Kod CZ 1962

Červená Lhota

Kostel sv.Vavřince 2)

Pozdně románský, před 1240, východní část nově postavěna 1899. Jádro stavby bylo postaveno v první třetině 13. století v románském slohu. Následně bylo zřejmě prodlouženo gotickou i renesanční přístavbou. Během úprav roku 1751 byl zvýšen západní přístavek o zvonicové patro a bylo vybudováno točité schodiště. Roku 1899 proběhly další stavební úpravy, při kterých byl stržen závěr kostela s apsidou, prodloužena loď, po obou stranách přistavěny kaple a následně zakončena novou apsidou. Ve věži jsou umístěny dva zvony z let 1505 a 1552. Mladší pochází ze zaniklé obce Stará Voda ve vojenském újezdě u města Libavá.

Church of Saint Lawrence in Červená Lhota, Třebíč District.JPG Červená Lhota - kostel sv. Vavřince.JPG

 

Fara C)

Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela.[8] Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.[8] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.

V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. Tehdy i mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly hojně protestantského vyznání. Důležité však je, že tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, kterýžto sám byl velkým patronem protestantů na Moravě.

 

Kaplička C)

u cesty podél areálu ZD

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Kapli%C4%8Dka_%28%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota%2C_okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29.JPG/640px-Kapli%C4%8Dka_%28%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota%2C_okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29.JPG

 

Socha sv. Rocha C)

z 18. Století

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Sloup_se_sochou_sv._Rocha_%28%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota%2C_okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29.JPG/640px-Sloup_se_sochou_sv._Rocha_%28%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota%2C_okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29.JPG http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Sloup_se_sochou_sv._Rocha_%28%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota%2C_okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29.JPG/640px-Sloup_se_sochou_sv._Rocha_%28%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota%2C_okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29.JPG

 

Železný kříž C)

U Křástkova mlýna

 

Obecná škola C)

z roku 1848, později jednotřídní

 

Pošta C)

z roku 1885, nyní už zrušená

 

Kamenný můstek C)

poblíž Fretychova Mlýna

Old road bridge near Červená Lhota 3, Třebíč District.JPG

 

Fretychův mlýn C)

…

 

Křástkův mlýn C)

…

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Třebíč, s.o.Třebíč

1961 Okres Třebíč

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Červená Lhota byla založena třebíčským klášterem snad již ve 12. století, případně začátkem 13. století. Benediktini tehdy ve vesnici založili kostel a faru. Jejich stáří je odvozeno podle starého románského portálu kostela..První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1436.

Vzhledem k tomu, že byla obec v majetku třebíčského kláštera, působili zde manové. Man byl osobou, která byla zavázána třebíčskému klášteru svou poslušností. V případě nouze bývali manové povoláváni, aby přišli bránit klášter. Součástí jeho funkce mohla být i správa klášterního majetku v dané vesnici. V Červené Lhotě žili roku 1556 dokonce tři manové.[7] Jedno manství držel Jan Zarubský,druhé jistý Kuba, celé jeho jméno však není známo. Třetí pak spravovali dohromady Martin Vakunda a Martin Múdrý.[7] Ve vesnici žil v té době rovněž jeden dvořák jménem Jan Vacule. Ten byl povinen o svátcích svatého Václava a svatého Jiří odvádět za klášterní pozemky poplatek šestnáct grošů.[7] Dále je v Červené Lhotě tehdy uváděno 7 celoláníků, 1 podsedník, 3 čtvrtláníci a jeden mlynář jménem Jan Nachystal, který za robotu tehdy odváděl klášteru 15 grošů.

Nezávislost na klášteru získala Červená Lhota patrně někdy v 15. století, kdy se dostala do rukou vladyků.Roku 1436 tak měla v obci žít jistá Skonka z Červené Lhoty, která je tehdy zmiňována v souvislosti s tím, že měla spor s Janem z Meziříče a roku 1446 s Benešem z Boskovic.

V 16. století pak patřila Červená Lhota rodině Zarubských, která se zde dokonce vystavěla zámeček a začala se psát jako Zarubští ze Červené Lhoty. Roku 1556 tak spravoval majetek Jan Zarubský, roku 1573 pak pánové Šťastný a Ctibor Zarubští. V kostele v nedalekém městě Brtnici se nachází náhrobek, na kterém je uveden ještě jistý Jindřich Zarubský, který měl zemřít roku 1571. Na náhrobku je uveden konkrétně nápis: „Tuto leží urozený pán Jindřich Zarubský Hofeřic a na Červený Lhotě, který život svůj dokonal v sobotu po všech svatých Léta Páně MDLXXI.“[7] Dle výpočtu podle dne v týdnu a data měl pan Jindřich Zarubský zemřít v sobotu 6. listopadu 1571.[p 1] O pochovaném Jindřichu Zarubském je ještě známo, že vdova po něm se jmenovala Markyta, zemřela roku 1584 a má náhrobek v kostele v Řeznovicích.

Roku 1591 zakoupil Červenou Lhotu od bratrů Šťastného a Smila ze Zarubic Smil Osovský z Doubravice, který se začal psávat Smil Osovský z Dubravice na Třebíči a Červené Lhotě. Rodině Osovských z Dobravic tehdy patřilo třebíčské panství se zámkem v Třebíči, vesnice se tedy vlastně vrátila opět do rukou třebíčských pánů, kteří vystřídali klášter a byli jeho následovníky.

Osadami Červené Lhoty byly do roku 1867 obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. V roce 1850 měla i s připojenými osadami 1274 obyvatel. V roce 1991 měla 221 obyvatel. Do obce patřily dva mlýny a dvě pily. Záložna zde byla zřízena v roce 1899 a pak po druhé světové válce.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

326

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

 

C) cs.wikipedia.org (6.52015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 6.5.2015

Předchozí editace: 29.5.2011