Zpět na Havířov

Historie města

Havířov, bývalý politický okres Český Těšín

 

Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce.

Počátky města Havířova souvisí s výstavbou hornických sídlišť na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a část Šenova. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z mnoha nejrůznějších názvů (např. Bezručov, Čurdov, Faratín, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Všemírov, Šťastnov, Bezručovy Novoměstské Baně a další)

Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného usnesení vlády ČSR z roku 1955 a dne 4.12.1955 mu byla udělena městská práva. Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Po skončení druhé světové války nic nenasvědčovalo tomu, že na území dnešního Havířova zanedlouho vznikne nové město. Typická mírně zvlněná krajina těšínského regionu s roztroušeným osídlením slezského typu žila vcelku poklidným způsobem života, kontrastujícím v mnoha směrech s nedalekými městy a četnými hornickými koloniemi. Území, na němž mělo vzniknout nové město leželo na rozhraní tří okresů. Obce Šenov, Dolní Datyně a Šumbark náležely v roce 1949 do okresu ostravského, Dolní Bludovice a Životice patřily k okresu Český Těšín a Dolní i Horní Suchá k okresu Karviná. Jedno však bylo všem společné. Byly součástí Těšínska, země s bohatými a svébytnými dějinami, odrážejícími se ve staleté historii každé ze jmenovaných obcí.

Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v roce 1305 o Šenovu (Šonov, Schönhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, první spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv.

Poválečná obnova těžby uhlí v revíru závisela v prvé řadě na získání a stabilizaci značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro získání nových pracovníků byla možnost získat byt. Proto byla zahájena v roce 1947 výstavba sídlišť. Charakter 'socialistického města' a rychlost jeho výstavby determinovaly i jeho zcela výjimečné postavení mezi městy České republiky. V Havířově je méně průmyslových závodů a podniků i v méně pestré škále odvětví. Charakter města dosud odpovídá účelu, pro který byl založen, neboť stále značná část ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací.

Svého největšího plošného rozměru (celkem 41,95 km2) dosáhl Havířov v polovině 70.let po připojení obcí Dolní Datyně (1974) a Horní Suchá (1975). Politické události v roce 1989 se z pohledu sídelní problematiky odrazily mino jiné také v tom, že se obec Horní Suchá v roce 1990 opět osamostatnila.

V současné době je Havířov rozdělen na 8 částí města : Havířov, Životice, Bludovice, Podlesí, Šumbark, Dolní Suchá, Prostřední Suchá a Dolní Datyně. Rozprostírá se na ploše 3208 ha v nadmořské výšce 260 m.

V rámci Ostravské sídelní aglomerace si Havířov udržuje pověst města s nejkvalitnějším bydlením a ve srovnání s jinými městy regionu s čistým prostředím a velmi dobrým rekreačním zázemím.

Historie města v datech:


1947 - na podzim zahájena na rozhraní Šenova a Šumbarku výstavba prvních domů

1948 - pokračuje příprava projektové dokumentace pro další stavby

1949 - dostavěny první domy s 96 byty; počátek výstavby na území Dolní a Prostřední Suché; Důl Suchá v Dolní Suché je přejmenován na Důl Dukla

1950 - zahájena výstavba učiliště „Pavko Korčagin“ – dnešní Úřad města Havířova (radnice)

1951 - příprava plánů na postavení plynárny v Prostřední Suché

1952 - těžiště výstavby se přesouvá na katastr Dolních Bludovic

1953 - výstavba dalších 1000 bytů ve městě (celkem od začátku výstavby 1715 bytů); v provizorních podmínkách začíná fungovat knihovna

1954 - začátek výstavby kompresní plynárny v Prostřední Suché

1955 - ke dni 4. prosince bylo zakládací listinou Krajského národního výboru v Ostravě na zasedání, které se konalo 18. prosince v budově kina Radost, vyhlášeno město H A V Í Ř O V


Havířov byl od počátku stavěn jako nové sídlo „na zelené louce“. Byl výrazně poznamenán dobou, která formovala jeho tvářnost, stal se přehledem dobových názorů na podobu nového sídelního celku. Vznikal od začátku podle směrného územního plánu, dodržoval zásady urbanismu (semknutý půdorys, vnitřní sektorové členění).

Nové katastrální území o rozloze 3,5 km² vzniklo sloučením 230 ha převzatých od obce Dolní Bludovice, 61 ha od Šenova a 53 ha od Šumbarku.

V novém městě - po sloučení sídlišť Šenov-Šumbark a Dolní Bludovice – žilo k 1. 1. 1956 16 640 obyvatel.


1956 - dostavěno a do provozu uvedeno kino Radost (8.4.1956); ve městě otevřena první nová základní škola (nyní ZŠ Na Nábřeží, dříve Jana Švermy, původně 9. května)

1957 - začaly vycházet městské noviny „Hlasy Havířova“; je otevřen Společenský dům Lučina

1958 - výstavba městského koupaliště; vybudována vodní nádrž Žermanice; začalo hrát Divadlo loutek

1959 - začala fungovat pravidelná městská doprava

1960 - připojeny obce Šumbark, Dolní Bludovice, Životice a Dolní Suchá; založeno muzeum

1961 - na Dole Dukla, jediné šachtě na území města, došlo 7. července k důlnímu neštěstí, při kterém zahynulo 108 horníků ...

- otevřen Kulturní dům Petra Bezruče (v roce 2001-2 proběhla jeho generální oprava)

1962 - počátek panelové výstavby bytů; dostavěna vodní nádrž Těrlicko; otevřen Labužník (v roce 2003 prošel generální opravou)
1963 - vzniká Filmový klub

1964 - začal fungovat Dům kultury v Havířově – Suché; počátek výstavby nemocnice (slouží veřejnosti od r. 1969)

1965 - otevřena prodejna „Klub mladých“ (po Praze a Brně třetí u nás)

1966 - do provozu dána hasičská zbrojnice na Karvinské ul.

1967 - otevřeno kino Centrum; rozestavěno autobusové nádraží; rada MěNV schvaluje podobu městského znaku

1968 - do užívání předán zimní stadion (13.11.1968)

1969 - ve městě otevřena nemocnice a druhé gymnázium; dokončeno nové železniční nádraží (jeho výstavba probíhala v letech 1966 – 1969)

1970 - město má 15 let, přes 81 000 obyvatel a 24 465 bytů

1971 - ve městě jsou 34 mateřské, 24 základní, 2 zvláštní a 3 střední školy

1972 - územní a sadové úpravy nábřeží v okolí nejstarší výstavby (I. a II. etapy); dokončena první část obchodního komplexu Permon (prodejna potravin)

1973 - zahájen prodej v obchodním domě Budoucnost (po rekonstrukci v r. 2000 Elán)

1974 - připojena obec Dolní Datyně

1975 - připojena obec Horní Suchá; zahájena výstavba městské sportovní haly

1976 - zahájena výstavba pobočného závodu Svit (Savela)

1977 - vedle zimního stadionu se staví hala pro připravované Mistrovství Evropy ve vzpírání

1978 - koná se Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů; dostavěna sportovní hala Slavia (stavěla se od r.1975)

1979 - veřejnosti je zpřístupněna jedna z nejstarších staveb na území města, tzv. Kotulova dřevěnka se stálou muzejní expozicí na Hálkově ulici v Havířově-Bludovicích

1980 - k 25. výročí založení města je vydána poštovní známka – zobrazuje znak města

1981 - v Havířově se koná Mistrovství Evropy v basketbalu

1982 - výstavba v lokalitě Šenov – Zadky

1983 - otevřen Společenský dům Reneta

1984 - v Životicích, vedle památníku životické tragédie, otevřena nová muzejní budova

1985 - opět slouží rekonstruovaná muzejní výstavní síň na Dělnické ul.

1986 - k 30. 6. mělo město ve své historii zatím největší počet obyvatel - 92 545 stálých a 6 000 přechodných obyvatel

1987 - otevřen Kulturní dům Leoše Janáčka

1988 - ve víceúčelové hale, na zimním stadionu, se koná Mistrovství ČSSR v krasobruslení

1989 - probíhá rozsáhlá výstavba v části zvané Šumbark II, kromě bytů se zde staví škola, obchodní prostory i další vybavenost

1990 - Horní Suchá vystupuje z městského svazku; začíná sloužit nová budova ZUŠ na Vrchlického ul. v H. - Podlesí (Základní umělecká škola Leoše Janáčka)

1991 - vyhlášena přírodní památka „Meandry řeky Lučiny“; ve městě pomáhá Armáda spásy (otevírá zde svůj první azylový dům v ČR); založena Městská policie

1992 - město získalo prapor; je vyhlášeno památkové ochranné pásmo pro nejstarší stavební etapu tzv. „Sorelu“

1993 - v gymnáziu na Studentské ul. otevřena hvězdárna; na nám. T.G.M. v H. - Šumbarku postavena nová budova České spořitelny; ve městě otevřena expozitura VZP

1994 - vyrobeny insignie primátora města

1995 - v místní části H. - Šumbark zahajuje provoz oddělení pasů a víz a dopravní inspektorát; v centru města otevřena galerie Spirála

1996 - v Havířově se opět koná Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů

1997 - Česká pojišťovna otevírá novou budovu (ul. U Stromovky)

1998 - po celkové rekonstrukci, která probíhala téměř celý předchozí rok, byl šumbarský zámek slavnostně otevřen pro veřejnost jako restaurační a hotelový komplex „Zámek“

1999 - otevřena prodejna obchodního řetězce Kaufland (ul. Za Tratí) a nová budova Komerční banky (na rohu ul. U Stromovky a Dělnické)

2000 - magistrát města uvádí do provozu oficiální městské internetové stránky www.havirov-city.cz; vedle Kauflandu (Za Tratí) otevřeno OBI; otevřena druhá prodejna Kauflandu (u autobusového nádraží); otevřen rekonstruovaný obchodní dům Elan (dříve Budoucnost)

2001 - v Havířově – Šumbarku otevřen nový sportovní areál; ve městě se koná třetí Mistrovství republiky mažoretek
2002 - zahájena přestavba a celková rekonstrukce náměstí Republiky; otevřeno Tesco; ve městě se koná Mistrovství světa ve vzpírání mužů

2003 - začala II. etapa úprav veřejných ploch ve městě a rekonstrukce městského centra; provedena generální oprava „Labužníka“ (slouží od r. 1962); otevřen dům s pečovatelskou službou na Karvinské ul.; zahájena stavba domu na Husově ul. (vedle Renety); pro veřejnost se otevírají do té doby pouze školní hřiště – „víceúčelové“se stává hřiště u ZŠ na ul. Moravské, K. Světlé, M. Kudeříkové

2004 - po opravě a rozsáhlé modernizaci slouží opět koupaliště

2005 - dokončena soudní budova na Dlouhé ul. (nad Permonem); dokončena rekonstrukce městského centra, na náměstí umístěna nová dominanta – Brána s kyvadlem a pramenem


           (pramen: Muzeum Těšínska)

 

Zdroj: www.havirov-city.cz

 

 

 

Kronika Havířov

Okres Ostrava

I.

Dr. Miroslava Nováková – kronikář

 

Úvod ke kronice města Havířova

 

Severní podhůří Těšínských Beskyd nabízelo se v minulosti častokráte svou příznivou polohou, vhodným podnebím a poměrně dobrým spojením se společenskými a průmyslovými centry Ostravska i Těšínska pro výstavbu obydlí pracujících.

Po roce 1945 ostravskokarvinský revír volal po nových pracovnících. Na výzvu vlády přihlásilo se do OKR mnoho obětavých pracovníků a mnozí z nich byli

ochotni proměnit svou uhelnou „brigádu“ v trvalé hornické povolání, kdyby dostali pro svou rodinu byt. Vznikl problém bytů pro horníky.

Isolované akce jednotlivých závodů v tomto směru pomáhaly málo. Byly nákladné a jejich výstavba trvala dlouho. Kromě toho bylo třeba řešit situaci i v poddolovaných oblastech OKR, kterých trvale přibývalo. Obyvatelé v těchto místech bydlící, bylo nutno postupně přesídlovat podle účelného a dlouhodobého plánu.

Tak se v údobí 1946 – 1947 zrodila myšlenka našeho města. Jeho počátek byl na

rozhraní tehdejších katastrů Šenova a Šumbarku, v prostoru, kde stojí okrajová

( jižní ) řada bloků Havířova III. Tu se od podzimku r. 1947 začaly vršit hory

zeminy z výkopů základů prvních bloků. Kolik to bylo fantastických zpráv !

Hornická kolonie, sídliště pro 2 000 lidí…. Toto číslo se tehdy zdálo být ohromné,

stavební práce však pokračovaly pomalu, jak pro nezkušenost soukromých firem,

pro nedostatek pracovních sil i přehmaty, které se na stavbách dály. V letních

měsících r. 1949 dostali horníci prvních 96 bytových jednotek. První obyvatelé,

povětšině horníci si ze starých kolonií v Suché, v Petřvaldě, Lazích i Radvanicích

si už dlouho před dokončením chodili prohlížet „svá“ nová obydlí. Vítaly je tři

vzdušné pokoje, koupelna, balkon, ústřední topení, elektrická pračka v domě a

– bláto, bláto v širém okolí nových krásných bloků. Na cesty pamatovali naši

stavbaři velmi pozdě! Pochopitelně, že tehdy nebylo ani řeči o službách občanstvu

a vybavenosti vznikajícího „sídliště“ a tak noví obyvatelé chodili nakupovat do

Šenova, do Šumbarku, do Bludovic, do Suché a pro větší nákupy jezdili do

Ostravy.

V r. 1949 – 1950 byly postaveny dva domovy pro hornické učně : HÚPZ č. 7

( původní název : hornický domov A ) a HÚPZ č. 5 ( původní název : hornické

učiliště domov B ). Při prvním vznikla základní odborná škola hornická, která

měla 34 tříd. Hornické domovy byly osídleny k 1. září 1950 osmi sty padesáti

chlapci z celé republiky. Současně vyrůstaly v prostoru Šumbark – Bludovice dva

další internáty pro hornické učně ( t. zv. Lánská akce ) a současně tam byla

otevřena hornická postranní křídla budovy Pavky Korčagina. Střední trakt byl

postaven v letech 1951 – 1952. Budova stojí na bývalých hranicích katastru

Šumbarku a Dolních Bludovic.

Na jaře 1951 bylo započato se stavbou prvních obytných bloků v prostoru

dnešního Havířova II. Práce postupovaly pomalu, teprve usnesení strany a vlády o

budování nových měst a sídlišť dalo těmto pracem jasný směr i cíl – vybudovat

základ socialistického města. Jeho hlavním projektantem, v té době byl ing.

Vladimír Meduna. Projekční práce byly velmi obtížné, hledaly se cesty, byla tu dobrá snaha ( ne však vždy prakticky správně prováděná ) navazovat na domácí

tradice se vzorem na př. Telč, České Budějovice a podobně. Proti různorodosti

„dolního sídliště“ – jak se říkalo rodícímu se Havířovu III, ukazovalo se hned od

počátku, že tu půjde o homogenní celek, o účelné využití ploch i prostoru

a objevila se první podstatná úsporná opatření. Současně pokračovala výstavba

dolního sídliště směrem západním ( proudovky ). Po znárodnění soukromých

stavitelských firem ji převzaly Československé stavební závody Havlíčkův Brod.

V roce 1951 bylo budováno plynovodní a vodovodní potrubí spojující severní část

města s jižní. Současně byla řešena otázka zdrojů kvalitní vody výstavbou nové

vodárny v Petřvaldě a projektovanou přehradou na Lucině v Žermanicích

ČSSZ si zbudovaly pro dopravu a skládku materiálu vlečku od nádraží směrem

severním. Doprava materiálu na staveniště se dála nákladními vozidly všech typů,

zprvu v rámci ČSSZ, později bylo v sousedství Rosnerova hostince, který byl

přebudován na nouzovou školu ( u pošty ) zřízeno samostatné středisko ČSAD.

V r. 1952 byl postaven péčí Československých stavebních závodů ( ČSSZ )

v dolním sídlišti kulturní dům t. zv. „Havlíčkův Brod“, který po úpravách slouží

jako jediné středisko tohoto druhu v Havířově III. Dodnes současně zbudovaly

Opavské stavební závody dřevěný, ale velmi účelný kulturní dům v prostoru před

vchodem do města ( dnešní Havířov II ). Do dostavení kina byl zde jediný sál

vůbec a jediná možnost hrát v Havířově I a v Havířově II divadlo i kino.

V říjnu 1953 byla postavena na dolním sídlišti třetí typisovaná budova učilištní,

která sloužila zpočátku jako ubikace vyučeným horníkům a zakrátko byla

přeměněna na stavební učiliště. S postupným osídlováním přibývalo rodin s dětmi

a projevila se naprostá nutnost vlastní školní budovy. Dosud chodily děti z obou

sídlišť z části do Šenova, do Šumbarku, do Suché a do Bludovic. V r. 1953 byla

situace již tak kritická, že bylo nutno přikročit k úpravě bytových jednotek

v Havířově III, čímž vzniklo šest učeben, v nichž se učilo 12 tříd s nejmladšími

dětmi. Značné starosti působili školským pracovníkům cikáni, jak sami, tak jejich

děti, které měly velmi problematickou školní docházku. V Šumbarku vznikla

nakonec samostatná cikánská třída se 26 žáky. Později byli tito žáci rozděleni

mezi ostatní děti nižších tříd, ale svízele trvaly dále. V roce 1953 se začalo po

opakovaných intervencích na nejvyšších místech se stavbou 19 třídní školy

v Havířově III ( dnešní ulice Pionýrů ) a současně se počal budovat školský

kombinát v Havířově I. V srpnu 1954 byla škola dokončena a 5. září slavnostně

otevřena. Prvním ředitelem byl s. Karel Kupidlovský ze Šenova. V horním sídlišti

bylo současně dokončeno severní křídlo kombinátu a od 1. září 1954 otevřena tan

osmiletá střední škola. Jejím ředitelem byl s. Jaroslav Helštýn z Ostravy

– Zárubku.

Ke konci roku 1953 byly otevírány v obou částech města první potravinářské

prodejny.

S přibývajícími obytnými bloky nastaly značné potíže správní. Část dnešního

Havířova III spravoval MNV v Šenově ( byl na jeho katastru ), část Havířova III,

celý Havířov II i část Havířova I spravoval MNV v Šumbarku a nejjižnější část

dokonce MNV v Havířově – Dolních Bludovicích. Tato organisace byla pro

občany velmi obtížná, zejména v Šumbarku, který měl ve správě největší část obce. Byly tu potíže způsobené neznalostí lidí, rychlým narůstáním počtu

obyvatel, nepřetržitou kvantitativní reorganisací lidové správy, denními obtížemi

při budování města, vzdáleností úřadů MNV od bydlišť nových osídlenců, velmi

špatným dopravním spojením apod. V neposlední řadě zde nepříznivě působily

i vlivy lokálního patriotismu jednotlivých obcí ( zvláště Šenova a Šumbarku ).

Aby se našlo východisko z této situace, podal MNV v Šumbarku v srpnu 1954

konkrétní návrh na územní úpravu poměrů v prostoru sídliště. Tento návrh se po

úpravě stal podkladem pro osamostatnění města a byl přijat vládou. V únoru 1955

vypsal MěNV v Ostravě soutěž na jméno nového města. Sešlo se víc než 600

návrhů. V dubnu bylo rozhodnuto o užším výběru a na podzim rozhodla vláda

o názvu Havířov. Novými volbami 4. prosince 1955 byla zahájena nová kapitola

v dějinách města.

 Karel Slezák, ředitel Národní školy v Šumbarku 1956Poloha obce

Zeměpisná poloha

Havířov leží 50°15´severní zeměpisné šířky a 18°20´východní zeměpisné délky.

Příslušnost obce ke kraji, okresu. Nejbližší města, okolí obce

Město přísluší ke kraji Ostravskému, okresu Ostrava. Nejbližší okolní města jsou

Orlová ( 9km), Ostrava ( 13km ), Frýdek – Místek ( km ), Český Těšín ( 13km ).

Okolní obce jsou : Dolní Bludovice, Šumbark, Dolní Suchá a Šenov.

Hranice

Hranice Havířova tvoří na severu les mezi bývalým katastrálním územím Šenova,

Šumbarku a Petřvaldu. Na západě se táhne část stávající vlečky na důl Fučík

a bezejmenný potůček. Na jižní hranici teče říčka Lučina. Východní hranici tvoří

selská cesta a výpadová komunikace ( státní fryštátská silnice ), les a potok

Sušánka.

Geologický popis krajiny

Geologické složení půdy tvoří spraš a jíl, ve větších hloubkách 1 100m je

kamenné uhlí.

Památky

K stavebním památkám patří budova zámečku, která později byla upravena pro

potřeby státního statku. Budova pochází 17. století, po požáru r. 1828 byla

upravena. Dále kostelík, založený r. 1841, který původně býval zámeckou kaplí

( tato dřevěná stavba asi z 15. století lehla v r. 1823 popelem ).Na jižním obvodu

města je památná lípa, uvnitř dutá a v dutině vyrůstá nová lipka. Tento strom bude

výstavbou respektován.

Podnebí

Podnebí je jako na většině území našeho státu vnitrozemské s větším množstvím

vodních srážek, způsobených blízkostí Beskyd.

Politický život a politické poměry v obci

Masové organisace

V roce 1956 bylo v Havířově dle sdělení člena Národního výboru s. Raymunda

Volného 21 masových organizací :

Dvě skupiny Čs. červeného kříže,

dvě odbočky Svazu čs. – sovětského přátelství,

čtyři sdružení rodičů a přátel školy ( tři při českých a jedno při polské škole ),

dvě závodní organizace ROH ( při osmileté a jedenáctileté škole ),

tři závodní organizace ROH při učilištích SPZ,

dvě závodní organizace ROH u Bytostavu Havířov I a III dva PZKO ( polský svazek kulturně osvětový ),

jedna tělovýchovná jednota Tatran,

jeden sbor požární ochrany,

dvě skupiny Československého svazu mládeže.

Nejaktivnější byly obě skupiny Čs. červeného kříže, které pořádaly lékařské

přednášky, školení členstva a společenské zábavy. Velmi úspěšně si vedla také

SRPŠ při českých školách. Všechny masové složky byly usměrňovány na

schůzích místního výboru Národní fronty, kde se uplatňovala vedoucí úloha

Komunistické strany.

Zapojení straníků a nestraníků do veřejného života

Poměr zapojení straníků a nestraníků do veřejného života obce lze těžko určit.

Vidíme pouze, že straníci pracují politicky v základních organizacích na závodech

a vedle toho porůznu ve všech masových složkách v obci. Nestraníci pracují

rovněž ve všech masových organizacích. Ve výborech Čs. červeného kříže byly

například letos dvě třetiny nestraníků. Podobně tomu bylo v tělovýchovné jednotě

Tatran. V místním Národním výboru bylo 20 nestraníků z celkového počtu 83

členů.

 

Veřejný život

MDŽ

Dne 8. března 1956 bylo v sále dosud nehotového kina vzpomenuto

Mezinárodního dne žen. Po projevu předsedkyně výboru žen s. Hejdové shlédly

havířovské ženy hudební pásmo žáků obou osmiletek a kulturní vložku sólistů

opery státního divadla v Ostravě a jiných umělců. Na ukončení slavnosti byly

odměněny nejlepší pracovnice Bytostavu věcnými dary.

Zahájení provozu kina v Havířově

Dne 8. dubna 1956 bylo pod záštitou rady MNV slavnostní zahájení provozu

biografu „Radost“ v 1. čtvrti Havířova, jehož vnitřní prostory byly dokončeny jen

částečně a který byl zatím zapojen jen na stavební proud. Po krátkých úvodních

projevech tajemníka MNV s. Potyky a zástupce státního filmu z Ostravy, kteří

stručně promluvili o historii výstavby kina a zhodnotili kulturní závažnost

zahájení provozu, byl promítnut film, natočený podle románu Antonína

Zápotockého „Rudá záře nad Kladnem“.

1. Máj 1956

Dne 1. května u příležitosti svátku pracujících byla uspořádána manifestace. Déšť

však zabránil uskutečnění oslav v původně plánovaném rozsahu. Průvodu

zúčastnilo se přibližně 4 500 osob, z toho 1 100 školáků, 450 vojáků, 790

krojovaných, kteří nesli 42 transparentů a 122 vlajek. Běh vítězství

Dne 7. května 1956 konal se běh vítězství, kterého se zúčastnilo 215 žáků a 16

učitelů z 1. a 3. osmiletky.

9. květen 1956

Dne 9. května 1956 v rámci oslav jedenáctého výročí osvobození vlasti byla

veřejnosti slavnostně předána budova školy v Havířově I, která byla

přejmenována na školu 9. května.

Během dopoledne shromáždili se žáci, občané, příslušníci posádky a představitelé

veřejné správy před vyzdobenou školou.

Po zahrání hymen tajemník NV s. Břetislav Potyka zahájil slavnostní akt a

s. František Podoba, předseda MNV, přednesl projev. Za KNV promluvil

s. Hajda, za MěNV s. Dluhoš a za vojenskou posádku, která má nad školou

patronát ppl. Večeřa. Slavnost byla ukončena přehlídkou místní posádky

 a prohlídkou školy. Odpoledne uspořádaly školy v jídelně Bytostavu akademii,

kde vystoupil rovněž místní pěvecký spolek „Dalibor“.

Spartakiáda 1956

Dne 10. června 1956 místní tělovýchovné organizace a školy uspořádaly svou

první tělovýchovnou spartakiádu.

Všechny tělovýchovné složky, to znamená cvičenci SPZ „Rudé hvězdy“ a ROH,

se shromáždily u budovy MNV u podloubí, kde vyčkaly příchodu žáků osmiletek,

kteří sem přišli v pestrém průvodu od budovy školy. Všichni společně odebrali se

na hřiště k Lučině, kde provedli svá cvičení.

Přes deštivé a chladné počasí se vystoupení celkem vydařilo.

Návštěva presidenta republiky

Dne 24. června 1956 navštívil nečekaně naše město prezident republiky Antonín

Zápotocký. Po návštěvě v Lískovci u Místku, kam přijel na výroční den stávky,

rozhodl se pan prezident prohlédnout si zběžně nová hornická sídliště v okolí

Ostravy.

Do Havířova přijel zcela náhle brzy odpoledne. Z občanstva téměř nikdo

o návštěvě nevěděl a mnozí o se o tom doslechli teprve z večerních zpráv čs.

rozhlasu.

Prezidenta republiky bylo uvítat několik zástupců strany v čele s předsedou MNV

Fr. Podobou a hlouček obyvatel. Při rozhovoru se soudruhem předsedou projevil

pan prezident velké pochopení pro těžkosti, které zdržují výstavbu našeho města

a řekl : „Velké věci rodí se z bolesti“.

Při své návštěvě byl prezident republiky přítomen občanským křtinám dítěte

manželů Ryšavých, které se odbývaly v obřadní síni MNV.

Výročí VŘSR

Dne 7. listopadu 1956 bylo vzpomenuto Velké říjnové socialistické revoluce.

Vojenská posádka uspořádala přehlídku a ve večerních hodinách byly vypalovány

světelné rakety a vystřelovány slavnostní salvy. Slavnostní zasedání MNV

Dne 16. listopadu bylo v kině „Radost“ uspořádáno slavnostní zasedání MNV

u příležitosti jednoletého trvání města a ročního působení MNV.

Po úvodním koncertu byly zahrány hymny a předseda MNV s. Fr. Podoba

přednesl projev, ve kterém zhodnotil dosavadní práci NV a poukázal na výsledky

ročního úsilí všech, kdož město budují. Následovala slavnostní akademie, na níž

účinkovali : pěvecký sbor „Dalibor“ sborovým zpěvem a pěvecký sbor žáků

HUPZ čís. 7 chlapeckým sborovým zpěvem. Potom vystoupil člen opery státního

divadla v Ostravě Čeněk Mlčák, dirigent ostravského symfonického orchestru Petr

Doubravský s učitelkou hudební školy E. Gřibkovou. Žáci místních škol recitovali

básně.

Správa obce

Volby a činnost MNV

Dne 4. prosince 1955 proběhly v obci volby do MNV. Průběh byl klidný

a slavnostní a by také filmován.

Voleb se zúčastnilo 96 procent voličů. Pro kandidáty NF se vyslovilo 98 procent.

První zasedání

Dne 18. prosince 1955 konalo se v budově kina „Radost“ první slavnostní

zasedání nově zvoleného MNV.

Jako první byly členy NV nejmladšího města v ČSR zvoleni tito občané :

Seznam poslanců

Čís.obvodu Jméno Zaměstnání

1. Alois Drešr úředník

2. František Břuska dělník ČSD

3. Antonín Czapla důchodce

4. Rajmund Volný horník

5. Jan Pejša technický úředník

6. Václav Kovář úředník

7. František Němec horník

8. František Janků zedník

9. Oldřich Valošek horník

10. Rudolf Fronc důlní technik

11. Teodor Šimanský horník

12. Bohuslava Robenková dělnice

13. Mir. Mořigemba horník

14. Emil Lalík horník

15. Velemír Borovec důlní technik

16. Vlasta Trčková v domácnosti 17. Jan Pastrnák osv. inspektor

18. Marie Mrázková v domácnosti

19. Zdeněk Kačor horník

20. Štěpánka Molínková v domácnosti

21. Michal Kovář zedník

22. Vítězslava Pešková v domácnosti

23. Stanislav Galásek horník

24. Oldřich Klimpar horník

25. Josef Benda horník

26. Bohuslav Pavelek báňský úředník

27. Josef Jančar úředník

28. Stanislav Zícha dělník

29. Vojtěch Brabec horník

30. Antonín Oprchalský horník

31. Marie Szromková v domácnosti

32. Milada Brychtová v domácnosti

33. Libuše Škrlová v domácnosti

34. Rudolf Zářecký horník

35. Jan Kunc horník

36. Vladislav Pytlík strojní zámečník

37. Jan Hanák důchodce

38. Josef Vaněk horník

39. Dušan Střižík technický úředník

40. Marie Mikulcová dělnice

41. František Podoba ved. výrob. výcviku

42. Jaroslav Valíček horník

43. Josef Šopík dělník

44. Rudolf Slowik horník

45. Petr Gebczyk dělník

46. Žofie Cimalová v domácnosti

47. Ondřej Kuruc důchodce

48. Rudolf Prokop úředník

49. Blanka Dohnalová v domácnosti

50. Miroslava Koziorková učitelka

51. Libuše Vavrušková úřednice

52. Leopold Szostek elektrikář

53. Vladislav Manderka úředník

54. Bořivoj Kalina důlní technik

55. Miloš Fojtík vychovatel

56. Ing. Ota Waller projektant

57. Bohumil Stonawski horník

58. Ladislav Bočánek náměstek předsedy NV

59. Milan Kozík časoměřič

60. Jiřina Kniesová v domácnosti

61. Josef Vilimovský zedník 62. Vladislav Černek řidič

63. Božena Šrubařová dělnice

64. Ing. Zdeněk Špaček architekt

65. Alois Randa horník

66. Dr. Mir. Nováková v domácnosti

67. Břetislav Potyka techn. úředník

68. František Hlinovský hygienik

69. Čestmír Kubina kádrový referent

70. MUDr. Ant. Grapl lékař

71. Zdeňka Sluštíková konstrukt. spec.

72. Mojmír Mika řidič

73. Jan Šeliga důlní technik

74. Valerie Tvardková v domácnosti

75. František Beck technický úředník

76. Stanislav Sztefek horník, technik

77. Karel Choleva pracovník KV KSČ

78. Antonín Adámek horník

79. Vlastimil Antoš státní zaměstnanec

80. Bohumil Dyba horník

81. Vladimír Král technický úředník

82. Leopold Kratochvíl horník

83. Ludvík Moravec úředník

Založení města

Všechny dosavadní části sídliště Šenov, Šumbark, Dolní Bludovice byly sloučeny

a pojmenovány nově Havířov, kterýžto název zpočátku z počátku obyvatelstvem

přijímaný jen s rezervou vyšel jako vítězný při vypsané soutěži o název města.

Nově zvolení členové NV složili slavnostní slib a provedli volbu předsedy,

tajemníka, náměstka předsedy a rady místního národního výboru. Potom bylo

přikročeno obřadu pojmenování města. Tohoto aktu a současně prvního zasedání

národního výboru byli přítomni jako hosté : zástupce vlády, ministr pracovních sil

s. Tesla, náměstek předsedy KNV s. Hajda, předseda krajské odborové rady

s. Tvrdý, tajemník krajského výboru NF s. Žinčík, předseda MěNV v Ostravě

s. Kotas a jiní zástupci veřejného a politického života v kraji. Po projevu

s. ministra, který promluvil jménem vlády a ústředního výboru KSČ, následovaly

krátké projevy a zdravice veřejných činitelů kraje, načež s. náměstek předsedy

KNV Hajda předal novému předsedovi MNV Fr. Podobovi zakládací listinu

města a insignium.Po zasedání odebrali se všichni přítomní do budovy Pavky

Korčagina, kde byl uspořádán banket.

Druhé zasedání MNV, komplexní výstavba

Dne 19. února 1956 na druhém zasedání MNV bylo přijato několik důležitých

usnesení. Bylo dohodnuto, že bude jednáno na ústředních úřadech, aby výstavba

sídliště probíhala komplexněji. Aby bylo zajištěno nejen předávání bytových

jednotek, ale také úprava terénů kolem domů a zřizování schůdných cest. Občané se totiž museli brodit po kotníky blátem, chtěli – li si kamkoli vyjít ze svých

domovů. Dále bylo důrazně požadováno, aby se rovněž pamatovalo na výstavbu

společenských domů a hřišť, kde by se obyvatelé mohli kulturně a sportovně

vyžívat.

Čtvrté zasedání MNV, zásobování

Dne 29. března 1956 na čtvrtém zasedání MNV se hovořilo o situaci v zásobování

města, která se jevila kritická v několika směrech. Nebylo dostatek prodejen,

nebylo tržiště, vázlo zásobování zeleninou, masem a chlebem. Bylo třeba zajistit

soustředění zásobování pod jeden okres, urychlit včasné dokončování prodejen

úměrně přírůstku obyvatel a konečně doplnit aktiv občanských kontrolorů

a lidových hygieniků, aby bylo možno provádět kontrolu prodejen pravidelně.

Šesté zasedání MNV, školy

Dne 6. června 1956 na šestém zasedání MNV bylo učiněno několik důležitých

usnesení o školských otázkách, školské komisi NV bylo uloženo, aby zajistila

dostatečný počet oddílových vedoucích pro pionýrské organizace na školách a aby

dílny zájmových kroužků byly včas vybaveny. Radě MNV bylo uloženo pečovat

o výstavbu škol v souladu s bytovým fondem.

Bylo zdůrazněno, aby se pamatovalo na stavbu dětského domova s kapacitou 300

míst vzhledem k mimořádně těžké situaci dětí ve značném počtu zdejších rodin.

Osmé zasedání MNV, SPZ

Dne 11. září 1956 na osmém zasedání se jednalo hlavně o pracovních zálohách,

které mají své hornické a zednické učiliště v Havířově III. Byla zjištěna řada

závad ve výchově a odborné práci učilišť plynoucích jednak z nedostatku

vhodných učebních prostor, z nevhodného ubytování a nedostatku hřišť, kde by

mládež mohla účelně trávit volné čas. Dále bylo konstatováno, že někteří

pracovníci Bytostavu, se kterými přijdou učni při práci do styku, často neblaze

působí na tyto mladé chlapce, mravně je kazí nevhodnými řečmi a špatným

příkladem. Při té příležitosti bylo poukázáno na to, že dospělí lidé si dnes příliš

často neuvědomují, že mladý člověk je ochoten napodobit všechno dobré

a bohužel i to špatné, co vidí a že povinností nás dospělých je chránit mladé před

špatným příkladem.

Aby byly tyto nedostatky pokud možno odstraněny, bylo uloženo radě MNV, aby

se přičinila o výstavbu nové školy a hřišť a aby ve spolupráci s vedoucími učilišť

a Bytostavu byla projednána možnost pracovního nasazení učňů při stavbě vlastní

školy. Komunikační poměry

Vlakové a autobusové spojení

Naším městem prochází železniční dráha Ostrava – Kunčice – Český Těšín, která

byla zřízena již roku 1910. Nádraží, které bylo dostavěno r. 1915, stojí na půdě

bývalé obce Šumbark, jež částečně splynula s dnešním Havířovem.

Autobusové spojení s okolními obcemi je zajištěno linkami : Havířov – Ostrava;

Havířov – Ostrava – Kunčice NHKG; Havířov – Radvanice důl Ludvík, Havířov

– Radvanice – Petřvald; Havířov – Orlová; Havířov – Karviná. Jiné spojení

Havířova s okolím zajišťují ostravské dálkové linky ve směru na Čadcu, Český

Těšín, Třinec, Horní Bludovice, Žermanice.

Spojení s Ostravou bylo zprvu nedostatečné. Autobusů jezdilo málo, byly velké

návaly a jízdné bylo poměrně drahé. Jak počet obyvatel rostl, vynutil si rozhojnění

spojů. Od podzimu toho r. jezdí autobusy na lince Havířov – Ostrava každých 20

min., v nárazových dobách každých 10 min. a byl zaveden systém zpátečních

jízdenek z Havířova do Ostravy, platných 3 dny. Jízdné se tím snížilo z 8,40 na

5,20 Kč.

Od 1.11. bylo také na zkoušku zavedeno noční spojení s Ostravou, aby bylo

možno z Havířova dostat se na ranní rychlíky do Brna a do Prahy.

Pošta, telefon

Poštovní úřady jsou v Havířově dva. Jeden původní v III. městské čtvrti je

i nadále umístěn v budově staré šumbarské pošty. Je vybaven listovní přepážkou,

telefonem a balíkovou poštou, kam až do nedávna museli docházet občané

z celého města pro své balíkové zásilky. Dne 1.12. 1956 byla pro Havířov I a II

zřízena dovážka balíků, což našim občanům značně ulehčilo práci.

Druhý poštovní úřad Havířov II byl v Havířově I vestavěn do bytovky na

Gottwaldově třídě naproti lékárně. Je vybaven listovní přepážkou, telefonem

a přijímají se zde balíky.

Telegraf

Telegraf v Havířově není. Telegrafická pošta je vyřizována telefonem.

Poměry hospodářské

JZD, ČSSS

Zemědělské družstvo v obci není. Byla zde farma státního statku, která

obhospodařovala 51 ha zemědělské půdy a jejíž hospodářské budovy byly

umístěny v prostorách bývalého velkostatku. Velký kravín byl na podzim zrušen,

zbořen, aby mohla být rozšířena silnice, vedoucí z prérií a druhé městské čtvrti do

Havířova III. Nyní ČSSS přesídlil do sousedních Dolních Bludovic. Strojní

traktorová stanice v Havířově není. Pokud zemědělci používají jejích služeb,

obracejí se do Šenova. Polní hospodářství

Na obvodu města rozprostírají se plochy různých kultur.

Zahrnují celkem 28ha 81a zemědělské půdy, 57ha 82a lesní půdy a 21ha 71a

rybníků. Z rozlohy 51ha, kterou obhospodařuje farma státního statku je 23ha orné

půdy, 8 ha luk, 20ha rybníků. 261ha 53a obhospodařují soukromě hospodařící

rolníci. Je to celkem 180ha 10a orné půdy, 19ha 50a zahrad, 22ha 30a luk, 34ha

90a pastvin, 3,82ha lesa a 1,71ha rybníků. 54ha lesa patří ČSSL.

( Výměry jsou vypsány z obecního přehledu o plochách kultur podle stavu

k 1.1.1956)

Orná půda je obdělávána z 90% koňmi a z 10% traktorem. K dispozici je osm

párů koní.

Polní práce

Zemědělské práce konají se ve dvou etapách. Od počátku března do konce května

provádějí se jarní orby, příprava půdy k setí, setí jařin, ošetření luk a pastvin,

vápnění kyselých půd, zakládání kompostů, přihnojování, vláčení a válení ozimů,

setí čistých kultur jetele a vojtěšky, setí travin na semeno, sázení brambor, setí

krmných a jedlých luštěnin, máku, krmných okopanin, přihnojování, vláčení

a válení jařin.

Od konce dubna přibližně do poloviny května jednotí se cukrovka a postupně se

dvakrát okopává a rovněž dvakrát se oborávají brambory.

K první senoseči dochází v obci obvykle mezi 10. červnem a 15. červencem.

K druhé potom mezi 15. srpnem a 15. zářím.

Žně to jest sečení řepky, ječmene, žita, pšenice, ovsa a různých směsek, jejich

svoz i výmlat trvají obvykle od poloviny července do konce srpna.

Podzimní práce , jako příprava půdy k setí, setí řepky a ozimů, sklizeň brambor,

cukrovky a krmné řepy, ošetření luk a pastvin a vyvážka chlévské mrvy protáhnou

se zpravidla od září do konce listopadu.

Výnosy

Jednotlivé plodiny mají u nás v obci průměrně tyto hektarové výnosy :

pšenice 22q á ha

žito 21q

ječmen 22,5q

oves 21q

řepka 11q

brambory 160q

víceleté pícniny 55q

ozimé směsky na zeleno 200q

jarní směsky 200q

silážní plodiny 340q á ha

seno z luk 35q Úroda z roku 1956

pšenice 23q á ha

žito 21q

oves 20q

brambory 150q

seno 40q

Hnojení

Hnojení provádí se jednak i nadále chlévskou mrvou, dále umělými hnojivy, jako

dusíkatým vápnem, vápenatým ledkem, ledkem ostravským, amoniakem,

draselnatou solí, superfosfátem, Thomasovou moučkou, prachovým vápnem

a mletým vápencem.

Hospodářské zvířectvo

Z chovného dobytka chová se v obci hovězí dobytek, dále ovce, kozy a vepři.

Z drůbeže slepice, kachny, husy, krůty. Užitkovost krav co se týče dojivosti je

průměrně 1 800l mléka ročně, střiž vlny z ovce 2,9kg, z jemnovlnných ovcí 4kg

ročně. Počet odchovaných telat od 100 krav je 76 kusů, jehňat od 100 ovcí je 100

kusů. Od jedné prasnice je průměrně 9,8 kusů selat ročně.Snůška vajec od slepice

je 415 ks ročně.

Ceny jatečného skotu a vepřů jsou následující :

Jatečný skot

Voli, býci

 nákup výkup

výběr 9,- 13,40

A 8,50 12,60

A1 8,20 12,20

A2 7,90 11,80

B 7,30 10,60

B1 6,80 10,-

B2 6,40 9,40

C 5,80 8,40

C1 5,30 7,70

C2 4,90 6,90

Krávy

 nákup výkup

výběr 8,40 12,60 A 7,90 11,80

A1 7,60 11,40

Krávy

 nákup výkup

A2 7,30 11,-

B 6,60 9,60

B1 6,10 9,-

B2 5,80 8,60

C 5,30 7,70

C1 4,90 7,10

C2 4,50 6,40

Poznámka : Cenami uvedenými v rubrice nákup, rozumí se ceny vyplácené za

skot v rámci státních dodávek. Ceny v rubrice výkup : vyplácejí se za

nadkontingentní dodávky.

Vepři

 nákup výkup

od 150kg výše 6,80 16,50

110 – 150kg 6,40 16,50

90 – 110kg 6,- 15,50

70 – 90kg 5,60 15,50

Trhy

Trhové stánky rozkládaly se původně na podloubí při vstupu do první městské

čtvrti. Jelikož v těchto místech jsou i zastávky autobusů, bylo tržiště přemístěno

za budovu Pavky Korčagina do Švermovy ulice.

Ceny

Ceny nejdůležitějších potravin a zemědělských plodin

1kg chleba 2,60 Kčs

1kg másla I 42,-

1kg hovězího masa bez kosti ( zadní ) 25,-

1kg hovězího masa s kostí ( žebro ) 18,40

1kg vepřového masa ( bůček ) 26,20

1kg vepřového masa ( plece ) 28,40

1l mléko 2,20 ( zimní cena ); 2,- ( letní cena )

brambory při dovozu domů 80,- ; 60,-

1kg cukru ( krystal ) 10,50

1kg cukru ( kostky ) 11,- Zemědělské plodiny byly vykupovány za tyto ceny :

žito 87,- Kčs á q

pšenice 93,-

brambory 23,-

seno 20,-

řepa 15,-

Snížení cen

Vzhledem k zvýšení produktivity práce usnesla se strana a vláda o snížení cen

některých životních potřeb, které vešlo v platnost dnem 1. prosince. Tak na

příklad 1l mléka byl zlevněn z 2,20 Kčs na 2,- ( zimní cena ). 1kg výběrového

másla z 50 Kčs na 48 Kčs. 1kg hovězího masa bez kosti ( zadní) sníženo o 1Kčs,

1kg hovězího s kostí ( žebro ) sníženo o 1,40 Kčs, 1kg vepřového bůčku sníženo

o 3,20 Kčs, 1kg vepřového plecka sníženo 2,40 Kčs.

Průmysl, komunály, obchody

Průmysl v Havířově není.

Ve III. i I. čtvrti Havířova jsou holičství a kadeřnictví a krejčovské dílny. Dílna

z Havířova III vyrábí konfekci pro ostravské obchodní domy. Ve všech čtvrtích

jsou mlékárny, prodejny zeleniny, masa, prameny a trafiky. V I. a III. čtvrti jsou

rovněž prodejny textilu, obuvi, spotřebního zboží, drogerie, hračkářství ( Zdary )

a papírnictví. V Havířově I je knihkupectví.

Výstavba obce

Během r. 1956 bylo v Havířově odevzdáno našim pracujícím 857 zbrusu nových

bytových jednotek a byly postaveny domovy pro mladé horníky.

Na ploše 59 000m2

 bytovek byly provedeny fasády. Bylo dokončeno a dáno do

provozu kino Radost v Havířově I. Dále byla vybudována restaurace „Na

nábřeží“, školka, jesle, zdravotnické středisko, 6 obchodních jednotek a v budově

kina byla otevřena noční vinárna, tzv. klub Pavilon.

Celkem bylo ve městě samém vybudováno 5km vozovek, 4,5km chodníků, bylo

položeno několik kilometrů kabelů, vodovodní a kanalizační sítě. Ve snaze

vybudovat rekreační středisko u říčky Lučiny vyhlásil NV tzv. „akci M“.

Z původního rozpočtu 30 000 Kčs bylo vyčerpáno 26 000 Kčs. Hodnota díla však

díky dobrovolným brigádám dostoupila za rok 1956 89 500 Kčs. Byl vyčištěn les

na ploše 520m2

, zřízeno 670m2

 chodníků, vybudována dvě pískoviště, zhotoveny

dvoje houpačky, ohrazen dětský koutek, vybudována dvě hřiště na odbíjenou,

instalováno 72 laviček, zavedeno 270m elektrického vedení a postaveno podium.

Rozhlížíme – li se po Havířově a všímáme si jeho architektonické stránky, vidíme,

že je velmi rozmanitá. Spodní část sídliště – Havířov III – jeví se nám jako účelná moderní čtvrť bez

velkého estetického záměru, kde domy s holými fasádami jsou řazeny za sebou

v rovnoběžných útvarech. Pouze budova školy, jejíž průčelí bylo ornamentálně

využito a jesle se soláriem mají poněkud náročnější vzhled.

Naproti tomu Havířov I a Havířov II se zcela liší od III. čtvrti. Historické stavební

pruhy zde ovládly nejen vnější vzhled domů, ale i jejich uspořádání kolem

prostorných dvorů. I boční uličky se zde v některých místech všelijak klikatí

a tvoří zákoutí, jako v historických městech.

Část Havířova I a sice ona část v okolí moderní budovy Pavky Korčagina, která

zde ční trochu osaměle, byla projektována pracovníky z Českých Budějovic. Snad

proto připomíná nejvíce vnější výzdobou ráz renesančních jihočeských městeček,

postavených během 16. století.

Vidíme zde podobné štíty s obloučky, výklenky, polosloupy, arkády, jaké v 16.

století italští zedníci vystěhovavší se až do Čech stavěli na úzké ještě gotické

jádro zámků a měšťanských domů v jižních Čechách. Fasády jsou zdobeny

sgrafity a podobnou rustikou, jakou uvidíme na příklad na domech v Českém

Krumlově, nebo Jindřichově Hradci. Domy, které jsou zde zdobeny těmito prvky

české renesance,mají však nás mnohem větší rozměry.

Havířov II si ponechává podobný půdorys, jako Havířov I, i zde je užito některých

historických stavebních prvků, jako jsou na příklad zdi prolamované oblouky,

spojující domy na severním okraji města. Celkový ráz čtvrti je však prostší

a modernější.

Domy na Gottwaldově třídě jsou pod římsami zdobeny velkými kachlemi z pálené

hlíny, na nichž se střídají historické motivy delfína, různých arabesek s moderně

stylizovanými květy.

Dlužno si také všimnout rozmanitých okrasných mříží, které porůznu zdobí

Havířov I i Havířov II. U oken tvoří zahrádky, u zadních oken obchodů na příklad

slouží jako bezpečnostní zařízení. Nad některými průchodními oblouky vytváří

ozdobu a u balkónů nahrazují zdivo. Tyto mřížky, různě prolamované, vytvářené

ze spirál, kosočtverců a jiných ornamentálních útvarů

Jsou zajímavým zdobným doplňkem našich domů.

Sociální poměry

Zaměstnání občanů, mužů i žen

Většina občanů Havířova je zaměstnána v hornictví, převážně v Karviné, na

Orlovsku a částečně v Ostravském revíru. Část je zaměstnána u Bytostavu, 15%

bytů bylo přiděleno státním zaměstnancům, učitelům, lékařům, hercům,

důstojníkům a podobně.

Ženy se zapojují do práce poměrně málo. Podle průzkumu ve třech vchodech

chodí do práce jen 4 ženy ze 24 domácností. V těchto třech vchodech je 35 dětí,

převážně předškolního věku, což částečně odůvodňuje ono velké procento

nezapojení se do veřejně prospěšného pracovního procesu. V místě je rovněž jen

málo pracovních příležitostí a není kam dát děti – nejsou na příklad celotýdenní jesle. Pokud vůbec pracovní příležitost je, je to hlavně ve zdravotnictví,

v prodejnách, ve školách, u Bytostavu a na terénních úpravách. Procento žen,

které dojíždějí do Ostravy, nebo blízkého okolí je minimální.

Poměry majetkové, složení obyvatel

Poměry majetkové jsou velmi pestré jako samo složení obyvatelstva, lidé sem

přišli ze všech koutů republiky z různých příčin.Velkou část osazenstva tvoří

mladé dvojice s jedním, dvěma, nebo i více dětmi. Průměrný věk obyvatelstva je

33 roků, z toho je 32% dětí. Tito lidé nejrůznějších povolání z Čech, Moravy,

Slezska i Slovenska se převážně hlásili do hornictví, aby získali pro rodinu byt.

Teprve se zařizují a jejich majetkové poměry nejsou dosud konsolidovány. Jinou

část obyvatel tvoří rodiny, které dostaly byty v Havířově za byty ohrožené

poddolováním v Orlové a Karviné, nebo za domky, které byly rozbořeny

z veřejného zájmu při výstavbě sídliště. Tito slezští starousedlíci žijí většinou

v dobrých majetkových poměrech.

Cizinci

Zlomek usedlíků skládá se také z cizinců : Maďarů, Francouzů, Belgičanů,

Poláků, či reemigrantů, kteří přišli za prací na okolní šachty a dostali zde byt.

Pro doložení různorodosti obyvatelstva přikládám dvě jednoduché statistiky :

Při zjišťování, odkud přišli občané 24 rodin ze tří vchodů jednoho bloku, bylo

shledáno, že pouze 1/3 ( 8 rodin ) tvoří usedlíci ze Slezska z Orlové, Petřvaldu,

Kunčic a Radvanic, zatím co ostatní se přistěhovali ze Slovenska ( 4 rodiny ), od

Znojma, z Jihlavy, z Prahy, od Hodonína ( 2 rodiny ) – paní jedné z nich je

reemigrantka z Argentiny, narozená v Buenos Aires, z Gottwaldova, z Brna ( paní

je reemigrantka z Belgie ), ze Smrku v Čechách a od Rýmařova. Jedna rodina

reemigrovala z Volyně.

Velmi zajímavé také je všimnout si, čím tito lidé původně byli. Z celkového počtu

24 mužů jen 5 nezměnilo povolání. Byli horníky a horníky zůstali. Pět jich

pracovalo v zemědělství. Jeden byl řezníkem, jeden pokrývačem, dva prodávali,

jeden se učil krejčím, dva byli stolaři, jeden pekařem, jeden zámečníkem, jeden

vychovatelem, jeden aranžérem, jeden dělníkem v keramickém závodě, jeden

úředníkem a jeden profesorem. Dnes jich pracuje 21 u OKD ( jeden dálkově

studuje průmyslovou školu horní ), jeden u Bytostavu, jeden v plynárně a jeden

učí.

Když sledujeme, kolik různých povolání, kolik odlišných povah a z kolika

různých krajů se zde sešlo, nemůžeme se divit, že v soužití novousedlíků nastávají

různé třenice.

Teprve až se občané sžijí, až si oblíbí nové město, najdou společné záliby a nové

zájmy, život poplyne přibližně podobně jako v jiných městech. Zatím se často

setkáváme s jevy, které se ve větší míře vyskytují právě v nově budovaných

sídlištích. Setkáváme se u nás hojněji než jinde s případy, kdy muž opustí ženu

s několika malými dětmi, kdy se muž dopustí znásilnění třeba i vlastního dítěte,

kdy v podnapilém stavu ohrožuje rodinu, s případy zneužívání nezletilých,

s případy prostituce a zanedbávání výchovy dětí a podobně. Čím je to způsobeno? Při výběru brigádníků pro doly OKR, některé obce, či závody ve snaze zbavit se

různých živlů, poslali na Ostravsko mnohdy lidi nespolehlivé, všelijak zatížené,

a tak se stalo, že mezi občany, kteří to myslí s republikou dobře, a kteří jí chtějí

prospět, pronikly i tyto zjevy, které narušují společenský život našeho města.

Někdy opilství, nebo bulačství má také jinou příčinu. Při náboru pracovních sil do

OKR byly často nezodpovědně slibovány „hory, doly“ a když sem lidé přišli,

viděli, že práce v dolech je těžká, a že skutečně i když je dobře honorována,

každou korunu je nutno si zasloužit poctivou prací, a tak ti, kteří pomýšleli na

lehké zbohatnutí, cítí se zklamáni, pijí, vynechávají směny a podobně.

Sociální zařízení, jesle, mateřské školy

V březnu 1956 byly v Havířově II dány do provozu jesle s kapacitou 35 míst pro

děti od jednoho roku do tří let. V Havířově III byly již od léta 1955 v provozu

jesle pro mladší děti.

V Havířově III ( Šumbarku ) byla zřízena mateřská škola v bytovce již od r. 1952.

V září 1955 a v dubnu 1956 byly otevřeny dvě nové mateřské školy v budově

školského kombinátu.

Úroveň bydlení

Úroveň bydlení je poměrně vysoká, jak to umožňuje moderní technické vybavení

bytů. I nábytkové zařízení je ve většině rodin moderní a pěkné.

Dle průzkumu ve 24 rodinách bylo zjištěno, že během pobytu v Havířově si 12

rodin pořídilo nové moderní ložnice a 11 nové zařízení do obývacích pokojů.

Často však je celkový dojem zařízení domácností rušen nevkusnými dekoračními

doplňky. Je to opět důkaz toho, jak vkus určitého počtu lidí pokulhává za jejich

hmotnou úrovní.

Uvědomění občanů o moderní bytové kultuře bude třeba věnovat v našem městě

ještě mnoho osvětové práce.

Národní pojištění

Do jednotlivých domácností přišli úředníci státní pojišťovny, inspektorátu

v Českém Těšíně a uzavřeli s některými občany sdružené pojištění domácností.

Poměry lidopisné

V roce 1956 narodilo se přímo v Havířově 92 dětí, společně s dětmi narozenými

v okolních porodnicích činí přírůstek dětí v roce 1956 685 dětí.

V tomto roce bylo uzavřeno 114 sňatků a došlo k 33 úmrtím.

Sňatková síň byla zřízena v bloku čís. 19 u podloubí ( Gottwaldova č. 1 ), kde byl

rovněž dočasně umístěn Národní výbor, dříve než se přestěhoval do pravého

zadního křídla budovy Pavky Korčagina.

Matrikářem našeho města je od počátku s. Augustin Přeček, který svůj úřad

vykonává pečlivě a s pochopením. Počet obyvatel vzrostl v roce 1956 o 5 000 občanů, kteří se sem nastěhovali do

nově ukončených bytů.

O lidových zvycích a nářečí se zatím dá u nás těžko mluvit.

Přišli ze všech koutů republiky, používají lidé dosud zvyků svých krajů a mluví

buď spisovně, nebo nářečím svých rodišť. Chybí nám zatím ona myšlenková

jednota a zaujatost, která když se přehání, ústí v lokální patriotismus, která

nicméně plodí společné zvyky i nářečí.

Co se humoru týče, spočívá hlavně v úštěpcích na zdejší blátivé cesty. Potkají – li

v Ostravě člověka v zablácených botách, každý potměšile kývá : „ten je určitě

z Koreje“ ( tj. z Havířova ).

Na kterési schůzi NV bylo dokonce navrhnuto, aby na stanovišti autobusů byla

zřízena šatna pro odkládání zablácených přezůvek. Měli bychom prý jedinečnou

vymoženost v republice. Jak vidět, lidé dovedou vtipkovat o všem.

Tvořivost a sice národopisná tvořivost taneční se projevila pouze v souboru

„Ogaři“ při SPZ čís. 7 ( ved. s. Pracný a s. Fojtík ), který se svými převážně

valašskými tanci uspořádali již několik vystoupení a zúčastnil se STM.

Kulturní poměry

Školy a jejich typy

V Havířově jsou toho času tři české osmileté střední školy, zvláštní škola a polská

národní škola.

Když se r. 1947 a r. 1948 začalo stavět na hranici Šumbarku a Šenova a do

nových bytů se počali stěhovat horníci z Karviné a Orlové, z místní dvojtřídky se

během tří let stala pětitřídka. Část dětí docházela rovněž do Šenova. Pro

naléhavou potřebu školních místností začalo se r. 1953 se stavbou nové školy na

hranici Šumbarku a Šenova. Dne 1.9.1954 byla již tato škola předána do užívání

a označena jako II. osmiletá střední škola v Šenově – sídlišti. V r. 1953 počalo se

na rozhraní Šumbarku a Dolních Bludovic stavět jiné sídliště, zvané Šumbark II,

lidově Korea.

S přílivem nových obyvatel vyvstal opět problém nedostatku škol. Děti musely

zprvu chodit do Bludovic, do starého Šumbarku i do Suché. Pro ty nejmenší byl

zprvu adaptován hostinec „U Roznera“ č. 54. Na podzim r. 1953 počala se

konečně stavět nová školní budova vedle budovy Pavky Korčagina. Již 1. září

1954 byla zde právě zřízena I. osmiletka s 257 žáky. Jelikož budova nebyla stále

ještě kolaudována, byly třídy prozatím ve staré škole ( bývalém hostinci )

a v bytovce v Šenově.

26.října bylo kolaudováno západní křídlo nové školy. Dle plánu měla být stavba

dokončena až v prosinci 1954. Dík socialistickým závazkům zaměstnanců se lhůta

zkrátila o tři měsíce. Chybělo však vnitřní zařízení a nebyla včas provedena

instalace kotlů ústředního topení. Nábytek, který přišel, dopravovali z nádraží

většinou sami učitelé. 7.11 1954 byla uspořádána slavnost na předání školy.

Vyučování však bylo zahájeno až 22.listopadu 1954. Později potom, 31.1.1956

byla převzata střední část budovy do užívání a byla kolaudována celá budova. Dne 18.8. 1955 byla ze Šenova přestěhována do Šumbarku II zvláštní škola. Tato

škola byla umístěna v novém školním kombinátě ve 3. poschodí III. osmiletky.

O pololetí přešla do 3. poschodí Družinského domu.

Učitelstvo

První učitelské sbory na osmiletkách a stavy žactva :

I.osmiletá škola ( Švermova ul. )

ředitel : Jan Helštýn

zástupce : A. Kučera

uč.sbor : Marie Kantorová Jaromír Koutňák

 Varvara Olšanská Frant. Chromcová

 Vlasta Macurová Miloslava Kopecká

 Jaromír Horák Emilie Boturová

 Frant. Macura Věra Korlová

 Věra Kaločová Zdenka Sklářová

 Ant. Hradil Dagmar Ryšavá

 Mir. Koziorková Eva Vojtková

Stav žactva k 1.9.1954 : 257

III. osmiletá škola ( Komsomolská ul. )

ředitel : František Koziorek

zástupce : Jaromír Horák

uč. sbor : Jarmila Průšová Marie Boušková

 Anna Kostřánková Vlasta Macurová

 Drahomíra Riesová Marie Filipová

 Marie Střižíková Frant. Sklenářová

Stav žactva k 1.9.1955 : 229

Do 30.6.1956 vzrostl stav žáků na 398a učitelský sbor byl doplněn těmito učiteli :

 Marie Přibylová

 Jaroslava Stolaříková

 Jiřina Prokopová

II. osmiletá škola ( Pionýrská ul. )

ředitel : Kornel Kupidlovský

zástupce : Fr. Koziorek

uč. sbor : Libor Balon Květa Polachová

 Přemek Ruta Blažena Štodlová  Jiřina Rutová Ludmila Vavrečková

 Frant. Pilchová Božena Menšíková

 Josef Dvořák Antonín Uher

 Růžena Bernatíková Josef Kostřánek

 Vlasta Kolichová Jiřina Kantorová

 Antonín Hradil Beránek

 Marie Kosová Nováková

 Milena Boturová Sedláčková

 Věra Benešová Dvořáková

 Vratislav Klimeš Kornášová

 Máca Vrbová

 Grulich Maťátková

 Proske Bočková

Do nově otevřené školy bylo přihlášeno 760 žáků.

Zvláštní škola ( Komsomolská ul. )

ředitelka : Wolfová

zástupce :

uč. sbor : M. Vavrečková

 Jiří Hanek

 Z. Guňka

 A. Němcová

Stav žáků na počátku roku 1955 : 55

 na konci roku 1955 : 73

Polská škola

ředitel :

zástupce :

učitelský sbor :

Zapojení do života

V listopadu 1955 zaslaly děti 55 vojákům dopisy. Vojáci učili děti v několika

půldnech na vycházkách mapovat a stavět stany.

U příležitosti voleb provedla škola výzdobu volebních místností v halách budovy

školy. Po spartakiádě žáci uklidili hřiště u Luciny. Děti z I. osmileté školy

odpracovaly 370 hodin na řepné brigádě u ČSSS, z III. osmiletky 210 hodin. SRPŠ

Spolupráce rodičů se projevila při výchovně učebné práci, dále při pořádání

různých akcí a finanční pomoci při školních výletech a odměňování žáků

knížkami.

Patronáty

Nad I. osmiletou školou převzala patronát posádka z Bytostavu a s úderkou ČSČK

ze Zárubku. Od úderky ze Zárubku dostala škola televizor. III. osmiletá škola

měla družbu s posádkovou správou čís. 46 v Havířově I. Vojáci zapůjčovali škole

bezplatně sál i hudbu k různým kulturním akcím. Další patronát nad školou měla

Lidová myslivecká společnost v Šenově – Šumbarku. Uspořádala s dětmi besedu,

instalovala výstavku dřevin a odměnila dva nejlepší žáky knihami. II. osmiletá

škola měla od začátku dva patrony, s nimiž však nedošlo nikdy k aktivnější

spolupráci. Jako první převzala nad školou patronát ČSAD v Šumbarku. Tento

podnik byl však v prosinci 1955 likvidován a na rozloučenou zakoupil škole knihy

v ceně 1 500 Kčs Druhý patronát převzala KOVONA z Karviné, která plnila svou

funkci jen nedostatečně.

Pionýrské skupiny

Na všech školách vznikly pionýrské skupiny.Na I. osmiletce vzrostl počet pionýrů

ve školním roce 1955 – 56 na 224, tj. 83,8% žáků. Práce vedoucích však vázla pro

jejich zaměstnanost.

Práci oddílových vedoucích usměrňovala skupinová vedoucí za spolupráce vedení

školy a třídních učitelů.

Na III. osmiletce nebyla situace lepší. Žáci zednického učiliště čís. 13, kteří vedli

zdejší skupinu, byli nezkušení a nedovedli dát ( až na dvě výjimky ) schůzkám

zajímavou náplň. Přece však oddíly uskutečnily několik akcí s větším, či menším

úspěchem. Tak např. uspořádaly slavnostní skupinové shromáždění, návštěvu

výstavy „Husitské revoluční hnutí na Moravě“, prohlídku muzea, besedu s vojáky,

se členem JZD ze Šenova, s myslivcem ze Šenova, promítaly úzké filmy

zhotovily papírové panenky, maňásky a kraslice a plnily odznak „Mladý turista“.

Celkem zde bylo organizováno v PO 75% žáků.

Zájmové kroužky

Na školách se vytvořilo mnoho zájmových kroužků. Na I. osmileté byly tyto

kroužky : technický, který zhotovoval učební pomůcky, mičurinský, kde se

pěstovaly různé rostliny a zakládala terária a akvária, šachistický, dva recitační,

které několikrát veřejně vystoupily a koncem roku se přihlásily do okresního kola

soutěže „Dětské umělecké tvořivosti“. Kroužek s Sklářové zvítězil a postoupil do

krajského kola.

Na III. osmileté škole vznikl kroužek recitačně – taneční, který pracoval společně

s recitačními kroužky z I. osmiletky. Dále se zde utvořily : mičurinský kroužek,

který zhotovil herbář, sbírku a výstavku dřevin, dělal pokusy s růstem rostlin

v různých půdách a roztocích, uspořádal exkurzi do zahradnictví a pěstoval

plodiny v truhlících ( okurky a rajská jablíčka ), technický kroužek, který zhotovoval nástěnky, elektrické soupravy, stojánky, baterie, prkénka s vypínači,

vodní turbínu a podobné pomůcky pro fyziku.

Na zvláštní škole se utvořily kroužky : mičurinský, kroužek dovedných rukou

( technický ), kroužek nápravy řeči kde byly děti usilovně cvičeny ve správném

vylovování, tvoření hlásek a čtení, kroužek čtenářský, kde byla pěstována literární

výchova a recitace.

Pracovní zálohy

V r. 1952 byla v tehdejším Šumbarku zřízena dvě střediska pracujícího dorostu

v hornictví pod řízením OKD. Později bylo postaveno další učiliště v dnešním

Havířově I a bylo pojmenováno podle hrdiny Pavky Korčagina ze slavného

románu Ostrovského „Jak se kalila ocel“. V pozdější době byla budova

v Havířově I uvolněna pro zvláštní potřeby OKD. V Havířově III zřízeno nové

učiliště s úkolem školit a vychovávat stavbaře, kterých bylo v nově stavěném

městě velmi zapotřebí.

Dnes máme hornické učiliště č. 5 a č. 7 a odborné učiliště č. 18. HU má 300

žáků. V čele stojí zkušený pracovník v hornictví s Fr. Dydowicz. V učilišti č. 7,

kde se školí 350 důlních elektrozámečníků a pracovníků strojního uhelného

kombajnu, je ředitelem rovněž horník s. Oldřich Jurček. Ředitelem odborného

učiliště č. 13 se nedávno stal s. Rusňák. Školí se zde 300 zedníků, omítkářů

a tesařů. Mezi zaměstnanci učilišť je již dnes mnoho nositelů vyznamenání a řádů.

Letos byl vyznamenán řádem Rudé hvězdy mistr výrobního úseku na HU č. 7

Jaroslav Valíček.

 

Knihovny a čítárna

Lidové knihovny zdědilo město Havířov z předchozích částí sídliště. V III. čtvrti

je lidová knihovna prozatímně umístěna v bytovce. V Havířově I byla rovněž

v bytovce, teprve 3.12.1956 byla přestěhována na NV do budovy Pavky

Korčagina, kde byla zřízena i čítárna. Vedoucí knihovnicí je s. Fr. Matulová.

Počtu 700 čtenářů bylo za r. 1956 půjčeno v Havířově I 13 151 knih a v Havířově

III 2 842 knih. V knihovnách jsou knihy všeho druhu, zábavné, naučné

v celkovém počtu 5 100 knih. Během roku uspořádaly knihovnice celkem 4

besedy s dětmi, 6 výstavek knih a 4 příležitostné relace v závodním rozhlase

Bytostavu. Bylo vyvěšeno na 30 nástěnek.

Vedle lidových knihoven jsou v Havířově dvě závodní knihovny, a sice závodní

knihovna Bytostavu a knihovna na posádkovém velitelství v budově Pavky

Korčagina. Dále jsou v Havířově III tři knihovny na učilištích a každá škola má

svou vlastní knihovnu. V hornickém domově je rovněž knihovna.

Osvětová beseda

Osvětová beseda v Havířově prošla mnoha změnami. Zprvu byl jejím ředitelem

s. Koňský. V té době uspořádala OB několik estrád a jeden symfonický koncert,

který se však bohužel setkal téměř s úplným nezájmem veřejnosti. Od Ob ze

Šumbarku k nám přešel pěvecký soubor „Dalibor“ pod vedením s Ondráčkové. S. Koňský byl vystřídán s. Macurou a tento tajemníkem NV Bř. Potykou, který

byl pověřen radou NV, aby se ujal vedení, pokud nebylo ředitele.Dalším ředitelem

OB se stal s. Petrášek. V této době byl založen esperantský kroužek , který je

velmi agilní, zřízen kurz hudební výchovy při OB pod vedením s. Buriana

a hudební škola, jejíž ředitelkou se stala E. Gříbková. Rozšířil se podstatně

kroužek rytmiky, který zde již delší dobu vedla s. Hartlová. Vznikl kroužek

divadelní, který nastudoval Jiráskova „Otce“ a zahrál tu veřejnosti. Byl zřízen

kroužek loutkářský, který však pro nedostatek vhodné místnosti činnost dosud

nezahájil. Rovněž bylo ustanoveno dechové hudební těleso pod řízením kapelníka

Svěrkoše. OB provedla ve vlastní režii celkem 6 estrád a jedno panoptikum. Jedna

estráda a panoptikum byly natáčeny ostravským rozhlasem.

OB za celého svého trvání měla mnoho těžkostí. Nedostatek vhodných místností

omezoval plánování programu a rovněž různorodost obyvatel brzdila výběr akcí.

Jiným problémem bylo jisté nepochopení poslání Osvětové besedy, které mělo

spočívat spíše v koordinaci kulturní práce všech složek NF, v ideové a technické

pomoci kulturním složkám.

Kino

V Havířově I je kino „Radost“, kde se hraje dvakrát denně pro dospělé a v neděli

o půl druhé se dávají pohádky pro děti. V Havířově III je kino „Sídliště“, kde se

rovněž dávají dvě večerní představení.

Zdravotní poměry

V Havířově je obvodní zdravotní středisko, spadající pod správu OÚNZ Ostrava.

Toto středisko má 4 obvody praktických i odborných lékařů. Pro zaměstnance

Bytostavu a žáky učilišť SPZ jsou zřízena samostatná ambulatoria ( 2 praktičtí

lékaři a 2 zubní ambulatoria ).

Toho času jsou v našem městě 4 ordinace praktických lékařů se 4 celými úvazky

lékařů a 4,5 úvazku zdravotních sester ( č. 51 MUDr. Krausová – ½ III. čtvrti

+ Šumbark; č. 52 MUDr. Holeš – Havířov I; č. 53 MUDr. Pitucha – Havířov II;

č. 55 MUDr. Vedra – ½ Havířova III + Datyně ). Dvě ordinace dětských lékařů

( MUDr. Radvanovský – Havířov I a Havířov II; MUDr. Saidák – Havířov III ) se

dvěma celými úvazky lékařů a 6 úvazky sester. Jeden gynekolog ( MUDr. Grapl )

s celým úvazkem pro lékaře, jedním úvazkem sestry a pěti úvazky porodních

asistentek. Jedna ordinace krčního, nosního a ušního lékaře ( MUDr. Mainerová,

s polovičním úvazkem lékaře a stejným sestry.

Dále máme v Havířově zubní oddělení s celým úvazkem odborného zubního

lékaře ( MUDr. Ryšavý ), dvěma úvazky dentistů ( Olšanský, Krčma ), 4 úvazky

technického personálu. Jeden z dentistů ( Krčma ) pracuje pro zaměstnance

Bytostavu. Jednu ordinaci internisty s polovičním úvazkem lékaře a stejným

úvazkem sestry, jednoho kožního lékaře ( MUDr. Opeltauer ), který ordinuje dvě

hodiny denně, sestra rovněž. Je zde také v provozu laboratoř s jedním celým

pracovním úvazkem. Byla zavedena, ač ne v plném rozsahu i fyzikální léčba. Nemocnice

Lůžková péče je občanům Havířova poskytována v zařízeních OÚNZ a KÚNZ

v Ostravě – Zábřehu, Ostravě – Vítkovicích a v Ostravě I. Vzhledem k tomu, že

Havířov má toho času 23 000 obyvatel, byly učiněny kroky k výstavbě vlastní

nemocnice. OÚNZ podal návrh k výstavbě nemocnice o 535 lůžkách se

zdravotním střediskem. Protože však v r. 1965, tj. krátce potom, kdy bude objekt

dostavěn, má mít město 55 000 obyvatel, bude toto řešení jen nouzové.

Hygienickou a epidemiologickou péči v obvodu města obstarává okresní

hygienicko – epidemiologická stanice ( OHES ).

Řízení zdravotnické osvěty podléhá krajskému ústředí zdravotnické osvěty.

Přes značné nedostatky v hygieně je situace epidemiologická celkem uspokojivá.

Kromě dávivého kašle, částečně spály, spalniček a neštovic se žádná nakažlivá

choroba nevyskytla ve větší míře. Ohniska infekční žloutenky, tyf a příušnice se

dík lékařům a OHES podařilo omezit na několik málo osob.

Je rovněž prováděno pravidelně preventivní očkování dětí proti neštovicím,

tuberkulóze, záškrtu, tetanu atd.

Izolace objevivší se infekce je však stále, zejména u dětí nedostatečná vinou

neuvědomělosti některých rodičů.

Vodovody, studně, kanalisace

Vodárenské zařízení, sloužící našemu městu je zastaralé a nevyhovuje kapacitou.

Nedostatek vody je spolu s prašností naší největší hygienickou závadou.

Poddolování a proměnlivost vydatnosti zřídel působí potíže při zásobování pitnou

vodou. MNV učinil určitá opatření , aby se v nejbližší době uskutečnila dodávka

vody z Řetníka. Teprve úprava vody na Žermanické přehradě vyřeší však problém

zásobování vodou v našem městě definitivně.

V městské kanalizaci objevují se závady, které obtěžují obyvatele domů. Někdy si

poruchy zaviňují občané házením předmětů do kanalizace ( např. kůží ze zajíce

i s hlavou ). Z 80% však jsou závady způsobeny nedbalostí při výstavbě.

Opatření zdravotního rázu

Vedle poměrného nedostatku vody a poruch v kanalizaci máme u nás ještě

několik dalších těžkostí, které neodkladně vyžadují opatření zdravotního rázu.

Staveništní doprava neustále ničí vozovky do té míry, že se prašností vyrovná

naše město skoro Ostravě.

Odstraňování odpadků je nedostatečné. Velké hromady odpadu všeho druhu

otravují ovzduší v okolí domů a jsou zdrojem infekčních chorob. Dalšími

takovými zdroji jsou sedimentační rybníčky v prostoru města, nezakryté stoky

a z nich vedoucí kanály, ústící do potoka.

Co se týče odpadků, odváží je podnik „Čištění města“, který však má příliš

rozsáhlý obvod a nedostatek KUKA vozů.

Odpadky z obchodů jsou většinou zneškodňovány svépomocně, často tak, že se

prostě zapálí v okolí obytných domů. Není zde spalovací pece ani jiného zařízení

k zneškodňování odpadků. MNV kromě dvou muzeálních kropících vozů a slíbeného kropícího auta nemá

žádného zařízení pro čištění města, Plánované tři síly naprosto nedostačují.

Zápis za rok 1956 a ilustrace provedla Dr. Miroslava Nováková. Nápisy

kaligrafickým písmem napsal prof. Josef Benák

Převzal :

Životopis kronikáře

Narodila jsem se 15.dubna 1927 v Modřanech u Prahy v rodině dílovedoucího

závodu Jawa. Obecnou školu jsem začala navštěvovat v Praze – Nuslích.

Maturovala jsem na Dívčím reálním gymnáziu v Olomouci v r. 1947.

Vysokoškolská studia jsem konala na filozofické fakultě Masarykovy univerzity

v Brně. Ukončila jsem je doktorátem filozofie v oboru dějiny umění a klasická

archeologie v lednu 1953. V r. 1950 jsem se provdala za absolventa filozofické

fakulty, jemuž bylo určeno pracoviště v Orlové, okres Karviná. Poněvadž jsem po

ukončení studií nedostala místo ve vlastním oboru, nastoupila jsem v r. 1953 do

školské služby na tomtéž okrese. R. 1954 jsme se přestěhovali do sídliště

v Bludovicích ( později Havířov ). Po narození dítěte jsem přerušila zaměstnání.

V r. 1956 jsem byla pověřena psaním kroniky města Havířova. Pro druhé

mateřství a později opětný nástup do zaměstnání jsem se musela této činnosti

vzdát.

Zápis za rok 1957 a za r. 1958, který jsem pořizovala průběžně a měla napsaný

v konceptu, pro nedostatek času přepsala za mne s. Ema Volná, občanka města

Havířova.

 Dr. Miroslava Nováková

Dne 12.ledna 1964 1957Veřejný život

Správa obce, volby

Během tohoto roku skončila platnost mandátů prvního Národního výboru a byly

uspořádány nové volby.

Ve dnech předvolební kampaně konaly se ve městě besedy s kandidáty Národní

fronty.

V Havířově I a II probíhaly společně vždy pro několik obvodů, zatím co

v Havířově III byly konány po obvodech. Diskuze na těchto schůzkách byly

živější a poměrně víc navštěvované. V předvolebním týdnu agitační středisko

připravilo několik kulturních akcí :

V neděli 12.5. byla instalována prodejní výstavka knih o Ostravsku pod názvem

„Poznáváme svůj kraj“.

14.5. v 19 hodin byla na Národním výboru beseda s příslušníky VB o problémech

v Havířově.

15.5. byla v kině „Radost“ uspořádána „estráda“.

17.5. v 19 hodin byla na Národním výboru přednáška okresního prokurátora

„O manželství v ČSR“

19.5. proběhly v naprostém pořádku volby nových kandidátů Národního výboru,

Okresního národního výboru a Krajského národního výboru.

Seznam kandidátů

viz informátor čís. 5 z 12.5.1957

Důležitá usnesení MNV za rok 1957

29.1.1957

Protože někteří občané bezohledně ničili nově zřízené sady a zatravněné plochy,

nebo trpěli, aby je ničili jejich děti, usnesl se MNV na vydání obecně závazného

nařízení o ochraně sadů.

V tomto nařízení se zakazuje jakékoliv poškozování zatravněných ploch a sadů

zejména v době sáňkování a lyžování. Každé přestoupení tohoto zákazu bude

stíháno podle trestního zákona správního, nebo uložením blokové pokuty,

k čemuž se opravňují orgány VB i orgány z řad občanů.

24.8.1957

Národní výbor jednal o zlepšení masově organizační práce ve městě. Aby se

zapojilo více obyvatel do veřejné práce, usnesli se členové NV, že rozdělí město

do dvaceti okrsků, v jejichž čelo se postaví tzv. Uliční výbory. Pro okrajové části

města se zemědělskou problematikou ustanoví se dva Osadní výbory. Úkolem

těchto výborů bude pomáhat NV udržovat pěkný vzhled města a pečovat o to, aby

se lidem žilo lépe. Uliční výbory mají mít své spolupracovníky v domovních

důvěrnících.

Starají se o čistotu domů a okolí, chrání terénní úpravy, řeší případy narušování

občanského soužití, starají se o zábavu dětí, pořádají menší kulturní podniky,

starají se prostřednictvím občanských kontrolorů o obchod ve svém obvodu.

7.11.1957

Rada NV ve spolupráci se závodními výbory podniků navrhla několik pracovníků,

kteří se zasloužili o lepší poměry v Havířově ke knižním odměnám.

Odměněni byli :

MUDr. Antonín Grapl – ženský lékař - za pečlivé vedení gynekologického

střediska a obětavou práci na úseku zdravotnické osvěty.

MUDr. Břetislav Radvanovský – dětský lékař – za dobré výsledky dosažené na

úseku péče o dítě jak pro veřejnost, tak v dětských zařízeních ( v dětském

středisku bylo denně ošetřeno i 70 – 90 případů ).

MUDr. Vlasta Krausová – obvodní lékařka v Havířově III – za vzornou péči,

kterou věnuje svým pacientům.

s. Jarmila Klemišová – vedoucí jeslí ve 20. bloku II. čtvrti – za vzorné vedení

správy jeslí a dobré výsledky v péči o dítě.

s. Anna Kozáková, Marie Závodná, Růžena Kravčíková za obětavou dobrovolnou

pomoc NV na úseku sociálního zabezpečení.

s. Františka Borovcová za vzorné plnění funkce občanského kontrolora.

s. Dominik Svěrkoš za vzorné vedení dechové hudby v Osvětové besedě a za

zásluhy při jejím ustavení.

Z akce byli vyhodnoceni jako nejlepší tito pracovníci :

Evžen Šimela, Josef Anděl, Robert Kuboš, Jan Robenka a Velemír Borovec, dále

kolektivy z učiliště čís. 12 z Havířova III, PZKO z Havířova I a vojenský útvar

č. 6 197 v Havířově I.

Dále byli odměněni :

Marie Mikulcová, vzorná pracovnice HV – 5

František Dvořáček z HV – 5 za dlouholetou obětavou činnost při rozvoji tělesné

výchovy.

Vítězslava Pešková jako vzorná pracovnice na hospodářském úseku odborného

učiliště č. 13.

Jan Pejša za dobrou organizátorskou pomoc při vedení akce Z a jako příkladného

pracovníka na odborném učilišti č. 13.Jaroslav Volíček z HV – 7 za aktivní

zapojení při výstavbě města a vzorné plnění uložených úkolů.

Jan Pešek z HV – 7 za obětavou práci v politickém i kulturním životě, za pomoc

při organizování brigád a aktivní činnost ve složkách NF.

Ing. Arch. Zdeněk Špaček, vedoucí projektového ateliéru za veliké zásluhy na

projekční připravenosti výstavby Havířova a pomoc při zařazování potřebné

veřejné vybavenosti města a za aktivní práci ve veřejném životě.

Ing. Miloš Kratina, hlavní inženýr v SPÚ, za vzorné plnění úkolů na pracovišti

a za aktivní činnost ve veřejném životě.

Vojtěch Obadálek, projektant specialista SPÚ, za příkladné plnění úkolů na

pracovišti. Ing. Ota Waller, vedoucí arch. skupiny SPÚ, za dobré výsledky, které dosahuje se

svou skupinou ve snižování nákladů na bytovou jednotku a za aktivní činnost ve

veřejném životě.

Milada Ramíková, kreslička ateliéru SPÚ Havířov za vzorně vykonanou práci ve

svém oboru a za aktivní činnost v kulturním životě.

Josef Vilimovský, vedoucí zednické čety u n. p. Bytostav, za novátorství

a zásluhy o blokové montáže.

Josef Šibina, vedoucí fasádnické čety, za zásluhy při výchově dorostu a za vzorné

plnění plánů a za socialistické závazky.

Štefan Janík, vedoucí betonářské čety, za novátorské plnění plánů

a socialistických závazků.

Karel Mavza, pracovník Bytostavu, za uvědomělé plnění úkolů a pomoc při řešení

různých složitých staveništních problémů.

Ludvík Liška, stavbyvedoucí n. p. Bytostav, za dobrý poměr k novým formám

práce a péči, věnovanou kvalitnímu provedení staveb.

Za vzorné vedení prodejen a péči věnovanou zákazníkům jsou hodnoceni :

Walter Schiller, vedoucí Pramenu, blok 19

Balonová H., vedoucí mlékárny č. 177

Alois Kuba, vedoucí prodejny 176

Josef Janů, vedoucí prodejny 166

Marie Novosadová, vedoucí cukrárny 183

Antonín Vřetionka, vedoucí masny 180

Jan Raška, vedoucí mléčného bufetu 185

Jaroslav Urbanec, vedoucí prodejny zeleniny 109

Jaroslav Václavík, vedoucí prodejny 994

Anna Adamusová, vedoucí mlékárny 993

Karel Cunda, vedoucí prodejny 929

Antonín Merta, vedoucí prodejny 995

Libuše Pavlásková, vedoucí prodejny 946

Za vzornou práci na úseku státního obchodu jsou odměněny :

A.Valečková, prodavačka prodejny 179 a

A. Ambrožová, vedoucí výroby mléčné jídelny

Slavnosti, manifestace a jiné veřejné akce

8.3.1957 oslavily také havířovské ženy MDŽ. Slavnost byla uspořádána v sále

kina „Radost“, kde vedle našich školáků vystoupili i přední umělci opery státního

divadla v Ostravě

( Taťána Arsenina, Olga Kirilová, Jaroslav Procházka, Jaroslav Skácel, Radoslav

Svozil pod vedením šéfa ostravské opery prof. Vincourka ). Zvláště zasloužilé

ženy byly odměněny.

1.5. 1957 byl oslavován poprvé v Havířově radostně, všemi občany. Přes chladné

počasí zúčastnilo se oslav na 10 000 lidí všech složek. Členové NF seřazeni

v průvodu kráčeli vesele po Gottwaldově třídě až před budovu Pavky Korčagina, kde byla postavena velká tribuna. V průvodu nechyběly ani různé atrakce, jako na

příklad veliký padák, kolem něhož šli havířovští svazarmovci.

Odpoledne účinkovaly na pódiu před Korčaginem různé kulturní soubory. Mezi

nimi také národopisný soubor „Ogaři“, jehož vystoupení v pěkných valašských

krojích se občanům velmi líbilo.

13.11.1957 zemřel po krátké srdeční chorobě prezident republiky Antonín

Zápotocký. MNV v Havířově spolu s MV KSČ a VNF vyzvali občany, aby uctili

památku zemřelého prezidenta republiky Antonína Zápotockého účastí na

smutečních tryznách, v Havířově III byl instalován katafalk v kulturním domě,

v Havířově I a II v kině „Radost“. V určenou dobu přistupovali občané

k podpisování kondolenčních listů a přinášeli květinové dary. Za účasti široké

veřejnosti konaly se v sobotu v Havířově III a v neděli v Havířově I smuteční

tryzny.

V pondělí 18.11.1957 v den pohřbu bylo uspořádáno smuteční shromáždění před

budovou Pavky Korčagina, kde stál veliký katafalk před nímž se střídaly četné

stráže zástupců všech složek NF. Havířovští občané se zde sešli ve 14.30, aby se

za zvuků smutečních fanfár rozloučili s památkou prezidenta Antonína

Zápotockého. V okamžiku, kdy vynášeli jeho tělo z Pražského Hradu, ustal na

okamžik v celém státě všechen pohyb a sirény naposledy zazvučely na jeho

počest.

24.11.1957 konala se v nově otevřené obřadní síni na Národním výboru „zlatá

svatba“ Verunky a Václava Novosadových, kteří byli oddáni právě před padesáti

lety 25.11.1907. Celý obřad byl uspořádán zajímavým a slavnostním způsobem.

Protože oba manželé pocházejí z Halenkova z Valašska, byli oděni ve valašských

krojích. Valašský národopisný soubor „Ogaři“ je doprovázel a zpíval písně jejich

rodného kraje. Do obřadní síně je předvedl matrikář s. Přeček. Po uvítání a malé

scénce, kdy jim dvě nejmenší vnoučátka blahopřála, promluvil s. předseda

František Podoba. Zrekapituloval jejich životní pouť, která nebyla vždy lehká

a poděkoval jim, že vychovali z dětí lidi čestné a věrné příslušníky dělnické třídy.

Manželé Novosadovi měli jen jednoho syna, přijali však za vlastní tři opuštěné

děti, kterým zemřela matka. Aby uživili tyto čtyři děti, jezdili za prací po celé

vlasti. Na konci projevu jim s. předseda přál ještě mnoho krásných slunných dnů.

Paní Verunka Novosadová poděkovala za oba manžele a oba se zapsali do

pamětní knihy. Stařenka při tom povídala, že by si přála, aby rodáci z Halenkova

viděli, jak si zde v našem městě váží starých lidí. S. předseda jí odpověděl, že

k úctě ke starým lidem musíme lidi vychovat. Následovala malá kulturní vložka,

blahopřání a předávání darů, kterou natáčela ostravská televize. Potom špalírem

s valaškami, který utvořili „Ogaři“, vyšli oslavenci s příbuznými před Národní

výbor a zde si zatancovali při valašské muzice. Po chvilce odešli v pestrém

průvodu do synova bytu, kde nyní bydlí.

3.12.1957. Do tohoto dne bylo podáno 237 připomínek k dopisu ÚV KSČ.

Občané poukazovali na příklad na nedostatky v zásobování, hlavně potravinami

a navrhovali otevření nových prodejen. Připomínali nedostatek lékařů, jeslí,

lékárny v Havířově III, nutnost výstavby nové nemocnice. Na úseku kultury byla

požadována hlavně výstavba kulturního domu. Občané volebního obvodu č. 16 si přáli, aby v Havířově byla zřízena odbočka

záchytné protialkoholní stanice.

Socialistické soustředění

V našem městě bylo občany a organizacemi uzavřeno mnoho závazků, jednak

v předvolební kampani, potom k 40. výročí VŘSR.

Bytostav, který provádí výstavbu našeho města, uzavřel celopodnikový závazek

na odevzdání a překročení bytových jednotek. Závazek plní, bytové jednotky

odevzdává na 105%.

Pracovníci SPÚ havířovského ateliéru uzavřeli závazek na zvýšení kapacit

projektovaných bloků a na snížení nákladů na jednu bytovou jednotku v průměru

o 12 730,- Kčs oproti ústavnímu limitu.

Naši občané uzavírali jednotlivě závazky na odpracování 3 281 hodiny na úpravě

rekreačního střediska u Luciny, které provádí MNV v akci Z. V r. 1956 se

hodnota vykonaného díla počítala na 89 500,- Kčs, letos na 90 000,- Kčs.

V minulém roce byl vyčištěn les v rozloze 520m2

, zřízeno 670m2

 chodníků,

vybudována dvě pískoviště, zhotoveny dvoje houpačky, ohrazen dětský koutek,

vybudována dvě hřiště na odbíjenou, instalováno 72 laviček, zavedeno 270m

elektrického vedení, postaveno podium. Letos byl vybudován taneční parket

a téměř dokončen hudební pavilon.

Zásluhu na tom, že v akci Z bylo docíleno těchto pěkných výsledků mají hlavně

učiliště č. 13, skupiny ČSČK za Havířov I a III, organizace PZKO, žáci a učitelé

našich škol, příslušníci posádky a jednotlivci z řad občanů.

Na úseku soutěží Národních výborů uzavřel náš NV soutěž s NV v Novém

Bohumíně, soutěží se na úseku zemědělském v plnění akce Z, na úseku

finančním, kulturním, v práci výboru žen a v masově organizační práci. Soutěž

byla vyhodnocena 7 : 5 pro Národní výbor v Havířově.

Na počest 40. výročí VŘSR uzavřel NV v Havířově tento socialistický závazek :

1) Zlepšenou prací volených orgánů s občany ve volebních obvodech

 a rozvinutím masově propagační práce na úseku placení daní a místních

poplatků a daní docílí Místní národní výbor :

 a) překročení plánovaných vlastních příjmů o 94 200,- Kč

 b) překročení státních příjmů o 7 500,- Kčs

2) V rámci akce Z bude vytvořena hodnota díla, zejména dobrovolnou prací

občanů, kteří uzavřeli 276 závazků na odpracování 3 281 hodiny nad

rozpočtem zajištěnou částku 95 000,- Kčs

3) MNV zajistí rozšíření služeb pro obyvatelstvo zřízením opravny

radiopřijímačů a elektrospotřebičů, dále drobné autodopravy nákladů a služby

pro čištění domácností

4) K zlepšení prostředí pro občany použije NV nadplánovaných příjmů

k sestavení dílčího doplňkového rozpočtu ve výši 101 700,- Kčs pro tyto

akce :

provoz mateřské školy na bloku 23, vybavení osmiletky v Havířově II

pořízení a instalace reproduktorů na náměstí

pořízení nových psacích strojů pro MNV

doplnění vybavení MNV nábytkem

přemístění a úprava sňatkové síně

dokončení úpravy požární zbrojnice.

Tento závazek byl projednán na schůzi finančně rozpočtové komise MNV dne

2.7.1957, ve schůzi rady MNV dne 9.7.1957 a na zasedání MNV dne 13.8.1957.

Výstavba obce

Provádění staveb

Přesto, že výstavbu města provádí jeden podnik, jsou zde dvě provozní střediska.

Jedno pro I. a II. čtvrť, druhé pro čtvrť III. Následkem toho i plnění vytčeného

plánu je každé části rozdílné. Jiným zdržením je to, že III. čtvrť projektuje dosud

SUP Liberec. Zatím co v minulém roce bylo v našem městě odevzdáno do užívání

857 bytových jednotek a distribučních jednotek v letošním roce má být odevzdáno

do užívání 712 bytů a 145 distribučních jednotek. Kromě toho odevzdávání

bytových jednotek se děje bez fasádních omítek.

V letošním roce se mělo provést jen v Havířově I 72 000m2 fasádních omítek,

v Havířově III 13 500m2

. Provedení fasád však zaostává pro nedostatek fasádníků.

Bez zajištění fasádních prací není však možno plynule pokračovat v konečné

úpravě komunikací a terénních a sadových úprav. Bude tudíž nutné zajistit přesun

kvalifikovaných sil z jiných krajů, nebo vyškolit dorost z mladých kádrů.

Z veřejných zařízení staví se v současné době dvě školy, a sice 17ti třídní

v Havířově III a v Havířově II školský kombinát po 34 třídách. Dále se staví dvě

zdravotnická střediska. V prvé čtvrti v bloku 4B a v III. čtvrti v bloku 95. Obě tato

zdravotnická zařízení mají být v příštím roce dána do provozu.

V tomto roce byly předány školky v horní části města v bloku 21, 23, dále v bloku

15 a v bloku 93.

Ještě bude předána školka v bloku 11. Do provozu byly dány také jesle na bloku

23.

Jedním z největších nedostatků je zvlášť v Havířově III nedostatek kulturních

a společenských místností.

V Havířově III byl za účinné pomoci našich občanů vybudován kulturní dům

z bývalé jídelny Havlíčkova Brodu. Občany a organizacemi bylo zde odpracováno

5 000 hodin.

V Havířově II byla dána do provozu restaurace v bloku 28, kde budou jednak

restaurační místnosti i prodej jídel.

V Havířově III bude odevzdána restaurace v bloku 97. Ukázalo se, že důležitým

nedostatkem při výstavbě je také nedostatečná výstavba veřejných záchodků, a to

jak v prvé čtvrti, tak v třetí čtvrti. Přesto, že v Havířově III bylo toto zařízení

projektováno v suterénu v bloku 95 a je již téměř hotové, nebude zpřístupněno

veřejnosti. Vzhledem k umístění pod bytovkou zakázal okresní hygienik jeho dokončení a užívání vůbec. Bytostav byl donucen začlenit do svého plánu

výstavbu tohoto zařízení i v Havířově I a má být započato s pracemi ještě tohoto

roku.

Úprava terénů

V Havířově III byl rovněž vykonán velký kus práce na úpravě terénů a dětských

zařízení před bloky. V těchto pracích nutno ocenit iniciativu některých

jednotlivců, např. s. Anděla Josef, s. Šumala, s. Viktora, s. Lask a jiných, kteří zde

odpracovali mnoho hodin. Svépomocně zde byla rovněž prováděna hasičská

zbrojnice.

Ceny

Pro zajímavost uvedu několik cen, s kterými přijdou do styku naši stavbaři.

Za jeden měsíc se v Havířově spotřebuje průměrně jeden milión cihel. Jedna cihla

stojí 52,5 halíře.

Za jeden měsíc se spotřebuje průměrně 14 tisíc metrických centů cementu á 17,-

Kčs, 900 metrických centů vápna v přibližně stejné ceně, 5,00 kubických metrů

prken á 340,- Kčs. Štěrku, kterému se u nás říká „zlato“, a který se dováží z místa

vzdáleného 20km spotřebuje se 5 až 8 tisíc kubických metrů á 81,- Kčs. Jeden

běžný metr betonového obrubníku stojí 20,50 Kčs a 1m2 dlaždic, které bohužel

slouží často našim chlapcům za stavebnici a jsou tak znehodnocovány, stojí 36,-

Kčs. Dle údaje z března 1957 výstavba jedné bytové jednotky stojí 95 tisíc korun.

Vodovod

Na jaře se kopal na Hlavní třídě přírodní řád beskydského vodovodu, aby se

odstranily potíže s vodou. Byl prozatímně vystavěn náhradní přívod vody

z pramenů Řetníka.

Koncem roku byla již pitná voda dodávána do Havířova ze dvou zdrojů, jednak

z potoka Řetníka v oblasti Žermanic a jednak z jímací oblasti Šplúchov. Celková

vydatnost těchto zdrojů představuje dodávku 3 900 kubíků za 24 hodin. Při

dnešním počtu asi 25 000 obyvatel v Havířově to představuje spotřebu na osobu

a den 154litrů pitné vody. Přesto, že toto množství by mělo zaručovat plynulou

dodávku pitné vody až do nejvyšších pater, v poslední době opět se stávalo, že

v horních patrech voda netekla. Částečně snad byly poruchy zaviněny

nehospodárným používáním horké vody. Jakmile byl totiž zahájen provoz

vytápění ve městě a tím i příprava horké vody, dosud dostačující vodní tlaky

rapidně klesaly a do vyšších pater už voda netekla. Pro nápravu tohoto stavu rada

NV učinila dočasné opatření pro používání, nebo přípravu horké vody podle bloků

a dní.

Počátkem roku 1958 má být beskydským přivaděčem přivedena do Havířova

první voda v množství 40 až 60litrů za vteřinu, což představuje množství asi

180litrů na osobu a den. V roce 1959 dalších 30litrů stejně jako v r. 1960, takže

celkem v roce 1960 má být v Havířově k dispozici 120litrů za vteřinu. Tato

vydatnost zdroje pitné vody zaručuje zvýšení osobní spotřeby až na 200litrů na

osobu a den. Orientace ve městě

Pro orientaci ve městě zhotovili pracovníci odboru pro výstavbu dvě orientační

tabule. Pro Havířov I a III je postavena na Gottwaldově třídě a pro Havířov III na

začátku Dukelské ulice.

Očíslovaní domů

Rozhodnutím rady MNV bylo zavedeno nové očíslování domů a pojmenování

ulic. Popisná čísla domů budou bílá na modrém podkladě a orientační čísla ( čísla

ulic ) budou bílá na červeném podkladě.

Plyn

Od jara dělaly se výkopy v Havířově III. Plynostav Pardubice konečně začal

zavádět nízkotlaký rozvod plynu i s přívodem středotlakým. Práce chce dokončit

do konce roku.

Komunikační poměry

Autobusové spojení

Koncem listopadu 1957 byla zavedena místní autobusová doprava mezi

Havířovem I a Havířovem III. Ráno jede první autobus v 7 hodin od bloku 10

kolem MNV, prodejny Kniha, směrem na Havířov III. V 7,20 hod. se autobus

vrací. Další spoje až do 12,30 jezdí každou hodinu. Ve 14,50; 15,45 a 17,45 jezdí

autobus jen k HUPZ čís.7 v Havířově III. Od HUPZ č.7 jezdí autobus v 16,15

a 18,15hod.

Spojení s Ostravou obstarávají i nadále ČSAD, které jezdí každých 20minut

a v nárazových dobách každých 10minut.

Telefon, telegraf

Ve městě je zatím jen malá telefonní ústředna pro účastníky, kteří telefon

nezbytně potřebují ( jako NV, Bytostav, zdravotnická zařízení a podobně ).

Spojení mezi účastníky je prováděno automaticky, avšak s Ostravou je možno

hovořit jen meziměstsky přes meziměstskou ústřednu v Ostravě. Telegramy jsou

stále vyřizovány telefonem.

Poměry hospodářské

Výkup, nákup

Výkup zemědělských plodin probíhal v pořádku. Do měsíce září však nákup byl

splněn jen mizivě. Výkup obilovin byl splněn na 100,4%. Co se úrody obilovin

týče, sláma byla pěkná, obilí drobnější. Výkup brambor splněn na 88%. Podle

výměry půdy zpřesněné k 31.8.1955 byl zemědělským referentem Fukalou navržen plán rajonizace zemědělské výroby, která však předpokládá úplnou

socializaci vesnice, takže v navržené formě bude moci býti uskutečněna až

v r. 1960, kdy má být dovršena socializace obce.

Orná půda – 180,14ha

Zemědělská půda – 256,31ha

 na orné půdě ha výnos

Pšenice 17,00 22,70

Žito 15,00 22,73

Ječmen 2,00 22,15

Oves 14,00 21,85

Cukrovka - -

Brambory 17,00 173,04

Krmná řepa 4,00 420,00

Tuřín 2,00 450,00

Vojtěška, jetel 25,00 60,00

Ozimé směsky 3,00 180,00

Letní směska 3,00 180,00

Obecní hospodářství, komunální podniky

V roce 1957 zřídil MNV dvě opravny radiopřijímačů a ostatních

elektrospotřebičů, v Havířově II blok 24 a v Havířově III u nádraží čís. 19. Dále

autoopravnu MNV, vývěskovou a inzertní službu v kině „Radost“, opravnu

kočárků – blok 29/13, opravnu prádla – blok 611 a povoznictví.

Všechny tyto provozovny provádějí jen služby občanstvu, nezaměřují se na

výrobu.

Obchod

Do konce roku 1957 se velmi rozšířila síť prodejen v našem městě. Zatím, co

v loňském roce bylo ještě nutno jezdit pro mnoho věcí do Ostravy, dostane se t. č.

v Havířově koupit téměř vše.

Pro přehlednost uvádím seznam prodejen otevřených v Havířově do prosince

1957.

Havířov I

Potraviny,maso, mléko, zelenina Stalingradská, bl.5 a 13

 Gottwaldova, bl.9

Ryby, drůbež,uzeniny,pečivo Gottwaldova, bl.9

Cukrárny Stalingradská, bl.6

 Gottwaldova, bl.9

Konfekce pánská, dámská, dětská Gottwaldova, bl.10

Prádlo, bílé zboží, bytový textil, pletení, dětské věci, Gottwaldova, bl.1 a 10

galanterie

Obuv a kožená galanterie Gottwaldova, bl.10 Knihy Gottwaldova, bl.1

Gramo-radio, elektro, nádobí, sklo a porcelán,

železo a kuchyň.potřeby Gottwaldova, bl.1

Drogerie Stalingradská, bl.12

Papírnictví Stalingradská, bl.5

Hračky Stalingradská, bl.12

Hodiny, klenoty Gottwaldova, bl.10

Květinářství Gottwaldova, bl.10

Havířov II

Potraviny, maso, mléko, zelenina Gottwaldova, bl.19

Drogerie Gottwaldova, bl.27

Papírnictví Gottwaldova, bl.27

Havířov III

Potraviny, maso, mléko SNP, bl.93

Zelenina Nám. 9.května, bl.A,B

Cukrárna Nám. 9.května, bl.B

Konfekce pánská, dámská, dětská Nám. 9.května, bl.A

Prádlo, bílé zboží, byt.textil, pletení, dětské věci,

galanterie SNP, bl.93

Obuv, kožená galanterie Nám. 9.května, bl.B

Gramo-radio, elektro, nádobí, sklo a porcelán,

železo, kuchyň.potřeby a nábytek SNP, bl.93

Drogerie Nám. 9.května, bl.A

Papírnictví SNP, bl.93

Během příštího roku má být zásobování ještě zlepšeno o celou řadu nových

prodejen.

Sociální poměry

Sociální poměry některých rodin v našem městě bohužel nejsou ideální. I když

hmotná úroveň ve většině domácností je poměrně dobrá, o čemž svědčí např.

počet radiopřijímačů, jichž bylo v březnu 1957 na havířovské poště přihlášeno

4 100 a televizorů, jichž bylo ke stejnému datu ohlášeno 1 402, dochází stále

k narušování občanského soužití, ať už vlivem alkoholismu, zanedbávání

výchovy, nebo z jiných příčin. Dochází k případům, že rodiče si přijdou stěžovat

do školy, nebo přímo na stanici VB, protože si neví rady s dětmi. Místní

neperiodický list „Informátor“ uveřejnil zprávu odboru pro vnitřní věci při NV.

Tento odbor, do jehož pravomoci spadají také věci trestního práva správního

a trestní komise, potrestal svého času jistou občanku z Havířova III, protože

neposílala nezletilou dceru pravidelně do školy a trpěla , aby se toulala po

tanečních zábavách. Při předvolání na NV brala dotyčná výtku na lehkou váhu. Za

nějaký čas, když již dcerka školu vyšla, přišla si s pláčem stěžovat, že si s ní neví rady, že nechce pracovat a toulá se po nocích. Takové bývají následky

nesvědomité výchovy.

Jindy opět ženy přijdou na SNB a dožadují se ochrany VB před svými muži, kteří

se vrátili domů ve značně podnapilém stavu. Jsou to všechno smutné jevy v životě

našeho města. Je zarážející, že se vyskytují v tak hojné míře právě ve městě s tak

nízkým průměrným věkem. Tak na příklad v obvodu MěNV a ONV v Ostravě

– venkov je po Ostravě v Havířově nejvíce mravně narušených rodin

a rozvrácených manželství.

Vyskytují se také u nás případy nezaviněné nouze, kdy musí zasáhnout NV. Aby

bylo pomoženo občanům, kteří z různých příčin upadli do bídy, vyplácí NV

jednorázové podpory do výše 300Kčs. Tak například od 1.3.1957 vyplatil NV 11

občanům, kteří nezaviněně upadli do bídy 3 268,80Kčs. Pro pracovní neschopnost

zaviněnou nemocí 11 občanům bylo vyplaceno 3 450,-Kčs. 24 ženám, jejichž

mužové byli dočasně uvězněni pro různé přestupky, jako opilství, krádeže,

znásilnění a které nemohly nastoupit do zaměstnání, protože mají malé děti, bylo

vyplaceno 8 415,-Kčs. 23 přestárlým a nemocným lidem bylo vyplaceno 7 900,-

Kčs.

Poměry lidopisné

Narození, úmrtí, sňatky, změny v počtu obyvatel

V roce 1957 bylo v Havířově uzavřeno 97 sňatků. Není bez zajímavosti, že 33%

obyvatel našeho města tvoří děti a mládež do 14 let.

Do pěti škol, které zde máme, chodí 2 665 dětí, z toho 462 do prvních tříd.

Na počátku výstavby města v r. 1947 žilo zde 2 000 obyvatel. Tento počet vzrostl

ke dni 31.12.1955 na 16 640 osob, k 30.6.1956 na 18 931 osob a v březnu 1957

bylo v Havířově již kolem 23 000 lidí.

Z celkového počtu obyvatel různých národností bylo v dubnu 1957 pouze 53,4%

z Ostravska, 7,5% přišlo z Olomouckého kraje, 6,6% z Brněnského kraje, 5,9%

z Gottwaldovského kraje, 8,8% z dalších českých krajů a 15,4% z krajů

slovenských.

Lidové zvyky, humor, nářečí

Havířovský humor se vybíjí hlavně ve vtipech na různé nedostatky ve výstavbě

města. Tak na příklad zde koloval vtip na často se opakující zjev, že totiž včera

udělaná terénní úprava se příštího dne opět rozkope.

Je sobota k poledni. Na silnici v plném pracovním tempu se dodělává poslední kus

asfaltu. Přichází muž s krumpáčem a povídá: „Tuž, rubte synci, rubte, ať to

možem v pondělí rozkopat, to sme zapomněli připojit kanál“. Zdravotnictví

Epidemie, očkování

V lednu 1957 vypukla ve městě epidemie tzv. asijské chřipky, která se projevuje

celkovou ochablostí a vysokými horečkami. V říjnu a listopadu se chřipka opět

vrátila a školy byly dočasně uzavřeny, aby se zamezilo přenášení nemoci alespoň

mezi dětmi a mládeží ( od 29.ledna do 2.února se nevyučovalo ve všech školách

ostravského okresu pro šíření chřipkové epidemie, od 10. – 12. října 1957 nařídil

krajský hygienik v důsledku chřipkové epidemie okamžitou karanténu 1 – 5

postupných ročníků, od 16. – 26. října byla celá škola pro šíření chřipky uzavřena

).

Na jaře vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví rozsáhlou akci očkování proti obrně,

která probíhá i v Havířově. Protože se v našem státě vyskytuje obrna ve větších

epidemiích každých pět let a naposledy se vyskytla v r. 1953, měla by se opakovat

v roce 1958. Aby se tomu předešlo, podniká náš stát tuto velkolepou akci na

ochranu dětí. Bylo zakoupeno sérum v Kanadě za mnoho miliónů korun a budou

očkovány všechny děti předškolního věku, rozené před 1. říjnem 1956 a všichni

žáci prvních tříd všeobecně vzdělávacích škol.

Péče o žáky

Ve školním roce 1956 – 57 byli žáci pod dohledem školního lékaře Dr. Holeše.

Na počátku roku se všichni podrobili všeobecné prohlídce. Během roku navštívili

ÚNZ, oddělení krční a nosní a všem byl prohlédnut a opraven chrup.

Žáci 1 – 5 postupného ročníku byli očkováni koncem května proti dětské obrně.

Příslušné ročníky se podrobily očkování proti neštovicím. V květnu 1957 prohlédl

Dr. Kovář žactvo 2. tříd a žáky cvičící v ZTV.

Poměry kulturní

Školy

Do září 1957 byly v Havířově otevřeny tyto školy :

1. jedenáctiletá střední škola s 19 učebnami, kde se vyučuje t. č. 26 tříd s 1 030

žáky. Výnosem ze dne 27.6.1956 č. j. 19539/56 – A – II dalo Ministerstvo

školství a kultury souhlas, aby od 1.9.1956 byla osmiletka přeměněna

v jedenáctiletou střední školu s devátým postupným ročníkem ve školním roce

1956 – 57.

Jedna osmiletá střední škola v Havířově I s 16 učebnami, kde se vyučuje 26 tříd

s 919 žáky a jedna osmiletka v Havířově III s 20 učebnami pro 34 tříd s 1 238

žáky.

Polská národní škola s třemi třídami s 87 žáky. Zvláštní škola s 3 učebnami pro 7 tříd se 103 žáky, 3 třídy jsou vyučovány

v klubovnách domu družin a jedna třída v kabinetě.

V prostorách MNV v budově Pavky Korčagina je hudební škola, která má 5

učitelů. Tato škola zahájila činnost v roce 1956 s třemi učiteli a 90 žáky. V roce

1957 počet učitelů stoupl. Stoupl i počet žáků na 150. T. č. ( září 1957 ) má škola

7 učitelů a jen čtyři učebny, což působí značné obtíže.

OSŠ Havířov, počet učitelů

V roce 1956 – 57 bylo nově ustanoveno na této škole 11 učitelů. Celkem má škola

34 učitelů. Ředitelkou školy je s. Božena Němcová, zástupci jsou Miloslav

Kučírek a Květoslav Kaczor.

Stav žactva

Na počátku roku 1956 – 57 měla škola 1057 žáků, na konci 1049 žáků.

Počet žáků české národnosti 933

Počet žáků slovenské národnosti 102

Počet žáků ruské národnosti 3

Počet žáků polské národnosti 2

Počet žáků maďarské národnosti 9

Z celkového počtu se přihlásilo 213, tj. 26,6% do náboženství.

PO

PO uspořádala v době maďarských událostí besídku ve prospěch fondu

solidarity.Celkem bylo fondu odevzdáno 2 100 Kč. Funkcí skupinové vedoucí PO

byla pověřena učitelka Rutová. Podařilo se zajistit a vybavit několik místností ve

vedlejší budově školy pro činnost PO. Oddíloví vedoucí byli získáni z hornického

učiliště a z ČSM a 9 z řad mladých učitelů. Dále za podpory SRPŠ byli získány za

oddílové vedoucí dvě matky a jeden otec. Celkem bylo založeno 15 oddílů, počet

pionýrů vzrostl na 450, tj. 65,3%.

DM

V družině mládeže byla zřízena dvě oddělení pro 99 dětí, jejichž počet klesl

koncem roku na 65 dětí. V družině byl dodržován režim dne, aby si děti zvykly na

pravidelnou přípravu na vyučování i na odpočinek. Zvláštní péče byla věnována

dodržování osobní hygieny, slušnému stolování a šetření veřejného majetku.

Prospěch žáků

Na konci školního roku prospělo na škole 974 žáků, tj. 93,83%, neprospělo 48,

tj. 4,62%, nebylo klasifikováno 11 žáků, 16 žákům byla povolena opravná

zkouška. 18% žáků 6 – 8 postupového ročníku prospělo s vyznamenáním.

SRPŠ

Sdružení rodičů a přátel školy uspořádalo 6 třídních schůzek a 5 členských schůzí.

Byla vyhlášena soutěž v účasti rodičů na schůzích SRPŠ. Nejpěknějšího výsledku

dosáhli rodiče žáků 2.D třídy, kde byla tř. učitelka Kantorová. Kromě toho se SRPŠ zabývalo přednáškovou činností na svých. schůzích a ve spolupráci

s ředitelstvím školy byla uspořádána rodičovská univerzita I. stupně, na kterou se

přihlásilo celkem 105 rodičů.

SRPŠ pomáhalo organizačně zajišťovat všechny větší podniky školy, jako

divadelní představení „Čarovné dudy“ a „Neohrožený Mikeš“, slavnost k uvítání

„Děda Mráze“, prvomájovém průvodu, radostného odpoledne pro děti k MDD.

Na konci školního roku věnovalo SRPŠ knihy nejlepším žákům v ceně 1380,-

Kčs, pro hudební kroužek zakoupilo basu za 1 500 Kčs., ředitelnu a sborovnu

vybavilo záclonami. Na dárky „Dědy Mráze“ věnovalo 5 542,-Kčs a na pohoštění

dětí při MDD 3 200,-Kčs.

1. OSŠ Havířov I, počet učitelů

K 1.9.1956 bylo na škole 20 učitelů. Od 1.9.1957 bylo zde ustanoveno 15 nových

učitelů. Dva odešli. Ředitelem školy je s. J. Helštýn.

Stav žactva

Na počátku roku 1956 – 57 měla škola 703 žáků, 30.září 1957 1030 žáků.

Počet žáků české národnosti 939

Počet žáků slovenské národnosti 82

Počet žáků polské národnosti 5

Počet žáků řecké, makedonské,

bulharské národnosti 4

PO

Koncem roku 1956 – 57 bylo v PO organizováno 75% žáků od 3. do 8. třídy. Byly

zde však neustálé potíže s vedoucími a proto nebylo možno dosáhnout žádoucí

úrovně. V rámci pionýrské organizace vznikly zájmové kroužky. Nově zavedené

předměty, jako ruční práce, praktická práce v dílnách, práce v domácnosti,

zájmovou činnost dětí značně podporovaly. Žáci pracovali v kroužku

mičurinském, turistickém, šachovém, loutkářském, pěveckém a recitačním. K 30.

září 1957 bylo 10 zájmových kroužků a ve 12 oddílech bylo 343 pionýrů,

tj. 76,3%.

ČSM

V listopadu 1956 byla na škole založena učitelská organizace ČSM, která si

vytkla za cíl rozšiřování obecného vzdělání členů a péči o PO a ČSM.

Žáci se přihlásili do žákovské organizace ČSM stoprocentně. K 30. září 1957 byly

na škole 4 skupiny se 127 členy ČSM ( 92,5% ). Pedagogickým poradcem byl

stanovený prof. Novotný. Skupina rozvinula rozsáhlou kulturní činnost.

Uspořádala několik besed a rozhlasových relací. Vznikl kroužek tančení, který se

přihlásil do STM a kroužek divadelní.

Prospěch žactva, SRPŠ

Po provedení opravných zkoušek prospělo ze 777 žáků 708 žáků, tj. 91,1%,

neprospělo 63 žáků, nebylo klasifikováno 6 žáků. Spolupráce s rodiči spočívala hlavně v různých akcích ( Děda Mráz, MDD, dva

společenské večírky ) a ve finanční pomoci rodičů škole. Z prostředků SRPŠ byla

zakoupena pro školu hoblice, skříňky s nářadím, fotografický zvětšovací aparát,

sada závitníků – 2450,-Kčs. Všem vystupujícím žákům a nejlepším žákům

v každé třídě byla věnována kniha.

MěPS uspořádala s úspěchem pro rodiče rodičovskou univerzitu s propagačně

pedagogickým zaměřením. 5 přednášek vyslechlo 465 rodičů.

Zapojení školy do spolupráce s veřejností a naopak

Žáci se zapojili do předvolební kampaně, pomohli upravovat hřiště, organizovali

úpravu okolí školy, odpracovali zimní brigádu u Bytostavu a nejvyšší ročníky se

v plném počtu přihlásily na chmelovou brigádu. 15 žáků vykonávalo v PO funkci

pionýrských vedoucích, 4 žáci byli výpomocnými cvičiteli v Tatranu. V lednu

uzavřela I.OSŠ patronátní smlouvu se závodním klubem Bytostavu v Havířově.

S kombajnovou úderkou ČsČK velkodůlu Zárubek udržovala škola písemný styk.

Školu navštívili zástupci místní posádky a určili instruktora pro vyučování branné

výchově a zapůjčili pomůcky. Žáci opět předvedli kulturní programy při MDŽ, při

volbách, na ustavujících schůzích ONV a MNV.

Představitelé ONV a MNV předali 5. června třem pionýrům a ČSM knížky na

památku prvního zasedání.

Brigády

V akci zvelebování škol a jejich okolí odpracovali žáci a učitelé 472 hodin.Na

různých brigádách v obci 726 hodin a 100 hodin na brigádách zemědělských a u

Bytostavu.

Sběr

Za školní rok 1956 - 57 nasbírala I.OSŠ 2 450kg odpadových surovin, průměrně

31,3kg na žáka. Pro zaktivizování sběru byla vyhlášena soutěž ve sběru od 1.3. do

31.5.

OB, kulturně osvětová zařízení

Zatímco koncem roku 1956 se činnost OB soustředila převážně na rozšíření rady

OB a na zřizování různých kroužků a kurzů při OB, dochází v srpnu 1957 k určité

změně. Někteří členové rady OB jsou odvoláni a jsou navrženi jiní. Ve vedení OB

nastává změna. Pro Havířov I a II je ustanoven s. Kutal a pro Havířov III

s. Borovec. V říjnu 1957 je jmenován nový správce V. Klimeš. S. Klimeš dal

konkrétní náplň výhledovým plánům OB po stránce organizační, ideové i kulturně

výchovné. Pro nemoc byl však nucen se vedení OB vzdát. Po s. Klimešovi byl

schválen radou MNV za zatímního správce s Borovec, za tajemníka s. Kubal.

Práci osvětové besedy ztěžovaly stále mnohé překážky. Havířovu chybí na příklad

kulturní místnosti, prostředky na kulturu, není zde kulturní a společenský dům,

atd. Jsou zde však provizoria, kde je možno kulturní a společenský život

organizovat. Je nutno říci, že se pomalu organizovat začíná. Svědčí o tom celá

řada akcí, které zpestřily život havířovských občanů během roku 1957. Tak na příklad zcela pěkně se rozběhla činnost některých kroužků : kroužku pěveckého

„Dalibor“, pod vedením s. Kalusové, dále rytmického, pod vedením s. Hartlové,

dramatického, který vedl s. Polášek, esperantského, pod vedením s. Schwebbera

a jiných.

U příležitosti 2. výročí města od 23.12. do 5.1. byla uspořádána fotoamatérská

výstava o vzniku a životě města.

Začátkem prosince mladí básníci, spisovatelé a malíři Ostravska ve spolupráci

s lidovou knihovnou připravili večer poezie a prózy. Z prací mladých ostravských

autorů L. Javorského, V. Juřiny, F. Lazurit, J. Veselského, M. Plachého a

J. Šiguta. Současně otevřeli výstavu posledních prací malířů Radana Kuchaře

a L.Z. Pospíšila.

Různé

Cizinecký ruch

Havířov navštěvují poměrně často různé delegace cizinců, kteří sem přijíždějí, aby

si prohlédli výstavbu města. Během roku 1957 navštívily město tyto delegace :

7/5 Bulharská parlamentní delegace

12/5 Italská delegace KSJUV

12/6 Arménská, Rumunská parlamentní delegace

22/6 Francouzští novináři

24/6 Belgický zástupce ÚV KSB

16/5 Dr. František Kahuda, ministr školství

14/6 Vyšší průmyslová škola Báňská Bystrica

26/6 Návštěva sovětských občanů

V prosinci1957 navštívila esperantský kroužek v Havířově rakouská esperantistka

T.G. Byla to první zahraniční esperantistka, která u nás v Havířově byla.

Vyprávěla o své vlasti a mírovém esperantském hnutí v Rakousku a o touze

prostých rakouských občanů po míru. Naše město se jí velmi líbilo.

Úrazy

10.11. došlo před budovou Pavky Korčagina k neštěstí. Model letedla, který byl

mládencem z Havířova III roztáčen v kruhu na laně a létal tak dosti vysoko

k radosti přihlížejících dětí i dospělých, nešťastnou náhodou spadl a smrtelně

zranil na hlavě chlapečka, který v nemocnici zemřel. Letadélko bylo tímto

způsobem pouštěno již několikrát a děti se sbíhaly z celého okolí, aby tuto atrakci

shlédly. Nikdo netušil, že jednoho z dychtivých diváků to bude stát život.

Zápis za rok 1957 vypracovala : Dr. M. Nováková

Ilustrovala :

Přepsala : Ema Volná

Převzal : 1958Správa obce

Doplňovací volby

Dne 13. dubna šli obyvatelé nových obvodů našeho města k volebním urnám, aby

zvolili své zástupce do NV. Volili také občané těch obvodů, jejichž zástupci

nemohli svou funkci dále zastávat.

Šlo celkem o 26 obvodů, doplněný NV čítá 121 členů.

Činnost MNV

Aby se zapojil do osvětové i správní práce široký okruh občanů, byly ustanoveny

v jednotlivých obvodech uliční výbory. Ve schůzích uličních výborů se řeší spory

a problémy občanského soužití, debatuje se zde o výstavbě města, občané jsou

zapojováni do různých brigád při terénních úpravách a podobně.

MNV informuje uliční výbory o všech svých usneseních a hodnotí pravidelně

jejich práci. Důkaz, že tato práce je úspěšná a zaslouží pochvaly je výsledek

uličního výboru č. 1, který vybudoval ve svém obvodu dětské hřiště a zřídil

houpačky pro děti. Pěkná je také snaha některých uličních výborů ( např. č. 10 )

zařizovat ve volných prostorách, ve sklepích tzv. kulturní místnosti, kde jsou

dětem promítány filmy a kde lze organizovat drobné kulturní akce. Tak např.

uliční výbor č. 11 zorganizoval takto dětské divadelní skupinky a uspořádal pro

občany besedy s lékaři a soudci z lidu.

Uliční výbory vykonaly již v Havířově mnoho prospěšné práce.

Komise

Zcela nová je komise pro cikánskou otázku. Má 7 členů. Provedla návštěvu

cikánských rodin, jejichž příslušníci pracovali u podniků provádějících stavbu

města, i ostatních rodin, prověřila jejich bytové poměry, zjistila počet dětí školou

povinných a vypracovala návrh opatření, která bude nutno v tomto směru provést

do konce listopadu. Jde hlavně o zajištění docházky dětí do škol ( 20 žáků ), dále

o zlepšení hygienických podmínek bydlení, zvláště na Stavařově, v evidenci osob

cikánského původu, bydlících v budově Pavky Korčagina v souvislosti se

zajištěním zápisu o kurz pro negramotné.

Protialkoholní poradna

Vzhledem k tom, že se v našem městě dosti často setkáváme s alkoholismem, byla

ustavena protialkoholní komise při MNV, která se má zabývat nezdravými

výstřelky pramenícími z tohoto sociálního zla. Počáteční působení této komise

bylo dosti obtížné. Do první protialkoholní poradny se nedostavil totiž ani jeden

občan.

Bude třeba úzké spolupráce mezi občany města, aby práce této komise byla

úspěšná a blahodárná a aby bylo tak pomoženo mnohým občanům, jimž alkohol

narušuje pracovní morálku, podlamuje síly a rozvrací rodinu. Důležitá usnesení

Dne 4.3.1958 ve svém usnesení žádá rada NV, aby v rámci výstavby byl řešen

i vstup do města. Dále upozorňuje na přelidněnost bytů v Havířově.

Dvoupokojové byty, které se většinou staví, neumožňují růst rodiny a rada proto

žádá, aby ke dvoupokojovým bytům byl přiřazen kabinet, což by vyřešilo

problémy rodin s dospívajícími dětmi.

8.4.1958 Rada NV schválila vyhlášení měsíce dubna za měsíc jarního úklidu,

slíbila zajištění zavezení a asanace skládky odpadků.

6.5.1958 Rada na základě projednání rozboru zaměstnanosti obyvatel v Havířově,

uložila vedoucím funkcionářům, aby předložili rozbor zaměstnanosti ONV

a KNV s požadavkem o zajištění cca 1 000 pracovních příležitostí pro ženy

v Havířově, do roku 1965 a dalších 1 000 míst do roku 1970 v rámci výstavby

nových závodů v ostravském kraji.

3.6.1958 Rada ukládá odboru výstavby, aby projednal s komisí pro ozelenění

nutnost prověření velikosti a stáří stromků, které se vysazují a doporučuje, aby

v Havířově byly vysazovány stromky vzrostlejší.

30.9.1958 Na své schůzi 30.9.1958 usnesl se MNV na několika důležitých

opatřeních. Byla např. řešena cikánská otázka a bylo rozhodnuto, že bude

ustavena komise pro cikánskou otázku, která vypracuje plán pro převýchovu

cikánských rodin, trvale bydlících v Havířově a že bude ostře bojovat proti

rasismu.

Vzhledem k růstu počtu dětí projedná s s. Gibovem urychlení dokončení stavby

škol a bude se trvat na dodatečné zahrnutí projektu zvláštní školy do 6. etapy

výstavby a na zařazení technického projektu 17třídní školy, školy polské a školy

hudební.

Je totiž skutečně nutné zajistit stavbu škol v předstihu. I při otevření dalších dvou

škol se neustále školy musí učit na dvě směny a je zde vážné nebezpečí, které není

vůbec nadsazeno, ale přesně vypočteno, že v letech 1959 až 1960 situace bude tak

kritická, že se bude muset přikročit ke 3směnnému vyučování.

Zvlášť palčivá je výstavba zvláštní školy, neboť stále přibývá dětí, které musí do

této školy docházet. Dnešní stav je 125 dětí.

Dále bylo hovořeno o odvozu odpadků, který stále není uspokojující. Následkem

poruchy na Dukle a tím přerušení navážky haldoviny na skládku, zabředly se tam

dva Kuka vozy. Služba čistění města upozornila na silný zápach šířící se ze

skládky odpadků.

7.10.1958 Rada prověřila funkcionáře, aby vypracovali návrh na umístění „Tesly“

buď v budově Pavky Korčagina, nebo v novém objektu a po předložení plánů

příslušným činitelům, aby byla vytvořena delegace, která by ministra o přijetí

a návrh s ním projednala.

2.12.1958 Rada doporučuje zasedání schválit vyhlášku o udržování sjízdnosti

silnic i v zimě a ukládá svolat příslušné činitele MH a s nimi vyhlášku projednat. Veřejný život

Výbor žen

Výbor žen v našem městě vyvíjel bohatou činnost. Vysílal své členky do sociální

komise, do občanského aktivu, do protialkoholní komise, vysílal aktivistky do

stálých komisí, do sborů občanských kontrolorů i do uličních výborů. Vzhledem

k tomu, že ve městě je malá pracovní příležitost v místě pro ženy a že přesto

podniky přijímají pracovnice z jiných míst, pořídil VŽ seznam žen s odbornou

kvalifikací a provedl spolu s komisí pracovních sil průzkum možností zaměstnat

ženy v n. p. Bytostav.

VŽ pomáhal při výkupu obilovin i sena. Připravil kurzy šití, stříhání, vaření,

otevření dětského koutku.

Výbor žen v únoru 1958 přijal výzvu ústeckých žen, aby se všechny ženy naší

republiky zúčastnily akce nazvané : „Cesta na světový kongres Mezinárodní

federace demokratických žen vyšitá kvítky“. Pro ženy Blízkého a Dálného

východu i lat. Ameriky bude totiž problém uhradit cestu na kongres svým

zástupkyním, a tak ústecké ženy přišly s návrhem, aby se vyšívaly kapesníčky,

které budou zaslány ženským organizacím do jiných zemí. Ty je rozprodají

a získají peníze na cestu.

Rada MNV

Na schůzi 11.2. byl schválen návrh obchodní komise k vyhlášení socialistické

soutěže mezi prodejnami o putovní vlajku MNV „Vzorná provozovna města

Havířova“. Soutěž byla vyhlášena na základě připomínek občanů o nedostatcích,

které se stále v naší distribuci vyskytují.

1. máj

V předvečer svátku práce byly ve všech vhodných místnostech předmájové

taneční zábavy a před budovou Pavky Korčagina večerní ohňostroj s veselicí.

V den 1.máje byl uspořádán mohutný průvod a po projevu promenádní koncert.

Odpoledne byl před budovou Pavky Korčagina bohatý kulturní a zábavní pořad.

Poměry hospodářské

Komunály

1.dubna byl MNV vytvořen v Havířově podnik Komunálních služeb. Tomuto

havířovskému závodu bude podléhat 23 vyčleněných provozoven oblasti okresu

Ostrava – venkov. Budou to na příklad sběrny prádla, provozovny malířství

a natěračství, fotoateliéry, sklenářství, pohřební služba, holičství a kadeřnictví,

květinová síň, dámské a panské krejčovství. Byla rovněž zřízena elektroopravna,

která provádí veškeré opravy elektrospotřebičů, stavby hromosvodů, televizních

antén atd. s počtem zaměstnanců 132.

4.dubna byly dány do provozu dva osobní vozy pro autotaxi. Prodejny

Ke dni 28.února 1958 bylo v Havířově 72 prodejen, 3 restaurace, 3 hostince,

1 vinárna a mléčný bufet.

Polní hospodářství

Protože je stále vykupována půda pro další výstavbu města jeví se velký úbytek

orné půdy. Podle soupisu ploch jeví se skutečný stav orné půdy ke dni 1.1.1958

119,25ha. Na tuto výměru je v Havířově celkem 205 zemědělců, z toho133

zemědělců do 0,55ha, 55 zemědělců od 0,50ha a 17 zemědělců nad 2ha. Z toho je

patrno, že u nás převládá malovýroba a vzhledem stálému úbytku zemědělské

půdy není také možno provádět socializaci zemědělství, proto v Havířově dosud

nebylo založeno JZD.

Poměry lidopisné

Obyvatelstvo

Ke dni 31.12.1957 bydlelo městě Havířově celkem 25 300 obyvatel. Včetně obcí,

na jejichž území Havířov vznikl, jde o :

Havířov 25 300 obyvatel

Šenov 4 990 obyvatel

Šumbark 920 obyvatel

Dolní Bludovice 2 140 obyvatel

Celkem 33 350 obyvatel

V květnu 1958 byl v Havířově průměrný věk 22,88 roků

muži 22,94 roků

ženy 22,81 roků

Velkým problémem havířovským zůstává stále fluktuace, kterou způsobují

přechodní pracovníci na dolech a ve stavebnictví. Podle dosavadních zkušeností

jednou z hlavních příčin proč pracovníci odcházejí z dolů a stěhují se z Havířova

je i malá příležitost zaměstnání žen. Stejná příčina odchodu do jiných krajů je

u mladých mužů i to, že zde nemají možnost založit rodiny, protože nebylo

dostatek dospívajících dívek. Na území města byly např. 3 učiliště, tito mladí

muži zde pracovali do vojenské prezenční služby a pak šli pryč.

Kulturní poměry

Školy

Na úseku všeobecně vzdělávacích škol v současné době máme:

1 jedenáctiletku s 19 učebnami, ve kterých se vyučuje 17 tříd se 604 žáky 5 osmiletých středních škol ( proti 2 loňským ), z toho osmiletka v Havířově I,

Švermova ulice ( řed. S. Helštýn ), 19 učeben, kde se učí 21 tříd se 701 žákem,

4 třídy mají vyučování na směny

OSŠ v Havířově I, Komsomolská ulice ( řed. s. Koziorek ) má 17 učeben, kde se

vyučuje 21 tříd se 607 žáky. I zde 4 třídy mají vyučování na směny. Je zde také

9. postupný ročník, kde kromě výuky praktické znalosti pro život získávají

děvčata ( v počtu 20 ) znalosti od šití po vaření.

Další OSŠ je v září předaná budova v novém školním kombinátě v Havířově II,

Školní ulice ( řed. s. Sklenářová ), kde je 19 učeben, kde se učí 21 tříd s 737 žáky.

Kapacita již nestačí.

V Havířově III je OSŠ na ulici Pionýrů ( řed. s. Němcová ), je zde 18 učeben a

5 učeben v provizoriu v obytném bloku. V nich se vyučuje 22 tříd se 783 žáky.

Zde na OSŠ v hlavní budově je umístěna od 1.září také polská národní škola, která

má k dispozici 3 učebny, kde se vyučují 3 třídy s 88 žáky.

8. září t .r. byla v Havířově III na Jarošově ulici předána do užívání v pořadí již

5. osmiletka s 19 učebnami, v nichž se vyučuje 18 tříd se 647 žáky

( řed. s. Kučírek )

V Havířově I v budově školského kombinátu je provizorně umístěna zvláštní

škola s 7 učebnami, v nichž se vyučuje 9 tříd se vzrůstajícími stavy žáků – dnes

125 dětí.

V Havířově I v budově MNV ( v budově Pavky Korčagina v pravém křídle ) je

umístěna ve 2. patře hudební škola, která má jen 6 učeben ( bývalé kancelářské

místnosti ). Učitelů je 8, včetně ředitele. Hudební škola potřebuje alespoň 11

místností, již dnes má 223 žáků,

v přípravném ročníku je 76 žáků

na klavír se učí 96 žáků

na harmoniku 7 žáků

na housle 44 žáků

na dětský sólo zpěv chodí 12 žáků

Na jedenáctiletce ( s. řed. Bernatík ) vyučuje 27 učitelů, 5 správních zaměstnanců.

Na OSŠ Havířov I, Švermova ulice ( s. řed. Helštýn ) je 24 učitelů, 10 správních

zaměstnanců.

Na OSŠ Havířov I, Komsomolská ulice ( řed. s. Koziorek ) je 24 učitelů,

7 správních zaměstnanců.

Na OSŠ Havířov II, Školní ulice ( řed. s. Sklenářová ) je 24 učitelů, 5 správních

zaměstnanců.

Na OSŠ Havířov III, ulice Pionýrů ( řed. s. Němcová ) je 26 učitelů, 15 správních

zaměstnanců

Polská národní škola, Havířov III ( řed. s. Bulawa ) má 3 učitele

OSŠ Havířov III, Jarošova ulice ( řed. s. Kučírek ) má 21 učitelů, 5 správních

zaměstnanců

Zvláštní škola, Havířov I, Komsomolská ulice ( řed. s. Guňka ) má 10 učitelů

Hudební škola, Havířov I, ( řed. s. Štyvar ) má 8 učitelů, 1 správního zaměstnance

Na předprázdninové jedenáctiletce ( řed. s. Helštýn ) bylo 1091 žáků, z toho 1049

prospělo, 65 s vyznamenáním, neprospělo 51 žáků. OSŠ Havířov III ( řed. s. Němcová ) bylo 1282 žáků, 1203 prospělo, 70 žáků

neprospělo.

Na zvláštní škole se 113 žáky 105 prospělo.

Hudební škola měla 105 žáků, z nich 39 s výborným prospěchem, 66 prospělo.

V současné době máme v provozu 2 družiny mládeže pro děti zaměstnaných

matek s kuchyněmi a jídelnami.

Jednu v Havířově I na školském kombinátě, kde je ve výchově 119 žáků, zatím co

na stravu chodí 271 dětí.

Družina v Havířově III má ve výchově 90 dětí, na stravu chodí 2x tolik.

Provoz v družinách je od 7 – 17 hodin i v době prázdnin.

PO

Ve městě je 1 500 pionýrů, tj. asi 75% dětí pionýrského věku. Práce se zlepšila,

byl vyřešen nedostatek vedoucích.

OSŠ Havířov III, ul. Pionýrů má 23 pionýrských vedoucích, z toho 16 mladých

učitelek, zbytek rodiče.

170 pionýrů, 4 svazáci získali stužku Mladý budovatel.

Na jedenáctiletce bylo získáno z řad ČSM 59 chlapců děvčat jako vedoucí,

pomocníci a aktivisté při vedení pionýrských oddílů.

Na OSŠ Komsomolská ulice 60% dětí získalo stužku Mladý budovatel.

ČSM

ČSM při jedenáctiletce má 140 členů.Ačkoli je skupina velmi mladá, její kroužky

pracovaly velmi úspěšně. Byly to kroužky : politický, Fučíkova odznaku,

divadelní a taneční. Skupina uspořádala zdařilý karneval, večer Mozartovy hudby

a jiné zdařilé akce.

SRPŠ

Rodičovská sdružení pomáhají školám hmotně i v politicko – osvětové

a uvědomovací činnosti přednáškami, besedami, divadelními představeními. Má

to však jeden háček. SRPŠ to je vlastně skupina obětavých rodičů, kteří jsou

ochotni pomáhat za cenu největších osobních obětí. Ne všichni rodiče mají však

o školu zájem, jsou i takoví, kteří školu podceňují, ba ignorují a přesto, že si

mnohdy neví s dětmi rady, do školy nepřijdou. Máme v Havířově 4 355 žáků, na

členských schůzích SRPŠ a na třídních schůzkách to však vypadá často

nepřiměřeně tomuto počtu. Je nutné, aby se SRPŠ stala vpravdě masovými

organizacemi.

Patronáty

Je třeba, XI. sjezd KSČ na to klade velký důraz, aby každá škola navázala spojení

s některým výrobním závodem a vzájemně s ním spolupracovala.

Jedenáctiletka v Havířově II sjednala podrobnou smlouvu s rekultivačním

střediskem OKR v Dolní Suché, které umožní exkurze s praktickými ukázkami

práce v zemědělství. Dále patron poskytne škole vzorky umělých hnojiv, pozemek

k pokusům s umělými hnojivy, vzorky pěstovaných plodin ke školním pokusům. Zajistí dopravu žáků na pracoviště a zpět, zaplatí vykonanou práci dle platných

norem, věnuje odpadový materiál pro dílny, v rámci možností zástupci závodu se

zúčastní důležitých školních akcí na požádání školy atd.

Naproti tomu škola se zavazuje přispívat kulturně vzdělávací činností.

Mateřské školy

Pokud jde o jejich výstavbu je vybavenost města mateřskými školami dobrá. Do

září 1958 od počátku výstavby města jsme převzali od stavební výroby celkem 11

mateřských škol s počtem 31 tříd pro 930 dětí.

Z toho počtu byly 3 mateřské školy s 9 třídami převedeny pro jiné účely a to :

mateřská škola na 8. bloku jako dětský domov od 1.1.1957, mateřská škola na

bloku 21 v roce 1957 pro účely celotýdenní mateřské školy a mateřská škola na

bloku 11 pro účely Osvětové besedy.

To značí, že máme teď k dispozici 8 mateřských škol s 22 třídami. K 1.9.1958

bylo v provozu 16 tříd s 523 dětmi.

V letošním roce budou otevřeny ještě 3 další třídy. Jsou zde ještě potíže

s vybavováním mateřských škol. Jen vybavení 1 třídy základním nábytkem

( bez vybavení šaten a dalšího příslušenství ) stojí 23 800 Kčs. Kromě toho

nájemné a topení na našich mateřských školách představuje opravdu vysoké

položky. Tak např. za 1. pololetí bylo jen za nájem a topení zaplaceno 68 300,-

Kčs, takže částka rozpočtovaná na odvětví mateřských škol na rok 1958 byla v

1. pololetí přečerpána a bylo nutno zaslat některé faktury na ONV k refakturaci.

Do roku 1960 máme mít včetně objektů převedených pro jiné účely v Havířově 16

mateřských škol se 45 třídami pro 1230 dětí. Tolik o školách v našem městě.

OB

Vlastní kulturní činnost OB se rozvíjela jednak v zakládání zájmových kroužků

a dále v pořádání zábav pro širokou veřejnost.

Při OB je kroužek esperantský, loutkářský, rytmický, je tam dechové těleso

( 22 členů ), jsou tam pořádány hudební kurzy, vytvořil se fotokroužek, jehož

členové spolupracují s red. radou Havířovského informátora, dále kroužek

akvaristů. V bloku 11 byla upravena loutková scénka pro naše nejmenší. Svou

činnost zahájila 16.února hrou „Ponocný a strašidla“. Dále pracuje pěvecký

kroužek „Dalibor“.

Lidová knihovna

V lednu 1958 vlastnila L.K. knižní fond 7 388 svazků. Celkem bylo vypůjčeno

8 202 knih 1 213 čtenáři, z toho 468 mládeže.

Knihovna uspořádala během roku celou řadu přednášek. V okresním D.O. bylo

zřízeno dětské oddělení s čítárnou.

Dobrovolná tělesná výchova

V tělovýchovné jednotě Tatran cvičilo 222 žáků 1 – 5 tříd, 73 žáků 6 – 8 tříd a 10

žáků z 9 – 10 tříd. Cvičení se konalo v tělocvičně školy a na hřišti 2x týdně. Jako vedoucí byli ponejvíce učitelé. Žáci 10 tříd utvořili turistický kroužek a kroužek

košíkové a odbíjené, kroužek ZTV. Při PO kroužek taneční, soubor vedla

s. V. Olšanská. V krajském kole STM se umístil kroužek na 2. místě s tancem

„Bulba“.

Výstavní síň

8.července byla na Gottwaldově třídě v bloku 34 otevřena stálá výtavní síň a nová

prodejna Českého fondu výtvarných umělců. Otevřením této prodejny byl učiněn

první krok k rozšiřování uměleckých děl do domácností našich havířovských

občanů, kde stále ještě převládá výtvarný brak, dosud tak často nabízený

a z neznalosti kupovaný.

V nové prodejně lze zakoupit díla akademických malířů na měsíční splátky tak,

aby obraz byl splacen do jednoho roku. Takže dnes si může již každá havířovská

domácnost dovolit mít ve svém bytě uměleckou výzdobu.

„Prodaná nevěsta“

31.8.1958 u příležitosti otevření přírodního divadla v Havířově ( u Lučiny ) byla

uvedena opavskou operou „Prodaná nevěsta“. Nedostatkem bylo, že představení

se zúčastnilo jen 500 diváků.

KPU

Dne 2.září 1958 byl založen v našem městě s. Štyvarem, ředitelem hudební školy

a s. Bartuškou, vedoucím prodejny „Dílo“ Klub přátel umění, který si vytknul za

cíl seznamování širokých vrstev našich občanů se všemi druhy umění. Svou

činnost zahájil cyklem koncertů, na kterých vystoupili přední českoslovenští

umělci.

Na 1. abonentním koncertu vystoupil koncertní mistr, houslista Bruno Bělčík,

doprovázený prof. Františkem Rauchem.

Dále přijel do Havířova český nonet, který se právě vrátil z vítězného zájezdu do

Jihoafrické unie.

Po koncertech konala se vždy v kavárně „Na nábřeží“ beseda s umělci, kteří

vyprávěli své zajímavé zážitky ze zájezdů do zahraničí.

KPU zavedl také pravidelné besedy Klubu přátel umění, které se konaly každou

středu a kde byly promítány krátké filmy ze života výtvarných umělců, kde se

hovořilo s představiteli různých uměleckých oborů o hudbě, o literatuře,

architektuře a podobně.

Kulturní zařízení ve městě

Ve vlastním městě Havířově jsou t. č. k dispozici tato kulturní zařízení :

1) Kino v Havířově I pro 450 osob, které pořádá 3 představení denně

2) a v neděli 5 představení

3) Provizorní kino v Havířově III pro 220 osob, upravené ze schůzovací

místnosti bývalé jídelny národního podniku Pozemní stavby Havlíčkův

Brod, které bylo však provozně i hygienicky závadné a bude proto

adaptováno. Pro tuto adaptaci byla od sdružení OKD získána částka 150 000,-Kčs. Provádět ji bude firma „Okresní stavební podnik“. Výrobní

skupina spolu s mistrem výrobního výcviku OV – 13, kteří si akci zařadí

do svého plánu práce a budou na ní pracovat v normálních směnách. Mistr

bude zároveň vedoucí stavby.

4) Společenský sál v Havířově III, adaptovaný rovněž z bývalé jídelny

Pozemních staveb Havlíčkův Brod.

Vzhledem k tomu, že ve městě žije 25 300 obyvatel a že zde dosud není

divadelního sála a v městské části I a II ani není společenského sálu pro pořádání

větších společenských akcí, je to věru málo.

Dnešní stav obyvatel i výhled do roku 1960, kdy zde má být 141 000 obyvatel si

nutně vyžaduje stavbu kulturního domu.

Výstavba obce

Závazky Svazu architektů

V měsíci červnu se rozhodli příslušníci Svazu architektů ČSR v Havířově uzavřít

jako dar k výsledkům jednání XI. sjezdu KSČ tyto závazky v rámci akce

zvelebení města :

1) Přepracování investičního úkolu požární zbrojnice v Havířově III – Ing.

Igor Svoboda

2) Úprava lesíka a rekreačního střediska u Lučiny – arch. Karel Traub

3) Autobusová čekárna v Havířově III – Ing. Blažej Heiser

4) Terénní úprava u kulturního domu v Havířově III – Ing. Ota Waller

5) Dětské hřiště u Lučiny – Ing. Milan Hartl

6) Bufet u Lučiny – Ing. Radim Dejmal

7) Provádění aktivního dozoru při stavbě letního kina – Ing. Jindřich Burger

8) Vypracování investičního úkolu na nemocnici v Havířově a komunálního

zahradnictví v Havířově – Ing. Zdeněk Špaček

9) Spolupráce na dokončení pohotovostního sídliště v Dolní Suché

 a vypracování plánu rodinné výstavby u pohotovostního sídliště.

Uspořádání přednášek o výstavbě Havířova v Horní Suché, Karviné VI

a Čes. Těšíně – Ing. B. Firla.

Soutěže

V soutěži o vzornou provozovnu města Havířova zvítězila ve druhém čtvrtletí

prodejna papírnictví v Havířově II, kde je vedoucím s. Josef Mokrejš.

Různé

V prosinci 1958 navštívila Havířov maďarská vládní delegace. Město bylo

slavnostně vyzdobeno.

Děti ze škol tvořily špalíry. Ulice byly kropeny hadicemi a bláto seškrábáno.

Při vjezdu do Havířova III a Havířova I byly umístěny transparenty v obou

jazycích.

Návštěva vzácných hostů proběhla ve velmi přátelském ovzduší. Zápis za rok 1958 vypracovala : Dr. M. Nováková

Ilustrovala :

Přepsala : Ema Volná

Převzal :

 1959ŽIVOTOPIS

Narodila jsem se ve Frýdlantě nad Ostravicí roku 1926. Otec byl tehdy velitelem

četnické stanice – vysvětlení častého stěhování.

V roce 1933 byl nejprve přeložen do Karviné, kde jsme zůstali do září 1938

– zabrání Těšínska beckovskými fašisty. Museli jsme se vrátit zpět do Frýdlantu

a spolu s další rodinou žili v domácnosti strýce. Téměř po půl roce se stěhujeme

do Kunčic pod Ondřejníkem, zanedlouho do Velkých Bílovic a po dvou letech do

Napajedel, kde jsme zůstali do konce války. Odtud se vracíme zpět do Karviné

koncem roku 1945.

 V roce 1948 byl otec - zproštěn služby a odchází pracovat na Velkodůl 1.máj

( dříve Barbora ) v Karviné 2, kde setrval do svých 70 let – 12 roků. Dnes, kdy ani

jako důchodce nemůže zůstat bez práce, je velmi platným členem občanského

výboru v Karviné 2.

Prohlížím – li svá vysvědčení, není bez zajímavosti, že první a část druhé třídy má

razítko Frýdlant nad Ostravicí, zbytek obecné školy a první třída měšťanské

Karviná, druhá Frýdlant, třetí Velké Bílovice, jednoroční učební kurz Podivín,

dvouletá odborná škola pro ženská povolání Napajedla, živnostenská pracovna

Uherské Hradiště a po tříleté praxi v dámském krejčovství Masarykův státní ústav

ke vzdělání učitelek odborných škol pro ženská povolání Brno.

Poslední typ školy čtenáři napoví, jaké povolání jsem si zvolila. Avšak ještě před

maturitou nám bylo oznámeno, že odborné školy budou zrušeny a během prázdnin

se máme „přeškolit“ na učitelky škol národních, nebo mateřských. Proto 1. září

1949 nastupuji jako výpomocná učitelka, teprve po externí maturitě jako učitelka

na národní škole v Karviné 2 – Jindřichova kolonie. Po dvou letech jsem školu při

pedagogické škole v Orlové, po třech letech na Pedagogický institut v Ostravě

a po dvou letech ( zrušením katedry výrobní práce ) nastupuji 3. září 1962 na

základní devítiletou střední školu v Havířově IV, ulice Vítězslava Nezvala.

Protože mi není uznána aprobace pro vyučování v 6. – 9. třídě, studuji dálkově.

Zbývá dodat, jak se tedy já, laik, dostávám ke psaní kroniky. O tom v „Doslovu“

za zápisem roku 1961.

Pozn. kronikáře : - dán do výslužby

Odkud jsem čerpala materiál, spolupracovníci.

1. Komplexní rozbory činnosti jednotlivých odborů Městského národního

výboru

a) místního hospodářství ( obchod, doprava, podniky společného

stravování, bytové záležitosti aj. )

b) zemědělství – zpracoval s. Budík, učitel základní devítileté školy

v Havířově – Bludovicích

2. Komplexní rozbory Komunálních služeb města Havířova a elektrárny

v Havířově – Suché

3. Zápisy rad Městského národního výboru a) správa města – hlavní část zpracovala tajemnice Městského

národního výboru s. Dagmar Palachová

b) výstavba

c) tělovýchova a sport

d) kulturně osvětová zařízení – zpracovala s. Pavla Myšková, učitelka

základní devítileté školy v Havířově IV, ul. V. Nezvala

e) školství – hlavní část zpracoval s. Blažek, učitel základní devítileté

školy v Havířově III, ul. Pionýrů

4. Různé

 „Hlasy Havířova“, tisk, brožury

Ústní podání – historický nástin vývoje města – Ing. arch. Zdeňka Špačka,

ředitele Krajského ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Ostravě – hlavního

projektanta Havířova

Část připravované studie o Havířovu s. R. Prokopem, odb. asistentem

Pedagogického institutu v Ostravě – viz historický nástin vývoje obyvatel

Politický život města ve zpracování s. Z. Zusky, politického pracovníka

Krajského výboru strany v Ostravě.

Zprávy ze závodů – plynárny 28. října v Havířově – Suché.

Podklady pro přehled o peněžnictví opatřeny ze Státní spořitelny, pobočky

v Havířově.

Všem, kdož pomáhali, můj nejvřelejší dík!

Poděkování patří vedení školy ( řed. . Bílkovi, zástupci s. Plecháčovi ),

členům učitelského sboru základní devítileté školy v Havířově IV, ul.

V. Nezvala, za pochopení při dokončování zápisů i s. Mil. Myškovi, odb. as.

Pedagogického institutu v Ostravě za odborné rady.

Závěrem několik slov vysvětlení :

Přes všechnu snahu a dobrou vůli nemohla jsem sehnat potřebný materiál pro

zápisy některých částí – zejména roku 1959, částečně i roku 1960 – proto

souhrnné zprávy;

V úvodní části „Historického nástinu vývoje města“ vycházím z fakt,

uvedených v „Úvodu“ zápisu roku 1956, neboť s jeho obsahem jsem se

seznámila teprve počátkem března 1963, kdy jsem dostala do rukou kroniku se

zápisy let 1957, 1958. Ponechávám původní znění této kapitoly úmyslně

– chci čtenáři předložit celkový přehled s výhledem do budoucna.

V textu užívám zkratek ( charakteristický rys doby ), jejich vysvětlení je však

za každou částí.

Podrobnější zprávy možno vyhledat v příručkách, brožurách aj. – „Přílohy ke

kronice“ – jejichž seznam opět uvádím za jednotlivými kapitolami. HISTORICKÝ NÁSTIN VÝVOJE MĚSTA A JEHO

OBYVATEL

Vývoj města

Po dvouletém plánu vyplynula nutnost umístění nových pracovníků

v hornictví. Každý závod si vybral místo, na kterém mínil postavit za rok

určitý počet bytů. Tuto výstavbu sídliště nikdo komplexně neřídil, nikdo se

o nic nestaral. Byla to sídliště bez jakékoliv vybavenosti – jejich výstavbu

usměrňovaly jen názory a návrhy podniků. V podstatě šlo o noclehárny.

Příkladem těchto sídlišť jsou dnešní sídliště v Havířově – Suché, Šumbarku,

sídliště Šenov – Šumbark, Ostrava – Poruba.

Když se spočítaly všechny náklady na zařízení potřebné pro několik obytných

bloků ( kanalizace, zdroj vody, plynu, atp. ), zjistilo se, že jde o velké sumy,

přičemž získané životní prostředí neposkytovalo nic, kromě vlastního bydlení.

V této době, v roce 1951, byl referentem odboru výstavby Krajského

národního výboru v Ostravě Ing. arch. Vladimír Meduna, dnes profesor

a rektor Vysoké školy technické v Brně. Soudruh Meduna vyvolal

( prostřednictvím města ) revizi stávající výstavby s návrhem změny drobné

sídlištní výstavby ve větší celky. Po projednání a schválení KNV a po

usnesení vlády o výstavbě socialistických měst na Ostravsku, bylo započato

s projekcí a s výstavbou tří sídlištních celků : Poruba v ostravské části

ostravsko – karvinské pánve, Havířov v orlovské a Karviná – Stalingrad, Ráj

pro část karvinskou.

Z uvedených sídlištních celků navazují dva na starou zástavbu ( Ostrava,

Karviná ) – jedině Havířov je budován jako nové samostatné město, bez vazby

na starou zástavbu.

 Proč vznikl právě v těchto místech?

Hlavním kriteriem pro umístění nových sídlištních celků bylo :

Zásoby uhlí a vyhovující dojíždění pracovníků do zaměstnání.

Uhelné sloje se táhnou od Odry k Beskydám do Polska a dolů na Příbor.

Vycházelo se z požadavku, aby vzdálenost dojíždějících do zaměstnání

nepřesahovala zhruba 30 minut. Z těchto hledisek bylo proto třeba vytvořit

mezi oblastí Karviná – Místek nový sídlištní útvar. Nejprve se vycházelo

z možnosti využití starých bytových fondů ( Ostrava, Karviná, Místek ). Když

tyto byly nedostačující, bylo nutno řešit otázku novou výstavbou – ale

v takovém místě, které by nebylo poddolováno, kde by nedocházelo

k poklesům půdy a tím k poškozování budov. O vyhledání takového místa

rozhodovalo uložení vrstev uhlí. Tak na příklad Poruba u Ostravy je vystavěna

na území, kde se uhlí nevyskytuje ( za Odrou ). Pokud se týká Havířova

– v této oblasti došlo k tektonické poruše , která měla za následek, že

v prostoru Dolní Datyně, Havířova – Bludovic a Albrechtic se uhlí dostalo

místy do hloubek až 1 200m pod terénem. Této tektonické poruše se říká porucha bludovická. I kdyby v budoucnu došlo k dolování, účinky činnosti by

se vůbec neprojevily na povrchových škodách.

Závěr : uhlí a dojížďka byly dva hlavní faktory.

K nim přistupuje řada dalších. Především napojení na dopravu, tj. na dopravu

železniční ( železniční trať Ostrava – Český Těšín ), na dopravu silniční

( silnice číslo 11 : Ostrava – Český Těšín na Slovensko ). Havířov má tedy

umístění po dopravní stránce velmi výhodné.

Další faktory : zásobování energií a vodou, a to tak, aby nebyly daleko zdroje

tepla, plynu a elektřiny ( v sousední Dolní Suché teplárna, čistírna plynu

– v Karviné elektrárna ). Pokud jde o zajištění vody – tento problém byl

poměrně nejobtížnější ( slabá stránka celé ostravské pánve; v těžebné oblasti

je nedostatek vody ). Zásobování vodou se mohlo řešit pouze přívodem vody

z Beskyd, tak zvaným beskydským přivaděčem.

Dále : přírodní, hygienické a terénní podmínky. V prostoru Šumbark

– Bludovice se vyskytuje táhlý terénní jazyk mezi Lučinou a Sušánkou. Terén

je asi 30 – 40 m nad údolím Lučiny, takže území není zasahováno mlhami ( je

naopak dobře provětráváno ) a má výhodné přírodní okolí ( zalesnění

prakticky ze tří stran : sever, východ, jih ). Na Lučině u města má být

vybudována přehrada – odtud název části města „Na nábřeží“. Nejen výhodné

přírodní podmínky blízkého okolí, ale i možnost rekreačních zájezdů do

blízkých Beskyd i slovenských hor. To byly důvody pro založení města

Havířova.

Proč forma města?

Vyplývá z toho, že určité vybavení možno vybudovat a je provozně

hospodárné, pro určitý počet obyvatel. Plné vybavení města, včetně divadla

( činohry ) umožňuje asi 50 000 obyvatel.

K myšlence výstavby socialistických měst na Ostravsku dochází v roce 1951.

V roce 1952 se začíná projektovat a současně stavět. Výstavba však začíná

bez směrného plánu, pouze dle konceptu projektantů.

Směrný plán, který byl vypracován během výstavby ( začal se zpracovávat

v roce 1954, dokončen v lednu 1956, schválen však mnohem později )

zachytil některé skutečnosti prvních etap, konkrétně I. až III.

V tomtéž roce ( 1952 ) zřídil KNV sekretariát pro výstavbu socialistických

měst, kde byla přímo projekční složka ( pracovala v budově KNV v Ostravě,

pod vedením Ing. Vladimíra Meduny ). Na tomto pracovišti byly zpracovány

konceptní generely všech tří měst, tedy i Havířova. Na generelu Havířova

pracovali : Ing. arch. Drahomír Machát, Ing. arch. Rudolf Spáčil, Ing. arch.

Otakar Nový. Současně se zpracoval zastavovací plán 1. etapy, na kterém

pracovali : Ing. arch. Zdeněk Špaček, Ing. arch. Drahomír Machát, Ing. arch.

Rudolf Spáčil, Ing. arch. Otakar Nový. Současně se zpracoval zastavovací plán 1. etapy, na kterém pracovali : Ing. arch. Zdeněk Špaček, Ing. arch.

Drahomír Machát, Ing. arch. Rudolf Spáčil.

Byly zpracovány i technické projekty inženýrských zařízení, tzn. komunikace,

vodovody, plynovody, kanalizace a projekty bytové výstavby. Inženýrské

projekty zpracoval Stavoprojekt Ostrava, bytovou výstavbu Stavoprojekt

České Budějovice a Olomouc. Projekty byly ihned předány stavební výrobě

– Pozemní stavby Opava a Brno, které zahájily výstavbu ještě v roce

1952.Vzhledem k současnosti projekce a výroby, nebylo možno vybudovat

celoměstské definitivní zdroje tepla, vody a elektrického proudu. Proto byla

1. etapa vytápěna lokálně ( kamny ) do doby, než byl vybudován teplovod

z elektrárny v Dolní Suché. Voda byla napojena na místní studny z Dolních

Bludovic a Šumbarku, než bylo vybudováno provizorní napojení na orlovský

vodovod a definitivní beskydský přivaděč.

Jedině plyn byl definitivně napojen na čistírnu plynu v Dolní Suché.

Kanalizace byla vypouštěna do rybníku pod Šumbarkem, odtud dále do

Lučiny ( proto ona libá vůně, která v té době obtěžovala cestující při jízdě

autobusem do Ostravy! ).

Tato etapa, tj. část dnešního Havířova I a II, měla ve výstavbě současně

vybavenost ( kino „Radost“, restaurace „Na nábřeží“, mateřské školy, školský

kombinát, jesle, potravinářské prodejny ) – do užívání však byly předány

později než byty – s ohledem na obtížnější výzdobu. První byty byly

dokončeny v roce 1953, vybavenost postupně od roku 1954. Nejpozději byly

provedeny komunikace a sadové úpravy.

Ještě před rozhodnutím o výstavbě města byl v roce 1951-52 v jeho prostoru

postaven internát pro učně ostravsko-karvinských dolů, nesoucí jméno Pavky

Korčagina. Tento byl při řešení města vkomponován do jeho organismu. Před

výstavbou byly vybudovány i bloky tzv. sídliště Šenov-Šumbark ( dnešní III.

čtvrť ) bez jakékoliv vybavenosti. I toto sídliště bylo zahrnuto do organismu

města, doplněno o další objekty a potřebnou vybavenost.

Zastavovací plán Havířova III zpracoval Stavoprojekt Ostrava ( inž. arch.

Zdeněk Špaček, inž. arch. Drahomír Machát ), projekty inženýrských zařízení

a projekty občanské vybavenosti i bytů zpracoval Stavoprojekt Liberec.

Výstavba : Pozemní stavby Havlíčkův Brod, později Bytostav, který vznikl

jako podnik ostravsko-karvinských dolů ( delimitací stavební správy

Pozemních staveb Brno a Havlíčkův Brod ). Po určité době přešel Bytostav

pod řízení ministerstva stavebnictví a po územní reorganizaci ( v roce 1960 )

mezi podniky, řízené Krajským národním výborem v Ostravě. Celková výstavba Havířova rozdělena do 8 etap

1. etapa

Součástí výstavby 1. etapy byl „Stavařov“ s jídelnou ( dnešní kulturní dům

Bytostavu ) : 3 bloky, které sloužily a slouží k ubytování „stavařů“ – bloky

vystavěny jako první obytné domy.

Celá výstavba vyrůstala z minimálních provizorií. Než byl vystavěn

„Stavařov“, byly přechodnými ubikacemi objekty u kostela, které slouží

dodnes jako skladiště. Výrobě byly předány i některé objekty státního statku

( naproti kostela ) jako dílny a skladiště. Vybudováno výkladiště u nádraží,

garáže.

Proti myšlence nových měst se objevily různé protinávrhy, které se snažily

jejich výstavbu ohrozit. Podařilo se to celkem v době procesu se Slánským,

kdy došlo k zastavení příprav výstavby socialistických měst. Vznikly

kontraverze mezi ústředními orgány, které byly vyjasněny tím, že došlo

k pozvání sovětských expertů ( arch. Verigin z Leningradu ). Expertiza

potvrdila správnost soustředění výstavby do tří měst, takže zanedlouho bylo

pokračováno na dalších projektech i ve výstavbě ( prakticky „na černo“ ).

2. etapa

2. etapa vyprojektována v roce 1953 – zastavovací plán a inženýrská zařízení

provedl Stavoprojekt Ostrava ( inž. arch. Zdeněk Špaček, inž. arch. Drahomír

Machát ). Objekty, tj. bytová a občanská výstavba, Stavoprojekt Olomouc.

Výstavbu prováděly Pozemní stavby Opava.

3. etapa

Projekt zpracován v roce 1954 – zastavovací plán a inženýrská zařízení

Stavoprojekt Ostrava ( inž. arch. Zdeněk Špaček, inž. arch. Josef Kellner ),

objekty a občanskou vybavenost projektoval Stavoprojekt Brno, Praha

a Ostrava. Stavěly Pozemní stavby Opava a Bytostav.

V této době se organizovalo pracoviště, respektive ateliér, přímo na staveništi

v Havířově náborem většinou mladých ( nejmladšímu 26, nejstaršímu 35 let )

projektantů z Prahy a z Brna. Tak vznikl ateliér Stavoprojektu Ostrava

v Havířově, který zajišťoval projekty dalších etap. Původně byl umístěn

společně se stavební výrobou na Stavbařově – po čase přestěhován ( stavební

výroba potřebovala místnosti pro ubytování zaměstnanců ) do bytů na bloku

č. 8. V roce 1959 pracoviště ateliéru v Havířově zrušeno ( následkem

reorganizace projektových prací ) a přestěhováno do budovy Stavoprojektu

v Ostravě.

Projektanti ateliéru se zapojili i do práce MNV, aby pomohli realisovat život

v navržených městských celcích a naopak, aby zkušenosti z praktického života

aplikovali do dalších projektů. Poslanci města byli : inž. arch. Miloš Kratina, inž. arch. Zdeněk Špaček,

Ferdinand Dobeš, inž. arch. Otto Walter, Leopold Szotek, Vlasta Uhlířová.

Kromě toho byl s. Špaček členem rady MNV a s. Kratina poslancem ONV.

4. etapa

Od 4. etapy dokumentace komplexně zpracována ateliérem v Havířově

a schvalována radou KNV, respektive vládou ČSR.

 4.etapa rozdělena na A, B – tvoří s centrem města jeden celek. Projekty

v roce 1955 – 56 , generální projektant Stavoprojekt v Ostravě; zastavovací

plán zpracovali inž. arch. Radim Dejmal, inž. arch. Igor Svoboda a inž. arch.

Blažej Heiser. Výstavbu prováděl Bytostav, objekty projektoval Státní

projektový ústav.

Součástí této etapy je telekomunikační ústředna ( projektoval s. Svoboda

– postavena ) a pekárna bílého pečiva – staví se.

5. etapa

Projekty v roce 1957 – skládá se z 2 okrsků ( 2. okrsku IV. Čtvrti a 2. okrsku

V. čtvrti ). První okrsek zpracoval inž. arch. Otto Walter, druhý inž. arch.

Milan Hartl.

V 1. okrsku – věžové domy na ulici Leninově v Havířově IV ( blok 62 o 11

podlažích, blok 64 – 9 podlaží ), situována jedna mateřská škola, jedny jesle,

KSmH ( blok 62 a 64 ) a na ulici Pavlovově ( v bloku 63 ) umístěno obvodní

zdravotní středisko.

2. okrsek – škola ( střední průmyslová škola hutnická a dnešní ZDŠ 1. – 5.

p. r. ) na ulici Makarenkově; z vybavenosti mateřská škola a jesle, které nejsou

realisovány, na ulici Zápotockého ( blok 57 ) rozestavěna restaurace a kavárna

s bufetem, obchody. Ve 2. okrsku postavena první panelová výstavba

v Havířově i v kraji vůbec – celkem 8 bloků – stavěly Pozemní stavby

v Ostravě. Od této doby provádí výstavbu Bytostav.

6.A etapa

Projekt v roce 1958 – 3. a 4. okrsek IV. čtvrti zastavovací plán inž. arch.

Jindřich Burger a inž. arch. Milan Hartl; celkem asi 1 500 bytů.

Z důležitějších staveb : věžový dům na ulici Dimitrovově ( u bloku 76 ), který

ukončuje Leningradskou třídu, věžový dům na ulici Bludovické ( bloku

101A), jako samostatný celek realisován objekt prodejny potravin typu C

( samoobsluha ), objekt jeslí, dvě 17ti třídní školy, dům družiny mládeže, dvě

mateřské školy.

U 6. etapy svépomocí postaveny garáže podle zastavovacího plánu. V této

části bylo poprvé začato s blokopanelovou výstavbou ze struskopemzobetonu.

Výstavba není dosud dokončena – probíhá dokončování fasád na ulici

Bludovické ( blok 101A ) a terénních úprav. 6.B etapa

1. okrsek VI. čtvrti - projekt v roce 1958 – inž. arch. Blažej Heiser. Věžový

dům o 11 podlažích s mateřskou školou, částečně vestavěnou, dva objekty

KSmH, které nejsou dosud realisovány. Okrsek není stavebně dokončen

– chybí fasády, dva objekty KSmH a terénní úpravy. Snaha zachovat se

setkala jen s částečným úspěchem – během výstavby některé stromy zahynuly.

7.A etapa

Projektováno v roce 1959 – inž. arch. Karel Traub – 1 100 bytů. 3 věžové

domy ( blok 148 s restaurací, blok 132 s mateřskou školou, blok 127).

U věžového domu na ulici Leninově ( bl. 148 ) použito litého betonu

s posuvným bedněním.Z dalších staveb : 24třídní škola, potravinářské

středisko typu C ( samoobsluha ) na ulici 1.máje ( u bloku 125 ), řešeny jesle,

prodejna galanterie na ulici Zápotockého ( u bloku 129 ), prodejny místního

hospodářství na ulici Turgeněvově ( u bloku 131 ) – počínaje jeslemi není

realisováno. Pod nynější ulicí Majakovského se nachází mulda se struhou,

která byla zasypána.

7.B etapa

Projekt vypracován v roce 1960 – přes 1 500 bytů – inž. arch. Zdeněk Špaček.

Dva bodové domy s výměníkovými stanicemi o 9 podlažích, z cihel. Zbývající

obytné domy z blokopanelu. Z vybavenosti není postaveno nic a jsou

plánovány : dvě mateřské koly, jeden školský kombinát, tj. dvě školy po 17

třídách s družinou mládeže, potravinářské středisko typu C( samoobsluha ) na

ulici 40. výročí KSČ ( u bloku 171 ), jesle, fotolaboratoř na ulici Zápotockého

( u bloku 169 ), velkoprodejna Pramen s mléčným bufetem na ulici

Lumumbově ( u bloku 161B ). Plánovaná výstavba kulturního domu, pošty,

lékárny a restaurace na ulici 40. výročí KSČ ( u bloku 171 ) se přesouvá.

Příslušné prostory budou doplněny bytovou výstavbou.

Vlastní výstavba objektů začala v roce 1961, bytová výstavba předána do

užívání v roce 1962. Nejsou dokončeny inženýrské sítě a terénní úpravy.

8.A etapa

Projektoval inž. arch. Josef Kellner v roce 1960. Z nejdůležitějších staveb :

12ti podlažní dům s potravinářským střediskem – není dosud realisován,

stejně jako mateřská škola. 3 bodové domy – z blokopanelu.

8.B etapa

Projektováno v roce 1960 – 61 – inž. arch. Otto Walter. Projekt se začal

zpracovávat jako experimentální okrsek podle usnesení Krajského výboru

strany ze září 1960. Usnesení nebylo zajišťováno, jak ze strany KNV, tak i ze

strany ostatních partnerů investiční výstavby. Proto došlo k tomu, že původní

záměr je realisován pouze v omezeném rozsahu.

V tomto experimentálním okrsku měly být vyzkoušeny následující problémy : 1. Nový způsob řešení obytného okrsku s vyloučením domovní vybavenosti

z obytných domů kromě sklepů a kočárkáren. Tyto jsou soustředěny do

tzv. pavilónů obytných skupin. Jde o umístění prádelny, klubovny, dílny,

prostorů pro prodejní automaty ( rohlíky, mléko aj. ).

2. Technologie bytových staveb je řešena z blokopanelů ze starých typů

 – v roce 1963 mají být realisovány 3 bloky jako prototypy z nových typů

s vyšším standardem ( 40m2

 obytné plochy a 60% tří a vícepokojových

bytů ). Občanská vybavenost se projektuje a bude realisovat jako

montovaná ze struskopemzobetonových prvků.

3. U inženýrských zařízení je použito tzv. kolektorů – betonových kanálů,

kde jsou vedeny všechny inženýrské sítě kromě kanalisace a plynu. Kanály

jsou průlezné, takže umožňují jakoukoliv údržbu potrubí bez rozkopávání

terénu.

 Zatím probíhá výstavba předstihových veřejných investic a několika obytných

Bloků blokopanelové technologie.

Městské centrum

Projektováno v roce 1958 – 59. Vycházelo se ze směrného plánu. Vypsána

celostátní soutěž, vypsána KNV. Podle vítězného návrhu, který vypracoval

prof. Emanuel Hruška z Bratislavy, byl zpracován podrobný plán centra

– provedl inž. arch. Bronislav Firla. Dle toho vypracován úvodní projekt

kolektivem pod vedením hlavního architekta inž. Zdeňka Špačka a hlavního

inženýra Miloše Kratiny.

Členy kolektivu byli : inž. arch. Bronislav Firla

 inž. arch. Milan Hartl

 inž. arch. Igor Svoboda

 inž. arch. Blaho Heiser

 inž. arch. Radim Dejmal

 arch. Karel Traub

 inž. Adolf Balon

 inž. Jindřich Jendrůlek

Úvodní projekt řeší zástavbu prostorů městského centra z bytových objektů

s vestavenou vybaveností a samostatných objektů : divadla, radnice a hotelu.

Prostory jsou řešeny v samostatných útvarech dle funkční náplně. Hlavní

shromažďovací prostor s budovou radnice a premiérovým kinem je oddělen

od dopravy. Klidný, parkově upravený prostor s budovou divadla s otevřením

na nábřeží. Prostor dopravní při křižovatce s umístěním distribučních zařízení

( obchodní dům, dům potravin „Labužník“, zařízení pro služby – Dům služeb,

spořitelna ). Tržní náměstí a prostor reservy pro vyšší městskou vybavenost

zatím parkově upraven. Realisováno :

Dům potravin „Labužník“, na Fibichově ulici se staví blok 33B s Domem

služeb a věžovým domem o 13 podlažích; začala se výstavba bloku 34C na

ulici Dělnické, kde má být umístěna spořitelna.

Blok 56 se společenským domem a varieté na ulici Zápotockého je

vyprojektován – není však ve výstavbě. Totéž platí o bloku 45 na ulici

Zápotockého a tržním náměstí.

Radnice, divadlo, obchodní dům a hotel jsou zatím mimo plán realisace a ani

se projekčně nezajišťují.

 Závěrem

Na směrném plánu přímo pracovali :

s. Špaček, s. Kratina, s. Balon, s. Traub, s. Dobeš, s. Hartl, s. Firla,

s. Obadálek.

Generálním projektantem Havířova je Stavoprojekt Ostrava. Hlavním

architektem města inž. arch. Zdeněk Špaček, hlavním inženýrem Miloš

Kratina, po jeho odchodu inž. Adolf Balon.

 Vysvětlení zkratek

KSČ - Komunistická strana Československa

 KNV - Krajský národní výbor v Ostravě

ONV – Okresní národní výbor v Ostravě

MNV – Místní národní výbor v Havířově

ČSR – Československá republika

KSmH – Komunální služby města Havířova

ZDŠ – základní devítiletá škola

Stavoprojekt – Státní projektový ústav v Ostravě

 V příloze

Havířov ( č.1 )

Havířov – geografická charakteristika města ( č. 2 )

Obyvatelstvo

Při zahájení stavebních prací žilo v původním katastru dřívějšího sídliště, kam

patřila pouze hornická obec Šumbark, asi 2 000 obyvatel. Do roku 1952

určovala celkový migrační růst lidnatější havířovská čtvrť Šenov – Šumbark,

od té doby převládá v přistěhovalectví obyvatel vliv horních čtvrtí města a trvá

dosud.

Při sloučení obou sídlišť ( 1955 ) měl Havířov přibližně 12 000 obyvatel, za

další dvě léta 21 000 lidí, koncem prosince 1958 však 25 000 a k počátku roku

1960 31 575 trvale bydlících obyvatel.Rozšíření městského katastru o území

čtyř sousedních obcí ( Dolní Suchá – 7 681 obyvatel, Šumbark – 873 obyvatel,

Dolní Bludovice – 2 111 obyvatel, Životice – 625 obyvatel ) znamenalo

přírůstek 11 290 lidí, takže mezi městy Severomoravského kraje zaujímá Havířov počtem obyvatel 48 986 k počátku roku 1961 – čtvrté místo, když

předstihl tak důležitá průmyslová střediska jako Přerov, Šumperk, Vsetín,

Frýdek – Místek, Krnov a bývalé zemské sídlo Slezska Opavu. Mimo to má

havířově přechodný pobyt 1 500 hornických učňů a 2 500 pracovníků

zaměstnaných dočasně v dolech a ve stavebnictví. Do konce výstavby města

se předpokládá průměrný roční přírůstek 7 000 – 7 500 osob, takže v roce

1964 dosáhne město kolem 70 000 obyvatel. Krátkodobý bouřlivý vývoj

Havířova poskytuje statistické službě a hospodářským orgánům zajímavý

demografický obraz, který by měl být sledován všemi zainteresovanými

činiteli s největší důsledností. Bohužel, opatřování věrohodných

faktografických údajů je ve všech nových sídlištích velmi obtížné a často

těžce dosažitelné.

Základní údaje o migraci a přirozené měně obyvatel Havířova.

UKAZOVATEL 1956 1957 1958 1959 1960

Přistěhovalectví 5 240 4 445 4 845 6 638 6 600

Vystěhovalectví 1 125 1 311 1 048 1 125 1 440

Migrační

přírůstek

4 115 3 144 3 797 5 513 5 160

Počet narozených 659 784 717 806 925

Natalita 36,8 36,8 28 25,3 24,2

Počet zemřelých 70 94 116 93 149

Úmrtnost 3,9 4,4 4,5 2,9 3,9

Přirozený

přírůstek

589 690 601 713 776

Počet sňatků 126 112 153 199 282

Sňatečnost 7 5,2 6 6,2 7,4

Uvedené demografické veličiny v podílových ukazatelích byly vyčísleny vždy

k počtu obyvatel koncem příslušného období a neobsahují údaje za připojenou

obec Dolní Suchá, která si uvedla statistiku o obyvatelstvu samostatně.

Zajištěná diference v některých číselných podkladech Státního úřadu

statistického a Městského národního výboru v Havířově může být

k srovnávacím účelům použitých dat prakticky zanedbána. Počet narozených

dětí se kromě roku 1958 stále zvyšuje, natalita ( počet narozených na každých

1 000 obyvatel ) však zvolna klesá, neboť mnohem rychleji přibývá obyvatel

města stěhováním než populačním přírůstkem, tj. v důsledku absolutního

přebytku narozených nad zemřelými. Z tabulky je zřejmá vysoká natalita,

malá úmrtnost a jen průměrná sňatečnost, protože byty dostávají hlavně

rodiny.

Havířov je městem mladých lidí. Jejich příznivá věková skladba nese typické

znaky městské populace, ale oproti sídlištím vzniklým dříve má širší základ dětských ročníků, které v jiném prostředí zastínil produktivní věk. Důležitým

znakem obyvatelstva je dvougenerační skladba, vyplývající z přidělování bytů

lidem v reprodukčním věku s dětmi, nebo rodinám, jimž se narodily děti po

nastěhování do města později. Projevuje se to zvýšeným podílem ekonomicky

aktivních osob od 20 do 40 let, nadprůměrným počtem dětí do 10 let

a nepatrným množstvím starších lidí.

 Věkové složení

Věkové složení obyvatel je následující :

děti do 7 let______________________________ 18,5%

děti a mládež od 8 do 15 let_________________ 19,6%

mladí lidé od 16 do 26 let__________________ 19%

osoby od 27 do 40 let______________________ 32,9%

obyvatelstvo nad 40 let____________________ 10%

Čtyři desetiny havířovského obyvatelstva připadají na děti a osoby do 18 let,

nadpoloviční převahu vykazuje skupina produktivního věku, starších lidí nad

60 let bydlí ve městě pouze 2%, tedy asi čtyřikrát méně než činí celostátní

procentuální podíl této věkové skupiny. Průměrný věk obyvatel je 23 let

a přistěhovalectvím mladých manželství i s rodiči se nepatrně zvyšuje.

Obyvatelstvo připojených obcí nemá již tak příznivé věkové složení, protože

počet dětí v rodinách je zde poněkud menší, zato podíl starších lidí větší, což

je zvlášť typické pro zemědělskou obec Dolní Bludovice a Životice. Muži jsou

početnější než ženy v sedmi pětiletých věkových skupinách – úhrnný poměr

lze vyčíslit tak, že 1 000 mužům odpovídá 988 žen. U dospělých lidí je rozdíl

obou pohlaví v počtu osob minimální – ukázka stavu roku 1959 : 9 456 mužů

a 9 468, u dětí do 15 let je více chlapců než děvčat – ovšem početní stav mezi

pohlavími se rychle vyrovnává.

Národnostní složení

Město obývají lidé několika národností. Pestré národnostní složení je

reflexivní důsledek imigrace ze slovenských krajů a z pohraničního Těšínska.

Tento charakteristický rys Havířova nejvíce ovlivnily rodiny slovenských

občanů a přistěhovalí obyvatelé polské národnosti, dříve bydlících v okresech

Karviná a Frýdek – Místek. Přesný počet příslušníků jednotlivých

národnostních skupin nebylo dosud možno statisticky zjistit a proto jsme

závislí jen na přibližném odhadu. Do nedávna se předpokládalo, že počet

obyvatel slovenské národnosti bude minimálně jedna pětina osadníků ve

městě, avšak detailnější rozbor migračního původu obyvatel Havířova přinesl

jiné výsledky. Podle národnostní příslušnosti mají absolutní převahu Češi

– 82,5%, obyvatelstvo slovenské národnosti tvoří asi 12%, národnost polská

4%, maďarská a ostatní drobné národnostní skupiny 1,5%. Úředně platné

údaje o národnostním složení havířovských obyvatel se dají očekávat až po

zpracování materiálů posledního sčítání lidu, domů a bytů v ČSR ( 1961 ).

Všem obyvatelům města, bez ohledu na jejich mateřský jazyk, je zajištěna plná národnostní svoboda a mohou se všestranně vyžívat, což vnitřní

společenský život utužuje.

Třídní profil, zaměstnanost obyvatel

Třídní profil i zaměstnanost obyvatel odpovídají hospodářským cílům, jež

předurčily rozvoj Havířova, dokonce jsou jim organicky podřízeny – aby

Ostravsko koncentrovalo dostatečné zdroje vhodných pracovních sil. Za této

situace není překvapivé, že šest desetin výdělečně činných mužů pracuje

v hornictví, kdežto podíl jiných povolání je již menší. Z nich bydlí v Havířově

hutní a stavební dělníci, zaměstnanci dopravy, obchodu, služeb, zdravotnictví,

početná technická inteligence, učitelé, administrativní pracovníci

a v okrajových částech města také zemědělci. Palčivým problémem Havířova

je malá zaměstnanost žen. V současné době je zaměstnáno jen necelých 30%

ženských pracovních sil ekonomicky aktivního věku – ovšem ve srovnání

s rokem 1958 klesl podíl zaměstnanosti žen během dvou let o 3,5%. Uvedený

jev zasluhuje ještě vážného zamyšlení. Mnozí by se mohli podivovat, jak je

něco takového možné, leží – li Havířov v jedné z nejprůmyslovějších oblastí

republiky. V okolí města je sice rozvinutá průmyslová výroba, jde však

vesměs o těžká odvětví, kde není dostatek žádaných pracovních příležitostí

pro ženy. Určitou zábranou je také dvou až třísměnný provoz, obtížné

dojíždění do zaměstnání mimo Havířov a zatím ještě malá kapacita dětských

zařízení. Obchod, služby a stavební podniky mohou zaměstnat jen přiměřený

počet žen a na řadu dalších se již vhodné zaměstnání nedostává. Poměrně

nejvíce ženských pracovních sil zaměstnává školství, zdravotnictví,

administrativa, obchod a Komunální služby města Havířova. Dnešní stav by se

podstatně zlepšil, kdyby byl ve městě rozšířen výběr pracovních možností

vybudováním lehkého průmyslu.

 Co bylo podniknuto k uskutečnění výstavby závodu lehkého průmyslu :

Usnesením zvláštní komise ústředního výboru Komunistické strany

Československa pro zlepšení stabilizace sil dolů bylo : vybudovat na území

Havířova závod, který by řešil zaměstnanost žen.

Protože se zjistilo, že n. p. Tesla v Rožnově pod Radhoštěm zvětšuje svůj

závod, navázány styky – s. Fojtík ( Havířov ) s inž. Horou ( Tesla ).

Společnou intervencí získáno na ministerstvu ( na přímluvu ministra Jonáše )

14 miliónů Kčs. Obnos je dodnes uložen na ministerstvu všeobecného

strojírenství s tím, že jej obdrží kterýkoliv závod, bude – li v Havířově stavět.

Ihned započato s projekcí investičního úkolu – výroba neonek – ale nedlouho

poté, z rozhodnutí vlády ( o zprůmyslnění Slovenska ), musela Tesla rozšířit

svůj závod na Slovensko.

Následovala další a další jednání o výstavbě závodu – poslední s Oděvním

podnikem v Prostějově. Tato otázka zůstává proto nadále otevřena. Úroveň bydlení

Nově postavené bytové jednotky se vyznačují vysokým standardem vnitřní

vybavenosti. Většina bytů má komfortně zařízenou kuchyň s vestavěným

nábytkem, světlé pokoje, koupelnu, ústřední topení, plyn – tedy vše, co

odpovídá modernímu a praktickému bydlení. Na jednoho obyvatele se počítá

průměrně s 9m2

 obytného bytového prostoru, čímž se může pochlubit jen

málokteré město. V domech jsou instalovány ( obvykle pro několik vchodů )

elektrické pračky, ždímačky, elektrické žehlicí mandly, sušárny prádla – do

každého bytu je zajištěna pravidelná dodávka teplé vody.

Skladba používaného bytového fondu je dosavadním stavem poměrně příznivá

: asi 12% svobodáren a bytů jednopokojových, 54% bytů dvoupokojových,

10% bytů dvouapůlpokojových, 20,4% bytů třípokojových a 3,6%

třiapůlpokojových, nebo čtyřpokojových. V další etapě výstavby bude třeba

zvýšit počet tří a vícepokojových bytů a realisovat stavbu bytů pro důchodce

či zvláštní účely. Projekční a stavební složky by měly více dbát na účelnější

prostorové členění bytové plochy a užitkovou hodnotu vnitřního zařízení. Již

dnes by se měla ústředně řešit otázka garáží, odhlučnění bytů ( ta hlavně!! ),

instalace televizních antén jednotného ozelenění města ( do dnešního dne však

je dopřáváno plné fantasii obyvatel ).

Kulturní a společenský život

Kulturní a společenský život trpěl od začátku osidlování častým stěhováním

– přímý vliv uplatnilo i rázovité prostředí ve změněných sídelních

podmínkách, neboť do Havířova neustále přicházejí lidé z nejrůznějších míst,

mají rozdílné společenské i osobní návyky a v novém bydlišti si zvykají

pozvolna na kolektivnější soužití.

Vývoj vzájemných vztahů mezi lidmi je charakterizován v prvém období

aklimatizace určitou zdrženlivostí a chladem, takže běžný občanský styk

a veřejná aktivita obyvatel je menší.

Druhá fáze postupného sbližování se projevuje hledáním a vytvářením

nesmělých sousedských styků, opírajících se o drobné úkony vzájemných

služeb a o používání zařízení nejbližšího okolí domů. V následujícím období

vzrůstá účast všech na veřejném životě, vznikají lokální kulturní tradice

a upevňují se zájmová sdružení. Konečně závěrečná etapa vývoje občanských

vztahů znamená stabilizaci společenského a kulturního dění, utužuje funkční

charakter sídliště, dává každému možnost, aby ještě lépe vnikl do složité

problematiky svého města.

Životní úroveň

V přirozené souvislosti s tím, že Havířov teprve získával význačné

sociologické rysy typické městům, majícím obdobné složení obyvatelstva

– dostaly se do popředí otázky, které napomáhaly zvyšování životní úrovně

všech společenských vrstev podle sociálně ekonomického profilu pracujících,

o čemž svědčí tyto údaje : Téměř v každé 2. rodině bychom spatřili ledničku, jedna dvanáctina rodin si

již koupila osobní auto ( hůře to vypadá s garážemi ) a počet rozhlasových

přijímačů se rychle blíží celkovému množství domácností. A počet rodin na

jeden televizor? V roce 1959 – 2, 1960 – 1,74, 1961 – 1,65

Celkový počet televizorů : v roce 1959 – 5 233

 v roce 1960 – 7 299

 v roce 1961 – 8 767

Ani individuální stavba rodinných domků, družstevních bytů, nebo

rekreačních chat v Beskydách, u Žermanické přehrady a jinde není ojedinělá.

Peněžních úspor používají lidé k častým nákupům zboží osobní potřeby

– nikoli k zabezpečení ve stáří nebo nemoci, jak bylo dříve zvykem. Nelze

pochybovat, že obyvatelům města se žije dobře.

V příloze

Průzkum bydlení, prováděný v letech 1959 – 60 ( č. 3, 3a )

SPRÁVA MĚSTA

Mezinárodní den žen

Dne 3. března 1959 bylo první udílení odznaků mateřství v Havířově.

Místním národním výborem uděleno 130 odznaků Mateřství III. stupně

– ženám s 5 – 7 dětmi

Okresním národním výborem uděleno 30 odznaků Mateřství II. stupně

– ženám s 8 – 9 dětmi.

Krajským národním výborem uděleno 5 odznaků Mateřství I. stupně – ženám

s více než 10 dětmi.

Doplňovací volby

15. dubna schváleno na zasedání místního národního výboru odvolání šesti

poslanců z funkce ( ze zdravotních důvodů ).

Doplňovací volby se konaly 24. května 1959. Bylo zvoleno 26 poslanců

- z toho 20 v nově vytvořených obvodech ( dosídlení města ).

Složení národního výboru po doplňovacích volbách :

Celkem 141 členů

Z toho : mužů_______________ 100

 žen_________________ 41

 dělníků______________ 57

 důchodců____________ 10

 žen v domácnosti______ 25

 techniků a úředníků____ 49

členů KSČ___________ 85 Současně proběhly doplňovací volby do krajského národního výboru – zvolen

s. Povala.

14. listopadu odvolán z funkce poslance s. Lejčka ( přestěhoval se mimo

Havířov ).

Doplňovací volby konány 22. listopadu spolu s doplňovacími volbami do

okresního národního výboru.

Zvolen 1 poslanec místního národního výboru a 2 poslanci okresního

národního výboru.

Uliční výbory, výbory žen

Na základě zkušeností získaných návštěvou v Gottwaldově a s přihlédnutím

k potřebám města, schválila rada místního národního výboru reorganizaci

uličních výborů a výborů žen. V říjnu 1959 se rozhodla je ustavit podle

volebních obvodů členů národního výboru ( týká se uličních výborů! ),

popřípadě podle uzavřených stavebních celků.

V této době bylo v Havířově 26 uličních výborů, 3 osadní výbory a 2 výbory

žen na 34 000 obyvatel. Uliční výbory zahrnovaly v průměru 5 volebních

obvodů, tj. asi 500 voličů ( až 1 500 občanů ). Vzhledem ke složení

obyvatelstva, problémům,které mají řešit, byl uvedený stav neudržitelný.

Co jsou uliční výbory.

Nejdůležitějším úkolem rady národního výboru je zajištění co největší účasti

občanů na výkonu správy města. Ke splnění tohoto úkolu pomáhají radě

především uliční výbory.

Jejich posláním je tedy upevňovat spojení rady národního výboru

a obyvatelstva, rozšiřovat účast občanů na výkonu správy města, pomáhat

členům národního výboru při jejich práci ve volebních obvodech.

Skládají se z 5 až 15 nejlepších občanů obvodu.

 Základní úkoly :

pomáhat radě národního výboru při zlepšování vzhledu města – získávání

občanů k provádění potřebných úprav ulic, veřejných prostranství, domů

uskutečňovat občanskou kontrolu nad prací správců domů – udržování čistoty

bdít nad dodržováním pravidel socialistického soužití nájemníků

organisovat kulturně a zdravotně osvětovou práci

účastnit se organisování výchovy občanů k obranyschopnosti

organisovat občanskou kontrolu nad prací podniků, poskytujících služby

obyvatelstvu pomáhat při zajišťování účasti na besedách s občany, veřejných schůzích

a celoměstských kulturních akcích; poskytování připomínek a návrhů

k problémům, které by měly být řešeny, provádějí přípravu zasedání

v rámci rozšíření pravomoci jsou členové povinni vypracovat ( na požádání

odborů národního výboru ) posudky a charakteristiky na občany

– projednávají i žádosti občanů o směně bytů.

 Rada místního národního výboru se usnesla vytvořit celkem 73 uličních

výborů, 3 osadní výbory a reorganizaci uskutečnit ve třech etapách.

 

K 30. listopadu 1959 zvoleno 28 nových uličních výborů – úkol zvolit do té

doby 45 nebyl splněn – zbytek ustaven v roce 1960. Reorganizace se

osvědčila – zvýšila se aktivita členů.

Druhým úkolem bylo ustavení 6 výborů žen dle městských čtvrtí – volby

uskutečnit v prosinci 1959. Zvoleny 4, ve kterých pracovalo 50 členek.

Ustaven městský výbor žen s předsedkyní s. Růženou Bendovou.

Aktiv národního výboru

Zasedání místního národního výboru v lednu 1959 uložilo komisím rozšířit

aktiv o 273 občany. K 30. listopadu získáno dalších 74 občanů – vezme – li se

v úvahu reorganisace uličních výborů a výborů žen, byl úkol vysoce

překročen.

Na konci roku 1959 pracovalo u místního národního výboru

15 komisí MNV

4 komise rady

14 aktivů u odborů ( 190 občanů )

Připočítáme – li ke 141 členům MNV 767 občanů v aktivech, dostaneme

celkový počet osob ( 908 ), které zajišťují úkoly v našem městě.

Slavnostní zasedání MNV

Na slavnostním zasedání uděleny odměny občanům, kteří se podíleli na

zlepšování života ve městě. Při této příležitosti vyhodnoceny nejlepší uliční

výbory.

Na 1. místě – uliční výbor č. 25 – předsedkyně s. Eliška Gavelčíková

na 2. místě – uliční výbor č. 2 – předseda s. S. Kaczmarczyk

na 3. místě – uliční výbor č. 7 a 16.

Soutěž mezi NV

V roce 1959 soutěžil Místní národní výbor v Havířově s Místním národním

výborem v Novém Bohumíně a ve Starém Bohumíně. Po celé období soutěže

obsazoval prvé místo. Přehled o počtu obyvatel

Stav k 1.1.1959 – 25 451 obyvatel

Stav k 31.12.1959 – 31 575 obyvatel

Muži Ženy Dospělí

celkem

Chlapci Děvčata Děti

celkem

Obyvatelstvo

celkem

9 456 9 468 18 924 6 525 6 126 12 651 31 575

Uvedená čísla zachycují počet osob trvale hlášených – takže k celkovému

počtu, tj. 31 575 nutno připočítat asi 5 000, hlášených přechodně.

V roce 1959 uzavřeno 199 sňatků.

Narodilo se 326 chlapců, 310 dívek – celkem 636 dětí

Uvítáno do života 180 dětí, z toho troje dvojčata.

Zemřelo 36 mužů, 23 ženy, 10 dívek, 10 chlapců – celkem 79 osob

Bytové hospodářství

Vydáno celkem 1 933 výměrů zaměstnancům závodů na byty :

stavby_______ 156

NHKG_______ 6

různé________ 55

šachty________ 1 716

Delegace

26. března - A. Štítnický, Vojtěch Mihálik, Pavol Števček

5. června - Victor Paz Estenssoro ( bývalý president a současný

 velvyslanec Bolívie v Londýně )

26. července - holandská delegace

22. srpna - delegace španělská

4. září - hosté z Finska

19. září - zástupci Komunistické strany Švédska

12. září - delegace maďarská

30. září - sovětská vojenská delegace

22. října - delegace z Londýna :

 „Viděl jsem Vaše krásné, nové město a mluvil jsem s jeho

 občany, kteří věří sobě a socialistické budoucnosti. Je to

 nádherné poznání pro návštěvníka z kapitalistické země

 a inspiruje nás k tomu, abychom pilněji pracovali a rychle

 dospěli k socialistické Britanii.“

4. prosince - hosté z Norska

Vysvětlení zkratek

KSČ – Komunistická strana Československa

MNV – místní národní výbor

NHKG – Nová huť Klementa Gottwalda v Kunčicích POLITICKÝ ŽIVOT

Souhrnná zpráva za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961

VÝSTAVBA

Státní výstavba

Odevzdání rozestavěných akcí z roku 1958

Garáže a zbylá část školského kombinátu v Havířově

Zdravotní středisko v Havířově III

Mateřská škola ( u bloku 16 ) na ulici

17ti třídní škola v Havířově II

Tělocvična v Havířově III

Terénní úpravy ( i hřiště ) u školského kombinátu

Sportoviště v Havířově III

 Plán

Má být postaveno 1 570 bytů – z toho Bytostavem 1 165

Z terénních úprav v Havířově I, II, III : dlažby a zahumusování ; sadové

úpravy v Havířově I, II, III, IV A, IV B etapě

V projektu výstavby nádraží počítáno s rekonstrukcí vodovodního řádu pro

Havířov III a stavbou nadjezdu

Postupné označování ulic, číslování domů – do konce roku, včetně V. čtvrti

Distribuční jednotky na ulici Leninově v Havířově IV ( bl. 62, 64 )

V akci „Z“ ( zvelebení města )

V akci „Z“ má být postaveno :

Letní kino u Lučiny

Kluziště v Havířově II

Autobusová čekárna v Havířově III

Úprava polních cest a sjezdu k Lučině

Hodnocení

Bytostav odevzdal 1 363 + 50 bytových jednotek, tj. o 198 více než stanovil

Plán. Nesplněné úkoly – venkovní omítky – mají splnit do konce roku 1961.

Výstavba Kulturního domu v Havířově II nepokročila pro nedostatečné

materiální zajištění. Koupaliště – nesplnění způsobeno odvoláním pracovníků a jejich převedením

na jiné práce. Montážní práce s úpravou vody budou provedeny až v červnu

1961.

Nesplněny úkoly na sportovišti v Havířově III, družině mládeže a zdravotním

středisku na ulici Švermově v Havířově I ( blok 4b ).

Kanalisace splněna na 90% - zaviněno nedokončením kanalizační čistírny.

Závady opravovány pomalu, protože nejsou některé části strojního zařízení.

Provoz začne v červnu 1960.

Vodovod – výstavba probíhá před bytovou výstavbou – plán plněn vysoko nad

100%.

Komunikace plněny na 73%. Bytostavem nebyl proveden asfaltový koberec

s chodníkem živičné vozovky v 5. etapě. Inženýrskými stavbami Svinov je

pomalu postupováno na stavbě 6.B etapy.

Hrubé terénní úpravy před započetím stavby plněny nad 100%.

Sadové úpravy na 63% pro nedostatek pracovních sil a nepřipravené terénní

úpravy v 5. etapě pro nedokončení fasád.

Rozvod plynu – plán plněn na 80% zaviněno neprovedenou montáží regulační

stanice slynu 6. etapy a nemožností propojení plynu kolem bloku 57 na ulici

Zápotockého v Havířově V, kde jsou dvojité suterény ( provedení rozvodu je

vázáno na postavení suterénu ).

Teplovod proveden na 113% - postaveny primární přívody v 5. a 6. etapě.

Rozvod proudu. Vlivem špatné spolupráce Energetických rozvodných závodů

v Ostravě a Bytostavu není plán plněn. Etapa 4.B, 6.A jižní část jsou napájeny

z provizorního rozvodu. Propojení severní a jižní části 6. etapy znemožněno

tím, že se nestaví domy centra. V 5. etapě má být osvětlení dokončeno s více

než ročním zpožděním po dokončení posledních bytů. Rozvod na Havířov III

Šenov – Zadky vázne na nedostatku betonových stožárů.

 

Nedostatek vody zaviněn velkým suchem.

Nedostatky v topení ( kdy teplota v bytech klesla na 7 – 10° C ) způsobeny

tím, že výměníková stanice elektrárny v Dolní Suché dodávala místo

projektem předpokládaných 150 – 170° C teplou pouze 100 – 120° C teplou

vodu. Řešení bylo předáno prokuratuře – provedena rekonstrukce a propojení

s výměníkem bloku 44 na ulici Splněné úkoly : bytová výstavba

 vodovod

 hrubé terénní úpravy

Nesplněné úkoly : venkovní omítky

 komunikace

 rozvod proudu

 obchodní vybavenost

 fasády, na kterých závisí terénní a sadové úpravy.

Družstevní výstavba

Byty v Havířově jsou přednostně přidělovány zaměstnancům v hornictví,

takže zájemci jsou přesvědčováni o možnosti získání bytu družstevní

výstavbou.

Stavební bytové družstvo v Havířově bylo založeno na členské schůzi 14.

prosince 1959 s 22 družstevníky.

Úkol – získat 40 členů nebyl splněn.

Individuální výstavba

Se stavbou několika domů započato v roce 1956, avšak do dnešního dne

nejsou dokončeny.

Podniková výstavba

V rámci podnikové výstavby začaly stavět tyto závody :

důl Gottwald - 50 bytů

důl Suchá – Stonava - 26 bytů

Závěr

Naše město se prakticky staví od roku 1952. K dnešnímu dni bylo postaveno

8 100 bytů ( ve kterých bydlí asi 36 000 obyvatel ), 11 mateřských škol,

7 škol, 3 jesle, 2 lékárny, 1 dětský domov ( původně mateřská škola )

 a 3 zdravotní střediska.

Z vybavenosti slouží 126 distribučních jednotek všeho oboru.

Ze zařízení pro společné stravování jsou v provozu 3 restaurace II. třídy,

1 noční vinárna, 1 restaurační bufet.

Z vyšší vybavenosti kino ( „Radost“ )

Vyčíslený rozsah výstavby.

8 100 bytů……………………………… 583 200 000 Kčs

distribuční jednotky……………………. 36 000 000,- ʺ

restaurace………………………………. 10 200 000,- ʺ

kino s kavárnou………………………... 12 800 000,- ʺ

11 mateřských škol……………………. 12 650 000,- ʺ

7 škol…………………………………... 33 000 000,- ʺ3 jesle………………………………….. 3 000 000,- ʺ

2 lékárny………………………………. 950 000,- ʺ

1 mateřská škola sloužící jako dětský domov 1 200 000,- ʺ

207 400m2

 vozovek……………………. 45 628 000,- ʺ

111 033m2

 chodníků…………………... 5 551 650,- ʺ

kanalisace…………………………….. 22 096 000,- ʺ

vodovod……………………………… 8 971 196,- ʺ

plynovod…………………………… 3 960 000,- ʺ

výměníková stanice v Dolní Suché… 10 000 000,- ʺ

4km horkovodu z Dolní Suché…….. 10 000 000,- ʺ

8km horkovodní sítě ve městě……... 19 000 000,- ʺ

teplovody 20km……………………. 15 000 000,- ʺ

42 výměníkových stanic…………… 8 500 000,- ʺ

kanalisační čistírna v Havířově…… 31 000 000,- ʺ

17km beskydského vodovodu……… 57 000 000,- ʺ

 929 676 746 Kčs

 

 

PRŮMYSL

V roce 1959 není na území Havířova průmyslových objektů

ZEMĚDELSKÁ VÝROBA

V roce 1959 nebyly pro zemědělskou výrobu v Havířově příznivé podmínky.

Orná půda patřila vesměs drobným držitelům a její plocha se postupně

zmenšovala další výstavbou Havířova. Socialisace a zemědělská velkovýroba

proto nepřicházely v úvahu. Na zbývajících plochách orné půdy pěstovali

zemědělci běžné druhy zemědělských plodin : obilniny, okopaniny aj.

Živočišná výroba spočívala rovněž na drobných držitelích zemědělské půdy.

Zelinářství

Výrobou zeleniny ve větším měřítku zabýval se zelinářský závod báňských

staveb ostravsko – karvinského revíru v Dolní Suché, s jehož výstavbou se

započalo v roce 1958.

Myšlenka vybudovat zelinářský závod v Havířově nebo v jeho okolí zrodila se

u několika zemědělských pracovníků již v roce 1952. Jednalo se o využití

přebytečné tepelné energie z elektrárny v Dolní Suché. Iniciátory této

myšlenky byli především zemědělští pracovníci odborníci s. Emanuel Hlaváč

a s. Václav Dvořák. Tito se radili s dalšími odborníky a po několika letech došli k závěru, že je možno v prostoru plynárny postavit rychlírnu zeleniny.

K uskutečnění výstavby bylo třeba získat pracovníky komunistické strany

včetně s ústředním výborem Komunistické strany Československa, pracovníky

ostravsko – karvinských dolů a nadřízené orgány ( ministerstvo energetiky

a paliv ).

Od první myšlenky k definitivnímu rozhodnutí výstavby rychlírny zeleniny

uplynulo téměř pět let. Po vyhledání vhodných pozemků započalo se koncem

roku 1958 s úpravou terénu a s prvními výkopy pro výstavbu 3ha zasklené

plochy.Koncem roku 1959 dodány Havířovu první hlávky skleníkového

salátu.

V malém množství pěstovali zeleninu i drobní držitelé zemědělské půdy pro

vlastní potřebu.

Rybníkářství

V okolí Havířova jsou rybníky v povodí Sušanky. Původní výměra všech

rybníků činila 17ha. Při výstavbě Havířova a přeložky železniční trati Havířov

– Český Těšín, dále při stavbě silnice Havířov – Orlová došlo k přeložení

řečiště Sušanky ( v délce 1 700m ) a k zavezení tří rybníků.

 SLUŽBY OBYVATELSTVU

Komunální služby města Havířova byly nově zřízeným podnikem ke dni

1. dubna 1958. Jejich sídlo bylo zprvu v budově dnešní hudební školy v ulici

„Na schodech“, později v budově Pavky Korčagina v Havířově I. Základem

podniku byly provozovny, vyčleněné z těchto komunálních podniků :

Holičství a kadeřnictví města Ostravy

Komunální služby města Ostravy

Oděvní podnik města Ostravy

Okresní stavební podnik v Ostravě

Okresní průmyslový kombinát v Ostravě

Zahradnictví města Ostravy

Krajský kominický podnik v Ostravě

Vyčleněných provozoven bylo celkem 21, různých oborů podnikání.

Nově zřízené provozovny potýkaly se nejen s nedostatkem fondovaných

surovin, ale i s nedostatkem strojního a jiného vybavení. Přes všechny potíže

podařilo se vybavit provozovny do konce roku nejnutnějším zařízením

a připravit práce na ostatních provozech a dílnách, které byly postupně

otvírány začátkem roku 1959. Podnik řízen ředitelem, jímž byla s. Zdeňka Turková. Kromě ředitele

jmenován jeden náměstek : inž. Vladimír Bořucký. Po jeho odchodu

náměstkové dva : provozní – s. Raus, ekonomický – s. Klein.

Přehled provozoven

V roce 1959 stávající provozovny vybavovány, doplňovány personálem,

zřizovány nové – takže k 31.12.1959 vykazoval podnik následující složení :

Městská doprava : závodová nákladní služba ( 1 )

 autodrožky ( 1 )

 autogaráže ( včetně půjčovny skútrů – 1 )

Zdravotně – technické služby : prádelna ( 1 )

 holičství a kadeřnictví včetně kosmetiky

 a pedikúry ( 11 )

 fotoateliér ( 2 )

 pohřební služby ( 1 )

 kominictví ( 1 )

 úklidová služba včetně písárny a

 rozmnožovny ( 1 )

Zahradnictví a zemědělství : zahradnictví ( 2 )

Opravy a údržba : krejčovství – pánské i dámské ( 3 )

Místní průmyslová činnost : malířství a natěračství ( 2 )

 sklenářství ( 2 )

 elektroopravna ( 1 )

 údržbářská dílna ( 1 )

Prodejny a sběrny : květinové síně ( 2 )

 sběrna včetně půjčovny ložního prádla ( 5 )

Vyjma správy ( ředitelství ) podniku a centrálního skladu mají Komunální

služby města Havířova k 31.12.1959 38 účetních středisek se 180 zaměstnanci

( kromě učňů ). Mimo Havířov jsou provozovny ve Vratičově, Staré a Nové

Bělé a v Brušperku.

V rámci závodní školy práce proběhly krátké kursy v oboru holičsko

– kadeřnickém. Mimo podnik absolvovali zaměstnanci „Dny nové techniky“

v Karlových Varech a v Brně. Pravidelná závodní škola práce zatím neběží

– zahájení plánováno na duben 1960.

Fluktuace

Dosti značná byla fluktuace – zaviněná jak nedostatečnou kvalifikací

příchozích zaměstnanců ( zaměstnanci odcházejí ve zkušební době ), tak

i poměrně nízkými výdělky – ve srovnání s výdělky zaměstnanců v průmyslu.

Průměrný výdělek

Průměrný výdělek v roce 1959 – 1 088,.Kčs Ředitelem zůstává s. Zdeňka Turková.

Perspektivní vývoj

V 3. pětiletém plánu má být vybudována čistírna. Se stavbou se má začít

v roce 1964 – do provozu v roce 1966.

 

Od 1. ledna 1960 mají být vydány ceníky, kterými bude prakticky

zlikvidována individuální cenová tvorba. Chybou je, že ceníky docházejí

opožděně a mají obvykle zpětnou platnost.

OBCHOD A PODNIKY SPOLEČNÉHO STRAVOVÁNÍ

Souhrnná zpráva za rok 1959 – 60 v zápisu roku 1960

PENĚŽNICTVÍ

Souhrnná zpráva za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961

DOPRAVA

Souhrnná zpráva za rok 1959 – 60 v zápisu roku 1960

ŠKOLSTVÍ

Mateřské školy

K 1.lednu 1960 bylo v provozu :

9 celodenních mateřských škol s 23 třídami – 684 dětí

2 celotýdenní se 3 třídami – 65 dětí;

Celkem 11 mateřských škol, 26 tříd, které navštěvovalo 749 dětí.

Pro jiné účely ( mimo 2 uvedených v zápisu roku 1958 ještě pro národní školu

s polským jazykem vyučovacím ) jsou tedy uvolněny 3 školy se 7 třídami

a 210 místy.

Počet učitelek : 37

Vybavení.

Je nedostatek didaktických pomůcek, zejména hraček – což poněkud ztěžuje

výchovné cíle práce. Na několik let zůstává nadále nevyřešen problém umístění všech dětí

( zaměstnaných i nezaměstnaných matek ) před 1. rokem povinné školní

docházky.

I když je na většině škol dosahováno dobrých výsledků, setkáváme se

skutečností, že sotva 50% celkového počtu pracovnic má potřebné vzdělání

– aprobace pro vyučování na mateřské škole.

Osmileté střední školy

Stav koncem školního roku 1958 – 59 :

6 škol, 100 učeben;

Celkový počet tříd : 118

 žáků : 4 146

Z toho připadá na 1. – 5. post. ročník 87 tříd s 3 107 žáky

 na 6. – 8. post. ročník 28 tříd s 1 039 žáky

V příloze

Přehled o vývoji základních devítiletých škol v Havířově – doklad č. 4.

Ve srovnání se školním rokem 1957 – 58 otevřeny další 2 školy, ale i u tohoto

typu škol je situace velmi neuspokojivá. Pro nedostatek učeben musí být téměř

na celém nižším stupni směnné vyučování, které potrvá do té doby, dokud

nebude dostatek školních budov.

Jedním z hlavních úkolů osmiletých škol je ideově politická a mravní výchova

dětí. Zdánlivě největší úspěch zaznamenala ateistická výchova. Stálým

zařazováním nenásilných výchovných cílů do vyučovacích hodin, vhodných

pro důkazy o přírodních jevech i výkladů o nesmyslnosti pověr

( poukazováním na zaostalost, nehodící se do dnešní pokrokové společnosti )

se náboženské přesvědčení u žáků vyskytuje stále méně. Tady velmi pomáhala

Sdružení rodičů a přátel školy – návštěvy v rodinách, pohovory s rodiči.

Méně úspěšná byla výchova správního poměru k socialistickému vlastnictví

– stále mnoho případů, kdy si děti neváží vlastních věcí, natož společného

majetku ve svém okolí.

Pionýrská organisace je důležitou složkou utváření politického a mravního

profilu žáků. Zahrnuje do svých řad 75% dětí.

V uplynulém období uskutečnily pionýrské oddíly desítky akcí, brigád

( zasloužily se o zkrášlení města ), daly našemu hospodářství tuny odpadového

materiálu. Začíná se rozvíjet navazování družeb pionýrských oddílůs Brigádami socialistické práce našich dolů a závodů. Na tomto úseku si

nejlépe vedla škola na ulici Pionýrů v Havířově III.

Přes mnohé úspěchy a snahu není pionýrská organisace pomocníkem při

zlepšování výchovy tak, jak bychom si přáli. Především : pionýři čekají na

zajímavou náplň schůzek. Tuto nemohou dát desetiletým pionýrům pionýři

čtrnáctiletí, kteří sami potřebují vedení. Zatím je však stav takový, že na 10

oddílových vedoucích připadá jeden z řad občanů – rodičů. Velmi často však

spočívá všechna starost na třídním učiteli. Musíme si uvědomit, že bude – li

dobře pracovat pionýrská organisace, odpadne mnoho nežádoucích jevů, které

se dosud v našem městě vyskytují – mnozí se naučí vhodně řešit volný čas.

Ke zdokonalování výchovné práce se hledají stále nové cesty. Zde pomáhají

nejen pedagogické rady, ale i nedávno zřízené pedagogické poradny a aktiv

ochrany mládeže. Značné škody ve výchově dětí způsobuje velký počet

rozháraných manželství.

Nemenší pozornost nutno věnovat polytechnizaci vyučování – jednomu ze

základních prostředků přestavby škol. Podmínky pro pracovní výchovu na

nižším stupni jsou celkem dobré – zabezpečení pracovními nástroji,

kvalifikace učitelů, obstarávání materiálu. Potíže jsou však ve vyučování prací

v dílnách a na pozemku na vyšším stupni : není dostatek dílen, nejsou

kvalifikovaní učitelé, nesnadno se opatřuje materiál.

Všechny školy ( až na zvláštní školu v Havířově I ) mají patronátní smlouvy

se závody. Třeba konstatovat, že bez obětavé pomoci závodů by byly

nedostatky v plnění osnov polytechnické výchovy daleko větší.

Významnou složkou je i estetická výchova, v níž je dosahováno pěkných

výsledků. Je však ještě málo škol, jako škola na ulici Pionýrů v Havířově III,

kde chodby přímo tonou v zeleni. Málo se také objevují výstavky jako ve

škole na Školní, Gorkého a Komsomolská ulici, kde se pravidelně provádí

výměna žákovských prací na chodbě. Estetické výchově napomáhá soutěž

tvořivosti mládeže, které se zúčastnila řada jednotlivců i souborů ( soutěží

školních, okresních i krajských ). Velmi pěkného umístění dosáhl taneční

soubor osmileté střední školy v Havířově V, ul. Sv. Čecha ( 2. místo

v krajském kole ).

Sdružení rodičů a přátel školy zabezpečovalo školu ( ve většině případech )

po stránce finanční – kupovány různé pomůcky, často důležité aj. Stále však

chybí systematická pomoc rodičů při výchově mládeže ve škole i mimo ni. SVVŠ

Lze říci, že střední všeobecně vzdělávací škola úspěšně plní své hlavní

poslání, tj. přípravu studujících na vysoké školy.

Družiny mládeže

Velkým pomocníkem zaměstnaných rodičů jsou družiny mládeže – bohužel,

všechny jsou přeplněny.

Odborná učiliště

Důležitou složkou práce odborných učilišť je péče o organisovaný život

v mimopracovní době, což vyžaduje více individuálního přístupu se strany

výchovných pracovníků. Některá učiliště tomu nevěnují náležité pozornosti

– zřejmě podceňují práci vychovatelů, považují je spíše za administrativní

síly. Jak jinak by bylo možné, že na jednoho vychovatele připadá 50 žáků!

Péče o zdravotní stav učňů je na všech učilištích dobrá, velká pozornost je

věnována tělovýchově. Tak např. učiliště dolu Dukla již šestý rok pořádá

tradiční „Běh Pavky Korčagina“. Tady pracuje i 8 kroužků technických

( nejlépe dřevoobráběcí, který zhotovuje makety důlních porubů pro koutky

pionýrské symboliky – pěkná ukázka propagace hornického učiliště ) a 3

kroužky umělecké.

Dobrých výsledků je dosahováno při zapojování učňů do kulturního života.

Na učilištích úspěšně pracuje Klub mladých přátel umění.

Naši mladí z učiliště vykonali velký kus práce v akci „Z“ ( zvelebení města ),

při zakládání kompostů i jiných zemědělských pracích všech ročních období.

Zde sehrávají důležitou úlohu skupiny Československého svazu mládeže,

které právem můžeme označit za nejaktivnější svazácké organisace ve městě.

KULTURNĚ OSVĚTOVÁ ZAŘÍZENÍ

Kulturní život řídila a koordinovala kulturní komise místního národního

výboru, akce zajišťovala Osvětová beseda. Její činnost v Havířově I až V

( kromě Havířova III ) se slibně rozvíjela. Buňka OB rozdělila úkoly sekcím,

které však nebyly vždy stejně aktivní. Nejlépe pracovaly sekce : propagační

( ved. s. Mir. Karpala ), přednášková ( ved. s. Osolsobě ), populárně – estrádní

( ved. s. Kurjan jako vedoucí kroužku loutkářů ), rytmiky ( ved. s. Hartlová ).

Vedoucí ostatních sekcí projevili málo samostatnosti.

Kulturní práce v Havířově III nebyla taková, aby uspokojovala – projevovala

se malá odpovědnost funkcionářů. Proto odbor školství a kultury přišel

s návrhem, aby OB pro Havířov III a Havířov I – V byly sloučeny. Při OB pracovaly v roce 1959 tyto kroužky :

loutkářský

pěvecký soubor Dalibor

hudba Osvětové Besedy

akvaristický

foto

hudební kursy

kurs rytmiky

Klub přátel umění

Uspořádaly následující akce :

Diskusní večer o projektu a stavbě Kulturního domu v Havířově

Divadelní hra Modrý kavalír

Koncert Ostravského kvarteta ( Klub přátel umění )

Beseda se spisovatelem Oldřichem Šuléřem o jeho knize Stanice Sousedov

Přednáška Sekty a sektářství

Přednáška o výtvarném kýči

Večer s Karlem Hőgrem a Věrou Jindřichovou

Vyvrcholením kulturního života v Havířově byly říjnové 1. Kulturní dny

Havířova.

Jejich součástí bylo 5 koncertů, 4 besedy s básníky a umělci, 2 filmové

premiéry českého a slovenského filmu, které spojeny s besedami filmových

umělců, 5 výstav ( výstava obrazů a plastik výtvarníků z Prahy, Brna,

Bratislavy a Ostravy ve výstavní síni Díla, výstava obrazů Havířov

v uměleckém díle v hale kina Radost, výstava ilustrací a knih brněnských

autorů, výstavka slovenské grafiky a knih ).

Návštěvnost koncertů se pohybovala od 160 do 250 osob. Na besedy s básníky

a umělci přicházelo průměrně 80 osob a na večer slovenských prozaiků

a básníků přišlo 140 lidí. Skutečnost, že se v Havířově našlo dost oddaných

příznivců poezie, je povzbuzující i zavazující. Na výstavách byla velká účast

– i když jejich uspořádání bylo spojeno s velkými potížemi. Nejlepší úrovně

dosahovaly obrazy, poslané z Brna. Škoda, že výtvarníci, žijící v Havířově tak

málo obeslali výstavu Havířov v uměleckém díle. Besedy s filmovými umělci

a premiéry zaznamenaly celkem 900 účastníků. Úroveň besed byla potěšující

– zájem o premiéry veliký.

Příčinu malé návštěvnosti koncertů lze hledat zejména v nedostatečné

propagaci V Havířově si totiž lidé nekupují abonentní ani obyčejné vstupenky

jen proto, že se za nimi nejde osobně. Kulturní dny Havířova nepodpořili

redaktoři tisku ani rozhlas, ač byli přizváni ke spolupráci. Rovněž veřejní

činitelé a pracovníci, i když měli pro akci největší pochopení, nezapojili se a namnoze nenavštívili ani jednu akci.

Mezi kritickými připomínkami ke Kulturním dnům Havířova byly takové

argumenty :

program koncertů byl příliš náročný, málo populární

pět koncertů za jeden měsíc je mnoho, a to i s hlediska finančního : pro

jednotlivce 40,-, pro manžele 80,- Kč

První argument byl naprosto nesprávný, protože na programu koncertů byly

skladby populární a přístupné : Čajkovskij, Smetana, Dvořák aj. Ačkoliv bylo

vydáno mnoho plakátů s podrobným programem, nebyla v pokladně kina

v předprodeji prodána ani jedna vstupenka. Dík obětavosti osvětových

pracovníků ( rozprodávali vstupenky v rodinách ) bylo nakonec získáno380

návštěvníků. Leč ukázala se tu opět lhostejnost a takřka nevšímavost mnohých

havířovských občanů k otázkám kultury. Proto Klub přátel umění dospěl

k názoru, že Kulturními dny Havířova nežilo, bohužel, celé město. Akci

podpořily některé závody ( Velkodůl Zárubek, Důl Fučík, Velkodůl 1.máj )

zakoupením abonentních vstupenek pro zaměstnance.

K rozvoji kulturního života města přispěla také Okresní lidová knihovna

v Havířově. Byla umístěna v domě Pavky Korčagina a vedle půjčovní služby

( jen za 1. čtvrtletí uskutečněno 17 400 vypůjček ) uspořádala několik besed

o knihách, spisovatelích, výstavby atp.

Rok 1959 znamenal v kulturní práci ve městě značný pokrok. Avšak přes

dobré úmysly a aktivitu osvětových pracovníků nebylo dosaženo hlavního

– totiž získání zájmu o kulturu a umění u širokých vrstev obyvatelstva.

Vyplývá z toho pro další léta poučení :

Sestavovat pořady kulturních a uměleckých akcí s přihlédnutím k nynější

úrovni havířovských občanů, diferencovat mezi pořady pro ty, kteří přicházejí

do města z vyspělého, kulturního, náročnějšího prostředí.

Vysvětlení zkratky

OB – Osvětová beseda v Havířově

ZDRAVOTNICTVÍ

Zdravotnické služby byly pro Havířov zajišťovány 73 zdravotníky.

Podle jednotlivých oborů sloužilo 26 lékařů na různé úvazky, 3 dentisté, 28

zdravotních sester, 7 zubních laborantů, 8 zubních instrumentářek

a 1 zdravotní laborant. Oproti roku 1958 zvýšily se služby o 1 obvodního, 2 zubní, ½ ženského,

½ očního, ¼ psychiatra, ¼ dorostového lékaře.

Ve srovnání s potřebou nedošlo v tomto roce k plnému zajištění služeb

rentgenologické, chirurgické, plicní a dětské, pro zpoždění výstavby

zdravotnického střediska v Havířově I. Proto byli občané nuceni dojíždět za

tímto ošetřením do Ostravy.

V roce 1959 bylo ve všech ambulancích ošetřeno celkem 323 926 občanů,

tj. asi 80 pacientů na den ( až dvě normy ).

Pohotovostní služba ošetřila 22 325 případů, tj. 60 pacientů na den.

Z těchto čísel lze předpokládat zvláštnost zdravotnické problematiky a růstu

obyvatelstva v Havířově, která se odrážela zejména ve stálé potřebě

lékařských míst.

Dopravní služby ujely 200 000km. Náklady na léčiva na jednoho obyvatele

činily za rok 51Kčs – celkem dosaženo částky 1 609 959Kčs.

Zatím jsou v provozu 2 lékárny – v Havířově II a III. Obě stačí prodlouženým

provozem krýt potřebu města.

V září 1958 začala štítovací akce. Z 12 600 občanů, kteří byli pozváni, se

dostavilo 10 371 – z nich zachyceno pro léčbu 23 nových nálezů aktivní

tuberkulosy a 71 inaktivních.

Z nemocí, které se objevily, byly postiženy hlavně – nejčastěji spalničky,

černý kašel, žloutenka, spála. Z ostatních pak záněty horních cest dýchacích.

Epidemiologická situace není zrovna růžová. Přeplněné a nečisté popelnice

udržují při životě krysy ve městě, neukáznění občané způsobují

nedodržováním karantén lavinovité šíření infekčních chorob.

Zdravotnická komise byla vedena Dr. Pituchou, který se zasloužil o dobrou

organisaci zdravotnictví v Havířově spolu s vedoucím lékařem MUDr.

Antonínem Graplem.

TĚLOVÝCHOVA A SPORT

Tělesná výchova je organisována ve dvou organizacích : Slovanu a Tatranu.

Je dostatek mládeže, ale nedostatek cvičitelů, což je velkou chybou pro

přípravu a nácvik II. celostátní spartakiády. Ke zlepšení nácviku byla utvořena

v každé jednotě spartakiádní komise, složená z náčelníků jednot, zástupce

stálé komise místního národního výboru pro tělovýchovu a učitelů tělesné

výchovy na školách. Pro nedostatek velkého prostoru se konala místní spartakiáda na dvakrát

– proto zvoleny dvě komise :

pro Havířov III : František Dvořáček, Eliška Hrabalová, Václav Kovář,

 Antonín Slezáček, Věra Tognerová, Slowikóvna

pro Havířov I – V : Lubomír Kus, Věra Rusková, Irena Palkovičová,

Kosňovská, Riesová, Kučerová, Perger, Olšanská,

Beran, Hanke.

Uvedené komise odpovídaly za dobrý průběh nácviku a za organisaci místní

spartakiády.

K činnosti uvedených jednot.

Tatran

Tělovýchovná jednota Tatran v Havířově I.

 Jednota má tyto oddíly : turistický 150 členů

 šachový 50 členů

 kopaná 50 – 70 členů

 odbíjená 20 – 25 členů

 základní těl. výchova 200 členů

 Cvičitelský sbor utvořen podle jednotlivých středisek, ve kterých se cvičilo.

Stav nácviku na II. celostátní spartakiádu byl dobrý – vyskytly se však

překážky, především hřiště ( malá plocha, nevyrovnaná, bez škváry

 – problémem bylo i opatření plechových značek ).

Největší požadavek jednoty : rozšíření cvičitelského sboru a tolik členů, aby

cvičitelé nebyli soustavně přetěžováni a mohli se věnovat jen svému

přidělenému družstvu. Dalším požadavkem je vybudování tělocvičny, která by

vyhovovala potřebám města. Je smutné, že po pěti letech není dosud

vybudována ani tělocvična, ani stadión.

V Havířově I uskutečněna spartakiáda 18. června 1959. Byla organisována ve

spolupráci se školami Havířova I, II. Počet cvičenců – 2 204. Místní

spartakiáda skončila plným úspěchem a splnila své poslání. Byla největším

podnikem v Havířově a co do počtu největší místní spartakiádou okresu

Ostrava – venkov.

TJ Slovan

Tělovýchovná jednota Slovan v Havířově III. Do základní tělesné výchovy zapojeno 194 žáků, 175 žákyň, což je velmi

málo, vzhledem k počtu dětí v Havířově III. Větší docházka je i tady brzděna

nedostatkem cvičitelů ( bude proveden nábor z řad učitelů a rodičů ).

V Havířově III uskutečněna místní spartakiáda ve spolupráci se školami

Havířova III a hornickými učilišti dne 6. června 1959 na sokolském hřišti

v Šumbarku. Zúčastnilo se 1 278 cvičenců.

 Ženy hostovaly na cvičení v Šenově, v Havířově I, v Ostravě – Svinově. Dne

20. a 21. června 1959 byli členové jednoty přítomni okresní spartakiádě

v Ostravě – Vítkovicích, kde vystoupilo 90% žáků a 60% žákyň.

Snahou členů TJ Slovan je : zapojit do cvičení co největší počet občanů. ( Kéž

je tato snaha korunována úspěchem! )

Na školách

Stav tělesné výchovy na školách.

Především nedostatek aprobovaných učitelů – pouze 50% ( na vyšším stupni ).

V 1. až 5. post. ročníku se vžily tělovýchovné chvilky. Některé školy

systematicky pěstují hry a různá sportovní odvětví – např. atletiku. Je nutné,

aby se školní přebory staly tradicí všech škol.

Pěknou soutěž mají na osmileté střední škole v Havířově II, ulice Gorkého

– soutěž o nejlepšího jednotlivce školy a nejlepší třídu.

Plnění disciplín „Buď připraven k práci a obraně vlasti“ povzbudí zdravou

a přirozenou touhu žáků po soutěžení. Bohužel, jen malé procento žáků je

nositelem tohoto odznaku, i když je může splnit každý průměrný sportovec.

Celý školní rok 1958 – 59 probíhal ve znamení II. celostátní spartakiády.

Učitelé tělesné výchovy nacvičovali všechny skladby. Jednou z nejkrásnějších

bylo cvičení s míčky ( 6. – 7. třída ) – velmi pěknou bylo i cvičení s kruhy

děvčat 8. – 9. třídy.

Škoda, že se nejvíce akcí soustřeďuje vždy na školy, že se nestaly běžnou

a samozřejmou formou práce tělovýchovných organizací – Tatranu a Slovanu.

Zápis za rok 1959 provedla Jana Kubišová

Ilustrovala ak. mal. Antonie Laníková - Gabánková

 Převzal

 

 1960

 SPRÁVA MĚSTA

Územní reorganizace

27.ledna 1960 se rada usnesla svolat společné zasedání rad obcí, které se chtějí

sloučit s Havířovem. Termín konání společné schůze ( po dohodě s obcemi )

stanoven na 3. února 1960. Bylo usneseno požádat i o připojení části území obce

Šenova – vzhledem k potřebám územního plánu ( příměstská oblast : sklady,

garáže, zelinářství atp. ).

Výbory žen

V únoru probíhaly veřejné schůze k volbě scházejících se výborů žen v Havířově

III. Zvoleny dva, v nichž pracuje 30 žen. V Havířově je tedy 6 výborů žen s 80

členkami.

Mezinárodní den žen

U příležitosti 50. výročí MDŽ bylo předáno na slavnostním shromáždění žen 14

zasloužilým funkcionářkám čestné uznání a uděleno 85 odznaků Mateřství III.

stupně ( ženám s 5 – 7 dětmi ).

Na návrh MNV udělil 5 odznaků Mateřství II. stupně ženám s 8 – 9 dětmi a KNV

2 odznaky Mateřství I. stupně ženám s více než 10 dětmi.

Uliční výbory

V dubnu pracovalo 83 uličních výborů, k ustavení chybělo ještě 6. V rámci

závazků ke 40. výročí založení KSČ byl MNV dán popud k přebírání domů do

socialistické péče občanů.

14. dubna se konala první konference uličních výborů, která tuto otázku řešila Do

konce dubna převzato do socialistické péče prvních 56 domů ( první domy

převzaty ve volebním obvodu s Šťastného v Havířově III ), k 28. květnu 84 domy

– k 31. prosinci již 331 domů v socialistické péči.

Územní reorganizace – pokračování.

18. února projednali členové zasedání místního národního výboru dopis

ústředního výboru Komunistické strany Československa o reorganizaci národních

výborů a územních změnách.

Poslanci národního výboru byli seznámeni s návrhem na sloučení obcí a včlenění

Havířova do okresu Karviná.

Co předcházelo připojení obcí

Část první

Dne 30. listopadu 1959 se konala porada zástupců stranických organizací

a funkcionářů místního národního výboru. Porada svolána na základě požadavku

některých obcí – sloučení s Havířovem v rámci územních změn. Zúčastnili se jí : tajemník okresního výboru Komunistické strany Československa

s. Papoušek, předseda Okresního národního výboru v Karviné s Vojtka, zástupci

obcí a stranických organizací Dolní Suché, Dolních Bludovic, Dolní Datyně,

Šumbarku, Životic a Havířova.

Připomínky obcí

Připomínky jednotlivých obcí ke sloučení.

Dolní Suchá

Otázka připojení k Havířovu byla projednána na schůzi místního výboru

Komunistické strany Československa v Suché dne 27. listopadu 1959 – výsledek

jednání vyzněl kladně. V radě místního národního výboru projednána dne

2. prosince 1959. Politicko – ekonomické zdůvodnění sloučení zasláno okresnímu

výboru Komunistické straně Československa v Karviné. Opis se sdělením, zda

bude připojena celá obec, nebo její část zaslán MNV v Havířově.

Dolní Datyně

Předběžně projednáno v radě místního národního výboru dne 29. listopadu 1959.

Výsledek : připojení k Havířovu.

Dolní Bludovice

Projednáno ve stranické organisaci i v radě místního národního výboru. Jsou dvě

alternativy:

1.Vzhledem k vývoji a k výstavbě Havířova dojde k pohlcení částí Dolních

Bludovic a k politicko – hospodářskému ovlivnění života v obci. Z tohoto

hlediska se jeví správným sloučit celou obec.

2. Přihlédne li se však k tomu, že se jedná o obec s problematikou

zemědělskou ( jednotné zemědělské družstvo, československý státní statek

 ), nutno řešit otázku zemědělství samostatně – není vyloučena možnost

přičlenit k Havířovu pouze požadované území a zbytek sloučit s jinou

obcí.

3.

Životice

Orgány strany i rada místního národního výboru souhlasily s připojením

k Havířovu. Podávají však návrh, aby bylo počítáno s připojením celého území

obce.

Šumbark

Návrh na územní změny – začlenění obce Šumbarku do Havířova – předběžně

projednán na zasedání místního národního výboru a veřejné schůzi. K připojení

nebylo zásadních námitek a dán souhlas k navrhovanému opatření.

Havířov

K návrhu připojení shora uvedených obcí není námitek. Je však nutno vyřešit

problém zemědělství – zajistit ekonomické hospodaření na půdě. Přičlenění

vyplývá z nutnosti zabírat části jejich území pro komplexní výstavbu Havířova. Závěr

Zástupci obcí projednají navrhované sloučení ve stranických orgánech a radách

místního národního výboru do 4. prosince 1959. Zápisy schůzí, spolu se

zdůvodněním a připomínkami předají Místnímu národnímu výboru v Havířově.

Komplexní materiál Místního národního výboru v Havířově bude předán

vedoucímu tajemníkovi okresního výboru Komunistické strany Československa

Ostrava – venkov s. Capouškovi.

Část druhá

Dne 2. prosince 1959 se konalo společné zasedání místního výboru Komunistické

strany Československa a rady Místního národního výboru v Havířově ve věci

územní změny.

Výsledkem bylo přijetí následujícího usnesení :

Není námitek proti připojení Dolní Datyně, Dolní Suché, Dolních Bludovic,

Životic a Šumbarku.

Důvody pro připojení obcí

Důvody pro jejich připojení.

Obec Šumbark

Výstavbou nového nádraží a další výstavbou města nemá již dnes obec

samostatného opodstatnění. Komunikační spojení je zčásti vybudováno

– zbývající část bude realisována ve 3. pětiletce.

Obec Dolní Suchá

Dle směrného plánu bude část katastru dosavadní obce zastavěna příměstskou

vybaveností. Její sídliště má být zvětšeno a bude sloužit jako pohotovostní sídliště

pro okolní závody. Vybudováním nové komunikace splyne s vlastním městem

Havířovem – vzdálenost od centra činí 1,5km.

Na katastru Dolní Suché jsou umístěny energetické zdroje Havířova : tepelné,

elektrické, čistírna plynu. Rychlírna zeleniny má za úkol zásobovat především

Havířov.

Obec Životice

Plánováno vybudování krematoria a hřbitova. Komunikačně obec spojena

vybudováním nové silnice číslo 11. Zavedením městské dopravy ke hřbitovu

budou napojeny přímo na městskou dopravu.

Obec Dolní Bludovice

Ke sloučení navržena celá obec. V současné době probíhá výstavba v jejím

katastru a vlastní obec souvisí přímo se zástavbou města. Komunikačně

i dopravně již dnes spojena s městem a používá městské vybavenosti. Na katastru

obce Bludovic se rozvíjí a bude rozvíjet i nadále rodinná a individuální výstavba.

Je třeba, aby byla koordinována s městem. Obec Dolní Datyně

Souvisí s vlastním městem, a to na levém břehu řeky Lučiny. I v této obci se

provádí a bude provádět individuální výstavba.

Tolik o usnesení zasedání dne 2. prosince 1959.

Požadavky obcí

Požadavky obcí k začlenění do Havířova.

( podle zápisů schůzí, které měly být odevzdány Místnímu národnímu výboru

v Havířově do 4. prosince 1959 ).

Šumbark

1. Ponechat název Havířov – Šumbark

2. Vzhledem k značné vzdálenosti úřadovny Místního národního výboru

v Havířově k věkovému složení občanů Šumbarku, jakož i k zemědělské

problematice obce žádají, aby alespoň dvakrát v týdnu byly zavedeny

v dosavadní budově MNV úřední dny ( převážně se zaměřením řešení

otázek zemědělství ). Opatření, na které by byl vysílán odpovědný

pracovník, by mělo být trvalé.

3. Občané žádají, aby na přechodnou dobu ( alespoň jednoho volebního

období ) bylo upuštěno od zvýšení daně domovní.

4. Dále uvádějí, aby po vybudování nového komunikačního spoje Havířov III

– Šumbark byla prodloužena místní autobusová doprava až do severní

části katastru a aby při rozšiřování telefonní sítě bylo pamatováno

především na zmíněnou část ( viz důvody bodu 2 ).

5. Dosavadní struktura společenských organizací ( s Osvětovou besedou

v Havířově – Šumbarku jako koordinačním orgánem ) nechť je zachována

v nezměněné podobě.

6. Rodiče dětí, které navštěvují národní školu v Šumbarku žádají, aby tato

byla ponechána jako dvojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky alespoň do

doby vybudování vyhovujícího spojení s Havířovem III. Budova národní

školy ( pro své dokonalé vybavení ) může i nadále sloužit školním účelům.

7. Je žádáno, aby byla ponechána polodenní mateřská škola

8. S ohledem na přičlenění obce bude nutno změnit i funkci politicko

 – hospodářskou. Navrhují :

a) vypracovat zastavovací plán drobné bytové výstavby ( pro dolní

část obce asi 150 rodinných domků ) a tuto část postupně

zastavět

b) umístit v původní obci některé provozovny místního hospodářství

c) protože není předpokladu pro utvoření samostatného JZD

 ( dosavadní držitelé jsou vesměs přestárlí ) žádají, aby zemědělskou

půdu – asi 70ha – převzalo do obhospodařování Rekultivační

středisko v Dolní Suché  Dále žádají, aby bylo ponecháno požární zabezpečení, rozšíření a zkvalitnění

komunálních služeb všeho druhu, rozšíření distribuční sítě.

 Dolní Suchá

Výsledek zasedání vyzněl v tom smyslu, že Místní národní výbor Dolní Suché

nedá souhlas k rozdělení obce. Žádá připojení buď celé obce, nikdy nedovolí

připojení jen její části ( z celé obce by zůstaly jen poddolované oblasti bez

jakéhokoliv výhledu řešení života tamějších obyvatel ).

Pro sloučení Havířova hovoří společné hranice, přirozený spád k Havířovu,

takže převážná část občanů se již delší dobu dívá na přičlenění jako na

hotovou věc, která jim bude i v budoucnu ( vyšší druhy služeb, obchodů,

zdravotnictví apod. ) vyhovovat po všech stránkách. Hovoří pro ně i stávající

komunikační spojení ( nově budované traťové i silniční spoje ), možnost

návštěvy kulturních a společenských středisek vyššího typu.

Naproti tomu může Havířov získat řadu osvědčených pracovníků

( divadelníků, hudebníků, pěvecké soubory aj. ), zapojených v závodních

klubech.

Jsou toho názoru, že jejich návrh je reálný a vyhovující pro obě strany.

V případě nepřijetí nemohou nikdy dát souhlas k rozdělení obce, které by

mělo za následek pomalou likvidaci.

Projednáno na společné schůzi místního výboru Komunistické strany

Československa, vesnických organizací KSČ I, II, III a rady MNV v Dolní

Suché dne 1. prosince 1959.

Životice

Zápis schází. Najde – li se, bude zařazen do přílohy ke kronice.

Dolní Bludovice

Rada MNV spolu s vesnickou organizací KSČ a zástupci představenstva JZD

v Dolních Bludovicích projednávala územní změny na společné schůzi dne

3. prosince 1959.

Jejich stanovisko je následující.

Místní JZD hodlá nadále samostatně hospodařit na svých pozemcích.

Občané žádají, aby při vyměřování výše poplatků daně domovní i poplatků

ostatních byl brán zřetel na to, že nikdy nebudou v plné míře využívat všech

výhod ( kanalizace, cesty, osvětlení, odvoz popela, doprava aj. ), které

používají občané vlastního města. Dále, aby v kádrové politice bylo na

okrajové oblasti pamatováno stejným dílem jako na občany, bydlící přímo ve

městě.

Dolní Datyně

Z diskuse vyplynulo, že všichni členové společného zasedání dne 2. prosince

1959 ( MNV a vesnické organisace KSČ ) souhlasí s připojením. K souhlasu uvádějí.

Počkat se zvyšováním daní do celostátní úpravy, zemědělství ponechat

v dosavadní formě do roku 1965 ( protože JZD je teprve v začátcích ),

vybudovat silnici a zavést pravidelnou autobusovou dopravu, zavést jednou

týdně úřední den, ponechat školy v dosavadním rozsahu, nezavádět odvážení

popela a odpadků, protože jsou používány ke hnojení půdy.

Část třetí

Veškeré připomínky byly podkladem pro vypracování usnesení, které bylo

předmětem jednání mimořádné schůze rady MNV v Havířově dne 3. února

1960. ( Předkládám přesné znění. )

Usnesení

Usnesení ze společného jednání rad MNV obcí Havířov, Šumbark, Dolní

Suché, Dolní Datyně, Dolních Bludovic a Životic.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa projednal na svých

zasedáních návrhy na změny v našem státě. Na zasedání konaném dne 13.

a 14. ledna 1960 byly schváleny územní změny. Naše obce budou podle těchto

změn patřit do okresu Karviná.

V usnesení ústředního výboru KSČ se také hovoří o tom, že v rámci územních

změn bude docházet ke slučování obcí na základě jejich svobodného

rozhodnutí. Naše obce, po předchozím projednání ve stranických orgánech

v místě i na veřejných schůzích s občany dospěly k názoru, že by bylo správné

sloučit se v jednu obec s názvem Havířov. Názvy jednotlivých obcí by byly

zachovány jako názvy městských čtvrtí. V obcích budou vybudovány

úřadovny MNV s omezenou pracovní dobou.

Důvody k rozhodnutí

Důvody, které nás vedou k tomuto rozhodnutí.

1. Obec Havířov je ve výstavbě a neustále roste. Pro tento růst nestačí vlastní

katastr a nutně musí uplatnit svůj požadavek na jeho rozšíření tím, že

požaduje části našich obcí. Tomuto požadavku v zájmu zajištění sídliště

pro horníky našeho revíru musíme vyhovět.

 2. Územní požadavky Havířova však neustále zmenšují naše obce a vytvářejí

 z nich nesamostatné a ekonomicky ochuzené celky. U Dolních Bludovic to

 znamená zbrání více než poloviny obce, u Dolní Suché vážné narušení

 obce, atp.

Jsme si vědomi, že sloučením obcí vznikne řada problémů, které budeme

muset řešit. Jsou to především problémy zemědělské výroby, kdy na území

našich obcí jsou dnes 2 farmy státních statků, rekultivační závod ostravsko

– karvinských dolů, jednotné zemědělské družstvo a velké množství soukromě

hospodařících zemědělců ( hlavně ve výměře do 0,5ha zemědělské půdy ). Řešení této otázky vidíme ve vyjasnění zemědělské výroby budoucího

Havířova s tím, že zde bude přednostně řešena otázka v Dolních Bludovicích

sloučením závodů státního statku a jednotného zemědělského družstva.

Dále zde vzniknou některé problémy zásobování, komunikační apod. Tyto se

( podle našeho názoru ) dají vyřešit koordinací plánů pro 3. pětiletý plán

a vypracováním návrhu plánů 3. pětiletky pro územní sloučení obce.

O připojení žádala i obec Dolní Datyně. Vzhledem k tomu, že nemá žádné

ekonomické vztahy k Havířovu, že zde není ani komunikační spojení – ale

hlavně proto, že by navrhované sloučení nepřineslo žádný prospěch občanům,

nedoporučujeme, aby návrh MNV Dolní Datyně o připojení k Havířovu byl

schválen. Proti sloučení ( mimo jmenovaných okolností ) svědčí i to, že

občané i funkcionáři Jednotného zemědělského družstva Dolní Datyně jsou

proti sloučení s Jednotným zemědělským družstvem Dolních Bludovic ( jak

nyní, tak i v budoucnu ). Je neekonomické, aby v nové obci existovala vedle

sebe dvě JZD s výměrou do 150ha. Toto je další důvod, který nás vede

k zaujetí zamítavého stanoviska.

Závěr

1. Žádáme, aby rady našich nadřízených okresních národních výborů

projednaly předložený návrh a požadavek a aby doporučily sloučení obcí

Dolní Suchá, Dolní Bludovice, Životice, Šumbark a Havířov do nové obce

Havířov.

2. Zároveň žádáme, aby tento náš požadavek byl předložen s jejich

vyjádřením Krajskému národnímu výboru v Ostravě. Bude – li sloučení

schváleno, aby bylo provedeno ještě před volbami do místních národních

výborů.

3. Navrhujeme, aby v nově vytvořené obci bylo schváleno ustavení Městského

národního výboru s pravomocí Místních národních výborů – v bývalých

obcích ponechány úřadovny Městského národního výboru v Havířově

s omezenou pracovní dobou.

4. Žádáme, aby daně a poplatky ( do doby, než budou připojené obce

vybaveny městskou vybaveností ) nebyly zvyšovány.

5. Doporučujeme, aby byla provedena koordinace plánu na 3. pětiletku v

v jednotlivých obcích. Navrhujeme, aby v této komisi byli zástupci

jednotlivých obcí a Okresního národního výboru v Karviné.

6. I po sloučení se bude hospodařit až do konce roku 1960 podle rozpočtů,

schválených na tento rok.

7. Místní národní výbor v Dolní Datyni trvá na připojení k Havířovu s tím, že

svolá další veřejnou schůzi, na které se projednají požadavky Havířova –

především týkající se JZD. V případě, že nedojde k dohodě v tomto směru,

vezme svůj požadavek zpět.  Jsme přesvědčeni, že příslušné orgány státní moci vyhoví našemu požadavku,

o kterém se domníváme, že je v souladu s usnesením ústředního výboru KSČ

a se zájmy našich občanů.

Společné schůze se zúčastnilo 40 členů rad místních národních výborů,

zástupci Okresního národního výboru Ostrava – venkov, Český Těšín

a Karviná.

Podepsán : předseda MNV s Podoba

 tajemník s. Palacková

Datum sloučení

K definitivnímu politickému sloučení dochází dne 12. června 1960 – volbami,

k hospodářskému 1. července 1960

Poznámka

Jednání o připojení části obce Šenova ( jak uvádím na začátku této kapitoly )

nebylo uskutečněno pro zásadní nesouhlas MNV v Šenově. Veřejná schůze

v Dolní Datyni nezměnila pův. stanovisko, proto k připojení nedošlo.

Zasedání NV

11. května projednán návrh nové ústavy.

Volby

Volby do Městského národního výboru v Havířově.

12. června 1960 se konaly volby do MěstNV. Havířovu přiznán městský

charakter a byl mezi 6 obcemi okresu Karviná, které byly schváleny jako

Městské národní výbory s pravomocí Místních národních výborů.

Ve volbách ( konány na sloučeném území ) bylo zvoleno 90 poslanců :

ve vlastním Havířově________ 52 poslanců

v městské čtvrti Suchá_______ 20 poslanců

 Bludovice____ 9 poslanců

 Šumbark_____ 5 poslanců

 Životice______ 4 poslanci

Voleb se zúčastnilo 99,3% zapsaných voličů – pro kandidáty Národní fronty

odevzdalo hlasy 99,85% voličů.

Národnostní složení MěstNV

Z 90 poslanců je 78 národnosti české

 10 národnosti polské

 2 národnosti slovenské Sociální složení

Celkem 49 poslanců z výroby

 4 zemědělci

 15 pracující inteligence

 22 ostatních povolání

Z 90 poslanců je 65 mužů, 25 žen.

Průměrný věk 45 let.

První zasedání MěstNV

První zasedání MěstNV se konalo dne 19. června 1960. Zvolena rada, komise,

schválena organisace aparátu a vedoucí odborů, ředitel Komunálních služeb

města Havířova, projednány otázky perspektivy práce MěstNV po stránce

politické a hospodářské.

Složení rady

Složení rady

předseda MěstNV…………. František Podoba, nar. 11.2.1922

náměstek předsedy………... Miloš Fojtík, nar. 26.10.1920

tajemník…………………... Dagmar Palacková, nar. 9.10.1923

členové…………………… Jaroslav Helbich, nar. 2.11.1929

 Miroslav Bernatík, nar. 4.10.1920

 Vladislav Malíř, nar. 6.9.1919

 Václav Dvořák, nar. 12.9.1903

 Rajmund Volný, nar. 1.8.1907

 Milan Minařík, nar. 22.5.1930

 Michael Koutský, nar. 20.6.1935

 Františka Svobodová, nar. 19.9.1919

 Emanuel Pietrus, nar. 26.3.1912

 Marie Zielinová, nar. 5.9.1931

 Svatoslava Grycová, nar. 10.2.1908

 Vladimír Vejchodský, nar. 14.5.1927

Předsedové komisí

Předsedové komisí

kulturní…………………….. Josef Skácel

školské…………………….. Vlad. Malíř

bytové……………………... Rajmund Volný

zdravotní…………………… Svatoslava Grycová

zemědělské………………… Václav Dvořák

místního hospodářství……... Miroslav Bernatík

ochrany veřejného pořádku.. Arnošt Kamionka

dopravní…………………… Milan Voda obchodní…………………. Emanuel Pietrus

mandátové……………….. Dagmar Palacková

výstavby…………………. Milan Minařík

finanční………………….. Jaroslav Helách

městské plánovací……….. Miloš Fojtík

sociálního zabezpečení….. Michael Koutský

pracovních sil……………. Františka Svobodová

kontrolní………………… Vladimír Vejchodský

stížností…………………. Marie Zielinová

Uvolnění předsedové a funkcionáři

Uvolnění předsedové a funkcionáři

předseda městského národního výboru

náměstek předsedy a předseda městské plánovací komise

tajemník městského národního výboru

předseda komise finanční

 místního hospodářství

 školské

 zemědělské

Majetek městského národního výboru se zvýšil z 54 354 000Kčs na

107 341 000Kčs.

Aparát MěstNV

Aparát se skládá z 9 odborů – celkem 51 pracovníků :

výstavba a vodní hospodářství___________ 7 pracovníků

místní hospodářství a obchod____________ 6 pracovníků

finanční_____________________________ 7 pracovníků

školství a kultura______________________ 2 pracovníci

zdravotní, sociální zabezpečení, prac.sil ___ 3 pracovníci

vnitřní věci___________________________ 16 pracovníků

zemědělství__________________________ 2 pracovníci

organizační a kontrolní_________________ 5 pracovníků

 plánovací____________________________ 3 pracovníci

Ředitelem Komunálních služeb města Havířova schválen s. Miroslav Vranka.

Schválen plán a rozpočet na rok 1960.

Rozdělení města do městských čtvrtí

17. srpna se rada usnesla rozdělit město do městských čtvrtí a stanovila pro ně

úřední názvy.

Město rozděleno do XII čtvrtí :

Havířov I - ohraničen ulicemi Gottwaldovou a

Havířov II - ohraničen ulicemi Gottwaldovou a

Havířov III - původní výstavba města v prostoru za nádražím  Havířov IV - ohraničen ulicí Beethovenovou, Leninovou, a Leningradskou

 Havířov V - ohraničen ulicemi Dělnickou a Zápotockého

 Havířov VI - tvoří 7.A, 7.B stavební etapu

 Havířov VII - tvoří 8.A, 8.B etapu

 Havířov VIII - bývalá obec Šumbark s názvem Havířov – Šumbark

 Havířov IX - Havířov – Suchá II

 Havířov X - Havířov – Suchá I

 Havířov XI - Havířov – Životice

Havířov XII - Havířov – Bludovice

 Občanské výbory, výbory žen

Na základě vládního usnesení připravena volba do občanských výborů a výbor

žen. Název uličních výborů se změnil na občanské výbory – byla rozšířena

jejich pravomoc a povinnosti. Stanoveno, aby volby do občanských výborů

 i výborů žen se konaly v době od 15. září do 6. října 1960.

Zvoleno 128 občanských výborů, 10 výborů žen ( se 104 členkami ).

Z předsedkyň vytvořena městská komise žen – předsedkyní schválena radou

s. Růžena Bendová.

 Zasedání MěstNV dne 19.října projednalo na základě vládního nařízení 71/60

rozšíření pravomoci komisí národního výboru a usneslo se na jejím rozšíření.

 1. městská konference pomocné stráže veřejné bezpečnosti

 13. listopadu se konala 1. městská konference pomocné stráže veřejné

bezpečnosti. Byli vyhodnoceni a odměněni nejlepší příslušníci pomocné stráže

a vzorné jednotky.

 15. a 16. listopadu – první pracovní dny občanských výborů, na kterých budou

členové pravidelně seznamováni s úkoly ( mezi zasedáními MěstNV ), a to na

šesti místech.

 

V roce 1960 byly komise MěstNV rozšířeny o 1/3 členů z řad občanů, kteří

mají v komisi právo hlasovací.

Na konci roku 1960 pracoval MěstNV s 1750členným aktivem.

5. výročí založení města

 Slavnostní zasedání městského národního výboru k 5. výročí založení

Havířova – 4. prosince.

 K tomuto výročí došly pozdravy ze 14 zemí světa prostřednictvím esperantistů

a od zahraničních delegací, které navštívily Havířov. Přišlo také mnoho

blahopřejných dopisů z celé republiky. Občané uzavřeli závazky na 90 000 brigádnických hodin, zemědělci se

zavázali odevzdat 600 l mléka a 6 500 kusů vajec navíc.

Poprvé předány ceny města Havířova :

Kolektivu ateliéru 4. Státního projektového ústavu v Ostravě za projekční

práci

kombajnovému kolektivu K. Kantora, nositeli Řádu práce Dolu Dukla – za

úspěšné zavádění kombajnové těžby a překonání světového rekordu v těžbě

uhlí kombajnem Donbas.

zednickému kolektivu s Vilimovského – nejlepšímu kolektivu na stavbě města

inž. Jar. Kulišťákovi – za budovatelskou práci při výstavbě

 

 Karlu Slezákovi – za populárně vědeckou a publikační činnost o životě na

území nynějšího Havířova

Rudolfu Prokopovi – za výtvarné práce malířské, které komentují rychlý

stavební rozvoj města a za veřejně prospěšnou práci

 Janu Ondráčkovi – za dokumentární fotografii ze života města, za řízení

časopisu Hlasy Havířova

 národopisnému souboru Ogaři – za sedmiletou činnost a úspěšnou

reprezentaci města na soutěžích lidové umělecké tvořivosti

Klubu přátel umění v Havířově – za tříletou veřejnou činnost, za organisování

Kulturních dnů Havířova

 Rudolfu Vybíralovi – za veřejnou a politickou činnost

 Františku Podobovi – za dlouholetou veřejnou a politickou práci

Miloši Fojtíkovi – za dlouholetou budovatelskou a politickou práci

Dále udělena čestná uznání :

za veřejnou a budovatelskou činnost se zápisem do pamětní knihy 34

občanům a kolektivům

za veřejnou, kulturní osvětovou a tělovýchovnou činnost se zápisem do

pamětní knihy 9 občanům a kolektivům  za veřejnou a budovatelskou činnost bez zápisu 42 občanům a kolektivům

za veřejnou, kulturní, osvětovou a tělovýchovnou činnost bez zápisu 21

občanům a kolektivům.

Soutěž mezi NV

Soutěž mezi národními výbory

V prvé polovině roku 1960 soutěžil MNV v Havířově s MNV v Novém a ve

Starém Bohumíně. Hodnocení bylo provedeno za 1. čtvrtletí.

Po územní reorganisaci uzavřel MěstNV na návrh ONV dohodu o vzájemné

soutěži s MěstNV v Karviné. Výsledek za 3. čtvrtletí byl nerozhodný – za

4. čtvrtletí obsadil prvé místo Havířov. Soutěžilo se na všech úsecích činnosti

národního výboru.

V rámci soutěže všech národních výborů v okresu Karviná obdržel MěstNV

v Havířově čestné uznání za dobrou organisátorskou práci ve žňových pracích

a za výkup obilí.

Bytový fond

Bytový fond

V roce 1960 dáno do užívání 1 839 bytů. Z tohoto počtu vydáno 1 839 výměrů

zaměstnancům závodů :

Staveb__________ 167

Šachet__________1 485

NHKG__________ 95

pro různé________ 92

Odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu obdržel 108 bytů, tj. 5,56%

z celkové kvóty, místo 10%. Přesto, že jsou zkoumány majetkové poměry

žadatelů o byt, nemohli býti uspokojeni všichni, kteří zajišťují městu služby

( a nesplňují podmínky pro družstevní výstavbu ). Poněvadž nároky na služby

města neustále stoupají ( jen pro školství bude potřeba nejméně 30, pro dopravu

alespoň 20 bytů ), je velmi nutné, aby v roce 1961 obdržel opět 10% bytových

jednotek z celkové bytové výstavby.

V roce 1960 podány celkem 103 žádosti o byty.

Počet bytů ke konci roku : Havířov 11 316 + připojené obce 3 736 = 15 052.

Rozloha města

Rozloha města po sloučení Havířov I až VII, tj. původní Havířov……. 624,09ha

Havířov VIII, tj. bývalý Šumbark………… 251,15ha

Havířov X, tj. bývalá Dolní Suchá I……… 581,15ha

Havířov IX, tj. bývalá Dolní Suchá II……. 432,87ha

Havířov XI, tj. bývalé Životice…………… 290,04ha

Havířov XII, tj. bývalé Dolní Bludovice….. 794,26ha

Celkem 2 973,56ha

 

Přesná rozloha původního Havířova

624ha 22a 37m2

Přesná rozloha Havířova po připojení obcí

2 973ha 73a 92m2

Počet obyvatel

Počet obyvatel – stav k 31. prosinci 1960 ( i s připojenými obcemi )

Muži Ženy Dospělí

celkem

Chlapci Dívky Děti

celkem

Obyvatelstvo

celkem

15 488 15 668 31 156 +8 171 +7 746 +15 917

17 830

48 986

+ jen Havířov, bez připojených obcí

Uvedená čísla zachycují počet osob trvale hlášených, takže k celkovému počtu

obyvatel, tj. 48 986 nutno připočítat asi 5 000 hlášených přechodně.

V roce 1960 uzavřeno 291 sňatků.

Narodilo se 611 chlapců, 510 dívek = 1 121 dětí.

Uvítáno do života 363 dětí.

Zemřelo 66 mužů, 44 žen, 10 chlapců, 5 dívek = 125 osob ( bez Suché ).

Průměrný věk obyvatel Havířova – město je 23,5 roku.

Počet obyvatel přičleněných obcí – stav ke dni sloučení, tj. k 1. červenci 1960

Dolní Suchá……… 7 681 obyvatel

Dolní Bludovice…. 2 111 ʺ

Šumbark…………. 873 ʺ

Životice………….. 625 ʺ

 11 290 obyvatel

 

Připojením uvedených obcí se tedy zvýšil počet obyvatel původního Havířova

o 11 290 obyvatel.

Mezi obcemi, připojených k Havířovu, jsou i Životice. O tom, co se událo 5. srpna

1944 – o smutné zkušenosti doby okupace – hovoří malá publikace „Životice

žalují“. Konference o životě v nových městech a sídlištích

Ve dnech 6. – 8. prosince 1960 se konala konference o bydlení a životě v nových

městech a sídlištích.

Uskutečněna z podnětu Městského národního výboru v Havířově spolu

s Výzkumným ústavem výstavby a architektury v Praze. Účelem bylo zamyslit se

nad výstavbou socialistického města nejen s hlediska technického a provozního,

ale i společenského. Konference ( která byla součástí celostátní diskuse o bydlení

) se zúčastnilo 153 delegátů nových měst a sídlišť, zástupci ministerstva

zdravotnictví a školství, projektanti, pracovníci národních výborů a výzkumu ve

výstavbě. Tito hovořili o zkušenostech i potížích, které vyvstaly při budování

nových měst a také se navzájem radili, jak postupovat dále. Řešily se otázky

zdravotnictví, hygieny, rovnoměrnosti ve výstavbě bytové a účelové, problémy

školství, zaměstnanosti žen. Závěry a usnesení konference v příloze.

Delegace

26. ledna - bulharská delegace

 7. března - delegace z Berlína, amerického sektoru

17. března - belgická delegace

22. dubna - parlamentární delegace Mexica

28. dubna - delegace lidických žen :

 „…Přišly jsme mezi Vás, abychom Vám všem a hlavně Vaší

 mládeži, které máte u Vás nejvíce, vyprávěly o lidické

 tragédii, která musí být výstrahou všem těm, kteří by chtěli

 znovu obnovit nacistické koncentráky a nové hrůzy, které

 jsme prožily před 18 léty u nás v Lidicích…“

 Za lidické ženy Miloslava Žižková, Marie Kohlíčková

21. června - velvyslanec Sovětského svazu v Praze

13. července - švédská odborářská delegace

 srpen - představitelé polského konzulátu

 srpen - „Z příležitosti 16. výročia slovenského národného povstania..

 plukovník Jaroslav Šala a bývalý velitel partyz. brigády u

 Šuhajeva ( podpis nečitelný )

16. srpna - ruská parlamentní delegace

 „…Rozměry Vašich továren a jejich výrobní kapacita nás

 ohromila…Vaši pohostinnost nelze ani popsat…“

13. října - generál Sovětské armády a delegát Nejvyššího sovětu SSSR

21. října - generál Československé armády Ludvík Svoboda

 listopad - francouzská delegace

 listopad - polská

21. listopadu - německá delegace

Vysvětlení zkratek

MDŽ - Mezinárodní den žen

MNV - místní národní výbor

ONV - okresní národní výbor KNV - krajský národní výbor

KSČ - Komunistická strana Československa

JZD - jednotné zemědělské družstvo

MěstNV - městský národní výbor

NHKG - Nová huť Klementa Gottwalda

SSSR - Svaz sovětských socialistických republik

V příloze

Mapa Havířova po územní reorganizaci – doklad č. 5

Přehled „Havířov 1960 – 1965“ – doklad č. 6

Zápisník člena MěstNV Havířov – doklad č. 7

„Životě žalují“ – doklad č. 8

Usnesení z konference o životě v nových městech a sídlištích – doklad č. 9

Závěry a usnesení z konference o životě v nových městech a sídlištích – doklad

č. 9

Poznámka

Kroniky obcí Šumbarku, Dolní Suché, Dolních Bludovic, Životic jsou uloženy

v městském muzeu

 

POLITICKÝ ŽIVOT

Souhrnná zpráva za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961

VÝSTAVBA

Plán

Beskydský vodovod s celkovou kapacitou 300 l/s dokončen k 1. lednu 1961. Do

provozu uvedena 1. etapa s kapacitou 150 l/s. Dostatek vody bude teprve v roce

1964, kdy je plánováno dokončení stavby přehrady na Morávce.

Výstavbou přehrady na Ostravici u Šancí v letech 1963 – 67 bude odstraněn

nedostatek pitné vody v Havířově.

Státní výstavba

V tomto roce má být postaveno 1 850 bytových jednotek, distribuční a obchodní

jednotky, dokončena výstavba domu potravin „Labužník“, 17ti třídní školy bez

dílny a tělocvičny, zdravotních středisek v Havířově IV, ul. Pavlovou ( blok 63 ).

Družstevní bytová výstavba

Stát subvencuje : 30% stavebního nákladu, úvěr státní banky ve výši 30% na dobu

30 let při 3% úroku. Členský podíl družstevníka činí 40% : peněžní hotovost, odpracování, poskytnutí

materiálu družstvu za úhradu, podniková bezúročná půjčka z podnikového fondu.

Byty jsou osvobozeny od daní, dědicové od dědického poplatku – nevztahují se na

ně ustanovení o poplatcích z nadměrných bytů.

Stavební družstvo MNV zakoupilo dne 30. března 1960 dům číslo 4 na ulici

Pavlovově v Havířově IV ( blok 63 ) s 29 byty, ve kterých umístilo 19

družstevníků. Některé byty totiž přestavěny ( spojeny jedno a dvoupokojové byty

) podle požadavků družstevníků. V červenci a v srpnu zakoupeny další dva domy

v Havířově IV, ul. Dobrovského ( blok 84 ) s 27 byty.

Nájemné, do něhož je zahrnuta splátka státní bance, topení, teplá a studená voda

i ostatní poplatky, je velmi výhodné :

0 + 1 pokoj 102,- Kčs

1 + 2 pokoje 195,- Kčs

1 + 3 pokoje 270,- Kčs

1 + 4 pokoje 310,- Kčs

Družstvo čítalo ke konci roku 49 členů a 12 zájemců z Radvanic, kde pro

rozšiřování výstavby NHKG jsou vykupovány rodinné domky.

Kromě tohoto typu jsou založena i družstva jednotlivých podniků : Dolu Dukla,

Výstavby ostravsko – karvinských dolů, Dolu Zápotocký a Bytostavu.

Individuální výstavba

Státní spořitelna poskytuje půjčku ve výši 24 000 Kčs, závody do výše

celoročního příjmu. Je rozestavěno 53 rodinných domků. Jejich cena : škvárové

– 90 000 Kčs, panelové – 115 000 Kčs. Jsou stavěny na rozloze 800m2

, což

postačuje na postavení domku i zahrádku. Individuální výstavba je prováděna

v Havířově III Šenov – Zadky.

Podniková bytová výstavba

Je řízena podniky za pomoci závodních výborů ROH. Stavěny několikapodlažní

domy, ve kterých jsou prováděny úpravy nebytových prostor za byty, nadstavby

a přístavby. Dovoz vlastními prostředky, odborníci z řad řemeslníků a techniků.

Ostatní práce si provádějí zájemci o byty.

Státní banka poskytuje podnikům dlouhodobý úvěr ve výši 20% rozpočtu na dobu

10 let při 3% úroku. V tomto roce má být dokončeno 50 bytů Dolu Dukla, 26 bytů

Dolu Suchá – Stonava, 27 Státní banky v Ostravě. Kromě toho převzal Důl Dukla

ze státní výstavby 117 bytů, Důl Gottwald 38. Hodnocení

Ve státní výstavbě postaveno 1 962 bytových jednotek, takže dohromady

s drobnou soukromou výstavbou postaveno na území Havířova 1 993 bytů.

Nesplněn úkol na ulici Pavlovově v Havířově IV ( na bloku 63 ), kde nebylo

dokončeno zdravotní středisko a patřičné distribuční jednotky.

Výstavba škol splněna na 98%. Nesplnění zaviněno nezajištěním jejich

vybavenosti v plné míře. Školy na ulici Makarenkově a Sv. Čecha v Havířově

V jsou v provozu již druhý rok a nejsou dosud patřičně vybaveny.

Na 17ti třídní školu v Havířově IV, ul. Palackého byl Bytostavem uzavřen

závazek jako na rychlotavbu. Nebyl splněn pro nezajištění zámečnických

výrobků. Nebyla dokončena škola na ulici V. Nezvala v Havířově IV. Mateřská

škola na Radniční ulici ( u bloku 72 ) předána s nedostatky.

Rozestavěno

mateřská škola na ulici Resolově ( u bl. 58 ), na ulici K. Čapka ( u bl. 110 ), na

ulici Dimitrovově ( u bl. 76 ). Před dokončením je družina mládeže v VI. B etapě.

Kulturní dům v Havířově II bude včetně terénních a sadových úprav odevzdán

teprve ke konci roku 1961.

Plán výstavby koupaliště v Havířově I splněn pouze na 62% - nebylo zajištěno

přepracování elektroinstalace podle nových norem. Není dokončen bazén, šatny,

oplocení, hrubé terénní úpravy a jiné.

Zdravotní středisko v Havířově I, ul. Švermova předáno v červnu 1960, potřebuje

však vnitřní úpravy, které mají být provedeny do konce června července 1961.

Hodnotíme – li práci Bytostavu je třeba podotknout, že projevil velkou iniciativu

při výstavbě bytů, ne však na poli výstavby vybavenosti, čímž jsou citelně

prohlubovány disproporce mezi počtem předaných bytů a vybavenosti.

Práce na přeložce trati Havířov – Český Těšín pokračují úspěšně. Pouze tam, kde

nastaly projektové změny ( výpravní budova ) došlo ke zdržení.

Havířov – Suchá

Výstavba v Havířově – Suché

Po územní reorganizaci se rozšiřuje výstavba i na katastr obce Dolní Suchá, kde

budován zelinářský objekt. V roce 1960 dána do provozu 1. etapa skleníku

o výměře 1,8ha.

Plán výstavby Národního domu splněn jen na 15,7% - v rámci velké

rozestavěnosti zastaven. Akce „Z“

Plnění plánu v akci „Z“ ( zvelebení města )

Z potřebného počtu 70 000 brigádnických hodin odpracováno pouze 22 329 .

vázla dodávka materiálu ČSAD, nebyl zajišťován dostatek nářadí, práce nebyla

organizována.

Jednotlivé akce :

1. Mateřská škola v Havířově – Bludovicích.

 Materiál zajištěn, plán však nebyl splněn pro nedostatek brigádníků.

2. Polytechnické dílny ZDŠ v Havířově III, Jarošova ulice.

 Nebyla plynule zajišťována dodávka malty i plán brigádnických hodin. Proto

 provedeno učni jen 80% zdiva po úroveň

3. Šatny tělovýchovné jednoty Tatran Havířov.

 Se stavbou započato o tři měsíce později, proto plán nesplněn ( TJ Tatran

 nejevila zájem ).

4. Kluziště v Havířově II.

 Plán splněn, kluziště v provozu

5. Polytechnické dílny v Havířově – Suché.

 Plán splněn – vzorná stavba.

6. Kluziště Baníku v Havířově – Suché

 Ukončeno – drobné práce budou provedeny bez finančních nákladů

7. Obřadní síň Havířova – Šumbarku.

 Nesplněno – provedeno jen prozatímní zakrytí střechy – nedostatek

 bezplatných brigádníků.

8. Letní kino.

 Stavba dokončena.

Družstevní výstavba

Plán počtu družstevníků splněn k 31. 12. 1960 na 100%. Zrušeno družstvo

národního podniku Bytostav. Důl Dukla provádí výstavbu 22 byt, Výstavba

ostravsko – karvinských dolů vlastní bytové jednotky na ulici Dobrovského

v Havířově IV ( blok 84 ).

Komunikace

Provedeny opravy 3 ulic v Havířově ( v délce 4km ), v Havířově – Šumbarku,

v Havířově – Bludovicích, v Havířově – Životicích. V sídlišti Havířov – Suchá

vybudován dlážděný chodník. Komunikace však velmi trpí používáním – staveništní dopravou silně znečišťovány a zejména v 5., 6. etapě příčinou stálé

nespokojenosti občanů.

Sadové úpravy

Vysázen lesopark z rychle rostoucích dřevin na ploše 4ha – okolí města. Ve městě

přímo vysázeno 5 000 stromů a keřů, 5 000 květinových sazenic. Na pás

Gottwaldovy třídy dosázeno 800 kusů růží.

Ukončené akce obč. vybavenosti

Ukončené akce občanské vybavenosti v roce 1960 :

distribuční jednotky na ulici Zápotockého v Havířově V ( blok 56 A ) předány

postupně v červnu, v říjnu, v prosinci;

zdravotní středisko na ulici Švermově v Havířově I ( blok 4b ) – červen

17ti třídní škola 5. etapy ( mimo tělocvičnu ) na ulici Makarenkově v Havířově V

společenská místnost ( využita pro družinu mládeže ) na ulici Pavlovově

v Havířově IV ( blok 63 )

mateřská škola na Radniční ulici v Havířově IV ( u bloku 72 ).

V měsíci březnu uvedena do provozu kanalizační čistírna města, která byla

vybudována národním podnikem Ingstav Brno celkovým nákladem asi

30 000 000 Kčs.

Zahájené akce obč. vybavenosti

Zahájené akce občanské vybavenosti v roce 1960 :

březen – 17ti třídní škola na ul. V. Nezvala v Havířově IV

červenec – mateřská škola na ul. Resslově v Havířově IV

říjen - mateřská škola na ul. K. Čapka v Havířově IV

 obchody na ul. Lidových milic v Havířově IV

listopad - mateřská škola na ul. Dimitrovově v Havířově IV

 jesle na ul. Nedbalově v Havířově IV

Vysvětlení zkratek

ROH – Revoluční odborové hnutí

ČSAD – Československá automobilová doprava PRŮMYSL

1.červenec 1960 je dnem územní reorganizace – připojení čtyř obcí k Havířovu.

Jednou z nich je Dolní Suchá, na jejímž katastru se nacházejí tři průmyslové

objekty :

Důl Dukla, elektrárna ( současně teplárna pro Havířov ) a plynárna.

Souhrnná zpráva, která zachycuje druhou polovinu roku 1960 současně s rokem

1961, je proto uvedena v zápisu roku 1961.

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA

Po sloučení okrajových obcí s Havířovem vystoupila do popředí zemědělská

otázka. V Havířově – Bludovicích jsou dva zemědělské závody socialistického

sektoru ( JZD a ČSSS ),, v Havířově – Životicích Československý státní statek,

v Havířově – Suché Rekultivační závod ostravsko – karvinského revíru. Kromě

toho je v uvedených místech celá řada drobných držitelů zemědělské půdy.

Zatím, co v prvních letech měl Havířov jen 114ha zemědělské půdy mezi

staveništi nebo komunikacemi, po reorganizaci má 2 672ha půdy, z toho 1534ha

půdy zemědělské.

Socializace zemědělské výroby

Na podzim roku 1960 došlo ke sloučení JZD s ČSSS v Havířově- Bludovicích.

Plocha půdy obhospodařované ČSSS se dále zvětšila asi o 70ha, které ČSSS

pronajal bezplatně na dobu 6 let od drobných držitelů.

Socializace pokračovala i v Havířově – Životicích, kde k ČSSS přistoupilo asi 60

soukromě hospodařících zemědělců s výměrou téměř 80ha.

V Havířově – Suché a v Havířově – Šumbarku převzal od drobných držitelů půdu

Rekultivační závod v Havířově – Suché. Tím rozšířil svou výměru o 107ha

zemědělské půdy.

Hospodaření JZD

Hospodaření JZD v Havířově – Bludovicích

Podmínky nebyly nejlepší. Kvalitní půdy ubývalo další zástavbou. Poměr

družstevníků ke společnému hospodaření byl vcelku dobrý. Z počtu 78

družstevníků tvořili většinu kovorolníci – vlastních zemědělců bylo jen pět.

V době špičkových prací vypomáhali družstevníkům velmi účinně žáci obou

bludovických škol. Výsledky rostlinné výroby lze označit za dobré. V živočišné výrobě vznikaly

potíže ustájením skotu v několika stájích, protože nebylo možno uskutečnit

společné ustájení . Dobrých výsledků dosáhlo družstvo v chovu slepic ve dvou

drůbežárnách.

1.října 1960 odevzdalo družstvo veškerou půdu, živý i mrtvý inventář

Československému státnímu statku v Havířově – Bludovicích. Celková výměra

půdy činila 124ha 50 arů včetně záhumenků. Na záhumenky připadalo 19,10ha.

Hospodaření ČSSS

Hospodaření ČSSS

ČSSS v Havířově - Bludovicích hospodařil na výměře 140ha zemědělské půdy,

z toho 120ha půdy orné. Protože jde většinou o pozemky scelené, byly pro

zemědělskou výrobu vhodné podmínky. Hospodářský plán v roce 1960 splněn.

Mechanizace u ČSSS zpočátku malá. Teprve po sloučení s JZD rozšířil se

strojový park na 6 traktorů kolových, 1 pásový a další závěsné stroje a nářadí.

ČSSS – farma Havířov – Životice obhospodařuje celkem 106,87ha zemědělské

půdy, z toho 87,36ha půdy orné. Pro zemědělskou výrobu nejsou nejvhodnější

podmínky, protože velká zastavěnost katastru brání vytvoření větších scelených

ploch. Mechanizační prostředky jsou k dispozici v dostatečném množství. V roce

1960 park rozšířen o 1 pásový traktor DT – 54.

Školení

Odborné zemědělské školení probíhalo v Havířově – Bludovicích i Životicích.

Školení se zúčastnili vedoucí pracovníci ČSSS, zaměstnanci ČSSS z Havířova

– Bludovic, zaměstnanci zemědělského odboru, aktivisté a členové zemědělské

komise při městském národním výboru.

Havířově – Životicích bylo uspořádáno pro zaměstnance statku 32 přednášek

s různým zaměřením, především s problematikou zemědělskou. Odborné školení

probíhalo i pro zaměstnance Rekultivačního střediska v Havířově – Suché.

Socialistická soutěž

Vyhodnocena s. Eva Vítková, pracovnice ČSSS z Havířova – Životic. Byla jí

udělena peněžitá odměna za dosažení vysoké snůšky vajec u nosnic – v průměru

172 od 1 nosnice.

Rekultivační závod

Rekultivační středisko se sídlem v Havířově – Suché spadá do působnosti

národního podniku Báňské stavby v Ostravě. Kromě hlavního úkolu – zahlazovat nepříznivé vlivy průmyslové činnosti

v ostravsko – karvinském revíru a využít poškozený půdní fond zemědělskou

výrobou – zabývá se přímo zemědělskou výrobou.

Jednotlivě hospodařící rolníci – JHR

Přehled o plochách kultur u jednotlivě hospodařících rolníků k 31. prosinci 1960.

Počet zemědělských závodů JHR : 1524

 

Celková výměra zemědělských závodů :

 901ha 13a 12m2

Rozdělení :

orná půda…………………… 562ha 72a 14m2

 

zahrady……………………... 103ha 63a 61m2

intenzívní ovocné sady……... 26a 41m2

louky………………………... 34ha 67a 43m2

pastviny…………………….. 83ha 97a 44m2

zemědělské půdy úhrnem____ 785ha 27a 03m2

lesní půda…………………… 30ha 08a 79m2

rybníky……………………… 35a 86m2

ostatní vodní plochy………… 5ha 73a 64m2

zastavěné plochy a nádvoří…. 48ha - 62m2

ostatní plochy……………….. 23ha 34a 30m2

Zemědělské závody JHR roztříděné podle výměry zemědělské půdy :

Velikost.skupina Počet závodů Celková výměra Orná půda Zem. půda

10 – 15ha 1 18ha 93a 70m2

 11ha 41a 01m2

 13ha 39a 29m2

5 -10ha 2 13ha 29a 20m2

 9ha 33a 65m2 11ha 31a 98m2

2 – 5ha 29 97ha 13a 76m2

 64ha 23a 40m2

 83ha 24a 14m2

0,50 – 2ha 364 408ha 43a 29m

2

 261ha 70a 94m2

 365ha 39a 3m2

do 0,50ha 1 128 363ha 33a 17m2

 216ha 01a14m2 311ha 92a59m2

Celkem………. 1 524…… 901ha 13a 12m2…562ha 72a 14m2

 785ha 27a 3m2

Rostlinná výroba

Rostlinná výroba

Největší pozornost se věnuje pěstování obilnin, a to jak u všech zemědělských

závodů socialistického sektoru, tak i u drobných držitelů půdy. Z obilnin připadá

největší procento na pšenici, méně na žito a další krmné obilniny. Větší plochy

půdy zaujímají dále brambory, pícniny a směsky k zajištění krmivové základny.

Z technických plodin pěstují se hlavně řepka a len. Rok 1960 nebyl pro rostlinnou výrobu příznivý. Jarní a letní období bylo dosti

chladné s vysokým množstvím dešťových srážek. Nepříznivé počasí se projevilo

na růstu některých zemědělských plodin, zvláště brambor. Úroda brambor byla

minimální.

Přehled o hektarových výnosech je patrný z přehledu farmy ČSSS Havířov

– Životice.

Hektarové výnosy v roce 1960

Druh : Plánovaný výnos Skutečný výnos v q

pšenice ozimá………… 20,6…………… 17,50

žito ozimé……………. 19…………….. 17,41

ječmen ozimý, jarní….. 19…………….. 31,95

oves………… 18 13

směsky ozimé 13 12,50

len 3 2,20

brambory 140 10,40

řepa krmná 400 zaorána

Živočišná výroba

Živočišná výroba

Hlavními středisky jsou ČSSS – farmy v Havířově – Bludovicích a Životicích.

U farmy ČSSS v Havířově – Bludovicích jsou potíže s ustájením dobytka ( skot

ustájen jak ve stájích ČSSS, tak i ve stájích soukromých zemědělců ). U hovězího

dobytka, který je ustájen na ČSSS je nemoc „Bang“ – nakažlivé zmetání skotu

– od roku 1956.

Poněkud lepší podmínky pro chov hovězího dobytka jsou u farmy ČSSS

v Havířově – Životicích. Skot ustájen ve stájích státního statku a ve stáji bývalého

soukromého zemědělce s. J. Valoška.

Přehled o stavu hospodářského zvířectva u ČSSS na konci roku 1960 :

 Havířov – Bludovice Havířov – Životice

koně 20 kusů 11 kusů

krávy 48 kusů 25 kusů

jalovice 5 kusů 74 kusů

na žír 76 kusů 5 kusů

telat 25 kusů 7 kusů

Celkem skotu 154 kusy 111 kusů

 slepic 473 kusy 1 171 kus Hospodářské zvířectvo chovají také drobní držitelé půdy a menší rolníci. V druhé

polovině roku 1960 je u jednotlivě hospodařících rolníků tento stav :

skot 637 kusů

krávy 473 kusy

prasata 1 199 kusů

prasnice 41 kus

ovce 67 kusů

Plnění plánu JHR

Plnění plánu jednotlivě hospodařících rolníků

maso dle plánu na 109%.

mléko 102%

vejce 102%

brambory 114%

zrniny 105%

JZD

Plnění plánu Jednotného zemědělského družstva v Havířově – Bludovicích

JZD v Havířově – Bludovicích nesplnilo státní plán v některých ukazatelích. Při

přibírání nových členů nezajistili totiž stájové prostory skotu i drůbeže a nemohli

již adaptovat budovy, protože k 1. lednu 1961 bylo JZD začleněno do

Československých státních statků.

Sloučením obcí je Havířov největší zemědělskou obcí v okrese Karviná.

Zelinářství

Zelinářství

V roce 1960 pokračovala výstavba skleníkového zařízení v rychlírně zeleniny

Havířova – Suché u plynárny. Sklidilo se na 300q skleníkové zeleniny.

Přičleněním okrajových obcí přibyly další zelinářské závody, které zásobují

Havířov. Jsou to :

Zahradnictví, komunální služby města Havířova v Havířově – Bludovicích. Jde

o dva podniky – jeden pěstuje zeleninu, druhý okrasné květiny.

Součástí ČSSS v Havířově – Bludovicích je i zelinářský závod.

Ovocnářství

Ovocnářství

Běžné druhy ovocných stromů pěstují občané v zahradách svých domků

a usedlostí. Pěstování ovocných stromů však ( až na řídké výjimky ) nevěnují

náležitou péči. Sad

Na katastru Havířova se pěstují ve větším rozsahu ovocné stromy v Havířově

– Životicích. O zřízení těchto sadů na pozemcích ČSSS se zasloužil s. Václav

Dvořák. Jejich výměra : 49,5ha.

Druhy pěstovaných ovocných stromů :

jabloně, švestky, slívy, třešně, višně.

Odrůdy ovocných stromů :

jablka : Průsvitné letní, James Grieve, Nonnetit, Sudetská reneta, Boskoopské

červené, Strýmka, Landsberská reneta, Mulhauptova reneta, Corova

reneta, Ontario, Golden Delicious aj.

slivoně : Švestka domácí, Wangenheimova aj.

V roce 1960 bylo sklizeno celkem 120q ovoce.

Včelařství

Včelařství

Chovatelé včel jsou organisováni v Čs. svazu včelařů. Na území Havířova působí

jediná základní organisace tohoto svazu, a to v Havířově – Bludovicích.

Soustřeďuje 57 členů z městské části Havířova, Havířova – Bludovic, Šumbarku,

Životic i Dolních Datyň. Včelaři z Havířova – Suché jsou přičleněni k včelařské

organisaci v Horní Suché.

Včelaři, organisovaní v Havířově – Bludovicích chovali v roce 1960 celkem 235

včelstev, jejichž výnos činil asi 880kg medu.

Značnou pozornost věnuje chování včel i ČSSS v Havířově – Životicích, kde je na

státní včelnici 55 včelstev. Kromě výnosu 180kg medu přispívá chov včel ke

zvýšení produkce ovoce a jetelovin.

Mimoto chová 10 neorganisovaných včelařů 19 včelstev s výnosem 76kg medu.

Myslivost

Myslivost

V okrajových částech Havířova je málo lesních ploch, kde by byly vhodné

podmínky pro zvěř. V blízkosti lidských sídel nemá zvěř ani dostatečný klid.

Starají se o ni, především v zimních měsících, členové Myslivecké společnosti

v Havířově – Bludovicích, Životicích, Suché a Šumbarku.

Za zásluhy o myslivost byl člen spol. „Lesní roh“ Bludovice – Životice

s. Vladislav Fukala vyznamenán odznakem „Zasloužilý pracovník III. stupně“.

Rybníkářství

Výstavbou Havířova, budováním komunikací nastal další úbytek rybníků. Na

přítoku Sušanky ( od plynárny ) byly tři rybníky menší rozlohy, které byly zčásti

poškozeny výstavbou železniční trati Havířov – Český Těšín a severní obvodové

silnice Havířov – sever. Dva rybníky na katastru Havířova – o výměře 7ha – byly z jedné čtvrtiny zrušeny

při výstavbě komunikace. Zbytek slouží jako prozatímní sedimentační nádrž pro

fekálie z Havířova.

Vysvětlení zkratek

ČSSS – Československý státní statek

JHR – jednotlivě hospodařící rolníci

Závěrem třeba dodat, že občané celého Havířova odpracovali ve špičkových

pracích 35 000 brigádnických hodin u socialistického sektoru v našem městě

a 21 000 hodin u jednotných zemědělských družstev mimo území Havířova.

Povodeň

Povodeň v roce 1960 nezpůsobila mnoho škod – nával vody zachytila už

Žermanická přehrada, takže Lučina byla rozvodněna jen na spodním toku našeho

katastru a zničeno seno asi na 10ha luk.

SLUŽBY OBYVATELSTVU

K podstatné změně v činnosti podniku dochází 1. července 1960. Delimitací

vyčleněny některé obory ( kominictví ), změněna působnost jen na město Havířov

( včetně přičleněných obcí – dříve oblastní podnik ) a k převedení provozoven na

území města ( předtím spravovaných jinými podniky, např. Komunální služby

Český Těšín, Komunální služby Orlová ). Z původního počtu vyčleněno celkem

14 provozoven a začleněno 7.

Dochází ke změně sídla – ředitelství je umístěno v Havířově IV, Široká ulice č. 3.

Ředitelem podniku s. Miroslav Vranka ( od 1. července 1960 )

provozní náměstek s. Stanislav Raus

ekonomický náměstek s. Leo Klein

V roce 1960 nebyl plněn plán ve všech hospodářských ukazatelích – podnik

dokonce vykazoval finanční ztrátu ( např. k 30.9.1960 ).

Činnost a problémy základních služeb

Projevuje se nedostatek pracovníků v oborech malířství, radio – televize,

čalounictví, vodo – plynoinstalace, elektro.

Služby v osobní dopravě ( autotaxi ) i v dopravě nákladní nejsou s to plně

uspokojit – nedostatečný vozový park, autogaráže zcela vytíženy, takže dalším

požadavkům na garážování osobních vozidel nemůže být plně vyhověno.

Občany často vyhledávané sklenářství má stále nedostatečný příděl skla.

Pohřební služba zlepšena dodáním furgonu – tím umožněno zajišťovat převozy

i z okolních obcí. Celkově vzestupnou tendenci vykazuje úklidová služba – jediná služba tohoto

druhu v okrese.

Neutěšený stav trvá v oboru radio – televize. Plán stanoví 1 technika na 400

televizorů – v Havířově 1 technik na 1 800 televizorů. Výsledek : doba oprav 6

– 8 týdnů ( téměř každá třetí rodina vlastní televizor ). I v provozech elektro jsou

dlouhé dodací lhůty navíjení el – motorů. Opět stížnosti, protože téměř každá

druhá domácnost vlastní elektrickou pračku.

V malířství došlo ke zlepšení zpracováváním návrhů na malování bytů

a částečným doplněním počtu pracovníků.

Zajišťování služeb v praní prádla pro obyvatelstvo je nedostatečné pro velkou

poruchovost strojů a špatnou organisaci práce – bylo nutno zajišťovat

dodavatelské služby jinými podniky v okrese.

V krejčovských službách – pouze šití pánských a dámských oděvů. Koncem roku

rozšířeny o vypínání záclon, pokrývek, pletení na zakázku.

Ke konci roku měly Komunální služby města Havířova 33 provozovny :

nákladní autodoprava

osobní autotaxi

autogaráže včetně autoservisu

prádelny ( 2 – Havířov II, Havířov III )

holičství a kadeřnictví ( 6 – včetně učňovského střediska )

kadeřnictví a kosmetika

dětské holičství

fotoateliér

pohřební služba ( Havířov – Bludovice )

úklidová služba, písárna

pánské krejčovství ( 2 – Havířov, Havířov – Suchá )

krejčovství

( Havířov III )

dámské krejčovství ( Havířov I )

Vkus – střihová služba

malířství a natěračství

sklenářství

elektroinstalace

radio – televizní opravna

bytová údržba včetně čalounictví

kamenosochařství ( Havířov – Suchá )

zahradnictví ( 2 Havířov – Bludovice )

květinové síně ( 2 – Havířov II, Havířov III ) sběrna prádla

sběrna chemiky a prádla ( Havířov III, Havířov – Bludovice )

sběrna chemiky ( 2 )

sběrna služeb ( Havířov – Suchá )

vnitropodnikový útvar – aranžovna

Počet zaměstnanců : 202

Průměrný výdělek : 1 066,.Kčs

Pro naprostý nedostatek odborných pracovníků v místě, zaměřil se podnik na

jejich získání mimo město. Jednání málo úspěšné – nebylo možno přidělit byty

všem získaným odborníkům. Další chybou : nebylo nic podniknuto pro to, aby

rychle rostoucí podnik služeb si vychovával své vlastní odborníky.

OBCHOD A PODNIKY SPOLEČNÉHO STRAVOVÁNÍ

Obchod

Dnem 1. července 1960 provedena i změna obchodních a dodavatelských

podniků, zásobujících Havířov.

Na katastrální území našeho města je státní a družstevní obchod.

Podnikové ředitelství Pramen se sídlem v Orlové spravuje veškeré prodejny

potravinářské a tabáku ( včetně prodejen v dřívějších obcích Dolní Suchá

a Šumbark ).

Podnikové ředitelství Restaurací a jídelen má sídlo v Českém Těšíně.

Podnikové ředitelství Oděvního obchodu je rozděleno na dva podniky :

 Oděvy - se sídlem v Olomouci

 Střižní zboží – se sídlem v Ostravě.

Drobné spotřební zboží je rovněž rozděleno na dva podniky :

 Drogerie – sídlo Olomouc

 Drobné zboží – sídlo Olomouc

Potřeby pro domácnost rozčleněny na tři podniky :

Klenoty – Domácí potřeby – Nábytek – všechny se sídlem v Olomouci.

Potraviny jsou dodávány ze Spojeného velkoobchodu v Ostravě, maso a uzeniny

Masným průmyslem v Orlové. Část Havířova je zásobována chlebem a pečivem

z Ostravy – většinou však už zásobují naše prodejny chlebem a pečivem Pekárny

v Karviné.

Každý podnik má pro úsek Havířov určeny podnikové inspektory, kteří jsou

odpovědni za řádné zásobování a podléhají přímo podnikovému řediteli. Celkový stav prodejen

Státní oblast : potravin……………… 118, z toho 10 samoobsluh

 prům. zbožím………… 50, z toho 2 samovýběr

 celkem_____________ 168, z toho 12 samoobsluh

Družstevní oblast : potravin……………… 17, z toho 2 samoobsluhy

 prům. zbožím………... 6……………………….

 celkem_____________ 23, z toho 2 samoobsluhy

Vcelku možno říci, že obchodní síť v Havířově I, II, III je ( až na malé výjimky )

dobrá. Neuspokojivý je však počet prodejen v Havířově IV a V, kde nestačí

množstvím, ani rozlohou. Nejde jen o počet, ale i o celkovou strukturu a vzhled.

Prodejny potravin jsou stavěny nevhodně, mají nedostatečnou prodejní

i skladovací plochu, takže není dost dobře možno uplatnit nové formy prodeje

– zřídit samoobsluhy.

Zásobovací situace

V roce 1960 prodejny zásobovány nedostatečně – byly i velké výkyvy

v rozvozních plánech. V důsledku nedostatečné obchodní sítě tvořily se před

prodejnami fronty spotřebitelů ( zejména ve dnech výplat! ). Soustavně se

projevovaly nedostatky v zásobování masem a masnými výrobky. Zjistilo se, že

zásobovací situace nevzniká z toho, že by ostravskému kraji bylo dodáváno masa

málo, ale že nadřízené složky nesledují patřičně růst obyvatel našeho města.

Nedostatky se projevovaly i v uzeninách – hlavně co do sortimentu.

Situace v zásobování mlékem a vejci také nebyla uspokojivá – zejména

u plnotučného mléka v lahvích.

Značné nedostatky se projevovaly v zásobování ovocem a zeleninou.

Nedostatky i v zásobování průmyslového zboží. Tak na příklad je absolutní

nedostatek kusového a sektorového nábytku. Prodejna dostává tak malý příděl, že

nebyl korunově plněn plán maloobchodního obratu.

Podniky společného stravování

Restaurace a jídelny

V Havířově ( včetně Havířova – Suché a Šumbarku ) je 18 provozoven, v části

Havířova – Životic a Bludovic dalších 7 provozoven pohostinství Jednota.

Úroveň pohostinství – zvláště v centru Havířova – zdaleka neodpovídá

možnostem, které zde jsou. Téměř ve všech provozovnách ( ať se jedná

o restaurace „Lučina“ nebo „Na nábřeží“ ) jsou hrubé nedostatky. Setkávali jsme

se velmi často s tím, že byl podáván alkohol podnapilým osobám, dále s velkou povrchností obsluhy personálu a nedostatkem základních povinností vůči

zákazníkovi.

Závěr

Všemi uvedenými nedostatky se soustavně zabývala obchodní komise městského

národního výboru a odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu. Spolu

s jednotlivými podniky vypracováno organizační opatření k vytvoření

příznivějších podmínek v zásobování obyvatelstva a ke zkvalitnění prodejen.

Mimo to vypracován dokument obchodu, který bude sledovat rozšíření obchodní

sítě v letech 1961 – 1965, zásobování, nedostatky v zásobování a z toho

vyplývající příčiny disproporcí, dále otázku reklamy, aranžování výloh

a neonisace.

Činnost obchodních jednotek je sledována nejen státními orgány, ale i občanskou

kontrolou a spotřebitelskými radami, ale i občanskou kontrolou a spotřebitelskými

radami.

Dobrá občanská kontrola pomáhá zajišťovat nedostatky na prodejnách a zlepšovat

úroveň zásobování a obsluhy. Koncem roku bylo v Havířově 77 občanských

kontrolorů a 6 spotřebitelských rad. Pro zkvalitnění jejich práce jsou pořádány

jednou měsíčně instruktáže, na které jsou zváni pracovníci hygieny, podnikových

ředitelství a státní obchodní inspekce.

Ve státním obchodě probíhá socialistická soutěž o titul „Vzorný kolektiv“

a „Vzorný pracovník“ – avšak bližší informace nejsou nikde uveřejněny.

PENĚŽNICTVÍ

Souhrnná zpráva za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961

DOPRAVA

Celostátní konference Komunistické strany Československa ve svém jednání,

stejně jako v návrhu 3. pětiletého plánu, ukládá na úseku dopravy především

rozvoj vlakové dopravy ( její elektrifikaci ), u autobusové dopravy zkvalitnění

a rozšíření.

Havířovští občané jsou odkázáni na dopravu autobusy. Problémem bylo a je

dosud, že vzhledem k rozsáhlé výstavbě nebylo pamatováno na dostatečnou na

dostatečnou kapacitu vozovek. Dopravní spojení z Havířova do průmyslových středisek přilehlé oblasti má

mimořádný hospodářský význam, poněvadž pracovní příležitosti jsou velmi

omezeny a většina obyvatel je nucena dojíždět do zaměstnání různým směrem,

koncentrujícím se ve dvou spádových centrech : Ostravě a karvinských dolech.

Hlavní autobusová linka Havířov – Ostrava přepraví třetí nejfrekventovanější

silnicí našeho státu v desetiminutových intervalech měsíčně 600 000 osob, z toho

60% lidí za zaměstnáním, ostatním je důvodem k častému cestování do krajského

města opatřování nákupů, kulturní zájem nebo sportovní vyžití.

Vytížené autobusové spoje na Petřvald, Orlovou a Karvinou mají sice o polovinu

menší dopravní ruch 320 000 přepravenými osobami měsíčně, avšak určují

důležitý pracovní spád : na Důl Fučík v Petřvaldě dojíždí z Havířova denně 2 300

pracujících, na Důl Zápotocký v Orlové – Lazích 1 400 osob, na Důl Dukla

1 100osob, na Důl Pionýr v Petřvaldě 800 pracujících.

K dopravě ve směru Havířov – Ostrava a zpět. Pokud jde o zajištění přepravy

vůbec – nastává v tomto roce prudký vzestup. Autobusy přeplněny, lidé stáli ve

velkých frontách již ve výchozích stanicích v Havířově i v Ostravě. Plynulost

brzdí železniční přejezd v Havířově III. Pro zlepšení dopravy zavedeno přímé

spojení Havířov – Ostrava a zpět ( v podzimních měsících 1960 ). Vzhledem

k přetížení státní silnice číslo 11 ( která nevyhovuje a je rozšiřována ) je dnešní

provoz na této lince maximální.

K zrychlení dopravy mělo přispět zavedení městské dopravy na úseku Ostrava

– Bartovice a zpět, kterou zajišťuje Československá automobilová doprava

( ČSAD ), dopravní závod Ostrava. V tomto úseku nezajišťuje dopravu závod

Havířov – soustřeďuje se jen na odvoz cestujících ze zastávek do Havířova

a z Havířova.

Protože bylo nutno uvolnit autobusy na trasu Havířov – Ostrava, Havířov

– Orlová dochází k zavedení vlakové dopravy na úseku Havířov – Nová huť Kl.

Gottwalda v Kunčicích.

Směr Havířov – Orlová a zpět.

Hlavním nedostatkem jsou časné odjezdy na Důl Zápotocký v ranních hodinách.

Řidiči porušují jízdní řád nezastavením na zastávce. V podzimních měsících

dochází k přetížení ve špičkách a k nedostatečnému zajišťování dopravy ve

večerních hodinách o nedělích a svátcích.

Dalším nedostatkem je zajíždění z Havířova I na Havířov III, pak do Orlové.

Nazpět : z Orlové do Havířova III a teprve do Havířova I. Již ve 3. čtvrtletí 1960

usilovala dopravní komise o uskutečnění možnosti přestupu občanů z Havířova III

u zastávky „Kniha“ v Havířově I na městskou dopravu – bohužel, bezvýsledně. Doprava na trati Havířov - Karviná a zpět

Z původních 16 spojů postupně rozšiřována na 235, v podzimních měsících

o dalších 27. Plynulost opět ztížena na železničním přejezdu vlečky Dolu 1. máj

v Karviné 2.

Městská doprava

V roce 1960 zajišťována přeprava osob 3 autobusy. Tímto nedostačujícím stavem,

kdy bylo v provozu 98 spojů, se pravidelně zabývala dopravní komise a žádala

o urychlené řízení. V prosinci 1960 se uskutečnilo rozšíření na Havířov III

a Havířov V. Nepodařilo se zajistit zavedení místní dopravy do Havířova – Suché.

Kromě vyjmenovaných spojů byla zajišťována rekreační doprava na Žermanickou

přehradu, na Morávku, do Lomné a do Řeky.

Havířovem vedou i některé průjezdní autobusové linky včetně dálkové

meziměstské dopravy Ostrava – Třinec, Ostrava – Čadca.

Na autobusové spoje vhodně navazuje železniční doprava. Město leží na

železniční trati Kunčice – Český Těšín, zdvoukolejené dosud z Ostravy po

Havířov, odkud byla postavena do Albrechtic u Českého Těšína nová železniční

trasa, která obchází poddolované území traťového úseku Havířov – Suchá – Horní

Suchá.

Dopravní spojení Havířova všemi směry – zejména ve špičkách – není v současné

době vyhovující ( pokud jde o nároky časové a přepravní kapacitu autobusového

parku ). Nepravidelnou údržbou je také špatná kvalita silnic, v uhelné oblasti

navíc ještě zhoršovaná následky poddolování.

ŠKOLSTVÍ

Mateřské školy

K 1. lednu 1961 v Havířově celkem 22 mateřských škol s 41 třídami, 1 211 místy:

celodenních 11 s 29 třídami, 890 místy

polodenních 9 s 9 třídami, 245 místy

celotýdenních 2 s 3 třídami, 76 místy

učitelek celkem 75

Havířov – Město

11 mateřských škol s 29 třídami, 895 místy

celodenní 9 s 26 třídami, 802 místy

polodenní ………………………...

celotýdenní 2 s 3 třídami, 76 místy

učitelek celkem 59

Havířov – venkov

11 mateřských škol se 12 třídami, 316 místy celodenní 2 se 3 třídami, 88 místy

polodenní 9 s 9 třídami, 228 místy

celotýdenní ……………………….

učitelek celkem 16

Polské

4 mateřské školy, 100 míst

Práci mateřských škol možno hodnotit kladně – zejména v Havířově II, Místní III

pod vedením s. řed. Mansfeldové a na ulici Čs. armády v Havířově I – s. řed.

Němčanská.

Všeobecně vzdělávací školy

Havířov celkem 19 škol, 235 učeben ( stav k 1. 1. 1961 )

počet tříd………. 277

 žáků……… 8 965

 učitelů…… 354

z 8 965 žáků připadá na

 1. ročník 1 410

 1. – 5. ……………… 6 028

 6. – 8. ……………… 2 502

 9. – 10. ……………... 206

 11. ……………... 229

na směny vyučují 42 třídy – 1 659 žáků

Havířov – město

8 škol, 158 učeben, 198 tříd

v 1. ročníku 1 169 žáků

1. – 5. ……….. 4 791

6. – 8. ……….. 1 838

9. – 10. ……… 206

11. …………... 149

celkem_______ 6 984 žáků

na směny vyučuje 40 tříd – 1 631 žáků

počet učitelů : 256

Havířov – venkov

5 škol, 40 učeben, 40 tříd

v 1. ročníku 160 žáků

1. – 5. ………… 767

6. – 8. ………… 419

9. – 10. ……….. -

11. ……………. 57

celkem________ 1 243 žákůnevyučuje se na směny

počet učitelů 51

S polským jazykem vyučovacím

4 školy, 20 učeben, 20 tříd

v 1. ročníku 64 žáci

1. – 5. ………… 334

6. – 8. ………… 150

9. – 10. ……….. -

11. ……………. 21 žáků

celkem________ 505 žáků

nevyučuje se na směny

počet učitelů 24

Zvláštní školy

2 školy, 15 učeben, 19 tříd

v 1. ročníku 17 žáků

1. – 5. ………. 136

6. – 8. ………. 95

9. – 10. ……... -

11. ………….. 2

Celkem_______ 233 žáků

na směny se vyučují 2 třídy – 28 žáků

počet učitelů 23

V příloze

Seznam škol v „Zápisníku člena Městského národního výboru Havířov“ – doklad

č. 7.

Nedílnou součástí výchovy a výuky byla v tomto školním roce aktualisace

vyučování : sledován život města, státu, události celého světa.

Nemůžeme být spokojeni s poměrem jednotlivců ke kolektivu a správnému

poměru ke společnému majetku. Bohužel, tento jev bývá často zaviněn

nesprávnou výchovou rodičů. Většina dětí má vše, nač si pomyslí, schází však

skromnost. Škoda, že mnozí rodiče nejdou v tomto ohledu i v osobním životě

příkladem nejen svým dětem, ale mládeži vůbec ( opilství, nevěra…).

Větších úspěchů dosaženo v polytechnické výchově – na některých školách jsou

dobře vedeny práce na pozemcích a v dílnách. Ještě mnoho učitelů však nemá

potřebnou aprobaci.

S úspěchem se setkáváme i v estetické výchově. Je dbáno na pěknou úpravu

sešitů, vkusnou výzdobu tříd, školních budov. Nesnadným úsekem bývá výchova k volbě povolání – je nutné věnovat žákům

individuální péči již od 6. ročníku. Touto otázkou se kromě školy zabývají též

odbory pracovních sil, někdy i jednotlivé závody.

Poznámka : ve školním roce 1959 – 60 odcházejí do zaměstnání žáci z 8. tříd,

v příštích letech z 9.

Nedostatečnou morální a výchovnou pomocí je činnost patronátních závodů. Tady

můžeme kladně hodnotit Komunální služby města Havířova, které se o svou

patronátní školu všestranně starají.

Začíná se rozvíjet i spolupráce s Brigádami socialistické práce.

Práce pedagogické poradny zatím nepronikla do veřejnosti ( přes řadu

propagačních akcí ) a je málo využívána právě těmi ( rodiči ), kteří by ji nejvíce

potřebovali. Její činnost spočívá prozatím ve sledování těžko vychovatelných

případů. Tam, kde veškerá snaha o nápravu výchovy nepomáhá, doporučuje

internátní výchovu. V současné době sleduje 20 případů.

Pionýrské organisace

Pionýři se opět zaměřovali na budovatelské úkoly : sbírali odpadové suroviny,

byliny, zkrášlovali město. Převzali do socialistické péče okrasné záhony, utvořili

hlídky pomocné stráže dopravního inspektorátu, hlídky na pomoc akce „Týden

čistoty“ aj.

Bohužel, jsou i takoví, kteří se občas přestávají cítit pionýry a naopak dělají hanbu

pionýrskému šátku i oddílu.

Družiny mládeže

K 1. lednu 1961 4 družiny mládeže, v nichž je umístěno 451 žáků.

Setkáváme se tu se značnými nedostatky. Příčina : málo kvalifikovaných

pracovnic. Poměrně dobře si vede např. družina na ul. Pionýrů v Havířově III, kde

se podařilo soustředit všechny děti 1. ročníku do jednoho oddělení, tzv. družinové

třídy. Pro zkvalitnění práce jsou vychovatelky v úzkém styku s třídními učiteli

i s rodiči.

Školní jídelny

Ke konci roku 1960 v provozu 10 školních jídelen se 2 578 strávníky – z toho

dospělých 350.

Školy II. cyklu

Školy II. cyklu pro mládež v učebním poměru.

V Havířově je 5 hornických učilišť. Plánované stavy však ukazují, že v příštích

letech musí být jejich prostory rozšířeny.

V učilištích vyvstává řada vnitřních problémů. Je to např. překonávání poměrně

nízké připravenosti učňů ze všeobecně vzdělávacích škol. Do hornictví se totiž

hlásí celá řada patnáctiletých chlapců, kteří ukončili povinnou osmiletou školní docházku v nižším postupném ročníku To způsobuje hlavně v 1. ročníku potíže

v dodržování učebních osnov. Výsledek : nízká připravenost – jen nízké procento

může pokračovat dále ve studiu na večerních školách.

Dalším problémem je umísťování do mechanických porubů. Některé závody se

brání – prý se zdržuje provoz a neplní plán. Nepočítají, že si v mladých havířích

vychováváme budoucí propagátory nových způsobů práce.

Velkým přínosem pro sportovní vyžití je dokončení sportoviště v Havířově III,

které si vzal do správy Důl President Gottwald.

Začátek šk. roku 1960 – 61 je zapsán do historie naší socialistické republiky

zlatými písmeny. Učitelé, žáci i jejich rodiče byli svědky splnění usnesení strany

a vlády o bezplatném poskytování učebnic a školních potřeb žákům všeobecně

vzdělávacích, odborných a učňovských škol. Je to mimořádné opatření jednak na

úseku zvyšování životní úrovně obyvatelstva, jednak v politickém a výchovném

působení na mladou generaci, která ve své dospělosti bude žít již v komunismu.

Celková úspora na havířovských všeobecně vzdělávacích školách činí 787 268

Kčs.

KULTURNĚ OSVĚTOVÁ ZAŘÍZENÍ

Činnost Osvětové besedy v Havířově se proti loňskému roku značně rozrostla.

Položen základ tradičním akcím : 1. havířovský divadelní máj

1. festival dětské tvořivosti

1. festival mládežnické tvořivosti

Lidová akademie

Úspěšně proběhly Kulturní dny Havířova ( v říjnu již druhé ), vznikly nové

zájmové kroužky, činnost dosavadních se upevnila, ustaven Klub mladých přátel

umění, Sekce mládeže, proběhly nové vzdělávací i praktické kursy, rozrostly se

kursy hudební a rytmiky. Těchto výsledků dosáhla Osvětová beseda ve spolupráci

s řadou aktivistů.

Uskutečněno celkem 39 akcí, kterých se zúčastnilo 2 756 občanů.

V přednáškové činnosti měl největší ohlas cyklus astronomických přednášek. Od

1. října do 15. prosince 1960 uspořádán podzimní běh Lidové univerzity se třemi

přednáškovými cykly ( O vzniku života a člověka, O duševní hygieně, O vkusném

bydlení ), z nichž každý obsahoval pět přednášek. Pro další vzdělání občanů

uspořádány kursy jazykové, praktické a vzdělávací. Mimo to probíhaly kursy

hudební a kurs rytmiky, který byl rozšířen i na Havířov III. V zájmových kroužcích pracuje asi 150 občanů ( kroužek foto, akvaristický,

esperanto ).

Další kulturní akce – bylo jich 98 – navštíveny 22 041 občany.

Jednou měsíčně uspořádána představení Těšínského divadla. Pro osmileté střední

školy uskutečněn cyklus pěti výchovných koncertů ( Zuzana Růžičková,

dr. A. Plocek, Ostravské kvarteto a další ). Za spolupráce složek Národní fronty

vyhlásila Osvětová beseda 1. havířovský divadelní máj – soutěž ochotnických

divadelních souborů o putovní pohár města Havířova ( sedm představení ve dnech

2. – 8. května 1960 ). V jarním období uspořádán 1. festival dětské tvořivosti

mládeže v Havířově s celkovým počtem 500 účinkujících.

V roce 1960 také ustavena malá dechovka Havířovanka ze členů Ostravského

symfonického orchestru bydlících v Havířově, která už má za sebou řadu

úspěšných vystoupení. Divadelní soubor zahájil činnost nastudováním hry

„I takoví jsou muži“. Kromě uvedených souborů pravidelně nacvičuje pěvecký

soubor Dalibor ( dirigentem s. Kalusová ) – nutně by potřeboval další členy,

hlavně z řad mladých – a soubor loutkářský.

Studující i pracující mládež je soustředěna v Sekci mládeže. Sekce navázala

družbu a ostravskými kulturními soubory a uskutečnila i svůj vlastní pořad. Tím

položen základ malým jevištním formám.

Velmi úspěšně se rozvíjela činnost Klubu přátel umění, který pokračoval

v pravidelném pořádání koncertů a kulturních střed. K nejlepším akcím tohoto

typu patří koncert J. Bezrodného, koncert Chuchro – Hála, hudebně literární večer

E. Kohouta a beseda o slovenské poezii.

K nejzáslužnějším akcím roku 1960 patří bezesporu i založení Klubu mladých

přátel umění, jehož iniciátorem byl ředitel hudební školy Miroslav Štývar. Klub

uspořádal pro 350 členů řadu výborných koncertů a besed ( koncert M. Sádla,

dr. A. Plocka, K. Krautgartnera, besedu s K. Zemanem a další ).

4. října zahájeny Kulturní dny Havířova ( druhé ) otevřením výstavy slovenské

grafiky. Z hudebních pořadů dosáhl vynikající úrovně koncert Smetanova

kvarteta. Větší pozornost v Kulturních dnech Havířova věnována souborům

Lidové umělecké tvořivosti. Z besed nejvíce navštívena beseda s generálem

L. Svobodou.

1. března 1960 vznikla nová vědecko – osvětová instituce Havířova – Muzeum

socialistické výstavby. Po počáteční nejasnosti koncepce nového ústavu

rozhodnuto, že jako první úkol ( který by se současně stal přípravou trvalé

expozice ) bude výstava k 5. výročí prohlášení Havířova samostatným městem.

Jejím posláním bylo ukázat na příkladě Havířova velikost a dosah změn, ke kterým došlo v posledních letech v naší zemi pod vedením Komunistické strany

Československa. Do vybudování expozice se měli zapojit i občané města tím, že

by muzeu poskytli dokumentární materiál. Původně zamýšlená výstavba ovšem

narážela na četné potíže, hlavně finančního charakteru, takže výsledek zdaleka

neodpovídal původnímu záměru.

Další činnost muzea narážela na mnohé nejasnosti. Nebyla určena přesná

koncepce muzea, nebyla vyřešena otázka jeho definitivního umístění ( buď nově

budovaný Dům kultury Petra Bezruče v Havířově II nebo starý zámek v Havířově

Životicích ). Nakonec rada městského národního výboru přidělila muzeu místnosti

v Domě kultury. Ve spolupráci s muzeem zahájeny i přípravy publikace

o Havířovu v několika jazycích. Záměr ztroskotal pro jednání s Krajským

nakladatelstvím.

Od 1. července 1960 změněna dosavadní funkce knihovny na Městskou lidovou

knihovnu s pobočkami v Havířově – Suché, Bludovicích, Šumbarku, Životicích.

Knihovna má 22 460 svazků. Během roku vypůjčeno 103 054 knih 2 532 čtenáři,

z nichž 862 byla mládež. Knihovna se nezaměřuje jen na půjčování knih – provádí

i práci se čtenářem. Uskutečnila 40 besed, na kterých bylo 3 196 návštěvníků. Na

některých školách dobře pracovaly i čtenářské kroužky, vedené pracovnicemi

knihovny.

Rok 1960 byl neobyčejně bohatý na vznik mnoha nových institucí, jejichž

existence se nepochybně v plné míře projeví v příštích letech.

ZDRAVOTNICTVÍ

Změnou okresů byl Havířov přidělen k Okresnímu ústavu národního zdraví

v Karviné. Zvláštní služby – ortopedie, nervové, oční, plicní ambulantní služba

– zajišťovány Městským ústavem národního zdraví v Ostravě.

Občané Havířova, dříve léčeni v nemocnicích v Bohumíně, v Ostravě – Fifejdách

a Zábřehu jsou nyní odkázáni jen na čtyři základní oddělení nemocnice v Karviné

IV – Ráji. Kapacita nemocnice nestačí krýt potřebu,takže předčasným

propouštěním do domácího ošetření je léčba často zhoršována.

Dopravní služba je posílena sanitními vozidly z Krajského ústavu národního

zdraví v Ostravě, avšak ani to – pro značnou vzdálenost do nemocnice – nestačí.

Ze začátku se tedy jeví v poskytování zdravotnických služeb zhoršení. Zlepšení

nastává ke konci roku otevřením oddělení v nemocnici v Orlové a úpravou

nemocnice v Českém Těšíně.

Z odborných služeb pracuje v Havířově 1 internista, 1 ušní, ½ očního, 1 ½

ženského, ¼ psychiatra, ¼ dorostového lékaře. Pro celý katastr je určeno 9 obvodních lékařů, 7 dětských, z nichž 1 vyčleněn pro

školní zdravotní službu, 10 zubních včetně dentistů. V roce 1960 se tedy zvyšuje

počet lékařů o 1 obvodního a 1 zubního – jinak zůstávají služby ve stejném stavu,

jako v roce minulém.

Celkem jsou ( i s připojenými obcemi ) otevřeny 4 lékárny, které pomalu nestačí

pro vlastní město.

Vlivem nedostatku lékařů stává se z pohotovostní služby noční ambulance

s počtem asi 80 pacientů za noc.

Ambulance lékařů jsou většinou umístěny v provizoriích ( v bytech ) – stabilní

střediska jsou jenom dvě. Otevřeno nové zdravotnické středisko v Havířově I, na

ul. Švermova s ordinacemi 2 obvodních, 1 ženského lékaře, zubní laboratoře a 3

zubních křesel.

Epidemiologická situace stejná jako v roce minulém, infekční choroby se opakují.

Na městském národním výboru zřízen zdravotní odbor.

TĚLOVÝCHOVA A SPORT

Na školách

Až do poloviny roku celý ve znamení celostátní spartakiády, kterou nacvičovalo

2 834 žáků.

 

Na krajském vystoupení v Ostravě vystupují lepší cvičenci, v Praze ti nejlepší.

Velký výběr je z cvičících s červenými míčky a kruhy, z dorostenců, ze žáků

– méně si lze vybrat z mužů, kteří nacvičovali v malém počtu.

Školní rok končí 18. června, žáci a dorostenci odjíždějí hned do Prahy. Tomuto