[Zámek] Dolní Domaslavice, bývalý politický
okres Český Těšín |
Zámek v Dolních Domaslavicích.
Dnes by jste ho hledali marně, ale ještě v 50-tých
letech stával v naší obci dvůr se zámkem, bývalé to sídlo majitelů dolnodomaslavického panství. Při výstavbě Žermanické přehrady byl tento
nevelký zámeček zbourán a zatopen tak jako většina historického centra obce. Nevelký klasicistní zámeček s
empírovými prvky, dal v
roce 1804 postavit rytíř Jiří Ohm Janušovský
z Vyšehradu. Stával nad pravým břehem říčky Lučiny nedaleko hranice s Horními
Soběšovicemi. Byl součástí patrně staršího dvora,
jehož jihovýchodní část tvořil právě zámek. Za zámkem se směrem k řece táhla
zahrada. Zámek měl jednoduchou obdélnou přízemní stavbou s vysokou
mansardovou střechou a středním patrovým rizalitem
zdobeným štukami. Nad hlavním vchodem byl erb Janusovských z Vyšehradu. V
roce 1903 koupil zámek od zchudlé šlechty statkář Jan Slanina
, který zřídil záhy po vzniku republiky v části hospodářských objektů
technické zázemí pro svou autobusovou
linku z Domaslavic
do Vítkovic. Po roce 1945 se stal zámek majetkem ČSAD a byl upraven na
garáže. V letech 1951 byla zamítnuta žádost o příspěvek na údržbu objektu.
Krátkou dobu sloužil zámek jako staveništní zařízení při výstavbě Žermanické
přehrady. Před napuštěním přehrady byl zámek zbořen a jeho místo pohlceno
vodami přehrady. Domaslavský rodák Jan Skarka
popisuje zámek na počátku 20. století takto: „ten odpovídal spíše svým
charakterem zemanskému statku a daleko větší důraz byl kladen na hospodářské
budovy a různá zařízení, v nichž se zpracovávaly zemědělské produkty.
Stavební objekty tvořily čtverec, jemuž vévodila obytná a správní budova –
vlastní zámek. Vedle vstupních dveří byla po obou stranách v přízemí dvě
zamřížovaná okna a nade dveřmi v omítce erb s letopočtem výstavby. Od severní
strany byla v budově kancelář, kuchyně a pec na pečení chleba, od jihu byl
přijímací pokoj pro hosty, vzatu pak pokoj pro pokojské a služky včetně
sociálního zařízení. V poschodí, resp. podkroví, byla ze strany průčelí zámku
veliká světnice pro panstvo a dvě menší světničky, které sloužily jako
ložnice. Z ložnic vedl zvonek do pokoje služebnictva. Zbytek střešního
podkroví byl upraven jako sýpky. Jen malá část budovy byla podsklepena a
sklep, jehož metrovou zdí vedlo jen malé trychtýřové okénko, jímž by se z
venkovní strany ani hlava neprošla, sloužil v době roboty též jako věznice k
trestání různých provinilců. Prostor před zámkem, kde byla okrasná
zahrádka, byl vhodně upraven. Chodníčky byly vysypány jemnou struskou,
prostor osázen ozdobnými keři a květinami. Za živým plotem byl bazén a vodotrysk.
Z návrší zvaného „Kympa“ byla přiváděna do zámku
voda dřevěným potrubím. Do stájí vedl druhý vodovod z rybníka zvaného „Stovki“. Zámecká budova stála v západní části areálu, v
jižním prostoru byl lihovar a „volárna“, od východu chlévy, kočárovna a kovárna. Za kovárnou byl prostor zámeckého
areálu uzavřen velikou branou, za níž byly stodoly a sklepy k uskladnění
brambor. V severní části areálu byla konírna, dva byty pro šafáře a kováře a prostor uzavírala stodola. Pro
deputátníky byly v blízkosti postaveny čtyři domky , každý
o čtyřech světnicích. Každá rodina používala jen jednu místnost. K
deputátnickému bytu přináležel i chlívek pro kozu a vepře.“ Dodejme jen, že přízemní zámeckou
budovu kryla mansardová střecha s vikýři. Sedmiosému
čelnímu průčelí do dvora dominoval patrový mělký tříosý rizalit
s bohatou štukovou výzdobou, meziokenními pilastry v patře a okny ve
zdobených štukových šambránách. Fasádou kolem celého obvodu procházela
nadokenní římsa. Fasádu ukončovala bohatě profilována podstřešní římsa.
Podobný, avšak nezdobený mělký rizalit se nacházel
ve středu průčelí obráceného do zahrady na západě, kde na něj v úrovni
přízemí navazovala menší přístavba se vstupem do zahrady. V severozápadním
nároží byl zámek doplněn o provozní přístavek. Zdroj:
ddomaslavice.cz (7.9.2014) |
Zdroj:
ddomaslavice.cz (7.9.2014) |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 7.9.2014 |