádky vznikl v obci protifašistický odboj už od začátku okupace. Šlo zejména o pomoc při převádění na Slovensko, shromažďování zbraní a potravin pro potřeby odboje, rozšiřování letáků i podporu partyzánského hnutí. Obec byla osvobozena v dopoledních hodinách 2. května 1945 sovětskými a rumunskými vojáky, válečné oběti z obou světových válek připomíná pomník ve středu obce.

Ještě jedno těžké období se dotklo mnoha rodin v naší obci. Byl to politický proces proti účastníkům skupiny Světlana-Makyta v 50. letech, jehož dopad byl pro naši malou obec hrozivý a měl by varovat:

29. 4.1950 odsoudil Státní soud, oddělení Brno za trestný čin velezrady a nepřátelství k lidově demokratickému zřízení příslušníky hnutí SVĚTLANA.

Po r. 1945 postavena řada rodinných domů a bytovek, zřízen vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, komunikace, kino, knihovna, mateřská škola aj. JZD založeno v r. 1960, později připojeno k JZD ve Valašských Příkazech (1974).

Rok	obyv.	domů
1850
1927	538
1930
1947
1961
1970
2001

www.hornilidec.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) hornilidec.cz

C) cs.wikipedia.org (2.2.2017)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 2.2.2017