Kód CZ

Vikýřovice

(Weikersdorf)

Osada: Krenišov

Českobratrská modlitebna Zdroj A)

1929

Vikýřovice, modlitebna Bratrské jednoty baptistů (1).jpg

 

Kamenný kříž  Zdroj A)

Před hostincem pod trámky. V roce 2002 byla provedena rekonstrukce pískovcového sousoší Kalvárie, které je vysoké zhruba 4 m a zobrazuje Ježíše Krista na kříži, k němuž vzhlížejí Sv. Jan Evangelista a Panna Marie. V březnu 2007 prohlásilo Ministerstvo kultury toto dílo z roku 1813 nemovitou kulturní památkou.

Vikýřovice Kalvárie.JPG

 

Kamenný kříž  Zdroj A)

http://www.vikyrovice.cz/data/editor/101cs_6_big.jpg

 

Kamenný kříž  Zdroj A)

http://www.vikyrovice.cz/data/editor/101cs_2_big.jpg

 

Boží muka  Zdroj A)

Sv.Starosty

 

Tvrz Zdroj C)

arkády v prvním patře dvorního traktu s nárožní bosáží. Tato budova má také přes metr silné obvodové zdivo. Roku 1590 zmínil písař při sepisování majetku také tvrz ve Vikýřovicích. Posledními šlechtickými majiteli byl rod Lichtenštejnů.

http://www.vikyrovice.cz/data/editor/101cs_7_big.jpg

 

Panský dvůr Viereck Zdroj 2) Zdroj 3)

 

Panský Annin dvůr (Annahof) Zdroj 2) Zdroj 3)

1924 rozparcelován pro 16 českobratrských rodin z Ruska

 

Rychta Zdroj 2) Zdroj 3)

 

Škola Zdroj 2) Zdroj 3)

1872, Šestitřídní

 

Škola Zdroj 2) Zdroj 3)

Trojtřídní

 

Mlýn Zdroj 2) Zdroj 3)

 

Hostinec Pod Trámky  Zdroj A)

Stylová restaurace se sálem

 

 

Muzeum silnic Zdroj C)

 

Vila Zámeček  Zdroj A)

http://www.vikyrovice.cz/data/editor/101cs_1_big.jpg

 

Dřevěný most Zdroj C)

Novodobý

Vikýřovice, lávka (05).jpg

 

 

Zpět na

okres

Panství Velké Losiny

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

1976 část Šumperka

1990 samostatná obec

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie

O obci Vikýřovice první zmínka pochází z roku 1391, v té době doložena listinou markraběte Jošta. Věnné vklady Žerotínů v Zemských deskách z let 1558-1575 vedou obec pod názvem Vidéřovice, Vikejřovice a Vigařovice. Činžovní katastr losinského panství uvádí v roce 1591, že se ve Vikýřovicích nachází jedna tvrz, jeden dvůr, rychta a 27 usedlostí s 54 pruty polí.

V roce 1802 přešlo losinské panství do knížecího rodu Lichtenštejnů. V roce 1921 byl k Vikýřovicím přičleněn Krenišov o němž je zmínka z roku 1594. Při první pozemkové reformě došlo ke zrušení vikýřovického dvora a rozprodeji pozemků. Příděly obdrželo po zaplacení zejména 18 rodin emigrantů z Volyně a Zelova. Ti vytvořili v téměř ryze německé obci českou komunitu. Zasloužili se také o vybudování sboru Bratrské jednoty baptistů a v roce 1929 byla otevřena jimi zbudována modlitebna. Vztahy mezi Němci a českou menšinou byly v obci vždy na dobré úrovni. Narušila je až 2. světová válka, kdy byli Češi z části donuceni k vystěhování. Obec v té době také ztratila svou samostatnost, neboť byla připojena k Rapotínu. V roce 1946 proběhl odsun původních německých obyvatel. Vikýřovice byly především zemědělskou obcí. V roce 1900 vznikla v obci rafinérie minerálních olejů. Za 1. republiky byly v provozu dva mlýny, tkalcovna lnu, výroba cementářského zboží, výrobna likérů a jemného pečiva. V roce 1956 vzniklo jednotné zemědělské družstvo. V roce 1975 došlo ke sloučení obce se Šumperkem. Od konce roku 1990 získaly Vikýřovice opět samostatnost. Od tohoto roku také došlo k mnohem rychlejšímu rozvoji: oprava cest, budování kanalizace, vodovodu, elektrifikace, plynofikace. K telefonním kabelům byl uložen rozvod kabelové televize, jejíž součástí je infokanál, který slouží k informování občanů o dění v obci. Místní rozhlas byl demontován. V roce 1997 bylo Šumpersko postihnuto povodní, která napáchala v obci značné škody. Povodní zcela zničená železniční dráha do Koutů a Sobotína byla díky sdružení obcí Rapotín, Sobotín, Velké Losiny, Loučná a Vikýřovice opravena a došlo k její privatizaci.

Obec provozuje mateřskou školu s 50 dětmi a základní školu s 1.- 5. ročníkem, kam chodí 65 dětí. V obci působí od roku 1905 TJ Sokol, který sdružuje fotbalisty a ženy cvičící pod Asociací sportů pro všechny. Dalším sdružením je Sbor dobrovolných hasičů a Českého červeného kříže. Tyto spolky mimo svého určení se také spolu se školou a školkou starají o kulturní dění v obci, tj. plesy, taneční zábavy, kácení máje, pálení čarodějnic, zpívání koled u vánočního stromečku, setkání důchodců, dny dětí a i o akce nárazového charakteru.

 

 

Rok

obyv.

domů

1577

 

39 usedlých

1591

42 usedlých

1749

1793

800 ob.

106 d.

1839

816 ob.

116 d.

1921

1198 ob.(83 Č)

179 d.

1927

1722 obyv N

1930

1506 ob. (350Č)

229 d.

1950

1425 ob.

322 d.

1991

1859 ob.

438 d.

 

www.vikyrovice.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

 

A) vikyrovice.cz (3.3.2008)

C) cs.wikipedia.org  (11.10.2016)

 

Kód CZ

Krenišov

(Nové Vikýřovice, Kröneshof)

Kaplička sv.Antonína Zdroj A)

U mlýna, stávala již nejpozději v 18.století dřevěná kaple. V roce 1777 nechal tehdejší majitel Třemešku baron Stillfried starý svatostánek strhnout a postavit zděnou kapli v klasicistním slohu. Byla zasvěcena sv.Antonínu Paduánskému (1195-1231), o němž se pro jeho výmluvnost říkalo, "že i ryby blíží se ke břehům, aby ho poslouchaly".

Posledními patrony kaple byl rod svobodných pánů Chiari, který sídlil v Šumperku, honosném paláci Pavlínina dvora (dnešní muzeum). V kapli se každoročně 12.června, den před svátkem sv. Antonína, konala slavnostní mše, na kterou v kočáře přijížděla celá rodina Chiarů.

Po 2.světové válce tato tradice zanikla. Kaple postupně chátrala a před úplnou zkázou ji osobní péčí chránila paní Marie Šebestová a v poslední chvíli ji zachránila sbírka občanů, jejichž zásluhou byl svatostánek v roce 1969 opraven. Ničivá povodeň v roce 1997 tuto památku poškodila. Díky pochopení vedení a zastupitelstva obce proběhla v letech 2000 až 2001, pod dohledem šumperského stavitele K.Čundrleho , celková rekonstrukce.  

http://www.vikyrovice.cz/data/editor/101cs_4_big.jpg Vikýřovice, kaplička.jpg

 

[Borovský dvůr] Zdroj 2) Zdroj 3)

Před 1594, 1793 rozparcelován

 

Küchův mlýn Zdroj 2) Zdroj 3)

 

 

 

Stavebně splynula po roce 1920 s obcí

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.10.2016

Předchozí editace: 3.3.2008