Životice

(Żywocice, Zywotitz, Žywotitz, Ziwotitz)

Hřbitovní kaple B)

Evangelická, zavěšen zvon odlitý u Petra Hilzera ve Wiener Neustadt. Zvon byl zkonfiskován během první světové války a roku 1919 byl pořízen nový zvon. Kaple byla renovována v letech 1969 a 1981, nyní je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] Roku 1970 byl elektrifikován zvon.

File:Životice, kaple.JPG

 

Evangelický hřbitov B)

Parcelu pro hřbitov daroval presbyter evangelického sboru v Dolních Bludovících Bernard Toman. Hřbitov byl posvěcen roku 1881. První pohřeb se uskutečnil 24. listopadu 1881. Roku 1949 byl hřbitov rozšířen.

 

Socha sv.Jana Nepomuckého C) D)

Před zámkem, Socha včetně podstavce zhotovena podle originálu z 19.století v roce 1994.- Martin Kuchař. Originál uložen do depozita muzea v Životicích. Vyrobena z Bojanovského světlého pískovce a železa.

http://www.hrady.cz/data_g/2336/13720.jpg img

 

Kamenný kříž

U parkoviště nedaleko zámku

 

Památník B)

Životické tragédie. Příčinou tragédie byla přestřelka mezi partyzány a gestapem 4. srpna 1944 v životické hospodě Isidora Mokrosze (partyzáni napadli příslušníky gestapa, kteří zde zrovna byli). Při této přestřelce byli zabiti tři příslušníci gestapa, jeden partyzán a hostinský. V odvetě za tuto akci byla obec 6. srpna ráno obklíčena a byli zastřeleni všichni muži, kteří neprokázali německou státní příslušnost. Dohromady bylo zastřeleno 36 lidí z Životic, Horní a Dolní Suché a Horního Těrlicka. Národnostně se jednalo o 28 Poláků a 8 Čechů. Gestapo při tomto zásahu nemělo občany nijak vytipováno, proto lidé, kteří se tou dobou nacházeli mimo území obce, zastřeleni nebyli. Dalších 31 lidí bylo gestapem odvedeno do koncentračních táborů, odkud se vrátili jen čtyři. Těla zastřelených byla odvezena do Orlové, kde byla pohřbena do hromadného hrobu na židovském hřbitově. 24. června 1945 byla těla exhumována a převezena zpět do Životic, kde byla pohřbena. 25. září 1949 byla nad hrobkou odhalena mohyla, jejímž autorem byl karvinský akademický sochař a malíř Franciszek Świder. V současnosti je Životický památník připomínkou obětí této tragédie a zároveň muzeem protinacistického odboje na Těšínsku.

File:Životice, památník životické tragédie.JPG File:Životice, památník životické tragédie (5).JPG

 

Zámek C)

Životicemi, zvanými v též Žibotice, se v pramenech poprvé setkáváme roku 1533, kdy náležely Tobiáši Mošovskému z Moravčína. Jméno dalšího majitele, Jiříka Borynského z Roztropic (kolem roku 1570) lze dát do souvislosti se skutečností, že další členové rodu vlastnili nedaleký Šumbark. Životice náležely v 70.letech 16.stol. do majetku Bedřicha Šípa z Bránice a na Žiboticích. Ten zřejmě vedl roku 1576 spor s Janem Rouseckým z Ejvaně o les zvaný Suský, který Rousecký pravděpodobně koupil od bývalého majitele Životic, Jiříka Borynského. V roce 1578 se Rousecký z Šípem soudili znovu. V témže roce hospodařila na statku Dorota Čamerovna z Jiskřičína. Koncem 16.stol. přecházely Životice z jednoho majitele na druhého. Okolo roku 1580 náležely do vlastnictví Pavla Bludovského z Bludovic, za něhož také vrcholili spory o les „Suský“ a o užívaní cesty, vedoucí od tohoto lesa na Těrlicko.

V té době v Životicích zřejmě postaven renesanční zámek, který byl poté mnohokrát přestavován. V letech 1591 – 1594 patřila ves Frydrychu Kladrubskému ze Svrčova. O tři roky později zde zaznamenáváme dalšího majitele. Dne 28.1. 1597 potvrdil totiž v Těšíně kníže Adam Václav, že urozený vladyka Adam Scipion z Kretčína a na Životicích zapisuje ve svém zboží 2000 zlatých slezských věna manželce Kateřině Marklovské z Žebráče. Kateřina Marklovská ze Žebráče vlastnila Životice až do roku 1614. Majitelé Životic a majitelé zámku se pak rychle střídali. Protože Životice byly malý statek s malými výnosy, často nám mizí záznamy o majitelích i obci samotné.

V roce 1621 sídlil v Životicích Jan Tluk z Tošanovic. Po něm v roce 1630 vlastnil Životice Levin Kardinál z Viderna a roku 1679 se připomíná Jindřich Skočovský z Kojkovic, jehož manželkou byla Anna Javorská z Javoří. V roce 1718 vlastnil Životice Bernart Marklovský z Pernštejna. Roku 1768 získala Životice Charlotta von Franken, rozená Larischová ze Lhoty, později znovu provdaná von Parchwitz. Již v roce 1781 je prodala za 19 000 zl. generálu Janu Tobiáši Seegerovi von Därrenberg, který se stal majitelem Dolních Bludovic. Ten vlastnil Životice až do své smrti v roce 1794. Po jeho smrti se na Životicích často střídali majitelé. Mnohdy šlo spíše o bohaté statkáře, než šlechtice. Za zmínku snad stojí pouze Jindřich Michnik, který ve vsi založil roku 1861 školu.

Častými přestavbami zámku postupně zanikala jeho architektonická hodnota. Historicky i architektonicky je nejcennější vchod, umístěný v ose průčelí hladké fasády o sedmi okenních osách s jednoduchým kamenným renesančním portálem, otevírajícím vstup do původního průjezdu, v němž se dochoval zbytek nečitelného nápisu. V zámku se nejdříve nacházelo muzeum boje proti fašismu a kanceláře statku. Muzeum bylo v roce 1984 přesunuto do nové budovy a dnes zámek patří Sadům Životice.

http://www.hrady.cz/data_g/2336/13719.jpg

 

 

Zpět na okres

 Slezsko

Panství

 Politický i soudní okres Těšín

1961 Okres

Část Havířova

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie D)

Dle nejstarších vyprávění spadá vznik Životic do dávného období, kdy bylo osídleno jen město Těšín a Karviná. Na hlavní cestě, která spojovala tyto města, byla v hlubokých lesích studánka, u které se cestující zastavovali k odpočinku. Právě někde v těchto místech nejspíše Životice vznikly a jméno patrně dostaly ve spojitosti se studánkou, když zde při přepadávání loupežníky přišlo mnoho pocestných o život.

 

16.STOLETÍ

- 1533 se poprvé v pramenech setkáváme s Životicemi, kdy náležely Tobiáši Mošovskému z Moravčína.

- 1559 v listině z 15. dubna 1559 se uvádí, že Jiří Borynský z Roztropic a na Životicích zapsal věno své manželce Dorotě Semoradské ze Semoradi.

- 1576-1578 se jako vlastník uvádí Bedřich Šíp z Bránice a na Žiboticích. Ten vedl spor s Janem Rouseckým z Ejvaně o les zvaný Suský.

- 1578 hospodařila na statku Dorota Čamerovna z Jiskřičína.

- 1579 získal statek Pavel Bludovský z Kornic, za jehož období byl nejspíše postaven renesanční zámek.

- 1591 vlastnil ves Frydrych Kladorubský ze Svrčova.

- 1597 V další listině se setkáváme dne 28. 1. 1597 s vladykou Adamem Scipionem z Kretčína a na Životicích, který zapisuje věno své manželce Kateřině Marklovské ze Žebráče. Listina je podepsána těšínským knížetem Adamem Václavem. Kateřina Marklovská vlastnila Životice až do roku 1614.

 

17.STOLETÍ

- 1621 od tohoto roku sídlil v Životicích Jan Tluk z Tošanovic.

- 1630 se uvádí kardinál Levin z Viderna.

- 1679 se připomíná Jindřich Skočovský z Kojkovic, jehož manželkou byla Anna Javorská z Javoří.

 

18.STOLETÍ

- Na začátku století vlastnil Životice Bernart Marklovský z Pernštejna.

- 1768 získala vlastnictví Charlotta von Franken, rozená Larischová ze Lhoty. Ta Životice o tři roky prodala generálu Janu Tobiáši Seegerovi von Dürrenberg.. 

- 1771 generál Jan Tobiáš Seeger von Dürrenberg, který byl současně majitelem Dolních Bludovic. Jan vlastnil Životice až do své smrti v roce 1794.

- 1794 přešel jeho statek s Dolními Bludovicemi a Dolními Datyněmi na Karolínu Seeger.

 

19.STOLETÍ

- v tomto století se na vsi střídalo mnoho majitelů a spíše šlo o bohaté statkáře, než šlechtice. Za větší zmínku stojí statkář Michník, který v roce 1848 vedl rebelii životických poddaných na Karvinském zámku proti hraběti Larischovi.

- 1871 se Životice opět osamostatnily a vznikla vlastní obecní samospráva a první jednotřídní polská škola.

 

20.STOLETÍ

- 5. srpna 1923 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, kdy několik uvědomělých občanů vesměs polské národnosti se rozhodlo v obci Životice, okr. Český Těšín, založit požární sbor, tenkrát pod názvem „Ochotnicza straź poźarna“. Mezi zakládající členy patřili Josef Przybyla, Josef Delong, Pavel Sitek, Stanislav Raichenbach, František Szelong, Josef Folwarczny, Jindřich Mokrosz, Jan Tomis, Jan Chodura, Ludvík Kiszka, Adolf Przybyla a Karel Kielar.

- 1924 vznikla Česká škola v rodinném domku č. 2, který patřil panu Mynarzovi.

- 1924 vznikl odbor slezské matice osvěty lidové jako první spolek v Životicích.

- 1930 se přestěhovala polská škola do nově postavené budovy.

- 1935 byla otevřena nová česká škola

- 1944 V největší podvědomí se Životice snad dostaly až za 2. světové války v roce 1944, kdy zde došlo k tragické události, kterou také nazýváme "Slezské Lidice". Jako odvetu za zastřelení příslušníků gestapa partizány zde bylo zabito 36 mužů z Životic a okolních vesnic.

- 1960 byly Životice připojeny k nově vzniklému městu Havířov (12.6.1960)

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

551 64% P

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) …

B) cs.wikipedia.org (29.6.2014)

C) hrady.cz (29.6.2014)

D) havirov-historie.cz  (27.11.2014)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 29.6.2014