Kod CZ:

Šluknov

(Schluckenau)

[Kostel sv.Václava] 3)

Před 1346, stával údajně uprostřed náměstí

 

Kostel sv.Václava >> A) B)

Doložen 1346, vyhořel 1634, opraven 1650, věž dokončena 1646, po požáru 1710 znovu postaven 1711-15, věž dostavěna 1722 a 1738 dobnovena. Stavba kostela sv. Václava je na nynějším místě již asi třetí v pořadí. Původně zde byl hřbitov s kaplí zasvěcenou sv. Václavu s hrobkou Berků z Dubé. Kaple pocházela ze 12. století.

Roku 1634 vyhořel kostel spolu s městem, ale ještě během třicetileté války byl opět obnoven a roku 1669 vysvěcen litoměřickým biskupem. Při dalším požáru města roku 1710 lehl kostel opět popelem. Postaven byl znovu v letech 1711 - 1722 i s věží zřejmě podle plánů dvorního  architekta J.L.von Hilddebrandta. Klenbu a její výzdobu zřejmě provedl Ottavio Broggio z Litoměřic.

Objekt kostela je ranně barokní a sochy v kostele jsou ve stylu vrcholného baroka od místního rodáka Franze Bienerta a Josefa Kleina, rodáka z České Kamenice. Stavba je jednolodní s třemi páry bočních výklenků, v nichž jsou empory. V prostředním jižním výklenku je hlavní vchod a naproti je oltář svaté Barbory, kde se v době vánoční staví dřevěný ručně vyřezávaný betlém.

Hlavní oltář je z konce 18. století. Oltářní stůl je z původního kostela, který vyhořel v roce 1710.

Na levé straně od oltáře je socha sv. Ludmily a napravo pak socha sv. Víta. V horní části oltáře je obraz od Jana Jiřího Schmidta „Zavraždění svatého Václava". Na pravé straně od oltáře je na pilastru socha sv. Prokopa a na levém sv. Vojtěch. Na stěně proti oltářnímu stolu jsou proti sobě dvě zasklené vitríny s figurínami římských mučedníků Sv. Innocentia a Sv. Innocentie. Jejich ostatky byly do Šluknova přineseny v letech 1674 - 1723. Na pilířích chrámového oblouku jsou dva protějškové oltáře z 18. století. Pravý oltářík je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému a levý Panně Marii. Na dalším pilíři je kazatelna, která byla vyhotovena podle kazatelny u sv. Klimenta v Praze.

Na kruchtě jsou varhany postavené v letech 1937 - 1942 známou firmou Schuster a syn ze Žitavy. Tyto varhany jsou stavěny přímo pro kostel svatého Václava ve Šluknově. Jedná se o mistrovské dílo, které vychází z výborné akustiky chrámu. Varhany mají 3 manuály s pedálem, 47 znějících rejstříků a 2980 píšťal.

Na vnější straně jsou vpravo i vlevo od hlavního vchodu ve zdi zazděny dva historické kamenné náhrobky. U samotného vchodu jsou pak osazeny sochy mučedníků - sv. Jana a sv. Pavla.

V parčíku na severní straně kostela jsou umístěny sochy tří českých světců, které byly původně umístěny na frekventovaných místech ve městě, kde trpěly vlivem škodlivin a otřesům od automobilové dopravy. Uprostřed stojí svatý Jan Nepomucký a po stranách jsou sochy svatého Vojtěcha a svatého Prokopa. V zahrádce před farou je socha patrona kostela svatého Václava.

Kostel sv. Václava - dsc03550.jpg

 

Hřbitov 2)

U kostela, s klasicistními náhrobníky, klasicistní jehlancový náhrobník 1798

 

Hřbitov 2) B)

1844, peníze na vybudování hřbitova městu poskytli majetní obyvatelé, kteří zaplatili zlatem za pomníky a místa na hřbitově s tím, že dokud bude hřbitov existovat, nebudou za ně platit nájem - jak dokládají zápisy ve hřbitovních knihách v Tech. službách

hřbitov

 

Márnice B)

Secesní

hřbitov ( márnice ) - peníze na vybudování hřbitova městu poskytli majetní obyvatelé, kteří zaplatili zlatem za pomníky a místa na hřbitově s tím, že dokud bude hřbitov existovat, nebudou za ně platit nájem - jak dokládají zápisy ve hřbitovních knihách v Tech. službách

 

Fara

kostel sv. Václava  - farní ulice ( Kirchplatz ) - budova fary

 

Kaple 2)

U čp.896, 1730

 

Kaple Poslední večeře Páně 2) A)

Na úpatí Křížového vrchu, 19.stol.neorománská, s obrazem Poslední Večeře Páně. zřízena roku 1873 vdovou Marií Annou Weber a její stavba stála více jak 1000 zlatých. Vysvěcena byla 29. září téhož roku litoměřickým biskupem Augustinem Paulem Wahalou.

kaple Poslední večeře Páně

 

Kaple Žaláře Krista 2) A)

Na úpatí Křížového vrchu, 19.stol. neobarokní

Křížová cesta - snimek_037.jpg

 

Kaple Bičování Krista 2) A)

Na úpatí Křížového vrchu, historizující. zřízena v roce 1926 panem Wilhelmem Hillem s manželkou a v témže roce 28. března byla kaple vysvěcena P. Wilhelmem Franzem Christianem Rudolfem.

Křížová cesta - krizova-cesta2.jpg

 

Kaple Božího hrobu 2)

1756

Křížová cesta - krizova_cesta1.jpg kaple Božího hrobu - XIV. zastavení 

 

         Deska B)

                Na průčelí kaple Božího hrobu

 

kaple Božího hrobu

 

Kaple Kalvárie 2)A)

na vrcholu kopce

Křížová cesta - krizovy_vrch_2.jpg

 

         Socha Krista na kříži 2)  A) B)

                Součást kalvárie

kaple Kalvárie

 

         Socha P.Marie 2)  A) B)

                Součást kalvárie

 

         Socha sv.Jana Evangelisty 2)  A) B)

                Součást kalvárie

Kalvárie - sochy

         Socha sv.Máří Magdaleny 2)  A) B)

                Součást kalvárie

kaple Kalvárie

 

Grotta sv.Petra B)

V areálu křížové cesty

grotta sv. Petra 

 

                Socha sv.Petra B)

                Za mříží uvnitř jeskyně

Grotta se sv. Petrem

 

Grotta sv.Máří Magdaleny B)

V areálu křížové cesty

grotta sv. Máří Magdalény

 

                Socha sv.Máří Magdaleny B)

                Za mříží uvnitř jeskyně

Grotta se sv. Máří Magdalénou

 

[Kaple] 3)

V zahradě zámku kol.1671, zanikla

 

[Kaple] 3)

V zahradě zámku kol.1671, zanikla

 

Křížová cesta >> 2)  A) B)

Na Křížový vrch, jižně od obce, 1756, v mladších výklenkových kapličkách dřevěné rokokové reliéfy, 12 zastavení kaple Kalvárie s kamenným sousoším Krista na kříži, P.Marie, sv.J.Evangelisty a Máří Magdaleny

Křížová cesta - snimek_054.jpg krizova_cesta.jpg

 

         I.zastavení B)

                Křížové cesty

I. zastavení - Ježíš je odsouzen Pilátem Pontským k smrti I. zastavení - Ježíš je odsouzen Pilátem Pontským k smrti I. zastavení - Ježíš je odsouzen Pilátem Pontským k smrti

 

         II.zastavení B)

                Křížové cesty

II. zastavení - Ježíš bere na sebe kříž II. zastavení - Ježíš bere na sebe kříž II. zastavení - Ježíš bere na sebe kříž

 

         III.zastavení B)

                Křížové cesty

III. zastavení - Ježíš poprvé padá pod křížem III. zastavení - Ježíš poprvé padá pod křížem III. zastavení - Ježíš poprvé padá pod křížem

 

         IV.zastavení B)

                Křížové cesty

IV. zastavení - Ježíš potkává svou matku IV. zastavení - Ježíš potkává svou matku IV. zastavení - Ježíš potkává svou matku

 

         V.zastavení B)

                Křížové cesty

V. zastavení - Ježíšovi pomáhá Šimon z Kyrény V. zastavení - Ježíšovi pomáhá Šimon z Kyrény 

 

         VI.zastavení B)

                Křížové cesty

VI. zastavení - Veronika podává roušku Ježíšovi, aby se usušil VI. zastavení - Veronika podává roušku Ježíšovi, aby se usušil VI. zastavení - Veronika podává roušku Ježíšovi, aby se usušil

 

         VII.zastavení B)

                Křížové cesty

VII. zastavení - Ježíš podruhé padá pod křížem VII. zastavení - Ježíš podruhé padá pod křížem VII. zastavení - Ježíš podruhé padá pod křížem

 

         VIII.zastavení B)

                Křížové cesty

VIII. zastavení - Ježíš potkává jeruzalémské ženy a napomíná je VIII. zastavení - Ježíš potkává jeruzalémské ženy a napomíná je VIII. zastavení - Ježíš potkává jeruzalémské ženy a napomíná je

 

         IX.zastavení B)

                Křížové cesty

IX. zastavení - Ježíš potřetí padá pod křížem IX. zastavení - Ježíš potřetí padá pod křížem IX. zastavení - Ježíš potřetí padá pod křížem

 

         X.zastavení B)

                Křížové cesty, na boku nápis: Zu Ihren des bittern / …. / ….. / …… / …../ …. / 1756

X. zastavení - Ježíš je zbaven roucha X. zastavení - Ježíš je zbaven roucha X. zastavení - Ježíš je zbaven roucha

 

         XI.zastavení B)

                Křížové cesty

XI. zastavení - Ježíš je ukřižován XI. zastavení - Ježíš je ukřižován XI. zastavení - Ježíš je ukřižován

 

         XII.zastavení B)

                Křížové cesty

XIII. zastavení - Ježíš je sňat z kříže XIII. zastavení - Ježíš je sňat z kříže 

 

sloupek XIII. zastavení - Ježíš je sňat z kříže sloupek XIII. zastavení - Ježíš je sňat z kříže

 

Soubor soch Olivetské hory - Getsemanská zahrada 2) A) B)

umístěná při vstupu do areálu pod svahem. V zahradě nalezneme pískovcové sochy ležících apoštolů sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana, dále klečícího Krista a anděla s kalichem.

pohled na Getsemanskou zahradu

 

                Socha sv.Petra A)

                Ležící

soubor pískovcových soch ležících apoštolů sv. Petra, Jakuba a Jana v Getsemanské zahradě Křížová cesta - snimek_047.jpg 

 

                Socha sv.Jakuba A) B)

                Ležící

Getsemanská zahrada - socha apoštola soubor pískovcových soch ležících apoštolů sv. Petra, Jakuba a Jana v Getsemanské zahradě

 

                Socha sv.Jana A) B)

                Ležící

soubor pískovcových soch ležících apoštolů sv. Petra, Jakuba a Janasoubor pískovcových soch ležících apoštolů sv. Petra, Jakuba a Jana v Getsemanské zahradě

 

                Socha Krista A)B)

                Klečícího

Getsemanská zahrada - socha apoštola klečící Kristus v Getsemanské zahradě

 

                Socha anděla A)

                S kalichem

Křížová cesta - snimek_044.jpg anděl s kalichem v Getsemanské zahradě

 

Sousoší Korunování P.Marie 2) A) B)

1751-2, N.Trojice na jehlanci se sochami sv.Floriána, sv.Václava a sv.J.Nepomuckého. V centru města na náměstí Míru. Jedná se o barokní sousoší z let 1751 - 1752 a je dílem Josefa Kleina, který působil jako dvorní sochař v Praze. Ke zhotovení díla bylo použito dvojího druhu kamene. Celý sloup je vysekán z pískovce, schody, předstupně a madlo balustrády jsou zhotoveny ze žuly. Sloup je vysoký 8,8 m a průměr šestibokého půdorysu je 5 m. Na nárožích římsy jsou umístěni tři světci v mírně nadživotní velikosti - socha sv. Václava, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně architektury je ztvárněn zřejmě titulní výjev Korunovace Panny Marie. Bůh Otec spolu s Ježíšem Kristem přidržují nad hlavou klečící Panny Marie atribut koruny. Nad nimi je umístěna holubice a za ní pozlacená svatozář, představující sv. Ducha. Na vrcholu pak září Boží oko s paprsky svatozáře. Poslední rekonstrukce této památky proběhla v roce 2007.

Barokní protireformační sloup z r. 1752 se světci sv. Václavem, sv. Janem Nepomuckým a sv. Floriánem, je dílem místního sochaře Josefa Kleina – rodáka z České Kamenice, který působil jako dvorní sochař v Praze, mezi jeho nejlepší díla ve Šluknově patří právě toto sousoší Nejsvětější Trojice a sochařské výzdoby kazatelny a oltářů v místním kostele sv. Václava.

Sloup byl vysekán z pískovce a jeho výška je 8,8 m. Sloup se nachází uprostřed šestiboké kuželkové balustrády, z níž vystupuje jednolitý blok základního soklu, který je na hranách opatřen pilíři. Nad nimi jsou pak umístěny sochy tří patronů v mírně nadživotní velikosti – sv. Václav, sv. Florián a sv. Jan Nepomucký. Sloup pokračuje vzhůru ve formě trojbokého obelisku, z něhož se od vrcholu ve spirále odvíjejí oblaka s hlavami sedmi andílků. V dolní třetině jehlanu obelisku je osazeno titulní sousoší Nejsvětější trojice s patřičnými atributy a u jeho nohou pak sedí na oblaku sv.Panna Maria.

Celková rekonstrukce sloupu se uskutečnila v roce 1997. Od roku 1988 je sloup Nejsvětější Trojice zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.

File:Sluknov square.jpg sloup Nejsvětější Trojice

 

                Socha Nejsv.Trojice korunující P.Marii B)

               

sloup Nejsvětější Trojice

                Socha sv.Floriána

               

sloup Nejsvětější Trojice

 

                Socha sv.Václava

               

sloup Nejsvětější Trojice

 

                Socha sv.Jana Nepomuckého

               

Sloup Nejsvětější trojice - hpim5017.jpg sloup Nejsvětější Trojice

 

Socha  sv.Václava 2)

V průchodu věže

 

 

Socha sv.Pavla 2)

U kostela vedle vchodu, s mečem

kostel sv. Václava - před hlavním vchodem do kostela sochy patronů - vlevo sv. Pavel s mečem, vpravo sv. Jan

 

Socha sv.Jana 2)

U kostela vedle vchodu

kostel sv. Václava - před hlavním vchodem do kostela sochy patronů - vlevo sv. Pavel s mečem, vpravo sv. Jan

 

Socha sv.Vojtěcha 2) A)

U kostela, přemístěná z města

Kostel sv. Václava - img_2614.jpg

 

Socha sv.Prokopa 2) A)

U kostela, přemístěná z města

Kostel sv. Václava - img_2621.jpg

 

Socha Ecce Homo 2) A) B)

U silnice na Rožany, ul.Budyšínská

Socha Ježíše Krista na Budyšínské ulici Socha sv. Jana Křtitele a Ecce Homo v ul. Budišínské

 

Socha sv.Antonína 2) A) B)

Na můstku před čp.81, 1765.  barokní sochu vysokou 1,8 m z roku 1765, jejíž autor není znám. Znázorňuje sv. Antonína v životní velikosti, který v pravé ruce svírá palmetu a v levé ruce přidržuje knihu, na níž sedí postava Ježíška, který pravou rukou žehná a v levé drží jablko. Nad jejich hlavami pak září sluncové svatozáře. Dílo bylo vysekáno ze dvou druhů kamene - žuly a pískovce. Poslední rekonstrukce sochy proběhla v roce 1998.

Socha sv. Antonína v ulici Dr. E. Beneše Socha sv. Antonína v ul. Dr. Edvarda Beneše

 

 

[Socha] 2) A) B)

Na můstku před čp.81, proti sv.Antonínovi

 

Socha sv.Antonína 2) A) B)

Ul.T.G.Masarika, 18.stol pozdně barokní socha jejíž autor není znám. Je to socha světce v nadživotní velikosti, v tradičním řeholnickém a františkánském oděvu. Sv. Antonín drží v pravé ruce knihu a lilii a v levé nese Ježíška, svírajícího římské jablko. Nad hlavami světce a Ježíška pak září sluncové svatozáře.  Ke zhotovení sochy bylo použito dvojího druhu kamene. Spodní část je vysekána ze žuly, sousoší je pískovcové. Socha sv. Antonína dosahuje výšky 3,9 m a její poslední rekonstrukce proběhla v roce 2003.

Socha sv. Antonína na ulici T.G.M. Socha sv. Antonína v ul. T. G. Masaryka

 

Socha sv.J.Nepomuckého 2) A) B)

18.stol.,přemístěná ke kostelu

Kostel sv. Václava - img_2621.jpg

 

Socha sv.Václava 2) A) B)

Ve městě při cestě do Rožan, 1851 (1854?B)) na neogotickém podstavci, přemístěná před faru

Budišínská ulice, zde se sochou sv. Václava, která byla při výstavbě nového nákupního centra přemístěna do farní předzahrádky socha sv. Václava u fary Kostel sv. Václava - img_2635.jpg

 

Socha sv.J.Křtitele 2) A) B)

Sev.od města 1768 u silnice na Rožany. dosahující výšky 3,3 m. Dílo bylo vysekáno ze dvou druhů kamene - žuly a pískovce. Socha znázorňuje sv. Jana Křtitele, držícího v ruce oděv z kůže a beránka, ležícího světci u nohou. Poslední rekonstrukce sochy proběhla v roce 1998.

Socha sv. Jana Křtitele na Budyšínské ulici Socha sv. Jana Křtitele na Budyšínské ulici

 

Socha sv.Josefa 2) A) B)

Ul.Dvořákova, 1764 pozdně barokní sochu z roku 1764, jejíž autor není znám. Tato socha světce v nadživotní velikosti měří 4,15 m. K jejímu zhotovení bylo použito dvou druhů kamene. Spodní část je vysekána ze žuly, další části jsou pískovcové. Socha je soustředěna na vyjádření hlubokého lidského vztahu mezi Josefem a Ježíškem, čímž obsahově povyšuje památku na výrazné uměleckohistorické dílo. Sv. Josef přidržuje pravou rukou kovový atribut lilie jako symbol nevinnosti. Hlavu má přikloněnou k Ježíškovi, jehož drží levou rukou v přehozeném záhybu pláště. Ježíšek má v levé ruce říšské jablko s kovovým křížkem. Nad jejich hlavami pak září sluncové svatozáře. Poslední rekonstrukce této sochy proběhla v roce 2002.

Socha sv. Josefa v ul. Dvořákova Socha sv. Josefa v Dvořákově ulici

 

Socha sv.Františka z Assisi 2) A) B)

Ul.Svat.Čecha, 1762. barokní sochu z roku 1762, jejíž autor není znám. Socha světce ve františkánském oděvu s kapucí a šňůrou dosahuje výšky 1,9 m. K jejímu zhotovení bylo opět použito dvojího druhu kamene - žuly a pískovce. Světec stojí v předklonu se sepjatýma rukama na prsou, v podpaží levé ruky má lebku a zároveň v levé ruce drží kříž. Pod pravou nohou má vysypanou truhlici s maskaronem nectnosti (tvář satana). Kolem hlavy má kruh svatozáře. Poslední rekonstrukce sochy sv. Františka z Assisi proběhla v roce 2004.

Socha sv. Františka z Assissi na ulici Svatopluka Čecha Socha sv. Františka z Assisi v ul. Svatopluka Čecha

 

Socha P.Marie

Ul.M.Horákové

 

Železný kříž A)

U kostela

Kostel sv. Václava - img_2615.jpg

 

Železný kříž A)

U kostela

Kostel sv. Václava - img_2621.jpg Kostel sv. Václava - img_2624.jpg

 

Železný kříž B)

Centrální na hřbitově

hřbitov

 

Kašna 2) A) B)

Před čp. 413 v záp.části města klasicistní 1798, 1997 vrácena na pův.místo do parku na náměstí. Empírová kamenná kašna je datována rokem 1794 a její autor není znám. V roce 1997 byla kašna restaurátory přemístěna na původní místo, jímž je park na náměstí Míru. Tvoří tedy spolu se Sloupem Nejsvětější Trojice dominantu tohoto prostoru. Po jejím transferu došlo k celkové rekonstrukci a zrestaurování památky. Kašna je sestavena z dvoustupňového oválného žulového schodiště a masivní žulové mísy z jednoho kusu kamene, v níž je čtyřboký pískovcový obelisk, na němž sedí z východní a západní strany dva andílci s delfíny, jako chrliči na klíně. Za jejich zády pokračuje zužující se čtyřhranný obelisk. Na vrcholu je kašna zakončena vázou. Poslední rekonstrukce empírové kašny proběhla v roce 2005.

Kamenná empírová kašna Kamenná empírová kašna

 

Socha Josefa II. B)

Původně před dnešní lesnickou školou odhalen 29.8.1886, na jejím místě od roku 2008 busta T.G.Masarika, socha přemístěna k vile Art do zahrady

ulice T.G.Masaryka - Lesnická škola - 29.8.1886 odhalen před budovou pomník císaři Josefu II. - v současnosti je socha v zahradě vily Art, - od roku 2008 zde stojí T.G.Masaryk Současný Šluknov - Villa Art

 

Busta T.G.Masaryka

Na místě sochy Josefa II. před Lesnickou školou

 

Reliéf A)

Na kostele

Kostel sv. Václava - img_2620.jpg

 

Pomník padlým A) B)

a nezvěstným z 1. světové války, v areálu Křížové cesty

Památník padlých v I .světové válce pod Křížovým vrchem památník obětem I.světové války

 

Pomník padlým A) B)

a nezvěstným z pruské války, v areálu Křížové cesty

pomník padlým v prusko-rakouské válce 1866 zhotovený Spolkem vojenských veteránů ve Šluknově. Dnes je přemístěn o kus dál, na jeho místě je pomník padlým v I.světové válce. Tato spodní část Křížového vrchu s pomníky byla před válkou městkým parkem.

 

Památníček Fridrichu Schillerovi A) B)

V areálu křížové cesty

památník Friedricha Schillera památník Friedricha Schillera

 

Socha

Ulice Dr.E.Beneše

 

Pamětní deska A)

Na domě, 1577 v upomínku na novostavbu domu po požáru toho roku

Současný Šluknov - Pamětní deska

 

[Starý zámek] 3)

Původně tvrz z poč.15.stol., přestavěna na renesanční zámek, zanikl koncem 17.stol.

 

Zámek >> 2) A) B)

Čp.642, dnes knihovna, před 1573. přestavěn v 18.stol. dvoupatrová renesanční budova barokně přestavěná, 1986 vyhořel, 1996 opět opraven

2.jpg

 

[Radnice] B)

Shořela při požáru města 1838

pohled jak vypadaly domy na náměstí i s podloubími, do velkého požáru v roce 1838

 

Radnice B)

Po 1838

uprostřed radnice Současný Šluknov - Radnice

 

Spořitelna 2) A) B)

Dům kultury, secesní s nárožní věží. Jendá se o secesní budovu v ulici T. G. Masaryka, postavenou na místě nejstarší restaurace a hotelu „U Jelena". Přestavba objektu (bývalý hostinec) v letech 1901 - 1906 jako nárožní dvoupatrový objekt s osmibokou věží v nároží - městská spořitelna. Zejména interiér je mimořádně celistvou secesní architekturou, zatímco obě průčelí jsou provedena v nebarokní tektonice, již však s řadou secesních štukových prvků (socha Spořivosti, štuky včel, úlů, atd.). V interiérech navržených v duchu geometrické secese s řadou původních prvků - dveře, mříže, zábradlí, vitráže, kazetové stropy, krby, dokonce i pohyblivý zabudovaný trezor... Řezbářské a truhlářské práce jsou v souladu s reprezentačním účelem a architektonickým pojetím celého objektu. Stavba je velmi hodnotným a poměrně dobře zachovalým příkladem eklektické architektury.

Objekt má fasády bohatě členěné nebarokními štukovými architektonickými články s osmibokou třípatrovou věží, tvořící dominantu náměstí.

Dům kultury

 

[Škola] B)

1814. Zbořena 1992

ulice Nerudova - budova první šluknovské školy postavené roku 1814, na její zdi byla morová deska, budova byla 1992 zbourána, deska byla přesunuta na kostel

 

Škola B)

Budova školy, dnes Základní škola Josefa Vohradského Současný Šluknov - Základní škola Josefa Vohradského

 

Škola B)

Tkalcovská, dnes lesnická

Tkalcovská škola, nyní lesnická

 

Škola B)

Zemědělská zimní škola, nyní zvláštní

Zimní škola

 

Nemocnice B)

Později poliklinika, dnes domov pro seniory

Křečanská ulice - budovy nemocnice, později poliklinika, dnes Domov pro seniory

 

[Pivovar] B)

U náměstí, zbořen

Pohled na měšťanský pivovar

 

Měšťanský pivovar B)

Měšťanský pivovar Měsťanský pivovar

 

Správní budova B)

Měšťanského pivovaru

Hlavní budova měšťanského pivovaru na místě starého městského mlýna 

 

Zámecký pivovar

 

Střelnice B)

1878, vyhořela 1917

ulice T.G.Masaryka - vlevo Střelecký dům ( Schützenhaus ), postaven 1878 

 

Turnhalla B)

1902, T.G.Masaryka

ulice T.G.MasarykaSoučasný Šluknov - Sokolovna

 

Knihovna A)

T.G.Masaryka

Současný Šluknov - Městská knihovna

 

Vila Art A)

Současný Šluknov - Villa Art

 

[Městský mlýn] B)

Na jeho místě správní budova měšťanského pivovaru

Původní starý městský mlýn

 

Dům A)

hpim1774.jpg

 

 

Dům A)

Podstávkové domy - 1.jpg

 

Dům A)

Podstávkové domy - 10.jpg

 

Dům A)

Podstávkové domy - 1080029883.jpg

 

Dům A)

Podstávkové domy - 1080029973.jpg

 

Dům A)

Podstávkové domy - 1080030000.jpg

 

Dům A)

Podstávkové domy - 1080030011.jpg

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

Budyšínská ul. 743 (?)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Dům A)

 

Vila

T.G.Masaryka

 

Vila

T.G.Masaryka 575

 

Vila

T.G.Masaryka

 

Vila

Rumburská ul.

 

Vila

Rumburská ul.

 

Vila

Rumburská ul.

 

Dům

Budyšínská ul.

 

Dům č.p.212

Budyšínská ul.

 

Dům

Sluneční ul.

 

Dům

Sluneční ul.

 

Dům

Židovská ul.

 

 

Dům

Židovská ul.

 

Dům

Židovská ul.

 

Dům

Židovská ul.

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

Dům

Ul.Potoční

 

Dům

Ul.Potoční

 

 

Dům

Ul.Budyšínská

 

Dům

Ul.M.Horákové

 

 

Dům

Ul.Na příkopě

 

Dům

Ul.Na příkopě

 

Dům  č.p.90

Ul.Na příkopě

 

Dům

Ul.Na příkopě

 

Dům

Ul.Fibichova

 

Dům č.p.68

Ul. Dr.E.Beneše

 

Dům

Ul. Dr.E.Beneše

 

Dům

Ul. Dr.E.Beneše

 

Dům

Ul. Dr.E.Beneše

 

 

Dům

Ul. Dr.E.Beneše

 

 

Dům

Ul. Dr.E.Beneše

 

Dům č.p.82

Ul. Dr.E.Beneše

 

 

Dům

Ul. Smetanova

 

Dům

Náměstí

 

Dům

Karlova ul. Dochován hliněný deníkový komín

 

Dům

Karlova ul.

 

Dům

Karlova ul.

 

Dům

Dvořákova ul.

 

 

Areál Karlovo údolí B)

Leží asi 2km od Šluknova směrem na jihovýchod v lesním údolí blízko železniční trati Šluknov – Rumburk, s jejíž výstavbou souvisí jeho vznik. Původně na tomto místě stály dřevěné ubikace italských dělníků pracujících na stavbě dráhy. Tyto baráky po dokončení stavby tratě odkoupil důvtipný podnikatel a přeměnil je v „lázeňské místo“, spíše však bylo místem rekreačním. Vybavené restauračním zařízením, pavilonem „Modrá koule“, čínským pavilonem umístěným nad rybníčkem s lodičkami a četnými altánky s lavičkami v okolních lesích. Lesy se vzrostlými obrovskými smrky a pěstěnými keři byly protkány promenádními cestičkami,vedoucími kolem umělých jezírek. Byla vystavěna nová rekreační budova a divadlo v přírodě (lesní).

Celé toto místo se zejména na začátku 20. století stalo oblíbeným cílem nedělních vycházek obyvatel Šluknova. Později s rozvojem turistiky, automobilismu a rekreačních pobytů zde kvetl živý společenský ruch.

Za druhé světové války bylo v Karlově údolí umístěno rekreační a léčebné středisko pro německou armádu.

Ještě několik let po válce žilo letovisko bouřlivým životem, později zde bylo zřízeno rekreační zařízení a jeho sláva jako výletního místa šluknovanů pomalu zapadala. Nyní bohužel z celého areálu zbylo jen chátrající torzo.

  

 

                Hlavní budova

               

 

                Přírodní divadlo

               

přírodní divadlo

 

                Půjčovna lodiček

               

půjčovna lodiček

 

                Altánek

               

altánek v parku - hřebíčkování

 

                Jahnova busta

               

sádrová pomník Jahn-Denkmala ( obdoba naše Tyrše )

 

Arboretum 2) A) B)

Střední lesnické školy slouží jejím studentům k výuce. Je nejseverněji položeným objektem svého druhu v České republice. Leží v severní části Šluknovského výběžku a je zapsáno v seznamu světových arboret a botanických zahrad. Skládá se ze dvou částí, první je umístěna u domova mládeže v Sukově ulici a druhá část v městské části Kunratice jižně od Šluknova.

Počátky arboreta jsou spjaté s historií lesnické školy. Již v prvních letech existence školy byla v rámci výuky odborných předmětů pociťována potřeba vzniku arboreta, kde by byly soustředěny všechny lesnické významné druhy a také některé okrasné dřeviny. Exkurze do blízkého dendrologicky zajímavého okolí pro výuku nepostačovaly a byly časově náročné. Proto byl v roce 1958 vyčleněn pozemek o rozloze 0,95 ha u domova mládeže lesnické školy v Sukově ulici. Autorem návrhu byl dne již zesnulý Ing. Antonín Kunt. Jednalo se o zahradu zčásti porostlou staršími buky, borovicemi a ovocnými stromy. K prvním výsadbám došlo v roce 1959 převážně sazenicemi z velkoškolky v Říčanech. Později byl získáván rostlinný materiál od zahraničních závodů, arboret a botanických zahrad z celé republiky. Na konci roku 1965 byla v arboretu shromážděna sbírka 241 taxonů dřevin. Brzy se ukázalo, že rozloha arboreta je příliš malá a byl hledán jiný pozemek. V roce 1960 byla pro školu vyčleněna část majetku Lesního závodu v Rumburku, z níž vzniklo polesí. Objevila se tak možnost založit větší arboretum. Byla k tomu vybrána již delší dobu neobdělávaná pole se zbytkem lesa, loukami a pískovnou při silnici Šluknov - Kunratice - Brtníky, asi 2,5 km od lesnické školy. Autorem návrhu byl Ing. Antonín Kunt s kolektivem odborných učitelů. Po terénních úpravách a oplocení došlo k prvním výsadbám v roce 1967. Do konce roku 1974 zde bylo vysazeno 155 taxonů dřevin. V roce 1975, kdy již bylo rozhodnuto o zrušení lesnických odborných škol, byla výsadba dalších dřevin zastavena a péče o arboretum silně poklesla. V roce 1995 zakoupila střední lesnická škola sousední pozemky, které byly oplocením přičleněny ke stávajícímu arboretu. Na této ploše bylo v roce 1999 založeno keřové arboretum. V roce 2077 vysadil v arboretu Prof. Václav Klaus, prezident České republiky, platan východní (Platanus orientalis).

V současné době druhová skladba představuje v obou arboretech 146 jehličnatých a 151 listnatých taxonů. Počet kusů veškerých dřevin je cca 2100, neustále se však mění úbytkem a přírůstkem. Arboreta slouží potřebám praktické a teoretické výuky odborných předmětů, hlavně biologii, botanice, pěstování lesů a nauky o prostředí. Proto je zastoupení dřevin koncipováno s ohledem na výuku. Arboretum je využíváno i jinými školami formou exkurzí, laickou i odbornou veřejností. Význam Arboreta SLŠ a SOŠS ve Šluknově není pouze regionální. Důkazem je korespondence s mnoha státy Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie. Ročně navštíví arboretum v průměru 15 - 20 exkurzí, dále pak zájemci z řad mládeže i odborníci z ČR a zahraničí.

Arboretum Střední lesnické školy - p1010045.jpg

 

Zámecká zahrada 3)

Krajinářský park kol.1850

 

Důl Schweindrich B)

První zprávy o stříbrném dole u Šluknova lze nalézt již v 15.století. Potvrzují je i privilegia Vladislava Jagellonského z let 1484 a 1509, ktetá byla udělena Hugovi ze Šlejnic a jeho synu Jiřímu. Roku 1509 mu byla prodloužena na dalších 20 let.

V zakládací listině Jiřetína pod Jedlovou z roku 1554 Jiřího ze Šlejnic se objevují zmínky o nálezu hornin s obsahem mědi, stříbra a zlata na jeho panství v Tolštejně a Šluknově. U dolu Schweidrich se pravděpodo- bně  jednalo pouze o povrchový důl, v roce 1554 se o něm píše jako o dole na měď, z roku 1557 už však pochází zpráva o ražení štoly ve stříbrném dole Schweidrich. Jméno získal podle pahorku na kterém se nalézal.

Další zmínka o dolu pochází z počátku 17.století, konkrétně z let 1611-1623. To se Lipové vyráběla modrá skalice, k čemuž se se používal chalkopyrit ze Šluknovského dolu Schweidrich. Poté byl důl v průběhu třicetileté války opuštěn.

Práce na dole byly obnoveny až po dvou stoletích. V roce 1835 těžařstvo šluknovských měšťanů poslalo vzorky rud z dolu Schweidrich k rozboru do Freibergu a v roce 1836 začalo s těžbou. Pro malý výnos rud byla těžba po dvou letech zastavena.

V roce 1897 zde varnsdorfský továrník G.H.Richter podnikl nové kutací pokusy. Rozbory rudy ukázaly vysoký obsah niklu (12 – 19 %) a půda v okolí šachty vykazovala zvýšený obsah železitých okrů. Těžba se ale nevyplácela  a tak byla roku 1898 zastavena.

Poptávka po kovech za 1. světové války vedla dalšímu pokusu o zahájení těžby. S tou se začalo se na dole s osmi dolovými mírami 22 m hlubokou šachtou. V té době byla vyražena spodní štola. Po válce byl důl jen udržován a v roce 1920 opuštěn.

Po té během 20.století došlo k ještě k několika dalším průzkumům, ale s těžbou se už nezačalo. Při těchto průzkumech byly ve štolách nalezeny letopočty 1918, 1919 (horní štola), 1905 (střední štola) a 1920 (odvodňovací štola). V roce 1953 bylo provedeno vyzmáhání štolového patra a dobývek pro možnost geologického mapování, průzkum ale nepřinesl pozitivní výsledek.

Postupem let tak vznikl systém propojených štol a šachet, s délkou chodeb 408 metrů a šachtamy hlubokými až 15 metrů. Jak dokládá cedule na 2. zastávce Kunratické naučné stezky, jedná se o mineralogicky zajímavou lokalitu – pyrrhotin. chalkopyrit, pyrit, petlandit, ilmenit, milerit, ryzí měď, magnetit, limonit, hematit, galenit, sádrovec, malachit, azurit a melanterit. Ještě u samotného dolu se dělaly úpravy vytěžené rudy – pražení v pražících pecích a drcení ve stoupách ( drtících zařízeních poháněných vodními koly). Proces se opakoval až devětkrát a pak byla surovina prosévána na sítech, promývána vyplavována na plachtách a dřevěných splavech.

V roce 2001 přišla Duchcovská obchodní společnost s návrhem na likvidaci dolu za státní peníze, s čímž šluknovská radnice souhlasila. Naštěstí se ozvali ekologové a pracovníci životního prostředí , neboť v lokalitě dolu bylo prokázáno zimování až šesti druhů netopýrů, čímž tato oblast patří mezi nejvýznamější lokality zimujících netopýrů na severu Čech. Dále se ozvali i znalci historie, dokonce byl vypracován i návrh na zřízení hornické naučné stezky Schweidrich panem Plekancem z Hornického muzea v Jiřetíně pod Jedlovou. Po těchto událostech radnice přehodnotila svůj postoj, a naopak začala řešit zpřístupnění dolu.

Střední lesnická škola ve Šluknově zařadila důl Schweidrich jako jednu ze zastávek své Kunratické naučné stezky.

Od roku 2010 probíhají práce na projektové dokumentaci  o zpřístupnění celé lokality.

důl Schweidrich

 

Zpět na okres

Panství Hohenstein (Sasko)

Panství Tolštejn

1566 panství Šluknov

 Politický okres Šluknov, s.o.Šluknov

1951 připojen Císařský, Kunratice, Nové Hraběcí

1961 Okres Děčín

1964 připojeny Rožany

1980 připojeno Království

2003 Pověřený městský úřad

 

 image023

Historie města >> C)

 Doložen 1281, město kolem obdélného náměstí.

Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.

Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.

Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.

9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.

 

Rok

obyv.

domů

1457

84

1566

130

1654

137

1713

1130

314

1757

352

1787

391

1843

3952

439

1869

4349

503

1880

4623

579

1890

4889

592

1900

5213

678

1910

5604

747

1921

5211

808

1927

5 211

 

1930

5578

902

1950

3650

921

1961

3834

1970

3853

658

1980

4816

657

1991

4447

660

 

www.mesto-sluknov.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

3) K.Kuča, Města a městečka v Č. na M. a ve S., 2008

 

A) mesto-sluknov.cz (2.7.2011, 29.10.2014)

B) sluknov.cz (2.7.2011)

C) cs.wikipedia.org

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.10.2014

Předchozí editace: 2.7.2011