Kód CZ 1574

Bystřice nad Olší

(Bystrzyca, Bistritz)

[Kostel Povýšení sv.Kříže] A) B)

Počátky zaniklého kostela v Bystřici jsou spojeny s rokem 1584, který je odlit na zachovaném zvonu. Tehdy byla místními evangelíky postavena na bystřickém hřbitově zvonice, v níž byl výše zmiňovaný zvon zavěšen. Samotný kostel byl postaven o tři roky později, v roce 1587. Evangelíci o kostel přišli roku 1654, avšak na kostel se pozapomnělo a při vizitaci v roce 1679 se přišlo na to, že ačkoli kostel slouží katolíkům, nebyl ještě vysvěcen. Vizitátor nicméně uvádí, že pouť se ke kostelu koná v neděli po svátku Povýšení sv. Kříže. V kostele se nacházely dva mimořádně cenné oltáře - jeden z roku 1588, z doby po dokončení kostela, který je dnes v bývalém zámečku arcivévody Bedřicha ve Visle a druhý, o málo mladší, který dnes můžeme najít v novém bystřickém kostele.

Při opravě střechy roku 1748 Vendryňský farář Hackenberg nalezl tajnou schránku s liturgickými předměty ze stříbra, kterou v kostele ukryli místní evangelíci při předávání kostela katolické církvi. Oprava střechy byla zřejmě provedena nekvalitně, protože již roku 1781 strop vlivem zatékání hrozil zřícením a v neutěšeném stavu byly také roubené stěny. Roku 1801 byla dokončena velká rekonstrukce, kterou zaplatila Těšínská komora. Roku 1841 byla stržena sobota (ochoz) okolo kostela a nadále chátral. Kostel byl rozebrán roku 1897.

Kostelík se příliš nelišil od podobných staveb regionu. Věž byla vsazená, podobně jako u nýdeckého kostela a nebyl ani o mnoho větší. Presbyterium bylo, oproti starším kostelům, již zakončeno polygonálně. Celkově stavba náležela renesanci, oproti kostelu gutskému, který ačkoli o málo let mladší, má téměř čistě gotickou formu. Také bystřický kostel byl obehnán sobotou, avšak ta byla stržena roku 1841, kvůli znesvěcení, neboť se zde oběsil místní švec a evangelík Janek Roik. Sobota vzhledem k plánované demolici kostela již nikdy nebyla obnovena.

Poslední mše svatá byla ve starém kostele odsloužena dne 24. ledna 1897 a dřevo obratem prodáno Janu Zawadovi, který si z něj postavil dům č. p. 213 v Bystřici.

Původní kostel z roku 1587

 

Kostel Povýšení sv.Kříže B)

Již v roce 1896 bylo vydáno stavební povolení na nový kostel, avšak vzhledem k nízkému počtu katolíků v obci se nevybralo mnoho peněz. Stavební rada Albín Prokop proto podal návrh na výstavbu dřevěného kostela namísto zděného a již v zimě 1897 začali farníci z okolních vsí svážet z hor v okolí Jablunkova dřevo. Vzácný starý oltář ze 16. století ze starého kostela nejdříve putoval do sbírek Těšínského muzea, později jej odkoupil arcivévoda Bedřich (známý markýz Gero ze Slezských písní) do kaple svého zámečku ve Visle. Druhý, mladší oltář z roku 1588 v kostele zůstal a slouží jako levý oltář. Nový hlavní oltář z roku 1907 je vyveden v podobném výtvarném pojetí jako oltář levý.

File:Bystrzyca-kat-kosciol.jpg

 

Fara

 

Hřbitov B)

Kolem bystřického kostela se rozkládá hřbitov, kde byli pochovávání jak katolíci tak i protestanté z bystřického a Karpentné. Brzy přestal vyhovovat, ačkoli zde místo ještě bylo, ale katolíci nechtěli přepouštět další místa evangelíkům. Proto byl roku 1849 zřízen nový evangelický hřbitov, dnes zvaný po naszymu "stary kierchów", neboť zakrátko byl přeplněn. Nakonec musela být z katolického hřbitova stejně vyčleněna půda a na ní byl zřízen nynější hřbitov.

 

Kostel B)

Evangelický, vystavěn v letech 1811-1817 v empírovém stylu. Základní kámen byl položen dne 6. května 1811. Stavbu řídil Florian Jilg. Modlitebna byla posvěcena 21. září 1817. Interiér modlitebny, který byl dokončen až počátkem 30. let 19. století, je inspirován Ježíšovým kostelem v Těšíně; dominuje mu oltář s obrazem Poslední večeře Páně a sochami čtyř evangelistů, který byl posvěcen 29. června 1831 spolu s nově vybudovanou kazatelnou. V letech 1849-1850 byla k modlitebně přistavěna zděná věž (která nahradila provizorní věž dřevěnou), a tím získal kostel svou dnešní podobu. Původní varhany z roku 1824 byly nahrazeny stávajícími v roce 1923. V roce 1924 byly na věži zavěšeny tři zvony, nazvané Víra, Naděje a Láska, které se zachovaly dodnes. V meziválečném období byly dvě galerie z roku 1832 nahrazeny třemi galeriemi a kostel byl elektrifikován. Na přelomu 60. a 70. let 20. století proběhla generální rekonstrukce kostela. Roku 2011 byly renovovány varhany.

FS SCEAV BystřiceFile:Bystrice evang. kostel cesta.JPG File:Bystrice evang. kostel.JPG

 

Památník padlým A)

V 1.sv.válce, na hřbitově

Pomník obětem I. světové války (1914 -1918)

 

Památník padlým A)

Ve 2.sv.válce

památník obětem 2. světové války

 

Pamětní deska A)

Na škole, učiteli Oldřichu Štěrbovi, 2002

pamětní deska učiteli Oldřichu Štěrbovi

 

Památník A)

2012, kamenný monolit arm. gen. Josefu Šnejdárkovi na vrchu Polední. Postavení pamětní kamene iniciovala Československá obec legionářská jednota Frýdek-Místek k připomínce blížícího se 100. výročí vzniku čsl. Légií.

monolit arm. gen. Josefu Šnejdárkovi

 

Evangelická škola A)

1901

Evangelická lidová škola v Bystřici

 

Česká škola A)

1927

Budova české státní školy

 

 

Zpět na okres

 Slezsko

Panství

 Politický okres Těšín, s.o.Jablunkov

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

image035.jpg

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází ze 4. května 1423 z listiny vydané knížetem Boleslavem I., v níž potvrdil bystřickému fojtu Stanislavu Golemu prodej fojtství s krčmou a mlýnem Janu Faberovi, jeho dědicům a nástupcům.

Současná obec je tvořena vesměs zástavbou z počátku 20.stol. a mladší utilitární vrstvou rodinných a bytových domů, bez historické hodnoty, kromě dominant dvou kostelů.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

2668 77% P

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

5142 

 

 

www odkazy

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) K.Kuča, Atlas památek 2002

 

A) bystrice.cz (16.8.2014)

B) cs.wikipedia.org (7.7.2014)

C)

 

 

 fotografie

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.11.2014