|
Kod CZ: 8500 Lipová
(Haňšpach, Hainspach) Osady: Lipová město, Lipová obec, Ludvíkovičky Připojeno: Liščí Kostel sv.Šimona a Judy Zdroj A) Zdroj 2)
První zmínka z roku 1364. Přestavěn
1691-3 zednickým mistrem B. Hillem na popud hraběnky Salm-Reifferscheidové,
upraven v 18.stol., roku 1781 jej doplnila hranolová věž východně od
závěru. Vnitřní zařízení pochází převážně z 19. století. Kostel stojí na
vyvýšenině v severní části obce, obklopený zrušeným hřbitovem. Děkanský
kostel je sídlem jedné z nejstarších farních obcí v Dolní zemi.
[Fara] Zdroj 3)
Již z roku 1346 pochází
první zmínka o faře se dvěma filiálními kostely. Zbořena, zbytky odstraněny
2009
[Hřbitov]
Kolem kostela, zrušený. Z části dochována a obnovena
ohradní zeď s několika náhrobky a zříceninou márnice Hřbitov
U cesty od kostela za obcí, 19.stol. Socha sv.Josefa Zdroj A) Zdroj
2)
1771, před čp.409, K.Riedl, na bohatě zdobeném rokokovém soklu
Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj A) Zdroj 2)
Na mostní zídce před čp.423, 18.stol., barokní, přestěhována do
parku, nyní v centru
Železný kříž
Na mostě v centru
Kříž
Nedaleko centra
Kříž
Pod farou
Železný kříž
Na horním konci
Železný kříž
Na horním konci
Socha alegorie lovu
Zdroj 2) V zámecké zahradě, 2.třetina 18.stol. Salmovský znak
Zdroj 2) Na průčelí kostela, hraběnky Salm-Reifferscheidové Salmovský znak
Zdroj 2) Ve štítě špitálu Salmovský znak
B) Na zámku
Kašna B) U levého zámeckého křídla
Třípanský kámen Zdroj A) Zdroj 2) starý hraniční kámen, na kterém jsou znaky majitelů přilehlých
panství – Sohlandu, Lipové a Wehrsdorfu z r. 1750. Na straně jižní je znak
hrabat ze Salm-Reifferscheidu vlastníků Lipové, na straně severovýchodní je
znak pánů ze Saly vlastníků Sohlandu, na straně severozápadní je znak
budyšínské kapituly sv. Petra. Socha Vyřezaná ze stromu před školou
Bazén V zámecké zahradě pod čestným dvorem
[Starý zámek] Zdroj B) Podle nepotvrzené
domněnky stála v Lipové již v 1. pol. 14. století tvrz, o této stavbě však
nejsou žádné písemné zprávy. Osada Lipová se prvně připomíná r. 1418,
založena byla však v době vrcholící kolonizace na konci 13. stol. nejvyšším
pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Roku 1485 koupil panství rytíř
saského původu Hugolt ze Šlejnic. Šlejnicové panství zvelebili a postavili
zde zámek. Renesanční stavba staršího zámku v Lipové vznikla, podle
regionálního historika J. Fiedlera, někdy na přelomu 15. a 16. století, podle
A. Sedláčka až po r. 1566, kdy se po smrti Jiřího Šlejnice dělil majetek mezi
jeho 4 syny, a Lipovou jako samostatné panství získal Jan ze Šlejnic, který
se zde usadil. Pravděpodobná je spíše druhá varianta. Šlejnicové se zadlužili
a roku 1602 prodali panství rodu Kinských. Protože se však Vilém Kinský ze
Vchynic účastnil valdštejnského spiknutí (r. 1634 zavražděn v Chebu), byl
jeho majetek r. 1634 zkonfiskován. Zámek dostal od české komory hrabě Volf
Mansfeld. Po smrti jeho syna Karla Adama r. 1662 zdědila lipovské panství
Marie Markéta, provdaná Slavatová z Chlumu (dcera Kristiny Alžběty z
Mansfeldu). Za ní vypuklo na panství velké nevolnické povstání na jaře r.
1680, kdy se před zámkem shromáždili nespokojení poddaní. Zámku se ale
nezmocnili, a shromáždění rozehnalo vojsko. Roku 1696 prodala Marie Markéta
Slavatová lipovské panství své dceři, Marii Anežce, provdané
Salm-Reifferdscheidové. Po výstavbě nového zámku Leopoldem Antonínem
Salm-Reifferscheidem v letech 1737-39 sloužil starý zámek již jen jako jeho
hospodářské stavení - v letech 1740 - 1742 byl upraven na pivovar, sýpku a
byty zaměstnanců. Stavebními úpravami ztratil renesanční zámek zcela svůj
původní ráz. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem státu, a
neudržován postupně zchátral. V 70. letech 20. století byla zámecká budova
již zcela zpustlá. Budova vč. celého dvora poté zanikla při demolici.
Nový zámek Zdroj B) 1737-9, J.Costa, upraven kol 1834, navrácen v dezolátním
stavu v restituci. Starý
zámek byl postaven ve 14. stol. V letech 1675 – 1677 nechal tehdejší majitel
panství Slawata z Chlumu založit 10 ha velký zámecký rybník. Nový zámek byl
vybudován v letech 1737 – 1739 z iniciativy hraběte Salm – Reifferscheida.
Poté byl starý zámek přestavěn na pivovar s velmi významným postavením. Od
zámku vede lipová alej, která původně směřovala až ke kapli ve Vilémově a
byla vysázena roku 1726.
Špitál Zdroj A) Zdroj 2) 1721-2 Okresní soud Zdroj 2) Zdroj B) S věznicí, 1893
Stará škola Zdroj 3) 1874 na místě starší budovy, rozšířena 1879
Škola Zdroj A) Zdroj
2) 1898, neorenesanční
Továrna Conmet RON
Dům č.p.8 S hrázděným patrem, nevhodně potlučeným asfaltovým šindelem
Dům č.p.9 Patrový
Dům č.p.10 Přízemní
Dům č.p.11 S hrázděným patrem a roubeným přízemím
Dům č.p.13 S hrázděným patrem
Dům č.p.424 Zdroj A) Zdroj 2) Podstávkový, v majetku TUR (Trvale udržitelný rozvoj
Šluknovska). Rozsáhlá rekonstrukce po roce 2010.
Vila Secesní
Dům Neorenesanční
Dům S podstávkou a mansardovou střechou, v centru
Dům S břidlicovým obkladem
Dům Počátek 20.stol.
Dům č.p.329 S podstávkou a patrem s břidlicovým obkladem
Dům S patrem s břidlicovým obkladem
Dům č.p.354 S hrázděným/roubeným patrem s omítkou na rákosu
Dům č.p.355 S patrem s břidlicovým obkladem a podstávkou
Dům S patrem s břidlicovým obkladem a podstávkou
Dům S patrem s břidlicovým obkladem a podstávkou
Dům č.p.365 S podstávkou
Dům č.p.424 C) Památkově chráněný Restaurace Za obcí
Dům V centru, secesní
Dům V centru, neorenesanční
Dům Patrový s podstávkou a břidlicovým obkladem patra
Vila č.p.340 1897, secesní
Dům Patrový s mansardovou střechou
Vila Historizující
Dům Neorenesanční
Vila Secesní
Dům Přízemní s podstávkou
Dům Přízemní s podstávkou
Dům Přízemní s pozdně secesní fasádou
Dům Patrový s e zděným přízemím
Dům Patrový s e zděným přízemím
Dům Přízemní s podstávkou
Dům Přízemní s podstávkou
Dům Patrový s podstávkou
Dům Patrový s podstávkou
Dům Přízemní s podstávkou
Dům patrový s podstávkou
Dům patrový s podstávkou
Dům Klasicistní, přízemní, zděný
Dům patrový s podstávkou
Dům patrový s podstávkou
Zámecká zahrada Zdroj A) Zdroj 2) S barokním kamenným bazénem kvadrilobového tvaru
Stromořadí C) Lipové, 99 památných
stromů, stojí od zámku po hrázi Zámeckého rybníka přes křižovatku na
Lobendavu a dál podél staré cesty na Vilémov až k bývalému koupališti;
vysazeno v roce 1726 |
Panství Politický okres
Šluknov, s.o.Lipová 1750 městečko 1961 Okres Děčín 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Obec podél potoka, množství
podstávkových patrových domů Zprávy o založení obce Lipová jsou
jen velmi mlhavé a zmínky o prvním osídlení sahají k roku 1000. K hustějšímu
osídlení došlo zřejmě až poté, kdy byl v Budyšíně založen hrad Ortenburg.
Politicky patřila ve 14. století země a půda jako léno k panství Tolštejn,
jehož vlastníkem byl podle dochovaných listin v roce 1316 Hlinko Berka z
Dubé. V době, kdy vzniklo samostatné panství Lipová, jehož vlastníkem se stal
Hans ze Schleinitzu vzkvétala řemesla a obchod. Velkou roli hrál obchod se
solí se sousedním Saskem. Tržní obec Lipová se skládala ze tří
místních částí. Byly to městec s čísly popisnými 1 až 87, ves s čísly 1 až
335 a Ludvíkovičky s čísly 1 až 16. Číslování bylo sjednoceno z důvodu podání
žádosti o povýšení obce Lipová na úroveň města v roce 1927. V té době čítala
obec Lipová 438 domů s 2816 obyvateli. Až do roku 1938 byla Lipová okresním
městem. Roku 1757, přesněji tedy 16. dubna
1757 se mezi Lipovou a Velkým Šenovém setkalo několik stovek jezdců,
rakouských pandurů a pruských husarů, pod vedením pána z Mannsteinu. Přitom
byl na rakouské straně jeden padlý, dva zranění a dva vojáci padli do zajetí.
Prusové pomalu ustupovali pronásledováni pandury, kteří se objevili na
partyzánu. Následujícího dne přitáhl do Lipové major Kleist se třemi sty
husary. Na náměstí stojí velká budova školy,
která byla postavená 1898 v renesančním slohu. Byla to nejhezčí školní budova
v celém okrese Lipová. V jedné budově byly umístěny tři školy – německá,
lidová a občanská. Někteří majitelé Lipovského panství:
Hinko I. a II. z Dubé, Albrecht Berka z Dubé, Jan z Wartenbergu, Ernst, Wolf,
Christoph, Hans a Georg se Schleinitzu, Radislav Kinsky, Wilhelm Kinsky,
Wolfgang, hrabě z Mansfeldu, Johann Georg Joachim Slawata, Maria-Agnes roz.
Slawatová, provdána za Franze Wilhelma Salm-Reifferschieda, Johann
Salm-Reiffescheid, Alois Salm-Reiffescheid. V Lipové měli sídlo následující
úřady: okresní soud, berní úřad, úřad pozemkových knih, obecní úřad, poštovní
úřad, telegrafní úřad, finanční stráž, důchodkový kontrolní úřad, notariát,
četnictvo, správa lesů a statků, děkanský úřad a vikářství, národní a
občanská škola, lesnická kola, dívčí a rodinná škola. Byl zde rozvinutý průmysl: pivovar,
knihtisk, kamenotisk, továrna na výrobu likérů a ovocných šťáv, octárna,
válcovna hliníkových fólii, továrna na výrobu kostěných knoflíků, výroba
umělých květin a listů, výrovny tkaného zboží, výrobna lepenek, továrna na
výrobu nýtů, lom na žulu a syenit. Zprávy o založení obce Lipová jsou
jen velmi mlhavé a zmínky o prvním osídlení sahají k roku 1000. K hustějšímu
osídlení došlo zřejmě až poté, kdy byl v Budyšíně založen hrad Ortenburg.
Politicky patřila ve 14. století země a půda jako léno k panství Tolštejn,
jehož vlastníkem byl podle dochovaných listin v roce 1316 Hlinko Berka z
Dubé. V době, kdy vzniklo samostatné panství Lipová, jehož vlastníkem se stal
Hans ze Schleinitzu vzkvétala řemesla a obchod. Velkou roli hrál obchod se
solí se sousedním Saskem. Tržní obec Lipová se skládala ze tří
místních částí. Byly to městec s čísly popisnými 1 až 87, ves s čísly 1 až
335 a Ludvíkovičky s čísly 1 až 16. Číslování bylo sjednoceno z důvodu podání
žádosti o povýšení obce Lipová na úroveň města v roce 1927. V té době čítala
obec Lipová 438 domů s 2816 obyvateli. Až do roku 1938 byla Lipová okresním
městem. 1344 První zmínka o Lipové, jako léno
pánů z Tolštejna za vlády Berka z Dubé. Patřila tehdy k děkanství
Budyšínskému a biskupství Míšenskému. 1355 Císař Karel IV. dává obec Lipová
jako léno Berkovi z Dubé a Hohnsteinu. 1365 Výstavba prvního (dřeveného)
kostela. 1430 Husité vydrancovali a zničili
panská stavení v Lipové. Obyvatelé byli zabiti. Plenění a zabíjení trvalo do
roku 1440. 1454 Okolí obce postihl mor. 1471 Christoph z Wartenbergu prodává
panství saským vévodům. 1475 Sasští vévodové pronajímají a
později prodávají panství Hugovi ze Schlenitzu. 1500 Sjednocení řemeslných mistrů do
cechu. 1529 Do naší oblasti přichází
protestantismus a získává si mnoho příznivců, zejména mezi sedláky. 1561 V Lipové kázal první
protestantský kněz. 1566 Vzniká samostatné panství
Lipová, jehož vlastníkem se stal Hans ze Schleinitzu. 1568 Krčmář Richter se zavázal odebírat
pivo z místního pivovaru. 1572 Byl vystaven dědičný (dnes
vrchní) soud, v jehož sklepení byly vězeňské cely. 1584 Patronem Lipové se stal Baltzer
Opitz. 1602 Panství kupuje Radislaus Kinsky. 1619 Do Lipové přišlo české vojsko o
síle 100 mužů. Požadovalo dobytek a potraviny. 1627 Vyhoštění evangelických kazatelů
a knězů. 1633 13. července zde tábořilo
rakouské vojsko o síle 2 000 mužů. Valdštejn, který tábořil ve Šluknově
odtáhl do Litoměřic. 1634 Císař Ferdinand II. se díky
konfiskaci evangelických statků stal vlastníkem panství. 1655 Počátek církevní matriky –
lipovská fara patřila k diecézi v Litoměřicích. 1659 Za faráře Stefana Comentha se
stala Lipová pravděpodobně opět katolickou obcí. 1666 Majitelem panství se stává hrabě
Slawata z Chlumu. 1680 5. dubna táhlo do Lipové 1 500
sedláků, kteří chtěli dobýt zámek. Tento pokus se nezdařil. 2. května byli
všichni sedláci na dvoře zámku uvězněni. Dva byli odsouzeni k smrti. Ostatní
sedláci dostali milost, na důkaz smíru v rámci roboty vystavěli Zámecký rybník
o rozloze 10 ha. 1697 V tomto roce byla zima velice
bohatá na sníh, který zde ležel od 1. října až do 14. května. 1726 Pán Salm-Reiffescheid nechal
vystavět kapli ve Vilémově. Byla vysázena i lipová alej, která vedla od zámku
až ke kapli. 1737 Renovaci zámku, která trvala do
ruku 1739 vedl hrabě Salm-Reiffescheid. Stavba nesla nápis: ,, Sám v boji s
turky, nyní v míru vystavěl tento zámek. ” 1740 Uskutečnila se poslední poprava
v Lipové. 1750 Císařským dekretem došlo k
povýšení na městys, který měl oddělenou správu. 1752 Lipová získala právo konat čtyři
roční a jeden týdenní trh. 1792 První zmínka o staré škole. 1797 24. března vznikl rozsáhlý požár
způsobený střelbou na stodolu pokrytou slámou. Tento požár dokázal během 3
hodin zničit 32 obytných domů a 8 stodol. Byl zničen skoro celý městec, ani
vrchní soud nedokázal plamenům uniknout. 1836 Lipová byla přiřazena k
poštovnímu úřadu ve Šluknově. 1847 22. září projíždějí Lipovou
arcivévodové Franz Josef I., Ferdinand Max a Karl Ludwig. 1850 Byl zřízen samostatný okresní
soud. 1851 Zřízení poštovního úřadu. 1870 Zavedení trojtřídní školy. 1874 Zahájeno přemístění hřbitova,
které trvalo až do roku 1883. 1877 Byl vystavěn klášter Sester
svatého Kříže. 1896 Vystavěn úřední soud. 1897 Bylo do Lipové zavedeno elektrické
světlo. 1925 Žádost Lipové o povýšení na
město byla zamítnuta. 1926 Kostel sv. Šimona a Judy byl
povýšen na kostel děkanský. 1938 Až do tohoto roku byla Lipová
sídlem okresu, kam patřily obce: Lipová, Velký Šenov, Staré Hraběcí, Brtníky,
Mikulášovice, Vilémov, Lobendava, Dolní a Horní Poustevna, Nová Víska,
Severní a Liščí. 1945 V červnu se začalo s odsunem
Německého obyvatelstva. Roku 1757, přesněji tedy 16. dubna
1757 se mezi Lipovou a Velkým Šenovém setkalo několik stovek jezdců,
rakouských pandurů a pruských husarů, pod vedením pána z Mannsteinu. Přitom
byl na rakouské straně jeden padlý, dva zranění a dva vojáci padli do zajetí.
Prusové pomalu ustupovali pronásledováni pandury, kteří se objevili na
partyzánu. Následujícího dne přitáhl do Lipové major Kleist se třemi sty
husary. Na náměstí stojí velká budova školy,
která byla postavená 1898 v renesančním slohu. Byla to nejhezčí školní budova
v celém okrese Lipová. V jedné budově byly umístěny tři školy – německá,
lidová a občanská. Někteří majitelé Lipovského panství:
Hinko I. a II. z Dubé, Albrecht Berka z Dubé, Jan z Wartenbergu, Ernst, Wolf,
Christoph, Hans a Georg se Schleinitzu, Radislav Kinsky, Wilhelm Kinsky,
Wolfgang, hrabě z Mansfeldu, Johann Georg Joachim Slawata, Maria-Agnes roz.
Slawatová, provdána za Franze Wilhelma Salm-Reifferschieda, Johann
Salm-Reiffescheid, Alois Salm-Reiffescheid. Zpracovala Lenka Lukášová
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) E.Poche-Umělecké památky Čech 3) Michal Klusáček A) lipova.cz (2.7.2011) B) hrady.cz (2.7.2011) C) cs,wikipedia.org (19.10.2014) D) panoramio.com (19.10.2014) E) denik.cz (19.10.2014) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ: Lipová město (Hainspach
Markt) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ: Lipová obec (Hainspach
Dorf) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ: Ludvíkovičky (Ludwigsdörfel) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 19.10.2014 Předchozí aktualizace: 2.7.2011 |
#/media/File:Kostel_v_Lipov%C3%A9.JPG)
#/media/File:Star%C3%BD_z%C3%A1mek_Lipov%C3%A1_02.jpg)
#/media/File:%C5%A0kola_v_Lipov%C3%A9.JPG)
#/media/File:Z%C3%A1meck%C3%A1_zahrada_v_Lipov%C3%A9.JPG)
