Zpět na Rumburk
Historie města Rumburk, politický okres Rumburk |
Historie
města - dějiny
Město
je přirozeným centrem nejsevernějšího výběžku české země. Okolní členitá
krajina má převažující ráz pahorkatiny se zachovanou přírodou a smíšenými
lesními porosty. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300-400 m. Její
charakteristiku dotvářejí osamocené vulkanické vrchy tvarované jako krátké
hřbety nebo kupy, převyšující okolí o téměř 300 m. Jednou z nich je nedaleký
čedičový Dymník (515 m) s výletní restaurací a vyhlídkovou věží z roku 1896.
Starý lidový název České Nizozemí, běžné označení celého teritoria
vybíhajícího do Saska, není reminiscencí na Holandsko, jak by tomu mohla
vybízet stoletá tradice čilého obchodu s textilními výrobky. Byl myšlen jako
významový protiklad k „horní zemi", ležící jižně a jihovýchodně odtud za
vystupujícím hřebenem Lužických hor s pohledovými dominantami Jedlové (774
m), Pěnkavčího vrchu (792 m) a Luže (793 m). Současně
je ale také vyjádřením svérázu celé krajiny, která zatím není turisticky
doceněná. Prvá zmínka o existenci Rumburka pochází
z roku1298. Již tehdy byl tržní osadou a měl tak jeden ze základních atributů
středověkého města, jehož statut je doložen v roce 1377. Stranou hlučného
náměstí stál kostel sv. Bartoloměje (1352). Od roku 1566, kdy byl v místech
staré tvrze vybudován renesanční zámek, se město, představované124 vesměs
dřevěnými domy, stalo novým sídlem někdejšího panství Tolštejn.
Ke staršímu cechu pláteníků (1515) postupně přibyla
další řemesla, právo vařit pivo a obchodovat se solí a vínem. V roce 1587
obdržel Rumburk nový městský znak. Symbolem pronikání slohu se stal morový
sloup (1681). Před západním okrajem města vyrostl klášter kapucínů s novým
kostelem sv. Vavřince (1690). Do jeho rajského dvora byla podle projektu
slavného J. L. Hildebrandta zakomponována Loreta
(1707), nejsevernější stavba svého druhu ve střední Evropě. V roce 1724 byl
barokně přestavěn zámek a nad městem se od roku 1725 tyčí kaple sv. Jana
Křtitele. V
letech 1713-1764 se tu usadili angličtí obchodníci R. Alason,
G. Frnacklin, J. Nurse a
J. Coulston. Zahraniční kapitál přispěl k
dlouhodobému rozvoji. Od roku 1850 byl Rumburk sídlem politického a soudního
okresu. Začaly vycházet prvé místní noviny (1854) a byla sem zavedena
železnice (1869). V roce 1879 se s městem loučily okolní osady Aloisov, Antonínovo údolí, Horní Jindřichov,
Podhájí Popluží a Poustka.
Při sčítání lidu roku 1880 poprvé přesáhl počet obyvatel číslo 10 000. Vnikl
městský park (1880) i nové veřejné budovy, jako tzv. Střelnice (1864),
tělocvična (1882), průmyslová škola (1883), městské lázně (1887), škola
(1900), proslulé sanatorium (1901) a gymnázium (1908). Roku 1918 se Rumburk
stal v celé zemi známý protiválečnou vzpourou vojáků 7. pěšího pluku. Rumburk
měl až do roku 1945 téměř jednoznačně německý ráz. Pocházela odtud řada
význačných osobností, jako oční lékař J. N. Fischer (1777-1847), hudební
skladatel F. X. Chwatal (1808-1879), hudebníci J. Groh (1815-1881) a h Bandler
(1870-1937), průmyslník a přírodovědec J. E Fischer (1787-1866), básník W. Ressel (1852-1929) i celá řada dalších, kteří město
proslavili po celé Evropě. Zdejší
rodáci zažili ovšem nejenom radostné, ale často i velmi tragické chvíle.
Minulost není možno změnit, v lidských silách je však snaha o lepší
budoucnost. To je ostatně i jedním z cílů Malého Euroregionu Mandava-Spréva, zahrnující vedle Dolního Podluží,
Šluknova a Varnsdorfu také německé obce Ebersbach, Großschönau, Neugersdorf, Seifhennersdorf a Sohland.
Rumburk se svými 11 000 současnými obyvateli tvoří jeho integrální součást.
Město Rumburk bylo v roce 2002 v rámci reformy veřejné správy stanoveno
městem s pověřeným obecním úřadem a městem s rozšířenou působností. Tím je i
nadále historickým centrem Šluknovského výběžku ve všech oblastech. Geomorfologie
•Jádro
města leží v nadmořské výšce 387m, nejvýše položena je místní část Poustka (410m). Lužické hory tvoří Jedlový hřbet –
Jedlová o výšce 774m, Kytlická hornatina s výškovým
rozpětím 290 – 736m a Chřibskokamenická kotlina s
celkově plochým povrchem pod vrstevnicí 400m. •Severně
od Lužických hor vyplňuje území Šluknovská pahorkatina o nadmořské výšce 294
– 610m. •Nad
krajinou se zvedají hřbety Hrazeného (608m), Partyzánského vrchu (543m), Vlčí
hory(581m), Dymníku (515m), Jitrovníku (509m). U
Varnsdorfu vyniká Špičák (545m). Počátky
Rumburku, vznik města •Nejstarší
doklad o existenci Rumburku přináší listina městské rady ve Zhořelci, vydaná
7. července 1298 •Název
města byl odvozen z německých jmen tehdejších občanů jako byl např. Ronenberch, Rumberg, Rumburg, Romberger,Ronberg. •V
historickém jádru města stál od počátku Kostel sv. Bartoloměje, který byl
založen roku 1352. V dřevěné podobě stál již před rokem 1233. 17. června 1408
bylo založeno kaplanské místo. Kostel náležel k žitavskému děkanátu pražské
arcidiecéze. •Po
oddělení krásnolipského kostela od Rumburka byla rumburská farnost po zbytek středověku
omezena pouze na Rumburk, Horní Jindřichov a Křečany. •Odedávna
bývalo v Rumburku manské sídlo. •Rumburk
vznikal ve středověku jako „tržní místo“ v roce 1418. Mezi nejvýznamnější
patřily solné trhy a těžba drahých kovů. Rumburk vznikl jako horní město a
ujal se role místa ekonomického centra majetků Berků z Dubé. •Městskou
správu tvořilla dvanáctičlenná samospráva v čele s
rychtářem, purkmistrem a konšely. Městskou pečetí byl obraz překříženého
ostrva ve štítě „SIGILLIUM CIVITATIS RONBERG“. Použitý znak vyznačoval vrchní
pravomoc Berků. Jeho tvarosloví (štít dole zaoblený) odkazuje na poč. 15. stol. Na středověké pečeti Rumburku byl
znázorněn erb Berků z Dubé. V
době husitských válek byli rumburští měšťané využíváni k válečným službám. V
době předbělohorské bylo rumburské panství postupně rozprodáváno. Vedle hradu
Tolštejna byl významným majetkem rumburský zámek s
pivovarem. Panství Rumburk řídili hejtmané. Městský
statut Rumburku byl v 16. stol. upevněn řadou výsad, udělených vrchností i
panovníkem. Udělené privilegium se týkalo práva rumburských měšťanů na výčep
piva a vína, dva výroční trhy a týdenní trh obilí. Král Ferdinand I. městu
Rumburku potvrdil konání obou výročních trhů listinou z 23. 3. 1538. Podoba
městského znaku vychází dodnes z privilegia císaře Rudolfa II., vydaného 17.
12. 1587. Změnil se tak městský znak i pečeť. První
městská škola vznikla roku 1573, druhá roku 1587. Mnoho rumburských studentů
odcházelo na vyšší zahraniční školy. Rozvíjela
s plátenická výroba. V roce 1587 vznikaly v Rumburku stavby měšťanských domů
a domů na předměstí. Centrem městské samosprávy byla radnice, doložená v
privilegiu z roku 1579, spolu s městským pivovarem, radničním sklepem,které
stály na náměstí. Městský
kostel sv. Bartoloměje byl v r. 1545 důkladně přestavěn. Dodnes o tom svědčí
kamenná deska, umístěná v jeho interiéru nalevo od severního postranního
vchodu. Na vnější straně presbytáře kostela jsou náhrobky z let 1681,
1682,1695. Doba
barokní – 30tiletá válka •v
r. 1624 díky táboření jezdců Albrechta z Valdštejna
shořelo v Rumburku 96 domů spolu s kostelem, farou, pivovarem, sladovnou a
skladem soli. Na podzim 1626 postihl město mor. •Na
úpatí Vlčí hory se na počátku r.1642 odehrál jeden z nesčetných krvavých
střetů 30tileté války. •rumburské
panství stále měnilo své majitele a docházelo tak ke změně erbů •na
západním úbočí Strážného vrchu bylo rumburské popraviště se šibenicí •koncem
října roku 1681 vypukla morová epidemie. Na paměť epidemie byl vybudován tzv.
morový sloup na náměstí. •Morový
sloup stojí na rumburském náměstí od roku 1681 a kolem něj v letech 1724 – 1774
postupně přibývaly plastiky sedmi světců – sv. Floriána, sv. Bartoloměje, sv.
Vavřince, sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského, sv.
Jana Nepomuckého, sv. Jana křtitele. •Roku
1683 byl v Rumburku založen kapucínský klášter. K obrazu starého Rumburku
nerozlučně patřili kapucíni, kteří si zde v letech 1682 -1683 začali budovat
klášter. •Pro
hlavní oltář městského kostela sv. Bartoloměje byl roku 1701 namalován obraz
patrona tehdejším majitelem rumburského panství. Kostel v roce 1744 spolu s
radnicí a domy vyhořel, oltářní obraz však byl zachráněn. Při novostavbě roku
1748 získal tři nové zvony. •Zámek
dostal novou podobu roku 1726, kdy byl po požáru přestavěn. Prošel řadou
přestaveb. •Siluetu
města obohatila stavba kapucínského kláštera (1683 – 1690). 9. 4. 1690 byl
konvent vysvěcen litoměřickým biskupem. •Rumburský
kostel sv. Vavřince byl postaven ve stejné době jako konvent v v prosté podobě s nevelkou věžičkou. Pro hlavní oltář
nového kostela byl namalován obraz znázorňující mučednickou smrt sv.
Vavřince. •V
klášterním kostele byla vybudována hrobka majitelů panství.Skutečným skvostem
se v Rumburku stala loretánská kaple. Výstavba začala 9. 9. 1704. Nádherné
štukové reliéfy na jejich vnějších stěnách a figurální plastiky na atice byly
dokončeny až v roce 1709. Byla vyhotovena kopie „zázračné černé Madony“ z
jejího oltáře, která byla papežem posvěcena roku 1694. Loreta byla stavěna
podle italské předlohy. Rumburským architektonickým skvostem, ukrytým v
areálu kláštera, je „Svatá chýše“ – loretánská kaple z let 1704 – 1709. Její
vnější výzdoba je vytvořena z carrarského mramoru. Loreta je barokní kopií
renesanční předlohy, zároveň je tato rumburská stavba nejseverněji stojící
kopií loretánské kaple na celém světě. •Další
zajímavostí loretánské kaple je křížová chodba s malovanými obrazy. Z
původních čtrnácti obrazů je v Rumburku zachováno pouze šest, které jsou
uloženy v muzeu. •Dominantou
města se v období baroka stala kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu. Za
vlády Marie Terezie, po nástupu Josefa II.na
císařský trůn, majiteli rumburského panství zůstala rodina Liechtensteinů.
Rumburští měšťané 7. 9. 1813 přihlíželi šarvátce mezi rakouskými hulány na
náměstí. Rumburk
konec 18. století •Novou
rumburskou dominantou byl kostel sv. Jana Nepomuckého, který vznikl v roce
1778. Kaple stála při cestě na Krásnou Lípu , po roce 1860 byla přestavěna. •Roku
1786 byl v Rumburku zřízen chudinský ústav, který se staral o chudé. Roku
1831 k němu přibyl hospitál. •Rumburk
se svým plátenickým, vlněným a bavlněným zbožím a soustružnickým zbožím měl v
průmyslovém světě dobré jméno. •Rumburk
se stal centrem okresu, vznikl v něm roku 1850 okresní soud. •24.
června vtáhl do Rumburku předvoj pruského 8. armádního sboru. •Budova
c. a k. Poštovního a telegrafního úřadu v Rumburku
vznikla v letech 1903 -1904. Poštovní úřad byl do konce února 1874 soukromou
institucí, od 1. 3. 1874 byl zestátněn. Od 1. 1. 1880 byla rumburská pošta,
spojená s telegrafním úřadem, nejstarší v celém výběžku. •V
60. letech vznikala výstavba první železnice a v roce 1910 vznikla první
autobusová linka z Rumburku až do Varnsdorfu. •Rostl
rozvoj stavebnictví – školní budovy, zdravotnická zařízení, opravy církevních
objektů, stavba nové střelnice a zřízení nového hřbitova. •Po
výstavbě nového hřbitova (1880) byl ze starého hřbitova vytvořen park a
označen pamětním kamenem. •Pýchou
rumburských ostrostřelců se stala nová budova Střelnice dokončená roku 1864. •14.
5. 1882 byl v městském parku slavnostně odhalen bronzový pomník císaře Josefa
II. Po vzniku ČSR byl uložen v muzeu. •Součástí
rozšiřujícího se rekreačního zázemí města se v této době stal Dýmník (516m),
kde byla 27. 9. 1896 otevřena rozhledna. •Roku
1906 byla založena nová budova gymnázia, kde se začalo vyučovat od 19. 9.
1909. Vystavěl ji rumburský stavitel Alois Körber.
Dále vznikly základní školy, hudební škola (1857), mateřská škola,
evangelická škola (1872) •Roku
1864 se začaly vydávat rumburské noviny. •15.
12. 1902 bylo založeno Městské muzeum v Rumburku •Roku
1854 byla dokončen novostavba nemocnice. Roku 1907 nesla název „Všeobecná
veřejná nemocnice císaře Františka Josefa I“. •Roku
1874 byl založen chudinský ústav, útulek byl určen pro chudé, pouze rumburské
občany. Od roku 1907 byl pečovatelský dům přestěhován do Žitné ulice. •Roku
1901 vzniklo Sanatorium v Podhájí z iniciativy akciové společnosti Necelý
rok po vypuknutí 1. sv. v. dostal Rumburk vlastní posádku. Polní mše (6.6.
1915) se sešla na rumburském náměstí před odchodem 1. pochodové roty
náhradního praporu 7. střeleckého pluku na frontu. 21.
5. 1918 vypukla rumburská vzpoura na nádvoří chlapecké školy v dnešní Tyršově ulici. 15.
7. 1934 byl v městském parku odhalen pomník 302 rumburských občanů, kteří
padli v 1.
světové válce Za
vlády nacistické okupace zavládl v Rumburku zmatek a zdálo se, že je to na
věky, když Adolf Hitler, 6. 9.1938, na rumburském náměstí předstoupil se svým
osobitým projevem před rumburský lid. Nová
doba Výměna
obyvatelstva •Roky
1945 – 1947 znamenaly pro Rumburk úplnou výměnu obyvatel. Příčinou byl odchod
německých obyvatel, dobrovolný i nedobrovolný. •Postavení
Němců v Českosl.rep. po válce vyřešil prezidentský
dekret, který vnikl 2. 8. 1945. Na jeho základě čsl. státní občané, kteří za
okupace získali něm. státní příslušnost, pozbyli tím okamžikem čsl. státní
občanství, ostatní čsl. občané německé národnosti ztratili čsl. státní obanství dnem vydání dekretu. •Na
podzim 1945 se konaly kontroly antifašistických legitimací, jména všech osob
byla vyvěšena na úřední tabuli v místě pobytu po dobu 8 dnů a ostatní občané
mohli podat proti nim námitky. •Záležitosti
německého majetku řešil dekret vydaný 19. 5. 1945. Tímto dekretem byla nad
majetkem Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, vyhlášena národní správa. •Dekret
č. 12/45 vydaný 21. 7. 1945 uzákonil konfiskaci něm.zemědělského majetku a
dekret č. 108/45 i nezemědělského – byly vyňaty jen předměty nevyhnutelné pro
uspokojení základních životních potřeb, které si Němci při odsunu vzali
sebou. •Na
vše dohlížela Okresní správní komise. Němci se museli vzdát akcií, cenných
papírů, drahých kovů, drahokamů, uměleckých předmětů i sbírek do fin. ústavu. •Nový
vojenský velitel V. Monzer vydal 21. 7. 1945
nařízení, že všechny osoby německé národnosti od 6ti let jsou povinni nosit
na levém rukávu bílou pásku o šířce 6cm. Rudou pásku nosili ti, jež zůstali Českosl. rep.věrni a bojovali
za její osvobození. •Němci
nesměli cestovat po městě ani navštěvovat veřejná místa. Museli odevzdat i
fotoaparáty a rozhlas veškeré zbraně a střelivo. •Kvůli
nepokojům byla 19.7. 1945 vydána vyhláška, podle níž bylo drancování, plenění
a vykrádání obchodů a bytů trestáno smrtí. •Mezi
12. – 27. 7. 1945 muselo ze Šluknovského výběžku odejít 4487 něm.občanů. •Kvůli
zemědělským pracím došlo v srpnu k pozastavení přesunu Němců. •Kvůli
neustálému zpomalování odsunu vznikla 13. 3. 1946 v Rumburku bouřlivá
protestní demonstrace českého i slovenského obyvatelstva. Po této demonstraci
dostal odsun nové tempo. Od 21.4. do 10.10. 1946 bylo vysídleno z tehdejšího
okresu Rumburk 12 897 osob. K 15.12. 1946 zůstalo v Rumburku pouze 623 Němců. Společenský
život •Hned
po válce byl veškeré ulice v Rumburku přejmenovány. •Sbor
evangelické církve začal v Rumburku fungovat 5.12.1945 a 30.1.1946 byla
obnovena Židovská náboženská obec. •V
letním období byly školy upraveny,zřízena byla i mateřská škola, bylo
obnoveno i promítání v kině. 5.12.1945 byl otevřen objekt Střelnice. Městská
knihovna byla otevřena 28.11.1945. •Dne
8. 8. 1945 byl založen český hasičský sbor. 23. 8. byl vytvořen Českosl. Červený kříž. •Od
září r.1945 se do rumburského muzea převezly veškeré městské muzejní sbírky z
celého výběžku. •Roku
1945 vznikl Sportovní klub Rumburk. V dubnu 1946 bylo na koupališti zřízeno
sportovní a volejbalové hřiště. Cvičilo se v tělocvičně Sokol i v Tyršově ulici. •Počátkem
roku 1947 začal vycházet čtrnáctideník „Rumburský zpravodaj“. Hospodářský
a stavební vývoj •Největší
rumburský podnik – továrna na koberce a nábytkové látky – byl konce roku 1949
přejmenován na Bytex. •10.
3. 1949 byl zřízen „Komunální podnik města Rumburk“. •Mnoho
domů bylo v Rumburku zbouráno a postaveny domy nové. •1.
6. 1958 byl v klášterním parku odhalen pomník „Nepokořený“. Park je nazýván
„Park Rumburské vzpoury.“ I na místě popravy předáků Rumburské vzpoury byl v
r. 1951 postaven nový pomník. •Roku
1956 se zpustošené kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu ujala
pravoslavná církev. Objekt byl renovován a uvnitř vyzdoben malbami
byzantského stylu. •V
roce 1951 získala Městská knihovna statut Okresní lidové knihovny. V roce
1960 se stala opět městskou. •Muzeum
bylo otevřeno 4. 7. 1949 a v roce 1951 získalo statut Okresního vlastivědného
muzea a v roce 1960 se stalo opět městským. •V
roce 1952 vycházely „Vesnické noviny“,které po reorganizaci v r.1960 zanikly. •V
druhém pololetí roku 1957 bylo v bývalém sanatoriu Podhájí zřízeno interní
oddělení nemocnice se 120 lůžky. Rok
1968 Byl pro město významný. Oslavy 50. výročí rumburské vzpoury staly
celostátně uznávaným výročím. Každoročním
povinným oslavám 1. máje se říkalo „existenční pochod“. •Největším
průmyslovým podnikem byl Bytex. Rozvoj stavebnictví rostl. •Otevření
hotelu a obchodního domu Lužan dne 21. 9. 1984 na
rumburském náměstí znamenalo zlepšení zásobování. Padla mu však za oběť celá
řada významných stavebních památek. •Pomník
Nepokořený byl v roce 1987 vyhlášen za národní kulturní památku. •Sídliště
v Podhájí vzniklo v letech 1981 – 1989. •Reakcí
na 17. listopad 1989 vzniklo v Rumburku Občanské fórum. •Zájem
o Lužické Srby byl v Rumburku tradicí již od 18.stol.,kdy začali navštěvovat
zdejší poutě. Oživen byl po roce 1945 i 1989. •Po
rozpadu Bytexu Liberec na deset samostatných firem si rumburský Bytex jméno
ponechal a 20. 12. 1990 se stal akciovou společností Bytex Rumburk. Něco
podobného postihlo i ostatní podniky jako byl Rukov. •Od
30. 6. 1991 byla po 46ti letech obnoven železniční osobní doprava na trati
Rumburk - Ebersbach. •V
letech 1994 – 1995 byla provedena rekonstrukce vyhlídkové věže Dymník.
Rozhledna byla otevřena 25. 3. 1995. 5. 10. 1996. se zde konala oslava 100.
výročí této vyhlídkové stavby. •Neodlučitelnou
dominantou rumburského náměstí je morový sloup. 25. 7. 1995 byl demontován i
plastikami a odvezen do ateliéru v Říčanech u Prahy. Sochy i sloup byly
očištěny, domodelovány o chybějící části. Atributy světců byly vyrobeny nově
z pozlacené mědi. Znovu byl postaven na novou před vlhkostí izolovanou
betonovou desku. Slavnostně odhalen byl 4. 10. 1996 •Krytý
plavecký bazén slouží od r. 1982. v letech 1996-1997 byl rekonstruován. •Rozsáhlá
rekonstrukce římskokatolické fary na Dobrovského náměstí byla uskutečněna v
letech 1995-1998. •Moderní
Městská knihovna využívá od r. 1994 starou klášterní budovu. •Gymnázium
má od 90. let kontakty s gymnáziem Sebnitz, k
projektu s připojilo UNESCO. Dále tu máme prosperující Zdravotnickou školu a
Polygrafické učiliště, jejímž jádrem je zámek. Základní umělecká škola měla v
polovině 90.let čtyři obory: hudební, výtvarný, literárně-dramatický a
taneční. V r. 1990 byla založená soukromá jazyková škola LINGUA – angličtina,
němčina i studium bible. •V
květnu 1995 byla zahájena rekonstrukce budovy Městského muzea. Zdroj: rumburk.cz (3.2.2011) |
Jaromír Lenoch © Aktualizace
9.12.2013
|