KOD CZ 17972 Vlčí Hora
(Wolfsberg) Osady: Dlouhý Důl, Sněžná Kaple P.Marie Karmelské
u silnice Hrobka
Nietsche Zdroj A) na hřbitově Márnice Zdroj A) na hřbitově [Kaplička]
Zdroj A) na Kaprštálu směrem do Brtníků Soška
sv.Floriána Ve výklenku č.p.45 Železný kříž
Zdroj A) u hlavní silnice u domu č.p. 128 (vedle kaple) Železný kříž
Zdroj A) na Kaprštálu na návrší nad chatami Kříž Zdroj A) na
Kaprštálu za domem č.p.97 Železný kříž
Zdroj A) u cesty k
rybníkům Železný kříž
Zdroj A) na hřbitově Pomník
padlých Zdroj A) z 1.
světové válce Památník
Josepha Genaua Který zde
při nehodě v roce 1793 zemřel Škola … Dům č.p.9 … Dům č.p.12 … Dům č.p.15 … Dům č.p.31 … Dům č.p.34 … Dům č.p.36 Proti škole Dům č.p.43 Proti kapli Dům č.p.60 … Dům č.p.61 … Dům
č.p.103 Za obcí Dům č.p.104 Za obcí Dům č.p.114 Na okraji obce Dům č.p.120 Na okraji obce Dům č.p.130 … Dům č.p.138 … Rozhledna Zdroj D) První záznamy sahají do konce 19.
století, kdy místní "Horský spolek pro nejsevernější Čechy" nechal
upravit cestu a vytvořit posezeni na vrcholu hory. Místní obyvatelé, kteří se
sdružovali v tomto spolku nechali roku 1887 postavit jednoduchou
dřevěnou chatu a následujícího roku začala výstavba čtyřboké cihlové věže.
Slavnostně byla otevřena 19. května 1889. Poté byla přestavěna a
doplněna o stříšku. . Po druhé světové válce se rozhledna vyhnula
devastaci jako ostatní rozhledny v kraji. Měla to štěstí, že nadále zůstala v
soukromých rukách. Dnes je rozhledna v majetku obce Krásná Lípa. Sousední
chata je stále v soukromém vlastnictví a tak pro odpočinek turistů
slouží pouze stoly a lavičky. Nejbližší občerstvení je v obci Vlčí
hora. |
Panství Politický okres Rumburk 1961 Okres Děčín 2003 Pověřený městský úřad Část Krásné Lípy Historie obce
První
písemná zmínka o obci pochází z roku 1748
literatura a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927 A) krasnalipa.cz (6.12.2013) B) hrady.cz (9.12.2013) C) mistopis.eu (9.12.2013) D)
ceskosaske-svycarsko.cz (9.12.2013) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
KOD CZ 2396 Dlouhý Důl (Langengrund) Kaplička
sv.Anny Zdroj A) Dřevěná cestou lesem k domu Dlouhý Důl č.p. 25 Železný kříž
Zdroj A) na mezi za domem č.p. 21, Henkeho (Mlynářský) Železný kříž
Zdroj A) u lesa na mezi směrem k dřevěné kapličce ( od č.p.21 Dl.Důl do lesa) Železný kříž
Zdroj A) Zdroj B) u silnice z Kyjova na Vlčí horu Dlouhým Dolem u domu č.p.15, mlynáře
Marschnera Železný kříž
Zdroj A) u cesty Dlouhým Dolem proti chalupě č.e. 668 Železný kříž
Zdroj A) na Sněžné za domem č.p.25 u lesa Železný kříž
Zdroj A) na Sněžné za domem č.p.25 u lesa Dřevěný kříž
Zdroj A) u silnice z Vl. Hory do Kyjova Dlouhým Dolem u domu č.p. 25 Dřevěný kříž
Zdroj A) u cesta k
domu č.p.160 Dům … Dům … Dům … Dům … Dům … Dům … Dům … Dům … Dům … Dům … Stodola … Dům č.p.27 Zdroj B) S roubenou patrovou stodolou Dům č.p.34 Zdroj B) … Továrna … |
1.p.z. VPZ 2004 Historie Zdroj B) Na pomezí Vlčí Hory a Kyjova (obě osady města Krásná Lípa) se do svahu
nad pravým břehem Křinice ostře zařezává údolí jejího krátkého přítoku, zvané
Dlouhý Důl. Od počátku 18. století zde postupně střídavě po obou jeho březích
vznikla řádka zpravidla roubených obytných stavení, která obývali většinou
domkáři, zaměstnanci manufaktur v okolí (poprvé připomínána 1719). Jen
výjimečně zde najdeme větší usedlosti (zejména bývalé mlýny). Několik domů
prošlo přestavbou v I. polovině 20. století, většina si díky chalupářům i po
II. světové válce zachovala původní vzhled. Kromě domků v údolí najdeme i několik lidových drobných sakrálních
památek – železných křížků na zdobných kamenných soklech. Velmi ojedinělá je patrová stodola s roubeným přízemím a bedněným
patrem u někdejšího domu čp. 27 (dnes č. e. 668). Podobně velké hospodářské
objekty zpravidla chalupáři nebyli schopni udržovat, takže se jich dochovalo
jen velmi málo. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
KOD CZ
14831 Sněžná (Schnauhübel) Kostel P.Marie Sněžné Zdroj A) C)
Z původní soukromé kaple manželů
Liebschových se stal presbytář kostela. Poutní místo je spojeno s osudy
manželů Anny Marie Liebschové, rozené Heinrichové a Johanna Christopha
Liebsche, kteří žili v 17 až 18. století. Zbožným manželům se zdál stejný
sen, zjevila se jim Panna Maria a prosila je, aby pro ni na Sněžné postavili
kapli. Základní kámen byl položen 29. 7. 1732. Stavitelem kaple Panny Marie
Sněžné se stal Zacharias Hoffmann z Lipové. Jednolodní barokní kaple byla
dostavěna roku 1734. Papež Klement XII. udělil kapli ve Sněžné roku 1738
odpustky o svátku Panny Marie Sněžné a položil tak tradici poutního místa. V letech 1843 - 1845 došlo pod
vedením lipovského stavitele Franze Eiselta k rozšíření kaple. Z původní
soukromé kaple manželů Liebschových se stal presbytář kostela. Jednolodní bezvěžový neorientovaný
barokní kostel s polokruhově ukončeným presbytářem stojí na západním okraji vsi,
na samé hraně srázu nad Dlouhým Dolem. V interiéru, vybaveném vesměs v 19.
stol., zaujme především kazatelna s polychromovanými reliéfy svatých a
dřevěné kruchta, vybíhající nezvykle též po stranách lodi (nahlédnout bývá
možné otevřenými bočními dveřmi). Na vnější straně kostela nádherný kamenný
náhrobník manželů Liebschových s reliéfem Sv. Trojice a manželů klečících u
kříže. Stavitelem kostela byl
Zacharias Hoffmann z Lipové. Roku 1738 udělil papež Klement XII. kapli
o svátku Panny Marie Sněžné odpustky, čímž položil tradici zdejších poutí. V
letech 1745-47 byla kaple rozšířena – z původní soukromé kaple se stal dnešní
presbytář. Roku 1749 dodal vlčihorský hodinář dnes již neexistující “střešní”
hodiny. 1850 se stala Sněžná samostatnou farností. V 80. letech 19. stol.
usiloval místní farář Anton Tscherney o novogotickou přestavbu kostela a
přístavbu vysoké zvonice – k tomuto naštěstí nikdy nedošlo. Fara
Vedle kaple, za školou Kaplička
Nejsv.Trojice Zdroj A) Při vjezdu do osady, kamenný reliéf sv.Trojice nad oltáříkem, 1709 Márnice Zdroj A) na hřbitově, s kostlivcem na vrcholu věže na místě starší zvonice Hřbitov Zdroj A) s řadou dochovaných německých náhrobků (nejpozoruhodnější dřevěný
náhrobek v podobě malých božích muk; z bývalých, dnes již vesměs zaniklých
hrobek při ohradní zdi dochovány zajímavé mříže) v severozápadním sousedství
kostela. Socha sv.
Josefa Zdroj A) na zahradě u domu č.p.37, Sněžná Socha sv.
Jan Nepomuckého Zdroj A) u kostela na Sněžné Železný kříž
Zdroj A) na Sněžné "U hasičů" Železný kříž
Zdroj A) při křižovatce cest do Krásného
Buku a Dlouhého Dolu, Grohmannův kříž z roku 1760 Železný kříž
Zdroj A) na hřbitově. Litinový hřbitovní kříž na pískovcovém soklu z roku 1878
(na místě staršího dřevěného). Památník
padlým Na hřbitově [Škola] Na místě současné 1760 Škola U kaple Dům … Dům
č.p.15 … Dům
č.p.16 … Dům
č.p.17 … Dům
č.p.49 … Památná
lípa U kapličky Arboretum
…
|
1.P.Z.1571 Rozptýlená
ves s poutním kostelem na náhorní plošině (490 m n.m.) nad levou stranou
Dlouhého Dolu, složená z několika samostatných částí. Původní jádro vsi leží
v severovýchodním sousedství kostela, při pramenné kotlině potoka, stékající
do jižní části Dlouhého Dolu. Další skupina chalup se nalézá níže v tomto
údolí a stavebně přímo souvisí s Dlouhým Dolem. Třetí samostatná skupina leží
cca kilometr jihovýchodně od kostela při pramenné pánvi Hradního potoka.
Roztýlená zástavba se pak nalézá na samém severním okraji osady při tzv.
Černé cestě, sestupující do severní části Dlouhého Dolu… Ve vsi
řada vesměs přízemních roubených ukázek lidové architektury. Nejcennější a
nejmalebnější je celek navazující bezprostředně na jižní část Dlouhého Dolu
(součást památkové zóny Dlouhý Důl), řada zajímavých chalup je však i na
plošině východně od kostela či při Černé cestě. Jediný patrový roubeným domem je č.p. 5 na
severním okraji jihovýchodní části zástavby. Jméno
doloženo poprvé 1571, tehdy zde však pouze seník a myslivna. Ves založena
pravděpodobně až ve 2. polovině 17. století při tzv. dominikální kolonizaci.
Součást panství Haňšpach (Lipová).
Řada domů vznikla v souvislosti s rozvojem podomácké textilní výroby
(přadláctví, tkalcovství a bělení) v 19. stol. C) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
72 – 72 – 0 63 – 63 - 0 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 1.1.2020 Předchozí editace: 9.12.2013 |