|
2.
pol. 14. stol.
Pravděpodobný vznik Třince
1444
První písemná zmínka o Třinci
1653
Po smrti piastovské kněžny Alžběty Lukrécie se stalo
těšínské knížectví, jako odumřelé léno Koruny české, majetkem Habsburku a
bylo spravováno tzv. Tešínskou komorou se sídlem v
Těšíně.
1770
První podrobnější zprávy nám poskytuje urbář z roku 1770:
- 556 ha plochy
- cca 200 obyvatel
- zcela zemědělský ráz.
1766
Císařovna Marie Terezie darovala princi Albertu Saskému těšínské knížectví
věnem při svatbě s její dcerou Marií Christinou.
1799
Třinec byl prodán arciknížeti Albertovi baronkou Saint-Genois za 36 tisíc zlatých.
1822
Třinec přešel dne 16.2. do vlastnictví Karla Habsburského, syna císaře
Leopolda 11. a princezny Marie Ludwiky Španělské.
Byl adoptován bezdětným manželským párem - sestrou císaře Leopolda 11.
arcivévodkyni Marii Christinou a vévodou Albertem
Sasko - Tešínským. Třinec se stal 30.4. vlastnictvím
arciknížete Albrechta Habsburského. Správu statku a hutí vedla knížecí
hospodářská kancelář tzv. "Tešínská
komora". Do tohoto roku všechny obecní záležitosti vyřizoval fojt, který
byl jmenován feudálním vlastníkem Třince. Po zrušení roboty v roce 1848 byla
funkce starosty volitelná.
1869-1871
Místní huť zřídila pro třinecké děti jednotřídní polsko-německou
utrakvistickou základní školu.
1872
Výstavba nádraží v Třinci. Výstavba prvních dělnických kolonií Olza a Borek. Dne 18.3. byl zahájen provoz na železniční
trati Košice-Bohumín jejíž celková délka měřila
368,6 km.
1887
Zřízena policejní stanice, jejímž hlavním úkolem bylo udržování pořádku v
obci a mezi hutníky.
1878
Otevření pošty v Třinci.
1880
Založen Svaz třineckých veteránů.
Ukončení výstavby obecné školy financované Třineckými železárnami.
Na pozemku věnovaném správou železáren byl založen hřbitov společný pro
katolíky i evangelíky.
Založení Svazu Třineckých veteránu Za vydatné materiální pomoci arciknížete
Albrechta byl postaven a vysvěcen katolický kostel.
1896
Založení kulturně osvětového spolku Katolická čítárna (Czytelnia
Katolicka).
1899
Vysvěcení evangelického kostela, který byl postaven výhradně ze sbírek a darů
věřících.
Založení Svazu kovodělníků v Třinci.
Vznikl Třinecký mužský pěvecký sbor, jehož členy byli výhradně úředníci.
1901
Založení Spolku pro postavení Dělnického domu.
1906
Založení dobrovolného požárního sboru. (12.7.)
Slavnostně zahájen provoz v Dělnickém domě. Stal se střediskem kulturně -
osvětového a dělnického hnutí na Třinecku.
1910
Založena "Siła" - polský kulturní,
osvětový a sportovní spolek v Třinci.
1915
Prvním sportovním klubem v Třinci se stal německý Tenisový sportovní klub.
Dokončení výstavby pevného jezu na řece Olši.
1918
Po světové válce byly vystaveny dva chudobince.
1920
Na základě rozhodnutí ze dne 28.7. Nejvyšší spojenecké rady ve Spa byl vyřešen spor o rozdělení Tešínska
(před tímto datem bylo Třinecko na polské straně
dohodnuté demarkační linie). Území severně od řeky Olše připadlo Polsku a
Československu jižní část s Košicko - bohumínskou dráhou, uhelným revírem a třineckými hutěmi.
1920
V první polovině 20. let bylo v Třinci otevřeno kino AMERlKAN
v budově "U Podešvy". Založena česká obecní škola.
1924
Otevřena nová budova české měštanské školy Petra Bezruče.
1928
Dne 25. 9. byla zaslána žádost o povýšení Třince na město.
1930
Teprve v roce 1930 se většina obyvatel hlásila k české národnosti. Třinec
navštívil prezident republiky T. G. Masaryk.
1930
Postavena židovská synagoga.
1931
1.1. Povýšení Třince na město
15.4. Otevřena nová česko-německá obecní škola, o tři měsíce později byla
přejmenována na "Masarykovou obecní školu".
1932
Zprovoznění koupalište na břehu Olše
1936
Prezident Beneš projel dne 11.6. městem Třinec ve vlaku na cestě z Rumunska.
1938
Začátkem října byl Třinec obsazen polskou armádou.
Slavnostní otevření moderního stadiónu na Borku se konalo 28.srpna.
1939
1.1. V dopoledních hodinách ihned po ústupu polských vojsk do našeho města německé
okupační oddíly. Přišly směrem od Frýdku, přes Kanadu a postupovaly dále přes
Horní Lištnou směrem k Bílsku. 28.10. byli z našeho
města odtransportováni všichni muži židovského vyznání do vnitrozemí Polska.
Z Kroniky města -
1938-1945
1945
Ve středu dne 3.5. vstoupily do města po 6 hod. ranní první jednotky sovětské
armády osvoboditelky.
1946
17.5. byly s Třincem sloučeny obce Konská, Dolní Líštná a Lyžbice.
Přechod Pohřebního ústavu pod správu MNV v Třinci. (patřil družstvu
Třineckých krojovaných hutníků). Zřízení provozní záchranné stanice v Třinci.
Zahájení činnosti České tělocvičné jednoty Sokol, (existuje seznam členu
členstva Jednoty Sokol v Třinci již od 31.7.1945).
V listopadu obnovil činnost spolek Československého Červeného kríže.
Městská hudební škola zahájila svou činnost v září a zapsalo se do ní prvních
48 žáků.
1947
20.4. Ustanovení Svazu brannosti.
Ministerstvo školství a osvěty povolilo v měsíci květnu obnovení mateřských
škol s polským jazykem vyučovacím.
Dne 13.7. slavnostní otevření sadu a obnovení pomníku "Kde domov
můj" na Kanadě.
V červenci bylo zahájeno vysílání městského rozhlasu s deseti tlampači.
Ve druhé polovině vzniká skupina Polského kulturně osvětového svazu (PZKO) a
Svazu polské mládeže (SMP)
28.10. Otevření nové městské knihovny a čítárny.
1948
V srpnu dochází k reorganizaci školství. Podle nového školního zákona byly
dosavadní obecné školy přejmenovány na školy národní a meštanské
školy na školy střední.
1949
Nový regulační plán města, který byl vypracován Ing. Alexou a Ing. Medunou stanovil, že železárny se budou rozšiřovat
především na sever a město na jih.
V září byla otevřena zvláštní škola.
Založení hasičské zbrojnice.
1950
Při MNV v Třinci zahájil činnost matriční úřad pro třinecké obce Kojkovice a
Horní Líštná.
V lednu Třinecké železárny zřídily pro děti - sirotky po svých zaměstnancích
tzv. Dětský ráj.
Od 1.března bylo zavedeno označování jednotlivých čtvrtí města římskými
číslicemi.
Třinec I. - vnitřní město
Třinec II. - Konská
Třinec III. - Kanada
Třinec IV. - Český Puncov
Třinec V. - Dolní Líštná
Třinec VI. - Lyžbice
Dne 1.4. převzala veškerou záchrannou službu ve městě mimo první pomoci v
železárnách Záchranná stanice.
V říjnu byla dána do provozu první část místní autobusové dopravy ČSAD v
úseku Třinec-Lyžbice - Oldřichovice - Nebory - Třinec.
1951
Zprovozněna další část místní autobusové dopravy ČSAD v úseku Třinec - Kanada
a Třinec - Dolní Líštná.
V polovině roku dochází k reorganizaci hasičského sboru města Třince.
Vznikají: požární sbor sdružující jen výkonné členy a hasičská jednotka
sdružující výkonné přispívající členy. Dochází ke sloučení české a polské
městské knihovny v jeden celek.
Zavádění plynové instalace ve měste.
Vznik prvních městských jeslí.
1952
Bylo započato s vyrovnáváním silnice v Lyžbicích.
Dochází ke sloučení Svazu české a polské mládeže Československý svaz mládeže
- ČSM.
V listopadu byl slavnostně zahájen provoz v Pionýrském domě (Dům dětí a
mládeže v Třinci), jenž byl adaptován pro tyto účely z bývalého hotelu
"TYRNA".
Koncem roku začíná stavba nového železničního nádraží a zároveň je
zprovozněno stanoviště ČSAD.
Dne 24.7. slavnostní otevření nové radnice v Třinci.
Počátek Tělovýchovné jednoty Třinec.
Založení Mužského sboru polských písní, od roku 1954 přejmenovaný na Hutnik.
1953
Vznikl Závodní klub TŽ, který vyvíjel velmi bohatou kulturní a osvětovou
činnost nejen mezi hutníky, ale také ve městě.
1954
Začala stavba nové okresní nemocnice v Třinci na Sosně.
Dne 16.5. proběhly poprvé volby poslanců do národních výboru. Kandidátky
navrhovala Národní fronta.
Byla zřízena v Třinci transfúzní stanice.
1955
Třinecká lidová hvězdárna zahájila svou činnost.
1956
Nová budova, ve které byla umístěna III.česká a
původně také II.polská Základní osmiletá škola v Lyžbicích byla slavnostně otevřena dne 2.9.
1957
Zahájena výstavba rozsáhlého sportovního areálu.
Zprovoznění sedačkové lanové dráhy na vrch Javorový.
1958
4.1. dochází k založení JZD v Třinci VI. Lyžbicích.
Otevření nového nádraží ČSD v Třinci se konalo dne 3.3. - stavba zahájena v
roce 1952.
18.12. zahájen provoz v kotelně dálkové výtopny.
Stěhování prvních občanu Olza kolonie pod haldou do
nových bytu ve městě.
Slavnostní otevření prvních pavilónu se konalo dne 1.11. v nemocnici s
poliklinikou, Třinec - Sosna. V prvních dvou pavilónech byl zahájen provoz na
infekčním a tuberkulózním oddělení.
1959
16.4. poprvé vysílaná v Čs. rozhlase "Třinecká mazurka", Dr. F. Navary z Holic.
K sloučení tří dosavadních Jednotných zemědelských
družstev došlo dne 17. 2. JZD Kojkovice, Dolní a Horní Líštné
v jedno JZD s názvem JZD Kojkovice - Líštná Obráncu míru.
K Třinci byly připojeny obce Kojkovice a Horní Líštná.
Zanikl okres Český Tešín a Třinec byl dne
organizačně začleněn do okresu Frýdek-Místek.
1960
V létě odevzdali stavbaři do užívání hlavní příjezdovou komunikační tepnu od
budovy Městského úřadu až na křižovatku v Lyžbicích.
Dne 1.8 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici v Třinci.
Začátkem školního roku bylo zahájeno vyučování ve dvou pavilónech nové
moderní školy v Lyžbicích.
Byla zde umístěna IV. česká a původně také III. polská Základní devítiletá
škola, jenž se později spojila s II. polskou ZDŠ.
V tomto roce bylo také započato vyučování ve dvou nových školních budovách v Konské - Podlesí a Konské - Osůvky.
Přikročeno k likvidaci jedné z prvních dělnických kolonií "Olza", aby se uvolnilo místo pro stavbu nové
koksovny.
V první polovině 60.let
existovala v Třinci také jedna slovenská třída, která později zanikla.
1961
Během roku dochází ke značnému rozšíření veřejného osvětlení ve městě.
Počátek výstavby sídliště "na Terase".
Ve školním roce 61/62 došlo ke zrušení české národní školy v Horní Líštné.
Dne 1.8. zahájil činnost nově zvolený místní lidový soud v Třinci.
1962
Ve školním roce 62/63 dochází k uzavření česko-polské národní školy v
Kojkovicích.
5.12. Otevřen Klub důchodců v Třinci.
Jednotné kulturní středisko JKS vzniklo dne 15.12., tím byl dán základ
jednotného řízení kulturního a společenského života ve městě.
25.3. byl zahájen provoz hotelu Slovan v Třinci s kapacitou 60 lužek (Stavoprojekt Hradec Králové a Pozemní stavby-závod
Třinec). Provoz byl zahájen bez restaurace, která měla být dokončena ve druhé
polovině roku.
1963
Zřízení autoškoly Svazarmu.
1964
Dne 15.11. otevřeno nové autobusové stanovište pod
Kanadou.
29.6. zahájení elektrifikovaného provozu na železnicní
trati Třinec - Jablunkov.
1965
Dne 8. května otevřen urnový háj na Třineckém hřbitově.
Vznik Pěveckého souboru Martinu
1966
Vznik divadla malých forem "Křesadlo". Svůj vzor vidělo v
progresivních formách Semaforu. "Křesadlo" položilo základ k pěkné
kulturní tradici a to souteži zpěváku amatéru
"Zlatá loutna".
Mezi nejstarší občany Československé republiky patřila Marie Zotyková, která zemřela v Třinci čp.
111, ve věku 106 let.
Zahájen provoz na fotbalovém stadiónu s vybavením i pro lehkou atletiku.
Otevření městské čistírny odpadních vod na Balinách.
1967
Dokončení stavby zimního stadiónu a zahájení zkušebního provozu.
10.12. zprovozněna nová automatická telefonní ústředna v Třinci na Terase.
Ve školním roce 67/68 byla pro nedostatek dětí zrušena česká a polská ZDŠ v
Dolní Líštné.
1968
25.2. promítání prvního filmu v kině Kosmos.
Zahájení vyučování ve dvou nových školách Dívčí odborné a Gymnáziu.
1969
Od 1.1. zaveden 40 hodinový pracovní týden (volné soboty).
Zahájení provozu Hotelového domu.
5.7. ukončení demolice kostelíku starého 177 let v Třinci - Konské.
1969
Plénum schválilo dne 14.5. městský znak, který navrhl p. Jiří Louda.
Ustavující schůze Matice slezské se konala 11. 6. v Třinci.
V listopadu došlo k ustanovení Svazu Cikánu - Romu a ke vzniku Levé fronty.
1974
Koncem roku 1969 zaniká provoz JKS (Jednotného kulturního střediska),
organizační a osvětovou činnost přebírá v Třinci nově vytvořený Společenský
dům ROH, jeho činnost byla slavnostně zahájena dne 18.9. (náklady na výstavbu
SD činily 48 mil. Kčs). Od tohoto roku začal systematicky pracovat divadelní
soubor, který vznikl původně jako Divadlo poezie.
1971
Vznik Divadelního klubu SD ROH TŽ v Třinci. Režisérem divadla byl M. Zéda.
Mimoúrovňové propojení města se Závodní ulicí směrem k hlavní bráně.
1972
Třinecké železárny předaly dne 13.7. městu Třinci 52 m dlouhý podchod pro peší u jižní brány.
1972
3.12. byl zahájen provoz Tesla, n.p. Rožnov, závod
Třinec - Oldřichovice.
1977
Osamostatňuje se Divadlo poezie při SD ROH TŽ v Třinci.
1980
V 80. letech bylo rozšířeno sídliště Sosna, postupně se rozvíjela
infrastruktura a služby. Přičleněny obce: Guty, Karpentná,
Nebory, Oldřichovice, Ropice, Tyra, Vendryně. Třinec čítal 44 739 obyvatelstva, 5 036
obydlených domu a 14 435 bytu.
1985
Otevřená nová závodní poliklinika ZÚNZ v Třinci Podlesí.
1991
Podle výsledků z posledního sčítání lidu bylo ve měste
celkem 570 domu se 16 392 byty a 4 462 trvale obydlených domu s 5 623 byty. V
Třinci bylo 44 980 trvale bydlících osob, v tom 30 518 národnosti české, 9
965 národnosti polské a 2 133 národnosti slovenské a 2 364 příslušníků
ostatních národností.
30.4. vzniklo regionální sdružení EKOS.
Vznik Třinecké kabelové televize, jejímž většinovým podílníkem jsou Třinecké
železárny.
Od 18.4. pracuje pod názvem Kabelová televize Třinec, s.r.o.
1993
Od 1.1. dochází k rozdělení České a Slovenské federativní republiky. Třinec
se stal součástí České republiky.
Proběhla privatizace závodní nemocnice Třinec - Podlesí, která se tak stala
druhým nestátním zdravotnickým zařízením v ČR.
1994
V září bylo zahájeno vyučování na soukromé Třinecké Obchodní akademii a
hotelové škole.
Otevřen nový mezinárodní hraniční přechod I. třídy na pasy a propustky v
Horní Líštné.
Do provozu byla uvedena nová čistička odpadních vod v Konské-Balinách, určena k čištení
odpadních vod z města i okolí a fenolcpavkových vod
z železáren.
1995
Osamostatnění obce Vendryně.
Česká vláda rozhodla o privatizaci zbývajících 50,92% majetku Třineckých
železáren, který prostřednictvím Fondu národního majetku stále vlastnil stát.
Svým privatizačním projektem se ve výběrovém řízení z rozhodnutí vlády ze dne
25.10. stala vítězem Moravia Steel,
a.s. Slaví 700. výročí obec Líštná.
V květnu byla dokončena stavba za 65 miliónu Kč, společná investice České
spořitelny, a.s., České pojištovny, a.s. a
Finančního ředitelství. 28.července se konalo slavnostní otevření části, ve
které bude sídlit a poskytovat služby Česká spořitelna, a.s.
V srpnu slavnostně otevřel ministr Kočárník nový
Finanční úřad v Třinci.
1996
Otevření penzionu pro důchodce v Oldřichovicích.
Po valné hromadě akcionářů TŽ, a.s. začala Moravia Steel, a.s. uplatňovat svá vlastnická práva na TŽ, a.s.
vlastnictvím 51 % akcií TŽ, a.s. Na mimořádné valné hromadě, konané 8. března
1996 se společnost Moravia Steel,
a.s. ujala výkonu akcionářských práv. Třinecké železárny se tak po 50 letech
staly opět firmou bez kapitálové účasti státu.
Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny ČR bylo městu Třinec přiznáno právo
užívat vlastní prapor.
1997
Na více než 18 miliónu byly vyčísleny škody, které napáchala povodeň v
katastru města.
1998
Ukončení výuky na 3. ZŠ v Třinci, ul. Komenského.
Vznik česko - polského Euroregionu Tešínské Slezsko (Śląsk Cieszyński)
1999
Podepsána Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci měst Bielsko-Biała a Třince.
Dne 28.10. byl Otto Gavenda jmenován čestným
občanem města Třince.
Položení základního kamene budovy nového Domu dětí a mládeže v Třinci.
2000
Osamostatnění obce Ropice.
Otevřena nová Investicní banka.
2001
Slavnostní otevření nového Domu dětí a mládeže v Třinci na ulici Petra Bezruče se konalo dne 5.1.
V únoru proběhlo sčítání lidu. Dle předběžných výsledků, které poskytl
Statistický úřad ve Frýdku-Místku žije v Třinci 39
095 obyvatel, z toho 19 098 mužů a 19 997 žen. K české národnosti se hlásí 29
178, moravské 201, slezské 573, německé 55, polské 6 911, romské 15, ostatní
737 obyvatel. Počet domů 4 593 z toho neobydlených je 290 a bytů 15 231 a
neobydlených bylo hlášeno 858.
Zdroj : trinecko.cz (10.10.2010)
|