|
Historie města Havířov, bývalý
politický okres Český Těšín |
|
Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové
oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty
pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2.
světové válce. Počátky města Havířova souvisí s výstavbou hornických sídlišť na
katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a část Šenova.
Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z mnoha nejrůznějších názvů
(např. Bezručov, Čurdov, Faratín, Lidobudovatelov, Budovatelnice,
Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad,
Všemírov, Šťastnov, Bezručovy Novoměstské Baně a další) Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného
usnesení vlády ČSR z roku Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v
roce 1305 o Šenovu (Šonov, Schönhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, první
spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se
poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století.
V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo,
že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv. Poválečná obnova těžby uhlí v revíru závisela v prvé řadě na
získání a stabilizaci značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro
získání nových pracovníků byla možnost získat byt. Proto byla zahájena v roce
1947 výstavba sídlišť. Charakter 'socialistického města' a rychlost jeho
výstavby determinovaly i jeho zcela výjimečné postavení mezi městy České
republiky. V Havířově je méně průmyslových závodů a podniků i v méně pestré
škále odvětví. Charakter města dosud odpovídá účelu, pro který byl založen,
neboť stále značná část ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací. Svého největšího plošného rozměru (celkem 41,95 km2) dosáhl
Havířov v polovině 70.let po připojení obcí Dolní Datyně (1974) a Horní Suchá
(1975). Politické události v roce 1989 se z pohledu sídelní problematiky odrazily
mino jiné také v tom, že se obec Horní Suchá v roce 1990 opět osamostatnila. V současné době je Havířov rozdělen na 8 částí města : Havířov,
Životice, Bludovice, Podlesí, Šumbark, Dolní Suchá, Prostřední Suchá a Dolní
Datyně. Rozprostírá se na ploše V rámci Ostravské sídelní aglomerace si Havířov udržuje pověst
města s nejkvalitnějším bydlením a ve srovnání s jinými městy regionu s
čistým prostředím a velmi dobrým rekreačním zázemím. Historie města v datech:
1948 - pokračuje příprava projektové dokumentace pro další
stavby 1949 - dostavěny první domy s 96 byty; počátek výstavby na území
Dolní a Prostřední Suché; Důl Suchá v Dolní Suché je přejmenován na Důl Dukla 1950 - zahájena výstavba učiliště „Pavko Korčagin“ – dnešní Úřad
města Havířova (radnice) 1951 - příprava plánů na postavení plynárny v Prostřední Suché 1952 - těžiště výstavby se přesouvá na katastr Dolních Bludovic 1953 - výstavba dalších 1000 bytů ve městě (celkem od začátku
výstavby 1715 bytů); v provizorních podmínkách začíná fungovat knihovna 1954 - začátek výstavby kompresní plynárny v Prostřední Suché 1955 - ke dni 4. prosince bylo zakládací listinou Krajského
národního výboru v Ostravě na zasedání, které se konalo 18. prosince v budově
kina Radost, vyhlášeno město H A V Í Ř O V
Nové katastrální území o rozloze 3,5 km² vzniklo sloučením V novém městě - po sloučení sídlišť Šenov-Šumbark a Dolní
Bludovice – žilo k 1. 1. 1956 16 640 obyvatel.
1957 - začaly vycházet městské noviny „Hlasy Havířova“; je
otevřen Společenský dům Lučina 1958 - výstavba městského koupaliště; vybudována vodní nádrž Žermanice;
začalo hrát Divadlo loutek 1959 - začala fungovat pravidelná městská doprava 1960 - připojeny obce Šumbark, Dolní Bludovice, Životice a Dolní
Suchá; založeno muzeum 1961 - na Dole Dukla, jediné šachtě na území města, došlo 7.
července k důlnímu neštěstí, při kterém zahynulo 108 horníků ... - otevřen Kulturní dům Petra Bezruče (v roce 2001-2 proběhla
jeho generální oprava) 1962 - počátek panelové výstavby bytů; dostavěna vodní nádrž
Těrlicko; otevřen Labužník (v roce 2003 prošel generální opravou) 1964 - začal fungovat Dům kultury v Havířově – Suché; počátek
výstavby nemocnice (slouží veřejnosti od r. 1969) 1965 - otevřena prodejna „Klub mladých“ (po Praze a Brně třetí u
nás) 1966 - do provozu dána hasičská zbrojnice na Karvinské ul. 1967 - otevřeno kino Centrum; rozestavěno autobusové nádraží;
rada MěNV schvaluje podobu městského znaku 1968 - do užívání předán zimní stadion (13.11.1968) 1969 - ve městě otevřena nemocnice a druhé gymnázium; dokončeno
nové železniční nádraží (jeho výstavba probíhala v letech 1966 – 1969) 1970 - město má 15 let, přes 81 000 obyvatel a 24 465 bytů 1971 - ve městě jsou 34 mateřské, 24 základní, 2 zvláštní a 3
střední školy 1972 - územní a sadové úpravy nábřeží v okolí nejstarší výstavby
(I. a II. etapy); dokončena první část obchodního komplexu Permon (prodejna
potravin) 1973 - zahájen prodej v obchodním domě Budoucnost (po
rekonstrukci v r. 2000 Elán) 1974 - připojena obec Dolní Datyně 1975 - připojena obec Horní Suchá; zahájena výstavba městské
sportovní haly 1976 - zahájena výstavba pobočného závodu Svit (Savela) 1977 - vedle zimního stadionu se staví hala pro připravované
Mistrovství Evropy ve vzpírání 1978 - koná se Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů; dostavěna
sportovní hala Slavia (stavěla se od r.1975) 1979 - veřejnosti je zpřístupněna jedna z nejstarších staveb na
území města, tzv. Kotulova dřevěnka se stálou muzejní expozicí na Hálkově
ulici v Havířově-Bludovicích 1980 - k 25. výročí založení města je vydána poštovní známka –
zobrazuje znak města 1981 - v Havířově se koná Mistrovství Evropy v basketbalu 1982 - výstavba v lokalitě Šenov – Zadky 1983 - otevřen Společenský dům Reneta 1984 - v Životicích, vedle památníku životické tragédie,
otevřena nová muzejní budova 1985 - opět slouží rekonstruovaná muzejní výstavní síň na
Dělnické ul. 1986 - k 30. 6. mělo město ve své historii zatím největší počet
obyvatel - 92 545 stálých a 6 000 přechodných obyvatel 1987 - otevřen Kulturní dům Leoše Janáčka 1988 - ve víceúčelové hale, na zimním stadionu, se koná
Mistrovství ČSSR v krasobruslení 1989 - probíhá rozsáhlá výstavba v části zvané Šumbark II, kromě
bytů se zde staví škola, obchodní prostory i další vybavenost 1990 - Horní Suchá vystupuje z městského svazku; začíná sloužit
nová budova ZUŠ na Vrchlického ul. v H. - Podlesí (Základní umělecká škola
Leoše Janáčka) 1991 - vyhlášena přírodní památka „Meandry řeky Lučiny“; ve
městě pomáhá Armáda spásy (otevírá zde svůj první azylový dům v ČR); založena
Městská policie 1992 - město získalo prapor; je vyhlášeno památkové ochranné
pásmo pro nejstarší stavební etapu tzv. „Sorelu“ 1993 - v gymnáziu na Studentské ul. otevřena hvězdárna; na nám.
T.G.M. v H. - Šumbarku postavena nová budova České spořitelny; ve městě
otevřena expozitura VZP 1994 - vyrobeny insignie primátora města 1995 - v místní části H. - Šumbark zahajuje provoz oddělení pasů
a víz a dopravní inspektorát; v centru města otevřena galerie Spirála 1996 - v Havířově se opět koná Mistrovství Evropy ve vzpírání
mužů 1997 - Česká pojišťovna otevírá novou budovu (ul. U Stromovky) 1998 - po celkové rekonstrukci, která probíhala téměř celý
předchozí rok, byl šumbarský zámek slavnostně otevřen pro veřejnost jako
restaurační a hotelový komplex „Zámek“ 1999 - otevřena prodejna obchodního řetězce Kaufland (ul. Za
Tratí) a nová budova Komerční banky (na rohu ul. U Stromovky a Dělnické) 2000 - magistrát města uvádí do provozu oficiální městské
internetové stránky www.havirov-city.cz; vedle Kauflandu (Za
Tratí) otevřeno OBI; otevřena druhá prodejna Kauflandu (u autobusového
nádraží); otevřen rekonstruovaný obchodní dům Elan (dříve Budoucnost) 2001 - v Havířově – Šumbarku otevřen nový sportovní areál; ve
městě se koná třetí Mistrovství republiky mažoretek 2003 - začala II. etapa úprav veřejných ploch ve městě a
rekonstrukce městského centra; provedena generální oprava „Labužníka“ (slouží
od r. 1962); otevřen dům s pečovatelskou službou na Karvinské ul.; zahájena
stavba domu na Husově ul. (vedle Renety); pro veřejnost se otevírají do té
doby pouze školní hřiště – „víceúčelové“se stává hřiště u ZŠ na ul. Moravské,
K. Světlé, M. Kudeříkové 2004 - po opravě a rozsáhlé modernizaci slouží opět koupaliště 2005 - dokončena soudní budova na Dlouhé ul. (nad Permonem);
dokončena rekonstrukce městského centra, na náměstí umístěna nová dominanta –
Brána s kyvadlem a pramenem
Zdroj: www.havirov-city.cz |
|
Kronika Havířov Okres Ostrava I. Dr. Miroslava
Nováková – kronikář Úvod ke kronice
města Havířova Severní podhůří
Těšínských Beskyd nabízelo se v minulosti častokráte svou příznivou polohou,
vhodným podnebím a poměrně dobrým spojením se společenskými a průmyslovými
centry Ostravska i Těšínska pro výstavbu obydlí pracujících. Po roce 1945
ostravskokarvinský revír volal po nových pracovnících. Na výzvu vlády
přihlásilo se do OKR mnoho obětavých pracovníků a mnozí z nich byli ochotni proměnit
svou uhelnou „brigádu“ v trvalé hornické povolání, kdyby dostali pro svou
rodinu byt. Vznikl problém bytů pro horníky. Isolované akce
jednotlivých závodů v tomto směru pomáhaly málo. Byly nákladné a jejich
výstavba trvala dlouho. Kromě toho bylo třeba řešit situaci i v poddolovaných
oblastech OKR, kterých trvale přibývalo. Obyvatelé v těchto místech
bydlící, bylo nutno postupně přesídlovat podle účelného a dlouhodobého plánu. Tak se v údobí 1946
– 1947 zrodila myšlenka našeho města. Jeho počátek byl na rozhraní
tehdejších katastrů Šenova a Šumbarku, v prostoru, kde stojí okrajová ( jižní ) řada
bloků Havířova III. Tu se od podzimku r. 1947 začaly vršit hory zeminy z výkopů
základů prvních bloků. Kolik to bylo fantastických zpráv ! Hornická kolonie,
sídliště pro 2 000 lidí…. Toto číslo se tehdy zdálo být ohromné, stavební práce
však pokračovaly pomalu, jak pro nezkušenost soukromých firem, pro nedostatek
pracovních sil i přehmaty, které se na stavbách dály. V letních měsících r. 1949
dostali horníci prvních 96 bytových jednotek. První obyvatelé, povětšině horníci
si ze starých kolonií v Suché, v Petřvaldě, Lazích i Radvanicích si už dlouho před
dokončením chodili prohlížet „svá“ nová obydlí. Vítaly je tři vzdušné pokoje,
koupelna, balkon, ústřední topení, elektrická pračka v domě a – bláto, bláto v
širém okolí nových krásných bloků. Na cesty pamatovali naši stavbaři velmi
pozdě! Pochopitelně, že tehdy nebylo ani řeči o službách občanstvu a vybavenosti
vznikajícího „sídliště“ a tak noví obyvatelé chodili nakupovat do Šenova, do
Šumbarku, do Bludovic, do Suché a pro větší nákupy jezdili do Ostravy. V r. 1949 – 1950
byly postaveny dva domovy pro hornické učně : HÚPZ č. 7 ( původní název :
hornický domov A ) a HÚPZ č. 5 ( původní název : hornické učiliště domov B
). Při prvním vznikla základní odborná škola hornická, která měla 34 tříd.
Hornické domovy byly osídleny k 1. září 1950 osmi sty padesáti chlapci z celé
republiky. Současně vyrůstaly v prostoru Šumbark – Bludovice dva další internáty
pro hornické učně ( t. zv. Lánská akce ) a současně tam byla otevřena hornická
postranní křídla budovy Pavky Korčagina. Střední trakt byl postaven v letech
1951 – 1952. Budova stojí na bývalých hranicích katastru Šumbarku a
Dolních Bludovic. Na jaře 1951 bylo
započato se stavbou prvních obytných bloků v prostoru dnešního Havířova
II. Práce postupovaly pomalu, teprve usnesení strany a vlády o budování nových
měst a sídlišť dalo těmto pracem jasný směr i cíl – vybudovat základ
socialistického města. Jeho hlavním projektantem, v té době byl ing. Vladimír Meduna.
Projekční práce byly velmi obtížné, hledaly se cesty, byla tu dobrá snaha (
ne však vždy prakticky správně prováděná ) navazovat na domácí tradice se vzorem
na př. Telč, České Budějovice a podobně. Proti různorodosti „dolního
sídliště“ – jak se říkalo rodícímu se Havířovu III, ukazovalo se hned od počátku, že tu
půjde o homogenní celek, o účelné využití ploch i prostoru a objevila se první
podstatná úsporná opatření. Současně pokračovala výstavba dolního sídliště
směrem západním ( proudovky ). Po znárodnění soukromých stavitelských
firem ji převzaly Československé stavební závody Havlíčkův Brod. V roce 1951 bylo
budováno plynovodní a vodovodní potrubí spojující severní část města s jižní.
Současně byla řešena otázka zdrojů kvalitní vody výstavbou nové vodárny v
Petřvaldě a projektovanou přehradou na Lucině v Žermanicích ČSSZ si zbudovaly
pro dopravu a skládku materiálu vlečku od nádraží směrem severním. Doprava
materiálu na staveniště se dála nákladními vozidly všech typů, zprvu v rámci
ČSSZ, později bylo v sousedství Rosnerova hostince, který byl přebudován na
nouzovou školu ( u pošty ) zřízeno samostatné středisko ČSAD. V r. 1952 byl postaven
péčí Československých stavebních závodů ( ČSSZ ) v dolním sídlišti
kulturní dům t. zv. „Havlíčkův Brod“, který po úpravách slouží jako jediné
středisko tohoto druhu v Havířově III. Dodnes současně zbudovaly Opavské stavební
závody dřevěný, ale velmi účelný kulturní dům v prostoru před vchodem do města
( dnešní Havířov II ). Do dostavení kina byl zde jediný sál vůbec a jediná
možnost hrát v Havířově I a v Havířově II divadlo i kino. V říjnu 1953 byla
postavena na dolním sídlišti třetí typisovaná budova učilištní, která sloužila
zpočátku jako ubikace vyučeným horníkům a zakrátko byla přeměněna na
stavební učiliště. S postupným osídlováním přibývalo rodin s dětmi a projevila se
naprostá nutnost vlastní školní budovy. Dosud chodily děti z obou sídlišť z části
do Šenova, do Šumbarku, do Suché a do Bludovic. V r. 1953 byla situace již tak
kritická, že bylo nutno přikročit k úpravě bytových jednotek v Havířově III,
čímž vzniklo šest učeben, v nichž se učilo 12 tříd s nejmladšími dětmi. Značné
starosti působili školským pracovníkům cikáni, jak sami, tak jejich děti, které měly
velmi problematickou školní docházku. V Šumbarku vznikla nakonec
samostatná cikánská třída se 26 žáky. Později byli tito žáci rozděleni mezi ostatní děti
nižších tříd, ale svízele trvaly dále. V roce 1953 se začalo po opakovaných
intervencích na nejvyšších místech se stavbou 19 třídní školy v Havířově III (
dnešní ulice Pionýrů ) a současně se počal budovat školský kombinát v
Havířově I. V srpnu 1954 byla škola dokončena a 5. září slavnostně otevřena. Prvním
ředitelem byl s. Karel Kupidlovský ze Šenova. V horním sídlišti bylo současně
dokončeno severní křídlo kombinátu a od 1. září 1954 otevřena tan osmiletá střední
škola. Jejím ředitelem byl s. Jaroslav Helštýn z Ostravy – Zárubku. Ke konci roku
1953 byly otevírány v obou částech města první potravinářské prodejny. S přibývajícími
obytnými bloky nastaly značné potíže správní. Část dnešního Havířova III
spravoval MNV v Šenově ( byl na jeho katastru ), část Havířova III, celý Havířov II i
část Havířova I spravoval MNV v Šumbarku a nejjižnější část dokonce MNV v
Havířově – Dolních Bludovicích. Tato organisace byla pro občany velmi
obtížná, zejména v Šumbarku, který měl ve správě největší část obce. Byly tu
potíže způsobené neznalostí lidí, rychlým narůstáním počtu obyvatel,
nepřetržitou kvantitativní reorganisací lidové správy, denními obtížemi při budování
města, vzdáleností úřadů MNV od bydlišť nových osídlenců, velmi špatným dopravním
spojením apod. V neposlední řadě zde nepříznivě působily i vlivy lokálního
patriotismu jednotlivých obcí ( zvláště Šenova a Šumbarku ). Aby se našlo
východisko z této situace, podal MNV v Šumbarku v srpnu 1954 konkrétní návrh
na územní úpravu poměrů v prostoru sídliště. Tento návrh se po úpravě stal
podkladem pro osamostatnění města a byl přijat vládou. V únoru 1955 vypsal MěNV v
Ostravě soutěž na jméno nového města. Sešlo se víc než 600 návrhů. V dubnu
bylo rozhodnuto o užším výběru a na podzim rozhodla vláda o názvu Havířov.
Novými volbami 4. prosince 1955 byla zahájena nová kapitola v dějinách města. Karel Slezák, ředitel Národní školy v
Šumbarku 1956Poloha obce Zeměpisná poloha Havířov leží
50°15´severní zeměpisné šířky a 18°20´východní zeměpisné délky. Příslušnost obce
ke kraji, okresu. Nejbližší města, okolí obce Město přísluší ke
kraji Ostravskému, okresu Ostrava. Nejbližší okolní města jsou Orlová ( 9km),
Ostrava ( 13km ), Frýdek – Místek ( km ), Český Těšín ( 13km ). Okolní obce jsou
: Dolní Bludovice, Šumbark, Dolní Suchá a Šenov. Hranice Hranice Havířova
tvoří na severu les mezi bývalým katastrálním územím Šenova, Šumbarku a
Petřvaldu. Na západě se táhne část stávající vlečky na důl Fučík a bezejmenný
potůček. Na jižní hranici teče říčka Lučina. Východní hranici tvoří selská cesta a
výpadová komunikace ( státní fryštátská silnice ), les a potok Sušánka. Geologický popis
krajiny Geologické
složení půdy tvoří spraš a jíl, ve větších hloubkách 1 100m je kamenné uhlí. Památky K stavebním
památkám patří budova zámečku, která později byla upravena pro potřeby státního
statku. Budova pochází 17. století, po požáru r. 1828 byla upravena. Dále
kostelík, založený r. 1841, který původně býval zámeckou kaplí ( tato dřevěná
stavba asi z 15. století lehla v r. 1823 popelem ).Na jižním obvodu města je památná
lípa, uvnitř dutá a v dutině vyrůstá nová lipka. Tento strom bude výstavbou
respektován. Podnebí Podnebí je jako
na většině území našeho státu vnitrozemské s větším množstvím vodních srážek,
způsobených blízkostí Beskyd. Politický život a
politické poměry v obci Masové organisace V roce 1956 bylo
v Havířově dle sdělení člena Národního výboru s. Raymunda Volného 21
masových organizací : Dvě skupiny Čs.
červeného kříže, dvě odbočky Svazu
čs. – sovětského přátelství, čtyři sdružení
rodičů a přátel školy ( tři při českých a jedno při polské škole ), dvě závodní
organizace ROH ( při osmileté a jedenáctileté škole ), tři závodní
organizace ROH při učilištích SPZ, dvě závodní
organizace ROH u Bytostavu Havířov I a III dva PZKO ( polský svazek kulturně
osvětový ), jedna
tělovýchovná jednota Tatran, jeden sbor
požární ochrany, dvě skupiny
Československého svazu mládeže. Nejaktivnější
byly obě skupiny Čs. červeného kříže, které pořádaly lékařské přednášky,
školení členstva a společenské zábavy. Velmi úspěšně si vedla také SRPŠ při českých
školách. Všechny masové složky byly usměrňovány na schůzích místního
výboru Národní fronty, kde se uplatňovala vedoucí úloha Komunistické
strany. Zapojení straníků
a nestraníků do veřejného života Poměr zapojení
straníků a nestraníků do veřejného života obce lze těžko určit. Vidíme pouze, že
straníci pracují politicky v základních organizacích na závodech a vedle toho
porůznu ve všech masových složkách v obci. Nestraníci pracují rovněž ve všech
masových organizacích. Ve výborech Čs. červeného kříže byly například letos
dvě třetiny nestraníků. Podobně tomu bylo v tělovýchovné jednotě Tatran. V místním
Národním výboru bylo 20 nestraníků z celkového počtu 83 členů. Veřejný život MDŽ Dne 8. března
1956 bylo v sále dosud nehotového kina vzpomenuto Mezinárodního dne
žen. Po projevu předsedkyně výboru žen s. Hejdové shlédly havířovské ženy
hudební pásmo žáků obou osmiletek a kulturní vložku sólistů opery státního
divadla v Ostravě a jiných umělců. Na ukončení slavnosti byly odměněny nejlepší
pracovnice Bytostavu věcnými dary. Zahájení provozu
kina v Havířově Dne 8. dubna 1956
bylo pod záštitou rady MNV slavnostní zahájení provozu biografu „Radost“
v 1. čtvrti Havířova, jehož vnitřní prostory byly dokončeny jen částečně a který
byl zatím zapojen jen na stavební proud. Po krátkých úvodních projevech
tajemníka MNV s. Potyky a zástupce státního filmu z Ostravy, kteří stručně
promluvili o historii výstavby kina a zhodnotili kulturní závažnost zahájení provozu,
byl promítnut film, natočený podle románu Antonína Zápotockého „Rudá
záře nad Kladnem“. 1. Máj 1956 Dne 1. května u
příležitosti svátku pracujících byla uspořádána manifestace. Déšť však zabránil
uskutečnění oslav v původně plánovaném rozsahu. Průvodu zúčastnilo se
přibližně 4 500 osob, z toho 1 100 školáků, 450 vojáků, 790 krojovaných,
kteří nesli 42 transparentů a 122 vlajek. Běh vítězství Dne 7. května
1956 konal se běh vítězství, kterého se zúčastnilo 215 žáků a 16 učitelů z 1. a 3.
osmiletky. 9. květen 1956 Dne 9. května
1956 v rámci oslav jedenáctého výročí osvobození vlasti byla veřejnosti
slavnostně předána budova školy v Havířově I, která byla přejmenována na
školu 9. května. Během dopoledne
shromáždili se žáci, občané, příslušníci posádky a představitelé veřejné správy
před vyzdobenou školou. Po zahrání hymen
tajemník NV s. Břetislav Potyka zahájil slavnostní akt a s. František
Podoba, předseda MNV, přednesl projev. Za KNV promluvil s. Hajda, za MěNV
s. Dluhoš a za vojenskou posádku, která má nad školou patronát ppl.
Večeřa. Slavnost byla ukončena přehlídkou místní posádky a prohlídkou školy. Odpoledne uspořádaly
školy v jídelně Bytostavu akademii, kde vystoupil
rovněž místní pěvecký spolek „Dalibor“. Spartakiáda 1956 Dne 10. června
1956 místní tělovýchovné organizace a školy uspořádaly svou první
tělovýchovnou spartakiádu. Všechny
tělovýchovné složky, to znamená cvičenci SPZ „Rudé hvězdy“ a ROH, se shromáždily u
budovy MNV u podloubí, kde vyčkaly příchodu žáků osmiletek, kteří sem přišli
v pestrém průvodu od budovy školy. Všichni společně odebrali se na hřiště k
Lučině, kde provedli svá cvičení. Přes deštivé a
chladné počasí se vystoupení celkem vydařilo. Návštěva
presidenta republiky Dne 24. června
1956 navštívil nečekaně naše město prezident republiky Antonín Zápotocký. Po
návštěvě v Lískovci u Místku, kam přijel na výroční den stávky, rozhodl se pan
prezident prohlédnout si zběžně nová hornická sídliště v okolí Ostravy. Do Havířova
přijel zcela náhle brzy odpoledne. Z občanstva téměř nikdo o návštěvě
nevěděl a mnozí o se o tom doslechli teprve z večerních zpráv čs. rozhlasu. Prezidenta
republiky bylo uvítat několik zástupců strany v čele s předsedou MNV Fr. Podobou a
hlouček obyvatel. Při rozhovoru se soudruhem předsedou projevil pan prezident
velké pochopení pro těžkosti, které zdržují výstavbu našeho města a řekl : „Velké
věci rodí se z bolesti“. Při své návštěvě
byl prezident republiky přítomen občanským křtinám dítěte manželů Ryšavých,
které se odbývaly v obřadní síni MNV. Výročí VŘSR Dne 7. listopadu
1956 bylo vzpomenuto Velké říjnové socialistické revoluce. Vojenská posádka
uspořádala přehlídku a ve večerních hodinách byly vypalovány světelné rakety a
vystřelovány slavnostní salvy. Slavnostní zasedání MNV Dne 16. listopadu
bylo v kině „Radost“ uspořádáno slavnostní zasedání MNV u příležitosti
jednoletého trvání města a ročního působení MNV. Po úvodním
koncertu byly zahrány hymny a předseda MNV s. Fr. Podoba přednesl projev,
ve kterém zhodnotil dosavadní práci NV a poukázal na výsledky ročního úsilí
všech, kdož město budují. Následovala slavnostní akademie, na níž účinkovali :
pěvecký sbor „Dalibor“ sborovým zpěvem a pěvecký sbor žáků HUPZ čís. 7
chlapeckým sborovým zpěvem. Potom vystoupil člen opery státního divadla v Ostravě
Čeněk Mlčák, dirigent ostravského symfonického orchestru Petr Doubravský s
učitelkou hudební školy E. Gřibkovou. Žáci místních škol recitovali básně. Správa obce Volby a činnost
MNV Dne 4. prosince
1955 proběhly v obci volby do MNV. Průběh byl klidný a slavnostní a by
také filmován. Voleb se
zúčastnilo 96 procent voličů. Pro kandidáty NF se vyslovilo 98 procent. První zasedání Dne 18. prosince
1955 konalo se v budově kina „Radost“ první slavnostní zasedání nově
zvoleného MNV. Jako první byly
členy NV nejmladšího města v ČSR zvoleni tito občané : Seznam poslanců Čís.obvodu Jméno
Zaměstnání 1. Alois Drešr
úředník 2. František
Břuska dělník ČSD 3. Antonín Czapla
důchodce 4. Rajmund Volný
horník 5. Jan Pejša
technický úředník 6. Václav Kovář
úředník 7. František
Němec horník 8. František
Janků zedník 9. Oldřich
Valošek horník 10. Rudolf Fronc
důlní technik 11. Teodor
Šimanský horník 12. Bohuslava
Robenková dělnice 13. Mir.
Mořigemba horník 14. Emil Lalík
horník 15. Velemír
Borovec důlní technik 16. Vlasta
Trčková v domácnosti 17. Jan Pastrnák osv. inspektor 18. Marie
Mrázková v domácnosti 19. Zdeněk Kačor
horník 20. Štěpánka
Molínková v domácnosti 21. Michal Kovář
zedník 22. Vítězslava
Pešková v domácnosti 23. Stanislav
Galásek horník 24. Oldřich
Klimpar horník 25. Josef Benda
horník 26. Bohuslav
Pavelek báňský úředník 27. Josef Jančar
úředník 28. Stanislav
Zícha dělník 29. Vojtěch
Brabec horník 30. Antonín
Oprchalský horník 31. Marie
Szromková v domácnosti 32. Milada
Brychtová v domácnosti 33. Libuše
Škrlová v domácnosti 34. Rudolf
Zářecký horník 35. Jan Kunc
horník 36. Vladislav
Pytlík strojní zámečník 37. Jan Hanák
důchodce 38. Josef Vaněk
horník 39. Dušan Střižík
technický úředník 40. Marie
Mikulcová dělnice 41. František
Podoba ved. výrob. výcviku 42. Jaroslav
Valíček horník 43. Josef Šopík
dělník 44. Rudolf Slowik
horník 45. Petr Gebczyk
dělník 46. Žofie
Cimalová v domácnosti 47. Ondřej Kuruc
důchodce 48. Rudolf Prokop
úředník 49. Blanka
Dohnalová v domácnosti 50. Miroslava
Koziorková učitelka 51. Libuše
Vavrušková úřednice 52. Leopold
Szostek elektrikář 53. Vladislav
Manderka úředník 54. Bořivoj Kalina
důlní technik 55. Miloš Fojtík
vychovatel 56. Ing. Ota
Waller projektant 57. Bohumil
Stonawski horník 58. Ladislav
Bočánek náměstek předsedy NV 59. Milan Kozík
časoměřič 60. Jiřina
Kniesová v domácnosti 61. Josef
Vilimovský zedník 62. Vladislav Černek řidič 63. Božena
Šrubařová dělnice 64. Ing. Zdeněk
Špaček architekt 65. Alois Randa
horník 66. Dr. Mir.
Nováková v domácnosti 67. Břetislav
Potyka techn. úředník 68. František
Hlinovský hygienik 69. Čestmír Kubina
kádrový referent 70. MUDr. Ant.
Grapl lékař 71. Zdeňka
Sluštíková konstrukt. spec. 72. Mojmír Mika
řidič 73. Jan Šeliga
důlní technik 74. Valerie
Tvardková v domácnosti 75. František
Beck technický úředník 76. Stanislav
Sztefek horník, technik 77. Karel Choleva
pracovník KV KSČ 78. Antonín
Adámek horník 79. Vlastimil
Antoš státní zaměstnanec 80. Bohumil Dyba
horník 81. Vladimír Král
technický úředník 82. Leopold
Kratochvíl horník 83. Ludvík
Moravec úředník Založení města Všechny dosavadní
části sídliště Šenov, Šumbark, Dolní Bludovice byly sloučeny a pojmenovány
nově Havířov, kterýžto název zpočátku z počátku obyvatelstvem přijímaný jen s
rezervou vyšel jako vítězný při vypsané soutěži o název města. Nově zvolení
členové NV složili slavnostní slib a provedli volbu předsedy, tajemníka,
náměstka předsedy a rady místního národního výboru. Potom bylo přikročeno obřadu
pojmenování města. Tohoto aktu a současně prvního zasedání národního výboru
byli přítomni jako hosté : zástupce vlády, ministr pracovních sil s. Tesla,
náměstek předsedy KNV s. Hajda, předseda krajské odborové rady s. Tvrdý,
tajemník krajského výboru NF s. Žinčík, předseda MěNV v Ostravě s. Kotas a jiní
zástupci veřejného a politického života v kraji. Po projevu s. ministra,
který promluvil jménem vlády a ústředního výboru KSČ, následovaly krátké projevy a
zdravice veřejných činitelů kraje, načež s. náměstek předsedy KNV Hajda předal
novému předsedovi MNV Fr. Podobovi zakládací listinu města a
insignium.Po zasedání odebrali se všichni přítomní do budovy Pavky Korčagina, kde
byl uspořádán banket. Druhé zasedání
MNV, komplexní výstavba Dne 19. února
1956 na druhém zasedání MNV bylo přijato několik důležitých usnesení. Bylo
dohodnuto, že bude jednáno na ústředních úřadech, aby výstavba sídliště
probíhala komplexněji. Aby bylo zajištěno nejen předávání bytových jednotek, ale
také úprava terénů kolem domů a zřizování schůdných cest. Občané se totiž
museli brodit po kotníky blátem, chtěli – li si kamkoli vyjít ze svých domovů. Dále bylo
důrazně požadováno, aby se rovněž pamatovalo na výstavbu společenských
domů a hřišť, kde by se obyvatelé mohli kulturně a sportovně vyžívat. Čtvrté zasedání
MNV, zásobování Dne 29. března 1956
na čtvrtém zasedání MNV se hovořilo o situaci v zásobování města, která se
jevila kritická v několika směrech. Nebylo dostatek prodejen, nebylo tržiště,
vázlo zásobování zeleninou, masem a chlebem. Bylo třeba zajistit soustředění
zásobování pod jeden okres, urychlit včasné dokončování prodejen úměrně přírůstku
obyvatel a konečně doplnit aktiv občanských kontrolorů a lidových
hygieniků, aby bylo možno provádět kontrolu prodejen pravidelně. Šesté zasedání
MNV, školy Dne 6. června
1956 na šestém zasedání MNV bylo učiněno několik důležitých usnesení o
školských otázkách, školské komisi NV bylo uloženo, aby zajistila dostatečný počet
oddílových vedoucích pro pionýrské organizace na školách a aby dílny zájmových
kroužků byly včas vybaveny. Radě MNV bylo uloženo pečovat o výstavbu škol v
souladu s bytovým fondem. Bylo zdůrazněno,
aby se pamatovalo na stavbu dětského domova s kapacitou 300 míst vzhledem k
mimořádně těžké situaci dětí ve značném počtu zdejších rodin. Osmé zasedání
MNV, SPZ Dne 11. září 1956
na osmém zasedání se jednalo hlavně o pracovních zálohách, které mají své
hornické a zednické učiliště v Havířově III. Byla zjištěna řada závad ve výchově
a odborné práci učilišť plynoucích jednak z nedostatku vhodných učebních
prostor, z nevhodného ubytování a nedostatku hřišť, kde by mládež mohla
účelně trávit volné čas. Dále bylo konstatováno, že někteří pracovníci
Bytostavu, se kterými přijdou učni při práci do styku, často neblaze působí na tyto
mladé chlapce, mravně je kazí nevhodnými řečmi a špatným příkladem. Při té
příležitosti bylo poukázáno na to, že dospělí lidé si dnes příliš často
neuvědomují, že mladý člověk je ochoten napodobit všechno dobré a bohužel i to
špatné, co vidí a že povinností nás dospělých je chránit mladé před špatným
příkladem. Aby byly tyto
nedostatky pokud možno odstraněny, bylo uloženo radě MNV, aby se přičinila o
výstavbu nové školy a hřišť a aby ve spolupráci s vedoucími učilišť a Bytostavu byla
projednána možnost pracovního nasazení učňů při stavbě vlastní školy.
Komunikační poměry Vlakové a
autobusové spojení Naším městem
prochází železniční dráha Ostrava – Kunčice – Český Těšín, která byla zřízena již
roku 1910. Nádraží, které bylo dostavěno r. 1915, stojí na půdě bývalé obce
Šumbark, jež částečně splynula s dnešním Havířovem. Autobusové
spojení s okolními obcemi je zajištěno linkami : Havířov – Ostrava; Havířov – Ostrava
– Kunčice NHKG; Havířov – Radvanice důl Ludvík, Havířov – Radvanice –
Petřvald; Havířov – Orlová; Havířov – Karviná. Jiné spojení Havířova s okolím
zajišťují ostravské dálkové linky ve směru na Čadcu, Český Těšín, Třinec,
Horní Bludovice, Žermanice. Spojení s
Ostravou bylo zprvu nedostatečné. Autobusů jezdilo málo, byly velké návaly a jízdné
bylo poměrně drahé. Jak počet obyvatel rostl, vynutil si rozhojnění spojů. Od podzimu
toho r. jezdí autobusy na lince Havířov – Ostrava každých 20 min., v
nárazových dobách každých 10 min. a byl zaveden systém zpátečních jízdenek z
Havířova do Ostravy, platných 3 dny. Jízdné se tím snížilo z 8,40 na 5,20 Kč. Od 1.11. bylo
také na zkoušku zavedeno noční spojení s Ostravou, aby bylo možno z Havířova
dostat se na ranní rychlíky do Brna a do Prahy. Pošta, telefon Poštovní úřady
jsou v Havířově dva. Jeden původní v III. městské čtvrti je i nadále umístěn
v budově staré šumbarské pošty. Je vybaven listovní přepážkou, telefonem a
balíkovou poštou, kam až do nedávna museli docházet občané z celého města
pro své balíkové zásilky. Dne 1.12. 1956 byla pro Havířov I a II zřízena dovážka
balíků, což našim občanům značně ulehčilo práci. Druhý poštovní
úřad Havířov II byl v Havířově I vestavěn do bytovky na Gottwaldově třídě
naproti lékárně. Je vybaven listovní přepážkou, telefonem a přijímají se
zde balíky. Telegraf Telegraf v
Havířově není. Telegrafická pošta je vyřizována telefonem. Poměry
hospodářské JZD, ČSSS Zemědělské
družstvo v obci není. Byla zde farma státního statku, která obhospodařovala
51 ha zemědělské půdy a jejíž hospodářské budovy byly umístěny v
prostorách bývalého velkostatku. Velký kravín byl na podzim zrušen, zbořen, aby mohla
být rozšířena silnice, vedoucí z prérií a druhé městské čtvrti do Havířova III.
Nyní ČSSS přesídlil do sousedních Dolních Bludovic. Strojní traktorová
stanice v Havířově není. Pokud zemědělci používají jejích služeb, obracejí se do
Šenova. Polní hospodářství Na obvodu města
rozprostírají se plochy různých kultur. Zahrnují celkem
28ha 81a zemědělské půdy, 57ha 82a lesní půdy a 21ha 71a rybníků. Z
rozlohy 51ha, kterou obhospodařuje farma státního statku je 23ha orné půdy, 8 ha luk,
20ha rybníků. 261ha 53a obhospodařují soukromě hospodařící rolníci. Je to
celkem 180ha 10a orné půdy, 19ha 50a zahrad, 22ha 30a luk, 34ha 90a pastvin,
3,82ha lesa a 1,71ha rybníků. 54ha lesa patří ČSSL. ( Výměry jsou
vypsány z obecního přehledu o plochách kultur podle stavu k 1.1.1956) Orná půda je
obdělávána z 90% koňmi a z 10% traktorem. K dispozici je osm párů koní. Polní práce Zemědělské práce
konají se ve dvou etapách. Od počátku března do konce května provádějí se
jarní orby, příprava půdy k setí, setí jařin, ošetření luk a pastvin, vápnění kyselých
půd, zakládání kompostů, přihnojování, vláčení a válení ozimů, setí čistých
kultur jetele a vojtěšky, setí travin na semeno, sázení brambor, setí krmných a jedlých
luštěnin, máku, krmných okopanin, přihnojování, vláčení a válení jařin. Od konce dubna
přibližně do poloviny května jednotí se cukrovka a postupně se dvakrát okopává a
rovněž dvakrát se oborávají brambory. K první senoseči
dochází v obci obvykle mezi 10. červnem a 15. červencem. K druhé potom
mezi 15. srpnem a 15. zářím. Žně to jest
sečení řepky, ječmene, žita, pšenice, ovsa a různých směsek, jejich svoz i výmlat
trvají obvykle od poloviny července do konce srpna. Podzimní práce ,
jako příprava půdy k setí, setí řepky a ozimů, sklizeň brambor, cukrovky a krmné
řepy, ošetření luk a pastvin a vyvážka chlévské mrvy protáhnou se zpravidla od
září do konce listopadu. Výnosy Jednotlivé
plodiny mají u nás v obci průměrně tyto hektarové výnosy : pšenice 22q á ha žito 21q ječmen 22,5q oves 21q řepka 11q brambory 160q víceleté pícniny
55q ozimé směsky na
zeleno 200q jarní směsky 200q silážní plodiny
340q á ha seno z luk 35q
Úroda z roku 1956 pšenice 23q á ha žito 21q oves 20q brambory 150q seno 40q Hnojení Hnojení provádí
se jednak i nadále chlévskou mrvou, dále umělými hnojivy, jako dusíkatým vápnem,
vápenatým ledkem, ledkem ostravským, amoniakem, draselnatou solí,
superfosfátem, Thomasovou moučkou, prachovým vápnem a mletým
vápencem. Hospodářské
zvířectvo Z chovného
dobytka chová se v obci hovězí dobytek, dále ovce, kozy a vepři. Z drůbeže
slepice, kachny, husy, krůty. Užitkovost krav co se týče dojivosti je průměrně 1 800l
mléka ročně, střiž vlny z ovce 2,9kg, z jemnovlnných ovcí 4kg ročně. Počet
odchovaných telat od 100 krav je 76 kusů, jehňat od 100 ovcí je 100 kusů. Od jedné
prasnice je průměrně 9,8 kusů selat ročně.Snůška vajec od slepice je 415 ks ročně. Ceny jatečného
skotu a vepřů jsou následující : Jatečný skot Voli, býci nákup výkup výběr 9,- 13,40 A 8,50 12,60 A1 8,20 12,20 A2 7,90 11,80 B 7,30 10,60 B1 6,80 10,- B2 6,40 9,40 C 5,80 8,40 C1 5,30 7,70 C2 4,90 6,90 Krávy nákup výkup výběr 8,40 12,60
A 7,90 11,80 A1 7,60 11,40 Krávy nákup výkup A2 7,30 11,- B 6,60 9,60 B1 6,10 9,- B2 5,80 8,60 C 5,30 7,70 C1 4,90 7,10 C2 4,50 6,40 Poznámka : Cenami
uvedenými v rubrice nákup, rozumí se ceny vyplácené za skot v rámci
státních dodávek. Ceny v rubrice výkup : vyplácejí se za nadkontingentní
dodávky. Vepři nákup výkup od 150kg výše
6,80 16,50 110 – 150kg 6,40
16,50 90 – 110kg 6,-
15,50 70 – 90kg 5,60
15,50 Trhy Trhové stánky
rozkládaly se původně na podloubí při vstupu do první městské čtvrti. Jelikož v
těchto místech jsou i zastávky autobusů, bylo tržiště přemístěno za budovu Pavky
Korčagina do Švermovy ulice. Ceny Ceny
nejdůležitějších potravin a zemědělských plodin 1kg chleba 2,60
Kčs 1kg másla I 42,- 1kg hovězího masa
bez kosti ( zadní ) 25,- 1kg hovězího masa
s kostí ( žebro ) 18,40 1kg vepřového
masa ( bůček ) 26,20 1kg vepřového
masa ( plece ) 28,40 1l mléko 2,20 (
zimní cena ); 2,- ( letní cena ) brambory při
dovozu domů 80,- ; 60,- 1kg cukru (
krystal ) 10,50 1kg cukru (
kostky ) 11,- Zemědělské plodiny byly vykupovány za tyto ceny : žito 87,- Kčs á q pšenice 93,- brambory 23,- seno 20,- řepa 15,- Snížení cen Vzhledem k
zvýšení produktivity práce usnesla se strana a vláda o snížení cen některých
životních potřeb, které vešlo v platnost dnem 1. prosince. Tak na příklad 1l mléka
byl zlevněn z 2,20 Kčs na 2,- ( zimní cena ). 1kg výběrového másla z 50 Kčs na
48 Kčs. 1kg hovězího masa bez kosti ( zadní) sníženo o 1Kčs, 1kg hovězího s
kostí ( žebro ) sníženo o 1,40 Kčs, 1kg vepřového bůčku sníženo o 3,20 Kčs, 1kg
vepřového plecka sníženo 2,40 Kčs. Průmysl,
komunály, obchody Průmysl v
Havířově není. Ve III. i I.
čtvrti Havířova jsou holičství a kadeřnictví a krejčovské dílny. Dílna z Havířova III
vyrábí konfekci pro ostravské obchodní domy. Ve všech čtvrtích jsou mlékárny,
prodejny zeleniny, masa, prameny a trafiky. V I. a III. čtvrti jsou rovněž prodejny
textilu, obuvi, spotřebního zboží, drogerie, hračkářství ( Zdary ) a papírnictví. V
Havířově I je knihkupectví. Výstavba obce Během r. 1956
bylo v Havířově odevzdáno našim pracujícím 857 zbrusu nových bytových jednotek
a byly postaveny domovy pro mladé horníky. Na ploše 59 000m2 bytovek byly provedeny fasády. Bylo dokončeno
a dáno do provozu kino
Radost v Havířově I. Dále byla vybudována restaurace „Na nábřeží“, školka,
jesle, zdravotnické středisko, 6 obchodních jednotek a v budově kina byla
otevřena noční vinárna, tzv. klub Pavilon. Celkem bylo ve
městě samém vybudováno 5km vozovek, 4,5km chodníků, bylo položeno několik
kilometrů kabelů, vodovodní a kanalizační sítě. Ve snaze vybudovat
rekreační středisko u říčky Lučiny vyhlásil NV tzv. „akci M“. Z původního
rozpočtu 30 000 Kčs bylo vyčerpáno 26 000 Kčs. Hodnota díla však díky dobrovolným
brigádám dostoupila za rok 1956 89 500 Kčs. Byl vyčištěn les na ploše 520m2 , zřízeno 670m2 chodníků, vybudována dvě pískoviště,
zhotoveny dvoje houpačky,
ohrazen dětský koutek, vybudována dvě hřiště na odbíjenou, instalováno 72
laviček, zavedeno 270m elektrického vedení a postaveno podium. Rozhlížíme – li
se po Havířově a všímáme si jeho architektonické stránky, vidíme, že je velmi
rozmanitá. Spodní část sídliště – Havířov III – jeví se nám jako účelná
moderní čtvrť bez velkého
estetického záměru, kde domy s holými fasádami jsou řazeny za sebou v rovnoběžných
útvarech. Pouze budova školy, jejíž průčelí bylo ornamentálně využito a jesle
se soláriem mají poněkud náročnější vzhled. Naproti tomu
Havířov I a Havířov II se zcela liší od III. čtvrti. Historické stavební pruhy zde ovládly
nejen vnější vzhled domů, ale i jejich uspořádání kolem prostorných
dvorů. I boční uličky se zde v některých místech všelijak klikatí a tvoří zákoutí,
jako v historických městech. Část Havířova I a
sice ona část v okolí moderní budovy Pavky Korčagina, která zde ční trochu
osaměle, byla projektována pracovníky z Českých Budějovic. Snad proto připomíná
nejvíce vnější výzdobou ráz renesančních jihočeských městeček, postavených během
16. století. Vidíme zde
podobné štíty s obloučky, výklenky, polosloupy, arkády, jaké v 16. století italští
zedníci vystěhovavší se až do Čech stavěli na úzké ještě gotické jádro zámků a
měšťanských domů v jižních Čechách. Fasády jsou zdobeny sgrafity a
podobnou rustikou, jakou uvidíme na příklad na domech v Českém Krumlově, nebo
Jindřichově Hradci. Domy, které jsou zde zdobeny těmito prvky české
renesance,mají však nás mnohem větší rozměry. Havířov II si
ponechává podobný půdorys, jako Havířov I, i zde je užito některých historických
stavebních prvků, jako jsou na příklad zdi prolamované oblouky, spojující domy na
severním okraji města. Celkový ráz čtvrti je však prostší a modernější. Domy na
Gottwaldově třídě jsou pod římsami zdobeny velkými kachlemi z pálené hlíny, na nichž
se střídají historické motivy delfína, různých arabesek s moderně stylizovanými
květy. Dlužno si také
všimnout rozmanitých okrasných mříží, které porůznu zdobí Havířov I i
Havířov II. U oken tvoří zahrádky, u zadních oken obchodů na příklad slouží jako bezpečnostní
zařízení. Nad některými průchodními oblouky vytváří ozdobu a u
balkónů nahrazují zdivo. Tyto mřížky, různě prolamované, vytvářené ze spirál,
kosočtverců a jiných ornamentálních útvarů Jsou zajímavým
zdobným doplňkem našich domů. Sociální poměry Zaměstnání
občanů, mužů i žen Většina občanů
Havířova je zaměstnána v hornictví, převážně v Karviné, na Orlovsku a
částečně v Ostravském revíru. Část je zaměstnána u Bytostavu, 15% bytů bylo
přiděleno státním zaměstnancům, učitelům, lékařům, hercům, důstojníkům a
podobně. Ženy se zapojují
do práce poměrně málo. Podle průzkumu ve třech vchodech chodí do práce
jen 4 ženy ze 24 domácností. V těchto třech vchodech je 35 dětí, převážně
předškolního věku, což částečně odůvodňuje ono velké procento nezapojení se do
veřejně prospěšného pracovního procesu. V místě je rovněž jen málo pracovních
příležitostí a není kam dát děti – nejsou na příklad celotýdenní jesle. Pokud
vůbec pracovní příležitost je, je to hlavně ve zdravotnictví, v prodejnách, ve
školách, u Bytostavu a na terénních úpravách. Procento žen, které dojíždějí
do Ostravy, nebo blízkého okolí je minimální. Poměry majetkové,
složení obyvatel Poměry majetkové
jsou velmi pestré jako samo složení obyvatelstva, lidé sem přišli ze všech
koutů republiky z různých příčin.Velkou část osazenstva tvoří mladé dvojice s
jedním, dvěma, nebo i více dětmi. Průměrný věk obyvatelstva je 33 roků, z toho
je 32% dětí. Tito lidé nejrůznějších povolání z Čech, Moravy, Slezska i
Slovenska se převážně hlásili do hornictví, aby získali pro rodinu byt. Teprve se
zařizují a jejich majetkové poměry nejsou dosud konsolidovány. Jinou část obyvatel
tvoří rodiny, které dostaly byty v Havířově za byty ohrožené poddolováním v
Orlové a Karviné, nebo za domky, které byly rozbořeny z veřejného zájmu
při výstavbě sídliště. Tito slezští starousedlíci žijí většinou v dobrých
majetkových poměrech. Cizinci Zlomek usedlíků
skládá se také z cizinců : Maďarů, Francouzů, Belgičanů, Poláků, či
reemigrantů, kteří přišli za prací na okolní šachty a dostali zde byt. Pro doložení
různorodosti obyvatelstva přikládám dvě jednoduché statistiky : Při zjišťování,
odkud přišli občané 24 rodin ze tří vchodů jednoho bloku, bylo shledáno, že
pouze 1/3 ( 8 rodin ) tvoří usedlíci ze Slezska z Orlové, Petřvaldu, Kunčic a
Radvanic, zatím co ostatní se přistěhovali ze Slovenska ( 4 rodiny ), od Znojma, z
Jihlavy, z Prahy, od Hodonína ( 2 rodiny ) – paní jedné z nich je reemigrantka z Argentiny,
narozená v Buenos Aires, z Gottwaldova, z Brna ( paní je reemigrantka z
Belgie ), ze Smrku v Čechách a od Rýmařova. Jedna rodina reemigrovala z
Volyně. Velmi zajímavé
také je všimnout si, čím tito lidé původně byli. Z celkového počtu 24 mužů jen 5
nezměnilo povolání. Byli horníky a horníky zůstali. Pět jich pracovalo v
zemědělství. Jeden byl řezníkem, jeden pokrývačem, dva prodávali, jeden se učil
krejčím, dva byli stolaři, jeden pekařem, jeden zámečníkem, jeden vychovatelem,
jeden aranžérem, jeden dělníkem v keramickém závodě, jeden úředníkem a jeden
profesorem. Dnes jich pracuje 21 u OKD ( jeden dálkově studuje
průmyslovou školu horní ), jeden u Bytostavu, jeden v plynárně a jeden učí. Když sledujeme,
kolik různých povolání, kolik odlišných povah a z kolika různých krajů se
zde sešlo, nemůžeme se divit, že v soužití novousedlíků nastávají různé třenice. Teprve až se
občané sžijí, až si oblíbí nové město, najdou společné záliby a nové zájmy, život
poplyne přibližně podobně jako v jiných městech. Zatím se často setkáváme s jevy,
které se ve větší míře vyskytují právě v nově budovaných sídlištích.
Setkáváme se u nás hojněji než jinde s případy, kdy muž opustí ženu s několika malými
dětmi, kdy se muž dopustí znásilnění třeba i vlastního dítěte, kdy v podnapilém
stavu ohrožuje rodinu, s případy zneužívání nezletilých, s případy
prostituce a zanedbávání výchovy dětí a podobně. Čím je to způsobeno? Při
výběru brigádníků pro doly OKR, některé obce, či závody ve snaze zbavit se různých živlů,
poslali na Ostravsko mnohdy lidi nespolehlivé, všelijak zatížené, a tak se stalo,
že mezi občany, kteří to myslí s republikou dobře, a kteří jí chtějí prospět, pronikly
i tyto zjevy, které narušují společenský život našeho města. Někdy opilství,
nebo bulačství má také jinou příčinu. Při náboru pracovních sil do OKR byly často
nezodpovědně slibovány „hory, doly“ a když sem lidé přišli, viděli, že práce
v dolech je těžká, a že skutečně i když je dobře honorována, každou korunu je
nutno si zasloužit poctivou prací, a tak ti, kteří pomýšleli na lehké zbohatnutí,
cítí se zklamáni, pijí, vynechávají směny a podobně. Sociální
zařízení, jesle, mateřské školy V březnu 1956
byly v Havířově II dány do provozu jesle s kapacitou 35 míst pro děti od jednoho
roku do tří let. V Havířově III byly již od léta 1955 v provozu jesle pro mladší
děti. V Havířově III (
Šumbarku ) byla zřízena mateřská škola v bytovce již od r. 1952. V září 1955 a v
dubnu 1956 byly otevřeny dvě nové mateřské školy v budově školského
kombinátu. Úroveň bydlení Úroveň bydlení je
poměrně vysoká, jak to umožňuje moderní technické vybavení bytů. I nábytkové
zařízení je ve většině rodin moderní a pěkné. Dle průzkumu ve
24 rodinách bylo zjištěno, že během pobytu v Havířově si 12 rodin pořídilo
nové moderní ložnice a 11 nové zařízení do obývacích pokojů. Často však je
celkový dojem zařízení domácností rušen nevkusnými dekoračními doplňky. Je to
opět důkaz toho, jak vkus určitého počtu lidí pokulhává za jejich hmotnou úrovní. Uvědomění občanů
o moderní bytové kultuře bude třeba věnovat v našem městě ještě mnoho
osvětové práce. Národní pojištění Do jednotlivých
domácností přišli úředníci státní pojišťovny, inspektorátu v Českém Těšíně a
uzavřeli s některými občany sdružené pojištění domácností. Poměry lidopisné V roce 1956
narodilo se přímo v Havířově 92 dětí, společně s dětmi narozenými v okolních
porodnicích činí přírůstek dětí v roce 1956 685 dětí. V tomto roce bylo
uzavřeno 114 sňatků a došlo k 33 úmrtím. Sňatková síň byla
zřízena v bloku čís. 19 u podloubí ( Gottwaldova č. 1 ), kde byl rovněž dočasně
umístěn Národní výbor, dříve než se přestěhoval do pravého zadního křídla
budovy Pavky Korčagina. Matrikářem našeho
města je od počátku s. Augustin Přeček, který svůj úřad vykonává pečlivě
a s pochopením. Počet obyvatel vzrostl v roce 1956 o 5 000 občanů, kteří se
sem nastěhovali do nově ukončených
bytů. O lidových
zvycích a nářečí se zatím dá u nás těžko mluvit. Přišli ze všech
koutů republiky, používají lidé dosud zvyků svých krajů a mluví buď spisovně,
nebo nářečím svých rodišť. Chybí nám zatím ona myšlenková jednota a
zaujatost, která když se přehání, ústí v lokální patriotismus, která nicméně plodí
společné zvyky i nářečí. Co se humoru
týče, spočívá hlavně v úštěpcích na zdejší blátivé cesty. Potkají – li v Ostravě člověka
v zablácených botách, každý potměšile kývá : „ten je určitě z Koreje“ ( tj. z
Havířova ). Na kterési schůzi
NV bylo dokonce navrhnuto, aby na stanovišti autobusů byla zřízena šatna pro
odkládání zablácených přezůvek. Měli bychom prý jedinečnou vymoženost v
republice. Jak vidět, lidé dovedou vtipkovat o všem. Tvořivost a sice
národopisná tvořivost taneční se projevila pouze v souboru „Ogaři“ při SPZ
čís. 7 ( ved. s. Pracný a s. Fojtík ), který se svými převážně valašskými tanci
uspořádali již několik vystoupení a zúčastnil se STM. Kulturní poměry Školy a jejich
typy V Havířově jsou
toho času tři české osmileté střední školy, zvláštní škola a polská národní škola. Když se r. 1947 a
r. 1948 začalo stavět na hranici Šumbarku a Šenova a do nových bytů se
počali stěhovat horníci z Karviné a Orlové, z místní dvojtřídky se během tří let
stala pětitřídka. Část dětí docházela rovněž do Šenova. Pro naléhavou potřebu
školních místností začalo se r. 1953 se stavbou nové školy na hranici Šumbarku
a Šenova. Dne 1.9.1954 byla již tato škola předána do užívání a označena jako
II. osmiletá střední škola v Šenově – sídlišti. V r. 1953 počalo se na rozhraní
Šumbarku a Dolních Bludovic stavět jiné sídliště, zvané Šumbark II, lidově Korea. S přílivem nových
obyvatel vyvstal opět problém nedostatku škol. Děti musely zprvu chodit do
Bludovic, do starého Šumbarku i do Suché. Pro ty nejmenší byl zprvu adaptován
hostinec „U Roznera“ č. 54. Na podzim r. 1953 počala se konečně stavět
nová školní budova vedle budovy Pavky Korčagina. Již 1. září 1954 byla zde
právě zřízena I. osmiletka s 257 žáky. Jelikož budova nebyla stále ještě
kolaudována, byly třídy prozatím ve staré škole ( bývalém hostinci ) a v bytovce v
Šenově. 26.října bylo
kolaudováno západní křídlo nové školy. Dle plánu měla být stavba dokončena až v
prosinci 1954. Dík socialistickým závazkům zaměstnanců se lhůta zkrátila o tři
měsíce. Chybělo však vnitřní zařízení a nebyla včas provedena instalace kotlů
ústředního topení. Nábytek, který přišel, dopravovali z nádraží většinou sami
učitelé. 7.11 1954 byla uspořádána slavnost na předání školy. Vyučování však
bylo zahájeno až 22.listopadu 1954. Později potom, 31.1.1956 byla převzata
střední část budovy do užívání a byla kolaudována celá budova. Dne 18.8. 1955
byla ze Šenova přestěhována do Šumbarku II zvláštní škola. Tato škola byla
umístěna v novém školním kombinátě ve 3. poschodí III. osmiletky. O pololetí přešla
do 3. poschodí Družinského domu. Učitelstvo První učitelské
sbory na osmiletkách a stavy žactva : I.osmiletá škola
( Švermova ul. ) ředitel : Jan
Helštýn zástupce : A.
Kučera uč.sbor : Marie
Kantorová Jaromír Koutňák Varvara Olšanská Frant. Chromcová Vlasta Macurová Miloslava Kopecká Jaromír Horák Emilie Boturová Frant. Macura Věra Korlová Věra Kaločová Zdenka Sklářová Ant. Hradil Dagmar Ryšavá Mir. Koziorková Eva Vojtková Stav žactva k
1.9.1954 : 257 III. osmiletá
škola ( Komsomolská ul. ) ředitel :
František Koziorek zástupce :
Jaromír Horák uč. sbor :
Jarmila Průšová Marie Boušková Anna Kostřánková Vlasta Macurová Drahomíra Riesová Marie Filipová Marie Střižíková Frant. Sklenářová Stav žactva k 1.9.1955
: 229 Do 30.6.1956
vzrostl stav žáků na 398a učitelský sbor byl doplněn těmito učiteli : Marie Přibylová Jaroslava Stolaříková Jiřina Prokopová II. osmiletá
škola ( Pionýrská ul. ) ředitel : Kornel
Kupidlovský zástupce : Fr.
Koziorek uč. sbor : Libor
Balon Květa Polachová Přemek Ruta Blažena Štodlová Jiřina Rutová Ludmila Vavrečková Frant. Pilchová Božena Menšíková Josef Dvořák Antonín Uher Růžena Bernatíková Josef Kostřánek Vlasta Kolichová Jiřina Kantorová Antonín Hradil Beránek Marie Kosová Nováková Milena Boturová Sedláčková Věra Benešová Dvořáková Vratislav Klimeš Kornášová Máca Vrbová Grulich Maťátková Proske Bočková Do nově otevřené
školy bylo přihlášeno 760 žáků. Zvláštní škola (
Komsomolská ul. ) ředitelka :
Wolfová zástupce : uč. sbor : M.
Vavrečková Jiří Hanek Z. Guňka A. Němcová Stav žáků na
počátku roku 1955 : 55 na konci roku 1955 : 73 Polská škola ředitel : zástupce : učitelský sbor : Zapojení do
života V listopadu 1955
zaslaly děti 55 vojákům dopisy. Vojáci učili děti v několika půldnech na
vycházkách mapovat a stavět stany. U příležitosti
voleb provedla škola výzdobu volebních místností v halách budovy školy. Po
spartakiádě žáci uklidili hřiště u Luciny. Děti z I. osmileté školy odpracovaly 370
hodin na řepné brigádě u ČSSS, z III. osmiletky 210 hodin. SRPŠ Spolupráce rodičů
se projevila při výchovně učebné práci, dále při pořádání různých akcí a
finanční pomoci při školních výletech a odměňování žáků knížkami. Patronáty Nad I. osmiletou
školou převzala patronát posádka z Bytostavu a s úderkou ČSČK ze Zárubku. Od
úderky ze Zárubku dostala škola televizor. III. osmiletá škola měla družbu s
posádkovou správou čís. 46 v Havířově I. Vojáci zapůjčovali škole bezplatně sál i
hudbu k různým kulturním akcím. Další patronát nad školou měla Lidová myslivecká
společnost v Šenově – Šumbarku. Uspořádala s dětmi besedu, instalovala
výstavku dřevin a odměnila dva nejlepší žáky knihami. II. osmiletá škola měla od
začátku dva patrony, s nimiž však nedošlo nikdy k aktivnější spolupráci. Jako
první převzala nad školou patronát ČSAD v Šumbarku. Tento podnik byl však v
prosinci 1955 likvidován a na rozloučenou zakoupil škole knihy v ceně 1 500 Kčs
Druhý patronát převzala KOVONA z Karviné, která plnila svou funkci jen
nedostatečně. Pionýrské skupiny Na všech školách
vznikly pionýrské skupiny.Na I. osmiletce vzrostl počet pionýrů ve školním roce
1955 – 56 na 224, tj. 83,8% žáků. Práce vedoucích však vázla pro jejich
zaměstnanost. Práci oddílových
vedoucích usměrňovala skupinová vedoucí za spolupráce vedení školy a třídních
učitelů. Na III. osmiletce
nebyla situace lepší. Žáci zednického učiliště čís. 13, kteří vedli zdejší skupinu,
byli nezkušení a nedovedli dát ( až na dvě výjimky ) schůzkám zajímavou náplň.
Přece však oddíly uskutečnily několik akcí s větším, či menším úspěchem. Tak
např. uspořádaly slavnostní skupinové shromáždění, návštěvu výstavy „Husitské
revoluční hnutí na Moravě“, prohlídku muzea, besedu s vojáky, se členem JZD ze
Šenova, s myslivcem ze Šenova, promítaly úzké filmy zhotovily
papírové panenky, maňásky a kraslice a plnily odznak „Mladý turista“. Celkem zde bylo
organizováno v PO 75% žáků. Zájmové kroužky Na školách se
vytvořilo mnoho zájmových kroužků. Na I. osmileté byly tyto kroužky :
technický, který zhotovoval učební pomůcky, mičurinský, kde se pěstovaly různé
rostliny a zakládala terária a akvária, šachistický, dva recitační, které několikrát
veřejně vystoupily a koncem roku se přihlásily do okresního kola soutěže „Dětské
umělecké tvořivosti“. Kroužek s Sklářové zvítězil a postoupil do krajského kola. Na III. osmileté
škole vznikl kroužek recitačně – taneční, který pracoval společně s recitačními
kroužky z I. osmiletky. Dále se zde utvořily : mičurinský kroužek, který zhotovil
herbář, sbírku a výstavku dřevin, dělal pokusy s růstem rostlin v různých půdách
a roztocích, uspořádal exkurzi do zahradnictví a pěstoval plodiny v
truhlících ( okurky a rajská jablíčka ), technický kroužek, který zhotovoval
nástěnky, elektrické soupravy, stojánky, baterie, prkénka s vypínači, vodní turbínu a
podobné pomůcky pro fyziku. Na zvláštní škole
se utvořily kroužky : mičurinský, kroužek dovedných rukou ( technický ),
kroužek nápravy řeči kde byly děti usilovně cvičeny ve správném vylovování,
tvoření hlásek a čtení, kroužek čtenářský, kde byla pěstována literární výchova a
recitace. Pracovní zálohy V r. 1952 byla v
tehdejším Šumbarku zřízena dvě střediska pracujícího dorostu v hornictví pod
řízením OKD. Později bylo postaveno další učiliště v dnešním Havířově I a bylo
pojmenováno podle hrdiny Pavky Korčagina ze slavného románu
Ostrovského „Jak se kalila ocel“. V pozdější době byla budova v Havířově I
uvolněna pro zvláštní potřeby OKD. V Havířově III zřízeno nové učiliště s úkolem
školit a vychovávat stavbaře, kterých bylo v nově stavěném městě velmi
zapotřebí. Dnes máme
hornické učiliště č. 5 a č. 7 a odborné učiliště č. 18. HU má 300 žáků. V čele
stojí zkušený pracovník v hornictví s Fr. Dydowicz. V učilišti č. 7, kde se školí 350
důlních elektrozámečníků a pracovníků strojního uhelného kombajnu, je
ředitelem rovněž horník s. Oldřich Jurček. Ředitelem odborného učiliště č. 13 se
nedávno stal s. Rusňák. Školí se zde 300 zedníků, omítkářů a tesařů. Mezi
zaměstnanci učilišť je již dnes mnoho nositelů vyznamenání a řádů. Letos byl
vyznamenán řádem Rudé hvězdy mistr výrobního úseku na HU č. 7 Jaroslav Valíček. Knihovny a
čítárna Lidové knihovny
zdědilo město Havířov z předchozích částí sídliště. V III. čtvrti je lidová
knihovna prozatímně umístěna v bytovce. V Havířově I byla rovněž v bytovce, teprve
3.12.1956 byla přestěhována na NV do budovy Pavky Korčagina, kde
byla zřízena i čítárna. Vedoucí knihovnicí je s. Fr. Matulová. Počtu 700 čtenářů
bylo za r. 1956 půjčeno v Havířově I 13 151 knih a v Havířově III 2 842 knih. V
knihovnách jsou knihy všeho druhu, zábavné, naučné v celkovém počtu
5 100 knih. Během roku uspořádaly knihovnice celkem 4 besedy s dětmi, 6
výstavek knih a 4 příležitostné relace v závodním rozhlase Bytostavu. Bylo
vyvěšeno na 30 nástěnek. Vedle lidových
knihoven jsou v Havířově dvě závodní knihovny, a sice závodní knihovna
Bytostavu a knihovna na posádkovém velitelství v budově Pavky Korčagina. Dále
jsou v Havířově III tři knihovny na učilištích a každá škola má svou vlastní
knihovnu. V hornickém domově je rovněž knihovna. Osvětová beseda Osvětová beseda v
Havířově prošla mnoha změnami. Zprvu byl jejím ředitelem s. Koňský. V té
době uspořádala OB několik estrád a jeden symfonický koncert, který se však
bohužel setkal téměř s úplným nezájmem veřejnosti. Od Ob ze Šumbarku k nám
přešel pěvecký soubor „Dalibor“ pod vedením s Ondráčkové. S. Koňský byl
vystřídán s. Macurou a tento tajemníkem NV Bř. Potykou, který byl pověřen radou
NV, aby se ujal vedení, pokud nebylo ředitele.Dalším ředitelem OB se stal s.
Petrášek. V této době byl založen esperantský kroužek , který je velmi agilní,
zřízen kurz hudební výchovy při OB pod vedením s. Buriana a hudební škola,
jejíž ředitelkou se stala E. Gříbková. Rozšířil se podstatně kroužek rytmiky,
který zde již delší dobu vedla s. Hartlová. Vznikl kroužek divadelní, který
nastudoval Jiráskova „Otce“ a zahrál tu veřejnosti. Byl zřízen kroužek
loutkářský, který však pro nedostatek vhodné místnosti činnost dosud nezahájil. Rovněž
bylo ustanoveno dechové hudební těleso pod řízením kapelníka Svěrkoše. OB
provedla ve vlastní režii celkem 6 estrád a jedno panoptikum. Jedna estráda a
panoptikum byly natáčeny ostravským rozhlasem. OB za celého
svého trvání měla mnoho těžkostí. Nedostatek vhodných místností omezoval
plánování programu a rovněž různorodost obyvatel brzdila výběr akcí. Jiným problémem
bylo jisté nepochopení poslání Osvětové besedy, které mělo spočívat spíše v
koordinaci kulturní práce všech složek NF, v ideové a technické pomoci kulturním
složkám. Kino V Havířově I je
kino „Radost“, kde se hraje dvakrát denně pro dospělé a v neděli o půl druhé se
dávají pohádky pro děti. V Havířově III je kino „Sídliště“, kde se rovněž dávají dvě
večerní představení. Zdravotní poměry V Havířově je
obvodní zdravotní středisko, spadající pod správu OÚNZ Ostrava. Toto středisko má
4 obvody praktických i odborných lékařů. Pro zaměstnance Bytostavu a žáky
učilišť SPZ jsou zřízena samostatná ambulatoria ( 2 praktičtí lékaři a 2 zubní
ambulatoria ). Toho času jsou v
našem městě 4 ordinace praktických lékařů se 4 celými úvazky lékařů a 4,5
úvazku zdravotních sester ( č. 51 MUDr. Krausová – ½ III. čtvrti + Šumbark; č. 52
MUDr. Holeš – Havířov I; č. 53 MUDr. Pitucha – Havířov II; č. 55 MUDr. Vedra
– ½ Havířova III + Datyně ). Dvě ordinace dětských lékařů ( MUDr.
Radvanovský – Havířov I a Havířov II; MUDr. Saidák – Havířov III ) se dvěma celými
úvazky lékařů a 6 úvazky sester. Jeden gynekolog ( MUDr. Grapl ) s celým úvazkem
pro lékaře, jedním úvazkem sestry a pěti úvazky porodních asistentek. Jedna
ordinace krčního, nosního a ušního lékaře ( MUDr. Mainerová, s polovičním
úvazkem lékaře a stejným sestry. Dále máme v
Havířově zubní oddělení s celým úvazkem odborného zubního lékaře ( MUDr.
Ryšavý ), dvěma úvazky dentistů ( Olšanský, Krčma ), 4 úvazky technického
personálu. Jeden z dentistů ( Krčma ) pracuje pro zaměstnance Bytostavu. Jednu
ordinaci internisty s polovičním úvazkem lékaře a stejným úvazkem sestry,
jednoho kožního lékaře ( MUDr. Opeltauer ), který ordinuje dvě hodiny denně,
sestra rovněž. Je zde také v provozu laboratoř s jedním celým pracovním
úvazkem. Byla zavedena, ač ne v plném rozsahu i fyzikální léčba. Nemocnice Lůžková péče je
občanům Havířova poskytována v zařízeních OÚNZ a KÚNZ v Ostravě –
Zábřehu, Ostravě – Vítkovicích a v Ostravě I. Vzhledem k tomu, že Havířov má toho
času 23 000 obyvatel, byly učiněny kroky k výstavbě vlastní nemocnice. OÚNZ
podal návrh k výstavbě nemocnice o 535 lůžkách se zdravotním
střediskem. Protože však v r. 1965, tj. krátce potom, kdy bude objekt dostavěn, má mít
město 55 000 obyvatel, bude toto řešení jen nouzové. Hygienickou a
epidemiologickou péči v obvodu města obstarává okresní hygienicko –
epidemiologická stanice ( OHES ). Řízení
zdravotnické osvěty podléhá krajskému ústředí zdravotnické osvěty. Přes značné
nedostatky v hygieně je situace epidemiologická celkem uspokojivá. Kromě dávivého
kašle, částečně spály, spalniček a neštovic se žádná nakažlivá choroba
nevyskytla ve větší míře. Ohniska infekční žloutenky, tyf a příušnice se dík lékařům a
OHES podařilo omezit na několik málo osob. Je rovněž
prováděno pravidelně preventivní očkování dětí proti neštovicím, tuberkulóze,
záškrtu, tetanu atd. Izolace objevivší
se infekce je však stále, zejména u dětí nedostatečná vinou neuvědomělosti
některých rodičů. Vodovody, studně,
kanalisace Vodárenské
zařízení, sloužící našemu městu je zastaralé a nevyhovuje kapacitou. Nedostatek vody
je spolu s prašností naší největší hygienickou závadou. Poddolování a
proměnlivost vydatnosti zřídel působí potíže při zásobování pitnou vodou. MNV učinil
určitá opatření , aby se v nejbližší době uskutečnila dodávka vody z Řetníka.
Teprve úprava vody na Žermanické přehradě vyřeší však problém zásobování vodou
v našem městě definitivně. V městské
kanalizaci objevují se závady, které obtěžují obyvatele domů. Někdy si poruchy zaviňují
občané házením předmětů do kanalizace ( např. kůží ze zajíce i s hlavou ). Z
80% však jsou závady způsobeny nedbalostí při výstavbě. Opatření
zdravotního rázu Vedle poměrného
nedostatku vody a poruch v kanalizaci máme u nás ještě několik dalších
těžkostí, které neodkladně vyžadují opatření zdravotního rázu. Staveništní
doprava neustále ničí vozovky do té míry, že se prašností vyrovná naše město skoro
Ostravě. Odstraňování
odpadků je nedostatečné. Velké hromady odpadu všeho druhu otravují ovzduší
v okolí domů a jsou zdrojem infekčních chorob. Dalšími takovými zdroji
jsou sedimentační rybníčky v prostoru města, nezakryté stoky a z nich vedoucí
kanály, ústící do potoka. Co se týče
odpadků, odváží je podnik „Čištění města“, který však má příliš rozsáhlý obvod a
nedostatek KUKA vozů. Odpadky z obchodů
jsou většinou zneškodňovány svépomocně, často tak, že se prostě zapálí v
okolí obytných domů. Není zde spalovací pece ani jiného zařízení k zneškodňování
odpadků. MNV kromě dvou muzeálních kropících vozů a slíbeného kropícího auta
nemá žádného zařízení
pro čištění města, Plánované tři síly naprosto nedostačují. Zápis za rok 1956
a ilustrace provedla Dr. Miroslava Nováková. Nápisy kaligrafickým
písmem napsal prof. Josef Benák Převzal : Životopis
kronikáře Narodila jsem se
15.dubna 1927 v Modřanech u Prahy v rodině dílovedoucího závodu Jawa.
Obecnou školu jsem začala navštěvovat v Praze – Nuslích. Maturovala jsem
na Dívčím reálním gymnáziu v Olomouci v r. 1947. Vysokoškolská
studia jsem konala na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ukončila
jsem je doktorátem filozofie v oboru dějiny umění a klasická archeologie v
lednu 1953. V r. 1950 jsem se provdala za absolventa filozofické fakulty, jemuž
bylo určeno pracoviště v Orlové, okres Karviná. Poněvadž jsem po ukončení studií
nedostala místo ve vlastním oboru, nastoupila jsem v r. 1953 do školské služby na
tomtéž okrese. R. 1954 jsme se přestěhovali do sídliště v Bludovicích (
později Havířov ). Po narození dítěte jsem přerušila zaměstnání. V r. 1956 jsem
byla pověřena psaním kroniky města Havířova. Pro druhé mateřství a
později opětný nástup do zaměstnání jsem se musela této činnosti vzdát. Zápis za rok 1957
a za r. 1958, který jsem pořizovala průběžně a měla napsaný v konceptu, pro
nedostatek času přepsala za mne s. Ema Volná, občanka města Havířova. Dr. Miroslava Nováková Dne 12.ledna 1964
1957Veřejný život Správa obce,
volby Během tohoto roku
skončila platnost mandátů prvního Národního výboru a byly uspořádány nové
volby. Ve dnech
předvolební kampaně konaly se ve městě besedy s kandidáty Národní fronty. V Havířově I a II
probíhaly společně vždy pro několik obvodů, zatím co v Havířově III
byly konány po obvodech. Diskuze na těchto schůzkách byly živější a poměrně
víc navštěvované. V předvolebním týdnu agitační středisko připravilo
několik kulturních akcí : V neděli 12.5.
byla instalována prodejní výstavka knih o Ostravsku pod názvem „Poznáváme svůj
kraj“. 14.5. v 19 hodin
byla na Národním výboru beseda s příslušníky VB o problémech v Havířově. 15.5. byla v kině
„Radost“ uspořádána „estráda“. 17.5. v 19 hodin
byla na Národním výboru přednáška okresního prokurátora „O manželství v
ČSR“ 19.5. proběhly v
naprostém pořádku volby nových kandidátů Národního výboru, Okresního národního
výboru a Krajského národního výboru. Seznam kandidátů viz informátor
čís. 5 z 12.5.1957 Důležitá usnesení
MNV za rok 1957 29.1.1957 Protože někteří
občané bezohledně ničili nově zřízené sady a zatravněné plochy, nebo trpěli, aby
je ničili jejich děti, usnesl se MNV na vydání obecně závazného nařízení o
ochraně sadů. V tomto nařízení
se zakazuje jakékoliv poškozování zatravněných ploch a sadů zejména v době
sáňkování a lyžování. Každé přestoupení tohoto zákazu bude stíháno podle
trestního zákona správního, nebo uložením blokové pokuty, k čemuž se
opravňují orgány VB i orgány z řad občanů. 24.8.1957 Národní výbor
jednal o zlepšení masově organizační práce ve městě. Aby se zapojilo více
obyvatel do veřejné práce, usnesli se členové NV, že rozdělí město do dvaceti
okrsků, v jejichž čelo se postaví tzv. Uliční výbory. Pro okrajové části města se
zemědělskou problematikou ustanoví se dva Osadní výbory. Úkolem těchto výborů
bude pomáhat NV udržovat pěkný vzhled města a pečovat o to, aby se lidem žilo
lépe. Uliční výbory mají mít své spolupracovníky v domovních důvěrnících. Starají se o
čistotu domů a okolí, chrání terénní úpravy, řeší případy narušování občanského
soužití, starají se o zábavu dětí, pořádají menší kulturní podniky, starají se
prostřednictvím občanských kontrolorů o obchod ve svém obvodu. 7.11.1957 Rada NV ve
spolupráci se závodními výbory podniků navrhla několik pracovníků, kteří se
zasloužili o lepší poměry v Havířově ke knižním odměnám. Odměněni byli : MUDr. Antonín
Grapl – ženský lékař - za pečlivé vedení gynekologického střediska a
obětavou práci na úseku zdravotnické osvěty. MUDr. Břetislav
Radvanovský – dětský lékař – za dobré výsledky dosažené na úseku péče o dítě
jak pro veřejnost, tak v dětských zařízeních ( v dětském středisku bylo
denně ošetřeno i 70 – 90 případů ). MUDr. Vlasta
Krausová – obvodní lékařka v Havířově III – za vzornou péči, kterou věnuje
svým pacientům. s. Jarmila
Klemišová – vedoucí jeslí ve 20. bloku II. čtvrti – za vzorné vedení správy jeslí a
dobré výsledky v péči o dítě. s. Anna Kozáková,
Marie Závodná, Růžena Kravčíková za obětavou dobrovolnou pomoc NV na úseku
sociálního zabezpečení. s. Františka
Borovcová za vzorné plnění funkce občanského kontrolora. s. Dominik
Svěrkoš za vzorné vedení dechové hudby v Osvětové besedě a za zásluhy při jejím
ustavení. Z akce byli
vyhodnoceni jako nejlepší tito pracovníci : Evžen Šimela,
Josef Anděl, Robert Kuboš, Jan Robenka a Velemír Borovec, dále kolektivy z
učiliště čís. 12 z Havířova III, PZKO z Havířova I a vojenský útvar č. 6 197 v
Havířově I. Dále byli
odměněni : Marie Mikulcová,
vzorná pracovnice HV – 5 František
Dvořáček z HV – 5 za dlouholetou obětavou činnost při rozvoji tělesné výchovy. Vítězslava
Pešková jako vzorná pracovnice na hospodářském úseku odborného učiliště č. 13. Jan Pejša za
dobrou organizátorskou pomoc při vedení akce Z a jako příkladného pracovníka na
odborném učilišti č. 13.Jaroslav Volíček z HV – 7 za aktivní zapojení při
výstavbě města a vzorné plnění uložených úkolů. Jan Pešek z HV –
7 za obětavou práci v politickém i kulturním životě, za pomoc při organizování
brigád a aktivní činnost ve složkách NF. Ing. Arch. Zdeněk
Špaček, vedoucí projektového ateliéru za veliké zásluhy na projekční
připravenosti výstavby Havířova a pomoc při zařazování potřebné veřejné
vybavenosti města a za aktivní práci ve veřejném životě. Ing. Miloš
Kratina, hlavní inženýr v SPÚ, za vzorné plnění úkolů na pracovišti a za aktivní
činnost ve veřejném životě. Vojtěch Obadálek,
projektant specialista SPÚ, za příkladné plnění úkolů na pracovišti. Ing.
Ota Waller, vedoucí arch. skupiny SPÚ, za dobré výsledky, které dosahuje se svou skupinou ve
snižování nákladů na bytovou jednotku a za aktivní činnost ve veřejném životě. Milada Ramíková,
kreslička ateliéru SPÚ Havířov za vzorně vykonanou práci ve svém oboru a za
aktivní činnost v kulturním životě. Josef Vilimovský,
vedoucí zednické čety u n. p. Bytostav, za novátorství a zásluhy o
blokové montáže. Josef Šibina,
vedoucí fasádnické čety, za zásluhy při výchově dorostu a za vzorné plnění plánů a za
socialistické závazky. Štefan Janík,
vedoucí betonářské čety, za novátorské plnění plánů a socialistických
závazků. Karel Mavza,
pracovník Bytostavu, za uvědomělé plnění úkolů a pomoc při řešení různých složitých
staveništních problémů. Ludvík Liška,
stavbyvedoucí n. p. Bytostav, za dobrý poměr k novým formám práce a péči,
věnovanou kvalitnímu provedení staveb. Za vzorné vedení
prodejen a péči věnovanou zákazníkům jsou hodnoceni : Walter Schiller,
vedoucí Pramenu, blok 19 Balonová H.,
vedoucí mlékárny č. 177 Alois Kuba,
vedoucí prodejny 176 Josef Janů,
vedoucí prodejny 166 Marie Novosadová,
vedoucí cukrárny 183 Antonín
Vřetionka, vedoucí masny 180 Jan Raška,
vedoucí mléčného bufetu 185 Jaroslav Urbanec,
vedoucí prodejny zeleniny 109 Jaroslav
Václavík, vedoucí prodejny 994 Anna Adamusová,
vedoucí mlékárny 993 Karel Cunda,
vedoucí prodejny 929 Antonín Merta,
vedoucí prodejny 995 Libuše
Pavlásková, vedoucí prodejny 946 Za vzornou práci
na úseku státního obchodu jsou odměněny : A.Valečková,
prodavačka prodejny 179 a A. Ambrožová,
vedoucí výroby mléčné jídelny Slavnosti,
manifestace a jiné veřejné akce 8.3.1957 oslavily
také havířovské ženy MDŽ. Slavnost byla uspořádána v sále kina „Radost“,
kde vedle našich školáků vystoupili i přední umělci opery státního divadla v Ostravě ( Taťána
Arsenina, Olga Kirilová, Jaroslav Procházka, Jaroslav Skácel, Radoslav Svozil pod
vedením šéfa ostravské opery prof. Vincourka ). Zvláště zasloužilé ženy byly
odměněny. 1.5. 1957 byl
oslavován poprvé v Havířově radostně, všemi občany. Přes chladné počasí zúčastnilo
se oslav na 10 000 lidí všech složek. Členové NF seřazeni v průvodu kráčeli
vesele po Gottwaldově třídě až před budovu Pavky Korčagina, kde byla
postavena velká tribuna. V průvodu nechyběly ani různé atrakce, jako na příklad veliký
padák, kolem něhož šli havířovští svazarmovci. Odpoledne
účinkovaly na pódiu před Korčaginem různé kulturní soubory. Mezi nimi také
národopisný soubor „Ogaři“, jehož vystoupení v pěkných valašských krojích se
občanům velmi líbilo. 13.11.1957 zemřel
po krátké srdeční chorobě prezident republiky Antonín Zápotocký. MNV v
Havířově spolu s MV KSČ a VNF vyzvali občany, aby uctili památku zemřelého
prezidenta republiky Antonína Zápotockého účastí na smutečních
tryznách, v Havířově III byl instalován katafalk v kulturním domě, v Havířově I a II
v kině „Radost“. V určenou dobu přistupovali občané k podpisování
kondolenčních listů a přinášeli květinové dary. Za účasti široké veřejnosti konaly
se v sobotu v Havířově III a v neděli v Havířově I smuteční tryzny. V pondělí
18.11.1957 v den pohřbu bylo uspořádáno smuteční shromáždění před budovou Pavky
Korčagina, kde stál veliký katafalk před nímž se střídaly četné stráže zástupců
všech složek NF. Havířovští občané se zde sešli ve 14.30, aby se za zvuků
smutečních fanfár rozloučili s památkou prezidenta Antonína Zápotockého. V
okamžiku, kdy vynášeli jeho tělo z Pražského Hradu, ustal na okamžik v celém
státě všechen pohyb a sirény naposledy zazvučely na jeho počest. 24.11.1957 konala
se v nově otevřené obřadní síni na Národním výboru „zlatá svatba“ Verunky a
Václava Novosadových, kteří byli oddáni právě před padesáti lety 25.11.1907.
Celý obřad byl uspořádán zajímavým a slavnostním způsobem. Protože oba
manželé pocházejí z Halenkova z Valašska, byli oděni ve valašských krojích. Valašský
národopisný soubor „Ogaři“ je doprovázel a zpíval písně jejich rodného kraje. Do
obřadní síně je předvedl matrikář s. Přeček. Po uvítání a malé scénce, kdy jim
dvě nejmenší vnoučátka blahopřála, promluvil s. předseda František Podoba.
Zrekapituloval jejich životní pouť, která nebyla vždy lehká a poděkoval jim,
že vychovali z dětí lidi čestné a věrné příslušníky dělnické třídy. Manželé
Novosadovi měli jen jednoho syna, přijali však za vlastní tři opuštěné děti, kterým
zemřela matka. Aby uživili tyto čtyři děti, jezdili za prací po celé vlasti. Na konci
projevu jim s. předseda přál ještě mnoho krásných slunných dnů. Paní Verunka
Novosadová poděkovala za oba manžele a oba se zapsali do pamětní knihy.
Stařenka při tom povídala, že by si přála, aby rodáci z Halenkova viděli, jak si
zde v našem městě váží starých lidí. S. předseda jí odpověděl, že k úctě ke starým
lidem musíme lidi vychovat. Následovala malá kulturní vložka, blahopřání a
předávání darů, kterou natáčela ostravská televize. Potom špalírem s valaškami,
který utvořili „Ogaři“, vyšli oslavenci s příbuznými před Národní výbor a zde si zatancovali
při valašské muzice. Po chvilce odešli v pestrém průvodu do synova
bytu, kde nyní bydlí. 3.12.1957. Do
tohoto dne bylo podáno 237 připomínek k dopisu ÚV KSČ. Občané
poukazovali na příklad na nedostatky v zásobování, hlavně potravinami a navrhovali
otevření nových prodejen. Připomínali nedostatek lékařů, jeslí, lékárny v
Havířově III, nutnost výstavby nové nemocnice. Na úseku kultury byla požadována hlavně
výstavba kulturního domu. Občané volebního obvodu č. 16 si přáli, aby v
Havířově byla zřízena odbočka záchytné
protialkoholní stanice. Socialistické
soustředění V našem městě
bylo občany a organizacemi uzavřeno mnoho závazků, jednak v předvolební
kampani, potom k 40. výročí VŘSR. Bytostav, který
provádí výstavbu našeho města, uzavřel celopodnikový závazek na odevzdání a
překročení bytových jednotek. Závazek plní, bytové jednotky odevzdává na
105%. Pracovníci SPÚ
havířovského ateliéru uzavřeli závazek na zvýšení kapacit projektovaných
bloků a na snížení nákladů na jednu bytovou jednotku v průměru o 12 730,- Kčs
oproti ústavnímu limitu. Naši občané
uzavírali jednotlivě závazky na odpracování 3 281 hodiny na úpravě rekreačního
střediska u Luciny, které provádí MNV v akci Z. V r. 1956 se hodnota
vykonaného díla počítala na 89 500,- Kčs, letos na 90 000,- Kčs. V minulém roce
byl vyčištěn les v rozloze 520m2 , zřízeno 670m2 chodníků, vybudována dvě
pískoviště, zhotoveny dvoje houpačky, ohrazen dětský koutek, vybudována dvě
hřiště na odbíjenou, instalováno 72 laviček, zavedeno 270m elektrického
vedení, postaveno podium. Letos byl vybudován taneční parket a téměř dokončen
hudební pavilon. Zásluhu na tom,
že v akci Z bylo docíleno těchto pěkných výsledků mají hlavně učiliště č. 13,
skupiny ČSČK za Havířov I a III, organizace PZKO, žáci a učitelé našich škol,
příslušníci posádky a jednotlivci z řad občanů. Na úseku soutěží
Národních výborů uzavřel náš NV soutěž s NV v Novém Bohumíně, soutěží
se na úseku zemědělském v plnění akce Z, na úseku finančním,
kulturním, v práci výboru žen a v masově organizační práci. Soutěž byla vyhodnocena
7 : 5 pro Národní výbor v Havířově. Na počest 40.
výročí VŘSR uzavřel NV v Havířově tento socialistický závazek : 1) Zlepšenou
prací volených orgánů s občany ve volebních obvodech a rozvinutím masově propagační práce na
úseku placení daní a místních poplatků a daní
docílí Místní národní výbor : a) překročení plánovaných vlastních příjmů o
94 200,- Kč b) překročení státních příjmů o 7 500,- Kčs 2) V rámci akce Z
bude vytvořena hodnota díla, zejména dobrovolnou prací občanů, kteří
uzavřeli 276 závazků na odpracování 3 281 hodiny nad rozpočtem
zajištěnou částku 95 000,- Kčs 3) MNV zajistí
rozšíření služeb pro obyvatelstvo zřízením opravny radiopřijímačů a
elektrospotřebičů, dále drobné autodopravy nákladů a služby pro čištění
domácností 4) K zlepšení
prostředí pro občany použije NV nadplánovaných příjmů k sestavení
dílčího doplňkového rozpočtu ve výši 101 700,- Kčs pro tyto akce : provoz mateřské
školy na bloku 23, vybavení osmiletky v Havířově II pořízení a
instalace reproduktorů na náměstí pořízení nových
psacích strojů pro MNV doplnění vybavení
MNV nábytkem přemístění a
úprava sňatkové síně dokončení úpravy
požární zbrojnice. Tento závazek byl
projednán na schůzi finančně rozpočtové komise MNV dne 2.7.1957, ve
schůzi rady MNV dne 9.7.1957 a na zasedání MNV dne 13.8.1957. Výstavba obce Provádění staveb Přesto, že
výstavbu města provádí jeden podnik, jsou zde dvě provozní střediska. Jedno pro I. a II.
čtvrť, druhé pro čtvrť III. Následkem toho i plnění vytčeného plánu je každé
části rozdílné. Jiným zdržením je to, že III. čtvrť projektuje dosud SUP Liberec.
Zatím co v minulém roce bylo v našem městě odevzdáno do užívání 857 bytových
jednotek a distribučních jednotek v letošním roce má být odevzdáno do užívání 712
bytů a 145 distribučních jednotek. Kromě toho odevzdávání bytových jednotek
se děje bez fasádních omítek. V letošním roce
se mělo provést jen v Havířově I 72 000m2 fasádních omítek, v Havířově III 13
500m2 . Provedení fasád
však zaostává pro nedostatek fasádníků. Bez zajištění
fasádních prací není však možno plynule pokračovat v konečné úpravě komunikací
a terénních a sadových úprav. Bude tudíž nutné zajistit přesun kvalifikovaných
sil z jiných krajů, nebo vyškolit dorost z mladých kádrů. Z veřejných
zařízení staví se v současné době dvě školy, a sice 17ti třídní v Havířově III a
v Havířově II školský kombinát po 34 třídách. Dále se staví dvě zdravotnická
střediska. V prvé čtvrti v bloku 4B a v III. čtvrti v bloku 95. Obě tato zdravotnická
zařízení mají být v příštím roce dána do provozu. V tomto roce byly
předány školky v horní části města v bloku 21, 23, dále v bloku 15 a v bloku 93. Ještě bude
předána školka v bloku 11. Do provozu byly dány také jesle na bloku 23. Jedním z
největších nedostatků je zvlášť v Havířově III nedostatek kulturních a společenských
místností. V Havířově III
byl za účinné pomoci našich občanů vybudován kulturní dům z bývalé jídelny
Havlíčkova Brodu. Občany a organizacemi bylo zde odpracováno 5 000 hodin. V Havířově II
byla dána do provozu restaurace v bloku 28, kde budou jednak restaurační
místnosti i prodej jídel. V Havířově III
bude odevzdána restaurace v bloku 97. Ukázalo se, že důležitým nedostatkem při
výstavbě je také nedostatečná výstavba veřejných záchodků, a to jak v prvé
čtvrti, tak v třetí čtvrti. Přesto, že v Havířově III bylo toto zařízení projektováno v
suterénu v bloku 95 a je již téměř hotové, nebude zpřístupněno veřejnosti. Vzhledem
k umístění pod bytovkou zakázal okresní hygienik jeho dokončení a užívání
vůbec. Bytostav byl donucen začlenit do svého plánu výstavbu tohoto
zařízení i v Havířově I a má být započato s pracemi ještě tohoto roku. Úprava terénů V Havířově III
byl rovněž vykonán velký kus práce na úpravě terénů a dětských zařízení před
bloky. V těchto pracích nutno ocenit iniciativu některých jednotlivců,
např. s. Anděla Josef, s. Šumala, s. Viktora, s. Lask a jiných, kteří zde odpracovali mnoho
hodin. Svépomocně zde byla rovněž prováděna hasičská zbrojnice. Ceny Pro zajímavost
uvedu několik cen, s kterými přijdou do styku naši stavbaři. Za jeden měsíc se
v Havířově spotřebuje průměrně jeden milión cihel. Jedna cihla stojí 52,5 halíře. Za jeden měsíc se
spotřebuje průměrně 14 tisíc metrických centů cementu á 17,- Kčs, 900
metrických centů vápna v přibližně stejné ceně, 5,00 kubických metrů prken á 340,-
Kčs. Štěrku, kterému se u nás říká „zlato“, a který se dováží z místa vzdáleného 20km
spotřebuje se 5 až 8 tisíc kubických metrů á 81,- Kčs. Jeden běžný metr
betonového obrubníku stojí 20,50 Kčs a 1m2 dlaždic, které bohužel slouží často
našim chlapcům za stavebnici a jsou tak znehodnocovány, stojí 36,- Kčs. Dle údaje z
března 1957 výstavba jedné bytové jednotky stojí 95 tisíc korun. Vodovod Na jaře se kopal
na Hlavní třídě přírodní řád beskydského vodovodu, aby se odstranily potíže
s vodou. Byl prozatímně vystavěn náhradní přívod vody z pramenů
Řetníka. Koncem roku byla
již pitná voda dodávána do Havířova ze dvou zdrojů, jednak z potoka Řetníka
v oblasti Žermanic a jednak z jímací oblasti Šplúchov. Celková vydatnost těchto
zdrojů představuje dodávku 3 900 kubíků za 24 hodin. Při dnešním počtu asi
25 000 obyvatel v Havířově to představuje spotřebu na osobu a den 154litrů
pitné vody. Přesto, že toto množství by mělo zaručovat plynulou dodávku pitné
vody až do nejvyšších pater, v poslední době opět se stávalo, že v horních patrech
voda netekla. Částečně snad byly poruchy zaviněny nehospodárným
používáním horké vody. Jakmile byl totiž zahájen provoz vytápění ve městě
a tím i příprava horké vody, dosud dostačující vodní tlaky rapidně klesaly a
do vyšších pater už voda netekla. Pro nápravu tohoto stavu rada NV učinila
dočasné opatření pro používání, nebo přípravu horké vody podle bloků a dní. Počátkem roku
1958 má být beskydským přivaděčem přivedena do Havířova první voda v
množství 40 až 60litrů za vteřinu, což představuje množství asi 180litrů na osobu
a den. V roce 1959 dalších 30litrů stejně jako v r. 1960, takže celkem v roce
1960 má být v Havířově k dispozici 120litrů za vteřinu. Tato vydatnost zdroje
pitné vody zaručuje zvýšení osobní spotřeby až na 200litrů na osobu a den.
Orientace ve městě Pro orientaci ve
městě zhotovili pracovníci odboru pro výstavbu dvě orientační tabule. Pro
Havířov I a III je postavena na Gottwaldově třídě a pro Havířov III na začátku Dukelské
ulice. Očíslovaní domů Rozhodnutím rady
MNV bylo zavedeno nové očíslování domů a pojmenování ulic. Popisná
čísla domů budou bílá na modrém podkladě a orientační čísla ( čísla ulic ) budou bílá
na červeném podkladě. Plyn Od jara dělaly se
výkopy v Havířově III. Plynostav Pardubice konečně začal zavádět
nízkotlaký rozvod plynu i s přívodem středotlakým. Práce chce dokončit do konce roku. Komunikační
poměry Autobusové
spojení Koncem listopadu
1957 byla zavedena místní autobusová doprava mezi Havířovem I a
Havířovem III. Ráno jede první autobus v 7 hodin od bloku 10 kolem MNV,
prodejny Kniha, směrem na Havířov III. V 7,20 hod. se autobus vrací. Další
spoje až do 12,30 jezdí každou hodinu. Ve 14,50; 15,45 a 17,45 jezdí autobus jen k
HUPZ čís.7 v Havířově III. Od HUPZ č.7 jezdí autobus v 16,15 a 18,15hod. Spojení s
Ostravou obstarávají i nadále ČSAD, které jezdí každých 20minut a v nárazových
dobách každých 10minut. Telefon, telegraf Ve městě je zatím
jen malá telefonní ústředna pro účastníky, kteří telefon nezbytně
potřebují ( jako NV, Bytostav, zdravotnická zařízení a podobně ). Spojení mezi
účastníky je prováděno automaticky, avšak s Ostravou je možno hovořit jen
meziměstsky přes meziměstskou ústřednu v Ostravě. Telegramy jsou stále vyřizovány
telefonem. Poměry
hospodářské Výkup, nákup Výkup
zemědělských plodin probíhal v pořádku. Do měsíce září však nákup byl splněn jen
mizivě. Výkup obilovin byl splněn na 100,4%. Co se úrody obilovin týče, sláma byla
pěkná, obilí drobnější. Výkup brambor splněn na 88%. Podle výměry půdy
zpřesněné k 31.8.1955 byl zemědělským referentem Fukalou navržen plán
rajonizace zemědělské výroby, která však předpokládá úplnou socializaci
vesnice, takže v navržené formě bude moci býti uskutečněna až v r. 1960, kdy má
být dovršena socializace obce. Orná půda –
180,14ha Zemědělská půda –
256,31ha na orné půdě ha výnos Pšenice 17,00
22,70 Žito 15,00 22,73 Ječmen 2,00 22,15 Oves 14,00 21,85 Cukrovka - - Brambory 17,00
173,04 Krmná řepa 4,00
420,00 Tuřín 2,00 450,00 Vojtěška, jetel
25,00 60,00 Ozimé směsky 3,00
180,00 Letní směska 3,00
180,00 Obecní
hospodářství, komunální podniky V roce 1957
zřídil MNV dvě opravny radiopřijímačů a ostatních elektrospotřebičů,
v Havířově II blok 24 a v Havířově III u nádraží čís. 19. Dále autoopravnu MNV,
vývěskovou a inzertní službu v kině „Radost“, opravnu kočárků – blok
29/13, opravnu prádla – blok 611 a povoznictví. Všechny tyto
provozovny provádějí jen služby občanstvu, nezaměřují se na výrobu. Obchod Do konce roku
1957 se velmi rozšířila síť prodejen v našem městě. Zatím, co v loňském roce
bylo ještě nutno jezdit pro mnoho věcí do Ostravy, dostane se t. č. v Havířově koupit
téměř vše. Pro přehlednost
uvádím seznam prodejen otevřených v Havířově do prosince 1957. Havířov I Potraviny,maso,
mléko, zelenina Stalingradská, bl.5 a 13 Gottwaldova, bl.9 Ryby,
drůbež,uzeniny,pečivo Gottwaldova, bl.9 Cukrárny
Stalingradská, bl.6 Gottwaldova, bl.9 Konfekce pánská,
dámská, dětská Gottwaldova, bl.10 Prádlo, bílé
zboží, bytový textil, pletení, dětské věci, Gottwaldova, bl.1 a 10 galanterie Obuv a kožená
galanterie Gottwaldova, bl.10 Knihy Gottwaldova, bl.1 Gramo-radio,
elektro, nádobí, sklo a porcelán, železo a
kuchyň.potřeby Gottwaldova, bl.1 Drogerie
Stalingradská, bl.12 Papírnictví
Stalingradská, bl.5 Hračky
Stalingradská, bl.12 Hodiny, klenoty
Gottwaldova, bl.10 Květinářství
Gottwaldova, bl.10 Havířov II Potraviny, maso,
mléko, zelenina Gottwaldova, bl.19 Drogerie
Gottwaldova, bl.27 Papírnictví
Gottwaldova, bl.27 Havířov III Potraviny, maso,
mléko SNP, bl.93 Zelenina Nám.
9.května, bl.A,B Cukrárna Nám.
9.května, bl.B Konfekce pánská,
dámská, dětská Nám. 9.května, bl.A Prádlo, bílé
zboží, byt.textil, pletení, dětské věci, galanterie SNP,
bl.93 Obuv, kožená
galanterie Nám. 9.května, bl.B Gramo-radio,
elektro, nádobí, sklo a porcelán, železo,
kuchyň.potřeby a nábytek SNP, bl.93 Drogerie Nám.
9.května, bl.A Papírnictví SNP,
bl.93 Během příštího
roku má být zásobování ještě zlepšeno o celou řadu nových prodejen. Sociální poměry Sociální poměry
některých rodin v našem městě bohužel nejsou ideální. I když hmotná úroveň ve
většině domácností je poměrně dobrá, o čemž svědčí např. počet
radiopřijímačů, jichž bylo v březnu 1957 na havířovské poště přihlášeno 4 100 a
televizorů, jichž bylo ke stejnému datu ohlášeno 1 402, dochází stále k narušování
občanského soužití, ať už vlivem alkoholismu, zanedbávání výchovy, nebo z
jiných příčin. Dochází k případům, že rodiče si přijdou stěžovat do školy, nebo
přímo na stanici VB, protože si neví rady s dětmi. Místní neperiodický list
„Informátor“ uveřejnil zprávu odboru pro vnitřní věci při NV. Tento odbor, do
jehož pravomoci spadají také věci trestního práva správního a trestní komise,
potrestal svého času jistou občanku z Havířova III, protože neposílala
nezletilou dceru pravidelně do školy a trpěla , aby se toulala po tanečních
zábavách. Při předvolání na NV brala dotyčná výtku na lehkou váhu. Za nějaký čas, když
již dcerka školu vyšla, přišla si s pláčem stěžovat, že si s ní neví rady, že
nechce pracovat a toulá se po nocích. Takové bývají následky nesvědomité
výchovy. Jindy opět ženy
přijdou na SNB a dožadují se ochrany VB před svými muži, kteří se vrátili domů
ve značně podnapilém stavu. Jsou to všechno smutné jevy v životě našeho města. Je
zarážející, že se vyskytují v tak hojné míře právě ve městě s tak nízkým průměrným
věkem. Tak na příklad v obvodu MěNV a ONV v Ostravě – venkov je po
Ostravě v Havířově nejvíce mravně narušených rodin a rozvrácených
manželství. Vyskytují se také
u nás případy nezaviněné nouze, kdy musí zasáhnout NV. Aby bylo pomoženo
občanům, kteří z různých příčin upadli do bídy, vyplácí NV jednorázové
podpory do výše 300Kčs. Tak například od 1.3.1957 vyplatil NV 11 občanům, kteří
nezaviněně upadli do bídy 3 268,80Kčs. Pro pracovní neschopnost zaviněnou nemocí
11 občanům bylo vyplaceno 3 450,-Kčs. 24 ženám, jejichž mužové byli
dočasně uvězněni pro různé přestupky, jako opilství, krádeže, znásilnění a
které nemohly nastoupit do zaměstnání, protože mají malé děti, bylo vyplaceno 8
415,-Kčs. 23 přestárlým a nemocným lidem bylo vyplaceno 7 900,- Kčs. Poměry lidopisné Narození, úmrtí,
sňatky, změny v počtu obyvatel V roce 1957 bylo
v Havířově uzavřeno 97 sňatků. Není bez zajímavosti, že 33% obyvatel našeho
města tvoří děti a mládež do 14 let. Do pěti škol,
které zde máme, chodí 2 665 dětí, z toho 462 do prvních tříd. Na počátku
výstavby města v r. 1947 žilo zde 2 000 obyvatel. Tento počet vzrostl ke dni 31.12.1955
na 16 640 osob, k 30.6.1956 na 18 931 osob a v březnu 1957 bylo v Havířově
již kolem 23 000 lidí. Z celkového počtu
obyvatel různých národností bylo v dubnu 1957 pouze 53,4% z Ostravska, 7,5%
přišlo z Olomouckého kraje, 6,6% z Brněnského kraje, 5,9% z Gottwaldovského
kraje, 8,8% z dalších českých krajů a 15,4% z krajů slovenských. Lidové zvyky,
humor, nářečí Havířovský humor
se vybíjí hlavně ve vtipech na různé nedostatky ve výstavbě města. Tak na
příklad zde koloval vtip na často se opakující zjev, že totiž včera udělaná terénní
úprava se příštího dne opět rozkope. Je sobota k
poledni. Na silnici v plném pracovním tempu se dodělává poslední kus asfaltu. Přichází
muž s krumpáčem a povídá: „Tuž, rubte synci, rubte, ať to možem v pondělí
rozkopat, to sme zapomněli připojit kanál“. Zdravotnictví Epidemie,
očkování V lednu 1957
vypukla ve městě epidemie tzv. asijské chřipky, která se projevuje celkovou
ochablostí a vysokými horečkami. V říjnu a listopadu se chřipka opět vrátila a školy
byly dočasně uzavřeny, aby se zamezilo přenášení nemoci alespoň mezi dětmi a
mládeží ( od 29.ledna do 2.února se nevyučovalo ve všech školách ostravského
okresu pro šíření chřipkové epidemie, od 10. – 12. října 1957 nařídil krajský hygienik
v důsledku chřipkové epidemie okamžitou karanténu 1 – 5 postupných
ročníků, od 16. – 26. října byla celá škola pro šíření chřipky uzavřena ). Na jaře vyhlásilo
ministerstvo zdravotnictví rozsáhlou akci očkování proti obrně, která probíhá i v
Havířově. Protože se v našem státě vyskytuje obrna ve větších epidemiích
každých pět let a naposledy se vyskytla v r. 1953, měla by se opakovat v roce 1958. Aby
se tomu předešlo, podniká náš stát tuto velkolepou akci na ochranu dětí.
Bylo zakoupeno sérum v Kanadě za mnoho miliónů korun a budou očkovány všechny
děti předškolního věku, rozené před 1. říjnem 1956 a všichni žáci prvních tříd
všeobecně vzdělávacích škol. Péče o žáky Ve školním roce
1956 – 57 byli žáci pod dohledem školního lékaře Dr. Holeše. Na počátku roku
se všichni podrobili všeobecné prohlídce. Během roku navštívili ÚNZ, oddělení
krční a nosní a všem byl prohlédnut a opraven chrup. Žáci 1 – 5
postupného ročníku byli očkováni koncem května proti dětské obrně. Příslušné ročníky
se podrobily očkování proti neštovicím. V květnu 1957 prohlédl Dr. Kovář žactvo
2. tříd a žáky cvičící v ZTV. Poměry kulturní Školy Do září 1957 byly
v Havířově otevřeny tyto školy : 1. jedenáctiletá
střední škola s 19 učebnami, kde se vyučuje t. č. 26 tříd s 1 030 žáky. Výnosem ze
dne 27.6.1956 č. j. 19539/56 – A – II dalo Ministerstvo školství a
kultury souhlas, aby od 1.9.1956 byla osmiletka přeměněna v jedenáctiletou
střední školu s devátým postupným ročníkem ve školním roce 1956 – 57. Jedna osmiletá
střední škola v Havířově I s 16 učebnami, kde se vyučuje 26 tříd s 919 žáky a
jedna osmiletka v Havířově III s 20 učebnami pro 34 tříd s 1 238 žáky. Polská národní
škola s třemi třídami s 87 žáky. Zvláštní škola s 3 učebnami pro 7 tříd se 103
žáky, 3 třídy jsou vyučovány v klubovnách domu
družin a jedna třída v kabinetě. V prostorách MNV
v budově Pavky Korčagina je hudební škola, která má 5 učitelů. Tato
škola zahájila činnost v roce 1956 s třemi učiteli a 90 žáky. V roce 1957 počet
učitelů stoupl. Stoupl i počet žáků na 150. T. č. ( září 1957 ) má škola 7 učitelů a jen
čtyři učebny, což působí značné obtíže. OSŠ Havířov,
počet učitelů V roce 1956 – 57
bylo nově ustanoveno na této škole 11 učitelů. Celkem má škola 34 učitelů.
Ředitelkou školy je s. Božena Němcová, zástupci jsou Miloslav Kučírek a
Květoslav Kaczor. Stav žactva Na počátku roku
1956 – 57 měla škola 1057 žáků, na konci 1049 žáků. Počet žáků české
národnosti 933 Počet žáků
slovenské národnosti 102 Počet žáků ruské
národnosti 3 Počet žáků polské
národnosti 2 Počet žáků
maďarské národnosti 9 Z celkového počtu
se přihlásilo 213, tj. 26,6% do náboženství. PO PO uspořádala v
době maďarských událostí besídku ve prospěch fondu solidarity.Celkem
bylo fondu odevzdáno 2 100 Kč. Funkcí skupinové vedoucí PO byla pověřena
učitelka Rutová. Podařilo se zajistit a vybavit několik místností ve vedlejší budově
školy pro činnost PO. Oddíloví vedoucí byli získáni z hornického učiliště a z ČSM
a 9 z řad mladých učitelů. Dále za podpory SRPŠ byli získány za oddílové vedoucí
dvě matky a jeden otec. Celkem bylo založeno 15 oddílů, počet pionýrů vzrostl
na 450, tj. 65,3%. DM V družině mládeže
byla zřízena dvě oddělení pro 99 dětí, jejichž počet klesl koncem roku na 65
dětí. V družině byl dodržován režim dne, aby si děti zvykly na pravidelnou
přípravu na vyučování i na odpočinek. Zvláštní péče byla věnována dodržování osobní
hygieny, slušnému stolování a šetření veřejného majetku. Prospěch žáků Na konci školního
roku prospělo na škole 974 žáků, tj. 93,83%, neprospělo 48, tj. 4,62%, nebylo
klasifikováno 11 žáků, 16 žákům byla povolena opravná zkouška. 18% žáků
6 – 8 postupového ročníku prospělo s vyznamenáním. SRPŠ Sdružení rodičů a
přátel školy uspořádalo 6 třídních schůzek a 5 členských schůzí. Byla vyhlášena
soutěž v účasti rodičů na schůzích SRPŠ. Nejpěknějšího výsledku dosáhli rodiče
žáků 2.D třídy, kde byla tř. učitelka Kantorová. Kromě toho se SRPŠ zabývalo
přednáškovou činností na svých. schůzích a ve spolupráci s ředitelstvím
školy byla uspořádána rodičovská univerzita I. stupně, na kterou se přihlásilo celkem
105 rodičů. SRPŠ pomáhalo
organizačně zajišťovat všechny větší podniky školy, jako divadelní
představení „Čarovné dudy“ a „Neohrožený Mikeš“, slavnost k uvítání „Děda Mráze“,
prvomájovém průvodu, radostného odpoledne pro děti k MDD. Na konci školního
roku věnovalo SRPŠ knihy nejlepším žákům v ceně 1380,- Kčs, pro hudební
kroužek zakoupilo basu za 1 500 Kčs., ředitelnu a sborovnu vybavilo
záclonami. Na dárky „Dědy Mráze“ věnovalo 5 542,-Kčs a na pohoštění dětí při MDD 3
200,-Kčs. 1. OSŠ Havířov I,
počet učitelů K 1.9.1956 bylo
na škole 20 učitelů. Od 1.9.1957 bylo zde ustanoveno 15 nových učitelů. Dva
odešli. Ředitelem školy je s. J. Helštýn. Stav žactva Na počátku roku
1956 – 57 měla škola 703 žáků, 30.září 1957 1030 žáků. Počet žáků české
národnosti 939 Počet žáků
slovenské národnosti 82 Počet žáků polské
národnosti 5 Počet žáků řecké,
makedonské, bulharské
národnosti 4 PO Koncem roku 1956
– 57 bylo v PO organizováno 75% žáků od 3. do 8. třídy. Byly zde však neustálé
potíže s vedoucími a proto nebylo možno dosáhnout žádoucí úrovně. V rámci
pionýrské organizace vznikly zájmové kroužky. Nově zavedené předměty, jako
ruční práce, praktická práce v dílnách, práce v domácnosti, zájmovou činnost
dětí značně podporovaly. Žáci pracovali v kroužku mičurinském,
turistickém, šachovém, loutkářském, pěveckém a recitačním. K 30. září 1957 bylo 10
zájmových kroužků a ve 12 oddílech bylo 343 pionýrů, tj. 76,3%. ČSM V listopadu 1956
byla na škole založena učitelská organizace ČSM, která si vytkla za cíl
rozšiřování obecného vzdělání členů a péči o PO a ČSM. Žáci se
přihlásili do žákovské organizace ČSM stoprocentně. K 30. září 1957 byly na škole 4 skupiny
se 127 členy ČSM ( 92,5% ). Pedagogickým poradcem byl stanovený prof.
Novotný. Skupina rozvinula rozsáhlou kulturní činnost. Uspořádala
několik besed a rozhlasových relací. Vznikl kroužek tančení, který se přihlásil do STM
a kroužek divadelní. Prospěch žactva,
SRPŠ Po provedení
opravných zkoušek prospělo ze 777 žáků 708 žáků, tj. 91,1%, neprospělo 63
žáků, nebylo klasifikováno 6 žáků. Spolupráce s rodiči spočívala hlavně v
různých akcích ( Děda Mráz, MDD, dva společenské
večírky ) a ve finanční pomoci rodičů škole. Z prostředků SRPŠ byla zakoupena pro
školu hoblice, skříňky s nářadím, fotografický zvětšovací aparát, sada závitníků –
2450,-Kčs. Všem vystupujícím žákům a nejlepším žákům v každé třídě
byla věnována kniha. MěPS uspořádala s
úspěchem pro rodiče rodičovskou univerzitu s propagačně pedagogickým
zaměřením. 5 přednášek vyslechlo 465 rodičů. Zapojení školy do
spolupráce s veřejností a naopak Žáci se zapojili
do předvolební kampaně, pomohli upravovat hřiště, organizovali úpravu okolí
školy, odpracovali zimní brigádu u Bytostavu a nejvyšší ročníky se v plném počtu
přihlásily na chmelovou brigádu. 15 žáků vykonávalo v PO funkci pionýrských
vedoucích, 4 žáci byli výpomocnými cvičiteli v Tatranu. V lednu uzavřela I.OSŠ
patronátní smlouvu se závodním klubem Bytostavu v Havířově. S kombajnovou
úderkou ČsČK velkodůlu Zárubek udržovala škola písemný styk. Školu navštívili
zástupci místní posádky a určili instruktora pro vyučování branné výchově a
zapůjčili pomůcky. Žáci opět předvedli kulturní programy při MDŽ, při volbách, na
ustavujících schůzích ONV a MNV. Představitelé ONV
a MNV předali 5. června třem pionýrům a ČSM knížky na památku prvního
zasedání. Brigády V akci
zvelebování škol a jejich okolí odpracovali žáci a učitelé 472 hodin.Na různých brigádách
v obci 726 hodin a 100 hodin na brigádách zemědělských a u Bytostavu. Sběr Za školní rok
1956 - 57 nasbírala I.OSŠ 2 450kg odpadových surovin, průměrně 31,3kg na žáka.
Pro zaktivizování sběru byla vyhlášena soutěž ve sběru od 1.3. do 31.5. OB, kulturně
osvětová zařízení Zatímco koncem
roku 1956 se činnost OB soustředila převážně na rozšíření rady OB a na zřizování
různých kroužků a kurzů při OB, dochází v srpnu 1957 k určité změně. Někteří
členové rady OB jsou odvoláni a jsou navrženi jiní. Ve vedení OB nastává změna.
Pro Havířov I a II je ustanoven s. Kutal a pro Havířov III s. Borovec. V
říjnu 1957 je jmenován nový správce V. Klimeš. S. Klimeš dal konkrétní náplň
výhledovým plánům OB po stránce organizační, ideové i kulturně výchovné. Pro nemoc
byl však nucen se vedení OB vzdát. Po s. Klimešovi byl schválen radou
MNV za zatímního správce s Borovec, za tajemníka s. Kubal. Práci osvětové
besedy ztěžovaly stále mnohé překážky. Havířovu chybí na příklad kulturní
místnosti, prostředky na kulturu, není zde kulturní a společenský dům, atd. Jsou zde
však provizoria, kde je možno kulturní a společenský život organizovat. Je
nutno říci, že se pomalu organizovat začíná. Svědčí o tom celá řada akcí, které
zpestřily život havířovských občanů během roku 1957. Tak na příklad zcela
pěkně se rozběhla činnost některých kroužků : kroužku pěveckého „Dalibor“, pod
vedením s. Kalusové, dále rytmického, pod vedením s. Hartlové, dramatického,
který vedl s. Polášek, esperantského, pod vedením s. Schwebbera a jiných. U příležitosti 2.
výročí města od 23.12. do 5.1. byla uspořádána fotoamatérská výstava o vzniku
a životě města. Začátkem prosince
mladí básníci, spisovatelé a malíři Ostravska ve spolupráci s lidovou
knihovnou připravili večer poezie a prózy. Z prací mladých ostravských autorů L.
Javorského, V. Juřiny, F. Lazurit, J. Veselského, M. Plachého a J. Šiguta.
Současně otevřeli výstavu posledních prací malířů Radana Kuchaře a L.Z. Pospíšila. Různé Cizinecký ruch Havířov
navštěvují poměrně často různé delegace cizinců, kteří sem přijíždějí, aby si prohlédli
výstavbu města. Během roku 1957 navštívily město tyto delegace : 7/5 Bulharská
parlamentní delegace 12/5 Italská
delegace KSJUV 12/6 Arménská,
Rumunská parlamentní delegace 22/6 Francouzští
novináři 24/6 Belgický
zástupce ÚV KSB 16/5 Dr.
František Kahuda, ministr školství 14/6 Vyšší
průmyslová škola Báňská Bystrica 26/6 Návštěva
sovětských občanů V prosinci1957
navštívila esperantský kroužek v Havířově rakouská esperantistka T.G. Byla to
první zahraniční esperantistka, která u nás v Havířově byla. Vyprávěla o své
vlasti a mírovém esperantském hnutí v Rakousku a o touze prostých
rakouských občanů po míru. Naše město se jí velmi líbilo. Úrazy 10.11. došlo před
budovou Pavky Korčagina k neštěstí. Model letedla, který byl mládencem z
Havířova III roztáčen v kruhu na laně a létal tak dosti vysoko k radosti
přihlížejících dětí i dospělých, nešťastnou náhodou spadl a smrtelně zranil na hlavě
chlapečka, který v nemocnici zemřel. Letadélko bylo tímto způsobem pouštěno
již několikrát a děti se sbíhaly z celého okolí, aby tuto atrakci shlédly. Nikdo
netušil, že jednoho z dychtivých diváků to bude stát život. Zápis za rok 1957
vypracovala : Dr. M. Nováková Ilustrovala : Přepsala : Ema
Volná Převzal :
1958Správa obce Doplňovací volby Dne 13. dubna šli
obyvatelé nových obvodů našeho města k volebním urnám, aby zvolili své
zástupce do NV. Volili také občané těch obvodů, jejichž zástupci nemohli svou
funkci dále zastávat. Šlo celkem o 26
obvodů, doplněný NV čítá 121 členů. Činnost MNV Aby se zapojil do
osvětové i správní práce široký okruh občanů, byly ustanoveny v jednotlivých
obvodech uliční výbory. Ve schůzích uličních výborů se řeší spory a problémy
občanského soužití, debatuje se zde o výstavbě města, občané jsou zapojováni do
různých brigád při terénních úpravách a podobně. MNV informuje
uliční výbory o všech svých usneseních a hodnotí pravidelně jejich práci.
Důkaz, že tato práce je úspěšná a zaslouží pochvaly je výsledek uličního výboru
č. 1, který vybudoval ve svém obvodu dětské hřiště a zřídil houpačky pro
děti. Pěkná je také snaha některých uličních výborů ( např. č. 10 ) zařizovat ve
volných prostorách, ve sklepích tzv. kulturní místnosti, kde jsou dětem promítány
filmy a kde lze organizovat drobné kulturní akce. Tak např. uliční výbor č.
11 zorganizoval takto dětské divadelní skupinky a uspořádal pro občany besedy s
lékaři a soudci z lidu. Uliční výbory
vykonaly již v Havířově mnoho prospěšné práce. Komise Zcela nová je
komise pro cikánskou otázku. Má 7 členů. Provedla návštěvu cikánských rodin,
jejichž příslušníci pracovali u podniků provádějících stavbu města, i
ostatních rodin, prověřila jejich bytové poměry, zjistila počet dětí školou povinných a
vypracovala návrh opatření, která bude nutno v tomto směru provést do konce
listopadu. Jde hlavně o zajištění docházky dětí do škol ( 20 žáků ), dále o zlepšení
hygienických podmínek bydlení, zvláště na Stavařově, v evidenci osob cikánského
původu, bydlících v budově Pavky Korčagina v souvislosti se zajištěním zápisu
o kurz pro negramotné. Protialkoholní
poradna Vzhledem k tom,
že se v našem městě dosti často setkáváme s alkoholismem, byla ustavena
protialkoholní komise při MNV, která se má zabývat nezdravými výstřelky
pramenícími z tohoto sociálního zla. Počáteční působení této komise bylo dosti
obtížné. Do první protialkoholní poradny se nedostavil totiž ani jeden občan. Bude třeba úzké
spolupráce mezi občany města, aby práce této komise byla úspěšná a
blahodárná a aby bylo tak pomoženo mnohým občanům, jimž alkohol narušuje pracovní
morálku, podlamuje síly a rozvrací rodinu. Důležitá usnesení Dne 4.3.1958 ve
svém usnesení žádá rada NV, aby v rámci výstavby byl řešen i vstup do města.
Dále upozorňuje na přelidněnost bytů v Havířově. Dvoupokojové
byty, které se většinou staví, neumožňují růst rodiny a rada proto žádá, aby ke
dvoupokojovým bytům byl přiřazen kabinet, což by vyřešilo problémy rodin s
dospívajícími dětmi. 8.4.1958 Rada NV
schválila vyhlášení měsíce dubna za měsíc jarního úklidu, slíbila zajištění
zavezení a asanace skládky odpadků. 6.5.1958 Rada na
základě projednání rozboru zaměstnanosti obyvatel v Havířově, uložila vedoucím
funkcionářům, aby předložili rozbor zaměstnanosti ONV a KNV s
požadavkem o zajištění cca 1 000 pracovních příležitostí pro ženy v Havířově, do
roku 1965 a dalších 1 000 míst do roku 1970 v rámci výstavby nových závodů v
ostravském kraji. 3.6.1958 Rada
ukládá odboru výstavby, aby projednal s komisí pro ozelenění nutnost prověření
velikosti a stáří stromků, které se vysazují a doporučuje, aby v Havířově byly
vysazovány stromky vzrostlejší. 30.9.1958 Na své
schůzi 30.9.1958 usnesl se MNV na několika důležitých opatřeních. Byla
např. řešena cikánská otázka a bylo rozhodnuto, že bude ustavena komise
pro cikánskou otázku, která vypracuje plán pro převýchovu cikánských rodin,
trvale bydlících v Havířově a že bude ostře bojovat proti rasismu. Vzhledem k růstu
počtu dětí projedná s s. Gibovem urychlení dokončení stavby škol a bude se
trvat na dodatečné zahrnutí projektu zvláštní školy do 6. etapy výstavby a na
zařazení technického projektu 17třídní školy, školy polské a školy hudební. Je totiž skutečně
nutné zajistit stavbu škol v předstihu. I při otevření dalších dvou škol se neustále
školy musí učit na dvě směny a je zde vážné nebezpečí, které není vůbec nadsazeno,
ale přesně vypočteno, že v letech 1959 až 1960 situace bude tak kritická, že se
bude muset přikročit ke 3směnnému vyučování. Zvlášť palčivá je
výstavba zvláštní školy, neboť stále přibývá dětí, které musí do této školy
docházet. Dnešní stav je 125 dětí. Dále bylo
hovořeno o odvozu odpadků, který stále není uspokojující. Následkem poruchy na Dukle
a tím přerušení navážky haldoviny na skládku, zabředly se tam dva Kuka vozy.
Služba čistění města upozornila na silný zápach šířící se ze skládky odpadků. 7.10.1958 Rada
prověřila funkcionáře, aby vypracovali návrh na umístění „Tesly“ buď v budově
Pavky Korčagina, nebo v novém objektu a po předložení plánů příslušným
činitelům, aby byla vytvořena delegace, která by ministra o přijetí a návrh s ním
projednala. 2.12.1958 Rada
doporučuje zasedání schválit vyhlášku o udržování sjízdnosti silnic i v zimě a
ukládá svolat příslušné činitele MH a s nimi vyhlášku projednat. Veřejný
život Výbor žen Výbor žen v našem
městě vyvíjel bohatou činnost. Vysílal své členky do sociální komise, do
občanského aktivu, do protialkoholní komise, vysílal aktivistky do stálých komisí,
do sborů občanských kontrolorů i do uličních výborů. Vzhledem k tomu, že ve
městě je malá pracovní příležitost v místě pro ženy a že přesto podniky přijímají
pracovnice z jiných míst, pořídil VŽ seznam žen s odbornou kvalifikací a
provedl spolu s komisí pracovních sil průzkum možností zaměstnat ženy v n. p.
Bytostav. VŽ pomáhal při
výkupu obilovin i sena. Připravil kurzy šití, stříhání, vaření, otevření dětského
koutku. Výbor žen v únoru
1958 přijal výzvu ústeckých žen, aby se všechny ženy naší republiky
zúčastnily akce nazvané : „Cesta na světový kongres Mezinárodní federace
demokratických žen vyšitá kvítky“. Pro ženy Blízkého a Dálného východu i lat.
Ameriky bude totiž problém uhradit cestu na kongres svým zástupkyním, a
tak ústecké ženy přišly s návrhem, aby se vyšívaly kapesníčky, které budou
zaslány ženským organizacím do jiných zemí. Ty je rozprodají a získají peníze
na cestu. Rada MNV Na schůzi 11.2.
byl schválen návrh obchodní komise k vyhlášení socialistické soutěže mezi
prodejnami o putovní vlajku MNV „Vzorná provozovna města Havířova“. Soutěž
byla vyhlášena na základě připomínek občanů o nedostatcích, které se stále v
naší distribuci vyskytují. 1. máj V předvečer
svátku práce byly ve všech vhodných místnostech předmájové taneční zábavy a
před budovou Pavky Korčagina večerní ohňostroj s veselicí. V den 1.máje byl
uspořádán mohutný průvod a po projevu promenádní koncert. Odpoledne byl
před budovou Pavky Korčagina bohatý kulturní a zábavní pořad. Poměry
hospodářské Komunály 1.dubna byl MNV
vytvořen v Havířově podnik Komunálních služeb. Tomuto havířovskému
závodu bude podléhat 23 vyčleněných provozoven oblasti okresu Ostrava – venkov.
Budou to na příklad sběrny prádla, provozovny malířství a natěračství,
fotoateliéry, sklenářství, pohřební služba, holičství a kadeřnictví, květinová síň,
dámské a panské krejčovství. Byla rovněž zřízena elektroopravna, která provádí
veškeré opravy elektrospotřebičů, stavby hromosvodů, televizních antén atd. s
počtem zaměstnanců 132. 4.dubna byly dány
do provozu dva osobní vozy pro autotaxi. Prodejny Ke dni 28.února
1958 bylo v Havířově 72 prodejen, 3 restaurace, 3 hostince, 1 vinárna a
mléčný bufet. Polní
hospodářství Protože je stále
vykupována půda pro další výstavbu města jeví se velký úbytek orné půdy. Podle
soupisu ploch jeví se skutečný stav orné půdy ke dni 1.1.1958 119,25ha. Na tuto
výměru je v Havířově celkem 205 zemědělců, z toho133 zemědělců do
0,55ha, 55 zemědělců od 0,50ha a 17 zemědělců nad 2ha. Z toho je patrno, že u nás
převládá malovýroba a vzhledem stálému úbytku zemědělské půdy není také
možno provádět socializaci zemědělství, proto v Havířově dosud nebylo založeno
JZD. Poměry lidopisné Obyvatelstvo Ke dni 31.12.1957
bydlelo městě Havířově celkem 25 300 obyvatel. Včetně obcí, na jejichž území
Havířov vznikl, jde o : Havířov 25 300
obyvatel Šenov 4 990
obyvatel Šumbark 920
obyvatel Dolní Bludovice 2
140 obyvatel Celkem 33 350
obyvatel V květnu 1958 byl
v Havířově průměrný věk 22,88 roků muži 22,94 roků ženy 22,81 roků Velkým problémem
havířovským zůstává stále fluktuace, kterou způsobují přechodní
pracovníci na dolech a ve stavebnictví. Podle dosavadních zkušeností jednou z hlavních
příčin proč pracovníci odcházejí z dolů a stěhují se z Havířova je i malá
příležitost zaměstnání žen. Stejná příčina odchodu do jiných krajů je u mladých mužů i
to, že zde nemají možnost založit rodiny, protože nebylo dostatek
dospívajících dívek. Na území města byly např. 3 učiliště, tito mladí muži zde
pracovali do vojenské prezenční služby a pak šli pryč. Kulturní poměry Školy Na úseku
všeobecně vzdělávacích škol v současné době máme: 1 jedenáctiletku
s 19 učebnami, ve kterých se vyučuje 17 tříd se 604 žáky 5 osmiletých
středních škol ( proti 2 loňským ), z toho osmiletka v Havířově I, Švermova ulice (
řed. S. Helštýn ), 19 učeben, kde se učí 21 tříd se 701 žákem, 4 třídy mají
vyučování na směny OSŠ v Havířově I,
Komsomolská ulice ( řed. s. Koziorek ) má 17 učeben, kde se vyučuje 21 tříd
se 607 žáky. I zde 4 třídy mají vyučování na směny. Je zde také 9. postupný
ročník, kde kromě výuky praktické znalosti pro život získávají děvčata ( v počtu
20 ) znalosti od šití po vaření. Další OSŠ je v
září předaná budova v novém školním kombinátě v Havířově II, Školní ulice (
řed. s. Sklenářová ), kde je 19 učeben, kde se učí 21 tříd s 737 žáky. Kapacita již
nestačí. V Havířově III je
OSŠ na ulici Pionýrů ( řed. s. Němcová ), je zde 18 učeben a 5 učeben v
provizoriu v obytném bloku. V nich se vyučuje 22 tříd se 783 žáky. Zde na OSŠ v
hlavní budově je umístěna od 1.září také polská národní škola, která má k dispozici 3
učebny, kde se vyučují 3 třídy s 88 žáky. 8. září t .r.
byla v Havířově III na Jarošově ulici předána do užívání v pořadí již 5. osmiletka s 19
učebnami, v nichž se vyučuje 18 tříd se 647 žáky ( řed. s. Kučírek
) V Havířově I v
budově školského kombinátu je provizorně umístěna zvláštní škola s 7
učebnami, v nichž se vyučuje 9 tříd se vzrůstajícími stavy žáků – dnes 125 dětí. V Havířově I v
budově MNV ( v budově Pavky Korčagina v pravém křídle ) je umístěna ve 2.
patře hudební škola, která má jen 6 učeben ( bývalé kancelářské místnosti ).
Učitelů je 8, včetně ředitele. Hudební škola potřebuje alespoň 11 místností, již
dnes má 223 žáků, v přípravném
ročníku je 76 žáků na klavír se učí
96 žáků na harmoniku 7
žáků na housle 44 žáků na dětský sólo
zpěv chodí 12 žáků Na jedenáctiletce
( s. řed. Bernatík ) vyučuje 27 učitelů, 5 správních zaměstnanců. Na OSŠ Havířov I,
Švermova ulice ( s. řed. Helštýn ) je 24 učitelů, 10 správních zaměstnanců. Na OSŠ Havířov I,
Komsomolská ulice ( řed. s. Koziorek ) je 24 učitelů, 7 správních
zaměstnanců. Na OSŠ Havířov
II, Školní ulice ( řed. s. Sklenářová ) je 24 učitelů, 5 správních zaměstnanců. Na OSŠ Havířov
III, ulice Pionýrů ( řed. s. Němcová ) je 26 učitelů, 15 správních zaměstnanců Polská národní
škola, Havířov III ( řed. s. Bulawa ) má 3 učitele OSŠ Havířov III,
Jarošova ulice ( řed. s. Kučírek ) má 21 učitelů, 5 správních zaměstnanců Zvláštní škola,
Havířov I, Komsomolská ulice ( řed. s. Guňka ) má 10 učitelů Hudební škola,
Havířov I, ( řed. s. Štyvar ) má 8 učitelů, 1 správního zaměstnance Na
předprázdninové jedenáctiletce ( řed. s. Helštýn ) bylo 1091 žáků, z toho
1049 prospělo, 65 s
vyznamenáním, neprospělo 51 žáků. OSŠ Havířov III ( řed. s. Němcová ) bylo
1282 žáků, 1203 prospělo, 70 žáků neprospělo. Na zvláštní škole
se 113 žáky 105 prospělo. Hudební škola
měla 105 žáků, z nich 39 s výborným prospěchem, 66 prospělo. V současné době
máme v provozu 2 družiny mládeže pro děti zaměstnaných matek s kuchyněmi
a jídelnami. Jednu v Havířově
I na školském kombinátě, kde je ve výchově 119 žáků, zatím co na stravu chodí
271 dětí. Družina v
Havířově III má ve výchově 90 dětí, na stravu chodí 2x tolik. Provoz v
družinách je od 7 – 17 hodin i v době prázdnin. PO Ve městě je 1 500
pionýrů, tj. asi 75% dětí pionýrského věku. Práce se zlepšila, byl vyřešen
nedostatek vedoucích. OSŠ Havířov III,
ul. Pionýrů má 23 pionýrských vedoucích, z toho 16 mladých učitelek, zbytek
rodiče. 170 pionýrů, 4
svazáci získali stužku Mladý budovatel. Na jedenáctiletce
bylo získáno z řad ČSM 59 chlapců děvčat jako vedoucí, pomocníci a
aktivisté při vedení pionýrských oddílů. Na OSŠ
Komsomolská ulice 60% dětí získalo stužku Mladý budovatel. ČSM ČSM při
jedenáctiletce má 140 členů.Ačkoli je skupina velmi mladá, její kroužky pracovaly velmi
úspěšně. Byly to kroužky : politický, Fučíkova odznaku, divadelní a
taneční. Skupina uspořádala zdařilý karneval, večer Mozartovy hudby a jiné zdařilé
akce. SRPŠ Rodičovská
sdružení pomáhají školám hmotně i v politicko – osvětové a uvědomovací
činnosti přednáškami, besedami, divadelními představeními. Má to však jeden
háček. SRPŠ to je vlastně skupina obětavých rodičů, kteří jsou ochotni pomáhat
za cenu největších osobních obětí. Ne všichni rodiče mají však o školu zájem,
jsou i takoví, kteří školu podceňují, ba ignorují a přesto, že si mnohdy neví s
dětmi rady, do školy nepřijdou. Máme v Havířově 4 355 žáků, na členských
schůzích SRPŠ a na třídních schůzkách to však vypadá často nepřiměřeně
tomuto počtu. Je nutné, aby se SRPŠ stala vpravdě masovými organizacemi. Patronáty Je třeba, XI.
sjezd KSČ na to klade velký důraz, aby každá škola navázala spojení s některým
výrobním závodem a vzájemně s ním spolupracovala. Jedenáctiletka v
Havířově II sjednala podrobnou smlouvu s rekultivačním střediskem OKR v
Dolní Suché, které umožní exkurze s praktickými ukázkami práce v
zemědělství. Dále patron poskytne škole vzorky umělých hnojiv, pozemek k pokusům s
umělými hnojivy, vzorky pěstovaných plodin ke školním pokusům. Zajistí
dopravu žáků na pracoviště a zpět, zaplatí vykonanou práci dle platných norem, věnuje
odpadový materiál pro dílny, v rámci možností zástupci závodu se zúčastní
důležitých školních akcí na požádání školy atd. Naproti tomu
škola se zavazuje přispívat kulturně vzdělávací činností. Mateřské školy Pokud jde o
jejich výstavbu je vybavenost města mateřskými školami dobrá. Do září 1958 od
počátku výstavby města jsme převzali od stavební výroby celkem 11 mateřských škol s
počtem 31 tříd pro 930 dětí. Z toho počtu byly
3 mateřské školy s 9 třídami převedeny pro jiné účely a to : mateřská škola na
8. bloku jako dětský domov od 1.1.1957, mateřská škola na bloku 21 v roce
1957 pro účely celotýdenní mateřské školy a mateřská škola na bloku 11 pro
účely Osvětové besedy. To značí, že máme
teď k dispozici 8 mateřských škol s 22 třídami. K 1.9.1958 bylo v provozu 16
tříd s 523 dětmi. V letošním roce
budou otevřeny ještě 3 další třídy. Jsou zde ještě potíže s vybavováním
mateřských škol. Jen vybavení 1 třídy základním nábytkem ( bez vybavení
šaten a dalšího příslušenství ) stojí 23 800 Kčs. Kromě toho nájemné a topení
na našich mateřských školách představuje opravdu vysoké položky. Tak
např. za 1. pololetí bylo jen za nájem a topení zaplaceno 68 300,- Kčs, takže částka
rozpočtovaná na odvětví mateřských škol na rok 1958 byla v 1. pololetí
přečerpána a bylo nutno zaslat některé faktury na ONV k refakturaci. Do roku 1960 máme
mít včetně objektů převedených pro jiné účely v Havířově 16 mateřských škol
se 45 třídami pro 1230 dětí. Tolik o školách v našem městě. OB Vlastní kulturní
činnost OB se rozvíjela jednak v zakládání zájmových kroužků a dále v pořádání
zábav pro širokou veřejnost. Při OB je kroužek
esperantský, loutkářský, rytmický, je tam dechové těleso ( 22 členů ),
jsou tam pořádány hudební kurzy, vytvořil se fotokroužek, jehož členové
spolupracují s red. radou Havířovského informátora, dále kroužek akvaristů. V bloku
11 byla upravena loutková scénka pro naše nejmenší. Svou činnost zahájila
16.února hrou „Ponocný a strašidla“. Dále pracuje pěvecký kroužek
„Dalibor“. Lidová knihovna V lednu 1958
vlastnila L.K. knižní fond 7 388 svazků. Celkem bylo vypůjčeno 8 202 knih 1 213
čtenáři, z toho 468 mládeže. Knihovna
uspořádala během roku celou řadu přednášek. V okresním D.O. bylo zřízeno dětské
oddělení s čítárnou. Dobrovolná
tělesná výchova V tělovýchovné
jednotě Tatran cvičilo 222 žáků 1 – 5 tříd, 73 žáků 6 – 8 tříd a 10 žáků z 9 – 10
tříd. Cvičení se konalo v tělocvičně školy a na hřišti 2x týdně. Jako vedoucí
byli ponejvíce učitelé. Žáci 10 tříd utvořili turistický kroužek a kroužek košíkové a
odbíjené, kroužek ZTV. Při PO kroužek taneční, soubor vedla s. V. Olšanská. V
krajském kole STM se umístil kroužek na 2. místě s tancem „Bulba“. Výstavní síň 8.července byla
na Gottwaldově třídě v bloku 34 otevřena stálá výtavní síň a nová prodejna Českého
fondu výtvarných umělců. Otevřením této prodejny byl učiněn první krok k
rozšiřování uměleckých děl do domácností našich havířovských občanů, kde stále
ještě převládá výtvarný brak, dosud tak často nabízený a z neznalosti
kupovaný. V nové prodejně
lze zakoupit díla akademických malířů na měsíční splátky tak, aby obraz byl
splacen do jednoho roku. Takže dnes si může již každá havířovská domácnost dovolit
mít ve svém bytě uměleckou výzdobu. „Prodaná nevěsta“ 31.8.1958 u
příležitosti otevření přírodního divadla v Havířově ( u Lučiny ) byla uvedena opavskou
operou „Prodaná nevěsta“. Nedostatkem bylo, že představení se zúčastnilo jen
500 diváků. KPU Dne 2.září 1958
byl založen v našem městě s. Štyvarem, ředitelem hudební školy a s. Bartuškou,
vedoucím prodejny „Dílo“ Klub přátel umění, který si vytknul za cíl seznamování
širokých vrstev našich občanů se všemi druhy umění. Svou činnost zahájil
cyklem koncertů, na kterých vystoupili přední českoslovenští umělci. Na 1. abonentním
koncertu vystoupil koncertní mistr, houslista Bruno Bělčík, doprovázený prof.
Františkem Rauchem. Dále přijel do
Havířova český nonet, který se právě vrátil z vítězného zájezdu do Jihoafrické unie. Po koncertech
konala se vždy v kavárně „Na nábřeží“ beseda s umělci, kteří vyprávěli své
zajímavé zážitky ze zájezdů do zahraničí. KPU zavedl také
pravidelné besedy Klubu přátel umění, které se konaly každou středu a kde byly
promítány krátké filmy ze života výtvarných umělců, kde se hovořilo s
představiteli různých uměleckých oborů o hudbě, o literatuře, architektuře a
podobně. Kulturní zařízení
ve městě Ve vlastním městě
Havířově jsou t. č. k dispozici tato kulturní zařízení : 1) Kino v
Havířově I pro 450 osob, které pořádá 3 představení denně 2) a v neděli 5
představení 3) Provizorní
kino v Havířově III pro 220 osob, upravené ze schůzovací místnosti bývalé
jídelny národního podniku Pozemní stavby Havlíčkův Brod, které bylo
však provozně i hygienicky závadné a bude proto adaptováno. Pro
tuto adaptaci byla od sdružení OKD získána částka 150 000,-Kčs. Provádět ji
bude firma „Okresní stavební podnik“. Výrobní skupina spolu s
mistrem výrobního výcviku OV – 13, kteří si akci zařadí do svého plánu
práce a budou na ní pracovat v normálních směnách. Mistr bude zároveň
vedoucí stavby. 4) Společenský
sál v Havířově III, adaptovaný rovněž z bývalé jídelny Pozemních staveb
Havlíčkův Brod. Vzhledem k tomu,
že ve městě žije 25 300 obyvatel a že zde dosud není divadelního sála
a v městské části I a II ani není společenského sálu pro pořádání větších
společenských akcí, je to věru málo. Dnešní stav
obyvatel i výhled do roku 1960, kdy zde má být 141 000 obyvatel si nutně vyžaduje
stavbu kulturního domu. Výstavba obce Závazky Svazu
architektů V měsíci červnu
se rozhodli příslušníci Svazu architektů ČSR v Havířově uzavřít jako dar k
výsledkům jednání XI. sjezdu KSČ tyto závazky v rámci akce zvelebení města : 1) Přepracování
investičního úkolu požární zbrojnice v Havířově III – Ing. Igor Svoboda 2) Úprava lesíka
a rekreačního střediska u Lučiny – arch. Karel Traub 3) Autobusová
čekárna v Havířově III – Ing. Blažej Heiser 4) Terénní úprava
u kulturního domu v Havířově III – Ing. Ota Waller 5) Dětské hřiště
u Lučiny – Ing. Milan Hartl 6) Bufet u Lučiny
– Ing. Radim Dejmal 7) Provádění
aktivního dozoru při stavbě letního kina – Ing. Jindřich Burger 8) Vypracování
investičního úkolu na nemocnici v Havířově a komunálního zahradnictví v
Havířově – Ing. Zdeněk Špaček 9) Spolupráce na
dokončení pohotovostního sídliště v Dolní Suché a vypracování plánu rodinné výstavby u
pohotovostního sídliště. Uspořádání
přednášek o výstavbě Havířova v Horní Suché, Karviné VI a Čes. Těšíně –
Ing. B. Firla. Soutěže V soutěži o
vzornou provozovnu města Havířova zvítězila ve druhém čtvrtletí prodejna
papírnictví v Havířově II, kde je vedoucím s. Josef Mokrejš. Různé V prosinci 1958
navštívila Havířov maďarská vládní delegace. Město bylo slavnostně
vyzdobeno. Děti ze škol
tvořily špalíry. Ulice byly kropeny hadicemi a bláto seškrábáno. Při vjezdu do
Havířova III a Havířova I byly umístěny transparenty v obou jazycích. Návštěva vzácných
hostů proběhla ve velmi přátelském ovzduší. Zápis za rok 1958 vypracovala :
Dr. M. Nováková Ilustrovala : Přepsala : Ema
Volná Převzal : 1959ŽIVOTOPIS Narodila jsem se
ve Frýdlantě nad Ostravicí roku 1926. Otec byl tehdy velitelem četnické stanice
– vysvětlení častého stěhování. V roce 1933 byl
nejprve přeložen do Karviné, kde jsme zůstali do září 1938 – zabrání
Těšínska beckovskými fašisty. Museli jsme se vrátit zpět do Frýdlantu a spolu s další
rodinou žili v domácnosti strýce. Téměř po půl roce se stěhujeme do Kunčic pod
Ondřejníkem, zanedlouho do Velkých Bílovic a po dvou letech do Napajedel, kde
jsme zůstali do konce války. Odtud se vracíme zpět do Karviné koncem roku 1945. V roce 1948 byl otec - zproštěn služby a
odchází pracovat na Velkodůl 1.máj ( dříve Barbora )
v Karviné 2, kde setrval do svých 70 let – 12 roků. Dnes, kdy ani jako důchodce
nemůže zůstat bez práce, je velmi platným členem občanského výboru v Karviné
2. Prohlížím – li
svá vysvědčení, není bez zajímavosti, že první a část druhé třídy má razítko Frýdlant
nad Ostravicí, zbytek obecné školy a první třída měšťanské Karviná, druhá
Frýdlant, třetí Velké Bílovice, jednoroční učební kurz Podivín, dvouletá odborná
škola pro ženská povolání Napajedla, živnostenská pracovna Uherské Hradiště
a po tříleté praxi v dámském krejčovství Masarykův státní ústav ke vzdělání
učitelek odborných škol pro ženská povolání Brno. Poslední typ
školy čtenáři napoví, jaké povolání jsem si zvolila. Avšak ještě před maturitou nám
bylo oznámeno, že odborné školy budou zrušeny a během prázdnin se máme
„přeškolit“ na učitelky škol národních, nebo mateřských. Proto 1. září 1949 nastupuji
jako výpomocná učitelka, teprve po externí maturitě jako učitelka na národní škole
v Karviné 2 – Jindřichova kolonie. Po dvou letech jsem školu při pedagogické škole
v Orlové, po třech letech na Pedagogický institut v Ostravě a po dvou letech
( zrušením katedry výrobní práce ) nastupuji 3. září 1962 na základní
devítiletou střední školu v Havířově IV, ulice Vítězslava Nezvala. Protože mi není
uznána aprobace pro vyučování v 6. – 9. třídě, studuji dálkově. Zbývá dodat, jak
se tedy já, laik, dostávám ke psaní kroniky. O tom v „Doslovu“ za zápisem roku
1961. Pozn. kronikáře :
- dán do výslužby Odkud jsem
čerpala materiál, spolupracovníci. 1. Komplexní
rozbory činnosti jednotlivých odborů Městského národního výboru a) místního
hospodářství ( obchod, doprava, podniky společného stravování,
bytové záležitosti aj. ) b) zemědělství –
zpracoval s. Budík, učitel základní devítileté školy v Havířově –
Bludovicích 2. Komplexní
rozbory Komunálních služeb města Havířova a elektrárny v Havířově –
Suché 3. Zápisy rad
Městského národního výboru a) správa města – hlavní část zpracovala tajemnice
Městského národního výboru
s. Dagmar Palachová b) výstavba c) tělovýchova a
sport d) kulturně
osvětová zařízení – zpracovala s. Pavla Myšková, učitelka základní
devítileté školy v Havířově IV, ul. V. Nezvala e) školství –
hlavní část zpracoval s. Blažek, učitel základní devítileté školy v Havířově
III, ul. Pionýrů 4. Různé „Hlasy Havířova“, tisk, brožury Ústní podání –
historický nástin vývoje města – Ing. arch. Zdeňka Špačka, ředitele
Krajského ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Ostravě – hlavního projektanta
Havířova Část připravované
studie o Havířovu s. R. Prokopem, odb. asistentem Pedagogického
institutu v Ostravě – viz historický nástin vývoje obyvatel Politický život
města ve zpracování s. Z. Zusky, politického pracovníka Krajského výboru
strany v Ostravě. Zprávy ze závodů
– plynárny 28. října v Havířově – Suché. Podklady pro
přehled o peněžnictví opatřeny ze Státní spořitelny, pobočky v Havířově. Všem, kdož
pomáhali, můj nejvřelejší dík! Poděkování patří
vedení školy ( řed. . Bílkovi, zástupci s. Plecháčovi ), členům
učitelského sboru základní devítileté školy v Havířově IV, ul. V. Nezvala, za
pochopení při dokončování zápisů i s. Mil. Myškovi, odb. as. Pedagogického
institutu v Ostravě za odborné rady. Závěrem několik
slov vysvětlení : Přes všechnu
snahu a dobrou vůli nemohla jsem sehnat potřebný materiál pro zápisy některých
částí – zejména roku 1959, částečně i roku 1960 – proto souhrnné zprávy; V úvodní části
„Historického nástinu vývoje města“ vycházím z fakt, uvedených v
„Úvodu“ zápisu roku 1956, neboť s jeho obsahem jsem se seznámila teprve
počátkem března 1963, kdy jsem dostala do rukou kroniku se zápisy let 1957,
1958. Ponechávám původní znění této kapitoly úmyslně – chci čtenáři
předložit celkový přehled s výhledem do budoucna. V textu užívám
zkratek ( charakteristický rys doby ), jejich vysvětlení je však za každou částí. Podrobnější
zprávy možno vyhledat v příručkách, brožurách aj. – „Přílohy ke kronice“ –
jejichž seznam opět uvádím za jednotlivými kapitolami. HISTORICKÝ NÁSTIN
VÝVOJE MĚSTA A JEHO OBYVATEL Vývoj města Po dvouletém
plánu vyplynula nutnost umístění nových pracovníků v hornictví.
Každý závod si vybral místo, na kterém mínil postavit za rok určitý počet
bytů. Tuto výstavbu sídliště nikdo komplexně neřídil, nikdo se o nic nestaral.
Byla to sídliště bez jakékoliv vybavenosti – jejich výstavbu usměrňovaly jen
názory a návrhy podniků. V podstatě šlo o noclehárny. Příkladem těchto
sídlišť jsou dnešní sídliště v Havířově – Suché, Šumbarku, sídliště Šenov –
Šumbark, Ostrava – Poruba. Když se spočítaly
všechny náklady na zařízení potřebné pro několik obytných bloků ( kanalizace,
zdroj vody, plynu, atp. ), zjistilo se, že jde o velké sumy, přičemž získané
životní prostředí neposkytovalo nic, kromě vlastního bydlení. V této době, v
roce 1951, byl referentem odboru výstavby Krajského národního výboru
v Ostravě Ing. arch. Vladimír Meduna, dnes profesor a rektor Vysoké
školy technické v Brně. Soudruh Meduna vyvolal ( prostřednictvím
města ) revizi stávající výstavby s návrhem změny drobné sídlištní
výstavby ve větší celky. Po projednání a schválení KNV a po usnesení vlády o
výstavbě socialistických měst na Ostravsku, bylo započato s projekcí a s
výstavbou tří sídlištních celků : Poruba v ostravské části ostravsko –
karvinské pánve, Havířov v orlovské a Karviná – Stalingrad, Ráj pro část karvinskou. Z uvedených
sídlištních celků navazují dva na starou zástavbu ( Ostrava, Karviná ) –
jedině Havířov je budován jako nové samostatné město, bez vazby na starou
zástavbu. Proč vznikl právě v těchto místech? Hlavním kriteriem
pro umístění nových sídlištních celků bylo : Zásoby uhlí a
vyhovující dojíždění pracovníků do zaměstnání. Uhelné sloje se
táhnou od Odry k Beskydám do Polska a dolů na Příbor. Vycházelo se z
požadavku, aby vzdálenost dojíždějících do zaměstnání nepřesahovala
zhruba 30 minut. Z těchto hledisek bylo proto třeba vytvořit mezi oblastí
Karviná – Místek nový sídlištní útvar. Nejprve se vycházelo z možnosti
využití starých bytových fondů ( Ostrava, Karviná, Místek ). Když tyto byly
nedostačující, bylo nutno řešit otázku novou výstavbou – ale v takovém místě,
které by nebylo poddolováno, kde by nedocházelo k poklesům půdy a
tím k poškozování budov. O vyhledání takového místa rozhodovalo
uložení vrstev uhlí. Tak na příklad Poruba u Ostravy je vystavěna na území, kde se
uhlí nevyskytuje ( za Odrou ). Pokud se týká Havířova – v této oblasti
došlo k tektonické poruše , která měla za následek, že v prostoru Dolní
Datyně, Havířova – Bludovic a Albrechtic se uhlí dostalo místy do hloubek
až 1 200m pod terénem. Této tektonické poruše se říká porucha bludovická. I
kdyby v budoucnu došlo k dolování, účinky činnosti by se vůbec
neprojevily na povrchových škodách. Závěr : uhlí a
dojížďka byly dva hlavní faktory. K nim přistupuje
řada dalších. Především napojení na dopravu, tj. na dopravu železniční (
železniční trať Ostrava – Český Těšín ), na dopravu silniční ( silnice číslo
11 : Ostrava – Český Těšín na Slovensko ). Havířov má tedy umístění po
dopravní stránce velmi výhodné. Další faktory :
zásobování energií a vodou, a to tak, aby nebyly daleko zdroje tepla, plynu a
elektřiny ( v sousední Dolní Suché teplárna, čistírna plynu – v Karviné
elektrárna ). Pokud jde o zajištění vody – tento problém byl poměrně
nejobtížnější ( slabá stránka celé ostravské pánve; v těžebné oblasti je nedostatek vody
). Zásobování vodou se mohlo řešit pouze přívodem vody z Beskyd, tak
zvaným beskydským přivaděčem. Dále : přírodní,
hygienické a terénní podmínky. V prostoru Šumbark – Bludovice se
vyskytuje táhlý terénní jazyk mezi Lučinou a Sušánkou. Terén je asi 30 – 40 m
nad údolím Lučiny, takže území není zasahováno mlhami ( je naopak dobře
provětráváno ) a má výhodné přírodní okolí ( zalesnění prakticky ze tří
stran : sever, východ, jih ). Na Lučině u města má být vybudována
přehrada – odtud název části města „Na nábřeží“. Nejen výhodné přírodní podmínky
blízkého okolí, ale i možnost rekreačních zájezdů do blízkých Beskyd i
slovenských hor. To byly důvody pro založení města Havířova. Proč forma města? Vyplývá z toho,
že určité vybavení možno vybudovat a je provozně hospodárné, pro
určitý počet obyvatel. Plné vybavení města, včetně divadla ( činohry )
umožňuje asi 50 000 obyvatel. K myšlence
výstavby socialistických měst na Ostravsku dochází v roce 1951. V roce 1952 se
začíná projektovat a současně stavět. Výstavba však začíná bez směrného
plánu, pouze dle konceptu projektantů. Směrný plán,
který byl vypracován během výstavby ( začal se zpracovávat v roce 1954,
dokončen v lednu 1956, schválen však mnohem později ) zachytil některé
skutečnosti prvních etap, konkrétně I. až III. V tomtéž roce (
1952 ) zřídil KNV sekretariát pro výstavbu socialistických měst, kde byla
přímo projekční složka ( pracovala v budově KNV v Ostravě, pod vedením Ing.
Vladimíra Meduny ). Na tomto pracovišti byly zpracovány konceptní
generely všech tří měst, tedy i Havířova. Na generelu Havířova pracovali : Ing.
arch. Drahomír Machát, Ing. arch. Rudolf Spáčil, Ing. arch. Otakar Nový.
Současně se zpracoval zastavovací plán 1. etapy, na kterém pracovali : Ing.
arch. Zdeněk Špaček, Ing. arch. Drahomír Machát, Ing. arch. Rudolf Spáčil,
Ing. arch. Otakar Nový. Současně se zpracoval zastavovací plán 1. etapy, na
kterém pracovali : Ing. arch. Zdeněk Špaček, Ing. arch. Drahomír Machát,
Ing. arch. Rudolf Spáčil. Byly zpracovány i
technické projekty inženýrských zařízení, tzn. komunikace, vodovody,
plynovody, kanalizace a projekty bytové výstavby. Inženýrské projekty
zpracoval Stavoprojekt Ostrava, bytovou výstavbu Stavoprojekt České Budějovice
a Olomouc. Projekty byly ihned předány stavební výrobě – Pozemní stavby
Opava a Brno, které zahájily výstavbu ještě v roce 1952.Vzhledem k
současnosti projekce a výroby, nebylo možno vybudovat celoměstské
definitivní zdroje tepla, vody a elektrického proudu. Proto byla 1. etapa vytápěna
lokálně ( kamny ) do doby, než byl vybudován teplovod z elektrárny v
Dolní Suché. Voda byla napojena na místní studny z Dolních Bludovic a
Šumbarku, než bylo vybudováno provizorní napojení na orlovský vodovod a
definitivní beskydský přivaděč. Jedině plyn byl
definitivně napojen na čistírnu plynu v Dolní Suché. Kanalizace byla
vypouštěna do rybníku pod Šumbarkem, odtud dále do Lučiny ( proto
ona libá vůně, která v té době obtěžovala cestující při jízdě autobusem do
Ostravy! ). Tato etapa, tj.
část dnešního Havířova I a II, měla ve výstavbě současně vybavenost ( kino
„Radost“, restaurace „Na nábřeží“, mateřské školy, školský kombinát, jesle,
potravinářské prodejny ) – do užívání však byly předány později než byty
– s ohledem na obtížnější výzdobu. První byty byly dokončeny v roce
1953, vybavenost postupně od roku 1954. Nejpozději byly provedeny
komunikace a sadové úpravy. Ještě před
rozhodnutím o výstavbě města byl v roce 1951-52 v jeho prostoru postaven internát
pro učně ostravsko-karvinských dolů, nesoucí jméno Pavky Korčagina. Tento
byl při řešení města vkomponován do jeho organismu. Před výstavbou byly
vybudovány i bloky tzv. sídliště Šenov-Šumbark ( dnešní III. čtvrť ) bez
jakékoliv vybavenosti. I toto sídliště bylo zahrnuto do organismu města, doplněno o
další objekty a potřebnou vybavenost. Zastavovací plán
Havířova III zpracoval Stavoprojekt Ostrava ( inž. arch. Zdeněk Špaček,
inž. arch. Drahomír Machát ), projekty inženýrských zařízení a projekty
občanské vybavenosti i bytů zpracoval Stavoprojekt Liberec. Výstavba :
Pozemní stavby Havlíčkův Brod, později Bytostav, který vznikl jako podnik
ostravsko-karvinských dolů ( delimitací stavební správy Pozemních staveb
Brno a Havlíčkův Brod ). Po určité době přešel Bytostav pod řízení
ministerstva stavebnictví a po územní reorganizaci ( v roce 1960 ) mezi podniky,
řízené Krajským národním výborem v Ostravě. Celková výstavba Havířova
rozdělena do 8 etap 1. etapa Součástí výstavby
1. etapy byl „Stavařov“ s jídelnou ( dnešní kulturní dům Bytostavu ) : 3
bloky, které sloužily a slouží k ubytování „stavařů“ – bloky vystavěny jako
první obytné domy. Celá výstavba
vyrůstala z minimálních provizorií. Než byl vystavěn „Stavařov“, byly
přechodnými ubikacemi objekty u kostela, které slouží dodnes jako
skladiště. Výrobě byly předány i některé objekty státního statku ( naproti kostela
) jako dílny a skladiště. Vybudováno výkladiště u nádraží, garáže. Proti myšlence
nových měst se objevily různé protinávrhy, které se snažily jejich výstavbu
ohrozit. Podařilo se to celkem v době procesu se Slánským, kdy došlo k
zastavení příprav výstavby socialistických měst. Vznikly kontraverze mezi
ústředními orgány, které byly vyjasněny tím, že došlo k pozvání
sovětských expertů ( arch. Verigin z Leningradu ). Expertiza potvrdila
správnost soustředění výstavby do tří měst, takže zanedlouho bylo pokračováno na
dalších projektech i ve výstavbě ( prakticky „na černo“ ). 2. etapa 2. etapa
vyprojektována v roce 1953 – zastavovací plán a inženýrská zařízení provedl
Stavoprojekt Ostrava ( inž. arch. Zdeněk Špaček, inž. arch. Drahomír Machát ).
Objekty, tj. bytová a občanská výstavba, Stavoprojekt Olomouc. Výstavbu
prováděly Pozemní stavby Opava. 3. etapa Projekt zpracován
v roce 1954 – zastavovací plán a inženýrská zařízení Stavoprojekt
Ostrava ( inž. arch. Zdeněk Špaček, inž. arch. Josef Kellner ), objekty a
občanskou vybavenost projektoval Stavoprojekt Brno, Praha a Ostrava.
Stavěly Pozemní stavby Opava a Bytostav. V této době se
organizovalo pracoviště, respektive ateliér, přímo na staveništi v Havířově
náborem většinou mladých ( nejmladšímu 26, nejstaršímu 35 let ) projektantů z
Prahy a z Brna. Tak vznikl ateliér Stavoprojektu Ostrava v Havířově, který
zajišťoval projekty dalších etap. Původně byl umístěn společně se
stavební výrobou na Stavbařově – po čase přestěhován ( stavební výroba
potřebovala místnosti pro ubytování zaměstnanců ) do bytů na bloku č. 8. V roce 1959
pracoviště ateliéru v Havířově zrušeno ( následkem reorganizace
projektových prací ) a přestěhováno do budovy Stavoprojektu v Ostravě. Projektanti
ateliéru se zapojili i do práce MNV, aby pomohli realisovat život v navržených
městských celcích a naopak, aby zkušenosti z praktického života aplikovali do
dalších projektů. Poslanci města byli : inž. arch. Miloš Kratina, inž. arch.
Zdeněk Špaček, Ferdinand Dobeš,
inž. arch. Otto Walter, Leopold Szotek, Vlasta Uhlířová. Kromě toho byl s.
Špaček členem rady MNV a s. Kratina poslancem ONV. 4. etapa Od 4. etapy
dokumentace komplexně zpracována ateliérem v Havířově a schvalována
radou KNV, respektive vládou ČSR. 4.etapa rozdělena na A, B – tvoří s centrem
města jeden celek. Projekty v roce 1955 – 56
, generální projektant Stavoprojekt v Ostravě; zastavovací plán zpracovali
inž. arch. Radim Dejmal, inž. arch. Igor Svoboda a inž. arch. Blažej Heiser.
Výstavbu prováděl Bytostav, objekty projektoval Státní projektový ústav. Součástí této
etapy je telekomunikační ústředna ( projektoval s. Svoboda – postavena ) a
pekárna bílého pečiva – staví se. 5. etapa Projekty v roce
1957 – skládá se z 2 okrsků ( 2. okrsku IV. Čtvrti a 2. okrsku V. čtvrti ).
První okrsek zpracoval inž. arch. Otto Walter, druhý inž. arch. Milan Hartl. V 1. okrsku –
věžové domy na ulici Leninově v Havířově IV ( blok 62 o 11 podlažích, blok
64 – 9 podlaží ), situována jedna mateřská škola, jedny jesle, KSmH ( blok 62 a
64 ) a na ulici Pavlovově ( v bloku 63 ) umístěno obvodní zdravotní
středisko. 2. okrsek – škola
( střední průmyslová škola hutnická a dnešní ZDŠ 1. – 5. p. r. ) na ulici
Makarenkově; z vybavenosti mateřská škola a jesle, které nejsou realisovány, na
ulici Zápotockého ( blok 57 ) rozestavěna restaurace a kavárna s bufetem,
obchody. Ve 2. okrsku postavena první panelová výstavba v Havířově i v
kraji vůbec – celkem 8 bloků – stavěly Pozemní stavby v Ostravě. Od
této doby provádí výstavbu Bytostav. 6.A etapa Projekt v roce
1958 – 3. a 4. okrsek IV. čtvrti zastavovací plán inž. arch. Jindřich Burger a
inž. arch. Milan Hartl; celkem asi 1 500 bytů. Z důležitějších
staveb : věžový dům na ulici Dimitrovově ( u bloku 76 ), který ukončuje
Leningradskou třídu, věžový dům na ulici Bludovické ( bloku 101A), jako
samostatný celek realisován objekt prodejny potravin typu C ( samoobsluha ),
objekt jeslí, dvě 17ti třídní školy, dům družiny mládeže, dvě mateřské školy. U 6. etapy
svépomocí postaveny garáže podle zastavovacího plánu. V této části bylo poprvé
začato s blokopanelovou výstavbou ze struskopemzobetonu. Výstavba není dosud
dokončena – probíhá dokončování fasád na ulici Bludovické ( blok
101A ) a terénních úprav. 6.B etapa 1. okrsek VI.
čtvrti - projekt v roce 1958 – inž. arch. Blažej Heiser. Věžový dům o 11
podlažích s mateřskou školou, částečně vestavěnou, dva objekty KSmH, které
nejsou dosud realisovány. Okrsek není stavebně dokončen – chybí fasády,
dva objekty KSmH a terénní úpravy. Snaha zachovat se setkala jen s
částečným úspěchem – během výstavby některé stromy zahynuly. 7.A etapa Projektováno v
roce 1959 – inž. arch. Karel Traub – 1 100 bytů. 3 věžové domy ( blok 148 s
restaurací, blok 132 s mateřskou školou, blok 127). U věžového domu
na ulici Leninově ( bl. 148 ) použito litého betonu s posuvným
bedněním.Z dalších staveb : 24třídní škola, potravinářské středisko typu C
( samoobsluha ) na ulici 1.máje ( u bloku 125 ), řešeny jesle, prodejna
galanterie na ulici Zápotockého ( u bloku 129 ), prodejny místního hospodářství na
ulici Turgeněvově ( u bloku 131 ) – počínaje jeslemi není realisováno. Pod
nynější ulicí Majakovského se nachází mulda se struhou, která byla
zasypána. 7.B etapa Projekt
vypracován v roce 1960 – přes 1 500 bytů – inž. arch. Zdeněk Špaček. Dva bodové domy s
výměníkovými stanicemi o 9 podlažích, z cihel. Zbývající obytné domy z
blokopanelu. Z vybavenosti není postaveno nic a jsou plánovány : dvě
mateřské koly, jeden školský kombinát, tj. dvě školy po 17 třídách s
družinou mládeže, potravinářské středisko typu C( samoobsluha ) na ulici 40. výročí
KSČ ( u bloku 171 ), jesle, fotolaboratoř na ulici Zápotockého ( u bloku 169 ),
velkoprodejna Pramen s mléčným bufetem na ulici Lumumbově ( u
bloku 161B ). Plánovaná výstavba kulturního domu, pošty, lékárny a
restaurace na ulici 40. výročí KSČ ( u bloku 171 ) se přesouvá. Příslušné
prostory budou doplněny bytovou výstavbou. Vlastní výstavba
objektů začala v roce 1961, bytová výstavba předána do užívání v roce
1962. Nejsou dokončeny inženýrské sítě a terénní úpravy. 8.A etapa Projektoval inž.
arch. Josef Kellner v roce 1960. Z nejdůležitějších staveb : 12ti podlažní dům
s potravinářským střediskem – není dosud realisován, stejně jako
mateřská škola. 3 bodové domy – z blokopanelu. 8.B etapa Projektováno v
roce 1960 – 61 – inž. arch. Otto Walter. Projekt se začal zpracovávat jako
experimentální okrsek podle usnesení Krajského výboru strany ze září
1960. Usnesení nebylo zajišťováno, jak ze strany KNV, tak i ze strany ostatních
partnerů investiční výstavby. Proto došlo k tomu, že původní záměr je
realisován pouze v omezeném rozsahu. V tomto
experimentálním okrsku měly být vyzkoušeny následující problémy : 1. Nový
způsob řešení obytného okrsku s vyloučením domovní vybavenosti z obytných domů
kromě sklepů a kočárkáren. Tyto jsou soustředěny do tzv. pavilónů
obytných skupin. Jde o umístění prádelny, klubovny, dílny, prostorů pro
prodejní automaty ( rohlíky, mléko aj. ). 2. Technologie
bytových staveb je řešena z blokopanelů ze starých typů – v roce 1963 mají být realisovány 3 bloky
jako prototypy z nových typů s vyšším
standardem ( 40m2 obytné plochy a 60% tří a vícepokojových bytů ). Občanská
vybavenost se projektuje a bude realisovat jako montovaná ze
struskopemzobetonových prvků. 3. U inženýrských
zařízení je použito tzv. kolektorů – betonových kanálů, kde jsou vedeny
všechny inženýrské sítě kromě kanalisace a plynu. Kanály jsou průlezné,
takže umožňují jakoukoliv údržbu potrubí bez rozkopávání terénu. Zatím probíhá výstavba předstihových
veřejných investic a několika obytných Bloků
blokopanelové technologie. Městské centrum Projektováno v
roce 1958 – 59. Vycházelo se ze směrného plánu. Vypsána celostátní
soutěž, vypsána KNV. Podle vítězného návrhu, který vypracoval prof. Emanuel
Hruška z Bratislavy, byl zpracován podrobný plán centra – provedl inž.
arch. Bronislav Firla. Dle toho vypracován úvodní projekt kolektivem pod
vedením hlavního architekta inž. Zdeňka Špačka a hlavního inženýra Miloše
Kratiny. Členy kolektivu
byli : inž. arch. Bronislav Firla inž. arch. Milan Hartl inž. arch. Igor Svoboda inž. arch. Blaho Heiser inž. arch. Radim Dejmal arch. Karel Traub inž. Adolf Balon inž. Jindřich Jendrůlek Úvodní projekt
řeší zástavbu prostorů městského centra z bytových objektů s vestavenou
vybaveností a samostatných objektů : divadla, radnice a hotelu. Prostory jsou
řešeny v samostatných útvarech dle funkční náplně. Hlavní shromažďovací
prostor s budovou radnice a premiérovým kinem je oddělen od dopravy.
Klidný, parkově upravený prostor s budovou divadla s otevřením na nábřeží.
Prostor dopravní při křižovatce s umístěním distribučních zařízení ( obchodní dům,
dům potravin „Labužník“, zařízení pro služby – Dům služeb, spořitelna ).
Tržní náměstí a prostor reservy pro vyšší městskou vybavenost zatím parkově
upraven. Realisováno : Dům potravin
„Labužník“, na Fibichově ulici se staví blok 33B s Domem služeb a věžovým
domem o 13 podlažích; začala se výstavba bloku 34C na ulici Dělnické,
kde má být umístěna spořitelna. Blok 56 se
společenským domem a varieté na ulici Zápotockého je vyprojektován –
není však ve výstavbě. Totéž platí o bloku 45 na ulici Zápotockého a
tržním náměstí. Radnice, divadlo,
obchodní dům a hotel jsou zatím mimo plán realisace a ani se projekčně
nezajišťují. Závěrem Na směrném plánu
přímo pracovali : s. Špaček, s.
Kratina, s. Balon, s. Traub, s. Dobeš, s. Hartl, s. Firla, s. Obadálek. Generálním
projektantem Havířova je Stavoprojekt Ostrava. Hlavním architektem města
inž. arch. Zdeněk Špaček, hlavním inženýrem Miloš Kratina, po jeho
odchodu inž. Adolf Balon. Vysvětlení zkratek KSČ -
Komunistická strana Československa KNV - Krajský národní výbor v Ostravě ONV – Okresní
národní výbor v Ostravě MNV – Místní
národní výbor v Havířově ČSR –
Československá republika KSmH – Komunální
služby města Havířova ZDŠ – základní
devítiletá škola Stavoprojekt –
Státní projektový ústav v Ostravě V příloze Havířov ( č.1 ) Havířov –
geografická charakteristika města ( č. 2 ) Obyvatelstvo Při zahájení
stavebních prací žilo v původním katastru dřívějšího sídliště, kam patřila pouze hornická
obec Šumbark, asi 2 000 obyvatel. Do roku 1952 určovala celkový
migrační růst lidnatější havířovská čtvrť Šenov – Šumbark, od té doby
převládá v přistěhovalectví obyvatel vliv horních čtvrtí města a trvá dosud. Při sloučení obou
sídlišť ( 1955 ) měl Havířov přibližně 12 000 obyvatel, za další dvě léta 21
000 lidí, koncem prosince 1958 však 25 000 a k počátku roku 1960 31 575
trvale bydlících obyvatel.Rozšíření městského katastru o území čtyř sousedních
obcí ( Dolní Suchá – 7 681 obyvatel, Šumbark – 873 obyvatel, Dolní Bludovice –
2 111 obyvatel, Životice – 625 obyvatel ) znamenalo přírůstek 11 290
lidí, takže mezi městy Severomoravského kraje zaujímá Havířov počtem obyvatel
48 986 k počátku roku 1961 – čtvrté místo, když předstihl tak
důležitá průmyslová střediska jako Přerov, Šumperk, Vsetín, Frýdek – Místek,
Krnov a bývalé zemské sídlo Slezska Opavu. Mimo to má havířově
přechodný pobyt 1 500 hornických učňů a 2 500 pracovníků zaměstnaných
dočasně v dolech a ve stavebnictví. Do konce výstavby města se předpokládá
průměrný roční přírůstek 7 000 – 7 500 osob, takže v roce 1964 dosáhne
město kolem 70 000 obyvatel. Krátkodobý bouřlivý vývoj Havířova
poskytuje statistické službě a hospodářským orgánům zajímavý demografický
obraz, který by měl být sledován všemi zainteresovanými činiteli s
největší důsledností. Bohužel, opatřování věrohodných faktografických
údajů je ve všech nových sídlištích velmi obtížné a často těžce
dosažitelné. Základní údaje o
migraci a přirozené měně obyvatel Havířova. UKAZOVATEL 1956
1957 1958 1959 1960 Přistěhovalectví
5 240 4 445 4 845 6 638 6 600 Vystěhovalectví 1
125 1 311 1 048 1 125 1 440 Migrační přírůstek 4 115 3 144 3 797
5 513 5 160 Počet narozených
659 784 717 806 925 Natalita 36,8
36,8 28 25,3 24,2 Počet zemřelých
70 94 116 93 149 Úmrtnost 3,9 4,4
4,5 2,9 3,9 Přirozený přírůstek 589 690 601 713
776 Počet sňatků 126
112 153 199 282 Sňatečnost 7 5,2
6 6,2 7,4 Uvedené
demografické veličiny v podílových ukazatelích byly vyčísleny vždy k počtu obyvatel
koncem příslušného období a neobsahují údaje za připojenou obec Dolní Suchá,
která si uvedla statistiku o obyvatelstvu samostatně. Zajištěná
diference v některých číselných podkladech Státního úřadu statistického a
Městského národního výboru v Havířově může být k srovnávacím
účelům použitých dat prakticky zanedbána. Počet narozených dětí se kromě
roku 1958 stále zvyšuje, natalita ( počet narozených na každých 1 000 obyvatel )
však zvolna klesá, neboť mnohem rychleji přibývá obyvatel města stěhováním
než populačním přírůstkem, tj. v důsledku absolutního přebytku
narozených nad zemřelými. Z tabulky je zřejmá vysoká natalita, malá úmrtnost a
jen průměrná sňatečnost, protože byty dostávají hlavně rodiny. Havířov je městem
mladých lidí. Jejich příznivá věková skladba nese typické znaky městské
populace, ale oproti sídlištím vzniklým dříve má širší základ dětských
ročníků, které v jiném prostředí zastínil produktivní věk. Důležitým znakem
obyvatelstva je dvougenerační skladba, vyplývající z přidělování bytů lidem v
reprodukčním věku s dětmi, nebo rodinám, jimž se narodily děti po nastěhování do
města později. Projevuje se to zvýšeným podílem ekonomicky aktivních osob od
20 do 40 let, nadprůměrným počtem dětí do 10 let a nepatrným
množstvím starších lidí. Věkové složení Věkové složení
obyvatel je následující : děti do 7
let______________________________ 18,5% děti a mládež od
8 do 15 let_________________ 19,6% mladí lidé od 16
do 26 let__________________ 19% osoby od 27 do 40
let______________________ 32,9% obyvatelstvo nad
40 let____________________ 10% Čtyři desetiny
havířovského obyvatelstva připadají na děti a osoby do 18 let, nadpoloviční
převahu vykazuje skupina produktivního věku, starších lidí nad 60 let bydlí ve
městě pouze 2%, tedy asi čtyřikrát méně než činí celostátní procentuální
podíl této věkové skupiny. Průměrný věk obyvatel je 23 let a
přistěhovalectvím mladých manželství i s rodiči se nepatrně zvyšuje. Obyvatelstvo
připojených obcí nemá již tak příznivé věkové složení, protože počet dětí v
rodinách je zde poněkud menší, zato podíl starších lidí větší, což je zvlášť typické
pro zemědělskou obec Dolní Bludovice a Životice. Muži jsou početnější než
ženy v sedmi pětiletých věkových skupinách – úhrnný poměr lze vyčíslit tak,
že 1 000 mužům odpovídá 988 žen. U dospělých lidí je rozdíl obou pohlaví v
počtu osob minimální – ukázka stavu roku 1959 : 9 456 mužů a 9 468, u dětí
do 15 let je více chlapců než děvčat – ovšem početní stav mezi pohlavími se rychle
vyrovnává. Národnostní
složení Město obývají
lidé několika národností. Pestré národnostní složení je reflexivní
důsledek imigrace ze slovenských krajů a z pohraničního Těšínska. Tento
charakteristický rys Havířova nejvíce ovlivnily rodiny slovenských občanů a
přistěhovalí obyvatelé polské národnosti, dříve bydlících v okresech Karviná a Frýdek
– Místek. Přesný počet příslušníků jednotlivých národnostních
skupin nebylo dosud možno statisticky zjistit a proto jsme závislí jen na
přibližném odhadu. Do nedávna se předpokládalo, že počet obyvatel
slovenské národnosti bude minimálně jedna pětina osadníků ve městě, avšak
detailnější rozbor migračního původu obyvatel Havířova přinesl jiné výsledky.
Podle národnostní příslušnosti mají absolutní převahu Češi – 82,5%,
obyvatelstvo slovenské národnosti tvoří asi 12%, národnost polská 4%, maďarská a
ostatní drobné národnostní skupiny 1,5%. Úředně platné údaje o
národnostním složení havířovských obyvatel se dají očekávat až po zpracování
materiálů posledního sčítání lidu, domů a bytů v ČSR ( 1961 ). Všem obyvatelům
města, bez ohledu na jejich mateřský jazyk, je zajištěna plná národnostní
svoboda a mohou se všestranně vyžívat, což vnitřní společenský život
utužuje. Třídní profil,
zaměstnanost obyvatel Třídní profil i
zaměstnanost obyvatel odpovídají hospodářským cílům, jež předurčily rozvoj
Havířova, dokonce jsou jim organicky podřízeny – aby Ostravsko
koncentrovalo dostatečné zdroje vhodných pracovních sil. Za této situace není překvapivé,
že šest desetin výdělečně činných mužů pracuje v hornictví,
kdežto podíl jiných povolání je již menší. Z nich bydlí v Havířově hutní a stavební
dělníci, zaměstnanci dopravy, obchodu, služeb, zdravotnictví, početná technická
inteligence, učitelé, administrativní pracovníci a v okrajových
částech města také zemědělci. Palčivým problémem Havířova je malá
zaměstnanost žen. V současné době je zaměstnáno jen necelých 30% ženských
pracovních sil ekonomicky aktivního věku – ovšem ve srovnání s rokem 1958
klesl podíl zaměstnanosti žen během dvou let o 3,5%. Uvedený jev zasluhuje
ještě vážného zamyšlení. Mnozí by se mohli podivovat, jak je něco takového
možné, leží – li Havířov v jedné z nejprůmyslovějších oblastí republiky. V
okolí města je sice rozvinutá průmyslová výroba, jde však vesměs o těžká
odvětví, kde není dostatek žádaných pracovních příležitostí pro ženy. Určitou
zábranou je také dvou až třísměnný provoz, obtížné dojíždění do
zaměstnání mimo Havířov a zatím ještě malá kapacita dětských zařízení. Obchod,
služby a stavební podniky mohou zaměstnat jen přiměřený počet žen a na
řadu dalších se již vhodné zaměstnání nedostává. Poměrně nejvíce ženských
pracovních sil zaměstnává školství, zdravotnictví, administrativa,
obchod a Komunální služby města Havířova. Dnešní stav by se podstatně
zlepšil, kdyby byl ve městě rozšířen výběr pracovních možností vybudováním
lehkého průmyslu. Co bylo podniknuto k uskutečnění výstavby
závodu lehkého průmyslu : Usnesením
zvláštní komise ústředního výboru Komunistické strany Československa
pro zlepšení stabilizace sil dolů bylo : vybudovat na území Havířova závod,
který by řešil zaměstnanost žen. Protože se
zjistilo, že n. p. Tesla v Rožnově pod Radhoštěm zvětšuje svůj závod, navázány
styky – s. Fojtík ( Havířov ) s inž. Horou ( Tesla ). Společnou
intervencí získáno na ministerstvu ( na přímluvu ministra Jonáše ) 14 miliónů Kčs.
Obnos je dodnes uložen na ministerstvu všeobecného strojírenství s
tím, že jej obdrží kterýkoliv závod, bude – li v Havířově stavět. Ihned započato s
projekcí investičního úkolu – výroba neonek – ale nedlouho poté, z
rozhodnutí vlády ( o zprůmyslnění Slovenska ), musela Tesla rozšířit svůj závod na
Slovensko. Následovala další
a další jednání o výstavbě závodu – poslední s Oděvním podnikem v
Prostějově. Tato otázka zůstává proto nadále otevřena. Úroveň bydlení Nově postavené
bytové jednotky se vyznačují vysokým standardem vnitřní vybavenosti.
Většina bytů má komfortně zařízenou kuchyň s vestavěným nábytkem, světlé
pokoje, koupelnu, ústřední topení, plyn – tedy vše, co odpovídá
modernímu a praktickému bydlení. Na jednoho obyvatele se počítá průměrně s 9m2 obytného bytového prostoru, čímž se může
pochlubit jen málokteré město.
V domech jsou instalovány ( obvykle pro několik vchodů ) elektrické
pračky, ždímačky, elektrické žehlicí mandly, sušárny prádla – do každého bytu je
zajištěna pravidelná dodávka teplé vody. Skladba
používaného bytového fondu je dosavadním stavem poměrně příznivá : asi 12% svobodáren
a bytů jednopokojových, 54% bytů dvoupokojových, 10% bytů
dvouapůlpokojových, 20,4% bytů třípokojových a 3,6% třiapůlpokojových,
nebo čtyřpokojových. V další etapě výstavby bude třeba zvýšit počet tří
a vícepokojových bytů a realisovat stavbu bytů pro důchodce či zvláštní
účely. Projekční a stavební složky by měly více dbát na účelnější prostorové
členění bytové plochy a užitkovou hodnotu vnitřního zařízení. Již dnes by se měla
ústředně řešit otázka garáží, odhlučnění bytů ( ta hlavně!! ), instalace
televizních antén jednotného ozelenění města ( do dnešního dne však je dopřáváno plné
fantasii obyvatel ). Kulturní a
společenský život Kulturní a
společenský život trpěl od začátku osidlování častým stěhováním – přímý vliv
uplatnilo i rázovité prostředí ve změněných sídelních podmínkách, neboť
do Havířova neustále přicházejí lidé z nejrůznějších míst, mají rozdílné
společenské i osobní návyky a v novém bydlišti si zvykají pozvolna na
kolektivnější soužití. Vývoj vzájemných
vztahů mezi lidmi je charakterizován v prvém období aklimatizace
určitou zdrženlivostí a chladem, takže běžný občanský styk a veřejná
aktivita obyvatel je menší. Druhá fáze
postupného sbližování se projevuje hledáním a vytvářením nesmělých
sousedských styků, opírajících se o drobné úkony vzájemných služeb a o
používání zařízení nejbližšího okolí domů. V následujícím období vzrůstá účast
všech na veřejném životě, vznikají lokální kulturní tradice a upevňují se
zájmová sdružení. Konečně závěrečná etapa vývoje občanských vztahů znamená
stabilizaci společenského a kulturního dění, utužuje funkční charakter
sídliště, dává každému možnost, aby ještě lépe vnikl do složité problematiky
svého města. Životní úroveň V přirozené
souvislosti s tím, že Havířov teprve získával význačné sociologické rysy
typické městům, majícím obdobné složení obyvatelstva – dostaly se do
popředí otázky, které napomáhaly zvyšování životní úrovně všech
společenských vrstev podle sociálně ekonomického profilu pracujících, o čemž svědčí
tyto údaje : Téměř v každé 2. rodině bychom spatřili ledničku, jedna
dvanáctina rodin si již koupila
osobní auto ( hůře to vypadá s garážemi ) a počet rozhlasových přijímačů se
rychle blíží celkovému množství domácností. A počet rodin na jeden televizor?
V roce 1959 – 2, 1960 – 1,74, 1961 – 1,65 Celkový počet
televizorů : v roce 1959 – 5 233 v roce 1960 – 7 299 v roce 1961 – 8 767 Ani individuální
stavba rodinných domků, družstevních bytů, nebo rekreačních chat
v Beskydách, u Žermanické přehrady a jinde není ojedinělá. Peněžních úspor
používají lidé k častým nákupům zboží osobní potřeby – nikoli k
zabezpečení ve stáří nebo nemoci, jak bylo dříve zvykem. Nelze pochybovat, že
obyvatelům města se žije dobře. V příloze Průzkum bydlení,
prováděný v letech 1959 – 60 ( č. 3, 3a ) SPRÁVA MĚSTA Mezinárodní den
žen Dne 3. března
1959 bylo první udílení odznaků mateřství v Havířově. Místním národním
výborem uděleno 130 odznaků Mateřství III. stupně – ženám s 5 – 7
dětmi Okresním národním
výborem uděleno 30 odznaků Mateřství II. stupně – ženám s 8 – 9
dětmi. Krajským národním
výborem uděleno 5 odznaků Mateřství I. stupně – ženám s více než 10
dětmi. Doplňovací volby 15. dubna
schváleno na zasedání místního národního výboru odvolání šesti poslanců z funkce
( ze zdravotních důvodů ). Doplňovací volby
se konaly 24. května 1959. Bylo zvoleno 26 poslanců - z toho 20 v
nově vytvořených obvodech ( dosídlení města ). Složení národního
výboru po doplňovacích volbách : Celkem 141 členů Z toho :
mužů_______________ 100 žen_________________ 41 dělníků______________ 57 důchodců____________ 10 žen v domácnosti______ 25 techniků a úředníků____ 49 členů
KSČ___________ 85 Současně proběhly doplňovací volby do krajského národního
výboru – zvolen s. Povala. 14. listopadu
odvolán z funkce poslance s. Lejčka ( přestěhoval se mimo Havířov ). Doplňovací volby
konány 22. listopadu spolu s doplňovacími volbami do okresního
národního výboru. Zvolen 1 poslanec
místního národního výboru a 2 poslanci okresního národního výboru. Uliční výbory,
výbory žen Na základě
zkušeností získaných návštěvou v Gottwaldově a s přihlédnutím k potřebám města,
schválila rada místního národního výboru reorganizaci uličních výborů a
výborů žen. V říjnu 1959 se rozhodla je ustavit podle volebních obvodů
členů národního výboru ( týká se uličních výborů! ), popřípadě podle
uzavřených stavebních celků. V této době bylo
v Havířově 26 uličních výborů, 3 osadní výbory a 2 výbory žen na 34 000
obyvatel. Uliční výbory zahrnovaly v průměru 5 volebních obvodů, tj. asi
500 voličů ( až 1 500 občanů ). Vzhledem ke složení obyvatelstva,
problémům,které mají řešit, byl uvedený stav neudržitelný. Co jsou uliční
výbory. Nejdůležitějším
úkolem rady národního výboru je zajištění co největší účasti občanů na výkonu
správy města. Ke splnění tohoto úkolu pomáhají radě především uliční
výbory. Jejich posláním
je tedy upevňovat spojení rady národního výboru a obyvatelstva,
rozšiřovat účast občanů na výkonu správy města, pomáhat členům národního
výboru při jejich práci ve volebních obvodech. Skládají se z 5
až 15 nejlepších občanů obvodu. Základní úkoly : pomáhat radě
národního výboru při zlepšování vzhledu města – získávání občanů k
provádění potřebných úprav ulic, veřejných prostranství, domů uskutečňovat
občanskou kontrolu nad prací správců domů – udržování čistoty bdít nad
dodržováním pravidel socialistického soužití nájemníků organisovat
kulturně a zdravotně osvětovou práci účastnit se
organisování výchovy občanů k obranyschopnosti organisovat
občanskou kontrolu nad prací podniků, poskytujících služby obyvatelstvu
pomáhat při zajišťování účasti na besedách s občany, veřejných schůzích a celoměstských
kulturních akcích; poskytování připomínek a návrhů k problémům,
které by měly být řešeny, provádějí přípravu zasedání v rámci rozšíření
pravomoci jsou členové povinni vypracovat ( na požádání odborů národního
výboru ) posudky a charakteristiky na občany – projednávají i
žádosti občanů o směně bytů. Rada místního národního výboru se usnesla
vytvořit celkem 73 uličních výborů, 3 osadní
výbory a reorganizaci uskutečnit ve třech etapách. K 30. listopadu
1959 zvoleno 28 nových uličních výborů – úkol zvolit do té doby 45 nebyl
splněn – zbytek ustaven v roce 1960. Reorganizace se osvědčila –
zvýšila se aktivita členů. Druhým úkolem
bylo ustavení 6 výborů žen dle městských čtvrtí – volby uskutečnit v
prosinci 1959. Zvoleny 4, ve kterých pracovalo 50 členek. Ustaven městský
výbor žen s předsedkyní s. Růženou Bendovou. Aktiv národního
výboru Zasedání místního
národního výboru v lednu 1959 uložilo komisím rozšířit aktiv o 273
občany. K 30. listopadu získáno dalších 74 občanů – vezme – li se v úvahu
reorganisace uličních výborů a výborů žen, byl úkol vysoce překročen. Na konci roku
1959 pracovalo u místního národního výboru 15 komisí MNV 4 komise rady 14 aktivů u
odborů ( 190 občanů ) Připočítáme – li
ke 141 členům MNV 767 občanů v aktivech, dostaneme celkový počet
osob ( 908 ), které zajišťují úkoly v našem městě. Slavnostní
zasedání MNV Na slavnostním
zasedání uděleny odměny občanům, kteří se podíleli na zlepšování života
ve městě. Při této příležitosti vyhodnoceny nejlepší uliční výbory. Na 1. místě –
uliční výbor č. 25 – předsedkyně s. Eliška Gavelčíková na 2. místě –
uliční výbor č. 2 – předseda s. S. Kaczmarczyk na 3. místě –
uliční výbor č. 7 a 16. Soutěž mezi NV V roce 1959
soutěžil Místní národní výbor v Havířově s Místním národním výborem v Novém
Bohumíně a ve Starém Bohumíně. Po celé období soutěže obsazoval prvé
místo. Přehled o počtu obyvatel Stav k 1.1.1959 –
25 451 obyvatel Stav k 31.12.1959
– 31 575 obyvatel Muži Ženy Dospělí celkem Chlapci Děvčata
Děti celkem Obyvatelstvo celkem 9 456 9 468 18
924 6 525 6 126 12 651 31 575 Uvedená čísla
zachycují počet osob trvale hlášených – takže k celkovému počtu, tj. 31 575
nutno připočítat asi 5 000, hlášených přechodně. V roce 1959
uzavřeno 199 sňatků. Narodilo se 326
chlapců, 310 dívek – celkem 636 dětí Uvítáno do života
180 dětí, z toho troje dvojčata. Zemřelo 36 mužů,
23 ženy, 10 dívek, 10 chlapců – celkem 79 osob Bytové
hospodářství Vydáno celkem 1
933 výměrů zaměstnancům závodů na byty : stavby_______ 156 NHKG_______ 6 různé________ 55 šachty________ 1
716 Delegace 26. března - A.
Štítnický, Vojtěch Mihálik, Pavol Števček 5. června -
Victor Paz Estenssoro ( bývalý president a současný velvyslanec Bolívie v Londýně ) 26. července -
holandská delegace 22. srpna -
delegace španělská 4. září - hosté z
Finska 19. září -
zástupci Komunistické strany Švédska 12. září -
delegace maďarská 30. září -
sovětská vojenská delegace 22. října -
delegace z Londýna : „Viděl jsem Vaše krásné, nové město a mluvil
jsem s jeho občany, kteří věří sobě a socialistické
budoucnosti. Je to nádherné poznání pro návštěvníka z kapitalistické
země a inspiruje nás k tomu, abychom pilněji
pracovali a rychle dospěli k socialistické Britanii.“ 4. prosince -
hosté z Norska Vysvětlení
zkratek KSČ –
Komunistická strana Československa MNV – místní
národní výbor NHKG – Nová huť
Klementa Gottwalda v Kunčicích POLITICKÝ ŽIVOT Souhrnná zpráva
za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961 VÝSTAVBA Státní výstavba Odevzdání
rozestavěných akcí z roku 1958 Garáže a zbylá
část školského kombinátu v Havířově Zdravotní
středisko v Havířově III Mateřská škola (
u bloku 16 ) na ulici 17ti třídní škola
v Havířově II Tělocvična v
Havířově III Terénní úpravy (
i hřiště ) u školského kombinátu Sportoviště v
Havířově III Plán Má být postaveno
1 570 bytů – z toho Bytostavem 1 165 Z terénních úprav
v Havířově I, II, III : dlažby a zahumusování ; sadové úpravy v Havířově
I, II, III, IV A, IV B etapě V projektu
výstavby nádraží počítáno s rekonstrukcí vodovodního řádu pro Havířov III a
stavbou nadjezdu Postupné
označování ulic, číslování domů – do konce roku, včetně V. čtvrti Distribuční
jednotky na ulici Leninově v Havířově IV ( bl. 62, 64 ) V akci „Z“ (
zvelebení města ) V akci „Z“ má být
postaveno : Letní kino u
Lučiny Kluziště v
Havířově II Autobusová
čekárna v Havířově III Úprava polních
cest a sjezdu k Lučině Hodnocení Bytostav odevzdal
1 363 + 50 bytových jednotek, tj. o 198 více než stanovil Plán. Nesplněné
úkoly – venkovní omítky – mají splnit do konce roku 1961. Výstavba
Kulturního domu v Havířově II nepokročila pro nedostatečné materiální
zajištění. Koupaliště – nesplnění způsobeno odvoláním pracovníků a jejich
převedením na jiné práce.
Montážní práce s úpravou vody budou provedeny až v červnu 1961. Nesplněny úkoly
na sportovišti v Havířově III, družině mládeže a zdravotním středisku na
ulici Švermově v Havířově I ( blok 4b ). Kanalisace
splněna na 90% - zaviněno nedokončením kanalizační čistírny. Závady opravovány
pomalu, protože nejsou některé části strojního zařízení. Provoz začne v
červnu 1960. Vodovod –
výstavba probíhá před bytovou výstavbou – plán plněn vysoko nad 100%. Komunikace plněny
na 73%. Bytostavem nebyl proveden asfaltový koberec s chodníkem
živičné vozovky v 5. etapě. Inženýrskými stavbami Svinov je pomalu
postupováno na stavbě 6.B etapy. Hrubé terénní
úpravy před započetím stavby plněny nad 100%. Sadové úpravy na
63% pro nedostatek pracovních sil a nepřipravené terénní úpravy v 5. etapě
pro nedokončení fasád. Rozvod plynu –
plán plněn na 80% zaviněno neprovedenou montáží regulační stanice slynu 6.
etapy a nemožností propojení plynu kolem bloku 57 na ulici Zápotockého v
Havířově V, kde jsou dvojité suterény ( provedení rozvodu je vázáno na
postavení suterénu ). Teplovod proveden
na 113% - postaveny primární přívody v 5. a 6. etapě. Rozvod proudu.
Vlivem špatné spolupráce Energetických rozvodných závodů v Ostravě a
Bytostavu není plán plněn. Etapa 4.B, 6.A jižní část jsou napájeny z provizorního
rozvodu. Propojení severní a jižní části 6. etapy znemožněno tím, že se
nestaví domy centra. V 5. etapě má být osvětlení dokončeno s více než ročním
zpožděním po dokončení posledních bytů. Rozvod na Havířov III Šenov – Zadky
vázne na nedostatku betonových stožárů. Nedostatek vody
zaviněn velkým suchem. Nedostatky v
topení ( kdy teplota v bytech klesla na 7 – 10° C ) způsobeny tím, že
výměníková stanice elektrárny v Dolní Suché dodávala místo projektem
předpokládaných 150 – 170° C teplou pouze 100 – 120° C teplou vodu. Řešení bylo
předáno prokuratuře – provedena rekonstrukce a propojení s výměníkem bloku
44 na ulici Splněné úkoly : bytová výstavba vodovod hrubé terénní úpravy Nesplněné úkoly :
venkovní omítky komunikace rozvod proudu obchodní vybavenost fasády, na kterých závisí terénní a sadové
úpravy. Družstevní
výstavba Byty v Havířově
jsou přednostně přidělovány zaměstnancům v hornictví, takže zájemci
jsou přesvědčováni o možnosti získání bytu družstevní výstavbou. Stavební bytové
družstvo v Havířově bylo založeno na členské schůzi 14. prosince 1959 s
22 družstevníky. Úkol – získat 40
členů nebyl splněn. Individuální
výstavba Se stavbou
několika domů započato v roce 1956, avšak do dnešního dne nejsou dokončeny. Podniková
výstavba V rámci podnikové
výstavby začaly stavět tyto závody : důl Gottwald - 50
bytů důl Suchá –
Stonava - 26 bytů Závěr Naše město se
prakticky staví od roku 1952. K dnešnímu dni bylo postaveno 8 100 bytů ( ve
kterých bydlí asi 36 000 obyvatel ), 11 mateřských škol, 7 škol, 3 jesle,
2 lékárny, 1 dětský domov ( původně mateřská škola ) a 3 zdravotní střediska. Z vybavenosti
slouží 126 distribučních jednotek všeho oboru. Ze zařízení pro
společné stravování jsou v provozu 3 restaurace II. třídy, 1 noční vinárna,
1 restaurační bufet. Z vyšší
vybavenosti kino ( „Radost“ ) Vyčíslený rozsah
výstavby. 8 100 bytů………………………………
583 200 000 Kčs distribuční
jednotky……………………. 36 000 000,- ʺ restaurace……………………………….
10 200 000,- ʺ kino s
kavárnou………………………... 12 800 000,- ʺ 11 mateřských
škol……………………. 12 650 000,- ʺ 7
škol…………………………………... 33 000 000,- ʺ3 jesle…………………………………..
3 000
000,- ʺ 2
lékárny………………………………. 950 000,- ʺ 1 mateřská škola
sloužící jako dětský domov 1 200 000,- ʺ 207 400m2 vozovek……………………. 45 628 000,- ʺ 111 033m2 chodníků…………………... 5 551 650,- ʺ kanalisace……………………………..
22 096 000,- ʺ vodovod………………………………
8 971 196,- ʺ plynovod……………………………
3 960 000,- ʺ výměníková
stanice v Dolní Suché… 10 000 000,- ʺ 4km horkovodu z
Dolní Suché…….. 10 000 000,- ʺ 8km horkovodní
sítě ve městě……... 19 000 000,- ʺ teplovody
20km……………………. 15 000 000,- ʺ 42 výměníkových
stanic…………… 8 500 000,- ʺ kanalisační
čistírna v Havířově…… 31 000 000,- ʺ 17km beskydského
vodovodu……… 57 000 000,- ʺ 929 676 746 Kčs PRŮMYSL V roce 1959 není
na území Havířova průmyslových objektů ZEMĚDELSKÁ VÝROBA V roce 1959
nebyly pro zemědělskou výrobu v Havířově příznivé podmínky. Orná půda patřila
vesměs drobným držitelům a její plocha se postupně zmenšovala další
výstavbou Havířova. Socialisace a zemědělská velkovýroba proto
nepřicházely v úvahu. Na zbývajících plochách orné půdy pěstovali zemědělci běžné
druhy zemědělských plodin : obilniny, okopaniny aj. Živočišná výroba
spočívala rovněž na drobných držitelích zemědělské půdy. Zelinářství Výrobou zeleniny
ve větším měřítku zabýval se zelinářský závod báňských staveb ostravsko
– karvinského revíru v Dolní Suché, s jehož výstavbou se započalo v roce
1958. Myšlenka
vybudovat zelinářský závod v Havířově nebo v jeho okolí zrodila se u několika
zemědělských pracovníků již v roce 1952. Jednalo se o využití přebytečné
tepelné energie z elektrárny v Dolní Suché. Iniciátory této myšlenky byli
především zemědělští pracovníci odborníci s. Emanuel Hlaváč a s. Václav
Dvořák. Tito se radili s dalšími odborníky a po několika letech došli k
závěru, že je možno v prostoru plynárny postavit rychlírnu zeleniny. K uskutečnění
výstavby bylo třeba získat pracovníky komunistické strany včetně s
ústředním výborem Komunistické strany Československa, pracovníky ostravsko –
karvinských dolů a nadřízené orgány ( ministerstvo energetiky a paliv ). Od první myšlenky
k definitivnímu rozhodnutí výstavby rychlírny zeleniny uplynulo téměř
pět let. Po vyhledání vhodných pozemků započalo se koncem roku 1958 s
úpravou terénu a s prvními výkopy pro výstavbu 3ha zasklené plochy.Koncem
roku 1959 dodány Havířovu první hlávky skleníkového salátu. V malém množství
pěstovali zeleninu i drobní držitelé zemědělské půdy pro vlastní potřebu. Rybníkářství V okolí Havířova
jsou rybníky v povodí Sušanky. Původní výměra všech rybníků činila
17ha. Při výstavbě Havířova a přeložky železniční trati Havířov – Český Těšín,
dále při stavbě silnice Havířov – Orlová došlo k přeložení řečiště Sušanky (
v délce 1 700m ) a k zavezení tří rybníků. SLUŽBY OBYVATELSTVU Komunální služby
města Havířova byly nově zřízeným podnikem ke dni 1. dubna 1958.
Jejich sídlo bylo zprvu v budově dnešní hudební školy v ulici „Na schodech“,
později v budově Pavky Korčagina v Havířově I. Základem podniku byly
provozovny, vyčleněné z těchto komunálních podniků : Holičství a
kadeřnictví města Ostravy Komunální služby
města Ostravy Oděvní podnik
města Ostravy Okresní stavební
podnik v Ostravě Okresní
průmyslový kombinát v Ostravě Zahradnictví
města Ostravy Krajský kominický
podnik v Ostravě Vyčleněných
provozoven bylo celkem 21, různých oborů podnikání. Nově zřízené
provozovny potýkaly se nejen s nedostatkem fondovaných surovin, ale i s
nedostatkem strojního a jiného vybavení. Přes všechny potíže podařilo se
vybavit provozovny do konce roku nejnutnějším zařízením a připravit práce
na ostatních provozech a dílnách, které byly postupně otvírány začátkem
roku 1959. Podnik řízen ředitelem, jímž byla s. Zdeňka Turková. Kromě
ředitele jmenován jeden
náměstek : inž. Vladimír Bořucký. Po jeho odchodu náměstkové dva :
provozní – s. Raus, ekonomický – s. Klein. Přehled
provozoven V roce 1959
stávající provozovny vybavovány, doplňovány personálem, zřizovány nové –
takže k 31.12.1959 vykazoval podnik následující složení : Městská doprava :
závodová nákladní služba ( 1 ) autodrožky ( 1 ) autogaráže ( včetně půjčovny skútrů – 1 ) Zdravotně –
technické služby : prádelna ( 1 ) holičství a kadeřnictví včetně kosmetiky a pedikúry ( 11 ) fotoateliér ( 2 ) pohřební služby ( 1 ) kominictví ( 1 ) úklidová služba včetně písárny a rozmnožovny ( 1 ) Zahradnictví a
zemědělství : zahradnictví ( 2 ) Opravy a údržba :
krejčovství – pánské i dámské ( 3 ) Místní průmyslová
činnost : malířství a natěračství ( 2 ) sklenářství ( 2 ) elektroopravna ( 1 ) údržbářská dílna ( 1 ) Prodejny a sběrny
: květinové síně ( 2 ) sběrna včetně půjčovny ložního prádla ( 5 ) Vyjma správy (
ředitelství ) podniku a centrálního skladu mají Komunální služby města
Havířova k 31.12.1959 38 účetních středisek se 180 zaměstnanci ( kromě učňů ).
Mimo Havířov jsou provozovny ve Vratičově, Staré a Nové Bělé a v
Brušperku. V rámci závodní
školy práce proběhly krátké kursy v oboru holičsko – kadeřnickém.
Mimo podnik absolvovali zaměstnanci „Dny nové techniky“ v Karlových
Varech a v Brně. Pravidelná závodní škola práce zatím neběží – zahájení
plánováno na duben 1960. Fluktuace Dosti značná byla
fluktuace – zaviněná jak nedostatečnou kvalifikací příchozích
zaměstnanců ( zaměstnanci odcházejí ve zkušební době ), tak i poměrně nízkými
výdělky – ve srovnání s výdělky zaměstnanců v průmyslu. Průměrný výdělek Průměrný výdělek
v roce 1959 – 1 088,.Kčs Ředitelem zůstává s. Zdeňka Turková. Perspektivní
vývoj V 3. pětiletém
plánu má být vybudována čistírna. Se stavbou se má začít v roce 1964 – do
provozu v roce 1966. Od 1. ledna 1960
mají být vydány ceníky, kterými bude prakticky zlikvidována
individuální cenová tvorba. Chybou je, že ceníky docházejí opožděně a mají
obvykle zpětnou platnost. OBCHOD A PODNIKY
SPOLEČNÉHO STRAVOVÁNÍ Souhrnná zpráva
za rok 1959 – 60 v zápisu roku 1960 PENĚŽNICTVÍ Souhrnná zpráva
za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961 DOPRAVA Souhrnná zpráva
za rok 1959 – 60 v zápisu roku 1960 ŠKOLSTVÍ Mateřské školy K 1.lednu 1960
bylo v provozu : 9 celodenních
mateřských škol s 23 třídami – 684 dětí 2 celotýdenní se
3 třídami – 65 dětí; Celkem 11
mateřských škol, 26 tříd, které navštěvovalo 749 dětí. Pro jiné účely (
mimo 2 uvedených v zápisu roku 1958 ještě pro národní školu s polským jazykem
vyučovacím ) jsou tedy uvolněny 3 školy se 7 třídami a 210 místy. Počet učitelek :
37 Vybavení. Je nedostatek
didaktických pomůcek, zejména hraček – což poněkud ztěžuje výchovné cíle
práce. Na několik let zůstává nadále nevyřešen problém umístění všech dětí ( zaměstnaných i
nezaměstnaných matek ) před 1. rokem povinné školní docházky. I když je na
většině škol dosahováno dobrých výsledků, setkáváme se skutečností, že
sotva 50% celkového počtu pracovnic má potřebné vzdělání – aprobace pro
vyučování na mateřské škole. Osmileté střední
školy Stav koncem
školního roku 1958 – 59 : 6 škol, 100
učeben; Celkový počet
tříd : 118 žáků : 4 146 Z toho připadá na
1. – 5. post. ročník 87 tříd s 3 107 žáky na 6. – 8. post. ročník 28 tříd s 1 039 žáky V příloze Přehled o vývoji
základních devítiletých škol v Havířově – doklad č. 4. Ve srovnání se
školním rokem 1957 – 58 otevřeny další 2 školy, ale i u tohoto typu škol je
situace velmi neuspokojivá. Pro nedostatek učeben musí být téměř na celém nižším
stupni směnné vyučování, které potrvá do té doby, dokud nebude dostatek
školních budov. Jedním z hlavních
úkolů osmiletých škol je ideově politická a mravní výchova dětí. Zdánlivě
největší úspěch zaznamenala ateistická výchova. Stálým zařazováním
nenásilných výchovných cílů do vyučovacích hodin, vhodných pro důkazy o
přírodních jevech i výkladů o nesmyslnosti pověr ( poukazováním na
zaostalost, nehodící se do dnešní pokrokové společnosti ) se náboženské
přesvědčení u žáků vyskytuje stále méně. Tady velmi pomáhala Sdružení rodičů a
přátel školy – návštěvy v rodinách, pohovory s rodiči. Méně úspěšná byla
výchova správního poměru k socialistickému vlastnictví – stále mnoho
případů, kdy si děti neváží vlastních věcí, natož společného majetku ve svém
okolí. Pionýrská
organisace je důležitou složkou utváření politického a mravního profilu žáků.
Zahrnuje do svých řad 75% dětí. V uplynulém
období uskutečnily pionýrské oddíly desítky akcí, brigád ( zasloužily se o
zkrášlení města ), daly našemu hospodářství tuny odpadového materiálu. Začíná
se rozvíjet navazování družeb pionýrských oddílůs Brigádami socialistické
práce našich dolů a závodů. Na tomto úseku si nejlépe vedla
škola na ulici Pionýrů v Havířově III. Přes mnohé
úspěchy a snahu není pionýrská organisace pomocníkem při zlepšování
výchovy tak, jak bychom si přáli. Především : pionýři čekají na zajímavou náplň
schůzek. Tuto nemohou dát desetiletým pionýrům pionýři čtrnáctiletí,
kteří sami potřebují vedení. Zatím je však stav takový, že na 10 oddílových vedoucích
připadá jeden z řad občanů – rodičů. Velmi často však spočívá všechna
starost na třídním učiteli. Musíme si uvědomit, že bude – li dobře pracovat
pionýrská organisace, odpadne mnoho nežádoucích jevů, které se dosud v našem
městě vyskytují – mnozí se naučí vhodně řešit volný čas. Ke zdokonalování
výchovné práce se hledají stále nové cesty. Zde pomáhají nejen pedagogické
rady, ale i nedávno zřízené pedagogické poradny a aktiv ochrany mládeže.
Značné škody ve výchově dětí způsobuje velký počet rozháraných manželství. Nemenší pozornost
nutno věnovat polytechnizaci vyučování – jednomu ze základních
prostředků přestavby škol. Podmínky pro pracovní výchovu na nižším stupni
jsou celkem dobré – zabezpečení pracovními nástroji, kvalifikace
učitelů, obstarávání materiálu. Potíže jsou však ve vyučování prací v dílnách a na
pozemku na vyšším stupni : není dostatek dílen, nejsou kvalifikovaní
učitelé, nesnadno se opatřuje materiál. Všechny školy (
až na zvláštní školu v Havířově I ) mají patronátní smlouvy se závody. Třeba
konstatovat, že bez obětavé pomoci závodů by byly nedostatky v
plnění osnov polytechnické výchovy daleko větší. Významnou složkou
je i estetická výchova, v níž je dosahováno pěkných výsledků. Je však
ještě málo škol, jako škola na ulici Pionýrů v Havířově III, kde chodby přímo
tonou v zeleni. Málo se také objevují výstavky jako ve škole na Školní,
Gorkého a Komsomolská ulici, kde se pravidelně provádí výměna žákovských
prací na chodbě. Estetické výchově napomáhá soutěž tvořivosti
mládeže, které se zúčastnila řada jednotlivců i souborů ( soutěží školních,
okresních i krajských ). Velmi pěkného umístění dosáhl taneční soubor osmileté
střední školy v Havířově V, ul. Sv. Čecha ( 2. místo v krajském kole
). Sdružení rodičů a
přátel školy zabezpečovalo školu ( ve většině případech ) po stránce
finanční – kupovány různé pomůcky, často důležité aj. Stále však chybí
systematická pomoc rodičů při výchově mládeže ve škole i mimo ni. SVVŠ Lze říci, že
střední všeobecně vzdělávací škola úspěšně plní své hlavní poslání, tj.
přípravu studujících na vysoké školy. Družiny mládeže Velkým pomocníkem
zaměstnaných rodičů jsou družiny mládeže – bohužel, všechny jsou
přeplněny. Odborná učiliště Důležitou složkou
práce odborných učilišť je péče o organisovaný život v mimopracovní
době, což vyžaduje více individuálního přístupu se strany výchovných
pracovníků. Některá učiliště tomu nevěnují náležité pozornosti – zřejmě
podceňují práci vychovatelů, považují je spíše za administrativní síly. Jak jinak
by bylo možné, že na jednoho vychovatele připadá 50 žáků! Péče o zdravotní
stav učňů je na všech učilištích dobrá, velká pozornost je věnována
tělovýchově. Tak např. učiliště dolu Dukla již šestý rok pořádá tradiční „Běh
Pavky Korčagina“. Tady pracuje i 8 kroužků technických ( nejlépe
dřevoobráběcí, který zhotovuje makety důlních porubů pro koutky pionýrské
symboliky – pěkná ukázka propagace hornického učiliště ) a 3 kroužky umělecké. Dobrých výsledků
je dosahováno při zapojování učňů do kulturního života. Na učilištích
úspěšně pracuje Klub mladých přátel umění. Naši mladí z
učiliště vykonali velký kus práce v akci „Z“ ( zvelebení města ), při zakládání
kompostů i jiných zemědělských pracích všech ročních období. Zde sehrávají
důležitou úlohu skupiny Československého svazu mládeže, které právem
můžeme označit za nejaktivnější svazácké organisace ve městě. KULTURNĚ OSVĚTOVÁ
ZAŘÍZENÍ Kulturní život
řídila a koordinovala kulturní komise místního národního výboru, akce
zajišťovala Osvětová beseda. Její činnost v Havířově I až V ( kromě Havířova
III ) se slibně rozvíjela. Buňka OB rozdělila úkoly sekcím, které však nebyly
vždy stejně aktivní. Nejlépe pracovaly sekce : propagační ( ved. s. Mir.
Karpala ), přednášková ( ved. s. Osolsobě ), populárně – estrádní ( ved. s. Kurjan
jako vedoucí kroužku loutkářů ), rytmiky ( ved. s. Hartlová ). Vedoucí ostatních
sekcí projevili málo samostatnosti. Kulturní práce v
Havířově III nebyla taková, aby uspokojovala – projevovala se malá
odpovědnost funkcionářů. Proto odbor školství a kultury přišel s návrhem, aby OB
pro Havířov III a Havířov I – V byly sloučeny. Při OB pracovaly v roce 1959
tyto kroužky : loutkářský pěvecký soubor
Dalibor hudba Osvětové
Besedy akvaristický foto hudební kursy kurs rytmiky Klub přátel umění Uspořádaly
následující akce : Diskusní večer o
projektu a stavbě Kulturního domu v Havířově Divadelní hra
Modrý kavalír Koncert
Ostravského kvarteta ( Klub přátel umění ) Beseda se
spisovatelem Oldřichem Šuléřem o jeho knize Stanice Sousedov Přednáška Sekty a
sektářství Přednáška o
výtvarném kýči Večer s Karlem
Hőgrem a Věrou Jindřichovou Vyvrcholením
kulturního života v Havířově byly říjnové 1. Kulturní dny Havířova. Jejich součástí
bylo 5 koncertů, 4 besedy s básníky a umělci, 2 filmové premiéry českého
a slovenského filmu, které spojeny s besedami filmových umělců, 5 výstav
( výstava obrazů a plastik výtvarníků z Prahy, Brna, Bratislavy a
Ostravy ve výstavní síni Díla, výstava obrazů Havířov v uměleckém díle
v hale kina Radost, výstava ilustrací a knih brněnských autorů, výstavka
slovenské grafiky a knih ). Návštěvnost
koncertů se pohybovala od 160 do 250 osob. Na besedy s básníky a umělci
přicházelo průměrně 80 osob a na večer slovenských prozaiků a básníků přišlo
140 lidí. Skutečnost, že se v Havířově našlo dost oddaných příznivců poezie,
je povzbuzující i zavazující. Na výstavách byla velká účast – i když jejich
uspořádání bylo spojeno s velkými potížemi. Nejlepší úrovně dosahovaly
obrazy, poslané z Brna. Škoda, že výtvarníci, žijící v Havířově tak málo obeslali
výstavu Havířov v uměleckém díle. Besedy s filmovými umělci a premiéry
zaznamenaly celkem 900 účastníků. Úroveň besed byla potěšující – zájem o
premiéry veliký. Příčinu malé
návštěvnosti koncertů lze hledat zejména v nedostatečné propagaci V
Havířově si totiž lidé nekupují abonentní ani obyčejné vstupenky jen proto, že se
za nimi nejde osobně. Kulturní dny Havířova nepodpořili redaktoři tisku
ani rozhlas, ač byli přizváni ke spolupráci. Rovněž veřejní činitelé a
pracovníci, i když měli pro akci největší pochopení, nezapojili se a namnoze
nenavštívili ani jednu akci. Mezi kritickými
připomínkami ke Kulturním dnům Havířova byly takové argumenty : program koncertů
byl příliš náročný, málo populární pět koncertů za
jeden měsíc je mnoho, a to i s hlediska finančního : pro jednotlivce 40,-,
pro manžele 80,- Kč První argument
byl naprosto nesprávný, protože na programu koncertů byly skladby populární
a přístupné : Čajkovskij, Smetana, Dvořák aj. Ačkoliv bylo vydáno mnoho
plakátů s podrobným programem, nebyla v pokladně kina v předprodeji
prodána ani jedna vstupenka. Dík obětavosti osvětových pracovníků (
rozprodávali vstupenky v rodinách ) bylo nakonec získáno380 návštěvníků. Leč
ukázala se tu opět lhostejnost a takřka nevšímavost mnohých havířovských
občanů k otázkám kultury. Proto Klub přátel umění dospěl k názoru, že
Kulturními dny Havířova nežilo, bohužel, celé město. Akci podpořily některé
závody ( Velkodůl Zárubek, Důl Fučík, Velkodůl 1.máj ) zakoupením
abonentních vstupenek pro zaměstnance. K rozvoji
kulturního života města přispěla také Okresní lidová knihovna v Havířově. Byla
umístěna v domě Pavky Korčagina a vedle půjčovní služby ( jen za 1.
čtvrtletí uskutečněno 17 400 vypůjček ) uspořádala několik besed o knihách,
spisovatelích, výstavby atp. Rok 1959 znamenal
v kulturní práci ve městě značný pokrok. Avšak přes dobré úmysly a
aktivitu osvětových pracovníků nebylo dosaženo hlavního – totiž získání
zájmu o kulturu a umění u širokých vrstev obyvatelstva. Vyplývá z toho
pro další léta poučení : Sestavovat pořady
kulturních a uměleckých akcí s přihlédnutím k nynější úrovni
havířovských občanů, diferencovat mezi pořady pro ty, kteří přicházejí do města z
vyspělého, kulturního, náročnějšího prostředí. Vysvětlení
zkratky OB – Osvětová
beseda v Havířově ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnické
služby byly pro Havířov zajišťovány 73 zdravotníky. Podle
jednotlivých oborů sloužilo 26 lékařů na různé úvazky, 3 dentisté, 28 zdravotních
sester, 7 zubních laborantů, 8 zubních instrumentářek a 1 zdravotní
laborant. Oproti roku 1958 zvýšily se služby o 1 obvodního, 2 zubní, ½
ženského, ½ očního,
¼ psychiatra, ¼ dorostového lékaře. Ve srovnání s
potřebou nedošlo v tomto roce k plnému zajištění služeb rentgenologické,
chirurgické, plicní a dětské, pro zpoždění výstavby zdravotnického
střediska v Havířově I. Proto byli občané nuceni dojíždět za tímto ošetřením
do Ostravy. V roce 1959 bylo
ve všech ambulancích ošetřeno celkem 323 926 občanů, tj. asi 80
pacientů na den ( až dvě normy ). Pohotovostní
služba ošetřila 22 325 případů, tj. 60 pacientů na den. Z těchto čísel
lze předpokládat zvláštnost zdravotnické problematiky a růstu obyvatelstva v
Havířově, která se odrážela zejména ve stálé potřebě lékařských míst. Dopravní služby
ujely 200 000km. Náklady na léčiva na jednoho obyvatele činily za rok
51Kčs – celkem dosaženo částky 1 609 959Kčs. Zatím jsou v
provozu 2 lékárny – v Havířově II a III. Obě stačí prodlouženým provozem krýt
potřebu města. V září 1958
začala štítovací akce. Z 12 600 občanů, kteří byli pozváni, se dostavilo 10 371
– z nich zachyceno pro léčbu 23 nových nálezů aktivní tuberkulosy a 71
inaktivních. Z nemocí, které
se objevily, byly postiženy hlavně – nejčastěji spalničky, černý kašel,
žloutenka, spála. Z ostatních pak záněty horních cest dýchacích. Epidemiologická
situace není zrovna růžová. Přeplněné a nečisté popelnice udržují při
životě krysy ve městě, neukáznění občané způsobují nedodržováním
karantén lavinovité šíření infekčních chorob. Zdravotnická
komise byla vedena Dr. Pituchou, který se zasloužil o dobrou organisaci
zdravotnictví v Havířově spolu s vedoucím lékařem MUDr. Antonínem
Graplem. TĚLOVÝCHOVA A
SPORT Tělesná výchova
je organisována ve dvou organizacích : Slovanu a Tatranu. Je dostatek
mládeže, ale nedostatek cvičitelů, což je velkou chybou pro přípravu a nácvik
II. celostátní spartakiády. Ke zlepšení nácviku byla utvořena v každé jednotě
spartakiádní komise, složená z náčelníků jednot, zástupce stálé komise
místního národního výboru pro tělovýchovu a učitelů tělesné výchovy na
školách. Pro nedostatek velkého prostoru se konala místní spartakiáda na
dvakrát – proto zvoleny dvě
komise : pro Havířov III :
František Dvořáček, Eliška Hrabalová, Václav Kovář, Antonín Slezáček, Věra Tognerová, Slowikóvna pro Havířov I – V
: Lubomír Kus, Věra Rusková, Irena Palkovičová, Kosňovská,
Riesová, Kučerová, Perger, Olšanská, Beran, Hanke. Uvedené komise
odpovídaly za dobrý průběh nácviku a za organisaci místní spartakiády. K činnosti
uvedených jednot. Tatran Tělovýchovná
jednota Tatran v Havířově I. Jednota má tyto oddíly : turistický 150
členů šachový 50 členů kopaná 50 – 70 členů odbíjená 20 – 25 členů základní těl. výchova 200 členů Cvičitelský sbor utvořen podle jednotlivých
středisek, ve kterých se cvičilo. Stav nácviku na
II. celostátní spartakiádu byl dobrý – vyskytly se však překážky,
především hřiště ( malá plocha, nevyrovnaná, bez škváry – problémem bylo i opatření plechových
značek ). Největší
požadavek jednoty : rozšíření cvičitelského sboru a tolik členů, aby cvičitelé nebyli
soustavně přetěžováni a mohli se věnovat jen svému přidělenému
družstvu. Dalším požadavkem je vybudování tělocvičny, která by vyhovovala
potřebám města. Je smutné, že po pěti letech není dosud vybudována ani
tělocvična, ani stadión. V Havířově I
uskutečněna spartakiáda 18. června 1959. Byla organisována ve spolupráci se
školami Havířova I, II. Počet cvičenců – 2 204. Místní spartakiáda
skončila plným úspěchem a splnila své poslání. Byla největším podnikem v
Havířově a co do počtu největší místní spartakiádou okresu Ostrava – venkov. TJ Slovan Tělovýchovná jednota
Slovan v Havířově III. Do základní tělesné výchovy zapojeno 194 žáků, 175
žákyň, což je velmi málo, vzhledem k
počtu dětí v Havířově III. Větší docházka je i tady brzděna nedostatkem
cvičitelů ( bude proveden nábor z řad učitelů a rodičů ). V Havířově III
uskutečněna místní spartakiáda ve spolupráci se školami Havířova III a
hornickými učilišti dne 6. června 1959 na sokolském hřišti v Šumbarku.
Zúčastnilo se 1 278 cvičenců. Ženy hostovaly na cvičení v Šenově, v
Havířově I, v Ostravě – Svinově. Dne 20. a 21. června
1959 byli členové jednoty přítomni okresní spartakiádě v Ostravě –
Vítkovicích, kde vystoupilo 90% žáků a 60% žákyň. Snahou členů TJ
Slovan je : zapojit do cvičení co největší počet občanů. ( Kéž je tato snaha
korunována úspěchem! ) Na školách Stav tělesné
výchovy na školách. Především
nedostatek aprobovaných učitelů – pouze 50% ( na vyšším stupni ). V 1. až 5. post.
ročníku se vžily tělovýchovné chvilky. Některé školy systematicky
pěstují hry a různá sportovní odvětví – např. atletiku. Je nutné, aby se školní
přebory staly tradicí všech škol. Pěknou soutěž
mají na osmileté střední škole v Havířově II, ulice Gorkého – soutěž o
nejlepšího jednotlivce školy a nejlepší třídu. Plnění disciplín
„Buď připraven k práci a obraně vlasti“ povzbudí zdravou a přirozenou
touhu žáků po soutěžení. Bohužel, jen malé procento žáků je nositelem tohoto
odznaku, i když je může splnit každý průměrný sportovec. Celý školní rok
1958 – 59 probíhal ve znamení II. celostátní spartakiády. Učitelé tělesné
výchovy nacvičovali všechny skladby. Jednou z nejkrásnějších bylo cvičení s
míčky ( 6. – 7. třída ) – velmi pěknou bylo i cvičení s kruhy děvčat 8. – 9.
třídy. Škoda, že se
nejvíce akcí soustřeďuje vždy na školy, že se nestaly běžnou a samozřejmou
formou práce tělovýchovných organizací – Tatranu a Slovanu. Zápis za rok 1959
provedla Jana Kubišová Ilustrovala ak.
mal. Antonie Laníková - Gabánková Převzal 1960 SPRÁVA MĚSTA Územní
reorganizace 27.ledna 1960 se
rada usnesla svolat společné zasedání rad obcí, které se chtějí sloučit s
Havířovem. Termín konání společné schůze ( po dohodě s obcemi ) stanoven na 3.
února 1960. Bylo usneseno požádat i o připojení části území obce Šenova – vzhledem
k potřebám územního plánu ( příměstská oblast : sklady, garáže,
zelinářství atp. ). Výbory žen V únoru probíhaly
veřejné schůze k volbě scházejících se výborů žen v Havířově III. Zvoleny dva,
v nichž pracuje 30 žen. V Havířově je tedy 6 výborů žen s 80 členkami. Mezinárodní den
žen U příležitosti
50. výročí MDŽ bylo předáno na slavnostním shromáždění žen 14 zasloužilým
funkcionářkám čestné uznání a uděleno 85 odznaků Mateřství III. stupně ( ženám s
5 – 7 dětmi ). Na návrh MNV
udělil 5 odznaků Mateřství II. stupně ženám s 8 – 9 dětmi a KNV 2 odznaky Mateřství
I. stupně ženám s více než 10 dětmi. Uliční výbory V dubnu pracovalo
83 uličních výborů, k ustavení chybělo ještě 6. V rámci závazků ke 40.
výročí založení KSČ byl MNV dán popud k přebírání domů do socialistické
péče občanů. 14. dubna se
konala první konference uličních výborů, která tuto otázku řešila Do konce dubna
převzato do socialistické péče prvních 56 domů ( první domy převzaty ve
volebním obvodu s Šťastného v Havířově III ), k 28. květnu 84 domy – k 31. prosinci
již 331 domů v socialistické péči. Územní
reorganizace – pokračování. 18. února
projednali členové zasedání místního národního výboru dopis ústředního výboru
Komunistické strany Československa o reorganizaci národních výborů a územních
změnách. Poslanci národního
výboru byli seznámeni s návrhem na sloučení obcí a včlenění Havířova do
okresu Karviná. Co předcházelo
připojení obcí Část první Dne 30. listopadu
1959 se konala porada zástupců stranických organizací a funkcionářů
místního národního výboru. Porada svolána na základě požadavku některých obcí –
sloučení s Havířovem v rámci územních změn. Zúčastnili se jí : tajemník
okresního výboru Komunistické strany Československa s. Papoušek,
předseda Okresního národního výboru v Karviné s Vojtka, zástupci obcí a stranických
organizací Dolní Suché, Dolních Bludovic, Dolní Datyně, Šumbarku, Životic
a Havířova. Připomínky obcí Připomínky
jednotlivých obcí ke sloučení. Dolní Suchá Otázka připojení
k Havířovu byla projednána na schůzi místního výboru Komunistické
strany Československa v Suché dne 27. listopadu 1959 – výsledek jednání vyzněl
kladně. V radě místního národního výboru projednána dne 2. prosince 1959.
Politicko – ekonomické zdůvodnění sloučení zasláno okresnímu výboru
Komunistické straně Československa v Karviné. Opis se sdělením, zda bude připojena
celá obec, nebo její část zaslán MNV v Havířově. Dolní Datyně Předběžně
projednáno v radě místního národního výboru dne 29. listopadu 1959. Výsledek :
připojení k Havířovu. Dolní Bludovice Projednáno ve
stranické organisaci i v radě místního národního výboru. Jsou dvě alternativy: 1.Vzhledem k
vývoji a k výstavbě Havířova dojde k pohlcení částí Dolních Bludovic a k
politicko – hospodářskému ovlivnění života v obci. Z tohoto hlediska se jeví správným
sloučit celou obec. 2. Přihlédne li
se však k tomu, že se jedná o obec s problematikou zemědělskou (
jednotné zemědělské družstvo, československý státní statek ), nutno řešit otázku zemědělství samostatně
– není vyloučena možnost přičlenit k Havířovu
pouze požadované území a zbytek sloučit s jinou obcí. 3. Životice Orgány strany i
rada místního národního výboru souhlasily s připojením k Havířovu.
Podávají však návrh, aby bylo počítáno s připojením celého území obce. Šumbark Návrh na územní
změny – začlenění obce Šumbarku do Havířova – předběžně projednán na
zasedání místního národního výboru a veřejné schůzi. K připojení nebylo zásadních
námitek a dán souhlas k navrhovanému opatření. Havířov K návrhu
připojení shora uvedených obcí není námitek. Je však nutno vyřešit problém
zemědělství – zajistit ekonomické hospodaření na půdě. Přičlenění vyplývá z
nutnosti zabírat části jejich území pro komplexní výstavbu Havířova. Závěr Zástupci obcí
projednají navrhované sloučení ve stranických orgánech a radách místního
národního výboru do 4. prosince 1959. Zápisy schůzí, spolu se zdůvodněním a
připomínkami předají Místnímu národnímu výboru v Havířově. Komplexní
materiál Místního národního výboru v Havířově bude předán vedoucímu
tajemníkovi okresního výboru Komunistické strany Československa Ostrava – venkov
s. Capouškovi. Část druhá Dne 2. prosince
1959 se konalo společné zasedání místního výboru Komunistické strany
Československa a rady Místního národního výboru v Havířově ve věci územní změny. Výsledkem bylo
přijetí následujícího usnesení : Není námitek
proti připojení Dolní Datyně, Dolní Suché, Dolních Bludovic, Životic a
Šumbarku. Důvody pro
připojení obcí Důvody pro jejich
připojení. Obec Šumbark Výstavbou nového
nádraží a další výstavbou města nemá již dnes obec samostatného
opodstatnění. Komunikační spojení je zčásti vybudováno – zbývající část
bude realisována ve 3. pětiletce. Obec Dolní Suchá Dle směrného
plánu bude část katastru dosavadní obce zastavěna příměstskou vybaveností. Její
sídliště má být zvětšeno a bude sloužit jako pohotovostní sídliště pro okolní
závody. Vybudováním nové komunikace splyne s vlastním městem Havířovem –
vzdálenost od centra činí 1,5km. Na katastru Dolní
Suché jsou umístěny energetické zdroje Havířova : tepelné, elektrické,
čistírna plynu. Rychlírna zeleniny má za úkol zásobovat především Havířov. Obec Životice Plánováno
vybudování krematoria a hřbitova. Komunikačně obec spojena vybudováním nové
silnice číslo 11. Zavedením městské dopravy ke hřbitovu budou napojeny
přímo na městskou dopravu. Obec Dolní
Bludovice Ke sloučení
navržena celá obec. V současné době probíhá výstavba v jejím katastru a
vlastní obec souvisí přímo se zástavbou města. Komunikačně i dopravně již
dnes spojena s městem a používá městské vybavenosti. Na katastru obce Bludovic se
rozvíjí a bude rozvíjet i nadále rodinná a individuální výstavba. Je třeba, aby
byla koordinována s městem. Obec Dolní Datyně Souvisí s
vlastním městem, a to na levém břehu řeky Lučiny. I v této obci se provádí a bude
provádět individuální výstavba. Tolik o usnesení
zasedání dne 2. prosince 1959. Požadavky obcí Požadavky obcí k
začlenění do Havířova. ( podle zápisů
schůzí, které měly být odevzdány Místnímu národnímu výboru v Havířově do 4.
prosince 1959 ). Šumbark 1. Ponechat název
Havířov – Šumbark 2. Vzhledem k
značné vzdálenosti úřadovny Místního národního výboru v Havířově k
věkovému složení občanů Šumbarku, jakož i k zemědělské problematice obce
žádají, aby alespoň dvakrát v týdnu byly zavedeny v dosavadní
budově MNV úřední dny ( převážně se zaměřením řešení otázek
zemědělství ). Opatření, na které by byl vysílán odpovědný pracovník, by
mělo být trvalé. 3. Občané žádají,
aby na přechodnou dobu ( alespoň jednoho volebního období ) bylo
upuštěno od zvýšení daně domovní. 4. Dále uvádějí,
aby po vybudování nového komunikačního spoje Havířov III – Šumbark byla
prodloužena místní autobusová doprava až do severní části katastru a
aby při rozšiřování telefonní sítě bylo pamatováno především na
zmíněnou část ( viz důvody bodu 2 ). 5. Dosavadní
struktura společenských organizací ( s Osvětovou besedou v Havířově –
Šumbarku jako koordinačním orgánem ) nechť je zachována v nezměněné
podobě. 6. Rodiče dětí,
které navštěvují národní školu v Šumbarku žádají, aby tato byla ponechána
jako dvojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky alespoň do doby vybudování
vyhovujícího spojení s Havířovem III. Budova národní školy ( pro své
dokonalé vybavení ) může i nadále sloužit školním účelům. 7. Je žádáno, aby
byla ponechána polodenní mateřská škola 8. S ohledem na
přičlenění obce bude nutno změnit i funkci politicko – hospodářskou. Navrhují : a) vypracovat
zastavovací plán drobné bytové výstavby ( pro dolní část obce asi 150
rodinných domků ) a tuto část postupně zastavět b) umístit v
původní obci některé provozovny místního hospodářství c) protože není
předpokladu pro utvoření samostatného JZD ( dosavadní držitelé jsou vesměs přestárlí )
žádají, aby zemědělskou půdu – asi 70ha –
převzalo do obhospodařování Rekultivační středisko v Dolní
Suché Dále žádají, aby bylo ponecháno
požární zabezpečení, rozšíření a zkvalitnění komunálních
služeb všeho druhu, rozšíření distribuční sítě. Dolní Suchá Výsledek zasedání
vyzněl v tom smyslu, že Místní národní výbor Dolní Suché nedá souhlas k
rozdělení obce. Žádá připojení buď celé obce, nikdy nedovolí připojení jen
její části ( z celé obce by zůstaly jen poddolované oblasti bez jakéhokoliv
výhledu řešení života tamějších obyvatel ). Pro sloučení
Havířova hovoří společné hranice, přirozený spád k Havířovu, takže převážná
část občanů se již delší dobu dívá na přičlenění jako na hotovou věc,
která jim bude i v budoucnu ( vyšší druhy služeb, obchodů, zdravotnictví
apod. ) vyhovovat po všech stránkách. Hovoří pro ně i stávající komunikační
spojení ( nově budované traťové i silniční spoje ), možnost návštěvy
kulturních a společenských středisek vyššího typu. Naproti tomu může
Havířov získat řadu osvědčených pracovníků ( divadelníků,
hudebníků, pěvecké soubory aj. ), zapojených v závodních klubech. Jsou toho názoru,
že jejich návrh je reálný a vyhovující pro obě strany. V případě
nepřijetí nemohou nikdy dát souhlas k rozdělení obce, které by mělo za následek
pomalou likvidaci. Projednáno na
společné schůzi místního výboru Komunistické strany Československa,
vesnických organizací KSČ I, II, III a rady MNV v Dolní Suché dne 1.
prosince 1959. Životice Zápis schází.
Najde – li se, bude zařazen do přílohy ke kronice. Dolní Bludovice Rada MNV spolu s
vesnickou organizací KSČ a zástupci představenstva JZD v Dolních
Bludovicích projednávala územní změny na společné schůzi dne 3. prosince 1959. Jejich stanovisko
je následující. Místní JZD hodlá
nadále samostatně hospodařit na svých pozemcích. Občané žádají,
aby při vyměřování výše poplatků daně domovní i poplatků ostatních byl
brán zřetel na to, že nikdy nebudou v plné míře využívat všech výhod (
kanalizace, cesty, osvětlení, odvoz popela, doprava aj. ), které používají občané
vlastního města. Dále, aby v kádrové politice bylo na okrajové oblasti
pamatováno stejným dílem jako na občany, bydlící přímo ve městě. Dolní Datyně Z diskuse
vyplynulo, že všichni členové společného zasedání dne 2. prosince 1959 ( MNV a
vesnické organisace KSČ ) souhlasí s připojením. K souhlasu uvádějí. Počkat se
zvyšováním daní do celostátní úpravy, zemědělství ponechat v dosavadní formě
do roku 1965 ( protože JZD je teprve v začátcích ), vybudovat silnici
a zavést pravidelnou autobusovou dopravu, zavést jednou týdně úřední den,
ponechat školy v dosavadním rozsahu, nezavádět odvážení popela a odpadků,
protože jsou používány ke hnojení půdy. Část třetí Veškeré
připomínky byly podkladem pro vypracování usnesení, které bylo předmětem jednání
mimořádné schůze rady MNV v Havířově dne 3. února 1960. (
Předkládám přesné znění. ) Usnesení Usnesení ze
společného jednání rad MNV obcí Havířov, Šumbark, Dolní Suché, Dolní
Datyně, Dolních Bludovic a Životic. Ústřední výbor
Komunistické strany Československa projednal na svých zasedáních návrhy
na změny v našem státě. Na zasedání konaném dne 13. a 14. ledna 1960
byly schváleny územní změny. Naše obce budou podle těchto změn patřit do
okresu Karviná. V usnesení
ústředního výboru KSČ se také hovoří o tom, že v rámci územních změn bude
docházet ke slučování obcí na základě jejich svobodného rozhodnutí. Naše
obce, po předchozím projednání ve stranických orgánech v místě i na
veřejných schůzích s občany dospěly k názoru, že by bylo správné sloučit se v
jednu obec s názvem Havířov. Názvy jednotlivých obcí by byly zachovány jako
názvy městských čtvrtí. V obcích budou vybudovány úřadovny MNV s
omezenou pracovní dobou. Důvody k
rozhodnutí Důvody, které nás
vedou k tomuto rozhodnutí. 1. Obec Havířov
je ve výstavbě a neustále roste. Pro tento růst nestačí vlastní katastr a nutně
musí uplatnit svůj požadavek na jeho rozšíření tím, že požaduje části
našich obcí. Tomuto požadavku v zájmu zajištění sídliště pro horníky
našeho revíru musíme vyhovět. 2. Územní požadavky Havířova však neustále
zmenšují naše obce a vytvářejí z nich nesamostatné a ekonomicky ochuzené
celky. U Dolních Bludovic to znamená zbrání více než poloviny obce, u
Dolní Suché vážné narušení obce, atp. Jsme si vědomi,
že sloučením obcí vznikne řada problémů, které budeme muset řešit. Jsou
to především problémy zemědělské výroby, kdy na území našich obcí jsou
dnes 2 farmy státních statků, rekultivační závod ostravsko – karvinských
dolů, jednotné zemědělské družstvo a velké množství soukromě hospodařících
zemědělců ( hlavně ve výměře do 0,5ha zemědělské půdy ). Řešení této otázky
vidíme ve vyjasnění zemědělské výroby budoucího Havířova s tím,
že zde bude přednostně řešena otázka v Dolních Bludovicích sloučením závodů
státního statku a jednotného zemědělského družstva. Dále zde vzniknou
některé problémy zásobování, komunikační apod. Tyto se ( podle našeho
názoru ) dají vyřešit koordinací plánů pro 3. pětiletý plán a vypracováním
návrhu plánů 3. pětiletky pro územní sloučení obce. O připojení
žádala i obec Dolní Datyně. Vzhledem k tomu, že nemá žádné ekonomické vztahy
k Havířovu, že zde není ani komunikační spojení – ale hlavně proto, že
by navrhované sloučení nepřineslo žádný prospěch občanům, nedoporučujeme, aby
návrh MNV Dolní Datyně o připojení k Havířovu byl schválen. Proti
sloučení ( mimo jmenovaných okolností ) svědčí i to, že občané i
funkcionáři Jednotného zemědělského družstva Dolní Datyně jsou proti sloučení s
Jednotným zemědělským družstvem Dolních Bludovic ( jak nyní, tak i v
budoucnu ). Je neekonomické, aby v nové obci existovala vedle sebe dvě JZD s
výměrou do 150ha. Toto je další důvod, který nás vede k zaujetí
zamítavého stanoviska. Závěr 1. Žádáme, aby
rady našich nadřízených okresních národních výborů projednaly
předložený návrh a požadavek a aby doporučily sloučení obcí Dolní Suchá,
Dolní Bludovice, Životice, Šumbark a Havířov do nové obce Havířov. 2. Zároveň
žádáme, aby tento náš požadavek byl předložen s jejich vyjádřením
Krajskému národnímu výboru v Ostravě. Bude – li sloučení schváleno, aby
bylo provedeno ještě před volbami do místních národních výborů. 3. Navrhujeme,
aby v nově vytvořené obci bylo schváleno ustavení Městského národního výboru
s pravomocí Místních národních výborů – v bývalých obcích ponechány
úřadovny Městského národního výboru v Havířově s omezenou
pracovní dobou. 4. Žádáme, aby
daně a poplatky ( do doby, než budou připojené obce vybaveny městskou
vybaveností ) nebyly zvyšovány. 5. Doporučujeme,
aby byla provedena koordinace plánu na 3. pětiletku v v jednotlivých
obcích. Navrhujeme, aby v této komisi byli zástupci jednotlivých obcí
a Okresního národního výboru v Karviné. 6. I po sloučení
se bude hospodařit až do konce roku 1960 podle rozpočtů, schválených na
tento rok. 7. Místní národní
výbor v Dolní Datyni trvá na připojení k Havířovu s tím, že svolá další
veřejnou schůzi, na které se projednají požadavky Havířova – především
týkající se JZD. V případě, že nedojde k dohodě v tomto směru, vezme svůj
požadavek zpět. Jsme přesvědčeni, že
příslušné orgány státní moci vyhoví našemu požadavku, o kterém se
domníváme, že je v souladu s usnesením ústředního výboru KSČ a se zájmy našich
občanů. Společné schůze
se zúčastnilo 40 členů rad místních národních výborů, zástupci
Okresního národního výboru Ostrava – venkov, Český Těšín a Karviná. Podepsán :
předseda MNV s Podoba tajemník s. Palacková Datum sloučení K definitivnímu
politickému sloučení dochází dne 12. června 1960 – volbami, k hospodářskému
1. července 1960 Poznámka Jednání o
připojení části obce Šenova ( jak uvádím na začátku této kapitoly ) nebylo
uskutečněno pro zásadní nesouhlas MNV v Šenově. Veřejná schůze v Dolní Datyni
nezměnila pův. stanovisko, proto k připojení nedošlo. Zasedání NV 11. května
projednán návrh nové ústavy. Volby Volby do
Městského národního výboru v Havířově. 12. června 1960
se konaly volby do MěstNV. Havířovu přiznán městský charakter a byl
mezi 6 obcemi okresu Karviná, které byly schváleny jako Městské národní
výbory s pravomocí Místních národních výborů. Ve volbách (
konány na sloučeném území ) bylo zvoleno 90 poslanců : ve vlastním
Havířově________ 52 poslanců v městské čtvrti
Suchá_______ 20 poslanců Bludovice____ 9 poslanců Šumbark_____ 5 poslanců Životice______ 4 poslanci Voleb se
zúčastnilo 99,3% zapsaných voličů – pro kandidáty Národní fronty odevzdalo hlasy
99,85% voličů. Národnostní
složení MěstNV Z 90 poslanců je 78
národnosti české 10 národnosti polské 2 národnosti slovenské Sociální složení Celkem 49
poslanců z výroby 4 zemědělci 15 pracující inteligence 22 ostatních povolání Z 90 poslanců je
65 mužů, 25 žen. Průměrný věk 45
let. První zasedání
MěstNV První zasedání
MěstNV se konalo dne 19. června 1960. Zvolena rada, komise, schválena
organisace aparátu a vedoucí odborů, ředitel Komunálních služeb města Havířova,
projednány otázky perspektivy práce MěstNV po stránce politické a
hospodářské. Složení rady Složení rady předseda
MěstNV…………. František Podoba, nar. 11.2.1922 náměstek
předsedy………... Miloš Fojtík, nar. 26.10.1920 tajemník…………………...
Dagmar Palacková, nar. 9.10.1923 členové……………………
Jaroslav Helbich, nar. 2.11.1929 Miroslav Bernatík, nar. 4.10.1920 Vladislav Malíř, nar. 6.9.1919 Václav Dvořák, nar. 12.9.1903 Rajmund Volný, nar. 1.8.1907 Milan Minařík, nar. 22.5.1930 Michael Koutský, nar. 20.6.1935 Františka Svobodová, nar. 19.9.1919 Emanuel Pietrus, nar. 26.3.1912 Marie Zielinová, nar. 5.9.1931 Svatoslava Grycová, nar. 10.2.1908 Vladimír Vejchodský, nar. 14.5.1927 Předsedové komisí Předsedové komisí kulturní……………………..
Josef Skácel školské……………………..
Vlad. Malíř bytové……………………...
Rajmund Volný zdravotní……………………
Svatoslava Grycová zemědělské…………………
Václav Dvořák místního
hospodářství……... Miroslav Bernatík ochrany veřejného
pořádku.. Arnošt Kamionka dopravní……………………
Milan Voda obchodní…………………. Emanuel Pietrus mandátové………………..
Dagmar Palacková výstavby………………….
Milan Minařík finanční…………………..
Jaroslav Helách městské
plánovací……….. Miloš Fojtík sociálního
zabezpečení….. Michael Koutský pracovních
sil……………. Františka Svobodová kontrolní…………………
Vladimír Vejchodský stížností………………….
Marie Zielinová Uvolnění
předsedové a funkcionáři Uvolnění
předsedové a funkcionáři předseda
městského národního výboru náměstek předsedy
a předseda městské plánovací komise tajemník
městského národního výboru předseda komise
finanční místního hospodářství školské zemědělské Majetek městského
národního výboru se zvýšil z 54 354 000Kčs na 107 341 000Kčs. Aparát MěstNV Aparát se skládá
z 9 odborů – celkem 51 pracovníků : výstavba a vodní
hospodářství___________ 7 pracovníků místní
hospodářství a obchod____________ 6 pracovníků finanční_____________________________
7 pracovníků školství a
kultura______________________ 2 pracovníci zdravotní,
sociální zabezpečení, prac.sil ___ 3 pracovníci vnitřní
věci___________________________ 16 pracovníků zemědělství__________________________
2 pracovníci organizační a
kontrolní_________________ 5 pracovníků plánovací____________________________ 3
pracovníci Ředitelem
Komunálních služeb města Havířova schválen s. Miroslav Vranka. Schválen plán a
rozpočet na rok 1960. Rozdělení města
do městských čtvrtí 17. srpna se rada
usnesla rozdělit město do městských čtvrtí a stanovila pro ně úřední názvy. Město rozděleno
do XII čtvrtí : Havířov I -
ohraničen ulicemi Gottwaldovou a Havířov II -
ohraničen ulicemi Gottwaldovou a Havířov III -
původní výstavba města v prostoru za nádražím
Havířov IV - ohraničen ulicí Beethovenovou, Leninovou, a Leningradskou Havířov V - ohraničen ulicemi Dělnickou a
Zápotockého Havířov VI - tvoří 7.A, 7.B stavební etapu Havířov VII - tvoří 8.A, 8.B etapu Havířov VIII - bývalá obec Šumbark s názvem
Havířov – Šumbark Havířov IX - Havířov – Suchá II Havířov X - Havířov – Suchá I Havířov XI - Havířov – Životice Havířov XII -
Havířov – Bludovice Občanské výbory, výbory žen Na základě
vládního usnesení připravena volba do občanských výborů a výbor žen. Název
uličních výborů se změnil na občanské výbory – byla rozšířena jejich pravomoc a
povinnosti. Stanoveno, aby volby do občanských výborů i výborů žen se konaly v době od 15. září do
6. října 1960. Zvoleno 128
občanských výborů, 10 výborů žen ( se 104 členkami ). Z předsedkyň
vytvořena městská komise žen – předsedkyní schválena radou s. Růžena
Bendová. Zasedání MěstNV dne 19.října projednalo na
základě vládního nařízení 71/60 rozšíření
pravomoci komisí národního výboru a usneslo se na jejím rozšíření. 1. městská konference pomocné stráže veřejné
bezpečnosti 13. listopadu se konala 1. městská
konference pomocné stráže veřejné bezpečnosti. Byli
vyhodnoceni a odměněni nejlepší příslušníci pomocné stráže a vzorné
jednotky. 15. a 16. listopadu – první pracovní dny
občanských výborů, na kterých budou členové
pravidelně seznamováni s úkoly ( mezi zasedáními MěstNV ), a to na šesti místech. V roce 1960 byly
komise MěstNV rozšířeny o 1/3 členů z řad občanů, kteří mají v komisi právo
hlasovací. Na konci roku
1960 pracoval MěstNV s 1750členným aktivem. 5. výročí
založení města Slavnostní zasedání městského národního
výboru k 5. výročí založení Havířova – 4.
prosince. K tomuto výročí došly pozdravy ze 14 zemí
světa prostřednictvím esperantistů a od zahraničních
delegací, které navštívily Havířov. Přišlo také mnoho blahopřejných
dopisů z celé republiky. Občané uzavřeli závazky na 90 000 brigádnických
hodin, zemědělci se zavázali odevzdat
600 l mléka a 6 500 kusů vajec navíc. Poprvé předány
ceny města Havířova : Kolektivu
ateliéru 4. Státního projektového ústavu v Ostravě za projekční práci kombajnovému
kolektivu K. Kantora, nositeli Řádu práce Dolu Dukla – za úspěšné zavádění
kombajnové těžby a překonání světového rekordu v těžbě uhlí kombajnem
Donbas. zednickému
kolektivu s Vilimovského – nejlepšímu kolektivu na stavbě města inž. Jar.
Kulišťákovi – za budovatelskou práci při výstavbě Karlu Slezákovi – za populárně vědeckou a
publikační činnost o životě na území nynějšího
Havířova Rudolfu Prokopovi
– za výtvarné práce malířské, které komentují rychlý stavební rozvoj
města a za veřejně prospěšnou práci Janu Ondráčkovi – za dokumentární fotografii
ze života města, za řízení časopisu Hlasy
Havířova národopisnému souboru Ogaři – za sedmiletou
činnost a úspěšnou reprezentaci
města na soutěžích lidové umělecké tvořivosti Klubu přátel
umění v Havířově – za tříletou veřejnou činnost, za organisování Kulturních dnů
Havířova Rudolfu Vybíralovi – za veřejnou a
politickou činnost Františku Podobovi – za dlouholetou veřejnou
a politickou práci Miloši Fojtíkovi
– za dlouholetou budovatelskou a politickou práci Dále udělena
čestná uznání : za veřejnou a
budovatelskou činnost se zápisem do pamětní knihy 34 občanům a
kolektivům za veřejnou,
kulturní osvětovou a tělovýchovnou činnost se zápisem do pamětní knihy 9
občanům a kolektivům za veřejnou a
budovatelskou činnost bez zápisu 42 občanům a kolektivům za veřejnou,
kulturní, osvětovou a tělovýchovnou činnost bez zápisu 21 občanům a
kolektivům. Soutěž mezi NV Soutěž mezi
národními výbory V prvé polovině
roku 1960 soutěžil MNV v Havířově s MNV v Novém a ve Starém Bohumíně.
Hodnocení bylo provedeno za 1. čtvrtletí. Po územní
reorganisaci uzavřel MěstNV na návrh ONV dohodu o vzájemné soutěži s MěstNV
v Karviné. Výsledek za 3. čtvrtletí byl nerozhodný – za 4. čtvrtletí
obsadil prvé místo Havířov. Soutěžilo se na všech úsecích činnosti národního výboru. V rámci soutěže
všech národních výborů v okresu Karviná obdržel MěstNV v Havířově čestné
uznání za dobrou organisátorskou práci ve žňových pracích a za výkup obilí. Bytový fond Bytový fond V roce 1960 dáno
do užívání 1 839 bytů. Z tohoto počtu vydáno 1 839 výměrů zaměstnancům
závodů : Staveb__________
167 Šachet__________1
485 NHKG__________ 95 pro různé________
92 Odbor místního
hospodářství, dopravy a obchodu obdržel 108 bytů, tj. 5,56% z celkové kvóty,
místo 10%. Přesto, že jsou zkoumány majetkové poměry žadatelů o byt,
nemohli býti uspokojeni všichni, kteří zajišťují městu služby ( a nesplňují
podmínky pro družstevní výstavbu ). Poněvadž nároky na služby města neustále
stoupají ( jen pro školství bude potřeba nejméně 30, pro dopravu alespoň 20 bytů
), je velmi nutné, aby v roce 1961 obdržel opět 10% bytových jednotek z
celkové bytové výstavby. V roce 1960
podány celkem 103 žádosti o byty. Počet bytů ke
konci roku : Havířov 11 316 + připojené obce 3 736 = 15 052. Rozloha města Rozloha města po
sloučení Havířov I až VII, tj. původní Havířov……. 624,09ha Havířov VIII, tj.
bývalý Šumbark………… 251,15ha Havířov X, tj.
bývalá Dolní Suchá I……… 581,15ha Havířov IX, tj.
bývalá Dolní Suchá II……. 432,87ha Havířov XI, tj.
bývalé Životice…………… 290,04ha Havířov XII, tj.
bývalé Dolní Bludovice….. 794,26ha Celkem 2 973,56ha Přesná rozloha
původního Havířova 624ha 22a 37m2 Přesná rozloha
Havířova po připojení obcí 2 973ha 73a 92m2 Počet obyvatel Počet obyvatel –
stav k 31. prosinci 1960 ( i s připojenými obcemi ) Muži Ženy Dospělí celkem Chlapci Dívky
Děti celkem Obyvatelstvo celkem 15 488 15 668 31
156 +8 171 +7 746 +15 917 17 830 48 986 + jen Havířov,
bez připojených obcí Uvedená čísla
zachycují počet osob trvale hlášených, takže k celkovému počtu obyvatel, tj. 48
986 nutno připočítat asi 5 000 hlášených přechodně. V roce 1960
uzavřeno 291 sňatků. Narodilo se 611
chlapců, 510 dívek = 1 121 dětí. Uvítáno do života
363 dětí. Zemřelo 66 mužů,
44 žen, 10 chlapců, 5 dívek = 125 osob ( bez Suché ). Průměrný věk
obyvatel Havířova – město je 23,5 roku. Počet obyvatel
přičleněných obcí – stav ke dni sloučení, tj. k 1. červenci 1960 Dolní Suchá……… 7
681 obyvatel Dolní Bludovice….
2 111 ʺ Šumbark…………. 873 ʺ Životice…………..
625 ʺ 11 290 obyvatel Připojením
uvedených obcí se tedy zvýšil počet obyvatel původního Havířova o 11 290
obyvatel. Mezi obcemi,
připojených k Havířovu, jsou i Životice. O tom, co se událo 5. srpna 1944 – o smutné
zkušenosti doby okupace – hovoří malá publikace „Životice žalují“.
Konference o životě v nových městech a sídlištích Ve dnech 6. – 8.
prosince 1960 se konala konference o bydlení a životě v nových městech a
sídlištích. Uskutečněna z
podnětu Městského národního výboru v Havířově spolu s Výzkumným
ústavem výstavby a architektury v Praze. Účelem bylo zamyslit se nad výstavbou
socialistického města nejen s hlediska technického a provozního, ale i
společenského. Konference ( která byla součástí celostátní diskuse o bydlení ) se zúčastnilo
153 delegátů nových měst a sídlišť, zástupci ministerstva zdravotnictví a
školství, projektanti, pracovníci národních výborů a výzkumu ve výstavbě. Tito
hovořili o zkušenostech i potížích, které vyvstaly při budování nových měst a
také se navzájem radili, jak postupovat dále. Řešily se otázky zdravotnictví,
hygieny, rovnoměrnosti ve výstavbě bytové a účelové, problémy školství,
zaměstnanosti žen. Závěry a usnesení konference v příloze. Delegace 26. ledna -
bulharská delegace 7. března - delegace z Berlína, amerického
sektoru 17. března -
belgická delegace 22. dubna -
parlamentární delegace Mexica 28. dubna -
delegace lidických žen : „…Přišly jsme mezi Vás, abychom Vám všem a
hlavně Vaší mládeži, které máte u Vás nejvíce, vyprávěly
o lidické tragédii, která musí být výstrahou všem těm,
kteří by chtěli znovu obnovit nacistické koncentráky a nové
hrůzy, které jsme prožily před 18 léty u nás v Lidicích…“ Za lidické ženy Miloslava Žižková, Marie
Kohlíčková 21. června -
velvyslanec Sovětského svazu v Praze 13. července -
švédská odborářská delegace srpen - představitelé polského konzulátu srpen - „Z příležitosti 16. výročia
slovenského národného povstania.. plukovník Jaroslav Šala a bývalý velitel
partyz. brigády u Šuhajeva ( podpis nečitelný ) 16. srpna - ruská
parlamentní delegace „…Rozměry Vašich továren a jejich výrobní
kapacita nás ohromila…Vaši pohostinnost nelze ani
popsat…“ 13. října -
generál Sovětské armády a delegát Nejvyššího sovětu SSSR 21. října -
generál Československé armády Ludvík Svoboda listopad - francouzská delegace listopad - polská 21. listopadu -
německá delegace Vysvětlení
zkratek MDŽ - Mezinárodní
den žen MNV - místní
národní výbor ONV - okresní
národní výbor KNV - krajský národní výbor KSČ -
Komunistická strana Československa JZD - jednotné
zemědělské družstvo MěstNV - městský
národní výbor NHKG - Nová huť
Klementa Gottwalda SSSR - Svaz
sovětských socialistických republik V příloze Mapa Havířova po
územní reorganizaci – doklad č. 5 Přehled „Havířov
1960 – 1965“ – doklad č. 6 Zápisník člena
MěstNV Havířov – doklad č. 7 „Životě žalují“ –
doklad č. 8 Usnesení z konference
o životě v nových městech a sídlištích – doklad č. 9 Závěry a usnesení
z konference o životě v nových městech a sídlištích – doklad č. 9 Poznámka Kroniky obcí
Šumbarku, Dolní Suché, Dolních Bludovic, Životic jsou uloženy v městském muzeu POLITICKÝ ŽIVOT Souhrnná zpráva
za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961 VÝSTAVBA Plán Beskydský vodovod
s celkovou kapacitou 300 l/s dokončen k 1. lednu 1961. Do provozu uvedena
1. etapa s kapacitou 150 l/s. Dostatek vody bude teprve v roce 1964, kdy je
plánováno dokončení stavby přehrady na Morávce. Výstavbou
přehrady na Ostravici u Šancí v letech 1963 – 67 bude odstraněn nedostatek pitné
vody v Havířově. Státní výstavba V tomto roce má
být postaveno 1 850 bytových jednotek, distribuční a obchodní jednotky, dokončena
výstavba domu potravin „Labužník“, 17ti třídní školy bez dílny a
tělocvičny, zdravotních středisek v Havířově IV, ul. Pavlovou ( blok 63 ). Družstevní bytová
výstavba Stát subvencuje :
30% stavebního nákladu, úvěr státní banky ve výši 30% na dobu 30 let při 3%
úroku. Členský podíl družstevníka činí 40% : peněžní hotovost, odpracování,
poskytnutí materiálu
družstvu za úhradu, podniková bezúročná půjčka z podnikového fondu. Byty jsou
osvobozeny od daní, dědicové od dědického poplatku – nevztahují se na ně ustanovení o
poplatcích z nadměrných bytů. Stavební družstvo
MNV zakoupilo dne 30. března 1960 dům číslo 4 na ulici Pavlovově v
Havířově IV ( blok 63 ) s 29 byty, ve kterých umístilo 19 družstevníků.
Některé byty totiž přestavěny ( spojeny jedno a dvoupokojové byty ) podle požadavků
družstevníků. V červenci a v srpnu zakoupeny další dva domy v Havířově IV,
ul. Dobrovského ( blok 84 ) s 27 byty. Nájemné, do něhož
je zahrnuta splátka státní bance, topení, teplá a studená voda i ostatní
poplatky, je velmi výhodné : 0 + 1 pokoj 102,-
Kčs 1 + 2 pokoje
195,- Kčs 1 + 3 pokoje
270,- Kčs 1 + 4 pokoje
310,- Kčs Družstvo čítalo
ke konci roku 49 členů a 12 zájemců z Radvanic, kde pro rozšiřování
výstavby NHKG jsou vykupovány rodinné domky. Kromě tohoto typu
jsou založena i družstva jednotlivých podniků : Dolu Dukla, Výstavby
ostravsko – karvinských dolů, Dolu Zápotocký a Bytostavu. Individuální
výstavba Státní spořitelna
poskytuje půjčku ve výši 24 000 Kčs, závody do výše celoročního
příjmu. Je rozestavěno 53 rodinných domků. Jejich cena : škvárové – 90 000 Kčs,
panelové – 115 000 Kčs. Jsou stavěny na rozloze 800m2 , což postačuje na
postavení domku i zahrádku. Individuální výstavba je prováděna v Havířově III
Šenov – Zadky. Podniková bytová výstavba Je řízena podniky
za pomoci závodních výborů ROH. Stavěny několikapodlažní domy, ve kterých
jsou prováděny úpravy nebytových prostor za byty, nadstavby a přístavby.
Dovoz vlastními prostředky, odborníci z řad řemeslníků a techniků. Ostatní práce si
provádějí zájemci o byty. Státní banka
poskytuje podnikům dlouhodobý úvěr ve výši 20% rozpočtu na dobu 10 let při 3%
úroku. V tomto roce má být dokončeno 50 bytů Dolu Dukla, 26 bytů Dolu Suchá –
Stonava, 27 Státní banky v Ostravě. Kromě toho převzal Důl Dukla ze státní
výstavby 117 bytů, Důl Gottwald 38. Hodnocení Ve státní
výstavbě postaveno 1 962 bytových jednotek, takže dohromady s drobnou
soukromou výstavbou postaveno na území Havířova 1 993 bytů. Nesplněn úkol na
ulici Pavlovově v Havířově IV ( na bloku 63 ), kde nebylo dokončeno
zdravotní středisko a patřičné distribuční jednotky. Výstavba škol
splněna na 98%. Nesplnění zaviněno nezajištěním jejich vybavenosti v
plné míře. Školy na ulici Makarenkově a Sv. Čecha v Havířově V jsou v provozu
již druhý rok a nejsou dosud patřičně vybaveny. Na 17ti třídní
školu v Havířově IV, ul. Palackého byl Bytostavem uzavřen závazek jako na
rychlotavbu. Nebyl splněn pro nezajištění zámečnických výrobků. Nebyla
dokončena škola na ulici V. Nezvala v Havířově IV. Mateřská škola na Radniční
ulici ( u bloku 72 ) předána s nedostatky. Rozestavěno mateřská škola na
ulici Resolově ( u bl. 58 ), na ulici K. Čapka ( u bl. 110 ), na ulici Dimitrovově
( u bl. 76 ). Před dokončením je družina mládeže v VI. B etapě. Kulturní dům v
Havířově II bude včetně terénních a sadových úprav odevzdán teprve ke konci
roku 1961. Plán výstavby
koupaliště v Havířově I splněn pouze na 62% - nebylo zajištěno přepracování
elektroinstalace podle nových norem. Není dokončen bazén, šatny, oplocení, hrubé
terénní úpravy a jiné. Zdravotní
středisko v Havířově I, ul. Švermova předáno v červnu 1960, potřebuje však vnitřní
úpravy, které mají být provedeny do konce června července 1961. Hodnotíme – li
práci Bytostavu je třeba podotknout, že projevil velkou iniciativu při výstavbě
bytů, ne však na poli výstavby vybavenosti, čímž jsou citelně prohlubovány
disproporce mezi počtem předaných bytů a vybavenosti. Práce na přeložce
trati Havířov – Český Těšín pokračují úspěšně. Pouze tam, kde nastaly
projektové změny ( výpravní budova ) došlo ke zdržení. Havířov – Suchá Výstavba v
Havířově – Suché Po územní
reorganizaci se rozšiřuje výstavba i na katastr obce Dolní Suchá, kde budován
zelinářský objekt. V roce 1960 dána do provozu 1. etapa skleníku o výměře 1,8ha. Plán výstavby
Národního domu splněn jen na 15,7% - v rámci velké rozestavěnosti
zastaven. Akce „Z“ Plnění plánu v
akci „Z“ ( zvelebení města ) Z potřebného
počtu 70 000 brigádnických hodin odpracováno pouze 22 329 . vázla dodávka
materiálu ČSAD, nebyl zajišťován dostatek nářadí, práce nebyla organizována. Jednotlivé akce : 1. Mateřská škola
v Havířově – Bludovicích. Materiál zajištěn, plán však nebyl splněn
pro nedostatek brigádníků. 2. Polytechnické
dílny ZDŠ v Havířově III, Jarošova ulice. Nebyla plynule zajišťována dodávka malty i
plán brigádnických hodin. Proto provedeno učni jen 80% zdiva po úroveň 3. Šatny
tělovýchovné jednoty Tatran Havířov. Se stavbou započato o tři měsíce později,
proto plán nesplněn ( TJ Tatran nejevila zájem ). 4. Kluziště v
Havířově II. Plán splněn, kluziště v provozu 5. Polytechnické
dílny v Havířově – Suché. Plán splněn – vzorná stavba. 6. Kluziště
Baníku v Havířově – Suché Ukončeno – drobné práce budou provedeny bez
finančních nákladů 7. Obřadní síň
Havířova – Šumbarku. Nesplněno – provedeno jen prozatímní zakrytí
střechy – nedostatek bezplatných brigádníků. 8. Letní kino. Stavba dokončena. Družstevní
výstavba Plán počtu
družstevníků splněn k 31. 12. 1960 na 100%. Zrušeno družstvo národního podniku
Bytostav. Důl Dukla provádí výstavbu 22 byt, Výstavba ostravsko –
karvinských dolů vlastní bytové jednotky na ulici Dobrovského v Havířově IV (
blok 84 ). Komunikace Provedeny opravy
3 ulic v Havířově ( v délce 4km ), v Havířově – Šumbarku, v Havířově –
Bludovicích, v Havířově – Životicích. V sídlišti Havířov – Suchá vybudován
dlážděný chodník. Komunikace však velmi trpí používáním – staveništní
dopravou silně znečišťovány a zejména v 5., 6. etapě příčinou stálé nespokojenosti
občanů. Sadové úpravy Vysázen lesopark
z rychle rostoucích dřevin na ploše 4ha – okolí města. Ve městě přímo vysázeno 5
000 stromů a keřů, 5 000 květinových sazenic. Na pás Gottwaldovy třídy
dosázeno 800 kusů růží. Ukončené akce
obč. vybavenosti Ukončené akce
občanské vybavenosti v roce 1960 : distribuční
jednotky na ulici Zápotockého v Havířově V ( blok 56 A ) předány postupně v
červnu, v říjnu, v prosinci; zdravotní
středisko na ulici Švermově v Havířově I ( blok 4b ) – červen 17ti třídní škola
5. etapy ( mimo tělocvičnu ) na ulici Makarenkově v Havířově V společenská
místnost ( využita pro družinu mládeže ) na ulici Pavlovově v Havířově IV (
blok 63 ) mateřská škola na
Radniční ulici v Havířově IV ( u bloku 72 ). V měsíci březnu
uvedena do provozu kanalizační čistírna města, která byla vybudována
národním podnikem Ingstav Brno celkovým nákladem asi 30 000 000 Kčs. Zahájené akce
obč. vybavenosti Zahájené akce
občanské vybavenosti v roce 1960 : březen – 17ti
třídní škola na ul. V. Nezvala v Havířově IV červenec – mateřská
škola na ul. Resslově v Havířově IV říjen - mateřská
škola na ul. K. Čapka v Havířově IV obchody na ul. Lidových milic v Havířově IV listopad -
mateřská škola na ul. Dimitrovově v Havířově IV jesle na ul. Nedbalově v Havířově IV Vysvětlení
zkratek ROH – Revoluční
odborové hnutí ČSAD –
Československá automobilová doprava PRŮMYSL 1.červenec 1960
je dnem územní reorganizace – připojení čtyř obcí k Havířovu. Jednou z nich je
Dolní Suchá, na jejímž katastru se nacházejí tři průmyslové objekty : Důl Dukla,
elektrárna ( současně teplárna pro Havířov ) a plynárna. Souhrnná zpráva,
která zachycuje druhou polovinu roku 1960 současně s rokem 1961, je proto
uvedena v zápisu roku 1961. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Po sloučení
okrajových obcí s Havířovem vystoupila do popředí zemědělská otázka. V
Havířově – Bludovicích jsou dva zemědělské závody socialistického sektoru ( JZD a
ČSSS ),, v Havířově – Životicích Československý státní statek, v Havířově –
Suché Rekultivační závod ostravsko – karvinského revíru. Kromě toho je v
uvedených místech celá řada drobných držitelů zemědělské půdy. Zatím, co v
prvních letech měl Havířov jen 114ha zemědělské půdy mezi staveništi nebo
komunikacemi, po reorganizaci má 2 672ha půdy, z toho 1534ha půdy zemědělské. Socializace
zemědělské výroby Na podzim roku
1960 došlo ke sloučení JZD s ČSSS v Havířově- Bludovicích. Plocha půdy
obhospodařované ČSSS se dále zvětšila asi o 70ha, které ČSSS pronajal
bezplatně na dobu 6 let od drobných držitelů. Socializace
pokračovala i v Havířově – Životicích, kde k ČSSS přistoupilo asi 60 soukromě
hospodařících zemědělců s výměrou téměř 80ha. V Havířově –
Suché a v Havířově – Šumbarku převzal od drobných držitelů půdu Rekultivační
závod v Havířově – Suché. Tím rozšířil svou výměru o 107ha zemědělské půdy. Hospodaření JZD Hospodaření JZD v
Havířově – Bludovicích Podmínky nebyly
nejlepší. Kvalitní půdy ubývalo další zástavbou. Poměr družstevníků ke
společnému hospodaření byl vcelku dobrý. Z počtu 78 družstevníků
tvořili většinu kovorolníci – vlastních zemědělců bylo jen pět. V době špičkových
prací vypomáhali družstevníkům velmi účinně žáci obou bludovických
škol. Výsledky rostlinné výroby lze označit za dobré. V živočišné výrobě
vznikaly potíže ustájením
skotu v několika stájích, protože nebylo možno uskutečnit společné ustájení
. Dobrých výsledků dosáhlo družstvo v chovu slepic ve dvou drůbežárnách. 1.října 1960
odevzdalo družstvo veškerou půdu, živý i mrtvý inventář Československému
státnímu statku v Havířově – Bludovicích. Celková výměra půdy činila 124ha
50 arů včetně záhumenků. Na záhumenky připadalo 19,10ha. Hospodaření ČSSS Hospodaření ČSSS ČSSS v Havířově -
Bludovicích hospodařil na výměře 140ha zemědělské půdy, z toho 120ha půdy
orné. Protože jde většinou o pozemky scelené, byly pro zemědělskou
výrobu vhodné podmínky. Hospodářský plán v roce 1960 splněn. Mechanizace u
ČSSS zpočátku malá. Teprve po sloučení s JZD rozšířil se strojový park na
6 traktorů kolových, 1 pásový a další závěsné stroje a nářadí. ČSSS – farma
Havířov – Životice obhospodařuje celkem 106,87ha zemědělské půdy, z toho
87,36ha půdy orné. Pro zemědělskou výrobu nejsou nejvhodnější podmínky, protože
velká zastavěnost katastru brání vytvoření větších scelených ploch.
Mechanizační prostředky jsou k dispozici v dostatečném množství. V roce 1960 park
rozšířen o 1 pásový traktor DT – 54. Školení Odborné
zemědělské školení probíhalo v Havířově – Bludovicích i Životicích. Školení se
zúčastnili vedoucí pracovníci ČSSS, zaměstnanci ČSSS z Havířova – Bludovic,
zaměstnanci zemědělského odboru, aktivisté a členové zemědělské komise při
městském národním výboru. Havířově –
Životicích bylo uspořádáno pro zaměstnance statku 32 přednášek s různým
zaměřením, především s problematikou zemědělskou. Odborné školení probíhalo i pro
zaměstnance Rekultivačního střediska v Havířově – Suché. Socialistická
soutěž Vyhodnocena s.
Eva Vítková, pracovnice ČSSS z Havířova – Životic. Byla jí udělena peněžitá
odměna za dosažení vysoké snůšky vajec u nosnic – v průměru 172 od 1 nosnice. Rekultivační
závod Rekultivační
středisko se sídlem v Havířově – Suché spadá do působnosti národního podniku
Báňské stavby v Ostravě. Kromě hlavního úkolu – zahlazovat nepříznivé vlivy
průmyslové činnosti v ostravsko –
karvinském revíru a využít poškozený půdní fond zemědělskou výrobou – zabývá
se přímo zemědělskou výrobou. Jednotlivě
hospodařící rolníci – JHR Přehled o
plochách kultur u jednotlivě hospodařících rolníků k 31. prosinci 1960. Počet
zemědělských závodů JHR : 1524 Celková výměra
zemědělských závodů : 901ha 13a 12m2 Rozdělení : orná půda……………………
562ha 72a 14m2 zahrady……………………...
103ha 63a 61m2 intenzívní ovocné
sady……... 26a 41m2 louky………………………...
34ha 67a 43m2 pastviny……………………..
83ha 97a 44m2 zemědělské půdy
úhrnem____ 785ha 27a 03m2 lesní
půda…………………… 30ha 08a 79m2 rybníky………………………
35a 86m2 ostatní vodní
plochy………… 5ha 73a 64m2 zastavěné plochy
a nádvoří…. 48ha - 62m2 ostatní
plochy……………….. 23ha 34a 30m2 Zemědělské závody
JHR roztříděné podle výměry zemědělské půdy : Velikost.skupina
Počet závodů Celková výměra Orná půda Zem. půda 10 – 15ha 1 18ha
93a 70m2 11ha 41a 01m2 13ha 39a 29m2 5 -10ha 2 13ha
29a 20m2 9ha 33a 65m2 11ha 31a 98m2 2 – 5ha 29 97ha
13a 76m2 64ha 23a 40m2 83ha 24a 14m2 0,50 – 2ha 364
408ha 43a 29m 2 261ha 70a 94m2 365ha 39a 3m2 do 0,50ha 1 128
363ha 33a 17m2 216ha 01a14m2 311ha 92a59m2 Celkem………. 1
524…… 901ha 13a 12m2…562ha 72a 14m2 785ha 27a 3m2 Rostlinná výroba Rostlinná výroba Největší
pozornost se věnuje pěstování obilnin, a to jak u všech zemědělských závodů
socialistického sektoru, tak i u drobných držitelů půdy. Z obilnin připadá největší procento
na pšenici, méně na žito a další krmné obilniny. Větší plochy půdy zaujímají
dále brambory, pícniny a směsky k zajištění krmivové základny. Z technických
plodin pěstují se hlavně řepka a len. Rok 1960 nebyl pro rostlinnou výrobu
příznivý. Jarní a letní období bylo dosti chladné s vysokým
množstvím dešťových srážek. Nepříznivé počasí se projevilo na růstu
některých zemědělských plodin, zvláště brambor. Úroda brambor byla minimální. Přehled o
hektarových výnosech je patrný z přehledu farmy ČSSS Havířov – Životice. Hektarové výnosy
v roce 1960 Druh : Plánovaný
výnos Skutečný výnos v q pšenice ozimá…………
20,6…………… 17,50 žito ozimé…………….
19…………….. 17,41 ječmen ozimý,
jarní….. 19…………….. 31,95 oves………… 18 13 směsky ozimé 13
12,50 len 3 2,20 brambory 140
10,40 řepa krmná 400
zaorána Živočišná výroba Živočišná výroba Hlavními
středisky jsou ČSSS – farmy v Havířově – Bludovicích a Životicích. U farmy ČSSS v
Havířově – Bludovicích jsou potíže s ustájením dobytka ( skot ustájen jak ve
stájích ČSSS, tak i ve stájích soukromých zemědělců ). U hovězího dobytka, který je
ustájen na ČSSS je nemoc „Bang“ – nakažlivé zmetání skotu – od roku 1956. Poněkud lepší
podmínky pro chov hovězího dobytka jsou u farmy ČSSS v Havířově –
Životicích. Skot ustájen ve stájích státního statku a ve stáji bývalého soukromého
zemědělce s. J. Valoška. Přehled o stavu
hospodářského zvířectva u ČSSS na konci roku 1960 : Havířov – Bludovice Havířov – Životice koně 20 kusů 11
kusů krávy 48 kusů 25
kusů jalovice 5 kusů
74 kusů na žír 76 kusů 5
kusů telat 25 kusů 7
kusů Celkem skotu 154
kusy 111 kusů slepic 473 kusy 1 171 kus Hospodářské
zvířectvo chovají také drobní držitelé půdy a menší rolníci. V druhé polovině roku
1960 je u jednotlivě hospodařících rolníků tento stav : skot 637 kusů krávy 473 kusy prasata 1 199
kusů prasnice 41 kus ovce 67 kusů Plnění plánu JHR Plnění plánu
jednotlivě hospodařících rolníků maso dle plánu na
109%. mléko 102% vejce 102% brambory 114% zrniny 105% JZD Plnění plánu
Jednotného zemědělského družstva v Havířově – Bludovicích JZD v Havířově –
Bludovicích nesplnilo státní plán v některých ukazatelích. Při přibírání nových
členů nezajistili totiž stájové prostory skotu i drůbeže a nemohli již adaptovat
budovy, protože k 1. lednu 1961 bylo JZD začleněno do Československých
státních statků. Sloučením obcí je
Havířov největší zemědělskou obcí v okrese Karviná. Zelinářství Zelinářství V roce 1960
pokračovala výstavba skleníkového zařízení v rychlírně zeleniny Havířova – Suché
u plynárny. Sklidilo se na 300q skleníkové zeleniny. Přičleněním
okrajových obcí přibyly další zelinářské závody, které zásobují Havířov. Jsou to
: Zahradnictví,
komunální služby města Havířova v Havířově – Bludovicích. Jde o dva podniky –
jeden pěstuje zeleninu, druhý okrasné květiny. Součástí ČSSS v
Havířově – Bludovicích je i zelinářský závod. Ovocnářství Ovocnářství Běžné druhy
ovocných stromů pěstují občané v zahradách svých domků a usedlostí.
Pěstování ovocných stromů však ( až na řídké výjimky ) nevěnují náležitou péči.
Sad Na katastru
Havířova se pěstují ve větším rozsahu ovocné stromy v Havířově – Životicích. O
zřízení těchto sadů na pozemcích ČSSS se zasloužil s. Václav Dvořák. Jejich
výměra : 49,5ha. Druhy pěstovaných
ovocných stromů : jabloně, švestky,
slívy, třešně, višně. Odrůdy ovocných
stromů : jablka :
Průsvitné letní, James Grieve, Nonnetit, Sudetská reneta, Boskoopské červené, Strýmka,
Landsberská reneta, Mulhauptova reneta, Corova reneta, Ontario,
Golden Delicious aj. slivoně : Švestka
domácí, Wangenheimova aj. V roce 1960 bylo
sklizeno celkem 120q ovoce. Včelařství Včelařství Chovatelé včel
jsou organisováni v Čs. svazu včelařů. Na území Havířova působí jediná základní
organisace tohoto svazu, a to v Havířově – Bludovicích. Soustřeďuje 57
členů z městské části Havířova, Havířova – Bludovic, Šumbarku, Životic i Dolních
Datyň. Včelaři z Havířova – Suché jsou přičleněni k včelařské organisaci v
Horní Suché. Včelaři,
organisovaní v Havířově – Bludovicích chovali v roce 1960 celkem 235 včelstev, jejichž
výnos činil asi 880kg medu. Značnou pozornost
věnuje chování včel i ČSSS v Havířově – Životicích, kde je na státní včelnici
55 včelstev. Kromě výnosu 180kg medu přispívá chov včel ke zvýšení produkce
ovoce a jetelovin. Mimoto chová 10
neorganisovaných včelařů 19 včelstev s výnosem 76kg medu. Myslivost Myslivost V okrajových
částech Havířova je málo lesních ploch, kde by byly vhodné podmínky pro
zvěř. V blízkosti lidských sídel nemá zvěř ani dostatečný klid. Starají se o ni,
především v zimních měsících, členové Myslivecké společnosti v Havířově –
Bludovicích, Životicích, Suché a Šumbarku. Za zásluhy o
myslivost byl člen spol. „Lesní roh“ Bludovice – Životice s. Vladislav
Fukala vyznamenán odznakem „Zasloužilý pracovník III. stupně“. Rybníkářství Výstavbou
Havířova, budováním komunikací nastal další úbytek rybníků. Na přítoku Sušanky (
od plynárny ) byly tři rybníky menší rozlohy, které byly zčásti poškozeny
výstavbou železniční trati Havířov – Český Těšín a severní obvodové silnice Havířov –
sever. Dva rybníky na katastru Havířova – o výměře 7ha – byly z jedné
čtvrtiny zrušeny při výstavbě
komunikace. Zbytek slouží jako prozatímní sedimentační nádrž pro fekálie z
Havířova. Vysvětlení
zkratek ČSSS –
Československý státní statek JHR – jednotlivě
hospodařící rolníci Závěrem třeba
dodat, že občané celého Havířova odpracovali ve špičkových pracích 35 000
brigádnických hodin u socialistického sektoru v našem městě a 21 000 hodin u
jednotných zemědělských družstev mimo území Havířova. Povodeň Povodeň v roce
1960 nezpůsobila mnoho škod – nával vody zachytila už Žermanická
přehrada, takže Lučina byla rozvodněna jen na spodním toku našeho katastru a
zničeno seno asi na 10ha luk. SLUŽBY
OBYVATELSTVU K podstatné změně
v činnosti podniku dochází 1. července 1960. Delimitací vyčleněny některé
obory ( kominictví ), změněna působnost jen na město Havířov ( včetně
přičleněných obcí – dříve oblastní podnik ) a k převedení provozoven na území města (
předtím spravovaných jinými podniky, např. Komunální služby Český Těšín,
Komunální služby Orlová ). Z původního počtu vyčleněno celkem 14 provozoven a
začleněno 7. Dochází ke změně
sídla – ředitelství je umístěno v Havířově IV, Široká ulice č. 3. Ředitelem podniku
s. Miroslav Vranka ( od 1. července 1960 ) provozní náměstek
s. Stanislav Raus ekonomický
náměstek s. Leo Klein V roce 1960 nebyl
plněn plán ve všech hospodářských ukazatelích – podnik dokonce vykazoval
finanční ztrátu ( např. k 30.9.1960 ). Činnost a
problémy základních služeb Projevuje se
nedostatek pracovníků v oborech malířství, radio – televize, čalounictví, vodo
– plynoinstalace, elektro. Služby v osobní
dopravě ( autotaxi ) i v dopravě nákladní nejsou s to plně uspokojit – nedostatečný
vozový park, autogaráže zcela vytíženy, takže dalším požadavkům na
garážování osobních vozidel nemůže být plně vyhověno. Občany často
vyhledávané sklenářství má stále nedostatečný příděl skla. Pohřební služba
zlepšena dodáním furgonu – tím umožněno zajišťovat převozy i z okolních
obcí. Celkově vzestupnou tendenci vykazuje úklidová služba – jediná služba
tohoto druhu v okrese. Neutěšený stav
trvá v oboru radio – televize. Plán stanoví 1 technika na 400 televizorů – v
Havířově 1 technik na 1 800 televizorů. Výsledek : doba oprav 6 – 8 týdnů ( téměř
každá třetí rodina vlastní televizor ). I v provozech elektro jsou dlouhé dodací
lhůty navíjení el – motorů. Opět stížnosti, protože téměř každá druhá domácnost
vlastní elektrickou pračku. V malířství došlo
ke zlepšení zpracováváním návrhů na malování bytů a částečným
doplněním počtu pracovníků. Zajišťování
služeb v praní prádla pro obyvatelstvo je nedostatečné pro velkou poruchovost
strojů a špatnou organisaci práce – bylo nutno zajišťovat dodavatelské služby
jinými podniky v okrese. V krejčovských
službách – pouze šití pánských a dámských oděvů. Koncem roku rozšířeny o
vypínání záclon, pokrývek, pletení na zakázku. Ke konci roku
měly Komunální služby města Havířova 33 provozovny : nákladní
autodoprava osobní autotaxi autogaráže včetně
autoservisu prádelny ( 2 –
Havířov II, Havířov III ) holičství a
kadeřnictví ( 6 – včetně učňovského střediska ) kadeřnictví a
kosmetika dětské holičství fotoateliér pohřební služba (
Havířov – Bludovice ) úklidová služba,
písárna pánské
krejčovství ( 2 – Havířov, Havířov – Suchá ) krejčovství ( Havířov III ) dámské
krejčovství ( Havířov I ) Vkus – střihová
služba malířství a
natěračství sklenářství elektroinstalace radio – televizní
opravna bytová údržba
včetně čalounictví kamenosochařství
( Havířov – Suchá ) zahradnictví ( 2
Havířov – Bludovice ) květinové síně (
2 – Havířov II, Havířov III ) sběrna prádla sběrna chemiky a
prádla ( Havířov III, Havířov – Bludovice ) sběrna chemiky (
2 ) sběrna služeb (
Havířov – Suchá ) vnitropodnikový
útvar – aranžovna Počet zaměstnanců
: 202 Průměrný výdělek
: 1 066,.Kčs Pro naprostý
nedostatek odborných pracovníků v místě, zaměřil se podnik na jejich získání
mimo město. Jednání málo úspěšné – nebylo možno přidělit byty všem získaným odborníkům.
Další chybou : nebylo nic podniknuto pro to, aby rychle rostoucí
podnik služeb si vychovával své vlastní odborníky. OBCHOD A PODNIKY
SPOLEČNÉHO STRAVOVÁNÍ Obchod Dnem 1. července
1960 provedena i změna obchodních a dodavatelských podniků, zásobujících
Havířov. Na katastrální
území našeho města je státní a družstevní obchod. Podnikové
ředitelství Pramen se sídlem v Orlové spravuje veškeré prodejny potravinářské a
tabáku ( včetně prodejen v dřívějších obcích Dolní Suchá a Šumbark ). Podnikové ředitelství
Restaurací a jídelen má sídlo v Českém Těšíně. Podnikové
ředitelství Oděvního obchodu je rozděleno na dva podniky : Oděvy - se sídlem v Olomouci Střižní zboží – se sídlem v Ostravě. Drobné spotřební
zboží je rovněž rozděleno na dva podniky : Drogerie – sídlo Olomouc Drobné zboží – sídlo Olomouc Potřeby pro
domácnost rozčleněny na tři podniky : Klenoty – Domácí
potřeby – Nábytek – všechny se sídlem v Olomouci. Potraviny jsou
dodávány ze Spojeného velkoobchodu v Ostravě, maso a uzeniny Masným průmyslem
v Orlové. Část Havířova je zásobována chlebem a pečivem z Ostravy –
většinou však už zásobují naše prodejny chlebem a pečivem Pekárny v Karviné. Každý podnik má
pro úsek Havířov určeny podnikové inspektory, kteří jsou odpovědni za
řádné zásobování a podléhají přímo podnikovému řediteli. Celkový stav
prodejen Státní oblast :
potravin……………… 118, z toho 10 samoobsluh prům. zbožím………… 50, z toho 2 samovýběr celkem_____________ 168, z toho 12
samoobsluh Družstevní oblast
: potravin……………… 17, z toho 2 samoobsluhy prům. zbožím………... 6………………………. celkem_____________ 23, z toho 2 samoobsluhy Vcelku možno
říci, že obchodní síť v Havířově I, II, III je ( až na malé výjimky ) dobrá.
Neuspokojivý je však počet prodejen v Havířově IV a V, kde nestačí množstvím, ani
rozlohou. Nejde jen o počet, ale i o celkovou strukturu a vzhled. Prodejny potravin
jsou stavěny nevhodně, mají nedostatečnou prodejní i skladovací
plochu, takže není dost dobře možno uplatnit nové formy prodeje – zřídit samoobsluhy. Zásobovací
situace V roce 1960
prodejny zásobovány nedostatečně – byly i velké výkyvy v rozvozních
plánech. V důsledku nedostatečné obchodní sítě tvořily se před prodejnami fronty
spotřebitelů ( zejména ve dnech výplat! ). Soustavně se projevovaly
nedostatky v zásobování masem a masnými výrobky. Zjistilo se, že zásobovací
situace nevzniká z toho, že by ostravskému kraji bylo dodáváno masa málo, ale že
nadřízené složky nesledují patřičně růst obyvatel našeho města. Nedostatky se
projevovaly i v uzeninách – hlavně co do sortimentu. Situace v
zásobování mlékem a vejci také nebyla uspokojivá – zejména u plnotučného
mléka v lahvích. Značné nedostatky
se projevovaly v zásobování ovocem a zeleninou. Nedostatky i v
zásobování průmyslového zboží. Tak na příklad je absolutní nedostatek
kusového a sektorového nábytku. Prodejna dostává tak malý příděl, že nebyl korunově
plněn plán maloobchodního obratu. Podniky
společného stravování Restaurace a
jídelny V Havířově (
včetně Havířova – Suché a Šumbarku ) je 18 provozoven, v části Havířova –
Životic a Bludovic dalších 7 provozoven pohostinství Jednota. Úroveň
pohostinství – zvláště v centru Havířova – zdaleka neodpovídá možnostem, které
zde jsou. Téměř ve všech provozovnách ( ať se jedná o restaurace
„Lučina“ nebo „Na nábřeží“ ) jsou hrubé nedostatky. Setkávali jsme se velmi často s
tím, že byl podáván alkohol podnapilým osobám, dále s velkou povrchností
obsluhy personálu a nedostatkem základních povinností vůči zákazníkovi. Závěr Všemi uvedenými
nedostatky se soustavně zabývala obchodní komise městského národního výboru
a odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu. Spolu s jednotlivými
podniky vypracováno organizační opatření k vytvoření příznivějších podmínek
v zásobování obyvatelstva a ke zkvalitnění prodejen. Mimo to
vypracován dokument obchodu, který bude sledovat rozšíření obchodní sítě v letech
1961 – 1965, zásobování, nedostatky v zásobování a z toho vyplývající
příčiny disproporcí, dále otázku reklamy, aranžování výloh a neonisace. Činnost
obchodních jednotek je sledována nejen státními orgány, ale i občanskou kontrolou a
spotřebitelskými radami, ale i občanskou kontrolou a spotřebitelskými radami. Dobrá občanská
kontrola pomáhá zajišťovat nedostatky na prodejnách a zlepšovat úroveň zásobování
a obsluhy. Koncem roku bylo v Havířově 77 občanských kontrolorů a 6
spotřebitelských rad. Pro zkvalitnění jejich práce jsou pořádány jednou měsíčně
instruktáže, na které jsou zváni pracovníci hygieny, podnikových ředitelství a
státní obchodní inspekce. Ve státním
obchodě probíhá socialistická soutěž o titul „Vzorný kolektiv“ a „Vzorný
pracovník“ – avšak bližší informace nejsou nikde uveřejněny. PENĚŽNICTVÍ Souhrnná zpráva
za rok 1959 – 61 v zápisu roku 1961 DOPRAVA Celostátní
konference Komunistické strany Československa ve svém jednání, stejně jako v
návrhu 3. pětiletého plánu, ukládá na úseku dopravy především rozvoj vlakové
dopravy ( její elektrifikaci ), u autobusové dopravy zkvalitnění a rozšíření. Havířovští občané
jsou odkázáni na dopravu autobusy. Problémem bylo a je dosud, že
vzhledem k rozsáhlé výstavbě nebylo pamatováno na dostatečnou na dostatečnou
kapacitu vozovek. Dopravní spojení z Havířova do průmyslových středisek
přilehlé oblasti má mimořádný
hospodářský význam, poněvadž pracovní příležitosti jsou velmi omezeny a většina
obyvatel je nucena dojíždět do zaměstnání různým směrem, koncentrujícím se
ve dvou spádových centrech : Ostravě a karvinských dolech. Hlavní autobusová
linka Havířov – Ostrava přepraví třetí nejfrekventovanější silnicí našeho
státu v desetiminutových intervalech měsíčně 600 000 osob, z toho 60% lidí za
zaměstnáním, ostatním je důvodem k častému cestování do krajského města opatřování
nákupů, kulturní zájem nebo sportovní vyžití. Vytížené
autobusové spoje na Petřvald, Orlovou a Karvinou mají sice o polovinu menší dopravní
ruch 320 000 přepravenými osobami měsíčně, avšak určují důležitý pracovní
spád : na Důl Fučík v Petřvaldě dojíždí z Havířova denně 2 300 pracujících, na
Důl Zápotocký v Orlové – Lazích 1 400 osob, na Důl Dukla 1 100osob, na Důl
Pionýr v Petřvaldě 800 pracujících. K dopravě ve
směru Havířov – Ostrava a zpět. Pokud jde o zajištění přepravy vůbec – nastává v
tomto roce prudký vzestup. Autobusy přeplněny, lidé stáli ve velkých frontách
již ve výchozích stanicích v Havířově i v Ostravě. Plynulost brzdí železniční
přejezd v Havířově III. Pro zlepšení dopravy zavedeno přímé spojení Havířov –
Ostrava a zpět ( v podzimních měsících 1960 ). Vzhledem k přetížení
státní silnice číslo 11 ( která nevyhovuje a je rozšiřována ) je dnešní provoz na této
lince maximální. K zrychlení
dopravy mělo přispět zavedení městské dopravy na úseku Ostrava – Bartovice a
zpět, kterou zajišťuje Československá automobilová doprava ( ČSAD ), dopravní
závod Ostrava. V tomto úseku nezajišťuje dopravu závod Havířov –
soustřeďuje se jen na odvoz cestujících ze zastávek do Havířova a z Havířova. Protože bylo
nutno uvolnit autobusy na trasu Havířov – Ostrava, Havířov – Orlová dochází
k zavedení vlakové dopravy na úseku Havířov – Nová huť Kl. Gottwalda v
Kunčicích. Směr Havířov –
Orlová a zpět. Hlavním
nedostatkem jsou časné odjezdy na Důl Zápotocký v ranních hodinách. Řidiči porušují
jízdní řád nezastavením na zastávce. V podzimních měsících dochází k
přetížení ve špičkách a k nedostatečnému zajišťování dopravy ve večerních
hodinách o nedělích a svátcích. Dalším
nedostatkem je zajíždění z Havířova I na Havířov III, pak do Orlové. Nazpět : z Orlové
do Havířova III a teprve do Havířova I. Již ve 3. čtvrtletí 1960 usilovala
dopravní komise o uskutečnění možnosti přestupu občanů z Havířova III u zastávky
„Kniha“ v Havířově I na městskou dopravu – bohužel, bezvýsledně. Doprava na
trati Havířov - Karviná a zpět Z původních 16 spojů
postupně rozšiřována na 235, v podzimních měsících o dalších 27.
Plynulost opět ztížena na železničním přejezdu vlečky Dolu 1. máj v Karviné 2. Městská doprava V roce 1960
zajišťována přeprava osob 3 autobusy. Tímto nedostačujícím stavem, kdy bylo v provozu
98 spojů, se pravidelně zabývala dopravní komise a žádala o urychlené
řízení. V prosinci 1960 se uskutečnilo rozšíření na Havířov III a Havířov V.
Nepodařilo se zajistit zavedení místní dopravy do Havířova – Suché. Kromě
vyjmenovaných spojů byla zajišťována rekreační doprava na Žermanickou přehradu, na
Morávku, do Lomné a do Řeky. Havířovem vedou i
některé průjezdní autobusové linky včetně dálkové meziměstské
dopravy Ostrava – Třinec, Ostrava – Čadca. Na autobusové
spoje vhodně navazuje železniční doprava. Město leží na železniční trati
Kunčice – Český Těšín, zdvoukolejené dosud z Ostravy po Havířov, odkud
byla postavena do Albrechtic u Českého Těšína nová železniční trasa, která
obchází poddolované území traťového úseku Havířov – Suchá – Horní Suchá. Dopravní spojení
Havířova všemi směry – zejména ve špičkách – není v současné době vyhovující (
pokud jde o nároky časové a přepravní kapacitu autobusového parku ).
Nepravidelnou údržbou je také špatná kvalita silnic, v uhelné oblasti navíc ještě zhoršovaná
následky poddolování. ŠKOLSTVÍ Mateřské školy K 1. lednu 1961 v
Havířově celkem 22 mateřských škol s 41 třídami, 1 211 místy: celodenních 11 s
29 třídami, 890 místy polodenních 9 s 9
třídami, 245 místy celotýdenních 2 s
3 třídami, 76 místy učitelek celkem
75 Havířov – Město 11 mateřských
škol s 29 třídami, 895 místy celodenní 9 s 26
třídami, 802 místy polodenní
………………………... celotýdenní 2 s 3
třídami, 76 místy učitelek celkem
59 Havířov – venkov 11 mateřských
škol se 12 třídami, 316 místy celodenní 2 se 3 třídami, 88 místy polodenní 9 s 9
třídami, 228 místy celotýdenní
………………………. učitelek celkem
16 Polské 4 mateřské školy,
100 míst Práci mateřských
škol možno hodnotit kladně – zejména v Havířově II, Místní III pod vedením s.
řed. Mansfeldové a na ulici Čs. armády v Havířově I – s. řed. Němčanská. Všeobecně
vzdělávací školy Havířov celkem 19
škol, 235 učeben ( stav k 1. 1. 1961 ) počet tříd……….
277 žáků……… 8 965 učitelů…… 354 z 8 965 žáků
připadá na 1. ročník 1 410 1. – 5. ……………… 6 028 6. – 8. ……………… 2 502 9. – 10. ……………... 206 11. ……………... 229 na směny vyučují
42 třídy – 1 659 žáků Havířov – město 8 škol, 158
učeben, 198 tříd v 1. ročníku 1
169 žáků 1. – 5. ……….. 4
791 6. – 8. ……….. 1
838 9. – 10. ……… 206 11. …………... 149 celkem_______ 6
984 žáků na směny vyučuje
40 tříd – 1 631 žáků počet učitelů :
256 Havířov – venkov 5 škol, 40
učeben, 40 tříd v 1. ročníku 160
žáků 1. – 5. ………… 767 6. – 8. ………… 419 9. – 10. ……….. - 11. ……………. 57 celkem________ 1
243 žákůnevyučuje se na směny počet učitelů 51 S polským jazykem
vyučovacím 4 školy, 20
učeben, 20 tříd v 1. ročníku 64
žáci 1. – 5. ………… 334 6. – 8. ………… 150 9. – 10. ……….. - 11. ……………. 21
žáků celkem________
505 žáků nevyučuje se na
směny počet učitelů 24 Zvláštní školy 2 školy, 15 učeben,
19 tříd v 1. ročníku 17
žáků 1. – 5. ………. 136 6. – 8. ………. 95 9. – 10. ……... - 11. ………….. 2 Celkem_______ 233
žáků na směny se
vyučují 2 třídy – 28 žáků počet učitelů 23 V příloze Seznam škol v
„Zápisníku člena Městského národního výboru Havířov“ – doklad č. 7. Nedílnou součástí
výchovy a výuky byla v tomto školním roce aktualisace vyučování :
sledován život města, státu, události celého světa. Nemůžeme být
spokojeni s poměrem jednotlivců ke kolektivu a správnému poměru ke
společnému majetku. Bohužel, tento jev bývá často zaviněn nesprávnou
výchovou rodičů. Většina dětí má vše, nač si pomyslí, schází však skromnost. Škoda,
že mnozí rodiče nejdou v tomto ohledu i v osobním životě příkladem nejen
svým dětem, ale mládeži vůbec ( opilství, nevěra…). Větších úspěchů
dosaženo v polytechnické výchově – na některých školách jsou dobře vedeny
práce na pozemcích a v dílnách. Ještě mnoho učitelů však nemá potřebnou
aprobaci. S úspěchem se
setkáváme i v estetické výchově. Je dbáno na pěknou úpravu sešitů, vkusnou
výzdobu tříd, školních budov. Nesnadným úsekem bývá výchova k volbě povolání
– je nutné věnovat žákům individuální péči
již od 6. ročníku. Touto otázkou se kromě školy zabývají též odbory pracovních
sil, někdy i jednotlivé závody. Poznámka : ve
školním roce 1959 – 60 odcházejí do zaměstnání žáci z 8. tříd, v příštích letech
z 9. Nedostatečnou
morální a výchovnou pomocí je činnost patronátních závodů. Tady můžeme kladně
hodnotit Komunální služby města Havířova, které se o svou patronátní školu
všestranně starají. Začíná se
rozvíjet i spolupráce s Brigádami socialistické práce. Práce pedagogické
poradny zatím nepronikla do veřejnosti ( přes řadu propagačních akcí
) a je málo využívána právě těmi ( rodiči ), kteří by ji nejvíce potřebovali. Její
činnost spočívá prozatím ve sledování těžko vychovatelných případů. Tam, kde
veškerá snaha o nápravu výchovy nepomáhá, doporučuje internátní
výchovu. V současné době sleduje 20 případů. Pionýrské
organisace Pionýři se opět
zaměřovali na budovatelské úkoly : sbírali odpadové suroviny, byliny,
zkrášlovali město. Převzali do socialistické péče okrasné záhony, utvořili hlídky pomocné
stráže dopravního inspektorátu, hlídky na pomoc akce „Týden čistoty“ aj. Bohužel, jsou i
takoví, kteří se občas přestávají cítit pionýry a naopak dělají hanbu pionýrskému šátku
i oddílu. Družiny mládeže K 1. lednu 1961 4
družiny mládeže, v nichž je umístěno 451 žáků. Setkáváme se tu
se značnými nedostatky. Příčina : málo kvalifikovaných pracovnic.
Poměrně dobře si vede např. družina na ul. Pionýrů v Havířově III, kde se podařilo
soustředit všechny děti 1. ročníku do jednoho oddělení, tzv. družinové třídy. Pro
zkvalitnění práce jsou vychovatelky v úzkém styku s třídními učiteli i s rodiči. Školní jídelny Ke konci roku
1960 v provozu 10 školních jídelen se 2 578 strávníky – z toho dospělých 350. Školy II. cyklu Školy II. cyklu
pro mládež v učebním poměru. V Havířově je 5
hornických učilišť. Plánované stavy však ukazují, že v příštích letech musí být
jejich prostory rozšířeny. V učilištích
vyvstává řada vnitřních problémů. Je to např. překonávání poměrně nízké
připravenosti učňů ze všeobecně vzdělávacích škol. Do hornictví se totiž hlásí celá řada
patnáctiletých chlapců, kteří ukončili povinnou osmiletou školní docházku v
nižším postupném ročníku To způsobuje hlavně v 1. ročníku potíže v dodržování
učebních osnov. Výsledek : nízká připravenost – jen nízké procento může pokračovat
dále ve studiu na večerních školách. Dalším problémem
je umísťování do mechanických porubů. Některé závody se brání – prý se
zdržuje provoz a neplní plán. Nepočítají, že si v mladých havířích vychováváme
budoucí propagátory nových způsobů práce. Velkým přínosem
pro sportovní vyžití je dokončení sportoviště v Havířově III, které si vzal do
správy Důl President Gottwald. Začátek šk. roku
1960 – 61 je zapsán do historie naší socialistické republiky zlatými písmeny.
Učitelé, žáci i jejich rodiče byli svědky splnění usnesení strany a vlády o
bezplatném poskytování učebnic a školních potřeb žákům všeobecně vzdělávacích,
odborných a učňovských škol. Je to mimořádné opatření jednak na úseku zvyšování
životní úrovně obyvatelstva, jednak v politickém a výchovném působení na
mladou generaci, která ve své dospělosti bude žít již v komunismu. Celková úspora na
havířovských všeobecně vzdělávacích školách činí 787 268 Kčs. KULTURNĚ OSVĚTOVÁ
ZAŘÍZENÍ Činnost Osvětové
besedy v Havířově se proti loňskému roku značně rozrostla. Položen základ
tradičním akcím : 1. havířovský divadelní máj 1. festival
dětské tvořivosti 1. festival
mládežnické tvořivosti Lidová akademie Úspěšně proběhly
Kulturní dny Havířova ( v říjnu již druhé ), vznikly nové zájmové kroužky,
činnost dosavadních se upevnila, ustaven Klub mladých přátel umění, Sekce
mládeže, proběhly nové vzdělávací i praktické kursy, rozrostly se kursy hudební a
rytmiky. Těchto výsledků dosáhla Osvětová beseda ve spolupráci s řadou
aktivistů. Uskutečněno
celkem 39 akcí, kterých se zúčastnilo 2 756 občanů. V přednáškové
činnosti měl největší ohlas cyklus astronomických přednášek. Od 1. října do 15.
prosince 1960 uspořádán podzimní běh Lidové univerzity se třemi přednáškovými
cykly ( O vzniku života a člověka, O duševní hygieně, O vkusném bydlení ), z
nichž každý obsahoval pět přednášek. Pro další vzdělání občanů uspořádány kursy
jazykové, praktické a vzdělávací. Mimo to probíhaly kursy hudební a kurs
rytmiky, který byl rozšířen i na Havířov III. V zájmových kroužcích pracuje
asi 150 občanů ( kroužek foto, akvaristický, esperanto ). Další kulturní
akce – bylo jich 98 – navštíveny 22 041 občany. Jednou měsíčně
uspořádána představení Těšínského divadla. Pro osmileté střední školy uskutečněn
cyklus pěti výchovných koncertů ( Zuzana Růžičková, dr. A. Plocek,
Ostravské kvarteto a další ). Za spolupráce složek Národní fronty vyhlásila
Osvětová beseda 1. havířovský divadelní máj – soutěž ochotnických divadelních
souborů o putovní pohár města Havířova ( sedm představení ve dnech 2. – 8. května
1960 ). V jarním období uspořádán 1. festival dětské tvořivosti mládeže v
Havířově s celkovým počtem 500 účinkujících. V roce 1960 také
ustavena malá dechovka Havířovanka ze členů Ostravského symfonického
orchestru bydlících v Havířově, která už má za sebou řadu úspěšných
vystoupení. Divadelní soubor zahájil činnost nastudováním hry „I takoví jsou
muži“. Kromě uvedených souborů pravidelně nacvičuje pěvecký soubor Dalibor (
dirigentem s. Kalusová ) – nutně by potřeboval další členy, hlavně z řad
mladých – a soubor loutkářský. Studující i
pracující mládež je soustředěna v Sekci mládeže. Sekce navázala družbu a
ostravskými kulturními soubory a uskutečnila i svůj vlastní pořad. Tím položen základ
malým jevištním formám. Velmi úspěšně se
rozvíjela činnost Klubu přátel umění, který pokračoval v pravidelném
pořádání koncertů a kulturních střed. K nejlepším akcím tohoto typu patří
koncert J. Bezrodného, koncert Chuchro – Hála, hudebně literární večer E. Kohouta a
beseda o slovenské poezii. K nejzáslužnějším
akcím roku 1960 patří bezesporu i založení Klubu mladých přátel umění,
jehož iniciátorem byl ředitel hudební školy Miroslav Štývar. Klub uspořádal pro 350
členů řadu výborných koncertů a besed ( koncert M. Sádla, dr. A. Plocka, K.
Krautgartnera, besedu s K. Zemanem a další ). 4. října zahájeny
Kulturní dny Havířova ( druhé ) otevřením výstavy slovenské grafiky. Z
hudebních pořadů dosáhl vynikající úrovně koncert Smetanova kvarteta. Větší
pozornost v Kulturních dnech Havířova věnována souborům Lidové umělecké
tvořivosti. Z besed nejvíce navštívena beseda s generálem L. Svobodou. 1. března 1960
vznikla nová vědecko – osvětová instituce Havířova – Muzeum socialistické
výstavby. Po počáteční nejasnosti koncepce nového ústavu rozhodnuto, že
jako první úkol ( který by se současně stal přípravou trvalé expozice ) bude
výstava k 5. výročí prohlášení Havířova samostatným městem. Jejím posláním
bylo ukázat na příkladě Havířova velikost a dosah změn, ke kterým došlo v
posledních letech v naší zemi pod vedením Komunistické strany Československa.
Do vybudování expozice se měli zapojit i občané města tím, že by muzeu poskytli
dokumentární materiál. Původně zamýšlená výstavba ovšem narážela na četné
potíže, hlavně finančního charakteru, takže výsledek zdaleka neodpovídal
původnímu záměru. Další činnost
muzea narážela na mnohé nejasnosti. Nebyla určena přesná koncepce muzea,
nebyla vyřešena otázka jeho definitivního umístění ( buď nově budovaný Dům
kultury Petra Bezruče v Havířově II nebo starý zámek v Havířově Životicích ).
Nakonec rada městského národního výboru přidělila muzeu místnosti v Domě kultury.
Ve spolupráci s muzeem zahájeny i přípravy publikace o Havířovu v
několika jazycích. Záměr ztroskotal pro jednání s Krajským nakladatelstvím. Od 1. července
1960 změněna dosavadní funkce knihovny na Městskou lidovou knihovnu s
pobočkami v Havířově – Suché, Bludovicích, Šumbarku, Životicích. Knihovna má 22
460 svazků. Během roku vypůjčeno 103 054 knih 2 532 čtenáři, z nichž 862 byla
mládež. Knihovna se nezaměřuje jen na půjčování knih – provádí i práci se
čtenářem. Uskutečnila 40 besed, na kterých bylo 3 196 návštěvníků. Na některých školách
dobře pracovaly i čtenářské kroužky, vedené pracovnicemi knihovny. Rok 1960 byl
neobyčejně bohatý na vznik mnoha nových institucí, jejichž existence se nepochybně
v plné míře projeví v příštích letech. ZDRAVOTNICTVÍ Změnou okresů byl
Havířov přidělen k Okresnímu ústavu národního zdraví v Karviné.
Zvláštní služby – ortopedie, nervové, oční, plicní ambulantní služba – zajišťovány
Městským ústavem národního zdraví v Ostravě. Občané Havířova,
dříve léčeni v nemocnicích v Bohumíně, v Ostravě – Fifejdách a Zábřehu jsou
nyní odkázáni jen na čtyři základní oddělení nemocnice v Karviné IV – Ráji.
Kapacita nemocnice nestačí krýt potřebu,takže předčasným propouštěním do
domácího ošetření je léčba často zhoršována. Dopravní služba
je posílena sanitními vozidly z Krajského ústavu národního zdraví v Ostravě,
avšak ani to – pro značnou vzdálenost do nemocnice – nestačí. Ze začátku se
tedy jeví v poskytování zdravotnických služeb zhoršení. Zlepšení nastává ke konci
roku otevřením oddělení v nemocnici v Orlové a úpravou nemocnice v
Českém Těšíně. Z odborných
služeb pracuje v Havířově 1 internista, 1 ušní, ½ očního, 1 ½ ženského,
¼ psychiatra, ¼ dorostového lékaře. Pro celý katastr je určeno
9 obvodních lékařů, 7 dětských, z nichž 1 vyčleněn pro školní zdravotní
službu, 10 zubních včetně dentistů. V roce 1960 se tedy zvyšuje počet lékařů o 1
obvodního a 1 zubního – jinak zůstávají služby ve stejném stavu, jako v roce
minulém. Celkem jsou ( i s
připojenými obcemi ) otevřeny 4 lékárny, které pomalu nestačí pro vlastní
město. Vlivem nedostatku
lékařů stává se z pohotovostní služby noční ambulance s počtem asi 80
pacientů za noc. Ambulance lékařů
jsou většinou umístěny v provizoriích ( v bytech ) – stabilní střediska jsou
jenom dvě. Otevřeno nové zdravotnické středisko v Havířově I, na ul. Švermova s
ordinacemi 2 obvodních, 1 ženského lékaře, zubní laboratoře a 3 zubních křesel. Epidemiologická
situace stejná jako v roce minulém, infekční choroby se opakují. Na městském
národním výboru zřízen zdravotní odbor. TĚLOVÝCHOVA A
SPORT Na školách Až do poloviny
roku celý ve znamení celostátní spartakiády, kterou nacvičovalo 2 834 žáků. Na krajském
vystoupení v Ostravě vystupují lepší cvičenci, v Praze ti nejlepší. Velký výběr je z
cvičících s červenými míčky a kruhy, z dorostenců, ze žáků – méně si lze
vybrat z mužů, kteří nacvičovali v malém počtu. Školní rok končí
18. června, žáci a dorostenci odjíždějí hned do Prahy. Tomuto |