Stavba kaple sv. Josefa v Bystřici pod Lopeníkem
Bůh vyslyšel
přání našich předků. Tato generace zanechala našim potomkům vlastní stánek
boží. Bůh vyslyšel modlitby a Duch svatý osvítil myšlení všech, kteří se na
tomto díle jakýmkoliv způsobem podíleli.
Těmito větami
začíná pamětní listina s historií výstavby kaple, která je uložena v kopuli pod
křížem.
Vysvěcením
kaple biskupem Mons. Josefem Hrdličkou dne 16.
listopadu 2002 se stala stavba kaple sv. Josefa božím stánkem v Bystřici pod Lopeníkem.
Nejstarší
písemná zpráva o stavbě kostela je z kroniky obce, ve které se kronikář učitel
František Tomášek zmiňuje o poustevníkovi, který žil v Kopcích. Jmenoval se Jan
Dielec, byl to bystřický občan a žil v 18. století.
Byl tkalcem a při práci nešťastnou náhodou vyletěl ze stavu člunek a zabil mu
přihlížející ženu. Byli bezdětní a on z lítosti odešel žít jako poustevník do
Kopců. V zemřel v roce 1722, je pochován na hřbitově v Bánově.
Ve své pozůstalosti zanechal 600 zlatých a odkázal je na stavbu kostela v
Bystřici.
Druhá písemná
zpráva je z roku 1921, kdy obcí projížděl při své cestě na biřmování ve Starém
Hrozenkově olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. U dolního kříže ho v
hojném počtu vítali naši občané. Zástupci pronesli přání, aby se přimluvil a v
obci byl postaven kostel. Pan arcibiskup přislíbil vyslat sem stavitele a
přispět 5 000 korunami. Tato snaha se však nikdy neuskutečnila. Za první
republiky se představitelé obce pokoušeli uskutečnit tento záměr, ale pro různé
majetkoprávní neshody se to nepodařilo.
Druhá světová
válka a po ní nástup totalitního režimu v roce 1948 všechny další snahy
zmařily.
Změnou režimu v
roce 1989 se stal záměr konkrétnější. První obecní zastupitelstvo ale nevyužilo
euforie "sametové revoluce" a zůstalo jen u přání. Až následující
zastupitelstvo vypsalo anketu, zda si občané stavbu přejí a zda pomohou s její
realizací. Bánovská farnost se však nemohla stát
investorem, protože byl rozestavěný kostel v Suché Lozi.
Naši občané si však kapli přáli, a tak se tohoto úkolu chopilo stávající obecní
zastupitelstvo. V čele se starostou Milanem Baukou, místostarostou Liborem Beníčkem a
členy - Ladislavem Machalou, Zdeňkou Moučkovou, Mgr. Jaroslavou Prchlíkovou,
Stanislavem Savarou, Evženem Orlovským, Vlastimilem
Janků a ing. Karlem Matuchou - připravili stavbu
projekčně.
Byl založen
zvláštní účet v Komerční bance, na který se zasílaly finanční dary a ukládaly
se hotovosti ze sbírek, které vykonávalo 12 žen - dobrovolnic. Každého čtvrt
roku konaly sbírky po vesnici. Většina občanů této myšlence přála a každý svým
dílem přispíval na stavbu.
Studii kaple
vypracoval architekt Pavel Šimeček ze Zlína, projektovou dokumentaci zpracovala
Alena Váňová z Jasenné. Předpokládané náklady na
stavbu byly vyčísleny na 3,5 milionu Kč, bez interierového
vybavení a liturgických potřeb.
Stavba byla
zahájena v červnu 2001 demolicí stávající smuteční síně. Toto provedli členové
TJ Sokol, čímž se snížily náklady, které předpokládal projekt, na téměř
čtvrtinu. Hrubou stavbu prováděl vítěz výběrového řízení, firma STAMOS z
Uherského Hradiště. Klempířské práce provedla firma GRETES Kudlovice.
Dozorem na stavbě byl na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva pověřen
bystřický rodák Ludvík Matucha ze Zlína. Ten pečlivě
dbal na dodržování projektu po stránce technické i finanční. Dokončení
stavebních prací provedla firma Zdeňka Skočovského a
syna (č.127). Elektroinstalace provedl Josef Beníček
z Bánova. Vitrážová okna navrhla akademická sochařka
Hana Exnarová a zhotovila je firma VITRAJ - Jiří
Černohorský z Prahy. Stolářské práce provedli místní
řemeslnící: František Šupina č. 11, Stanislav Savara
č. 58 a Jan Moštěk č. 366. Terénní úpravy provedla
firma František Šimanský z Bánova.
Materiál pro stolařské práce, smrkové a dubové řezivo, zajistila obec z
vlastních lesů.
Projekt
interiéru vypracoval ing. arch. Petr Vajčner z
Hodonína. Konzultací s olomouckým arcibiskupstvím se ujal nový farář Mgr. Petr Bulvas, který nastoupil v červenci 2001 po děkanu P.
Václavu Vrbovi. Jelikož projekt interiéru nebyl arcibiskupstvím schválen a
stavba byla již zhruba hotova, musel otec Petr vynaložit velké úsilí, aby byla
celá akce dokončena. Jeho zásluhou byly zajišťovány sbírky v kostele v Bánově a Suché Lozi. Z nich
farnost financovala zhotovení sochy sv. Josefa, hlavního kříže, svatostánku,
obětního stolu, ambonu i liturgických předmětů, na
které přispěli i někteří bystřičtí občané. Na faře v Bánově
byla v roce 2000 složena částka 100 tisíc Kč od dobrodince, který nechce
zveřejnit své jméno, na zhotovení zvonu. Zvon byl vyroben ve zvonařské dílně M.
Dittrichové v Brodku u Přerova. Slavnostně vysvěcen
byl při pouti v Kopcích dne 11. srpna 2002, kdy byl také instalován do kaple.
Nese nápis
MATKO BOŽÍ, ORODUJ ZA NÁS. Náklady na zvon, instalaci a automatiku byly však
vyšší něž dar, proto zbytek doplatila bánovská
farnost.
Další finanční
dar ve výši 100 tisíc Kč věnoval neznámý dárce na zakoupení digitálních varhan
VISCOUNT (za cenu 101 tisíc Kč).
Financování
stavby:
Při
dobrovolných sbírkách od občanů, sponzorů, rodáků a dobrodinců bylo vybráno 1
580 000 Kč. Nejvyšší částku věnoval náš rodák a čestný občan Bystřice pan Josef
Baránek /1948/, který nyní žije v Německu. Obecní
úřad zaplatil ze svých zdrojů
1 820 000 Kč, bánovská farnost ze sbírek 350 tisíc za interiér.
Zdroj: www.farnost.katolik.cz/banov