Kod CZ 16235

Šumperk

(Mährisch Schönberg)

Připojeny: Temenice

Kostel sv. Jana Křtitele ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Z konce 15.stol.přestavěn raně barokně po 1669 a upravený 1778, Sadová, Kostelní náměstí, jednolodní raně barokní kostel se starším jádrem (ze 13. století), vybudovaný po požáru města v roce 1669, upravený v roce1769

Kostel Zvěstování P. Marie ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Dominikánů, 1293, přestavěn po požáru města 1669. Při dominikánském klášteře je jednolodní barokní stavbou z doby po roce 1669 s gotickým jádrem; kaple byla přistavěna ve 2. polovině 18. století

Dominikánský klášter ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Pův.středověký, Kladská 234/2, Radniční 1662/8, raně barokní stavba z 2. poloviny 17. stoletís gotickým jádrem, upravovaný koncem 18. a začátkem 19. století

Fara ^{Zdroj C)}

Kostelní náměstí 160/4

Kostel sv.Barbory ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Hřbitovní, 1755 Jiráskovy sady

Evangelický kostel ^{Zdroj A)}

Neogotický, 1869-74, Projekt vypracoval c.k. inženýr Wenzel Knapek a stavbu provedl šumperský stavitel Josef Bayer. Jednolodní pseudogotická stavba křížového půdorysu byla upravena do dnešní podoby v roce 1908

Pravoslavný kostel sv.Ducha ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Se zvonicí,1996 jako replika Velkomoravské trojlodní baziliky v Mikulčicích

Zvonice ^{Zdroj C)}

U pravoslavného kostela

Starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty ^{Zdroj C)}

Husitská 898/14, secesní stavba ze začátku 20. století.

Starokatolická fara ^{Zdroj C)}

…

Hřbitov ^{Zdroj C)}

Při silnici od Bludova

Židovský hřbitov ^{Zdroj C)}

Zábřežská 843/76, obřadní síň, ohradní zeď

Morový sloup ^{Zdroj C)}

náměstí Míru barokní sousoší z roku 1719

Socha evangelisty Lukáše ^{Zdroj C)}

Sadová

Socha evangelisty Marka ^{Zdroj C)}

Sadová

Socha evangelisty Matouše ^{Zdroj C)}

Sadová

Socha sv. Jana Evangelisty ^{Zdroj C)}

Husitská, výklenek zahradní zdi domu Kozinova 338/18

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Radniční

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

…

Sousoší Nejsv. Trojice ^{Zdroj C)}

Jiráskovy sady

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Barbory

Hrob Antonína Barcala ^{Zdroj C)}

městský hřbitov, Zábřežská, pp. 605/1

Kašna ^{Zdroj C)}

před průčelím muzea - betonová nádrž kruhového půdorysu s pískovcovou skulpturou výra uprostřed; socha je z roku 1958 od R. Churavého, nádrž ze 20. století

Kašna se skálou ^{Zdroj C)}

V Jiráskových sadech

Kašna ^{Zdroj A)}

U schodiště radnice

[Socha Draka] ^{Zdroj A)}

Roku 1956 byla z kašny odvezena do Náprstkova muzea v Praze kovová plastika od japonského sochaře Suzuki Masajošiho a nahrazena sochou výra od R. Chorého.

Socha Bohyně ^{Zdroj C)}

litinová, historizující, z konce 19. století u Pavlínina dvora

Socha Homéra ^{Zdroj C)}

Na budově obchodní akademie

Socha Jezinky ^{Zdroj A)}

Od Akad.sochaře Jiřího Jílka

Socha Josefa II. ^{Zdroj C)}

Na pěší zoně

Socha Klementa Gottwalda ^{Zdroj C)}

Torzo na nádvoří v muzeu,stávala na náměstí Republiky, odstraněna v lednu 1990

Socha koně ^{Zdroj C)}

V Sadech 1.máje

Socha Matky s dítětem ^{Zdroj A)}

V Sadech 1.máje

Socha matky s dítětem ^{Zdroj C)}

Na lavičce na náměstí

Socha Mládí ^{Zdroj A)}

U školy

Socha Pallas Atheny ^{Zdroj C)}

Na budově obchodní akademie

Socha Pozdrav jara ^{Zdroj C)}

Na náměstí T.G.Masaryka, sochař Jiří Jílek

Socha Radost z deště ^{Zdroj C)}

Na pěší zoně

Socha ^{Zdroj A)}

Na radnici

Socha ^{Zdroj A)}

Na radnici

Pamětní deska Janu Zajícovi ^{Zdroj A)}

na budově bývalé Střední průmyslové školy železniční

Zámek ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Pův.hrad vzniklý před r.1447, přestavěn v pol.16.stol. na zámek, upraven renesančně před 1569. po té sloužil městu a 1669 byl upraven na pivovar, znovu přestavěný 1840-80.Bulharská 372/8, trojkřídlý, v jádru renesanční zámek patrně z let 1496-1504; přestavba v klasicistním duchu ve třech fázích v letech 1840, 1849 a 1851; drobné úpravy po roce 1919

Městské opevnění ^{Zdroj C)}

okolo historického jádra torzo městského opevnění z doby po roce 1496

[Stará radnice] ^{Zdroj C)}

V centru náměstí

Radnice ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

V centru náměstí Secesní, novostavba 1909-11, převýšená rozměrná stavba na místě staré renesanční

Divadlo ^{Zdroj C)}

Bývalý Německý spolkový dům,

Hotel Grand ^{Zdroj A)}

Funkcionalistickou architekturu navrhl a v letech z let 1931-1932 realizoval olomoucký stavitel Tomáš Šipka. Dnešní podobu získal hotel při přestavbě v letech 1965-1967. Předtím zde stával hospodářský dvůr a pivnice. O stavební místo projevila zájem v roce 1930 firma Baťa.

Kino Svět ^{Zdroj C)}

…

Pavlínin dvůr ^{Zdroj C)}

Fialova 342/1, Sady 1. máje, Pův.sídlo rodu Chiari, muzeum s areálem parku, empírová stavba z poloviny 19. století s pozdějšími úpravami; Dvůr velkostatku s obytným křídlem zde zřídil na počátku 19. století rod Terschů, jimž patřily také zámky a panství Třemešek a Chudobín, díky kterým získali rytířský titul. Dnešní podobu dostala obytná část dvora v roce 1876, kdy byla přestavěna na novorenesanční palác, který projektoval vídeňský architekt Moritz Hinträger, inspirovaný francouzskou architekturou. Tehdy již patřil dvůr dr. Karlu Chiarimu, který přišel do Šumperka z Vídně, v roce 1897 se stal poslancem říšské rady a roku 1908 získal baronský titul.

Klappenrothova manšestrová manufaktura ^{Zdroj C)}

Gen. Svobody 70/29 bývalá Č.p.70 ul.gen.Svobody, 1785, první v Evropě. Klappenrothova textilní manufaktura (Generála Svobody 53) - v jádru barokní stavba z let 1730-1735, v roce 1785 zde byla založena první manufaktura na výrobu manšestru v habsburské monarchii

Nádraží ^{Zdroj A)}

…

Okresní soud ^{Zdroj A)}

…

Pošta ^{Zdroj C)}

Gen. Svobody 100/13

Škola -Německé gymnásium ^{Zdroj C)}

Obchodní akademie, Město zadalo projekt v roce 1895 vídeňským architektům bratřím Drexlerům, vytvořili neoklasicistní souměrnou, hmotově členitou architekturu, jejíž reprezentativnost a budoucí poslání podtrhli sochami Moravie, Homéra a Pallas Athény a bohatou štukovou výzdobou. Objekt realizovali místní stavitelé H. Popp, F. Hloch, J. Prosinger aj.

Škola ^{Zdroj C)}

…

Budova ^{Zdroj C)}

Nároží Lidické a 8.května

Altán ^{Zdroj C)}

před bývalým dominikánským klášterem drobná klasicistní stavba z konce 18. století

Altán ^{Zdroj C)}

V Jiráskových sadech

Dům č.p. 52 ^{Zdroj C)}

Starobranská 52/7 dvoupatrový řadový dům z konce 17. století, upraven v období klasicismu

Dům č.p. 68 ^{Zdroj C)}

Starobranská 68/5 jednopatrový rohový činžovní dům, původně středověký objekt, upravován v baroku a klasicismu, novorenesanční fasáda z roku 1884

Měšťanský dům č.p. 70 ^{Zdroj 2)}

…

Dům č.p. 85 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 85/21

Dům č.p. 94 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 94/20

Dům č.p. 99 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 99/19

Dělnický dům č.p.105 ^{Zdroj C)}

Langrova 105/8

Dům č.p. 109 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 109/18

Dům č.p. 111 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 111/17

Měšťanský dům č.p.116 ^{Zdroj C)}

Lužickosrbská 116/7

Dům č.p. 117 ^{Zdroj C)}

Lužickosrbská 117/5

Dům č.p. 123 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 123/16

Měšťanský dům č.p. 124^{Zdroj 2)}

…

Měšťanský dům č.p. 125^{Zdroj 2)}

…

Dům č.p. 126 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 126/14

Měšťanský dům č.p. 127 ^{Zdroj 2)}

…

Dům č.p. 128 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 128/12

Dům č.p. 135 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 135/11

Dům č.p. 137 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 137/9

Dům č.p. 138 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 138/8

Dům č.p. 139 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 139/7 dvoupatrový řadový dům; dispozice sklepů i přízemí jsou zachovány ze středověké podoby domu, který byl v renesanci přestavěn; klasicistní průčelí upraveno při výstavbě 2. patra v roce 1869

Dům č.p. 140 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 140/6, nárožní dvoupatrový dům s gotickým jádrem, klasicistní průčelí z doby kolem roku 1800

Měšťanský dům č.p. 148 ^{Zdroj 2)}

…

Dům č.p. 207 ^{Zdroj C)}

Sadová 207/1, náměstí Míru

Dům č.p. 210 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 210/5

Dům č.p. 211 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 211/4, dvoupatrový řadový dům s gotickým jádrem a pozdějšími úpravami; dnešní podoba průčelí z roku 1882, kdy bylo nadstavěno 2. patro

Geschaderův dům č.p.233 ^{Zdroj C)v}

Kladská 233/1 Pozdně barokní, s dvorní arkádou

Dům č.p. 236 ^{Zdroj C)}

Radniční 236/15

Dům č.p. 249 ^{Zdroj C)}

Starobranská 249/20

Dům č.p. 253 ^{Zdroj C)}

Radniční 253/9

Dům č.p.267 - rodiny Primavesi ^{Zdroj C)}

Žerotínova 267/11

Dům č.p. 277 ^{Zdroj C)}

Radniční 277/1, Úzká

Dům č.p. 324 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 324/22

Dům č.p. 325 ^{Zdroj C)}

Starobranská 325/2, Úzká

Dům č.p. 327 ^{Zdroj C)}

Starobranská 327/4 původně středověký objekt, v pozdějším období upravovaný; v roce 1862 zvýšen o patro

Dům č.p. 330 ^{Zdroj C)}

Starobranská 330/6, Úzká, Radniční dvoupatrový řadový dům, původně renesanční stavba, výrazně upravena kolem poloviny 18. století

Dům č.p. 378 ^{Zdroj C)}

Starobranská 378/14 jednopatrový řadový dům z 1. poloviny 18. století, upravován koncem 19. století

Dům č.p. 379 ^{Zdroj C)}

Starobranská 379/8 dvoupatrový řadový dům, původně renesanční objekt, přestavěný v baroku a klasicismu, patrně v roce 1859 zvýšen na dvoupatrový

Obchodní dům č.p.437 ^{Zdroj C)}

Otokara Katzera Hlavní třída 437/19. Funkcionalistická stavba, která vznikla v roce 1930 je dílem šumperského architekta Ernsta Hantschla. Působivé je zejména horizontální členění průčelí třemi pásy oken, přičemž horní část fasády projektant zvýraznil vertikálně vloženou velkou okenní plochou. Stavebníkem objektu byl ševcovský mistr Ottokar Katzer a Hantschl jako by se pro něho inspiroval v zlínské baťovské konkurenci. Nejednalo se o obchodní dům, nýbrž multifunkční objekt.

Vila č.p. 446 ^{Zdroj C)}

Čsl. armády 446/1. Rodinný dům č.p. 446 s okrasnou zahradou (Opavská 1) - empírová stavba z let 1869-1872, vystavěna podle projektu T. Hansena šumperskou firmou J. Bayer

Vila Doris ^{Zdroj C) Zdroj A)}

Dům dětí a mládeže. V roce 1899 zadal Karl Chiari, jehož kořeny pocházely z Itálie, šumperskému staviteli Wilhelmu Luxovi stavbu vily ve své okrasné zahradě. Lux se zřejmě na přání stavebníka inspiroval v italské renesanci a vytvořil novorenesanční architekturu, kterou získal Karlův syn Eduard (1883-1954) a ten ji pojmenoval podle své manželky Doris.

Sieglova vila ^{Zdroj A)}

Čsl. armády 1, Internát zdravotnické školy, neoklasicistní, 1867 vídeňský architekt Theophil von Hansen

Vila ^{Zdroj A)}

Městská knihovna, patrně navrhl architekt Franz Pieszk v duchu pozdního baroka a rokoka, si nechal postavit v letech 1893-1894 lékárník Eduard Hackl. Do dnešní podoby byla budova upravena v roce 1928 podle návrhu pražského architekta Franze Thiela

Jiráskovy sady ^{Zdroj C)}

Kozinova a Husitská, fragment skalky

Sady 1.máje ^{Zdroj A)}

Napočátku 19. století zde rodina Terschů zřídila hospodářský dvůr. Kolem roku 1872 se zvažovalo, že v jižním prostoru dnešního parku vznikne nové šumperské centrum s velkým náměstím. Po dostavbě nového paláce dvora v roce 1876 noví majitelé Chiariové vytvořili okrasnou zahradu s hodnotnými dřevinami, skleníkem, později i tenisovým kurtem aj., kterou obehnali litinovým plotem. Zahrada byla označována jako park (Chiariho, případně Pavlínin park), veřejnosti však byla volně zpřístupněna až 1. května 1948. V roce 1954 bylo v parku zřízeno dětské hřiště, na němž k roku 1980 vyrostl Dům kultury. Roku 1956 byla z kašny odvezena do Náprstkova muzea v Praze kovová plastika draka od japonského sochaře Suzuki Masajošiho a nahrazena sochou výra od R. Chorého. Rozsáhlá rekonstrukce parku podle projektu J. Damce proběhla v letech 1979 až 1984.

Zpět na okres

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

2003 Pověřený městský úřad

Historie

1992 MPZ rozšířená 1995

zeměpanské město založeno 1269-76

Rok	obyv.	domů
1850
1927	13117 obyv N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 17.10.2016

Předchozí editace: 3.3.2008