|
Kod CZ Střížov
(Strzischau,
Strischow)
Osada: Pozďátky Kostel sv.Jiljí C) stojí u hřbitova na západě obce.
Vystavět ho měli nechat třebíčští benediktini, jejichž klášteru Střížov
náležel. Roku 1864 kostel vyhořel a dočkal se přestavby. Na přelomu tisíciletí
kostel prodělal několik větších oprav: výměnu střešní krytiny (1998), opravu
vstupního prostoru pod věží, při níž byla pořízena i kovaná mříž (2002). Od
roku 2005 prošel kostel velkou obnovou, která si kladla za cíl zbavit kostel
vlhkosti.
Fara C) Přízemní s mansardovou střechou
a pětiokým průčelím. Fara se ve Střížově připomíná k roku 1558. Roku 1785 zde
byla zřízena lokálie, farnost pak roku 1859. Z farářů působili ve Střížově
delší dobu P. Jakub Horák (1791—1807), P. František Zukal (1816—1840), P. Em.
Svitavský (od roku 1879 až do začátku 20. století)
Hřbitov C) …
Kaplička C) …
Kamenný kříž C) …
Kamenný kříž C) …
Železný kříž C) U hřbitova
Pamětní deska C) Na rodném domě Jaroslava Krátkého
Památný kámen C) U kostela
Čermákův mlýn C) … Kučerův mlýn C) … |
Panství Politický okres Třebíč,
s.o.Třebíč 1961 Okres Část obce Vladislav 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Střížov náležel mezi první statky benediktinského
kláštera v Třebíči. Byli to právě benediktini, kdo zde podle tradice
vybudovali kostel svatého Jiljí.[2] Střížov míval svou školu. Postavili
ji zde roku 1794, roku 1874 ji pak obnovili a rozšířili. Ke Střížovu byly
přiškoleny některé okolní obce: Okrašovice a Slavičky.[3] Začátkem 20. století náležely ke
Střížovu i Čermákův mlýn a Kučerův mlýn na řece Jihlavě,[2] třebaže dnes se
katastrální území Střížova řeky přímo nedotýká. Střížov býval samostatnou obcí. V
letech 1961–1990 náležel k Číměři. Od ní se k 1. srpna 1990 odštěpil a
připojil k Vladislavi.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (3.6.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Pozďátky |
Připojeny ke Slavíčkům
Historie C) První
písemná zmínka o nich pochází z roku 1101 a souvisí se založením benediktinského
kláštera v Třebíči. Po přechodnou dobu se staly rekreačním místem díky své
osadě Dobré Vodě, v nichž bývaly sirnaté lázně. Pozďátky
náležely mezi první statky benediktinského kláštera v Třebíči. Své jméno mají
odvozeno od osobního jména Pozďata nebo Pozděta. K roku 1678 se v Pozďátkách
uvádí uvádí 10 půlláníků
a 3 chalupníci, k roku 1755 9 celoláníků
a 3 chalupníci, k roku 1840 9 celoláníků,
2 chalupníci a 12 domkářů. Pozďátky bývaly obcí Střížova. V roce 1961 a
následujících jsou uváděny jako část Slaviček |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 3.6.2015 |
