Kód CZ

Ostrožská Nová Ves

Připojeny: Chylice

Kostel sv. Václava ^{Zdroj C)}

pozdně barokní z roku 1770

Fara ^{Zdroj C)}

Samostatná fara v Ostrožské Nové Vsi vznikla v období 1492-1497. Před tou dobou byla vesnice přifařena ke Kunovicím. V 16. století se stala nakrátko protestantskou, jelikož zdejší farář Pavel Kyrmezer byl luterán. Rozšířeno bylo také habánství, ovšem v roce 1621 vypálila jejich dům císařská vojska. Za třicetileté války fara v obci zanikla a obec byla přifařena k Uherskému Ostrohu, od roku 1751 zde byl vyslán ostrožský lokálista, za 23 let byla zřízena kuracie a v roce 1855 vznikla jejím povýšením v obci opět autonomní farnost. Přifařeny byly i Chylice.

Zvonice ^{Zdroj C)}

replika stará byla zničena při dopravní nehodě, roku obnovena

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na hřbitově

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Před kostelem

Pomník obětem ^{Zdroj C)}

…

Pomník obětem 2. světové války ^{Zdroj C)}

s bustou T. G. Masaryka od Vincence Makovského

Pomník Františka Skalíka ^{Zdroj C)}

…

Busta Julia Fučíka ^{Zdroj C)}

…

Archeologické naleziště ^{Zdroj C)}

Ostrožská Nová Ves – Padělky (naleziště kamenných nástrojů, klů a kostí z doby paleolitu a eneolitu) - expozice Moravského zemského muzea v Brně

Rozhledna ^{Zdroj C)}

V areálu Slováckého dvora

Dům č.p.377 ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

1850 politický okres Uherské Hradiště, s.o.Napajedla

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Osídlení okolí obce začalo nejspíše v období paleolitu – v lokalitě Padělky se nachází významné naleziště kamenných nástrojů, mamutích klů a kostí a také keramiky kultury volutové a malované. První zmínky o obci se datují k roku 1258 – jako Dlouhá Ves. Jednalo se o rurální doplněk královského města Uherské Hradiště, roku 1315 byla dle záznamů podřízena uherskohradišťskému městskému právu. Přestože náležela ke kunovskému statku, oddělila se a vytvořila statek vlastní. Během husitských válek obec zpustla, po nich roku 1464 bylo poprvé použito pojmenování Nová Ves. Roku 1550 přijala Alena Konická ze Švábenic svého manžela Zikmunda Helta z Kementu (tehdejší císařský rada a místokancléř království Českého, majitel mimo jiné zámku ve Velkém Meziříčí). za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic. O čtyři roky později předal Zikmund statek Arklebovi z Kunovic, což znamenalo opětovné spojení s kunovským statkem. V roce 1592 bylo v Nové Vsi registrováno 99 osídlených domů.

Největší útrapy obec zažila při dvojnásobném vypálení, a to roku 1663 Turky během Rakousko-Turecké války a 1704-1705 kuruky během Uherského povstání. Podle olomoucké matriky obývalo obec ve druhé polovině 18. století 869 dospělých a 245 dětí, v roce 1843 už 733 mužů a 835 žen, celkem tedy 1568 osob. O deset let později při požáru vyhořela velká část obce. Vesnice si během 19. století také prošla třemi epidemiemi cholery.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2614
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (8.9.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 8.9.2016