|
Kód CZ Nový Malín (Frankštát, Frankstadt) Kostel Narození
P.Marie Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj A) Zdroj C) Či Nanebevzetí P.Marie,
1705, 1811 zvětšen
Fara Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Již 1412, první zmínka 1569, současna
po 1843
Socha Nejsv.Trojice Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj A) … Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) …
Socha P.Marie Zdroj C) …
Kamenný kříž Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj C) Před kostelem, 1791
Kamenný kříž -
Kalvárie Zdroj C) …
Kamenný kříž Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj A) …
Kamenný kříž Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj A) …
Památník Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj A) Zdroj C) Pomník
občanům Českého Malína (za kostelem v parku) -
památník z roku 1947 připomínající umučení občanů Českého Malína
na Volyni v roce 1943
Památník padlým Zdroj C) …
Hradisko Zdroj C) archeologická lokalita s nálezy z
období lužické a slovanské kultury
[Tvrz] Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) s dvorem, posledně zmiňována
1464 Škola Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) šestitřídní Mlýn Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) … Rychta Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) … Dům č.p. 6 …
Hostinec U tygra č.p.17
Brána po
usedlosti č.p.102 Zdroj C) …
Dům č.p.155 …
|
Politický i soudní okres Šumperk 1947 přejmenována obec na Nový Malín 1961 Okres Šumperk 1973 připojeny Plechy 2003 Pověřený městský úřad
Historie
První přípomínka 1350.
Městečko. 325-340 m.n.m. Obec Nový Malín
se až do roku 1947 jmenovala Frankšát. Tento název
byl převzat z německého Frankstadt, po
zakladatelích, kteří byli pravděpodobně Frankové, nebo od jména Frank, tzn.
odvozeně od jednoho z nich. Původní osada vznikla v kopcích uvnitř lesa jako
Mlýnská ves (Mühldorfel) a rozrůstala se podél
potoka směrem dolů až na území dnešního Malína.
První písemné zprávy jsou z roku 1350. Tehdy Markéta z Mladče
odstoupila své statky synům Wiskera z Frankštátu. Již ve 13. století se v okolí obce údajně
těžila měď, později i stříbro, o čemž svědčí šachty a štoly v okolních
lesích. Toku 1398 byla obec psána jako městečko. V roce1569 byl Frankštát spolu s jiným zbožím prodán městu Šumperk. a od
roku 1583 byl opět uváděn již jen jako ves. V držení Šumperka zůstal Frankštát až do roku 1848, kdy bylo poddanství zrušeno. V polovině 19. století se ve Frankštátu začala rozvíjet průmyslová výroba. Vznikly
závody na výrobu šamotového a hliněného zboží, 1893 byla založena cihelna,
uvádí se výroba hřebíků, menší tkalcovna, likérka a výrobna dřevěných tkalcovských
člunků, tzv. "špulkárna". Výstavné obytné
domy a statky byly důkazem úspěšného hospodaření i zdejších zemědělců. I. republika - Sudety Počátkem 20. století měl Frankštát již 2.320 obyvatel a 253 domů. K německé
národnosti se tehdy hlásilo 95 procent obyvatelstva, zbytek tvořila česká a
částečně i slovenská menšina. Ekonomice regionu napomohla koncem
minulého století stavba železniční trati Šumperk - Olomouc. V roce 1872 byl
dán do provozu poštovní úřad a telefonní spojení od roku 1909. V témže roce bylo
v obci zavedeno též elektrické osvětlení. Hospodářský rozmach zbrzdila 1.
světová válka. V té době na území obce se budovala pouze silnice Frankštát - Hraběšice. Vznik samostatné Československé
republiky v roce 1918 přinesl sice pozitivní prvky pro českou menšinu v
oblasti školství, kultury, tělovýchovy (Sokol) i činnosti společenských
organizací. Přesto však výrazná německá většina obyvatel (92 %) ovlivňovala
život v obci. V dobových písemnostech se uvádí, že Čechů bylo mnohem více,
ovšem přihlášení se k české národnosti znamenalo u většiny německých
zaměstnavatelů ztrátu zaměstnání, případně bojkot českého zboží. Politicky
soutěžily zejména německé politické strany sociálně demokratická,
křesťansko-sociální a agrární s nacionálně orientovanými stranami. V roce
1935 již bezkonkurenčně dominovala Henleinova
Sudetoněmecká strana. V obecních volbách té doby česká kandidátka dostala 81
hlasů, tj. pouhé dva mandáty. Ve třicátých letech se výrazně
projevila hospodářská krize, která postihla i místní podniky a živnosti. V
kronice se uvádí, že v roce 1931 bylo v obci úředně registrováno 260
nezaměstnaných, pro které se pořádaly sbírky peněz a naturálií. Obec měla v té době, řečeno současnou
terminologií, rozvinutou infrastrukturu. Adresář republiky Československé z
roku 1930 uvádí, že Frankštát má 2.307 obyvatel, v
obci je kostel, fara, četnická stanice, lékař a škola. Dále je v obci
cihelna, výrobna cementového zboží a mlýn. Obyvatelé jsou zásobování šesti
obchody smíšeným zbožím, v obci je devět hostinců, čtyři pekaři, dva
zámečníci, čtyři krejčí, švadlena, čtyři obuvníci, klempíř, hrnčíř, devět
holičů, čtyři řezníci, tři kováři, provazník, čtyři
truhláři, dva koláři, kamnař a čtyři trafiky. Poklidnou dobu narušila mobilizace,
která byla vyhlášena v květnu 1938, v říjnu došlo k záboru území německým
vojskem. Do vnitrozemí byli násilně a s nejnutnějším majetkem vystěhování
téměř všichni občané české národnosti. Pro ostatní následovaly známé
skutečnosti - zatýkání, výslechy, v mnoha případech žaláře a koncentrační tábory.
Ve Frankštátu obyvatel německé národnosti přibývalo
v důsledku přestěhování Němců z vybombardovaného Porúří a později i z Opavy.
Jejich počet překročil 1.000 osob. V letech 1943-1945 i na území Frankštátu působili partyzáni, převážně z okolních obcí
Dolních Studének, Bludova a Sudkova,
kteří prováděli sabotáže, zejména ve skladech zemědělských podniků,
vykolejení vlaků a vojenských transportů. Situace vyústila v rok 1945, kdy 8.
května německá armáda ustoupila a obec osvobodila Sovětská armáda. Rok 1945 - budování nové republiky Historie Nového Malína
se prakticky začíná datovat až do roku 1945, respektive 1947. Tehdy spolu s
osvobozeneckou armádou gen. Svobody přišlo do ČSR a přímo do Frankštátu jedenatřicet vojáků z Českého Malína na území tehdejší Volyně v SSSR. (Český Malín byl Němci v roce 1943 vypálen a zničen, 374
obyvatel včetně žen a dětí bylo zavražděno). Další osídlenci přišli do obce
ze Slovácka, Valašská a Ostravska. V březnu 1947 reemigrovala další skupina
120 Volyňských Čechů, vesměs příbuzných vojáků z oblasti Českého Malína. Tím bylo též dokončeno nové osídlení obce. Na
slavnostní národní pouti byla obec přejmenována na Nový Malín. Po roce 1947 dochází k potupné
hospodářské konsolidaci a stabilizaci orgánů státní správy. Byla vytvořena
řada nových pracovních příležitostí, zejména v továrnách Šumperka a Uničova, kam většina malínských dojížděla. V obci bylo
založeno JZD a část obyvatel byla zaměstnána i v malínském polesí. Postupem doby se Malín
stával stále výrazněji předměstím Šumperka. Po dobu tří let (v období 1949 -
1952) byl dokonce součástí tzv. velkého Šumperka, který tvořilo mimo Šumperk
ještě dalších šest okolních obcí. Toto spojení se ukázalo zejména ekonomicky
neefektivní a administrativně nezvládnutelné, takže již v roce 1953 se Nový Malín uvádí opět jako samostatná obec. Z průmyslové činnosti byla v provozu
cihelna, výrobna šamotového a cementové zboží. Postupně, i když s četnými
hospodářskými výkyvy, se začalo stabilizovat též JZD. Léta 1968 - 1989 z demografického
hlediska byla poznamenána nárůstem počtu obyvatel v důsledku stěhování, ale i
vyšší natality, tj. počtu nově narozených dětí. Politická činnost byla sice
poznamenána "výdobytky" té doby, jako např. jednotná volba
kandidátů Národní fronty, brigády, závazky, národní směny atd. Přesto však
cílená práce skupiny odborně a organizačně schopných lidí v obci vedla k
tomu, že prostřednictvím akcí Z se nově postavila III. mateřská škola,
pavilon základní školy, zdravotní středisko, samoobsluha, restaurace Rychta,
památník malínských mučedníků a smuteční obřadní síň, pokud jmenujeme ty
největší. Poskytnutí nenávratných půjček
rozšířilo možnost vybudování nových rodinných domků, později i modernizaci a
opravy stávajících budov. Tzv. drobné provozovny NV (v Novém Malíně jich bylo osm) zajišťovaly práce a služby pro
obyvatelstvo, které velké podniky odmítaly. (převzato z
publikace: Frankštát - Nový Malín
- 650 let)
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Vlastivěda moravská 1932 3) Vlastivěda šumperského okresu 1993 4) Kuča Karel, Města a městečka
v Č. na M. a ve S. A) novymalin.cz (3.3.2008) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 23.8.2016 Předchozí editace 3.3.2008 |
