Kod CZ:

Lobendava

(Lobendau)

Připojena : Severní

Kostel Navštívení P.Marie 2) C)

Pův. barokní, po požáru 1790 znovu postaven. Jedná se o jednolodní obdélný kostel s polokruhovým závěrem. Nad průčelím je vížka. Fasády kostela jsou členěny omítkovými lizénami, které přecházejí na severní a západní straně v opěrné přizdívky. Okna jsou se segmentovaným záklenkem a zdobnou supraportou, která má pozdně barokní charakter. Presbytář je sklenut konchou s lunetami. Loď kostela má tři pole valené klenby s lutenami, které oddělují pásy dosedající na pilastry. Mezi zvláštnosti a zajímavosti chrámu patří dvoupatrová empora, jejíž součástí je rozlehlý kůr pro dva orchestry a sbor. Kostel je vybaven nábytkem pocházejícím většinou z 19. století. Hlavní oltář je zajímavý vyjímatelnými obrazy podle liturgické doby. Oltář sv. Anny je rokokový.

 

Hřbitov 2) C)

Kolem kostela, rokokový náhrobník, několik klasicistních. Kolem kostela se nachází hřbitov a zříceninou márnice. K památkám zde patří rokokový náhrobním z 2. poloviny 18. století s rokajovou výzdobou a několik klasicistních náhrobníků z doby kolem roku 1800 a z 1. poloviny 19. století.

 

Fara 2) C)

1767, patrová s vysokou mansardovou střechou, podle návrhu architekta Antonína Schmidta z Prahy. Je pozdně barokní, obdélná a patrová. Má vysokou mansardovou střechu a trojosým rizalitem v průčelí. Okna fary jsou obdélná s klenákem. Vchod s kamenným ostěním má polokruhovou archivoltu.

 

Kaple sv.Anny 2) C)

1775-7, 1857 rozšířena, na Annenském vrchu. Barokní kaple je původně centrální stavbou na půdorysu řeckého kříže s osmibokým jádrem s kupolí. Přistavěná východní část má v klenbě šest polí české placky. Vně kaple jsou lizénové rámce a segmentem ukončená okna. V západním průčelí je kamenný portál se salmovským znakem a datem 1775. Vnitřní zařízení je klasicistní z období kolem roku 1800. Milostná pozdně gotická socha sv. Anny pochází z počátku 16. Století. Podle místní tradice uviděl jeden lobendavský občan při své cestě Saskem děti, jak při hře táhnou na provázku dřevěnou sošku sv. Anny. Koupil ji od nich a věnoval lobendavskému kostelu. Pozdně gotická soška z počátku 16. století byla postavena nejprve na tzv. kopci sv. Jáchyma a nad ní byla postavena prostá dřevěná kaple, která byla roku 1776 nahrazena kamennou barokní kaplí, rozšířenou pak roku 1857. V trojlodní kapli se tato soška těšila velké úctě věřících, kteří sem putovali po celé léto, zejména pka v oktávu sv. Anny, kdy sem přicházelo až několik tisíc poutníků a bylo udělováno na 500 svátostí. Později počet věřících klesal, ale poutě ke sv. Anně trvaly až do polovny 20. století.[

 

Kaple sv.Jáchma C)

V lese nad obcí

 

Socha sv.Jana Nepomuckého 2)

1746

 

 

Socha P:Marie A)

 

Křížová cesta 2) C)

Za kaplí sv.Anny, 1834 byla vybudována jako sedmá z celkem čtrnácti venkovních křížových cest ve Šluknovském výběžku. Doplnila poutní kapli svaté Anny, která byla postavena v letech 1775 - 1776 za podpory majitele panství Františka Václava hraběte ze Salm-Reifferscheidtu a jeho matky Karoliny z Dietrichsteinu.

Třináct výklenkových kaplí z let 1829 - 1834 tvoří tvar podkovy, v jejímž středu je kaple svaté Anny. Čtrnácté zastavení má podobu samostatně stojící kaple Božího hrobu. Poutní areál byl rozšířen roku 1840 o Getsemanskou zahradu se sochami spících apoštolů, anděla a Krista. K poslední opravě staveb došlo roku 1988 zásluhou kněze Františka Opletala. Ke zdejším zajímavostem patřil pramen zázračné vody. Pozůstatky studánky jsou mezi skupinou lip při hlavní silnici do Lipové.

         I.zastavení

               

         II.zastavení D)

               

 

         III.zastavení D)

               

 

         IV.zastavení D)

               

         V.zastavení

               

 

         VI.zastavení D)

               

 

         VII.zastavení D)

               

 

         VIII.zastavení D)

               

 

         IX.zastavení D)

               

 

         X.zastavení

               

 

         XI.zastavení

               

 

         XII.zastavení

               

 

         XIII.zastavení

               

 

                Kaple Božího hrobu (XIV.zstavení) 2) D)

                Na konci Křížové cesty, 19.stol. 

 

         Sousoší Krista a apoštolů v Getsemanské zahradě 2) C

                Ve skupině kaplí Křížové cesty, pol.19.stol.

 

Křížová cesta C)

1914, na vrchu Jáchim. okolo kaple svatého Jáchyma. Kaple pochází z 2. poloviny 18. století a obnovena byla po požáru v roce 1914. Cestu tvořilo 13 sloupků zastavení v historizujícím slohu, kaple Božího hrobu a kaple neznámého určení. Patnáctý sloupek zastavení obsahoval neznámý výjev. K devastaci křížové cesty došlo asi v 60. letech 20. století.

Na úpatí vrchu Jáchym stávalo ojedinělé místo meditace. Sedm zastavení zobrazovalo Sedm bolestí Panny Marie (např. Panna Maria utíká s Ježíškem do Egypta a Panna Maria je přítomna ukřižování a smrti Ježíše). Zastavení měla patrně podobu obrazů malovaných na dřevě a připevněných na sloupky. Dochovala se jen torza sedmi žulových laviček.

 

         I.zastavení

               

 

         II.zastavení

               

 

         III.zastavení

               

 

         IV.zastavení

               

 

         V.zastavení

               

 

         VI.zastavení

               

 

         VII.zastavení

               

         VIII.zastavení

               

 

         IX.zastavení

               

 

         X.zastavení

               

 

         XI.zastavení

               

 

         XII.zastavení

               

 

         XIII.zastavení

               

 

                Kaple Božího hrobu (XIV.zastavení) C)

                V ruinách, u mladší Křížové cesty

         XV.zastavení

               

 

         I.Mariánské zastavení

               

 

         II.Mariánské zastavení

               

 

         III.Mariánské zastavení

               

 

         IV.Mariánské zastavení

               

 

         V.Mariánské zastavení

               

 

         VI.Mariánské zastavení

               

 

         VII.Mariánské zastavení

               

 

Železný kříž

U kostela

 

 

Znak D)

Na kapli sv.Anny

 

Památník padlým A)

 

[Zámek] 2)

stával ve středu obce

 

Chalupa A)

 

Chalupa A)

 

Chalupa A)

 

Chalupa A)

 

Chalupa A)

 

 

Chalupa A)

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Šluknov, s.o.Lipová

1961 Okres Děčín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Připomínána 1449, obec podél potoka

Vznik vsi je kladen v kronice Lobendavy na přelom 12.-13. stol. Podle regionálního historika J.Fiedlera kladou němetí historikové vznik Lobendavy vůbec mezi nejstarší sídla šluknovského výběžku, založenou kolem r. 1086 Wiprechtem z Grojče, zatímco podle českých pramenů provádějí řízenou německou kolonizaci Dolní Poustevny saským obyvatelstvem směrem od hradu Hohnštejna postupně až do r. 1346 Berkové z Dubé, sídlící rovněž na hradě Hohnštejn, který byl tehdy položen ještě v teritoriu spravovaném českým králem (země Pirnská-dnes saské Švýcarsko). Podle J.Fiedlera má Lobendava již k roku 1346 kostel, který je přičleněn ke stolici Hohnštejn a Sebnitz. Nejen v okolí Lobendavy, ale i Neustadtu v sousedním Sasku se ve 14. století rýžovalo zlato, jak dokládají dochovaná pomístní jména, ku příkl. Seifenbach, Zalwasser, Wallenberg, zlatonosná Bublava - zbytky sejpů.

Založení Lobendavy, ale rovněž také i Mikulášovic k roku 1084 připisuje J.Fiedler hraběti Wiprechtovi z Grojče, který ovládal v té době část Lužice patřící českému králi. Wiprecht byl zetěm krále Vratislava II., který dal své dceři Jutě věnem větší část Lužice. Osídlení dle tohoto pramene bylo také podporováno z Míšně, kde bylo sídlo markraběte a biskupa. Ve 12. století se zde uplatňovaly dále velké pohyby obyvatelstva z Německa na východ (Flámové, Frízové). Frízové byli již od 8. století zkušenými tkalci a byli označováni přezdívkou jako tzv. Flamendři, Flamender nebo též Flamings. Pro vrchnost byli tito přivandrovalci cenným přínosem svými znalostmi lnářství, plátenictví a tkaní. Liberecký historik Ruda uvádí založení sousední Lipové (Hanšpach) před rokem 1346 na dominiu pánů Brků z Dubé v rámci středověké kolonizace podnikané saským obyvatelstvem následovala v další etapě kolonizace řízená (králem, církví, šlechtou).

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 1505 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.obeclobendava.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2)  E.Poche-Umělecké památky Čech

A) obeclobendava.cz (5.7.2015)

C) cs,wikipedia.org (5.7.2015)

D) hrady.cz (5.7.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.7.2015