Kód CZ 14203

Sady

(Derfle)

Kostel Narození P.Marie ^{Zdroj 2)}

Pozdně gotický, Barokně přestavěn v 18.stol., poté po, požáru 1876.

1921

[Kostel]^{Zdroj 2)}

na návrší Dolní špitálky, základy trojlodního velkomoravského kostela s pohřební kaplí, babtisteriem, církevní školou a snad i kláštera

[Židovský hřbitov[ ^{Zdroj C)}

Zbytky v Sadech, zničeného v roce 1943 Zlikvidován 1939-45

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Proti faře, 1723

Morový sloup^{Zdroj 2)}

1691

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

1687

[Velkomoravské sídliště]^{Zdroj C)}

Lokalita se zbytky církevního areálu byla objevena na severozápadním okraji ostrožny tehdy obtékané "dravou řekou Olšavou", vzpomínanou již r. 1078 písemnými prameny. Nejstarší zprávy o nálezu úhledné kamenné zdi s hrobem a hliněnou nádobou pocházejí již z r. 1849. Další nález lebky pochází z r. 1912. Objevy sídliště na severním svahu ostrožny po r. 1945 už byly spojeny se jmény Viléma Hubého. V r. 1950 je archeologicky ověřil PhDr. Jindra Nekvasil. V r. 1958 byly na západním výběžku ostrožny při hluboké orbě porušeny kostrové hroby. Vilém Hrubý zjistil na poměrně velké ploše též přítomnost zděné architektury a zbytky malty různého druhu. Proto byl v r. 1949 zahájen plošný archeologický výzkum. Byla doložena přítomnost komplexu o čtyřech zděných stavbách tvořících jeden celek, kdy zbytky páté stavby - baptisteria kruhového půdorysu s litou maltovou podlahou byly asi 7 m západně. Komplex byl vybudován ve třech stavebních fázích a tvořil ho kostel s náznakem křížového půdorysu s pálenou střešní krytinou antického charakteru, k němuž byla na západní straně přistavěna další církevní stavba s půlkruhovou apsidou a na severní straně čtvercová místnost a vedle pohřební kaple s půlkruhovou apsidou a litou maltovou podlahou. Zde byl objeven honosný hrob (č. 12/59) v železem kované rakvi pohřbeného významného velmože, podle charakteru hrobu křesťana na samém vrcholu velkomoravské společnosti, možná samotného krále Svatopluka. Dno hrobové jámy bylo vydlážděno velkými plochými pískovcovými kameny a stěny obloženy dřevem. Hrobku původně kryl zděný náhrobek s malovanými figurálními motivy (část lidské tváře). V místě hrudi byly nalezeny dva stříbrné, silně pozlacené gombíky zdobené filigránem, výjimečné charakterem své výzdoby.

Severně od zděného komplexu výzkum objevil povrchové objekty s kůlovými konstrukcemi jako pozůstatky 15 srubů velkomoravského sídliště a jižně od komplexu pozůstatky dřevěné halové stavby. K areálu patřilo ještě 87 hrobů z té doby. Byl zde nalezen i olověný křížek s řeckým nápisem a obrazem ukřižovaného (dokládající, že zde působili kněží řeckého původu, existuje pravděpodobný závěr, že areál na sadské výšině byl centrem moravského arcibiskupství, a tedy sídlem Metodějovým) a ve větším počtu tzv. stily - pisátka, jimiž se psalo na voskem potažené dřevěné destičky. Dále zde byl nalezen nůž, rydla, bronzová kování řemínků, závlačka, ocílky, ostruhy, křesací kameny, nádoby, vědérko, zbytky okenních tabulek z nazelenalého skla se zlatistou fólií, zlaté náušnice, stříbrné korále a stříbrné, pozlacené měděné, pozlacené stříbrné i zlaté gombíky, prsteny, náhrdelníky, sekery - moravské bradatice, krátký meč - sax ze dvou železných plátů a nauhličeným břitem, skramasax, hrot oštěpu. Součástí poměrně málo obvyklého sídliště byla kammenická dílna na jižním, kovárna na severním okraji osídlené plochy a keramická pec na západním svahu výšiny již mimo areál. Osídlení lokality se klade na samý počátek 9. stol.

Zpět na

okres

Panství

1850 politický i soudní okres Uherské Hradiště

1961 Okres Uherské Hradiště

Část města Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Rok	obyv.	domů
1850
1927	695
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel , Atlas památek, 2004

C) cs.wikipedia.org (30.9.2016)

Předchozí editace: 11.5.2011