|
Kod CZ Čáslavice
Kostel sv. Martina C) původně gotická stavba, ale po
rozsáhlých opravách v 18. století zůstal gotický pouze klenutý chór. Fara,
která se nachází v blízkosti kostela, byla postavena v roce 1773. Kaplani
bývali dosazováni z nedaleké Starče, prvním samostatným farářem byl Jan
Karásek. Postaven zřejmě na okraji středověkého tvrziště, ze kterého zůstaly
valy. Ke kostelu patřilo torzo hranolové stavby, dnes se používá jako
márnice. Jádro kostela pochází z rok 1200, kněžiště bylo asi roku 1350
nahrazeno větší přístavbou s hranolovou věží. Roku 1703 byla přistavěna větší
loď a opraven kostel, který byl po požáru roku 1681 v chatrném stavu.
Fara …
Hřbitov C) Kolem kostela Hřbitovní brána C) …
Socha sv.Jana
Nepomuckého C) Na návsi
Kamenný kříž C) …
Železný kříž C) …
Pamětní deska C) na hřbitovní zdi Jedním z
nejsmutnějších dnů v historii obce patrně navždy zůstane 8. květen 1945. V
tento den, kdy už německá armáda oficiálně kapitulovala, se nad obzorem
objevilo několik letadel, která začala obec bombardovat. Následkem toho byli
zabiti čtyři lidé, místo smrti jednoho z nich je vyznačeno pamětní deskou na
rohu hřbitovní zdi.
Památník padlým C) …
Busta Bedřicha Václavíka C) V roce 1981 byla na prostranství
před rodným domem odhalena Václavkova busta
1286, po 1693 přestavěn po požáru
Rodný dům Bedřicha Václavka C) Rodná myslivna byla jako památkový
objekt roku 1962 upravena na Památník Bedřicha Václavka. Stojí na jižní straně
ulicové návsi, kde ji v polovině devatenáctého století postavil hrabě Bedřich
Kajetán, pán na Sádku, jemuž Čáslavice dříve patřily. Na místě rodného domu
měl původně stát kulturní dům, ale po protestech Památkového úřadu byl
nakonec Kulturní dům Dr. Bedřicha Václavka postaven na západním kraji obce..
V budoucnu se plánuje uzpůsobit budovu na sídlo obecního úřadu.
Lípa C) U hradu
Stromořadí C) Západně z obce
|
Panství Politický okres Třebíč,
s.o.Třebíč 1961 Okres Třebíč 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
Zmínky o Čáslavicích sahají až do
poloviny 13. století, kdy už zde stála fara a kostel, lze proto předpokládat,
že samotné založení obce se datuje už do století dvanáctého. V dalších desetiletích až stoletích
patřily Čáslavice různým pánům, mezi nejvýznamnější patřil Jan z Valdštejna
nebo Vilém z Pernštejna. Další významná zmínka pochází až z doby třicetileté
války, kdy zároveň proběhlo i první sčítání obyvatelstva. Před započetím
války čítala obec na 300 občanů, ale důsledkem moru a jiných nemocí se počet
snížil až na 230. Další událostí bylo povýšení obce na městys v roce 1864 a
následné udělení tržního práva, ale trhy nebyly příliš populární, a tak brzy
zanikly. V roce 1920 byla založena knihovna,
která s mírnými přestávkami funguje dodnes. V souvislosti s knihovnou stojí
za zmínku i dar z roku 1935, o který se zasloužil patrně nejznámější čáslavický rodák Bedřich Fučík, tou dobou ředitel
nakladatelství Melantrich, které věnovalo 1 600 Kč
obecní knihovně a dalších 600 Kč knihovně školní. Na začátku druhé světové války bylo
v obci zřízeno středisko branné výchovy, jehož rekruti, ač výborně
připraveni, do bojů z důvodu Mnichovské dohody nakonec nezasáhli. Volby v roce 1946 vyhrála
Československá strana lidová, jejíž členové obsadili většinu křesel v MNV,
odkud však byli po únorových událostech roku 1948 do jednoho vyloučeni.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (6.5.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 6.5.2015 |
