Historie obce Horní Lomná, bývalý politický okres Český Těšín |
Malebné údolí říčky Lomné v délce První zmínka o Lomné pochází z roku
1596. Tehdy vydal těšínský kníže Adam Václav listinu, kterou se jablunkovským
měšťanům přiznává právo na pastviny v údolí Lomné. Obecní správa byla ustanovena kolem
roku 1730. Na nejstarší obecní pečeti s vyobrazením horala sedícího
na pařezu pod stromem nebyl žádný letopočet ani nápis. Byla to ojedinělá
pečeť na celém území Těšínska.
Z hlediska osídlení patří údolí Lomné
k nejmladším na Těšínsku. Osídlování neprobíhalo hromadně,
nýbrž postupně podél říčky Lomné, od které obec převzala název. Později se
lidé usazovali na rubaniskách a pastvinách ležících uprostřed lesů.
Jednotlivé osady byly od sebe poměrně hodně vzdáleny. Usedlíky byli většinou
ubozí sedláci, kteří obživu získávali z malého hospodářství a prací
v rozlehlých lesích Těšínské komory. Byli to většinou lidé z okolních
vesnic, kterým se již nedostávalo půdy, poněvadž počet obyvatel podhorských
obcí neustále rostl, a tak byli nuceni hledat domov na výše položených
místech. Prvním hospodářem na Wolniskach (území pod
Trojačkou a Pod Skálou) byl nějaký přistěhovalec ze
Smilovic. Původně se na tomto pohraničním území
nacházel prales, jehož majitelem byla těšínská
knížata. Rozkládal se na těžko dostupných místech a chránil před nájezdy
nepřátel. Proto byl vydán knížecí zákaz osídlování tohoto pohraničního území. Velitel pohraniční hlídky a členové
oddílu často na tomto území likvidovali pastviny, hospodářské stavby,
pokud takové někdo postavil, a konfiskovali dobytek. Poněvadž v
dokumentaci (stížnostech vojevodů) nejsou většinou uváděna jména, nevíme,
zdali šlo o původní Valachy nebo pastevce z okolních vesnic. První lidé, kteří se objevili na
přelomu XVII. století na území dnešní Horní Lomné, byli pastevci.
Po valašském způsobu popásali na horských loukách a podél říčky
Lomné a jejich přítoků stáda krav a ovcí. Žili zde přes léto a na zimu
sháněli dobytek do okolních vesnic. Ve druhé polovině XVII. století se
nacházelo v údolí Lomné několik salaší, jejichž hranice nebyly zpočátku
označeny. Na základě dohody mezi Těšínskou komorou a horaly byly přesně
vymezeny teprve v roce 1800. Teprve během XVIII. století se
hospodářská situace v horách změnila. Les, díky prodeji dřeva, začal přinášet
ekonomický prospěch. Od té doby se začalo s omezováním pastvin v lesích,
později také salaší. Komora začala s prodejem některých pastvin
salašnických spolků. Noví majitelé část pastvin zaměňovali na ornou půdu, na
které se začali také natrvalo usazovat. Kupní smlouvy, z nichž se dovídáme jména
tehdejších majitelů, najdeme v "Registrech diediny
Nawsi z r. 1714". Značná část území
patřila tehdy k obci Návsí. Také obec Lomná užívala původně pečeť obce Návsí.
Obydlí stavěli horalé na svých
pozemcích, zakoupených od Těšínské komory, anebo také obdržených
v dědictví. Avšak horské svahy byly skoupé na úrodnou půdu. Jen tu a
tam, po odstranění kamení, bylo možné pěstovat brambory, zelí a oves.
Rytmus dne určovala práce na polích a v lese. Bída se stala denní záležitostí
horalů. V období meziválečném patřila Horní Lomná k nejchudším
dědinám na Těšínsku. Kulturní život se
omezoval jen na úzký okruh lidí, zatímco široké vrstvy bojovaly o kus chleba. V centru obce (v Salajce) byl
zpracováván z méně hodnotného dřeva potaš, který byl využíván v průmyslu
sklářském, chemickém a mydlářském. Od názvu potaš (z lat. salajka) vznikl také dodnes užívaný termín Salajka. Významným mezníkem v dějinách
osídlování údolí Lomné byl rok 1812. Tehdy Těšínská komora zrušila velký
salaš na Přelači, protože se rozhodla na onom místě
vybudovat lesní dělnickou kolonii. A tak došlo k uzavření dohody mezi
Těšínskou komorou a bývalými salašníky, na jejímž základě každý
kolonista musel po celý rok kácet a zpracovávat dřevo nejen sám, ale i se
všemi práce schopnými členy rodiny. Zároveň byly vymezeny parcely pro 31
chalup jednotného typu s jednou obytnou místností, komorou, chlévem a kůlnou
- vše pod jednou střechou. Se stavbou domků pro lesní dělníky se začalo v
roce 1813. Ke každé chalupě bylo přiděleno pole ( Významnou úlohu v dějinách obce
sehrálo školství a církev. Škola v Horní Lomné vznikla v roce 1870
ve staré budově, která původně sloužila pohraniční stráži a později
se používala k ustájení dobytka. Vyučování v ní zahájil učitel-laik, Pavel Ramsza. Teprve v roce 1883 byla vystavěna dřevěná
škola, která v roce 1887 vyhořela. Zděnou školu s věžičkou postavili občané v
roce 1888. Prvním ředitelem školy byl Ferdinand Rzehaczek. Kostel byl dokončen v roce Snad žádná oblast na Těšínsku neprožila tolik pohnutých dob, jak tato kdysi
"Bohem zapomenuta" vesnice. Dnes se život změnil. Zmizely kurloky, zmizely dýmy ohnišť pastevců, zmlkly ozvěny zvonků
dobytka pasoucího se na svazích. Zůstala jen krása hlubokých lesů, strání,
zapadlých bočních údolí a šum horské říčky Lomné. Zdroj: hlomna.trz.cz (24.11.2006) |
První zmínka o Lomné (od roku 1900
samostatné dvě obce Dolní a Horní Lomná) pochází z roku 1596. Tehdy vydal
těšínský kníže Adam Václav listinu, kterou se jablunkovským měšťanům přiznává
právo na pastviny v údolí Lomné. Obecní správa byla ustanovena kolem roku
1730. Na nejstarší obecní pečeti s vyobrazením horala sedícího na pařezu pod
stromem nebyl žádný letopočet ani nápis. Největší rozkvět obce nastal s
vývojem Karpatského pastýřství v polovině 18. století. Na místě bývalých
salaší a zimovisk vznikala horská hospodářství.
Prvními osadníky byli obyvatelé okolních obcí (Písek, Bukovec,
Střítež, Smilovice).
Nejvíce byl chován hovězí dobytek. Novou perspektivu rozvoje přineslo vybudování
cesty z Jablunkova do Lomné, otevřely se tak nové
možnosti těžby dřeva. V roce 1843 bylo v Lomné 58 usedlostí
a 817 obyvatel. Většina se živila zemědělstvím a námezdní prací v lese.
Obydlí stavěli horalé na svých pozemcích, zakoupených od Těšínské komory,
anebo také obdržených v dědictví. Avšak horské svahy byly skoupé na úrodnou
půdu. Jen tu a tam, po odstranění kamení, bylo možné pěstovat brambory, zelí
a oves. Rytmus dne určovala práce na polích a v lese. Bída se stala denní
záležitostí horalů. V centru obce (v Salajce) byl zpracováván z méně
hodnotného dřeva potaš, který byl využíván v průmyslu sklářském, chemickém a mydlářském. Od názvu potaš (z lat. Salajka) vznikl také
dodnes užívaný termín Salajka. Významnou úlohu v dějinách obce
sehrálo školství a církev. Škola v Horní Lomné vznikla v roce 1870 ve staré
budově, která původně sloužila pohraniční stráži a později se používala k
ustájení dobytka. Vyučování v ní zahájil učitel-laik Pavel Ramsza. Teprve v roce 1883 byla vystavěna dřevěná škola,
která v roce 1887 vyhořela. Zděnou školu s věžičkou postavili občané v roce
1888. Prvním ředitelem školy a významnou osobností obce byl Ferdinand Rzehaczek. Kostel byl dokončen v roce 1896 a
téhož roku posvěcen. Hlavní poutě se konají dodnes v květnu a v září na
„Nalezení a Povýšení sv. Kříže“. Pod návrším kostela se nachází socha Matky
Boží z Lourdes a studánka se „zázračným“, nikdy
nezamrzajícím pramenem. Poblíž byl v roce 1833 postaven „zázračný“ kříž.
Zázračným je nazván proto, že po procesí, které k němu vykonali v roce 1836
jablunkovští měšťané, ustala v Jablunkově cholera.
Na návrší byla vybudována ojedinělá křížová cesta. Mezi dvěma světovými válkami ožilo
údolí Lomné turistickým ruchem. Byly postaveny nové turistické chaty a
podniková rekreační střediska. V 50-tých letech začíná rozvoj
výstavby rodinných domů. V roce 1954 je zavedeno první elektrické osvětlení,
o rok později místní rozhlas. Elektrifikace byla dokončena v roce 1960.
Autobusová linka byla zavedena v roce 1966. Od roku 1975 byla obec
integrována pod správu MNV v Jablunkově, od roku
1989 je Horní Lomná opět samostatná. V současnosti je zastoupena základní
občanská vybavenost dostatečně odpovídající běžnému standardu obcí této
velikosti: obecní úřad, kostel se hřbitovem, požární zbrojnice, prodejna
potravin, hotely, restaurace a rekreační střediska. Výrobní činnost provozuje
v obci pila a stolařská dílna. Část obyvatel živí tradičně práce
v lese, částečně pracují v místních rekreačních střediscích a část dojíždí za
prací a školou do okolních měst. Škola byla v obci pro malý počet žáků k 29.
6. 2001 zrušena. Ze stejného důvodu byla zrušena mateřská škola a děti od 1.
9. 2001 dojíždějí do základních škol v Dolní Lomné, Jablunkově . V obci zůstala
jen stálá škola v přírodě, kde se ve čtrnáctidenních turnusech střídaly děti
z ohrožených oblastí okresu Frýdek-Místek. I školy
v přírodě však v květnu 2004 ukončily činnost.Další
využití objektu se řeší. Zdroj: hornilomna.eu
(28.11.2014) |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 28.11.2014 |