Kuřim

Kostel sv. Maří Magdalény ^C)

založený roku 1226. kostel založil král Přemysl Otakar I. před rokem 1226. Jednalo se o jednoduchou jednolodní stavbu, z niž se dochovala východní část severní zdi lodi s částí zdi kněžiště. Asi ve druhé polovině 15. století byla k severní straně chrámu přistavěna současná hranolová věž. Zřejmě před polovinou 18. století byl Mořicem Grimmem zpracován projekt na celkovou barokní přestavbu kostela. K té došlo v letech 1766–1772, není však jisté, zda byly využity Grimmovy plány. Ze starého chrámu zbyla pouze věž a část severní zdi, jinak byl kostel postaven zcela nově jako jednolodní s odsazeným presbytářem ukončeným apsidou. K severní i jižní zdi kněžiště přiléhají malé útvary obdélného půdorysu, v jižním se původně nacházela sakristie, která byla později přemístěna do severního přístavku, kde do té doby zřejmě byla kaple. Před vchodem v jižní zdi lodi stojí malá předsíň.

Fara

…

Hřbitov

Do roku 1833 se kolem kostela nacházel hřbitov., přesunut za městečko

Výklenková kaple Jana Nepomuckého ^C)

Nad pramenem. Na jižním okraji města se nachází velký lesnatý kopec Kuřimská hora. Na úbočí kopce stojí tato vodní kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Dle zdejší kroniky měla být postavena na začátku 18. století, v roce 1722. Jedná se o malou půlkruhovou stavbu, v jejímž horním výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Ve spodním výklenku pak vytéká pramenitá voda.

K přívodu vody pro studánku slouží dřevěná kulatina, která funguje jako přírodní potrubí. V dřívějších dobách nebyly známy dnešní technologie a proto se při stavbě použily po délce provrtávané kmeny stromů, většinou borovic. Potrubí bylo objeveno, když došlo vlivem svozu dřeva při jeho těžbě k odkrytí zeminy z lesní cesty v blízkosti kaple.

Kaple byla odedávna místem konání nejrůznějších pobožností, především pak vždy v den svátku sv. Jana Nepomuckého, kterému je zasvěcena. V padesátých letech však akce nebyly povoleny. Ačkoli se v roce 1972 pokusil místní farář P. Jan Hřebíček o obnovení, okresní tajemník pro věci církevní je písemně zakázal. První pobožnost se tu konala až po pádu komunistického režimu, a to v roce 1990.

Stále se nepovedlo určit, odkud vyvěrá místní pramen. Nejpravděpodobněji však vzniká uvnitř skalního masívu Kuřimské hory. Oproti minulosti došlo u studánky k úbytku vody. Na rozdíl od dřívějších dob, i po silném dešti vytéká voda jen slabým pramenem. Doposud se nezjistilo, jestli k úbytku vody došlo vlivem přírody, či zásahem člověka.

Socha sv. Floriána ^C)

…

Kamenný kříž ^C)

U kostela

Boží muka ^C)

…

Zámek ^C)

založený kolem poloviny 14. Století. Snad od 14. století zde stála tvrz, názory na její přesnou lokalizaci se různí. Stavebněhistorický průzkum J. Eliáše určil za dochovanou budovu tvrze větší část východního křídla Starého zámku, archeologický průzkum L. Belcrediho naopak považuje za zbytky tvrze základy, které archeologové nalezli ve sklepech jižního křídla. Obě možnosti se přitom vzájemně nevylučují. Tvrz je poprvé zmiňována až v roce 1547, kdy Kuřim s tvrzí získalo od dědiců zemřelého Zikmunda Nekeše z Landeka město Brno, které sem přemístilo správu městských statků. Protože původní tvrz prostorově nevyhovovala, byla nahrazena trojkřídlým jednopatrovým renesančním zámkem, který v letech 1592–1594 postavil Antonio Paris. Na nádvorní straně jižního křídla byla vytvořena arkádová lodžie, dvůr byl na severní straně uzavřen zdí, za kterou se nacházely hospodářské budovy. V 18. století byla k západnímu křídlu přistavěna kočárovna.[2][3]

Správa brněnských statků zůstala na kuřimském zámku do roku 1884, poté zde byl umístěn městský dívčí sirotčinec. Pro rozšíření kapacity byl v letech 1888 a 1889 postaven tzv. Nový zámek, který je dlouhým západním spojovacím křídlem na místě kočárovny napojen na západní křídlo Starého zámku. Historizující Nový zámek byl postaven jako upravená zrcadlová kopie původní stavby, jedná se o trojkřídlou budovu, oproti renesančnímu zámku ovšem s velmi krátkými bočními křídly. Severní křídlo, které tvoří čelo nádvoří, disponuje v přízemí arkádovou chodbou. Podlouhlý dvůr mezi oběma stavbami je z východní strany uzavřen zdí.[2][3][4]

Od roku 1923 sídlil v zámku zemský ústav pro kojence a kojící matky, od roku 1948 domov mládeže a od roku 1951 zde působí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kuřim, která také objekt vlastní. Bývalá konírna je využívána jako galerie současného umění, funguje zde také kavárna

Zpět na okres

panství

1850 politický a soudní okres Tišnov

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

1964 město

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2024
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs,wikipedia.org (1.2.2015)