Kód CZ 10969
Nové Strašecí
(Neustraschitz nebo Neu Straschitz)
Osada: Pecínov Kostel Narození P.Marie Zdroj 2) Zdroj C) Gotický, několikrát přestavován, věž 1840.
postavený v gotickém slohu, roku 1553 renesančně přestavěn a v roce 1707
zbarokizován. Dnešní podoby je z rekonstrukce v letech 1837–1840 [Zvonice] Zdroj C) Šestihranná,
shořela 1812, zbořena 1840 po dokončení věže kostela Kaple sv.Isidora Zdroj 2) Zdroj C) 1700, postavená roku 1711. Byla
zrušena výnosem císaře Josefa II. a obnovena roku 1830 jako hřbitovní. Fara Zdroj 2) … [Hřbitov] Zdroj 2) Kolem kostela,
do konce 18.stol. [Hřbitov] Zdroj 2) Kolem kaple
sv.Isidora, do konce 1912 Hřbitov Zdroj 2) ... Synagoga Zdroj 2) Zdroj C) 1858 na místě
starší stavby z 1.pol.19.stol., od 1953kostel husitské církve československé [Starý židovský hřbitov] Zdroj C) 1650. Téměř v centru města v blízkosti
synagogy, asi 100 metrů od Komenského náměstí. Měl rozlohu 545 m2. a jeho
plocha byla vymezena zadními trakty domů v dnešní Havlíčkově ulici a Náměstí
5. května. Vchod byl od západu z dodnes dochované úzké uličky z Náměstí 5.
května. Zlikvidován 1952. Nový židovský hřbitov Zdroj 2) založen na jižním okraji města za
obecním hřbitovem křesťanským kolem roku 1835 a měl rozlohu 1986 m2.
Dnes je na prostoru 1378 m2 dochováno 239 náhrobků Kaplička Nejsv.
Trojice Zdroj C)
Zdroj A) na Mackově hoře. Trojboká hranolová
kaplička měla pilastry zdobená průčelí uprostřed s nikami. Její založení
patrně po polovině 18. století je v pověstech spojováno se zažehnáním morové
epidemie v městečku a okolí. Údajně byly pod jejími základy
pochovány ostatky těl z dnes neznámé vojenské šarvátky. Zatím jediná známá
písemná zpráva vztahující se k existenci kapličky pochází z r. 1832, kdy ji
měšťan Josef Kouřimský nechal na vlastní náklady opravit. Drobnou stavbu obklopovala
trojice lip a skupina stromů s kaplí byla zdaleka viditelná, zejména z trasy
nedaleké karlovarské silnice. Poškozená kaple byla opravena na sklonku
devadesátých let 20. století. Kaplička P. Marie Zdroj C) a stará lípa v polích východně od
města. ostavena byla nákladem manželů Kurzveilových, na ochranu pramene, o
kterém se uvádí, že má léčivé účinky na oční neduhy. Vysvěcena byla v roce
1856 nebo 1857. Není veliká. Čtvercový půdorys vnějších rozměrů 3,5 x 3,5 m
je na východní straně rozšířen o půlkruhovou apsidu. Oltář kaple byl ozdoben
obrazem Panny Marie od akademického malíře Jana Kroupy. Ve dvacátých letech
dvacátého století byla výzdoba doplněna o obrázky Panny Marie Lasalletské a
Panny Marie Svatoborské. Za první republiky se ke kapličce konala procesí jak
z města, tak z okolních obcí. Po válce kaplička chátrala, výzdoba byla
zničena a sama kaplička přežila snad jenom proto, že k ní bylo od města
poměrně daleko. V devadesátých letech se jí ujala skupina místních občanů a
částečně jí opravila. [Kaplička Nejsv.
Trojice] Zdroj A)
vznikla roku 1711 v sousedství cesty
vedoucí z města směrem ku Praze, ve stejné době jako sto metrů vzdálená kaple
sv. Isidora. Stavba působila velice půvabně, na trojboký hranol se stěnami
prolomenými nikami navazovala propnutá jehlancová střecha, ve vrcholu s
kamennou vázou. Za jejího zakladatele je pokládán měšťan František Ferdinand
Flechtner, vlastník sousedních pozemků. Kaple byla záměrně vandalsky zničena
roku 1963. Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) 1683 nebo
1705, původně na náměstí, dnes u kostela Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) 1710, před
kostelem, původně za městem u kaple sv.Isidora Železný kříž Zdroj A) Za kostelem Náhrobek Zdroj 2) 1793, ve
zdi stájí fary Znak města Zdroj C) Se sochami
na domě Radnice Zdroj C) č.p. 18) je původně renesanční patrová
budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v
přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí umělecká škola. Hospodářská záložna Zdroj C)
Zdroj A) 1928. Dnes Městský úřad (č.p. 201). Po
roce 1949, kdy město Nové Strašecí bylo samostatným okresem (1949–1960), zde
sídlila pobočka Státní banky československé. Okresní úřad Zdroj A) Budova, dokončená roku 1928, měla
původně jen přízemí a patro. Horní dvě podlaží přibyla v padesátých letech
20. století, kdy zde sídlil novostrašecký okresní národní výbor, zrušený v
roce 1960. Gymnázium J. A.
Komenského Zdroj C) č.p. 209 postaveno roku 189 zednickým
mistrem Vojtěchem Molkem. Nádraží Zdroj C) ... Keramická továrna Zdroj C) hrnčířská dílna p. Volfa č.p.386 Chorobinec Zdroj A) 1894-6, dnes domov pro seniory Sokolovna Zdroj A) 1923 [Koňasovna] Zdroj A) Havlíčkova ul., V místech dnešní
budovy pobočky České pojišťovny z r. 1992 stával na široké parcele uprostřed
západní strany Havlíčkovy ulice původně výstavný patrový dům, formou
připomínající zámeckou stavbu. Výrazným prvkem uličního průčelí byl v
prostřední části balkon, opatřený nad klenutým průjezdem kuželkovým
zábradlím. Objekt se dochoval z poslední přestavby v klasicizující pozdně
barokní podobě. Dům byl zcela zbytečně demolován roku 1985. Po demolici se ve
zbytcích sutě objevil fragment pozdně gotického okna, který je dokladem stáří
a stavebního vývoje objektu. Dům nesl jméno po rodině Koňasových, která jej
vlastnila v první polovině 20. století. [Větrný mlýn] Zdroj A) Roku 1832 postavil tesař Václav
Josífek věžovitou stavbu větrného mlýna. Vybudoval ji na návětrné straně
Mackovy hory, na západní straně města. Objekt měl zděné kamenné přízemí a
dřevěné roubené patro, prolomené po obvodě řadou okenních otvorů. V případě
větrného počasí mlynář vyndal okenice a patro stavby se za velikého rachotu
začalo otáčet a spustilo mlecí zařízení uvnitř. Dřevěnou stavbu a její
složitý mechanismus bylo náročné udržovat, a tak po necelých čtyřiceti letech
provozu mlýn natolik zchátral, že musel být stržen. Zůstalo jen sousední
zděné stavení sloužící jako obydlí mlynáře. Rodný dům Leopolda
Kochmana Zdroj C) (1847–1919), českého novináře Šroubkova vila Zdroj A) dnes součástí staveb polikliniky.
Novorenesanční objekt z přelomu 19. a 20. století zakoupil pražský hoteliér
Karel Šroubek a v meziválečném období zde vytvořil své letní sídlo. Přivítal
tu řadu významných hostů, mezi něž patřil chicagský starosta Antonín Čermák,
rodák z Kladna. Teprve v padesátých letech byla vila architektonicky
znehodnocena novou přístavbou polikliniky. Dům č.p.289 Zdroj C) Nádražní ul., malíře Fr.Skály Mlýn Zdroj C) ... Mlýn Zdroj C) ... Rozhledna Zdroj C) na Mackově hoře, 36 m vysoká
ocelová rozhledna z r.2001 Přírodní památka Zdroj C) Na Novém rybníce v k. ú. obce |
Panství 1850 Politický okres Rakovník, s.o.Nové Strašecí 1868 Politický okres Slaný, s.o.Nové Strašecí 1949 okres Nové Strašecí 1961 Okres Rakovník 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj C)
Archeologické nálezy
na území města poukazjí na osídlení v mladší době kamenné. Obec byla založena
pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním
Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice
pochází z roku 1334, coby o obci náležící ke královskému panství Křivoklát,
pochází z let 1334 až 1343. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela
jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména
Strašata. V 15. století
získaly Strašice některá privilegia a roku 1480 byly povýšeny na městečko. V
roce 1503 propůjčil král Vladislav Jagellonský Strašicím městská práva a
městský znak. Ten který je tvořen královou bustou, českým lvem a stříbrnou
případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena
také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a
obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město
zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla
dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové
Strašecí. V roce 1610 byla
založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání,
došlo ke sporům s pražským arcibiskupem. Během třicetileté války bylo město s
asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými
vojáky. Následkem zakoupením se roku 1685 novými správci panství Křivoklát a
tím i města Nového Strašecí stali hrabata z Valdštejna a po nich
Fürstenberkové. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry. Po zrušení
patrimoniálního panství se Nové Strašecí / Neu Straschitz roku 1848 stalo
sídlem okresního soudu a v roce 1850 součástí správního okresu Slaný. Ve
městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200
lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu trať Buštěhradské dráhy z Prahy do
podkrušnohorských uhelných pánví.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2)
Bartušek, Krčálová,
Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957 A) novestraseci.cz (24.11.2017) C) cs.wikipedia.org (13.11.2017) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 11959 a [23489]
(Nový) Pecínov
Studánka Zdroj C) ... |
Historie
Zdroj C) První písemná zmínka o vesnici pochází
z roku 1579. Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době
bylo poblíž Pecínova započato s těžbou lupku a někdejší ves sestávající ze
dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována
zůstala jen osada Vobíralka (něm. Ober Petzinov) |
|||||||||||||||||||||||||||
Stav: 36 - 27 - 0 Stav: 9 - 0 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 25.11.2017 Předchozí editace: 25.8.2013 |