Kód CZ

Drnovice

Osada: [Ploština]

Kostel sv.Anežky České Zdroj A)

1990. V kostele stojí varhany vyrobené roku 2008 varhanářem Petrem Kovářem. Při jejich výrobě byly použity některé části varhan z 2. poloviny 19. století, které byly dříve umístěny v zaniklém evangelickém kostele v Karviné-Dolech

Drnovice (ZL), kostel.jpg

 

Kaple Panny Marie Bolestné Zdroj C)

na Ploštině

 

 

Kamenný kříž Zdroj C)

 

Kamenný kříž Zdroj C)

Drnovice (ZL), kříž v obci.jpg

 

Radnice Zdroj A)

Drnovice (ZL), OÚ.jpg

 

Škola Zdroj A)

Drnovice (ZL), škola.jpg

 

Stodola Zdroj C)

Drnovice (ZL), stodola.jpg

 

 

Zpět na

okres

 panství

1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky

1961 Okres Zlín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce  Zdroj A)

První doložená písemná zmínka se nachází v archivech arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve Vizovicích již roku 1261 pod názvem Drnowicze. 1481 - Drnovice, 1578 ves Drnowicze, 1670 - Drnowitze, 1681 - Drnowitz, 1718 - Drnowitz, 1720 - Drnnowitz, 1751 - Drnowitz, 1846 - Drnowitz, Drnowice, 1872 - Drnowitz, Drnovice.

Později, na konci 16. století přešla obec z držení vizovického panství k panství brumovskému. Po třicetileté válce byla polovina osady zpustošena, další útrapy přinesl tatarsko - turecký vpád v roce 1663. V roce 1866 byla obec postižena epidemií cholery, roku 1882 velkým krupobitím a roku 1957 větrnou smrští.

V letech 1867-1948 patřila obec k okresu uherskobrodskému, v letech 1949-1960 k okresu valašskoklobouckému a od roku 1960 k okresu Zlín.

Naše vesnice se nacházela až do roku 1720 v trati zvané Milíčov, kde ještě dnes můžete vidět prohlubeniny po bývalích obydlích, které byly částečně zapuštěny do země a nad zemí vybudovány ze dřeva. Střecha byla pokryta slámou, poházena jemnou hlínou a na ní pak vyrůstala tráva (tzv. drn). Od toho vznikl také název obce – ves lidí, kteří bydleli na „drnovém“ místě v lese.

Po nájezdech Tatarů a Kuruců, byla vesnice několikrát vypálena. Lidé, kteří zůstali naživu po těchto nájezdech, se rozhodli postavit novou vesnici na stávajícím místě.

Poprvé se ves připomíná roku 1261 v zakládací listině kláštera vizovského Smilheimu. Po válkách husitských zde byli majiteli hlavně Cimburkové, Kuna z Kunštátu, Václav z Boskovic, Adam z Lomnice a jiní. Roku 1574 Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan oddělil Drnovice od Vizovic a připojil k panství brumovskému.

 V roce 1904 byl založen první sbor dobrovolných hasičů. V roce 1951 byl založen první myslivecký spolek.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

583 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.obec-drnovice.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) obec-drnovice.cz

 

C) cs.wikipedia.org  (31.1.2017)

 

 

[Plošina]

Památník Zdroj C)

Ploština

Ploština.jpg

 

 

Historie Zdroj C)

je zaniklá pasekářská osada obce Drnovice, nedaleko Valašských Klobouk na Moravě, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Akci provedla mj. zvláštní jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích. V Ploštině bylo zaživa upáleno 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu. O této události píše v knize Smrt si říká Engelchen spisovatel Ladislav Mňačko, který byl na sklonku války členem partyzánského oddílu Ploština. Nejpůvodnějším dokumentem o Ploštinské tragédii je publikace PLOŠTINA ŽALUJE!, kterou sepsal a v roce 1947 vlastním nákladem vydal újezdský kněz Vladimír Růčka. Odlišný pohled na tragédii a roli partyzánů nabízí televizní hraný dokument Ploština – krvavá paseka (2003),[1] na kterém se podílel Jaroslav Pospíšil, známý vyhraněně negativním postojem k partyzánskému odboji.

V malé osadě spolu s okolními pasekami žilo přibližně padesát občanů.

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 31.1.2017