|
|||
|
Obec Brtníky patří k nejstarším osídlením
ve Šluknovském výběžku. Jeden ze zápisů dochovaných v Oberlausitzer Kirchengalerie
uvádí, že již roku 1084 přivedl markrabě dolnolužický Wipprecht
von Greitsch množství
Němců do Čech z oblasti Thurynska a Frank.
Založili zde na pozdějším panství Lipová množství sídel (Lipová,
Mikulášovice, Lobendava), mezi nimi nejspíše i Brtníky. Jak dokládají nejnovější
archeologické nálezy u Brtnického potoka, osídlení zdejšího kraje pochází již
z mladší doby kamenné - neolitu. Svědčí o tom množství opracovaných
pazourků, které zde byly nalezeny. Z dob slovanských informace o
osídlení chybí. Ve středověku získali celou oblast Šluknovskou, Lipovskou a
hrad Tolštejn Berkové. Po nich následovali Schleinitzové, Slavatové, Salm-Reifferscheidtové. Za
Petra Berky v roce 1116 je již obec písemně zmiňována. Uvádí se, že Petr
Berka založil mezi Plešným a Vlčí horou velké včelařství, kterému se říkávalo
Zeidelweide. Včelařům, kteří se o úly a včelstva
starali, se říkávalo Zeidler, otec včel - Bienvater, Bienweide. Odtud pochází
původní německý název obce Zeidler. Po druhé
světové válce, po odsunu zdejšího německého obyvatelstva, byl obci přidělen
český název obdobného významu - Brtníky. Z roku 1140 - 1146 pocházejí
zmínky o stavbě kapličky podle kanovnického práva. V roce 1240 byl podle
jiných pramenů postaven první dřevěný kostel. V období středověku vzniklo za
vlády Berků v okolních skalách několik strážních hradů. K nim patří
i Brtnický hrádek, který je dnes hojně navštěvován turisty. Osádky hradů
střežily bezpečnost obchodních stezek a později sklářských pecí vznikajících
v hlubokých lesích. Další způsob obživy dokládají pozůstatky smoláren a milířů na výrobu dřevěného uhlí. Za husitských válek se obyvatelstvo
Brtníků před plenícími vojsky ukrývalo v lesích. Z té doby pochází
křtící kámen v lese nedaleko obce. Písemné zmínky o něm sahají až
k roku 1423. K náboženským účelům toto místo sloužilo po mnohá
další staletí. Poblíž se nachází i kamenný oltář vytesaný ve skále. Z roku 1579 pocházejí první
zmínky o škole v Brtníkách. Roku 1642 táhla přes Brtníky švédská
vojska. Cestou na osadu Panský byl chycen nevinný zahradník Engel a jako špión na výstrahu rozčtvrcen. Na místě, kde
byl později obyvateli pohřben, se dodnes nachází smírčí kříž ve tvaru
trojlístku. Za doby třicetileté války, ale i
později za sedmileté války (1756) a za rakousko-pruské (1866) se zdejší
obyvatelstvo ukrývalo v nedalekém velkém skalním převisu zvaném Velký pruský
tábor (dnes kolem něj prochází zelená turistická značka). Z roku 1682 se dochoval morový
sloup. V této době zahynula většina obyvatel obce. Dnes se sloup nachází
zabudovaný do rohu garáže u zelené turistické značky z Brtníků na
Šternberk, kam byl přemístěn továrníkem Klingerem po jeho nalezení během
stavebních prací počátkem 20. století. Jiné prameny uvádějí, že jde o sloup
Nejsvětější Trojice, který nechalo v r. 1682 vybudovat tzv. Bratrstvo
Nejsvětější Trojice. Úlohou tohoto bratrstva bylo udržování katolických zvyků
v období reformace. V centru obce se nacházel krásný
barokní kostel sv. Martina, postavený v letech 1714 až 1717. Unikátní
byla zejména jeho osmiboká věž. V té době měla obec 1200 obyvatel, kteří
obětavě pomáhali při budování kostela. Po roce 1945 kostel chátral.
V roce 1975 byl kostel na pokyn představitelů KSČ zbourán. Poblíž kostela na křižovatce cest
stával historický Pruský dům. Tato unikátní dřevěná stavba pocházela
z roku 1600 a byla již od počátku 20. století památkově chráněna.
Bohužel ji stihl stejný osud jako většinu památek v poválečné době byl
dům rozebrán na palivo. Jeho maketa se dochovala v drážďanském Muzeu
lidového umění a národní park usiluje o vybudování repliky domu na původním
místě, který by sloužil jako návštěvnické středisko. Součástí Brtníků byla osada Kopec
(dříve Hemmehübel). Tradici zde mělo lití zvonů
v čp. 36. Pocházel odtud např. věhlasný zvonař Zachariáš Dittrich, který
roku 1740 odešel do Prahy, kde se proslavil. Roku 1768 byla na místě bývalého
větrného mlýna (Mühleberg, dnes Křížový vrch)
vystavěna Bratrstvem Nejsvětější Trojice kaple. V roce 1801 zde byla
dostavěna křížová cesta. Po r. 1945 byla křížová cesta zničena a kapličky
zcela zchátraly. Zásluhou několika místních obyvatel, několika chalupářů a
později též iniciativou Obecního úřadu Staré Křečany byly kaple Nejsvětější
Trojice, kaplička Božího hrobu a křížová cesta koncem 90. let 20. století
obnoveny a zrekonstruovány. V roce 1771 nechal hrabě F.V.Salm-Reifferscheid pro svou
manželku hraběnku ze Šternberka postavit v lesích poblíž Brtníků zámeček
Šternberk. Původně lovecký zámeček byl po staletí cílem návštěvníků Brtníků.
Státní podnik Česká pošta, v jehož majetku se areál zámečku nacházel do
konce 90. let 20. století, nechal tuto kulturní památku chráněnou státem -
paradoxně po předchozí celkové rekonstrukci v roce 1995 zbourat. Roku 1839 založil v Brtníkách
Johan Klinger tradiční pletařskou výrobu. Pletené výrobky nejlepší kvality
vyráběné rodinou Klingerů v Brtníkách, Mikulášovicích, Křečanech, ale i
ve Vídni, byly známy po celé Evropě. Brtníky v té době prožívaly nebývalý
rozkvět a měly téměř 3000 obyvatel. Italskými staviteli byla počátkem 20.
století vystavěna železnice, tzv. Severní česká průmyslová dráha. V obci
byly tři velké továrny a kromě toho byla vyhlášeným a hojně navštěvovaným
letoviskem, což poskytovalo obživu mnoha zdejším obyvatelům. Po roce 1945 došlo k úplné
výměně obyvatelstva. Původní německé obyvatelstvo bylo odsunuto a nahradilo
ho nesourodé obyvatelstvo z různých oblastí bývalého Československa.
Mnoho domů zůstalo prázdných. Období po roce 1948 znamenalo pro Brtníky
všestranný úpadek. Postupně zanikla veškerá výroba i drobní živnostníci.
Zanikla škola i školka. Počet obyvatel poklesl na dnešních 261. V osadě
Kopec je hlášeno 7 stálých obyvatel. Po r. 1945 bylo postupně zbouráno více
než sto domů, včetně vzácných kulturních památek a dvou velkých továren. Ani
v dobách válek a morových epidemií obec nezažila horší období, jako za
čtyřicetileté vlády komunistů. Dnes, na počátku třetího tisíciletí,
představují Brtníky výchozí bod pro návštěvníky nového Národního parku České
Švýcarsko. Po desetiletích úpadku dochází k obnově historických památek
(kaple a křížová cesta, drobné sakrální památky - boží muka), množství domů,
zejména sloužících k rekreaci, je pěkně obnoveno při zachování původního
vzhledu. Obec se tak navrací mezi vyhledávaná letoviska. K nejoblíbenějším
cílům výletníků patří malebná údolí Brtnického a Vlčího potoka, údolí
Křinice, Brtnický hrádek či Vlčí hora s rozhlednou. V zimě jsou
známým turistickým cílem brtnické ledopády. Upraveno dle zápisků Alfréda Kocha, kronikáře v Brtníkách první poloviny 20. století Převzato: brtniky.cz (1.7.2011) |
|||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
14.10.2014 |
