Kod CZ

Brumov - Bylnice

Připojen: Brumov

Část: Svatá Sidonie, Svatý Štěpán

Kaplička P.Marie Zdroj A)

...

Výsledek obrázku pro kaple bylnice

 

Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj A)

Socha z kamene stojí v bylnické části města u hlavní silnice poblíž zvonice a povhází z roku 1830. Socha byla postavena na náklady občanů Bylnice na poděkování za ochranu před vpády Tatarů. Na přední straně v rytém rámu s ujmutými rohy je plastická kartuš s nápisem: "S NAKLADU B OBCE DNE 30 JUNI 1830". Na tvarované podnoži s motivem píšťal je socha světce, pravá ruka drží kříž s korpusem, levice drží smeknutý biret. kolem hlavy má obroučky z hvězd.

Socha sv. Jana Nepomuckého Bylnice.JPG Socha sv. Jana Nepomuckého Bylnice.JPG

 

Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj A)

Socha stojí v bylnické části města na konci obce směrem na Svatý Štěpán. Byla postavena na místě dřevěného obrázku z 18. století, který připomínal po staletí útrapy vlárských "stážců hor" při nájezdech Kuruců. Kamennou sochu postavil v roce 1920 občan Jan Satin, jako dík za šťastný návrat z 1. světové války. Pozdně barokní skulptura s třikrát odstupňovaným soklem. Ve spodní části je kruhová spadlina s plastickým řeckým křížem, ve spadlině ve střední části je reliéf kříže s korpusem a v horní části je reliéf kalicha. Na čtvercové podnoži je socha světce, oděného v kanovnické roucho a s biretem na hlavě. V levé ruce drží kříž s korpusem a mučednickou ratolestí, pravice je zdvižena k ústům v gestu mlčení. kolem hlavy je obroučka s hvězdami.

http://www.brumov-bylnice.cz/data/editor/121cs_15_big.jpg?gcm_date=1366810804

 

Křížová cesta Zdroj A)

1997. Tvoří ji čtrnáct pašijových obrázků v rámečku připevněných na dřevěné kříže. Každé zastavení je oplechováno, jednotlivé obrázky jsou chráněny sklem. Cesta byla zhotovena s pomocí farníků Bylnice, Singulární společnost Bylnice zajistila dřevo. Roku 2010 byla provedena oprava cesty - byly zhotoveny nové rámečky a opraveny nápisy.

https://d34-a.sdn.szn.cz/d_34/c_A_C/64X2ot.jpeg?fl=res,667,500,1

 

Mlýn Zdroj A)

...

image004

Zpět na

okres

panství

1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky

1961 Okres Zlín

1964 sloučení s Brumovem v  Brumov –Bylnice

2003 ORP Valašské Klobouky

 

Historie obce >>

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 2401

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.brumov-bylnice.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

A) brumov-bylnice.cz (27.9.2010)

 

 

Kod CZ

Svatá Sidonie

Kaple sv.Martina

 

Chlebová pec Zdroj A)

Tato pec je umístěna v areálu dělnické kolonie v Sidonii u domu č.65 a sloužila ke kolektivnímu pečení chleba sklářů. Pochází ze začátku 19.století a je dokladem drobného technického zařízení při kopaničářských usedlostech.

http://www.brumov-bylnice.cz/data/editor/121cs_18_big.jpg?gcm_date=1366811020

 

Kolonie sklářů Zdroj A)

Památku tvoří obydlí č.p. 65 - 71 v Sidonii, které jsou dokladem životní úrovně z konce 19. stol. a na začátku 20. století. Dělnická kolonie je vybudována z dřevěných řadových domků v podlouhlém tvaru a tvořila první kolektivní dům pro bydlení sklářů Staré hutě (Sidonie). Dnes je původní vzhled pozměněn nestejně prováděnou údržbou ze strany majitelů.

http://www.brumov-bylnice.cz/data/editor/121cs_17_big.jpg?gcm_date=1366810956

 

Vila Amálie Zdroj A)

 

 

 

panství

1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky

1953 samostatná obec

1961 Okres Zlín

14.6.1964 sloučení s Brumovem v obec Brumov –Bylnice

2003 Pověřený městský úřad

 
Historie >>

Obec leží v místě Vlárského průsmyku v malebném údolí potoka Vlárky asi 8 km jihovýchodně od Brumova v nadmořské výšce 355 m. Potok Vlárka tvoří moravsko-slovenskou hranici a osada se tak nachází na území dvou republik – České a Slovenské. Hranice oddělovala již dříve moravské markrabství od uherského království a spory o její průběh lze datovat do 16. století, kompromisní řešení bylo přijato za Marie Terezie. Výměra katastru obce je 772 ha.

Osada vznikla jako dělnická kolonie při sklárně, založené v roce 1788 Janem Ilešházym a nazvána dle jména jeho manželky. Původní název zněl Hutě Svatá Sidonie, lidově však byla označována jako Stará Huť.

Trati v okolí nesou názvy: Tratihusť, Dubovina, Podíly, Kalinka, Snoh, Bartlova paseka aj.

Na katastru Sidonie jsou nalézány četné artefakty, radiolaritové industrie, které byly dříve datovány do období paleolitu, ale novější výzkumy prokázaly, že většina z nich pochází teprve z mladší doby kamenné (neolitu) a ještě pozdější doby. Přesto však lze v těchto místech počítat s doklady nejstarší zpracovatelské činnosti člověka na území východní Moravy, kdy suroviny byla získávána z výchozů v místech Vršateckého Bradla a u Chmelové na slovenské straně. Zajímavým dokladem pronikání lidu lužické kultury popelnicových polí do vyšších poloh je objevené pohřebiště se žárovými hroby ve trati „Krajníky“ (kolem konce 1. tisíciletí př. n. l.). Při soutoku Vlárky s Vlárou byla ve středověku osada Vlára (nebo také Vlář), uvedená roku 1503 jako součást brumovského panství, kdy již byla patrně pustá (podle pověsti obyvatelstvo údajně přesídlilo do Bylnice).

Při dělnické kolonii vznikla tovární škola, která byla od roku 1876 školou veřejnou. Roku 1888 byla vystavěna nová škola za finančního přispění Vinc. Schreibera. V roce 1900 bylo na moravské straně 36 domů s 584 obyvateli, zatímco na slovenské straně byla sklářská huť, brusírna a další výrobní objekty a pouze tři domy se 32 obyvateli. Roku 1897 byl založen čtenářský a vzdělávací spolek „Svatopluk Čech“, roku 1898 zde byla první stávka dělníků na Valašsku. Po vypuknutí velké hospodářské krize v roce 1929 nevydržely sklárny v Sidonii a ve Sv. Štěpáně tlak konkurence a v roce 1932 zastavily výrobu, jejich nájemce Vinc. Schreiber vyhlásil naprostý finanční úpadek. Na počátku roku 1933 obnovil jeho Syn Arnošt v Sidonii znovu provoz sklárny, ale záhy ji byl nucen zastavit. Řada sklářů se odstěhovala do zahraničí, např. roku 1934 jich byla 27 najato Mohamedem Said Jasinem do sklárny v Káhiře. Roku 1936 se pokusili sidonští skláři převzít místní sklárnu do vlastní režie, ale ani tento záměr nevyšel. Téhož roku koupila sklárny Legiobanka a obě sklárny v roce 1938 zlikvidovala, takže zde skončila více jak stoletá tradice sklářské výroby.

Z německé okupace byla Sidonie, stejně jako přilehlé obce, osvobozena 1. května 1945. V roce 1949 byla provedena elektrifikace, v roce 1952 zaveden místní rozhlas. Do r. 1954 součást Bylnice, potom samostatná, od roku 1976 součást města Brumova-Bylnice. Počet obyvatel má klesající tendenci, v roce 1900 zde žilo 584 obyvatel, nyní kolem 350 obyvatel. V místě byla mateřská škola, u žel. stanice Vlárský průsmyk je zbudován expediční sklad dřeva.
Zajímavostí obce je stará sklářská kolonie (domy čp. 65 až 70), která byla vyhlášena kulturní památkou.

 

Kod CZ

Svatý Štěpán

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Kaplička byla postavena 1815. Janem Fibichem a původně sloužila jako vstup do osady Nová huť ( Svatý Štěpán ). V kapli se nachází dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého z 19. století. Jedná se drobnou sakrální stavbu se sedlovou střechou, pokrytou šindelem a se čtyřbokou otevřenou zvonicí s křížem.

http://www.brumov-bylnice.cz/data/editor/121cs_16_big.jpg?gcm_date=1366810873

panství

1850 okres Uherský Brod

1954 samostatná obec

1961 Okres Zlín

1976 připojen k městu Brumov -Bylnice

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie >>

Obec rozkládající se podél Rozklinského potoka, v malebném údolí, jehož západní hřbet tvoří kopec Doubrava, východní hřbet pak kopce Rozklíní a Nadříčí. Rozklinský potok je pravým přítokem řeky Vláry, do níž se vlévá 5 km jižně od Brumova. Železniční stanice na trase Brno-Trenč. Teplá ve Vlárském průsmyku, obec vzdálena asi 3 km východním směrem od Bylnice, nádmořská výška 325 m. Výměra katastru obce 1 120 ha.
     Názvy tratí: Petrostudně, Rozklíní, Pláňava, Podloučí apod.

     Původně zde bývalo několik samot, jejich obyvatelé pracovali na panské pile na Vláře (v místě dnešní myslivny). Osada Štěpán vznikla jako dělnická kolonie kolem sklárny, kterou v těchto místech v roce 1815 založil hrabě Štěpán Ilešházy, který ji také po sobě nazval. Původní název osady zněl Svatý Štěpán, ale v lidovém podání byla osada označována jako Nová Huť (na rozdíl od Staré Huti v Sidonii).

     Místní sklárna náležela do roku 1850 pod správu brumovského panství, pak byla pronajata Josefu Schreiberovi, který ji roku 1876 přenechal svým synovcům Emanuelu a Maxovi Gopfertům, ti však v roce 1884 zastavili provoz, který byl obnoven až v roce 1893. Od roku 1895 měl sklárnu v nájmu Vincenc Schreiber. Sklárna ve Štěpáně zanikla následkem hospodářské krize ve třicátých letech (viz Sidonie).

     Škola byla ve Štěpáně založena roku 1836, s vyučováním jak v českém tak v německém jazyce. Před rokem 1880 se tato původně tovární škola stala veřejnou, vyučovalo se již jen česky. V roce 1890 byla rozšířena. Ještě v sedmdesátých letech zde existovala jednotřídní škola, pak přeměněna na mateřskou.

     Za okupace sídlila ve Štěpáně německá pohraniční a celní stráž, v roce 1943 byla právě Němci zřízena železniční zastávka. Štěpán byl osvobozen 1. května 1945.

     V objektech bývalé sklárny bylo již v roce 1947 založeno dřevozpracující družstvo Vlára a v roce 1958 zde zavedl provozovnu také MEZ Brumov. V roce 1958 zde bylo založeno zemědělské družstvo, které však bylo později začleněno do státních statků.

    Počet obyvatel ve Štěpáně kolísal, v roce 1870 zde žilo 300 obyvatel, tento stav se udržel až do třicátých let tohoto století, kdy v roce 1930 zde žilo asi 500 obyvatel. Tento počet po válce opět poklesl (roku 1950-450 obyv.) a v současné době má Štěpán opět kolem 500 obyvatel. V roce 1965 byl zrušen původní název Svatý Štěpán a dále používáno pouze označení obce Štěpán, od listopadu 1990 návrat k původnímu názvu.

     Svatý Štěpán byl původně součástí Bylnice, od roku 1954 byl samostatnou obcí a v roce 1976 připojen jako místní část k městu Brumov-Bylnice. 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.1.2017

Předchozí editace: 27.9.2010