Kód CZ

Málkovice

(Malkowitz)

Osada: Malovice

Kaplička sv.Josefa

1924

Zpět na okres

Panství

Politický okres Tachov, s.o.Přimda

1961 Okres Tachov

Část Boru

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115

Rok	obyv.	domů
1850
1927	262 N
1930
1947
1961
1970
2001	18
2009		10

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (4.3.2015)

Kód CZ

Malovice

(Mallowitz)

Kaple Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

V roce 1927 byla mezi starší a novější částí Malovic postavena kaple, která byla obnovena v roce 2009 a v r. 2012 byl do interiéru navrácen zrestaurovaný oltář.

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Tvrz ^{Zdroj C)}

Karel Tomáš, III. kníže z Löwensteinu, Wertheimu a Rochefortu nechal přestavět malovickou tvrz do r. 1745 na lovecký dům, který se v podstatě zachoval dodnes (čp. 1). Asi v polovině 19. století získal areál Johannes Menzl z Kočova, na počátku 20.století byla část přízemí objektu upravena na hospodu (kolaudace 1920), druhou v obci, první byla už od r. 1796 v čp. 25.

Historie ^{Zdroj C)}

V lese při silnici mezi Holostřevy a Malovicemi, kousek od křižovatky u Kadrnožky, je dochováno tvrziště, patrně z 10. - 11. století. Je velice pravděpodobné, že by mohlo jít o zaniklou lokalitu Malevlaz (laz - pozemek jistého Maleva), sloužící jako obdobná hradiště v okolí (Ošelín, Dolní Polžice, Chodová Planá, Stráž ap.) k ochraně příhraničního území. Později došlo k přemístění do příznivějších podmínek a vznikly vesnice s nápadně podobnými jmény - Malovice (původně Malevice) a Málkovice. Podobnost jmen vedla později k mnohým záměnám i nepřesnostem (např. Markovice). Historie Malovic by tedy mohla být výrazně starší, než se dosud předpokládalo.

Malovice (spolu s Čečkovicemi) jsou poprvé písemně připomínány v "zakládací listině" kladrubského kláštera údajně z r. 1115[2] jako dar biskupa Oty z Řezna, což nelze pokládat za věrohodné. Jednak jde o falzum z 13. století, jednak byl Ota z Řezna biskupem až v l. 1125-40. Především však tyto lokality byly uvedeny mezi těmi, které byly knížetem Vladislavem I. z lokace klášteru vyloučeny. Malovice, Málkovice i Čečkovice jsou velmi starými vesnicemi a i když se je nebo jejich části podařilo klášteru získat, dostaly se časem do světských šlechtických rukou. Malovice patřily Švamberkům (tehdy ještě pánům z Boru) možná už ve 13. století, při dělení majetků mezi různými rodovými větvemi náležely Švamberkům z Muckova. Prvním z nich, který se psal přímo z Malovic, byl Habart I. v r. 1371, takže už tehdy zde muselo být panské sídlo. Druhou část vsi a tvrze držel jeho bratr Dobeš II. (připomínán v r. 1379), po něm jeho syn Hynek, který se po Malovicích psal a založil drobnou muckovsko-malovickou odnož. Hynkovi ze Švamberka na Malovicích patřily od r. 1422 i nedaleké Holostřevy. Hynek žil v Malovicích, stejně jako jeho děti a vnuci, až do r. 1431, kdy došlo k vypálení širokého okolí vojáky V. křížové výpravy proti Čechám, tedy i Malovic. Ještě r. 1454 je zde připomínáno jen tvrziště. K obnovení osídlení došlo počátkem 70. let, malovičtí Švamberkové však už "trvale" přesídlili do Starého Sedla. Ve 30. letech 16. století se část vsi dostala do "nešvamberských" rukou, nejdříve Volfa Filibéře z Mělnic, pak Volfa Perglara z Perglasu a r. 1544 Gyntera z Videršperka, který držel celou ves i tvrz. V 80. letech se Malovice dostaly k Boru a od té doby sdílely stejný osud s borským panstvím.

K dalšímu zničení Malovic došlo ve třicetileté válce a zvláště v letech 1641-8, kdy tudy několikrát procházela vojska císařská a především švédská. V r. 1650 bylo celé borské panství prodáno posledním borským Švamberkem Janem Vilémem II. Zikmundovi Bedřichovi hraběti z Götzenu. Götzenové se postarali o obnovu obce, a to nejen starší části, ale Jan Zikmund Bedřich spolu s matkou Marií Isabelou, rozenou Trčkovou z Lípy, založili i "nové" Malovice, skupinu domků kousek jižně od starých Malovic. Po smrti Jana Zikmunda Bedřicha v r. 1718 získal borské panství strýc Jan Karel, který ho o dva roky později prodal Löwensteinům. Karel Tomáš, III. kníže z Löwensteinu, Wertheimu a Rochefortu nechal přestavět malovickou tvrz do r. 1745 na lovecký dům, který se v podstatě zachoval dodnes (čp. 1). Asi v polovině 19. století získal areál Johannes Menzl z Kočova, na počátku 20. století byla část přízemí objektu upravena na hospodu (kolaudace 1920), druhou v obci, první byla už od r. 1796 v čp. 25.

5 – 5 – 0

2 – 1 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.1.2021

Předchozí editace: 3.3.2015