Kod CZ 9114

Malenovice

Kostel sv.Mikuláše 2) C)

Pův.gotický, přestavěn 1804. pocházející z roku 1845. Stojí na místě bývalého gotického kostela, který je doložen roku 1386. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. [1] Z původního kostela se dochovaly některé oltářní obrazy a také nejstarší památka – náhrobní kámen Tetoura z Tetova, pána z Malenovic a Pohořelic. Je datován rokem 1560. Nápis na něm je dodnes dobře čitelný. Stavbu kostela v dnešní podobě financoval tehdejší majitel panství Leopold ze Šternberka, jehož erb se v kostele nachází. Stropní malby z roku 1893 pocházejí od akademického malíře Schmidta. Oltáře byly zhotoveny v roce 1902 olomouckým řezbářem Františkem Cellerem, který je autorem mnoha církevních artefaktů zejména na Moravě. má jednu loď, presbytář, sakristii, věž s hodinami a čtyřmi zvony a také kůr s varhanami. Ve vstupních prostorách se nachází na levé stěně velký dřevěný kříž, na pravé straně je pak vitrína s nástěnkami ze života farnosti. Vstup je od hlavní lodi oddělen dvoukřídlými skleněnými dveřmi s kovovým žebrováním.

Presbytář - V presbytáři se nachází svatostánek a oltář. Na něm je oltářní obraz sv. Mikuláše, patrona kostela. Po levé a pravé straně stojí sochy slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Po stranách oltáře jsou vyobrazeni dva čeští světci – Jan Nepomucký a Jan Sarkander. Na klenbě presbytáře je obraz zachycující narození Ježíše. Presbytář je na klenbě od zbytku kostela oddělen obloukem s obrazy svatých (zleva: sv. Anežka, svatá Ludmila, svatý Petr, svatý Pavel, svatý Václav a sv. Jan Sarkander) a erbem rodu Šternberků, kteří byli pány na malenovickém panství v letech 1804–1945.

Kazatelna - Na kazatelně jsou obrazy čtyř evangelistů. Nad kazatelnou je holubice, symbol Ducha svatého, v podobě kovové plastiky na dřevěném podkladě. Vedle kazatelny je obraz Božího milosrdenství, jenž byl namalován podle vidění Faustyny Kowalské.

Levý boční oltář je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, doplňují jej sošky sv. Františka, sv. Anny a Nejsvětějšího srdce Ježíšova. O Velikonocích pod ním bývá umístěn Boží hrob.

Pravý boční oltář je zasvěcen Panně Marii Svatohostýnské. Marie má v náručí Dítě Ježíše, pod nimi jsou zobrazeni Tataři prchající z boje. Oltář je doplněn opět soškami sv. Aloise, sv. Josefa a sv. Antonína. Na této straně chrámové lodi stojí sedes, sedadlo určené pro kněze. Vedle něj stojí velký kříž s ukřižovaným Ježíšem. Před ním stojí dřevěná křtitelnice.

Kostelní lavice ve druhé polovině chrámové lodi pocházejí z poloviny 19. století a jsou zdobeny symbolem šternberské hvězdy. Pod kůrem se nacházejí tři zpovědnice. Dvě starší z poloviny 19. století se dnes již nepoužívají. Pod kůrem je také socha Panny Marie, která drží Ježíše sňatého z kříže. Dříve byla tato Pieta součástí pravého bočního oltáře. Na klenbě jsou obrazy zachycující sv. Cyrila a Metoděje a nad kůrem pak svatou Cecilii.

Skříň varhan pochází z roku 1880. Varhany jsou dílem Josefa Haukeho z Uherského Hradiště. Původní nástroj pochází z roku 1859 z dílny Josefa Predigera a v roce 1980–1981 byl nahrazen varhanami z jezuitského kostela v Litoměřicích. Varhany jsou dvoumanuálové, poháněné elektrickým motorem s možností nahrazení mechanickým šlapáním. [7]

Zvony - Ve věži kostela jsou pověšeny čtyři zvony[8], které odbíjejí každé čtvrt hodiny, vícerým zvoněním pak oznamují poledne a půl hodiny před mší svatou.

Hodiny - Na věži kostela jsou čtvery hodiny, každé z jedné světové strany. Mají bílé ručičky a černý ciferník, proto jsou relativně dobře viditelné i z okolí.

Chrám není vytápěn. Toalety jsou zde umístěny v objektu před kostelem, otevřeny vždy v době konání mše svaté. Osvětlení kostela je zajišťováno skleněnými elektrickými lustry. Osvětlení okolí kostela je zajištěno několika lampami veřejného osvětlení.

Kostel malenovice.jpg

 

Fara

Fara malenovice.jpg

 

Klášter sv. Kříže C)

pod hradem

 

Kaplička C)

na Šrámkově ul.

 

Kaplička C)

u hřbitova

 

Svatá voda C)

Poutní místo Na Kaménce (3 sirnaté prameny, jižně od Malenovic v lesích Vizovických vrchů)

 

Socha sv. Floriána C)

na náměstí

 

Socha sv. Jana C)

 

Socha sv. Jana Nepomuckého C)

 

Socha sv. Pavla C)

 

Socha sv. Vendelína C)

Socha sv vendelina.jpg Socha sv vendelina.jpg

 

Kamenný kříž C)

1929 před kostelem, sponzorovali místní farníci, manželé Čeleďovi. Údaj o sponzorech je uveden ze zadní strany podstavce

 

Dřevěný kříž C)

Na sev.straně kostela, s nápisem MISIE 2007.

 

Památník obětem I. světové války C)

s portréty padlých občanů Malenovic, Lhotky a Chlumu a Tečovic, filiálních obcí malenovické farnosti. Ze zadní strany nese nápis „Na věčnou paměť obětem světové války postaven 1929“. Bohužel původní keramické podobenky padlých většinou padly za oběť vandalům

 

Památník obětem II. světové války C)

 

Erb C)

Na fasádě hradu

Castle Malenovice - Coat of arms.JPG

 

Erb C)

Na fasádě hradu

Hrad (Zlín), Zlín 92 12.JPG

 

Studna C)

Na nádvoří hradu

Hrad (Zlín), Zlín 92 1.JPG

 

Sokolovna C)

Pamětní sokolovna Tyršova z r. 1932

 

 

Hrad 2) C)

Plášťového typu, po 1306, upraven renesančně a barokně, jeden z nejzachovalejších hradů na Moravě. byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem v gotickém stylu, v 1. polovině 16. století nechal rytíř Václav Tetour z Tetova hrad přestavět do renesanční podoby. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu a upravil jej na zámecké sídlo v barokním duchu. Posledními majiteli byli v letech 1804 - 1945 Šternberkové. Na hradě se nachází zoologická expozice.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Malenovice_castle.JPG/1024px-Malenovice_castle.JPG

 

Hájovna  C)

Dnes muzeum

Malenovice, hájenka.jpg

 

Zpět na

okres

Panství

1850 politický okres Uherské Hradiště, s.o.Zlín

1961 Okres Zlín

Část Zlína

2003 Pověřený městský úřad

 
Historie obce

První zmínka o Malenovicích se objevuje v r. 1321 pod názvem "Malehnawicz". V šedesátých letech 14. století byly Malenovice povýšeny na městečko. V r. 1375 (do r. 1406) vlastnil Malenovice markrabě Jošt Lucemburský. V r. 1427 dobyli Malenovice sirotci. 11. srpna 1470 tábořil u Malenovic český král Jiří z Poděbrad při tažení proti králi Matyášovi. V táboře ho tehdy navštívili polští poslové. Ve druhé polovině 16. století až do požáru roku 1626 stával na pastvisku nedaleko Dřevnice kostel sboru Jednoty bratrské v Malenovicích. Potom bratrské vyznání v obci z důvodu potlačování nekatolické víry prohabsburskou vrchností postupně zaniká. V r. 1626 byla obec vypálena Mansfeldovým vojskem. Mnoho z celkových 100 gruntů v Malenovicích zůstalo pustých. V letech 1804 - 1858 byl vybudován nový kostel a postavena nová škola. V polovině 19. století bylo malenovické panství proslulé chovem ušlechtilých ovcí. Po zrušení poddanství a roboty v r. 1848 měly Malenovice asi 1380 obyvatel. V r. 1863 byly Malenovice postiženy velkým požárem, kdy vyhořelo celé "městečko", tedy dnešní Jarolímkovo náměstí. V r. 1896 byla započata stavba podřevnické dráhy Otrokovice - Zlín - Vizovice, která vede přes Malenovice. Malenovice byly spádovou obcí pro okolní dědiny - Tečovice, Lhotu a Chlum. 29. června 1900 se rozvodnila Dřevnice a zalila silnici směrem na Tečovice. Počátkem 20. století se Malenovice staly sídlem zvláštního perleťářského průmyslu, do Malenovic se přistěhovalo asi 20 dělnických rodin. V r. 1904 byla zahájena stavba nemocnice, které se říkalo špitál. V září 1912 byly pod hradem otevřeny sirnaté koupele. Další povodně postihly Malenovice v září 1910 a v srpnu 1913. Ve volbách do Národního shromáždění nové Československé republiky byl poslancem za sociální demokracii zvolen malenovický občan Vítězslav Mikulíček. V r. 1921 žilo v Malenovicích 1655 obyvatel. V r. 1932 byla vystavěna nová sokolovna. 3. května 1945 osvobodila Malenovice rumunská armáda bojující po boku Rudé armády. V r. 1963 se zde točil československý film Ivana v útoku. V r. 1967 byla dokončena I. a II. etapa výstavby malenovického sídliště, celkově bylo dokončeno v r. 1970. Administrativně byly Malenovice do r. 1920 součástí Země moravské, v letech 1927–1948 součástí Země moravskoslezské. Od 1.1.1949 byly sloučeny s městem Zlín (tehdy Gottwaldov) a staly se součástí nově utvořeného Gottwaldovského kraje. Od r. 1960 patřily pod Jihomoravský kraj a od r. 2000 jako součást krajského města Zlína patří ke Zlínskému kraji.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

596

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2)Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

 

C) cs.wikipedia.org (11.3.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.3.2015

Předchozí editace: 11.5.2011