Kod CZ: 1166

Brtníky

(Zeidler)

Osada: Kopec

[Kostel sv.Martina] >> B)

Barokní, 1709-1717 dle plánů Zachariuse Hoffmanna z Lipové, obnoven 1858-72 a 1884-7, zbořen odstřelem 18.2.1975

 Návraty

 

Fara B)

U kostela, patrová s valbovou střechou, 2012 vyhořela

Návraty 

 

Hřbitov C)

U kostela

 

Márnice F)

U kostela

http://www.hemm.cz/pictures/hrbitov_04.jpg

 

 

Hrobka F)

Na hřbitově

http://www.hemm.cz/pictures/hrbitov_07.jpg

 

Kaple Nejsv.Trojice C) D) E)

Na Křížovém vrchu, 1768 na místě větrného mlýna

http://brtniky.cz/system/sys_modules/mod_photogallery/backup/uploads/18946a99cae9b3d4f9d315b0671387d9krizovy_vrch.jpg http://www.hemm.cz/pictures/kriz_14.jpg

 

Kaple A)

http://brtniky.cz/system/sys_modules/mod_photogallery/backup/uploads/46bc92c05deb1662ea165cf2832c4fbchis_br11.jpg

 

Kaple Božího hrobu C) D) E) F)

Na Křížovém vrchu při křížové cestě, obnovena po 1990

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_13.jpg

 

[Kaple sv.Kříže] C)

V roce 1781 byl přistavěn k zámečku rizalit s kaplí sv. Kříže, která byla vysvěcena 5. června 1783.

 

Křížová cesta B)

Ke kapli na Křížovém vrchu, 1801, obnoveno po 1990

http://brtniky.cz/system/sys_modules/mod_photogallery/backup/uploads/18946a99cae9b3d4f9d315b0671387d9krizovy_vrch.jpg http://www.hemm.cz/pictures/kriz_15.jpg

 

[Socha sv.Martina] B)

Na  hřbitovní bráně, 1859

Návraty

 

[Socha sv.Floriána] B)

Na hřbitovní bráně, 1859

Návraty

 

 

[Morový sloup] B) F)

1682, torzo zazděno v rohu garáže na poč.20.stol.

Morový sloup

 

Socha (?) F)

Torzo na začátku obce, trojboký

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_10.jpg

 

Socha sv.Jana Nepomuckého C)

1785, před průčelím zámečku, převezena ke kostelu v Děčíně.

 

Kamenný kříž B)

U cesty k obci

 

Železný kříž C) F)

Před hřbitovem

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_01.jpg

 

Železný kříž

Před č.p.4?

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_11.jpg

 

Železný kříž F)

 http://www.hemm.cz/pictures/kriz_04.jpg

 

Železný kříž  F)

 

Železný kříž F)

http://brtniky.cz/system/sys_modules/mod_photogallery/backup/uploads/3cad228390900d0104982ec3a78e5a10Brtniky_Hentschelschmiede.jpg http://www.hemm.cz/pictures/kriz_16.jpg

 

Železný kříž F)

Zv.Anastázin

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_02.jpg

 

Železný kříž F)

Zv.Schlusserův

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_12.jpg

 

Železný kříž  F)

Na novém místě (?)

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_05.jpg

 

Železný kříž  F)

S malbami na plechu

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_08.jpg

 

[Železný kříž]  F)

U č.p.176 vedle staré pošty

Návraty

 

Železný kříž  F)

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_06.jpg

 

Boží muka F)

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_09.jpg

 

Dřevěný kříž F)

Zv.Raimundův

http://www.hemm.cz/pictures/kriz_07.jpg

 

Památník padlým C) F)

1914-18

 

 

Erb B)

Na kostele nad bočními dveřmi, deponován v muzeu v Děčíně

 

[Sousoší jelenů a váza] B)

Na štítě zámku

 

Smírčí kříž D)

Na místě, kde byl r.1642 švédy rozčtvrcen nevinný chalupník Engel, ve tvaru trojlístku

 

Kamenný oltář C) B)

A křtící kámen, v lese u obce

 

Křtící kámen  B)

V zámeckém parku cca 300m od kam.oltáře. Za husitských válek se obyvatelstvo Brtníků před plenícími vojsky ukrývalo v lesích. Z té doby zrejmě pochází křtící kámen v lese nedaleko bývalého zámečku. Písemné zmínky o něm sahají až k roku 1423. K náboženským účelům toto místo sloužilo po mnohá další staletí. Poblíž se nachází i kamenný oltář vytesaný ve skále.

 

[Zámeček Šternberk] B) C)  H)

1771, v lesích u obce, zbořen 1993

Klasicistní zámeček nechal v roce 1772 vystavět hrabě František Václav ze Salm-Reifferscheidtu podle plánu architekta Antona Schmiedta z Prahy. Zámeček byl pojmenován podle Walburgy ze Šternberka, manželky Františka Václava ze Salm-Reifferscheidtu. Po jeho smrti v roce 1802 zdědil zámeček jeho syn Vincent a po něm syn jeho bratra Franz. Franz se však o zámeček nestaral a ten chátral. V letech 1843 a 1888 byla zbourána většina pavilonů. V roce 1887 zdědil zámeček jeho bratr Alois, který krátce poté umírá, a novou majitelkou se stala jeho sestra Johanna, provdaná za hraběte Thun-Hohensteina. V té době bylo doporučováno zámek zbourat. V roce 1910 však zásluhou hraběte Oswalda Thun-Hohensteina došlo k rekonstrukci zámku, nechal také opravit fasádu a střechu. V hájovně vytvořil restauraci. Po vznik Československa však majitelé o většinu pozemků v panství Lipová, které bylo zrušeno, přišli a zbytek museli prodat. Lesy připadly státu a okolí Šternberka spadalo pod Správu státních lesů v Rumburku. Po roce 1948 se zámek stal majetkem Státních lesů a pro veřejnost byl nepřístupný. V roce 1971 byla v blízkosti zámečku povolena stavba rekreačního střediska Severočeského ředitelství spojů Ústí nad Labem, který zámek vlastnilo, a také dětského tábora. Na konci 80. let 20. století byla provedena rekonstrukce objektu, která stála 6 mil. Kčs, a v roce 1991 došlo ke kolaudaci. Oprava však nebyla provedena odborně, neodstranily se části napadené dřevomorkou. V patře byla udělána umývárna, ale do podlahy nebyla umístěna izolace proti vodě a také netěsnilo potrubí. Kromě toho chybělo v kuchyni odvětrávání, díky čemuž se mohla dřevomorka rozšířit do celého objektu. V roce 1992 byl zámek v havarijním stavu a uzavřen. Majitel se jej sice v roce 1993 snažil zachránit, ale dřevomorka se rozšířila i do obvodového zdiva. Navíc se rozpadal pískovec, který tvořil základy, které byly navrtány a vyplněny vodním sklem a chyběla izolace proti spodní vodě. V roce 1993 došlo k odstranění střechy a krovů, takže zůstalo pouze obvodové zdivo, čímž se rekonstrukce ukázala být velmi nákladnou. V roce 1994 byl zámek na žádost majitele, kterým byla Oblastní správa pošt Ústí nad Labem, vyřazen z kulturních památek a se souhlasem Ministerstva kultury zbourán. Naprostý řemeslný diletantismus a šlendrián zapříčinil, že zabetonované dřevěné stropy, mizerně provedená šindelová střecha a uzavřená vlhkost dovedly budovu urychleně k naprosté zkáze několik let po rekonstrukci. Zámek měl podobu přízemní budovy s mansardovou střechou, obdélníkového půdorysu o rozměrech 40x16m. Budova zámečku byla vybudována jako vyhlídkový pavilon. Ve východní části byly pokoje hraběnky, v západní měl své pokoje hrabě. V roce 1781 byl přistavěn rizalit s kaplí sv. Kříže, která byla vysvěcena 5. června 1783. Vedle zámku byly postaveny ještě další čtyři budovy - dům pro hosty, panská kuchyně, dům lokaje a dům nadlesního. Dále se v zámeckém areálu ještě nacházely vozovna se stájí, vrchnostenská stáj, střelnice, krytá kuželna a dvě kůlny. Na východě byl vybudován rybník, ze kterého vytékal umělý vodopád. Od zámku se rozbíhali řady kaštanových alejí.

 

 

Brtnický hrádek D) C) E)

Z dob raného středověku, zbytky stavby tesané ve skále. O hradě nemáme žádné písemné zmínky. Archeologický výzkum ukázal, že místo bylo obydleno na přelomu 13. a 14. století a hrad pravděpodobně nebyl dokončen. Jeho funkce není známá, ale nejspíš se jednalo o vojenský opěrný bod Berků z Dubé, kteří v té době vlastnili většinu majetků na Honštejnsku a Šluknovsku. V 16. století vedlo kolem hradu z Lužice několik cest, které jsou zachyceny na mapě kartografa Matyáše Oedera. V 15. století není hrad zmiňován a do současnosti se nedochoval ani původní název. Jako Loupežný zámek se objevuje na lesnické mapě z roku 1736. Hrad dvoudílné dispozice stával na dvou skalních blocích, které od sebe, ale také od přístupové cesty, oddělovaly průrvy, které byly rozšiřovány v příkopy. Na východním bloku se nacházelo předhradí, na které se vstupovalo po dvojici schodišť od východu. Opevnění představovala kamenná zeď, jejíž drobné zbytky se zachovaly na jihovýchodě. Do vlastního jádra se pravděpodobně vstupovalo po mostku přes druhou průrvu. Uprostřed plošiny se nachází skála o rozměrech 17 x 10 m, do níž byly vysekány základy patrně věžovité stavby o rozměrech 4,5 x 5 m a do níž se vstupovalo ze severu. Na jižní straně jádra je patrný žlab po další, blíže neznámé, stavbě.

http://www.ceskesvycarsko.cz/sites/default/files/location/objectivesnap_objectivesnap_23_1147104117.jpg

 

Škola D) F)

1579 první zmínka. V letech 1712-1716 se v Brtníkách stavěl nový kostel. Jako vrchnostenský stavbyvedoucí a písař působil při stavbě učitel Zacharias Herlt. Zhotovil také popis stavby kostela, který uložil ve špici kostelní věže. Roku 1933 byl tento popis stavby kvůli rozpadu podle farní kroniky od Heinricha Kocha obnoven a opět uschován ve špici věže. Zároveň s kostelem byla postavena také nová škola, která byla dokončena v roce 1717. Škola byla jednopatrová, až v roce 1782 na ni bylo posazeno druhé dřevěné patro. V té době se vyučovalo ve dvou třídách.

Od nejstarší doby vládl v Brtníkách zvyk, že jeden den před svátkem Tří králů chodili farář a učitel dům od domu. Kněz každý dům pokropil svěcenou vodou a vykuřoval jej. Učitel psal na dveře K+M+B a dostal od každého majitele domu 10 feniků jako "haléř na kouř" (Rauchheller). "Haléř na kouř" se vybíral až do roku 1886. Učitel se musel starat také o "zvonění na počasí" (Wetterläuten) při blížící se bouřce. Tento zvyk přestal po roce 1800.

Od roku 1764 měl učitel za povinnost každé pondělí v 8 hodin ráno zvonit velkým zvonem za "dušičky" (Armeseeleläuten) čtvrt hodiny, za což dostával ročně dva říšské tolary. Toto smírné zvonění založil obchodní cestující Mathias Rösler z Brtníků čp. 78 ve vzpomínce za svého nepodařeného syna.

Do roku 1770 se musel učitel o nedělích a svátcích odpoledne modlit s lidem růženec. Hrabě Franz Wenzel Salm-Reifferscheidt určil se souhlasem církevního úřadu, že faráři z Lipové, Mikulášovic a Brtníků měli dostávat jako přídavek několik sudů piva, za což měli povinnost o všech nedělích a svátcích udělovat požehnání. Brtnický farář obdržel za tuto povinnost místo dosavadních 9 sudů ročně 12 sudů piva.

Říšským školním zákonem z roku 1868-69 bylo školství v Rakousku důkladně přeměněno. Místní školní rada byla tvořena zástupcem poplatníků, školy a náboženského společenstva. Vyučování náboženství bylo předáno příslušným církevním úřadům. Jako velký pokrok byla zavedena osmiletá povinná školní docházka. Místo dosavadního trivia: čtení, psaní a počítání byly vyučovací předměty rozmnoženy a učební látka rozšířena. Právní poměry byly upraveny. Bylo zavedeno celodenní vyučování. Tato "nová škola" se následně ukázala velmi příznivou pro všeobecnou vzdělanost lidu.

Začátek školy, konec školního roku, vlastenecké památné dny se oslavovaly bohoslužbami v kostele. V létě byly školní děti přiváděny do kostela ráno v 7 hodin; účast byla napůl dobrovolná. Obvykle se každých 8 let pořádala školní slavnost pro všechny děti, aby každé dítě během své školní docházky mohlo jednou slavnost zažít.

18.1.1875 byl položen základní kámen pro novou zděnou školu, kterou 11.9.1876 slavnostně zasvětil administrátor Ed. Klemt. Stavbyvedoucími školy byli: Jos. Strohbach, starosta obce; Josef Weber z čp. 1, Jos. Leiblich, obchodník z čp.126. Stavitelem byl Ferdinand Liebisch z Nového Hraběcí, tesařským mistrem Karl Schlesinger z Křečan.

Nová škola stála asi 22.000 fl, k čemuž země přispěla 4.000 fl. Jako památka na zasvěcení nové školy byla na školní chodbě umístěna tabule s údaji o stavbě a verše:

"S díky vzpomínáme na ty, kteří jeden kámen, byť i sebemenší, věnovali této stavbě."

Na konci 19. stol. byla škola čtyřtřídní, nejvíce žáků ji navštěvovalo na začátku 20. stol. do 1.světové války. Tehdy bylo ve škole asi 200 žáků.

Následky války byly pro školu těžké. Povoláním učitelů do válečné služby nemohla být vždy obsazena všechna učitelská místa, proto musely být třídy spojeny, nebo musela jedna učitelská síla učit dvě třídy. Učitelé byli přibráni k vydávání úředních potravinových lístků, museli propagovat válečnou půjčku; také účastí v komisích pro setbu a odvoz polních plodin trpělo vyučování. Pro nedostatek uhlí byly často týdenní uhelné prázdniny. Za vedení učitelů sbíraly školní děti lipový květ, listy jahod a ostružin, kopřivy a oddenky pýru plazivého pro válečné zásobování. Pak přišla těžká podvýživa dětí, jež měla za následek přibývání nemocí. Teprve po skončení války, v roce 1918, dopomohlo Hooverovo stravování, které založili severoameričtí Kvakeři, dětem a nemocným k výživnému dennímu jídlu. V tomto roce bylo také zrušeno placení školného v Československé republice.

http://www.hemm.cz/pictures/skola_02.jpg

 

[Větrný mlýn] B)

zanikl před 1768, na Mlýnském, později Křížovém vrchu

 

Továrna F)

Klingerova

http://www.hemm.cz/pictures/galerie_11.jpg

 

Hasičská zbrojnice F)

Návraty Návraty

 

Vila F)

V roce 1961 byl v bývalé vile továrníka Antona Klingera založen Ústav sociální péče. První pacienti byli přijati 18. prosince 1961. V roce 1963 byla kapacita ústavu 70 klientů, do dnešní doby se toto číslo nezměnilo. Na otevření ústavu měly největší zásluhu řádové sestry "Misijní sestry - Služebnice Ducha Svatého". V polovině 80. let však musely z ústavu odejít.

Návraty  http://www.hemm.cz/pictures/klinger_01.jpg

 

[Hostinec Weber] F)

Stával pod kostelem, na jeho místě prodejna

Návraty

[Dům] F)

Proti hostinci Weber

Návraty

 

Dům

http://www.hemm.cz/pictures/slavnost_02.jpg

 

[Dům č.p.187] A)

http://brtniky.cz/system/sys_modules/mod_photogallery/backup/uploads/3cad228390900d0104982ec3a78e5a10Brtniky_Hentschelschmiede.jpg

 

 

[Kovárna č.p.190] F)

Prostřední

Návraty Návraty

 

[Pruský dům č.p4 ] D) F)

Později č.p.117, 1600, maketa se dochovala v drážďanském Muzeu lidového umění, rozebrán na palivo

Během reformace, v roce 1579, získala obec od panstva školní prostor za cenu 20 kop. V letech 1596-1600 podle písemností v lipovském archívu působil jeden učitel v Brtníkách. Vesnici tehdy vlastnil jako léno rytíř Ulrich Noss z Brtníků.

Po provedení protireformace sloužila jako škola prázdná protestantská fara (dům čp. 4). Ještě dlouho potom se tento dům jmenoval "U školní Mariany" a "U školní Augustiny.

Pruský dům v Brtníkách byl výjimečný nejen svým stářím, ale i zvláštním způsobem stavby. Byl postaven jako celodřevěný podstávkový dům, nápadný svým krásným, dvěma sloupy neseným arkýřovým výstupkem, na kterém visel obraz Panny Marie. Jako nejstarší a stavebně pozoruhodný dům byl okrasou obce a stavební památkou kulturně historického významu. Stál blízko kostela u odbočky na Vlčí Horu a měl číslo popisné 4. Tento dům, který později dostal jméno "Pruský dům", byl postaven jako evangelická fara kolem roku 1600. Už před dobou reformace měla být právě na tomto místě postavena fara. Po rekatolizaci roku 1640 byl využíván jako škola, podle všeho až do roku 1717, kdy byla zahájena stavba staré školy, která stála na místě novější z roku 1876. Přezdívky "bei Schul-Augustine" a "bei Schul-Marianne" poukazují na školní provoz. Učitelům tu bylo poskytováno i ubytování. V pozdější době sloužil pouze k bydlení.

Jak přišel k názvu "Pruský dům" nelze jednoznačně vysvětlit. Nejstarší lidé z Brtníků používali přezdívku "ban Preißn". Jde o nářečový tvar "od Pruska" nebo také "u Prusů". Brtničtí starousedlíci neříkali "Preußenhaus", ale nářečně "Preißnhaus". Je možné, že bývalý majitel domu byl rodem Prus. Pojmenování může pocházet i z doby války Rakouska s Pruskem, kdy v Brtníkách nocovali několikrát pruští vojáci, a možná právě v tomto domě. V roce 1913 byl majitelem Pruského domu Anton Heine. Dům byl již v roce 1916 (nebo 1918) dán pod památkovou ochranu, což dokládá jeho velký historický a stavební význam. Uprostřed 20. let získal dům továrník Johann Klinger, který jej prodal v roce 1940 Heinrichu Nitscheovi z Brtníků čp. 85. Pan Nitsche v domě nebydlel, ale pronajímal jej. Od roku 1920 se v něm vystřídalo několik nájemníků. Posledními obyvateli do roku 1945 byla rodina Karla Johne.

Heinrich Nitsche se po koupi domu pustil do rekonstrukčních prací na střeše a do renovace největší světnice, avšak kvůli válce se práce zpomalily a nebyly již dokončeny. Po odsunu rodiny Karla Johne v roce 1946 byl dům vypleněn a zůstal opuštěný. V roce 1951 bylo vydáno rozhodnutí o jeho zbourání, byl stržen a dřevo z bouračky použito jako stavební a palivový materiál. Místo po domě bylo úplně srovnáno, takže nejsou patrné žádné zbytky základů ani sklepa.

Střechu Pruského domu pokrývaly dřevěné šindele, což jeho starobylý zjev ještě zdůrazňovalo. Ve 20. století dostal šedou břidlici. Opěrné sloupy podloubí byly otesány do velmi pěkných tvarů. Pozoruhodné byly řezbářem vyzdobené domovní dveře a dveřní rám, ale ozdobné prvky vykazovaly i pilíře a vzpěry. Mezery mezi silnými trámy obvodových zdí byly vyplněny jílem promíchaným s řezanou slámou. Vzadu měl dům průchozí chodbu a po pravé straně byla k světnici přistavěna malá stodola se vstupními dveřmi zepředu. Uvnitř byly pravděpodobně ustájeny i kozy. Ustájení koz přímo v domě bývalo ve zdejším kraji obvyklé.

Za zmínku stojí i dveře, které byly zapuštěné v obložení levého štítu. Jsou viditelné na obrázku domu. Za nimi mohlo být uloženo seno, které se tudy skládalo buď do komory nebo na horní půdu. Později už zřejmě nebyly potřebné, neboť byly zevnitř zastavěny.

Starobylý stavební styl Pruského domu zůstal zachován i uvnitř. Do patra vedly z předsíně široké a velmi stabilně vybudované schody z dubového dřeva. Sekerou otesané kryté nosníky byly mohutné a fošny zvláště široké, asi 6 cm silné. Dřevo bylo uvnitř ponecháno všude hrubé, jen stropy světnic byly natřeny volskou krví, odedávna nepřekonaným ochranným prostředkem na dřevo. Stropy světnic napuštěné volskou krví byly k vidění i v některých dalších domech. Jako kuriozita v nejméně 350leté historii Pruského domu budiž ještě uvedeno, že při obnově povrchu silnice v roce 1922 vyjel parní válec ze směru jízdy a narazil do domu ze strany světnice. Tato nehoda, která byla tehdy zachycena i fotografem, vyvolala všeobecné veselí, neboť starý dům odolal, ale parní válec byl poškozen.

Domy ve stavebním stylu Pruského domu byly označovány jako domy "s podloubím" nebo krátce jako domy "s loubím". Tento typ domu byl v Horní Lužici a nejsevernějších Čechách v 17. a 18. století zcela běžný. První domy vznikaly již v 16. století a až do roku 1945 se nacházely v různých místech Niederlandu v docela hojném počtu.

Podloubí tvořilo před deštěm chráněné místo u domovních dveří. Nad podloubím byla tzv. "horní světnice", která nabízela útulné místečko především pro staré obyvatele domu. Pod loubí se zavěšovaly byliny k usušení, bylo zde chráněné místo pro vykonávání různých prací. Lidé tam rádi pobývali, neboť ve světnicích uvnitř domu byly světelné podmínky kvůli malým oknům, tmavým stěnám a nízkým stropům většinou špatné. Model Pruského domu se dostal do Muzea saského lidového umění v Drážďanech díky panu Siegfriedu Weberovi z Bad Gottleuby. Narodil se roku 1922 jako syn známého tvůrce jesliček Rudolfa Webera v Poustce u Rumburku. Zdědil rukodělné a umělecké nadání svých předků a zabýval se řezbářstvím a malířstvím. Zvláště pozoruhodné jsou jeho modely starých obytných domů a ostatních historicky významných staveb staré vlasti. V roce 1991 zhotovil model Pruského domu z Brtníků podle dobové fotografie v měřítku 1:25. Model měl půdorysné rozměry 42 x 22 cm a výšku 27 cm. Lidové muzeum v Drážďanech bylo v rámci jedné výstavy upozorněno na uměleckou tvorbu Siegfrieda Webera a projevilo zájem o jeho dílo. Pan Weber přenechal muzeu vedle množství jesličkových figur vlastní výroby a figur svého otce a dědy, kteří tak vynikajícím způsobem proslavili umění řezbářů jesliček severočeského Niederlandu, i model Pruského domu z Brtníků a jeden historicky významný, v roce 1994 vyhořelý dům v Rumburku. Model Pruského domu mohou návštěvníci Muzea lidového umění v Drážďanech obdivovat od roku 1996.

http://www.hemm.cz/pictures/skola_01.jpg http://www.hemm.cz/pictures/navraty3_01a.jpg 

 

Chalupa

 

Vila

Pozdně secesní

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa č.p.54

 

 

Chalupa č.e.31

 

 

Budova

 

Chalupa

 

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Dům

S klasicistním průčelím a trojúhelníkovým štítkem nad rizalitem

 

Dům

S klasicistním průčelím a trojúhelníkovým štítkem nad rizalitem, zdevastován přestavbami

 

Chalupa

 

Chalupa č.p.96

S barokními šambránami kolem oken.

 

Chalupa

 

 

Dům

Klasicistní

 

Dům

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Dům

Klasicistní patrový dům s trojúhelníkovým štítkem nad rizalitem, po dehonestující přestavbě a neuvěřitelným snížení okenních nadpraží.

 

Chalupa

 

Dům č.p.3

Návraty

 

Dům

Návraty

 

Chalupa

Před školou

 

Chalupa G)

 

Dům č.p.193 F)

Hostinec Beim Gerber

NávratyNávraty

 

Chalupa

 

Chalupa č.p.134(?)

Brtníky 

 

Chalupa G)

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa F)

Brtníky

 

Chalupa

 

Chalupa

Brtníky

 

Chalupa

 

[Chalupa č.p.176] F)

Zbořena po požáru 2014

Návraty Brtníky 

 

[Stará pošta]  F)

Č.p.175, zbožena po požáru 2014

Návraty

 

Chalupa F)

Brtníky

 

Chalupa G)

Maison à Brtniky (2)

 

Chalupa

 

Chalupa č.p.38 (?)

 

Chalupa

 

Domek

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

Chalupa

 

 

Zámecký park C)

Okolí zámku tvořil park ve tvaru osmicípé hvězdy a také pavilony, ve kterých přebývali hosté. Na severozápadě komplexu byla postavena lesovna. Z cípů hvězdy vedly cesty, které se sbíhaly u zámečku. Hlavní přístupovou cestu od Brtníků také lemovala kaštanová alej. V roce 1785 přibyla do areálu socha sv. Jana Nepomuckého, která je dnes umístěna u kostela sv. Kříže v Děčíně.

 

Studánka B)

V parku

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Šluknov, s.o.Lipová

1961 Okres Děčín

2003 Pověřený městský úřad

Část Starých Křečan

 

Historie obce >> D)

 První zmínka 1116, založeno velké včelařství.

Přesto, že vesnice přišla o nádherný kostel a mnoho unikátních domů, jedná se o unikátně zachovalou a minimálně narušenou obec, v níž jsou hodnotné stavebně, architektonicky i historicky téměř všechny domy.

Brtníky dosahují nadmořské výšky 415-430 m. Dějiny obce sahají až k roku 1084, kdy hrabě Wiprecht z Groissch přivedl do Čech německé osadníky; tehdy bylo založeno mnoho obcí, mezi nimi i Mikulášovice a Brtníky, původně zvané Zeidler. První písemná zmínka o Brtníkách pochází z roku 1116, kdy zde Petr Berka založil velké včelařství zvané Zeidelweide. Původní jméno obce (Zeidler = Včelař, Brtník) připomínalo povolání zdejších obyvatel. Dnešní název z roku 1946 připomíná někdejší výrobu včelích úlů - brtů.

Roku 1839 založil v Brtníkách Johann Klinger tradiční pletařskou výrobu. Pletené výrobky nejlepší kvality byly známy po celé Evropě a v obci fungovaly tři velké továrny. Roku 1902 byl slavnostně zahájen provoz na nově zbudované železnici, tzv. Severní české průmyslové dráze. Brtníky jsou nejen průmyslovou obcí, ale stávají se také turistickým letoviskem. V té době vznikají horské spolky, lidé z velkých měst začínají vyhledávat místa k odpočinku uprostřed přírody a najímají si letní byty na venkově. Nastává rozvoj turistiky. Kolem roku 1905 vydaly Brtníky vlastním nákladem malou propagační knížku k získávání cizinců.

Při posledním sčítání lidu z roku 1939 měly Brtníky včetně osady Kopec 1358 obyvatel, z nichž bylo 20 sedláků a 17 menších zemědělců. V té době obec vzkvétala. V letech 1939-41 byla postavena silnice z Krásné Lípy do Mikulášovic.

Ve vsi se dochoval soustředěný komplex lidové architektury, tvořený především roubenými chalupami s hrázděnými štíty.

Do roku 1975 zde stál kostel sv. Martina, postavený v letech 1709-1717. Unikátní byla zejména jeho osmiboká věž. V té době měla obec 1200 obyvatel. Poslední mši v kostele sloužil v roce 1959 hostující farář z Krásné Lípy. Zachoval se památník obětem 1.světové války, barokní kaple Nejsvětější Trojice a Božího hrobu z roku 1768 a Křížová cesta z roku 1801 na Křížovém vrchu. Uprostřed obce, při zelené turistické značce, stojí morový sloup z roku 1682, nyní zabudovaný do rohu garáže.  V době, kdy byl postaven, zahynula většina obyvatel Brtníků na mor.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 1440 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www odkazy

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) …

B) zanikleobce.cz (14.10.2014)

C) cs.wikipedia.org (14.10.2014)

D) brtniky.cz (16.10.2014)

E) turistika.ceskesvycarsko.cz (16.10.2014)

F) hemm.cz (16.10.2014)

G) panoramio.com (16.10.2014)

H) hrady.cz (17.10.2014)

 

 

 fotografie

 

 

Kod CZ: 6996

Kopec

(Hemmehübel)

Kaple F)

1809,interiér prázdný

Kaplička Kaplička

 

 

Socha sv.Antonína Paduánského D) F)

1705, na místě kde zahynul mlynář pod padajícím kamením

Sv. Antonín Sv. Antonín Sv. Antonín

 

Železný kříž F)

U Richterova mlýna

Kříž u Richtermühle http://www.hemm.cz/pictures/krizek_03c.jpg

 

Železný kříž F)

Lesníkův, Na památku starohraběcího salmovského nadlesního, kterého zde v 69 letech zabil padající strom. Jeho poslední slova bylaBože žehnej mým dětem. František Říha + 1854. Pod tím nápis německy. Deska nová.

Lesníkův kříž Lesníkův kříž Lesníkův kříž

 

Železný kříž F)

U středního mlýna, Nápis: Der Groβten Liebe / Theurer Zeichen / ist diesel Kreuy / für dich o Christ / Du wirst von Recht / und Pflicht nicht / weichen, wenn du ein / Freund / des Kreuzes bist. 2012. Ren.J.H.

Kříž u Mittelmühle Kříž u Mittelmühle

 

Obrázek F)

Ukřižování, na skále (Marianezimmer)

Boží obraz - Marieanne Zimmer Boží obraz - Marieanne Zimmer

 

[Dolní mlýn s pilou] B)

před 1692, č.p.32, před 2.sv.válkou výroba větroňů, Zimmermanův

Návraty

 

[Mlýn č.p.30] F)

Model stav před 1945, Střední

Dům čp. 30 Dům čp. 30

 

 

[Mlýn] F)

Richterův

Návraty 

Návraty Návraty

 

[Chalupa] F)

Návraty Návraty

 

[Chalupa č.p.59] F)

Návraty Návraty

 

[Chalupa č.p.12] F)

Model

Dům čp. 12  Dům čp. 12

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa č.p.40  F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa č.p.27 F)

Dům čp. 27 

 

[Chalupa č.p.28] F)

Model

Dům čp. 28  Dům čp. 28

 

Chalupa č.p.29 F)

Model stav před 1945

Dům čp. 29 Kopec 

 

Chalupa č.p.33 F)

Model stavu před 1945

Dům čp. 33 Dům čp. 33

 

Chalupa č.p.34 F)

Kopec Dům čp. 34

 

[Chalupa č.p.35] F)

Model stavu před 1945

Dům čp. 35  http://www.hemm.cz/pictures/dum35_13.jpg

 

Chalupa č.p.56 F)

Dům čp. 56  Dům čp. 56

 

Chalupa č.p.57 F)

Dům čp. 57

 

[Chalupa č.p.66] F)

Dům čp. 66  Dům čp. 66

 

Chalupa č.p.68 F)

Dům čp.68

 

Chalupa F)

Návraty Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

 Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

Chalupa F)

Kopec

 

 

Návraty

 

Jaromír Lenoch © Aktualizace 17.10.2014

Předchozí editace: 1.7.2011