Kód CZ1598

Bzenec

(Bisenz)

Části: Kolonie, Přívoz, Doubrava, Novosady, Olšovec, Babí

Kostel sv.Jana Křtitele Zdroj 2) Zdroj C)

1696-1702, věž upravena 1746 a 1856. O existenci farní správy a kostela ve Bzenci již v první polovině 13. století lze soudit z listiny královny Konstancie z roku 1235, ve které se objevuje zmínka o bzeneckém faráři Absolonovi. Původní malý kostelík stál na místě dnešního, v roce 1615 při něm vzniklo literátské bratrstvo sv. Jana Křtitele. Nevyhovující kostelní budova byla zbourána koncem 17. století a na jejím místě byl 3. května 1696 položen základní kámen dnešního kostela. Stavba byla dokončena v roce 1702.

Vchod barokního kostela s valenou klenbou je zdoben portálem s erbem Kryštofa Pruskovského z Pruskova a jeho manželky. Průčelí kostela dominovala původně vyšší věž, na kterou byl dán velký zvon z roku 1613. V roce 1768 byl objednán zvon nový. Dnešní podoba věže je z roku 1746, tehdy byla do věžní báně vložena pamětní listina. Nezměněnou součástí původního kostela zůstaly krypty, které sloužily pro členy hraběcí rodiny a duchovní. Vnitřnímu vybavení kostela dominuje hlavní oltář se sloupovým retabulem z první poloviny 18. století s obrazem křtu Krista, při sloupech jsou rozmístěny figury evangelistů Matouše a Jana, figury Lukáše a Marka jsou posazeny na konzolách nástavce, na hlavní oltář navazují dřevořezby sv. Petra a Pavla. I další vybavení kostela pochází vesměs z 18 století.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/BzenecKostel.JPG

 

Fara

Bzenec, fara.JPG

 

Kaple sv.Floriána Zdroj C)

Stavba kaple sv. Floriána a Šebestiána na místě bývalého hradu byla zahájena v roce 1703 z podnětu hraběte Erdmana z Proskova, který byl držitelem bzeneckého panství od roku 1701. (Mimo jiné uskutečnil také rozsáhlou přestavbu zámku ve městě v letech 1709 a 1710 a podílel se i na stavbě farního kostela.) V interiéru kaple se nacházel obraz sv. Floriána od neznámého umělce, jehož bohatě zdobený rám dal zhotovit donátor, který jej také opatřil svým erbem. Pro věž kaple nechal hrabě Erdman ulít zvon s latinským nápisem. Český překlad tohoto nápisu zní: „Erdman Krištof S. Ř. Ř. hrabě z Pruskova, J. C. V. komoří, tohoto domu zakladatel. Roku 1703.“ Pod tímto byl nápis „Sv. Florián a Šebestián, patronové bzenečtí“. Interiér kaple popsal Josef Hanák následovně: „Má ovální klenbu, spočívající na široké římse, kterou jako by nesly imitované sloupy s jednoduchými hlavicemi. Jak jest až dosud patrno, byly sloupy i římsa z umělého mramoru. Kaple má čtyři pavlače s půlkruhovými okny dovnitř, dvě vzadu a dvě vpředu, na něž se vystupuje po kamenných, pěkně opracovaných schodech. Na pravé zadní pavlači byly i malé varhany. Také zevnějšek kaple působí milý dojem: Průčelí jest ladně rozčleněno imitovanými sloupy a římsami, na každé straně jsou 4 široká okna, dvě a dvě vedle sebe, nad nimiž vystupovaly půlkruhové římsy.“

Raně barokní kaple se právem stala poutavou dominantou Bzence i blízkého okolí. Bohužel se ale záhy stala terčem blesků, které několikrát zapálily a zničily věž i střechu kaple. Poprvé se tak stalo již v roce 1731. Na náklady obce byla znovu obnovena. V roce 1783 byla kaple v důsledku josefinských reforem uzavřena a bohoslužby zde byly povoleny až o 10 let později. Nechráněná kaple na návrší byla také poškozována prudkými vichřicemi, a proto se v 60. letech 19. století přistoupilo k zazdění podstatné části kaple, která byla navíc opatřena železnými okenicemi. Tímto byl ovšem její původní vzhled značně pozměněn. V roce 1915 zapálil blesk opět střechu kaple. Opravena byla v roce 1925. Tehdy byly také do věžní báně umístěny bzeneckou obcí a farním úřadem pamětní listiny. Poslední pohromu způsobila kapli ustupující německá vojska, která ji nejprve použila jako vojenskou pozorovatelnu a v dubnu 1945 ji vyhodila do vzduchu.

O obnovu kaple se zasazoval kněz Antonín Šuránek, který v roce 1968 založil v Bzenci „sdružení na obnovu sv. Floriana“. Místní národní výbor však, i v souvislosti s vpádem sovětských vojsk, nevyšel požadavku vstříc. Rozbitý kříž z kaple, který mu v roce 1971 přinesla vdova po posledním kostelníkovi, nechal Antonín Šuránek opravit a umístit v nedaleké poutní kapli sv. Antonína

Výsledek obrázku pro hrad bzenechttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Bzenec_Kaple_sv._Flori%C3%A1na_%282012%29_1.JPG/1280px-Bzenec_Kaple_sv._Flori%C3%A1na_%282012%29_1.JPG

 

[Synagoga] Zdroj C)

1863 podle projektu vídeňského architekta L. von Förstera, zbořena 1960

Synagoga Bzenec Výsledek obrázku pro synagoga bzenec

 

[Hřbitov] Zdroj C) U kostela, zrušený 1812

 

Hřbitov Zdroj C)

Založený 1812

 

Židovský hřbitov Zdroj C)

Východně od náměstí, patrně již ve 14.-15.stol. Nejstarší náhrobky z konce 17.stol.

Jewish cemetery in Bzenec 08.JPG

 

Obřadní síň Zdroj C)

Židovského hřbitova, kol.1900

Jewish cemetery in Bzenec 02.JPG

 

Kostel církve husitské Zdroj C)

Bzenec - husitský kostel.JPG

 

Zámecká kaple Zdroj C)

Bzenec, zámek, hospodářská budova.JPG

 

Kaplička sv.Jana Nepomuckého Zdroj C)

Bzenec, kaplička.JPG

 

[Kaplička] Zdroj D)

Na náměstí, zbořena 1913

 

Socha Nejsv.Trojice Zdroj C)

U kostela, 1764, do 1937 na náměstí

 Bzenec, Svatá Trojice.JPG Bzenec, Svatá Trojice.JPG

 

Socha P.Marie Zdroj C) Zdroj D)

Na náměstí, na místě kapličky, z kararského mramoru na mohutném podstavci ze švédské žuly, nechal ji postavit bzenecký kaplan Dr. Jan Pospíšil za náhradu kapličky, která se musela v roce 1913 odstranit

Bzenec - sloup na náměstí.JPG Bzenec - sloup na náměstí.JPG

 

Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C)

U kostela

 

 

Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C)

Bzenec, Jan Nepomucký.jpg Bzenec, Jan Nepomucký.jpg

 

Socha sv.Rocha Zdroj C)

U kostela

Bzenec, svatý Donát.JPG Bzenec, svatý Donát.JPG

 

Socha sv.Floriána Zdroj C)

U kostela

Bzenec, svatý Florián.JPG Bzenec, svatý Florián.JPG

 

[Socha sv.Floriána] Zdroj D)

dílem místního kamenosochaře Ignáce Šišáka na objednávku a náklad místních farníků. Na Starém hradě byla postavena a vysvěcena v květnu roku 1952 jako památka na zbořenou kapli. na podstavci nesla nápis: Svatý Floriáne oroduj za nás. L. P. 1952. Brzo po té jí byla uražena hlava a socha byla následně odstraněna.

 

 

 

Kamenný kříž Zdroj C)

U kostela

Bzenec, kříž u kostela.JPG

 

Železný kříž Zdroj D)

U silnice do Těmic

 

Památník padlým Zdroj C) Zdroj D)

1930, již po několika letech se objevily v památníku trhliny a musel být dvakrát restaurován. V roce 1936 byl vyměněn a přepsán seznam se jmény padlých.

 Bzenec, pomník.JPG

 

Památník Zdroj D)

vojákům, kteří podlehli ve zdejší záložní nemocnici zraněním a chorobám, uprostřed vojenské části zdejšího městského hřbitova, z roku 1916. pochováno 232 vojáků, z toho 48 Čechů a Slováků, 54 Němců, 41 Rusů, 18 Jihoslovanů, 38 Poláků, 14 Maďarů, 13 Italů, 2 Rumuni a 4 Turci. Pouze tři vojáci židovského vyznání byli pohřbeni samostatně na židovském hřbitově. V roce 1928 dne 9. října proběhla exhumace příslušníků Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Království Jugoslávie), jejichž ostatky byly převezeny na vojenský hřbitov do Olomouce

 

Památník Zdroj D)

vojákům Rumunské armády. autorem je Ignác Šišák. zbudován k desátému výročí osvobození města Bzence v roce 1955 na Horním náměstí naproti bývalé měšťanské škole. Již několik dnů před samotným odhalením pomníku sem byly přeneseny desky se jmény padlých Rumunů z bývalého místa jejich posledního odpočinku, které se nacházelo po pravé straně od hlavního vstupu do kostela. Zde bylo v roce 1945 pohřbeno v masovém hrobu 56 mrtvých Rumunů, kteří padli při osvobození Bzence, poté co sem byla jejich těla svezena z celého okolí města. Již 20. března 1952 však byla těla exhumována a převezena na společný rumunský hřbitov do Brna. V zetlelých šatech bylo ještě nalezeno pět granátů, které pak byly zneškodněny za Starým hradem.

 

 

Památník obětem Zdroj C)

Nacismu, na židovském hřbitově

Jewish cemetery in Bzenec 07.JPG

 

Socha Diany Zdroj D)

s erbem Anny Marie roz. hr. z Rosenbergu , barokní v zámeckém parku se nyní nacházejí v zámeckém areálu v Buchlovicích, kde byla provedena její oprava

 

 

Socha Apolona Zdroj D)

s erbem Erdmana hr. z Proskova , barokní v zámeckém parku se nyní nacházejí v zámeckém areálu v Buchlovicích, kde byla provedena její oprava

 

 

Hrad Businc Zdroj 2) Zdroj C)

Již 1015, kol.pol.11.stol přemyslovský pohraniční hrad. Zničený 1431. Existenci bzeneckého hradu dokládá kromě názvu kopce, nacházejícího se severně od města, také celá řada písemných relací. Jeho úplné počátky jsou však zatím zahaleny rouškou tajemství. Podle kroniky biskupa z Merseburku Thietmara byl v roce 1015 dobyt a vypálen českým knížetem Oldřichem, který bojoval proti Boleslavovi Chrabrému, hrad Businc, o němž se někteří historikové domnívali, že by se mohlo jednat o Bzenec. Tato úvaha bude ale bez řádného archeologického výzkumu dané lokality spíše otázkou spekulací. První bezpečná zmínka o Bzenci a hradu je až z roku 1231, kdy byl Bzenec v držení královny Konstancie. (Existuje několik listin, které jsou sice datovány ještě před rokem 1231 a v nichž se objevují zmínky o Bzenci, tyto byly ale podrobeny textové kritice a posléze označeny za podvrhy.) Pod hradem existovalo nejpozději ve 13. století podhradí tržního charakteru, roku 1235 zde byla doložena existence farního kostela. Hrad Bzenec byl střediskem hradských úřadů, které byly dříve v Břeclavi a koncem 13. století ve Vracově. Na počátku vlády Jana Lucemburského držel bzenecký hrad Jan z Vartenberka, roku 1316 jej byl ale nucen vrátit králi. Hrad s městem odkázal v roce 1371 markrabě Jan Jindřich svému synovi Janu Soběslavovi, později měl Bzenec v držení markrabě Prokop. Od počátku 15. století byl hrad v zástavě šlechtických držitelů. Za husitských válek byl hrad dokonale zničen, snad v roce 1431, kdy probíhaly na jihovýchodní Moravě válečné operace. Roku 1435 se uvádí jako pustý a roku 1491 jako zbořeniště.

Na vrcholu kopce zůstala z hradu oválného půdorysu patrná pouze terénní vyvýšenina. Beze zbytku zmizelo nadpovrchové zdivo, které bylo v průběhu doby zřejmě čile rozebíráno našimi aktivními předky pro stavební účely. Po původním hradním areálu, orientovaném delší osou přibližně ve směru západ–východ, zůstal v terénu obdélníkový půdorys, zřejmý z leteckých snímků. Uprostřed tohoto areálu se dnes tyčí zbytky kaple sv. Floriána, která byla v roce 1945 zničena ustupující německou armádou. Ze severovýchodu obepíná lokalitu koryto vyschlého potoka, k hradnímu jádru přiléhá zbytek původního předhradí (předpokládá se, že dnešní Horní náměstí bylo dříve podhradí a jádro středověkého města). Archeologický materiál nalezený spíše náhodně na této lokalitě je vesměs datován do 14. a 15. století. Po hradu, který se dříve nacházel na vrcholu kopce nad Bzencem, dnes není tedy dochována téměř žádná stopa, jeho existenci dokládá pouze název kopce.

Výsledek obrázku pro hrad bzenec

 

Zámek Zdroj 2)

1709-10, na jeho místě postaven nový 1853-66 ve stylu romantizující neogotiky. Na místě dnešního zámku původně stála opevněná pozdně gotická tvrz s příkopem a zdí. Tato byla v průběhu 16. století postupně přebudována na renesanční zámek. Podle urbáře z roku 1604 měl zámek dva příkopy, mezi kterými byla umístěna zeď se třemi menšími baštami, vnitřní příkop byl osázen stromořadím. Do zámku se vcházelo směrem od zahrady (dnešní park). Tento zámek, nepříliš reprezentativní, byl barokně přestavěn v letech 1709–1710 podle projektu architekta Domenica Martinelliho v době, kdy byl majitelem bzeneckého panství hrabě Erdman z Pruskova. Ve Bzenci tak vznikl dvouposchoďový barokní zámek čtvercového půdorysu s věží uprostřed, portálem a sály se štukovou výzdobou, v rozích zámku se tyčily čtyři arkýře, nad hlavním vchodem z nádvoří byla umístěna věž s hodinami. Součástí zámku byl honosný park se skleníkem, ve kterém byly palmy, fíkovníky a okrasné rostliny. Před zámkem stála oranžérie se dvěma sochami Apolóna a Diany, parkem protékal potůček, který se vléval do rybníku.

Zámek byl v 90. letech 18. století opravován a obehnán příkopy. V 50. letech 19. století byl zámek zcela zbořen a na jeho místě byl v letech 1853–1855 se značnými finančními náklady postaven zámek nový ve stylu anglické gotiky. Při této přestavbě došlo rovněž k úpravě zámecké zahrady, která byla přeměněna na krajinářský park o rozloze 7,60 ha. Náročná finanční přestavba zámku vedla k zadlužení majitele bzeneckého panství Viléma, hraběte z Reichenbachu a z Lesonic, který roku 1866 spáchal sebevraždu.

Nově vystavěná volně stojící dvoutraktová budova s vysunutými věžemi má při vstupním průčelí stan s arkýři, na zahradní straně cimbuří na krakorcích. V hlavním průčelí vyniká balkónový portikus na pilířích. Fasády jsou prolomeny okny s kamenným ostěním. Nádvoří, které je obklopeno hospodářskými budovami, je při vstupu chráněno zdí s cimbuřím. Pod zámkem se nacházejí rozsáhlé sklepní prostory.

V roce 1938 získalo budovu zámku i se sklepy vinařské družstvo. V březnu 1952 došlo v půdních prostorách zámku k rozsáhlému požáru, který značně poškodil celou střechu.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/BzenecZamek.JPG Bzenec - zámek zepředu.JPG

 

Radnice Zdroj D)

Na místě staré radnice postavena nová 1869, rozšířena 1895

 

Židárna Zdroj C)

Dnes knihovna a muzeum

 

Sokolovna Zdroj C)

Přestavbou pivovaru

Bzenec - sokolovna při přestavbě z pivovaru.png Bzenec, sokolovna 2.JPG

 

Škola Zdroj C)

Bzenec, DPS.JPG Bzenec - školní budova na Horním náměstí (1).JPG

 

Pošta Zdroj D)

 

 

Dům Zdroj D)

Na náměstí, hotel Skála

 

 

Dům Zdroj D)

Na náměstí

 

Müllerův dům Zdroj C)

Na Horním náměstí

Bzenec - stará budova na Horním náměstí.JPG

 

Fürstova vila Zdroj C)

Bzenec, Fürstova vila 1.JPG

 

Dům Zdroj C)

Bzenec, ZUŠ.JPG

 

Dům č.p.300 Zdroj C)

Olšovská ul.

Bzenec, Olšovská 300.JPG

 

Sklep Zdroj C)

Pod hradem

Bzenec, Pod Starým hradem.JPG

 

[Jezuitská bůda] Zdroj D)

Jezuitská, po 1662, Po zrušení řádu roku 1773 koupila jezuitskou boudu i s vinicemi vrchnost. Na počátku 20. století sloužila již jen jako sklad vinařského náčiní a příbytek hlídačů. Poté byla v roce 1919 zbourána.

 

Hotařská búda Zdroj D)

Na hradě

 

Zámecký park Zdroj C)

V zámeckém anglickém parku je velmi stará lípa, která se nazývá Bzenecká lípa

Bzenec - zámecký park.JPG

 

Park Zdroj C)

Bzenec, platany před zámkem.JPG

 

Lípa Zdroj C)

patří mezi nejstarší stromy na Moravě, její věk se odhaduje na více než 900 let

Bzenecká lípa 5.JPG

 

 

Zpět na

okres

Panství

1850 politický okres Uherské Hradiště, s.o.Napajedla

1961 Okres Hodonín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie města Zdroj C)

Vůbec první historicky ověřená písemná zmínka o Bzenci je z roku 1015. Další zmínka se nachází v listině papeže Řehoře IX. a je datována 10. dubna 1231. Až do roku 1422 patřil Bzenec bezprostředně českému králi, moravskému markraběti nebo jeho nejbližším příbuzným. Manželka Přemysla Otakara I. královna Konstancie nechala vystavět na návrší nad městem hrad, který byl ještě počátkem 14. století významným střediskem provincie a sídlem někdejšího hradského obvodu. Sídlo pod hradem plnilo asi již ve 13. století funkci tržního střediska, centrum tvořilo zřejmě Dolní náměstí. Význam města značně poklesl v roce 1363, kdy byly přeneseny župní úřady ze Bzence do Uherského Hradiště. Hrad nad městem byl v 15. století za husitských válek zcela zničen.

Bzenecké panství bylo v letech 1490–1514 zastaveno, vlastnili jej Kropáčové z Nevědomí, za jejichž vlády bylo na území Bzence vybudováno několik rybníků. Střediskem panství se místo zbořeného hradu stala tvrz postavená přímo ve městě. Ještě v druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna do zámecké podoby.

Roku 1514 získal panství Michal Podmanický. Později se na panství často střídali majitelé, v letech 1539–1548 jej vlastnili Žerotínové, roku 1588 získal panství Kašpar Pruskovský z Pruskova a jeho rod držel toto území až do roku 1806. Z Pruskovských vynikal především hrabě Erdman, který uskutečnil rozsáhlou přestavbu renesančního zámku a stál rovněž u zrodu farního kostela a kaple sv. Floriána.

Od roku 1806 vlastnili bzenecké panství Ditrichštejnové, v letech 1823–1844 hessensko-kasselský kurfiřt Vilém II. a poté Vilém z Reichenbachu-Lesonic. Konečně v roce 1917 zakoupil statek hrabě Magnis ze Strážnice.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

4320

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2004

 

C) cs.wikipedia.org  (7.9.2016)

 

Kód CZ

Olšovec

Kasárna Zdroj C)

Bzenec - bývalá kasárna (1).JPG

 

 

 

Poprvé připomíná roku 1131. Olšovec dříve patříval panství Bzeneckému. Roku 1837 se stal součástí Bzence.

 

 

Kód CZ

Novosady

Vinné sklepy Zdroj C)

U silnice na Těmice

 

 

čtvrť města Bzenec, postavena v 60. až 80. letech. Počátek stavění je v 60. letech ulice Těmická. Roku 1970 zde byly postaveny 3 činžovní 4-patrové domy. Stavba se rozšířila roku 1972 i na panelové domy.

 

Kód CZ

Přívoz

 

 

osada mezi Bzencem a Strážnicí

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 7.9.2016

Předchozí editace 11.5.2011