Kód CZ Drnovice Osada: [Ploština] Kostel sv.Anežky České Zdroj A) 1990. V
kostele stojí varhany vyrobené roku 2008 varhanářem Petrem Kovářem. Při
jejich výrobě byly použity některé části varhan z 2. poloviny 19. století,
které byly dříve umístěny v zaniklém evangelickém kostele v Karviné-Dolech Kaple Panny Marie
Bolestné Zdroj C) na Ploštině Kamenný kříž Zdroj C) … Kamenný kříž Zdroj C) … Radnice Zdroj A) … Škola Zdroj A) … Stodola Zdroj C) … |
panství 1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky 1961 Okres Zlín 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
První doložená písemná zmínka se nachází v archivech
arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve
Vizovicích již roku 1261 pod názvem Drnowicze. 1481 - Drnovice, 1578 ves
Drnowicze, 1670 - Drnowitze, 1681 - Drnowitz, 1718 - Drnowitz, 1720 -
Drnnowitz, 1751 - Drnowitz, 1846 - Drnowitz, Drnowice, 1872 - Drnowitz,
Drnovice. Později, na konci 16. století přešla obec z držení vizovického
panství k panství brumovskému. Po třicetileté válce byla polovina osady
zpustošena, další útrapy přinesl tatarsko - turecký vpád v roce 1663. V roce
1866 byla obec postižena epidemií cholery, roku 1882 velkým krupobitím a roku
1957 větrnou smrští. V letech 1867-1948 patřila obec k okresu uherskobrodskému, v
letech 1949-1960 k okresu valašskoklobouckému a od roku 1960 k okresu Zlín. Naše vesnice se nacházela až do roku 1720 v trati zvané Milíčov,
kde ještě dnes můžete vidět prohlubeniny po bývalích obydlích, které byly
částečně zapuštěny do země a nad zemí vybudovány ze dřeva. Střecha byla
pokryta slámou, poházena jemnou hlínou a na ní pak vyrůstala tráva (tzv.
drn). Od toho vznikl také název obce – ves lidí, kteří bydleli na „drnovém“
místě v lese. Po nájezdech Tatarů a Kuruců, byla vesnice několikrát vypálena.
Lidé, kteří zůstali naživu po těchto nájezdech, se rozhodli postavit novou
vesnici na stávajícím místě. Poprvé se ves připomíná roku 1261 v zakládací listině kláštera
vizovského Smilheimu. Po válkách husitských zde byli majiteli hlavně
Cimburkové, Kuna z Kunštátu, Václav z Boskovic, Adam z Lomnice a jiní. Roku
1574 Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan oddělil Drnovice od Vizovic a připojil k
panství brumovskému. V roce 1904 byl založen první sbor dobrovolných hasičů. V
roce 1951 byl založen první myslivecký spolek.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) obec-drnovice.cz C) cs.wikipedia.org (31.1.2017) |
|||||||||||||||||||||||||||
[Plošina] Památník Zdroj C) Ploština |
Historie
Zdroj C) je zaniklá pasekářská osada obce Drnovice, nedaleko
Valašských Klobouk na Moravě, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její
obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Akci provedla mj. zvláštní
jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích. V Ploštině
bylo zaživa upáleno 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla
umučena při výslechu. O této události píše v knize Smrt si říká Engelchen
spisovatel Ladislav Mňačko, který byl na sklonku války členem partyzánského
oddílu Ploština. Nejpůvodnějším dokumentem o Ploštinské tragédii je publikace
PLOŠTINA ŽALUJE!, kterou sepsal a v roce 1947 vlastním nákladem vydal
újezdský kněz Vladimír Růčka. Odlišný pohled na tragédii a roli partyzánů
nabízí televizní hraný dokument Ploština – krvavá paseka (2003),[1] na kterém
se podílel Jaroslav Pospíšil, známý vyhraněně negativním postojem k
partyzánskému odboji. V malé osadě spolu s okolními pasekami žilo přibližně
padesát občanů. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 31.1.2017 |