|
Kod CZ 9114 Malenovice
Kostel sv.Mikuláše 2) C) Pův.gotický,
přestavěn 1804. pocházející z roku 1845. Stojí na místě bývalého gotického
kostela, který je doložen roku 1386. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní
památka České republiky. [1] Z původního kostela se dochovaly některé oltářní
obrazy a také nejstarší památka – náhrobní kámen Tetoura
z Tetova, pána z Malenovic
a Pohořelic. Je datován rokem 1560. Nápis na něm je dodnes dobře čitelný.
Stavbu kostela v dnešní podobě financoval tehdejší majitel panství Leopold ze
Šternberka, jehož erb se v kostele nachází. Stropní malby z roku 1893
pocházejí od akademického malíře Schmidta. Oltáře byly zhotoveny v roce 1902
olomouckým řezbářem Františkem Cellerem, který je
autorem mnoha církevních artefaktů zejména na Moravě. má jednu loď,
presbytář, sakristii, věž s hodinami a čtyřmi zvony a také kůr s varhanami.
Ve vstupních prostorách se nachází na levé stěně velký dřevěný kříž, na pravé
straně je pak vitrína s nástěnkami ze života farnosti. Vstup je od hlavní
lodi oddělen dvoukřídlými skleněnými dveřmi s kovovým žebrováním. Presbytář - V presbytáři
se nachází svatostánek a oltář. Na něm je oltářní obraz sv. Mikuláše, patrona
kostela. Po levé a pravé straně stojí sochy slovanských věrozvěstů Cyrila a
Metoděje. Po stranách oltáře jsou vyobrazeni dva čeští světci – Jan Nepomucký
a Jan Sarkander. Na klenbě presbytáře je obraz
zachycující narození Ježíše. Presbytář je na klenbě od zbytku kostela oddělen
obloukem s obrazy svatých (zleva: sv. Anežka, svatá Ludmila, svatý Petr,
svatý Pavel, svatý Václav a sv. Jan Sarkander) a
erbem rodu Šternberků, kteří byli pány na malenovickém
panství v letech 1804–1945. Kazatelna - Na kazatelně
jsou obrazy čtyř evangelistů. Nad kazatelnou je holubice, symbol Ducha
svatého, v podobě kovové plastiky na dřevěném podkladě. Vedle kazatelny je
obraz Božího milosrdenství, jenž byl namalován podle vidění Faustyny Kowalské. Levý boční oltář je
zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, doplňují jej sošky sv. Františka, sv. Anny a Nejsvětějšího
srdce Ježíšova. O Velikonocích pod ním bývá umístěn Boží hrob. Pravý boční oltář je
zasvěcen Panně Marii Svatohostýnské. Marie má v
náručí Dítě Ježíše, pod nimi jsou zobrazeni Tataři prchající z boje. Oltář je
doplněn opět soškami sv. Aloise, sv. Josefa a sv. Antonína. Na této straně
chrámové lodi stojí sedes, sedadlo určené pro
kněze. Vedle něj stojí velký kříž s ukřižovaným Ježíšem. Před ním stojí
dřevěná křtitelnice. Kostelní lavice ve druhé
polovině chrámové lodi pocházejí z poloviny 19. století a jsou zdobeny
symbolem šternberské hvězdy. Pod kůrem se nacházejí tři zpovědnice. Dvě
starší z poloviny 19. století se dnes již nepoužívají. Pod kůrem je také
socha Panny Marie, která drží Ježíše sňatého z kříže. Dříve byla tato Pieta
součástí pravého bočního oltáře. Na klenbě jsou obrazy zachycující sv. Cyrila
a Metoděje a nad kůrem pak svatou Cecilii. Skříň varhan pochází z
roku 1880. Varhany jsou dílem Josefa Haukeho z
Uherského Hradiště. Původní nástroj pochází z roku 1859 z dílny Josefa Predigera a v roce 1980–1981 byl nahrazen varhanami z
jezuitského kostela v Litoměřicích. Varhany jsou dvoumanuálové,
poháněné elektrickým motorem s možností nahrazení mechanickým šlapáním. [7] Zvony - Ve věži kostela
jsou pověšeny čtyři zvony[8], které odbíjejí každé čtvrt hodiny, vícerým
zvoněním pak oznamují poledne a půl hodiny před mší svatou. Hodiny - Na věži kostela
jsou čtvery hodiny, každé z jedné světové strany. Mají bílé ručičky a černý
ciferník, proto jsou relativně dobře viditelné i z okolí. Chrám není vytápěn.
Toalety jsou zde umístěny v objektu před kostelem, otevřeny vždy v době
konání mše svaté. Osvětlení kostela je zajišťováno skleněnými elektrickými
lustry. Osvětlení okolí kostela je zajištěno několika lampami veřejného
osvětlení.
Fara …
Klášter sv. Kříže C) pod hradem Kaplička C) na Šrámkově ul. Kaplička C) u hřbitova Svatá voda C) Poutní místo Na Kaménce (3 sirnaté
prameny, jižně od Malenovic v lesích Vizovických
vrchů) Socha sv. Floriána C) na náměstí Socha sv. Jana C) … Socha sv. Jana Nepomuckého C) … Socha sv. Pavla C) … Socha sv. Vendelína C) …
Kamenný kříž C) 1929 před kostelem, sponzorovali místní farníci, manželé Čeleďovi. Údaj o sponzorech je uveden ze zadní strany
podstavce Dřevěný kříž C) Na sev.straně kostela, s nápisem MISIE
2007. Památník obětem I. světové války C) s portréty padlých
občanů Malenovic, Lhotky a Chlumu a Tečovic, filiálních obcí malenovické
farnosti. Ze zadní strany nese nápis „Na věčnou paměť obětem světové války
postaven 1929“. Bohužel původní keramické podobenky padlých většinou padly za
oběť vandalům Památník obětem II. světové války C) … Erb C) Na fasádě hradu
Erb C) Na fasádě hradu
Studna C) Na nádvoří hradu
Sokolovna C) Pamětní sokolovna Tyršova z r. 1932 Hrad 2) C) Plášťového typu, po
1306, upraven renesančně a barokně, jeden z nejzachovalejších hradů na
Moravě. byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem
Jindřichem v gotickém stylu, v 1. polovině 16. století nechal rytíř Václav Tetour z Tetova hrad přestavět
do renesanční podoby. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu a
upravil jej na zámecké sídlo v barokním duchu. Posledními majiteli byli v
letech 1804 - 1945 Šternberkové. Na hradě se
nachází zoologická expozice.
Hájovna C) Dnes muzeum
|
Panství 1850 politický okres Uherské Hradiště, s.o.Zlín 1961 Okres Zlín Část Zlína 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První zmínka o Malenovicích se
objevuje v r. 1321 pod názvem "Malehnawicz".
V šedesátých letech 14. století byly Malenovice
povýšeny na městečko. V r. 1375 (do r. 1406) vlastnil Malenovice
markrabě Jošt Lucemburský. V r. 1427 dobyli Malenovice sirotci. 11. srpna 1470 tábořil u Malenovic český král Jiří z Poděbrad při tažení proti
králi Matyášovi. V táboře ho tehdy navštívili polští poslové. Ve druhé
polovině 16. století až do požáru roku 1626 stával na pastvisku nedaleko Dřevnice kostel sboru Jednoty bratrské v Malenovicích. Potom bratrské vyznání v obci z důvodu
potlačování nekatolické víry prohabsburskou vrchností postupně zaniká. V r.
1626 byla obec vypálena Mansfeldovým vojskem. Mnoho
z celkových 100 gruntů v Malenovicích zůstalo
pustých. V letech 1804 - 1858 byl vybudován nový kostel a postavena nová
škola. V polovině 19. století bylo malenovické
panství proslulé chovem ušlechtilých ovcí. Po zrušení poddanství a roboty v
r. 1848 měly Malenovice asi 1380 obyvatel. V r.
1863 byly Malenovice postiženy velkým požárem, kdy
vyhořelo celé "městečko", tedy dnešní Jarolímkovo
náměstí. V r. 1896 byla započata stavba podřevnické
dráhy Otrokovice - Zlín - Vizovice, která vede přes Malenovice.
Malenovice byly spádovou obcí pro okolní dědiny - Tečovice, Lhotu a Chlum. 29. června 1900 se rozvodnila Dřevnice a zalila silnici směrem na Tečovice.
Počátkem 20. století se Malenovice staly sídlem
zvláštního perleťářského průmyslu, do Malenovic se
přistěhovalo asi 20 dělnických rodin. V r. 1904 byla zahájena stavba
nemocnice, které se říkalo špitál. V září 1912 byly pod hradem otevřeny
sirnaté koupele. Další povodně postihly Malenovice
v září 1910 a v srpnu 1913. Ve volbách do Národního shromáždění nové
Československé republiky byl poslancem za sociální demokracii zvolen malenovický občan Vítězslav Mikulíček.
V r. 1921 žilo v Malenovicích 1655 obyvatel. V r.
1932 byla vystavěna nová sokolovna. 3. května 1945 osvobodila Malenovice rumunská armáda bojující po boku Rudé armády.
V r. 1963 se zde točil československý film Ivana v útoku. V r. 1967 byla
dokončena I. a II. etapa výstavby malenovického
sídliště, celkově bylo dokončeno v r. 1970. Administrativně byly Malenovice do r. 1920 součástí Země moravské, v letech
1927–1948 součástí Země moravskoslezské. Od 1.1.1949 byly sloučeny s městem
Zlín (tehdy Gottwaldov) a staly se součástí nově
utvořeného Gottwaldovského kraje. Od r. 1960
patřily pod Jihomoravský kraj a od r. 2000 jako součást krajského města Zlína
patří ke Zlínskému kraji.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2)Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002 C)
cs.wikipedia.org (11.3.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 11.3.2015 Předchozí editace: 11.5.2011 |
