Kod CZ: 7325

Království

(Königswalde)

Kostel sv.Vavřince 

Empírová stavba z let 1844-1848. Jednolodní s věží v průčelí. Zařízení z pol. 19. stol.

Fara

Před kostelem, patrová, tříosé průčelí, valbová střecha

Hřbitov 

…

Márnice

…

Kaplička Nejsv.Trojice 

1748. Opravena 2010. V severovýchodné části vsi

[Kaplička sv.Vavřince]

U č.p.305, Obdélná stavba v barokním slohu, ukončena polokruhově. Průčelí mělo konkávně vyhloubená nároží a obdélný portál ukončený segmentovým štítem s nikou se soškou sv. Vavřince. Interiér byl sklenut plackou a v závěru konchou.

Kaplička

Za hasičkou

kaple ( za hasičskou zbrojnicí )

Kaplička P.Marie Bolestné 

1840, obnovena 2015, východně od kostela

[Kaplička sv.Josefa]

U cesty ke Křížovému vrchu

Socha sv.Jana Nepomuckého 

Proti č.p.477

Křížová cesta  ^{Zdroj E)}

na Kamenném vrchu (německy Steinhügel) 1859 postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie, kaple Božího hrobu, Getsemanská zahrada, kaple Žaláře Krista a sloupek zastavení s obrazem Poslední večeře. Dřevěné reliéfy do výklenků zastavení vyřezal jedenatřicetiletý Josef May ze Šluknova, později nejvýznamnější řezbář 19. století ve Šluknovském výběžku. Ve 2. polovině 19. století usilovali farář P. Franz Kofer ze Šluknova a P. Wenzel Karl z Království o to, aby právě jejich křížová cesta byla tou bohatší a nápaditější, co do počtu zastavení, výzdoby a úpravy. Z tohoto důvodu mají ve Šluknově i v Království jinde nevídané umělé jeskyňky a kaple. Osudovým se pro křížovou cestu v Království stal rok 2003, kdy došlo k pokusu o odcizení kamenných zastavení. Krádeži bylo zabráněno, kamenná zastavení však na Křížovém vrchu zatím nenajdeme. Jsou uložena na jiném místě a čekají na obnovu poničeného areálu křížové cesty.

Kaple Kalvárie

V areálu křížové cesty

Kaple Božího hrobu

V areálu křížové cesty

Kaple Getsemanská zahrada

V areálu křížové cesty

Kaple Žaláře Krista

V areálu křížové cesty

Kaple Bičování Krista

V areálu křížové cesty, 1909

Grota Bičování Krista

V areálu křížové cesty, 1919 obnovena s provedením podzemní části

Grota kající se sv.Máří Magdaleny

V areálu křížové cesty

Grota sv.Petra kajícníka

V areálu křížové cesty, 1901

I.zastavení

…

II.zastavení

…

III.zastavení

…

IV.zastavení

…

V.zastavení

…

VI.zastavení

…

VII.zastavení

…

VIII.zastavení

…

IX.zastavení

…

X.zastavení

…

XI.zastavení

…

XII.zastavení

…

XIII.zastavení

…

XIV.zastavení

…

XV.zastavení

S vyobrazením monstrance

Soubor soch Olivetská hora

V areálu Křížové cesty

Výklenková kaplička

zastavení s obrazem Poslední večeře, v areálu křížové cesty při cestě od Království

Studna

V areálu Křížové cesty

Železný kříž 

Před domem u silnice na Jiříkov u č.p.159

Železný kříž 

V severní části vsi, 1789

Železný kříž 

U č.p.434, 1851

Železný kříž

Centrální, na hřbitově

Železný kříž 

U č.p.68, 1890

Železný kříž 

U silnice na dolním konci nedaleko č.p.20

Železný kříž 

Nedaleko č.ev.46

Železný kříž

U č.p.23

Železný kříž 

U č.p.161

Železný kříž 

U silnice východně od vsi

Železný kříž 

U č.p.431

Železný kříž 

U silnice na dolním konci nedaleko č.p.336

Železný kříž 

Nedaleko dolní školy v zahradě č.p.329

Pamětní deska

Na kostele dvojjazyčná pamětní deska faráře Wenzela Karla, který zde působil v letech 1855-1870 (významný botanik, humanista, mimo jiné i iniciátor výstavby poutního areálu na Křížové hoře).

Sloupek

Se značkou kříže

Památník padlým 

V areálu křížové cesty. Monumentální pomník 110 obětem 1. sv. války se nachází zhruba uprostřed celého areálu.

Památník Franze Josefa I. 

Před kostelem

Busta T.G.Masaryka 

…

Památník Bohumila Kotena 

Severně od vsi u hranic

Památník Franze Pohla 

1912

Památník Franze Prinze

1937

[Tvrz] ^{Zdroj G)}

Ves Království se poprvé připomíná roku 1346 jako součást budyšínského děkanátu. Zdejší tvrz však patrně vznikla až mnohem později; snad byl jejím zakladatelem Zikmund z Varnsdorfu, který získal Království s polovinou místní rychty v léno roku 1472. Roku 1546 je doložena jako majitelka Království Kateřina Klingerová. O devět let později vyhubil mor téměř veškeré obyvatelstvo osady a údajně zasáhl i držitele tvrze. Tvrz samotná přečkala až do století následujícího, kdy ji za třicetileté války zničili Švédové. Na tvrzišti byla poté vystavěna selská usedlost, ve starých katastrálních mapách nesoucí č.p. 304. I ta však podlehla ve druhé polovině 20. století demolici, takže do dnešní doby se z tvrze nedochovaly žádné zděné pozůstatky. Tvrz Království stávala v mírně zvlněném terénu na okraji vsi, severně od kostela. Bývala obehnána příkopy napájenými vodou z výše položeného rybníka, který chránil tvrz na severu. Říci o podobě tvrze něco více není bez dalšího průzkumu místa možné. Za č.p.236.