Kod CZ 13198

Přibyslavice

Kostel sv.Anny ^{2) C)}

Pův.sv.Gotharda, na románských základech, upraven 1724, rozšířený o poutní mariánskou kapli. K této kapli přistavěn 1769 nový kostel, dvojvěží 1936, starobylý kostel, pozůstatek přemyslovského dvorce. ěsně sousedí s novějším poutním kostelem Narození Panny Marie. Je pozůstatkem starého přemyslovského dvorce, a náleží proto k nejstarším stavbám na Moravě.[2]

Historie kostela svaté Anny sahá do doby přemyslovského dvorce. Přibyslavice bývaly osadou na lovětínské stezce. Místního faráře Jeronýma zmiňuje listina Přemysla Otakara I. daná v Hulíně roku 1224. V kostele a nejbližším okolí byl v druhé polovině 20. století prováděn archeologicko-stavební výzkum Západomoravského muzea (1968–1973), na nějž navázal stavebně-historický průzkum Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1977–1980). Z výzkumu vyplynulo, že stavba kostela je datována druhou třetinou nebo druhou polovinou 12. století. Zbudován byl v románském slohu jako jednolodní tribunový kostel s půlkruhovou apsidou. Pravoúhlý presbytář a možná i věž jsou pozdější. V bezprostředně sousedící patrové budově, taktéž rozšířené a datované k počátku 13. století, sídlila jak duchovní tak fiskální správa.[3]

Vnitřní umělecká výzdoba měla vzít za své v době, když kostel spravovali před rokem 1622 evangelíci: odstraněny měly být všechny obrazy, sochy i oltáře a vnitřní a vnější kresby měly být zalíčeny vápnem. Gotický obraz Panny Marie držící Ježíška byl uctíván již v 16. století. I přes své zalíčení byl i nadále patrný. Lidé ho uctívali, a když nastala první zázračná uzdravení přisuzovaná moci tohoto obrazu, stal se prostor před obrazem poutním místem. Z roku 1715 se dochovalo svědectví, že jakkoliv byla ostatní vnější malba kostela zničená dešti, až byl vidět stavební kámen, posvátný obraz si malbu držel. Ochrany se obraz dočkal zbudováním kaple v roce 1724 a posléze poutního kostela

Kostel Narození P. Marie ^C)

mariánský poutní a farní kostel. Těsně sousedí se starším kostelem svaté Anny. Kostel stojí zhruba uprostřed přibyslavické návsi. Je dlouhý 40 m, široký 16 m a bez věží vysoký 26 m. Historie kostela Narození Panny Marie souvisí se sousedním kostelem svaté Anny. Na omítce jihovýchodní vnější zdi byl někdy v 16. století[2] namalován obraz Panny Marie. Zatímco jiné části fasády kostela bylo třeba v důsledku živelních pohrom a povětrnostních vlivů obnovovat, obraz Panny Marie zůstával neporušený. Přístřeší v podobě kaple se tento památný obraz dočkal roku 1724, když ji svým nákladem nechal zbudovat hrabě Antonín Rombald Collalto. Početné poutě si časem vyžádaly proměnit kapli ve veliký poutní kostel. Tak se stalo za hraběte Tomáše Collalto; ten však zemřel předtím, než byl kostel dokončen, roku 1764.[3] Stavbu zastavil nový majitel panství hrabě Jan Nepomuk Collalto roku 1768.[2] Průčelí kostela dostalo dnešní podoby teprve roku 1936 podle architekta Kamila Hilberta.[4] O dostavění věží se velmi zasloužil dlouholetý přibyslavický farář František Čermák (1865–1901), který za daným účelem založil fond.

Fara

…

Památník padlým 1914-18, 1938-45 ^C)

…

World Wars memorial in Přibyslavice, Czech Republic.jpg

Hrad Střeliště ^C)

zaniklý hrad, který se nacházel v lese Království u Radonína, byl pravděpodobně centrem jednoho z obvodů, které na základě listiny papeže Řehoře IX. z roku 1231 náležely jako věno královně Konstancii Uherské, manželce Přemysla Otakara I. Později spadal pod přibyslavský kostel. Mezi lety 1330–1343 hrad získala brněnská kapitula u Svatého Petra. V roce 1577 jej brněnský probošt Stanislav Pavlovský z Pavlovic prodal Brtnickým z Valdštejna. V té době již byl hrad pustým hradištěm a zanikl v 2. polovině 15. století za česko-uherských válek. Z hradu se do dnešních dnů zachovalo minimum. Na návrší je možné najít drobné zbytky zdí, dále valy a příkopy hradu.

Papírna ^C)

…

Přibyslavice papírna na konci 19 století.gif