Kód CZ Březová Kostel sv. Cyrila a Metoděje Zdroj A)
V Březové stávala původně kaple, o
jejíž existenci svědčí zápisy v děkanské kronice z roku 1662. Za významné
finanční pomoci Maxmiliána Kounice, na jejím místě vyrostl v roce 1747 malý kostelík.
Obec Březová se v těchto letech zalidňovala a velikost kostelíka již
nevyhovovala. Díky iniciativě a energičnosti tehdejšího faráře Františka
Černoška začal v 2. polovině 19. století vznikat současný kostel. Traduje se,
že místní kostel patřil do Březové nad Svitavou a tamější do naší Březové.
Základní kámen nového kostela byl položen 19. července 1865. Práci na kostele
velice ztěžovaly nepříznivé okolnosti, jako krupobití, květnové mrazy, požár,
který zničil devatenáct domů, onemocnění dobytka. Průběh stavby ohrozila i
rakousko pruská válka. Přesto všechno se díky tvrdé práci dělníků z Březové,
Olšovce a Lopeníka podařilo kostel dokončit a zasvětit jej sv. Cyrilu a
Metodějovi. Stal se nejvýznamnější dominantou obce a hodnotným dokladem
architektonické tvorby konce 19. století.Od roku 1987 patří kostel sv. Cyrila
a Metoděje mezi kulturní památky.
Fara
1854
Kaplička
Na návsi
Kamenný kříž Zdroj A)
Hřbitovní
Železný kříž Zdroj C)
Poblíž rozhledny
Železný kříž Zdroj A)
…
Památník padlým
Zdroj C)
…
Dům č.p.115 Zdroj C)
…
Rozhledna Lopeník Zdroj A)
Na česko-slovenském pomezí v Bílých
Karpatech, na vrcholu Velkého Lopeníka, byla 16. července 2005 slavnostně
otevřena nová dřevěná rozhledna, která je symbolem přátelství mezi Čechy a
Slováky. Na stavbě se podílela jak moravská, tak slovenská strana a je
realizována včetně turistického a kulturního zázemí v okolních obcích –
naučné stezky, minikempy a infocentra. Rozhledna, 20 metrů vysoká, postavená
z dubových trámů na kamenných základech, vám nabídne krásný výhled jak do
širokého okolí Moravského Slovácka, tak i na doliny a pahorky
Západoslovenského kraje. Rozhledna U křížku Zdroj C)
…
Kyselka Zdroj A)
Obec byla dříve známá svými asi šesti
prameny sirovodíkové vody. Dokonce tu kdysi byla stáčena pod názvem
Blumenbašská kyselka. V roce 1576 lékař Tomáš Jordán z Klausenburku ve svém
díle o léčivých vodách uvádí jeden z těchto pramenů jako léčivý. Tato
historie zdejších pramenů ale bohužel již upadla v zapomenutí. Dva prameny
zde však zůstaly. Prvním z nich je silně železitý pramen, vyvěrající v
travertinovém podlaží, uložený v dřevěném soudku. V dnešní době již není
vhodný k pití. Druhým pramenem je silně železitá voda, tzv. březovská kyselka.
Toto místo několikrát navštívil i jeden z našich hudebních skladatelů Leoš
Janáček, aby se zde inspiroval v tvoření svých skladeb. Slavného skladatele
táhla na Březovou rozmanitost krajových lidových písní. O obci Březová
Janáček říkával, že bohatství zdejších písní rozehrává i holé lopenické
vršky. Odtud vzniklo i jeho dílo O březovské písni. Naposledy zavítal Janáček
do Březové v roce 1919. Dnes je toto místo jedno z oblíbených turistických
cílů. Cestiska, Dubiny a Kalabová Zdroj A)
Jedná se o bývalé pastviny na okraji
obce Březová, které jsou významné svým geologickým, zoologickým a především
botanickým složením. Všechna tato území spadají pod Správu Chráněné krajinné
oblasti Bílých Karpat. Mezi významné botanické druhy v těchto lokalitách
patří např. vstavač vojenský, hořec křížatý, vzácné druhy orchidejí, ostřice
ptačí nožka, atd. Ze zoologického hlediska zde žijí významné druhy
teplomilného hmyzu, motýlů, jako např. perleťovec kopřivný, žluťásek
barvoměnný, atd. |
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
Název obce Březová je odvozen od množství březových hájů, které
byly dříve pro tento kraj typické. První zmínky o obci pochází z roku 1492.
Našli se zmínky o cestě vedoucí z Uher přes Brzezowů. Od té doby se název
této osady měnil z Brzezowé přes Bržezovú až k dnešní Březové. K osidlování této oblasti přispělo založení cisterciáckého
kláštera Smilheimu, vybudovaného v roce 1261. Cisterciáci byli v té době
oblíbení u vysoké šlechty pro své hospodářské metody a feudálové je používali
k realizaci svých kolonizačních záměrů. Toto přispělo i k vytváření kolonií v oblasti Studeného vrchu.
První chalupy na tomto území byly roztroušeny po okolí. Sloužily jako obydlí
lesnickým dělníkům , kteří vykonávali náročnou a důležitou práci, jelikož
zajišťovali potřebný stavební i palivový materiál pro město. Březová tvořila porost, který byl vysekáváním dřevin zčásti
přeměněn na louku a zčásti na porostlý les v pohraničním prostoru. Zdejší lidé
měli těžký život nejen díky přírodním vlivům, ale především díky lidským
faktorům. V roce 1606 po vpádu sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje byla
obec zničená. V roce 1615 založila městská rada uherskobrodská Novou
Březovou. Prvními obyvateli této obce byli měšťané a poddaní z Korytné. Dne
8. října 1616 byly stanoveny hranice nového březovského katastru. Obec musela
i tady neustále čelit neshodám s okolními obcemi, především se Suchou Lozí,
Stráním nebo Horním Němčím. Boje a rozepře o pozemky byly tak velké, že dne
23. června 1617 Vavřinec Vrabec, fojt březovský doporučuje, aby se osídlenci
březové odebrali na jiná panství, což ovšem neučinili. V roce 1621 zažila Nová Březová jeden z největších nájezdů pod
vedením Gabora Bethlenema, a zanechali po sobě pouze zbídačenou spálenou
pustinu. I po nájezdech a totálním zničení tohoto místa byla v letech 1627 –
1641 zbudovaná další Nová Březová. Bylo to období, kdy kraj pod Lopeníkem
prožíval léta oddechu od válečných hrůz. Název Nová Březová se dlouho neudržel a zlidověl název Březová,
který přetrval do dnes.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) obecbrezova.cz C) cs.wikipedia.org (19.12.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.12.2016 |