|
Kod CZ 10294 Napajedla
Kostel sv.Bartoloměje 2) Severně od souč.radnice, kol.1712, okolí arch.Giovani
Pietro Tencalla. vystavěn
v letech 1710-1712. Nechal ho postavit tehdejší majitel napajedelského
panství Adam Jáchym z Rotalu. Vysvěcen byl kostel
až v roce 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem. Kostel nebyl první
církevní stavbou ve městě, původní kostel sv. Bartoloměje stával hned vedle
napajedelské fary, poblíž tržiště a radnice. Kostel ale nevyhovoval kapacitou
a proto byl zbourán a vystavěn byl nový kostel nesoucí stejný název jako ten
minulý, kostel svatého Bartoloměje. Nejstaršími památkami v
kostele jsou dva renesanční náhrobky Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína
zasazené ve zdi po stranách hlavního vchodu, které byly přeneseny ze starého
kostela. Další náhrobky jsou vsazeny v podlaze pod novodobou dlažbou, z části
zakryty lavicemi. V první třetině pravé části kostelní lodi je vchod do
krypty, v současné době nepřístupné, kam byly údajně přeneseny ze starého
kostela ostatky sedmi pánů ze Žerotína a dvou Vartemberků.
Zámecká kaple 2) Neogotická, 19.stol. Hřbitovní kaple
C) Empírová 1828
Výklenková
kaplička C) Na kalvárii
Fara 2) Barokní, kol.1760 přestavěna, F.A.Grimm ?, patrová s mansadovou střechou. nám. Míru
213
Kaple C) Klášterní, dnes koncertní síň s malbami Jano Kolera, 1876
Klášter C) Dnes knihovna
Hřbitov C) …
Socha sv. Jana Nepomuckého C) sokl u kostela, socha v hřbitovní
kapli
Socha P.Marie
C) 1879, před kostelem
Sousoší Kalvárie C) les, N
Kamenný kříž C) …
Kamenný kříž C) Na kapli
Železný kříž C) …
Fontána C) Se sochami u zámku
Památník padlým
C) …
Hrad 2) Na ostrově Moravy Nový zámek 2)
C) Pozdně barokní, postaven
v letech 1764 – 1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka
Antonína Grimma. Dnes je celý areál chráněn jako
kulturní památka České republiky[1] a je v soukromém vlastnictví firmy Zámek
Napajedla, s.r.o., která vlastní parcelu a stavbu zámku a jeho nádvoří a
některé parcely parku, a Mgr. Evy Gajdošík, která vlastní především parcelu
280/1, na které se nachází většina parku a jižní brána areálu[2]. Budova
Zámku je poprvé ve své historii pravidelně otevřena veřejnosti za podmínky
minimálního počtu pěti osob na prohlídku[3], naproti tomu od roku 2013 je
zámecký park poprvé od konce druhé svétové války
uzavřen pro veřejnost. Konají se zde svatby, plesy a jiné společenské akce,
prohlídky Zámku s průvodcem, kurzy vaření, výstavy, Zámek slouží v malé míře
také jako hotel a byla zde vybudována kavárna. Pozdně barokní
šlechtické sídlo postavil židlochovický zednický mistr Antonín Slováček,
zvaný Mates, v letech 1764 až 1769 dle návrhu a pod vedením brněnského
architekta Františka Antonína Grimma pro majitelku
napajedelského velkostatku Annu Marii z Rottalu.
Výstavba zámku pokračovala i za dalších majitelů panství, členů rodů Kobenzlů, Stockau a Baltazzi. Do historie Napajedel se výrazně zapsal Aristides Baltazzi (1853-1914)
založením hřebčína s chovem anglických plnokrevníků v roce 1886, který je
dnes nejvýznamnějším svého druhu v České republice. Po smrti Aristida Baltazzi v roce 1914
se majitelkou napajedelského zámku a velkostatku stává hraběnka Marie Baltazzi-Stockau, která ovšem
situaci finančně nezvládá. Zámek, park a hřebčín je v roce 1935 nucena[4]
koupit firma Baťa, tehdy již pod vedením Jana Antonína Bati, jehož závodům
hraběnka dlužila přes tři miliony tehdejších korun. Baťův podpůrný fond dále
hraběnku podporoval v nesnázích částkou nejméně 500 Korun měsíčně. Hřebčín je
následně vyměněn s Československým státem za tlumačovské pozemky důležité pro
podnikatelské aktivity firmy Baťa. Značně jsou rozšířeny mylné informace, že
zámek koupil J. A. Baťa osobně, aby si zde vybudoval rodinné sídlo, ovšem
studium materiálů firmy Baťa prozradí zcela jiné plány, které Jan Antonín
Baťa se Zámkem měl, a to vybudování střední školy Tomášov
za účelem výchovy vedoucích pracovníků Baťových závodů. Za druhé světové války
byl celý zámecký areál zkonfiskován nacisty a byl zde ubytován oddíl Hitlerjugend. Ustupující Němci v průběhu a hlavně na
konci války zámek značně zdevastovali.[5] Po válce a znárodňování připadl
celý areál státnímu podniku Fatra. Fatra zde vybudovala kulturní a rekreační
zařízení pro své zaměstance, mj. Klub kultury s
divadlem. Zámecký park byl otevřen veřejnosti[5] a díky své poloze se stal
nejen vítanou zkratkou místních obyvatel, rozsáhlý zámecký areál je totiž
vklíněn do středu protáhlých sedmitisícových Napajedel, ale především místem,
kde se přirozeně začali setkávat občané Napajedel všech generací, kteří sem
mířili za odpočinkem v klidném prostředí parku, za návštěvou divadelních
představení nebo za posezením v divadelním bufetu, jenž byl součástí Klubu
kultury zbudovaném Fatrou. Po převratu 1989 se nově vzniklá Fatra a.s. začala
dostávat do finančních obtíží a začala hledat kupce pro celý zámecký areál. V
roce 2000 koupilo Město Napajedla objekt Klubu kultury v zámeckém parku.[6] V
roce 2002 bylo zřízeno věcné břemeno (dostupné online zde), které mělo
zajistit, že nový vlastník bude přístup veřejnosti do parku respektovat.
Tehdejší starostka Napajedel Irena Brabcová deklarovala neústupnost na tomto
bodu. volně stojící dvoukřídlá
budova ve tvaru písmene U, kde bylo ve třech podlažích přes 50 obytných
místností, mimo pokojů služebných a příslušenství. Vnitřním prostorům Zámku
dominuje kruhový zrcadlový sál, který sloužil především pro přijímání návštěv
nebo jako taneční sál při slavnostních příležitostech. Dále je zde salonek
holandských mistrů, barokní salonek, rozlehlá zámecká jídelna a zámecká
kaple. Zámek je obklopen zhruba
desetihektarovým parkem navrženým dle francouzského a anglického stylu. V
parku se nachází rybníček, značný počet vzácných dřevin, množství soch,
tenisové a házenkářké hřiště a sídlí zde
napajedelský klub kultury s divadlem. Na největší louce parku bylo zřízeno
golfové hřiště. Rozlehlý zámecký areál má dvě hlavní brány, severní a jižní,
a dále dvě menší branky, východní a severovýchodní.
Hřebčín 2) U zámku Radnice 2)
C) Secesní s neorenesančními prvky, 1903-5, Dominik Fey
Spořitelna 2) Funkcionalistická Sokolovna C) Secesní s funkcionalistickou přístavbou
Budova C) …
Měšťanský dům č.p.65 C) Napajedla 65
Měšťanský dům č.p.74 C) Napajedla 74
Paříkova vila C) Podzámčí, 1935 autor J.Gillar, alegorie na fasádě B.benda
Vila C) Funkcionalistická
Zámecký park 2) U zámku Minerální
pramen Slanica C) …
|
Panství 1850 politický okres Uherské Hradiště, s.o.Napajedla 1961 Okres Zlín 2003 Pověřený městský úřad
Historie
městečka C)
1995 MPZ První písemná zpráva pochází z roku 1355. Během 14. století se
malá osada rozrostla na městečko. V roce 1898 získaly Napajedla statut města.
Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným
panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se
ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v
historii panství zanechal rod Rotalů, který je
několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rotalů zdobí
vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Kuča Karel, Atlas památek ČR,
2002 C) cs.wikipedia.org (26.6.2.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 26.6.2015 Předchozí editace: 11.5.2011 |
