Kod CZ 3680

Hanušovice

(Hannsdorf)

Osady: Holba, Dvořisko, Dolní Dvořisko, Na Vinici

Připojené obce: Hynčice nad Moravou, Potůčník, Vysoké Žibřidovice, Žleb

Kostel sv.Mikuláše ^{2) 3)B)}

Na místě pův.dřevěného kostela postaven 1656 nový kostel a 1738 rozšířen. Jednolodní barokní nově postaven 1757, věž ze starší stavby před 1757 NKP 882/1. Pův.zvon 1557 Obraz nad oltářem A.Hanke

postaven v barokním stylu v roce 1757 na místě menší stavby, z níž se dochovala renesanční věž z doby před rokem 1557. V 19. století byla upravována sakristie, vybudována předsíň a schodiště na kruchtu v podvěží

Kostel je orientovaná, podélná, jednolodní stavba na půdorysu kříže, střed tvoří čtverec s uťatými rohy. Ramena kříže tvoří kněžiště, boční kaple a loď. K severní straně kněžiště a boční kaple byla přistavěna sakristie s oratoří v patře, k jižní zdi lodi čtyřboká předsíň. V ose západního průčelí stojí věž s barokní zvonicí.

Fasády jsou hladké, prolomené okny se segmentovým záklenkem, rámovanými profilovanou šambránou. Okna ve věži jsou štěrbinová, na východní straně (otevřené do půdního prostoru) se zachovalo okno lomené. Část nároží věže a podstřešní vlys jsou opatřené sgrafity. Západní a jižní vstupní portál je obdélný s kamenným ostěním, nahoře pravoúhle zalomeným s kapkami

Kněžiště a východní rameno lodi jsou zaklenuty valeně s hranatými výsečemi, čtv erec lodi s lunetami mezi diagonálními pasy. Boční kaple jsou zaklenuty příčně valenou klenbou. Pasy a hrany lunet jsou lemovány maltovými pruty. Klenba sedí na průběžné římse podepřené nízkými pilastry s římsovým kladím. Kruchta je podklenuta valeně s dotýkajícími se výsečemi

Zařízení je rokokové, umělecky a časově jednotné, renesanční je pouze zvon (z roku 1557), některé doplňky jsou pozdější. Hlavní oltář je dvoudílný, s tabernáklem a sloupovým retábulem (1771). Uprostřed oltáře je obraz sv. Mikuláše ze třetí čtvrtiny 19. století, kopie původního obrazu J. K. Handkeho, u paty sloupů jsou monumentální figury sv. Ambrože a sv. Augustina. Severní kaple je mariánská, s oltářem vytvořeným současně s hlavním, původní je obraz Panny Marie. Jižní kaple je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému, s oltářními obrazy světcovy glorifikace a sv. Floriána (konec 18. století). K původnímu vybavení patří také zdobená kazatelna a dřevěná křtitelnice. V lodi je zavěšen klasicistní korunový lustr z první čtvrtiny 19. století

Fara ^{2) 3)B)}

Empírová 1833-34 NKP 882/2, fara již 1350, pod biskupstvím v Litomyšli

Hřbitov

…

Márnice

…

Kamenný kříž ^{2) 3)B)}

1827 NKP 884/2

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{2) 3)B)}

Pozdně barokní 1754 u kostela NKP 882/3

Sloup se sochou P.Marie ^{2) 3)B)}

Empírová, 1825 NKP 882/4

Památník padlým

…

Nový hrad ^D)

nachází se v lese nad údolím Moravy. Jde o zříceninu gotického hradu ze 14. století. První zmínka o něm pochází z roku 1374, jeho počátky však možno položit už do prvnínachází se v lese nad údolím Moravy. Jde o zříceninu gotického hradu ze 14. století. První zmínka o něm pochází z poloviny 14. století. Plochou více než 1,5 ha a maximálnímí rozměry v hradbách 300 resp. 100 m patříl k největším moravským hradům. Byl zničen za česko-uherských válek mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem, zřejmě v roce 1471, roku 1504 se uvádí jako pustý. Z původního hradu s předhradím se dochovaly zbytky hradeb  s hranolovými  věžemi, výbuchem zničená okrouhlá věž - bergfrit a fragmenty obytného paláce. Celek představuje doklad pevnosti architektury 14. až první poloviny 15. století bez rušivých dodatečných přestaveb.

Rychta ^{2) 3)B)}

Č.p.58, konec 18.stol., starší jádro NKP 2120, poblíž kostela, s nástavbou v průčelí a klasicistním štítem, zmíněna 1439

Mlýn ^{2) 3)B)}

1439 s jedním složením Kolbův

Radnice

…

Zpět na okres

Politický okres Šumperk, s.o.Staré Město

1961 Okres Šumperk

2003 Pověřený městský úřad Hanušovice

Historie

390-550 m.n.m., první zmínka 1325 jako Janova ves podle zakladatele Jana (Hanuše)

Hanušovice, podobně jako k nim náležející Vysoké Žibřidovice a dnešní Žleb (dřívější Valteřice), patří k nejstarším obcím šumperského okresu. Podle listiny z 3. května 1325, kterou rytíř Jan Wustehube postoupil kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město, tehdy jmenované Goldek (= zlatý kout), s deseti vesnicemi, nacházely se mezi nimi Joannis villa, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph - Žibřidovice a Waltersdorph - Valteřice. Samy názvy svědčí o tom, že šlo o vsi založené v rámci kolonizace tohoto kraje někdy koncem 13. století, neboť byly pojmenovány podle svých zakladatelů - lokátorů Hanuše, Žibřida a Waltera. Všechny tři vsi byly od počátku součástí kolštejnského panství (nyní Branná), zatímco Hynčice nad Moravou, uváděné poprvé v roce 1414, patřily tehdy k novohradsko-šumperskému panství a byly později součástí panství velkolosinského.

Hanušovice měly už roku 1351 kostel a faru, která se jmenuje v zakládací listině litomyšlského biskupství. Z privilegia pro hanušovického rychtáře z roku 1439, v němž se setkáváme už s nynější českou podobou jména "Hanussowicze", Ize z velikosti obdarování soudit, že byly přirozeným hospodářským střediskem jižní části kolštejnského panství. V 15. století za česko-uherských válek a následujících bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Braníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny a Vysoké Žibřidovice s Valteřicemi dočasně úplně zpustly. Teprve v následujícím století byly obnoveny. Na sklonku 16. století příbyla na jižním okraji Hanušovic nová ves Holba, která však už patřila k rudskému panství. Znovu utrpěly všechny zmíněné vsi za třicetileté války, v poklidné době druhé poloviny 17. a během 18. století se však rychle vzpamatovaly. Hanušovice se pro ně staly vzhledem k farnímu kostelu a škole i kulturním střediskem.

Hlavní rozkvět však Hanušovíce teprve čekal. Roku 1852 tu byla založena moderní úpravna lnu a ještě do konce 50. let 19. století tu největší šumperský podnikatel Eduard Oberleithner založil dvě přádelny lnu, jednu na jižním okraji Hanušovic, druhou v sousední Holbě, na druhém břehu Moravy. Počátkem 70. let bylo v tomto největším podniku tohoto druhu na Moravě a ve Slezsku zaměstnáno už 800 dělníků a dělnic a po technické stránce představoval špičkový podnik v tehdejší rakouskouherské monarchii. Další obyvatelé z Holby, Hanušovic a okolních obcí nalezli v 60. letech 19. století zaměstnání v jindřichovské papírně a roku 1874 zřídila společnost šumperských průmyslníků druhý největší podnik v Holbě, pivovar. Dalším činitelem, který hrál v případě Hanušovic a jejich okolí důležitou úlohu, bylo spojení s okolním světem železniční tratí Šternberk-Šumperk-Králíky roku 1873, která byla v polovině 80. let spojena v Hanušovících s tratí Olomouc-Bruntál-Krnov-Frývaldov (nyní Jeseník)-Hanušovíce. Ty se staly významným železničním uzlem, doplněným roku 1905 o lokální trať Hanušovice-Staré Město p. Sn. Ke zmíněným podnikům se přidružila do počátku 20. století i řada menších (výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna, kamenolomy). takže Hanušovice spolu s Holbou představovaly průmyslově-zemědělské obce.

Roku 1923 došlo k administrativnímu přičlenění Holby, která už byla stavebně s Hanušovicemi spojena, k Hanušovicím, povýšeným na městys. Z 877 obyvatel obou obcí z roku 1893 se jejich počet do roku 1930 rozrostl na 3351. Z toho bylo 566 Čechů, především železničářů a dalších státních zaměstnanců a jejich rodin. Hanušovice se za první republiky staly centrem německého a českého školství pro celé široké okolí. Za nacistické okupace se bohužel staly i místem, v němž i v jeho okolí byla rozmístěna řada zajateckých táborů a na pozemcích hanušovické přádelny byla zřízena i pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro asi 250 polských židovských žen.

Po druhé světové válce, po odsunu německého obyvatelstva, obec dále rostla: v roce 1949 byly k Hanušovicím přípojeny Hynčice nad Moravou, od roku 1975 obec Kopřivná, která se opět osamostatnila v roce 1991. Z dalších postupně připojených obcí zůstaly Hanušovicím roku 1976 připojené Vysoké Žibřidovice s místní částí Žleb.

3. května 1975 uplynulo 650 let od první písemné zmínky o Hanušovicích. Při této příležitosti a vzhledem k poválečnému růstu počtu obyvatel a průmyslu byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a o dva roky později byl schválen i jejich nový městský znak: modrý štít se zlatou hlavou, v ní modrý květ lnu s jehličnatým stromem po stranách, v hlavním poli stříbrné ozubené kolo a pod ním dva zkřížené zlaté klasy.

Rok	obyv.	domů
1654	184 obyv
1677	35 usedlých
1785	571 obyv
1791	579 obyv	75 domů
1839	600 obyv	89 domů
1921	2658 obyv (197 č)	290 domů
1927	2658 obyv N
1930	3350 obyv (565 č)	360 domů
1950
1991

www.hanusovice.info

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

3) Vlastivěda moravská, 1932

B).hanusovice.info (3.3.2008)

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

D) novyhrad.cz (3.3.2008)

E)

Holba

(Halbseit, Zur halben Seite)

Kaple Obětování P.Marie ^{2) 3)B)}

1725, barokní NKP 884

Kamenný kříž ^{2) 3)B)}

Před kaplí, 1827

Pivovar ^{2) 3)B)}

Založený 1871

Pila ^{2) 3)B)}

…

Osada založená 1595, 1920 připojena k Hanušovicím

Rok	obyv.	domů
1677	15 usedlých
1749
1793	238 obyv	25 domů
1839	277 obyv	29 domů
1920	1000 obyv	82 domů
1927
1930
1950
1991

Dvořisko

(Hofwiese)

8 domů

Dolní Dvořisko

(Unter Hofwiese)

12 domů

Na Vinici

(Weinberg)

Kamenný kříž ^{Zdroj E)}

…

Stávaly tu 3 domy a kamenný kříž, na místě se dnes nacházejí zbytky zdiva a kříž na okraji lesa

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.6.2015

Předchozí editace: 3.3.2008