Rumburk

(Rumburg)

Kostel sv.Bartoloměje 3) A)

Původní zničen v 15.stol.současný postaven 1545, opraven po požáru 1614, 1624 a 1746, upraven 1874.

Původní dřevěný kostel byl vystavěn na konci 12. nebo počátkem 13. století, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352. Náležel k žitavskému děkanátu. Stavba byla několikrát vážně poničena požáry (1515, 1624 a 1744).

Zásadní přestavbu městského kostela uskutečnil v roce 1545 majitel panství Georg von Schleinitz. Roku 1701 objednal kníže Anton Florian z Liechtensteinu u Antona Schoonjanse (1655-1726) z Antverp oltářní obraz s motivem umučení sv. Bartoloměje za 6 000 zl. Dnešní podobu získal kostel roku 1755. Zacharias Rudolf zhotovil roku 1806 věžní hodiny věnované rumburskými firmami. Latinský nápis u výklenku na severní straně kostela, kde původně stávala socha sv. Bartoloměje (dnes umístěná v kostele), odkazuje na opravu kostela ze sbírek dobrodinců roku 1874. Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu, s pětibokým presbytářem, hranolovitou věží a trojboce ukončenou kaplí. Zařízení kostela je převážně pseudorománské. Existenci starého hřbitova kolem kostela připomínají náhrobníky na jeho východní straně z let 1681, 1682 a 1685. Celková rekonstrukce kostela probíhá od 90. let 20. století. V roce 2010 byla dokončena obnova varhan firmy Julius Jahn u. Sohn z Drážďan (1923). Kromě pravidelných bohoslužeb pořádá Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk v kostele koncerty vážné hudby a další kulturní akce (Svatomartinský lampiónový průvod, Živý betlém).

Kostel sv. Bartoloměje v Rumburku Kostel sv. Bartoloměje Kostel sv. Bartoloměje

 

Kapucínský klášter 3) A)

1683-90. Impuls k vybudování jediného novověkého kláštera na Šluknovsku dal dvorský úředník, diplomat a majitel panství Rumburk hrabě František Eusebius z Pöttingu (1626-1679). Příchod mnišského žebravého řádu do Rumburku měl být „poděkováním Bohu za zámožnost". V závěti z roku 1662 zavázal své dědice pod hrozbou ztráty majetku vystavět kapucínský klášter pro dvanáct řeholníků. Barokní klášter byl vybudován v letech 1683-1685 nákladem knížete Antonína Floriana z Liechtensteinu. Mobiliář kláštera a oltářní obraz hradil Pöttingův bratranec, hrabě Johann Sebastian z Pöttingu. Původní stavební plány pátera Bruna Budějovického nahradily roku 1685 plány stavitele P. Georgia Monacensia z bavorského Mnichova. Kostel sv. Vavřince vysvětil 9. 4. 1690 litoměřický biskup Jaroslav Ignác hraběte ze Šternberka. Po dostavbě se kostel i klášter dočkaly minimálních stavebních změn.

Vznik kapucínského kláštera v Rumburku obohatil koncem 17. století duchovní život města a širokého okolí. I díky přítomnosti kapucínu pronikla barokní zbožnost na Šluknovsko, prosadila se katolická protireformace a zpřetrhala se duchovní jednota se Saskem. Představení (kvardiáni) kláštera byli zváni k celebrování mší sv. do okolních obcí. Kapucíni byli živi z fundací a milodarů a zachovávali ideál naprosté chudoby.

4. 5. 1950 došlo v rámci celostátní „Akce K" k násilnému zabrání a zrušení kláštera v Rumburku. Internován byl poslední kvardián P. Mansuet (Karel Ston). Objekt kláštera byl do roku 1961 využíván jako depozitář Okresního muzea v Rumburku. Od 70. do 90. let 20. století probíhala jeho celková rekonstrukce pro potřeby městské knihovny. Dokončena byla v letech 1991-1994.

Klášter a kostel sv. Vavřince - pohled z parku

 

Kostel sv.Vavřince 3) A)

Klášterní, 1683-90. Kostel sv. Vavřince má podélnou dispozici s boční kaplí sv. Antonína Paduánského a kapucínským chórem za dřevěnou přepážkou. Na hlavním oltáři visí obraz Umučení sv. Vavřince, pořízený ve Španělsku. V kostele byl původně umístěn i obraz Obětování Krista v chrámu od malíře Antona Kerna. Dnes je k vidění v Galerii a muzeu litoměřické diecéze v Litoměřicích. Obrazy na bočních oltářích Nanebevzetí Panny Marie a Sv. František přijímající stigmata pocházejí z 19. století. Na SZ straně ke kostelu přiléhá patrová klášterní budova. Pod hlavní lodí kostela byla vybudována 16 m dlouhá krypta z roku 1683, v níž jsou uloženy ostatky 29 osob, pravděpodobně řeholníků a laiků z bývalého kapucínského kláštera a knížecího rodu Liechtensteinů.

 

Kapucínský klášter sv. Vavřince v Rumburku

 

Loretánská kaple P.Marie 3) A)

J.L.Hildebrandt, 1704-7. Rumburská loretánská kaple Panny Marie patří svou štukovou a sochařskou výzdobou mezi nejhodnotnější loretánské kaple v České republice. Architektonicky cenná Santa Casa (Svatá chýše) je kopií domku Panny Marie v Nazaretu, v němž došlo ke Zvěstování o narození Spasitele, byl vychován Ježíš a žila Svatá rodina. V Rumburku ji nechal postavit majitel panství, diplomat kníže Anton Florian z Liechtensteinu (1656-1721). Přesným zaměřením renesančního opláštění Svaté chýše v italském Loretu a zhotovením stavebních plánů pověřil roku 1691 architekta Johanna Lucase Hildebrandta (1668-1745) z Vídně. Základní kámen kaple byl položen roku 1704, k vysvěcení došlo 15. 9. 1707. Mariánskou kapli obklopil za knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1696-1772) ambit od neznámého stavitele. Nedošlo tak k realizaci velkorysé křížové chodby s oválným půdorysem, 14 kaplemi a pompézní vstupní budovou z roku 1707, jehož autorem byl Johann Lucas Hildebrandt. V ambitu s bohatou nástropní výmalbou ze života P. Marie a Ježíše Krista se nachází 4 kaple a poutní objekt Svatých schodů (Scala sancta) s kaplí Kalvárie a souborem dřevěných soch vysmívajících se židovských obchodníků a římských vojáků od Eliase Dollhopfa z Horního Slavkova (něm. Schlaggenwald).

Loretánská kaple s milostnou sochou Černé Matky Boží Loretánské byla významným mariánským poutním místem pro oblast severních Čech a Lužice. Největší lesk dodávala Svaté chýši církevní odpustková slavnost Porciunkule (2. 8.), jejíž pořádání přetrvalo do současnosti. Do roku 1950 byla Loreta součástí kapucínského kláštera u sv. Vavřince (dnes městská knihovna). Poté byla pro běžné návštěvníky přístupná jen příležitostně a trpěla dlouhodobou neúdržbou. Roku 1964 byla prohlášena za kulturní památku. Od roku 2007 jsou památkově chráněny i čtyři oltáře v ambitu. Loretánský areál byl veřejnosti zpřístupněn roku 1995. O rok později zahájila Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk jeho celkovou obnovu.

Loretánská kaple v Rumburku Loreta

 

Evangelický kostel 3)

Pův.kaple katolická sv.J.Nepomuckého, 1775-7. Kostelík byl vystavěn z popudu rumburského felčara Antona Floriana Schossiga jako poděkování sv. Janovi Nepomuckému za šťastné překročení Rýna a návrat z války o rakouské dědictví. Stavitelem byl Josef Hoffmann, z významné stavitelské rodiny Hoffmannů z Lipové. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl vybudován za vydatné pomoci různých dárců mezi lety 1775-1778. Za vlády Josefa II. bylo rozhodnuto o jeho odsvěcení a v dražbě byl roku 1787 prodán Antonu Weberovi. Od něj stavbu získal o tři roky později Anton Salomon. Tehdy byla přistavěna obytná budova a kostelík byl využit jako špýchar na obilí. Díky dobudovanému stropu měl být jeden ze vzniklých prostorů využíván dokonce jako taneční sál. Roku 1860 krásnolipský továrník a známý mecenáš Carl Dittrich kostelík koupil, opravil a s přilehlým pozemkem věnoval evangelické obci. Kostelík postihl ničivý požár v srpnu 2003. Celkové opravy se dočkal o 2 roky později. Roku 2009 byla dokončena obnova vzácných jednomanuálových varhan, pocházejí z dílny Christiana Augusta a Carla Ernsta Reisse z Neugersdorfu (1862). Kostel je kulturní památkou, spravovanou Farním sborem Českobratrské církve evangelické. V přilehlém domě Na Kopečku se konají četné kulturní akce.

Evangelický kostel v Rumburku

 

Evangelická fara 3)

1875-6

http://www.hrady.cz/data_g/8746/91653.jpg

 

Pravoslavný kostelsv.Jana Křtitele 3) A)

Na Strážném vrchu, pův.Kaple sv.J.Křtitele 1722-5, 1787 kaple zrušena a změněna na větrný mlýn, později hostinec,  1956 současné využití.

Na Strážném vrchu (něm. Hutberg, později Johannisberg, Jánský vrch) byla dle pověsti vystavěna obchodníkem Friedmanem roku 1642 dřevěná kaplička - na připomenutí bratrovraždy z nešťastné lásky k jeho dceři Agnes. Základní kámen kamenné kaple sv. Jana Křtitele byl položen kněžnou Kristinou Terezií z Liechtensteinu roku 1722, k vysvěcení došlo roku 1725. Kaple sv. Jana Křtitele byla v souvislosti s josefínskými reformami odsvěcena a prodána roku 1787 významnému rumburskému obchodníkovi Fidelisi Salomonovi. Stavba byla adaptována na větrný mlýn holandského typu. Syn Samuel budovu přeměnil v hostinec. Další majitelé jen prohlubovali pohnutý osud kaple. Roku 1845 byla vrácena původnímu účelu. Místo však do 2. světové války bylo chápáno jako výletní a poutní cíl. K tomu vybízela rovněž křížová cesta z roku 1900. Po 2 světové válce využívala objekt pohraniční stráž. Roku 1957 jej získala od Římskokatolické farnosti - děkanství Rumburk do pronájmu na 99 let Pravoslavná církevní obec. Ikonostas je vlastnoručním dílem stavitele chrámů, archimandrity Andreje Kolomackého (1896-1980), který je současně autorem nástěnných maleb. Od roku 1998 probíhá oprava kostela a fary.

Kostel sv. Jana Křtitele v Rumburku   Kaple sv. Jana Křtitele - Strážný vrch

 

 

[Hřbitov] 3)

u kostela sv.Bartoloměje

 

[Dolní hřbitov] 3)

1571, zrušen 1881, přeměněný na park

 

Hřbitov 3)

1881, při silnici do Studénky

 

Děkanství 3) A)

Původně klasicistní budova, romanticky přestavěna v 19.stol., opravena 1995-8

římskokatolická fara

 

Kaple 3)

Na hřbitově

starý rumburský hřbitov

 

Kaple A)

V městském lese

kaplička v městském lese

  

[Židovská modlitebna] 3)

do roku 1938 v domě v ulici 9.května

 

Kaple křížové cesty 3) A)

Za pravoslavnou kaplí, uspořádané do podkovy, 1900. Z roku 1900 pocházejí výklenkové kaple, uspořádané do podkovy. Jedná se o jednu z nejmladších křížových cest v regionu Šluknovska. Návrhy i realizaci zajistil rumburský stavitel Josef Hampel. Ojedinělé terakotové reliéfy, původně polychromované, pocházejí z proslulého Mayerova uměleckého ústavu v bavorském Mnichově. Byly odtud objednány ve stejné době jako velké betlémové figury do kostela sv. Bartoloměje. Dnes velmi poničený reliéf Ježíše Krista v Getsemanské zahradě na SZ průčelí kostela sv. Jana Křtitele byl přidán roku 1901. Od roku 1908 se v areálu křížové cesty nachází kamenné Ukřižování s Máří Magdalénou (1828), přemístěno sem bylo z prostranství před gymnáziem.

Křížová cesta 01 - Strážný vrch  Křížová cesta 02 - Strážný vrch  Křížová cesta 03 - Strážný vrch 

 

Křížová cesta 04 - Strážný vrch  Křížová cesta 05 - Strážný vrch  Křížová cesta 06 - Strážný vrch

 

Křížová cesta 07 - Strážný vrch  Křížová cesta 08 - Strážný vrch  Křížová cesta 09 - Strážný vrch

 

Křížová cesta 10 - Strážný vrch  Křížová cesta 11 - Strážný vrch  Křížová cesta 12 - Strážný vrch

 
Socha ukřižování s Máří Magdalenou 3)

Na Strážném vrchu oprostřed kaplí křížové cesty, 1828

 

Morový sloup 3) A)

Na náměstí, raně barokní 1681, sochy kolem pozdější-sv.Florián 1725, sv.Vavřinec, sv.Josef, sv.J.Nepomucký 1726, socha P.Marie 1755, sv.J.Křtitel 1774-5, sv.Antonín a Bartoloměj novodobé kopie. Středu náměstí dominuje raně barokní pískovcový sloup Nejsvětější Trojice se sochou Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné) z roku 1681. Má podobu unikátních Božích muk, bez tradiční sochy na vrcholu. Vztyčen byl rok po velkém moru na místě pranýře, symbolu rychtářského práva. Obyvatelé města pořádali od roku 1681 u Trojičního sloupu děkovnou církevní slavnost na památku ukončení morové epidemie. Scházeli se zde o první neděli po Svatodušních svátcích (slaví se 50 dnů po Velikonocích) při svátku Nejsvětější Trojice. Město slavilo tento den jako Den zaslíbení (díkůvzdání, Gölebnistage). Sochy sv. Floriána, sv. Bartoloměje, sv. Vavřince, sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele byly přidány mezi lety 1724-1726 jako ohlas další vlny moru (1713). Socha Panny Marie Immaculaty byla doplněna roku 1775. Sochy Antonína Paduánského a patrona města sv. Bartoloměje nepocházejí z původního kompletu. Dobové malby na plechu s motivy Nejsvětější Trojice jsou dnes součástí sbírky Muzea v Rumburku. Roku 1996 bylo dokončeno restaurování morového sloupu.

Sloup nejsvětější trojice v Rumburku

 

Socha sv.Šebestiána 3)

Na mostě 1759, odstraněny 1970, při rekonstrukci 2007 vrácena

http://www.turistika.cz/foto/43874/90216/lrg_080.sochasv.sebestiananamoste.jpg http://www.turistika.cz/foto/43874/90216/lrg_080.sochasv.sebestiananamoste.jpg

 

Socha sv.J.Nepomuckého 3)

Na mostě 1759, odstraněny 1970, při rekonstrukci 2007 vrácena

http://www.turistika.cz/foto/43874/90216/lrg_079.sochasv.janaznepomukunamoste.jpg

 

Socha sv.J.Křtitele 3)

Na mostku 1853

 

Socha sv.Zachariáše 3)

Na mostku 1853

 

Socha P.Marie 3)

Barokní na sloupku

 

Socha sv.J.Nepomuckého 3)

1.pol.19.stol.

 

Socha sv.Zachariáše A)

rodiče Jana Křtitele nalezena při pátrání, které inicioval kníže z Liechtensteinu Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

Socha sv. Alžběty A)

rodiče Jana Křtitele nalezena při pátrání, které inicioval kníže z Liechtensteinu Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

 

Socha sv.Anny A)

matka Panny Marie Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

http://b.wz.cz/upload/f/fknizek_wz_cz/201208/PICm42.jpg

 

Socha P. Marie A)

matka Ježíše Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

Socha sv.Josefa A)

pěstoun Ježíše Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

Socha sv.Jáchyma A)

otec Panny Marie Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

 

Socha sv.Jan Evangelisty A)

bratranci Ježíše z matčiny strany nalezena při pátrání, které inicioval kníže z Liechtensteinu Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

 

Socha sv.Jakuba st. A)

bratranci Ježíše z matčiny strany nalezena při pátrání, které inicioval kníže z Liechtensteinu Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

 

Socha sv.Zebedeuse A)

otec Jana Evangelisty a Jakuba Většího Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Rekonstrukce soch proběhla v letech 1983-1985.

 
[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

[Socha] A)

Na balustrádě před Loretou soubor pův.16.soch. Sochař Franz Bienert ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Původně zdobily atiku Svaté chýše. Roku 1808 musely být polychromované sochy sneseny z důvodu velkého poškození povětrnostními vlivy. Ztracena

 

Socha Mojžíše A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Davida A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Amose A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Izaiáše A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Jeremiáše A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Ezechiela A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

 

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Zachariáše A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Malachiáše A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 
Socha Daniela A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Socha Belaama A)

Ve výklenku na Loretánské kapli

http://img4.rajce.idnes.cz/d0408/2/2847/2847760_fb822c0a762be925269b14582c1346ce/images/03_Rumburk_Loreta_pohled.jpg

 

Pomník rumburské vzpoury  3)

V parku, V.Zdrůbecký

Pomník Rumburské vzpoury

 

Pomník císaře Josefa II. 3)

V parku, po roce 1918 přemístěn do muzea

 

Nepokořený 3)

1958, Vendelín Zárubecký, v klášterní zahradě

Sanatorium ve Frankensteinu v Rumburku

 

Pamětní deska 3)

Na škole

Soubor:UmisteniplukuvRumburk.jpg

 

Hraniční kámen A)

U německém Neugersdorfu se nachází původní hraniční kámen, který označoval hranice města Rumburk (SR, Stadt Rumburk), panství Rumburk (HR, Herrschaft Rumburk) a panství na území Horní Lužice.

 

Památník A)

V parku přátelství

Park Přátelství

 

Zámek 3)

2.pol.16.stol., 1724 po požáru obnoven. Renesanční zámek z pol. 16. století velmi utrpěl požáry. Do dnešní doby se dochovala barokní přestavba po požáru v roce 1724. Jedná se o prostou třípatrovou blokovou stavbu, členěnou pásovými římsami, se zdvojenými okny. Cenná je dochovaná štuková výzdoba některých místností a portály. Zámek byl uzpůsoben jako sídlo správní. Vrchnost, úředníci a hosté byli ubytováváni v renesančním domě, zdobeném sgrafity „Grohhausu", jež stával do roku 1958 na místě dnešního parčíku. Kromě prostorů pro ubytování býval součástí areálu panský pivovar (v roce 2006 prohlášený za kulturní památku), sladovna, stáje a stodoly. Po roce 1850 zde sídlilo okresní hejtmanství a soud. Roku 1918, po potlačení Rumburské vzpoury, zasedal v budově zámku mimořádný stanný soud. Od 60. let 20. stol. v objektu sídlí střední odborná škola polygrafická. Budova není přístupná veřejnosti.

Zámek v Rumburku

 

 

Radnice 3)

Po požáru 1804 nahrazena novostavbou

 

[Šatlava] 3)

patrová budova se silnými zdmi, dnes Vrchlického čp.7

 

Textilní manufaktura 3) A)

1720, dvoupatrová budova, ve své době největší v Čechách. Komenského čp. 906/16. Dvoupatrová barokní budova s valbovou střechou vznikla v roce 1720 dle plánů stavitele Zachariase Hoffmanna z Lipové. Podle národnosti svého majitele - podnikatele Roberta Allasona byla tato první kamenná soukromá stavba v Rumburku nazývána Anglický dům. Allason založil dvě průmyslová bělidla, jižně a západně od dnešní Šmilovského ulice, vystavěl objekt s kotli, vlastní barvírnu, úpravnu i mandl. Allasonův podnik byl největší rozptýlenou manufakturou v Čechách. Allason zemřel roku 1724 a v podnikání pokračoval jeho synovec H. Wingfield. Mezi další významné majitele patřil Anton Salomon a dnešní podobu domu vtiskly záměry továrnické rodiny Pfeiferů. Za jejich držení vznikla proslulá Zemská továrna na bavlněné, vlněné a plátěné zboží (po roce 1945 BYTEX), jejíž výrobní komplex je současným majitelem odstraňován. Dům obklopuje okrasný park založený v 19. století podle projektu drážďanského architekta. Jeho součástí jsou např. smuteční buky a skupina jedlovců kanadských. Budova je v soukromém vlastnictví a čeká na renovaci.

 

[Sirotčinec] 3)

1732

 

Most  3) A)

Přes Mandavu se sochami sv.Šebestiána a sv.J.Nepomuckého 1759. Pražská ul. Barokní kamenný most přes řeku Mandavu se třemi mostními oblouky byl náročně rekonstruován v letech 2006-2007. Původní „městský královský most" byl osazen pískovcovými polychromovanými sochami sv. Jana Nepomuckého (z roku 1759) a sv. Šebestiána. Šebestián byl nákladním vozem shozen na sklonku 70. let 20. století do řeky, proto byly sochy následně demontovány. Na nově opravený most byly osazeny až po restaurování. Oprava mostu získala čestné uznání v celostátní soutěži Dopravní stavba roku 2006.

Kamenný most v Rumburku

 

[Stará škola] 3) A)

1764 mohutná roubená budova po požáru starší školy, zbořena 1856

první rumburská škola

 

Nová škola 3)

1856 na místě roubené budovy školy

 

 

Triviální škola 3)

1854-5, neorománské a neogotické prvky

Zvláštní škola

 

Městská nemocnice 3)

1854, dnes obchodní akademie

Obchodní akademie

 

Veřejná nemocnice 3)

1925-8, dnes chirurgický pavilon

Nemocnice - chirurgie

 

Střelnice 3)

Původní vyhořela 1808, dnešní pozdně klasicistní 1863-4, přestavěna kolem 1960

budova střeleckého spolku nyní Dům kultury

 

Dům kultury před rekonstrukcí  Dům kultury Střelnice

 

Nádraží 3)

1868

 

[Chudobinec] 3)

1874, na jeho místě gymnásium

 

Chudobinec 3)

1907

 

Chlapecká škola 3)

Konec 19.stol.

ZŠ Tyršova

 

Gymnásium 3) A)

1908-9, vídeňská secesní moderna, secesní ohradní zeď zbořena 1960. Rumburské gymnázium začalo fungovat v roce 1906 v budově Odborné tkalcovské školy (dnes Střední zdravotnická škola v ul. Fr. Nohy). Současná monumentální budova, byla postavena ve stylu vídeňské secese s romantickými odkazy na renesanční a místní lidové stavitelství v letech 1908-1909 rumburským stavitelem Aloisem Körberem podle návrhu libereckého architekta Ernsta Schäfera. Typickým secesním detailem je i používání různě strukturovaných fasádních omítek. Stavba získala roku 1908 název „Jubilejní gymnázium císaře Františka Josefa I.", na počest císařových 60. oslav nástupu na trůn. Na svou dobu měla vysoce moderní vybavení. V roce 1960 byla zbořena secesní ohradní zeď s bránou. Budova si do současnosti ponechala autentický interiér se štukovou výzdobou. Od roku 2008 prochází památkově chráněný objekt, který stále slouží potřebám středního školství, náročnou rekonstrukcí. Soukromá historizující vila stavitele A. Körbera z roku 1898, postavená již v secesním duchu a ozdobená pozoruhodnou freskou „Alegorie stavitelství" se nalézá nedaleko gymnázia v Sukově ulici 1047/4 (dnes mateřská škola).

Gymnázium v Rumburku

 

Obecná škola 3)

Podhájí, 1878-9

 

Zdravotnická škola A)

Střední zdravotnická škola

 

Restaurace A)

Lovecký zámeček

restaurace Lovecký zámeček

 

Tělocvična-Turnhalle 3)

1882

Tělocvična a Rock Club Sklep

 

Odborná škola tkalcovská 3)

1882-3

 

Obecná škola 3)

Aloizov, 1885-6

 

Městský vodojem 3)

1886

 

Městské lázně 3)

1887, rozšířeny 1896

 

Jatka 3)

1893

 

Hasičská zbrojnice 3)

Jižně od kostela, 1894, přestavěna 1928

 

Rozhledna Augustova věž 3)

Na kopci Dymník, 1896, opravena 1994-5. Horskému spolku pro nejsevernější Čechy věnoval 15 m cihlovou vyhlídkovou věž se 79 schody, realizovanou podle projektu rumburského stavitele Josefa Hampela, městský radní August Wenschuh v roce 1896. Na jeho počest byla rozhledna zvána rovněž Augustova. Prosklená vyhlídková terasa nabízí výhled na Rumburk i rozhled do Lužických hor, na Hvozd, Ještěd, Vlčí horu a Kottmar. Roku 1996 a opětovně 2008 došlo k celkové rekonstrukci rozhledny. Celoroční provoz zajišťuje KČT Krásná Lípa. Od roku 2010 je rozhledna jedním ze zastavení naučné stezky Dymník, vybudované Lesy ČR. Pod vrcholem stojí už od roku 1895 výletní restaurace, v jejíž blízkosti rostou památné stromy buky lesní. Najdeme tu i adrenalinový Lanový park a žulový labyrint Strom života.

Rozhledna Dymník v Rumburku

 

Elektrický podnik 3)

1896

 

Obecná a měšťanská chlapecká škola 3)

1900-1, neorenesanční, 1948 nevhodně upravena, 1995-6 zvýšena o patro. Původní budova chlapecké školy byla dostavěna 4. 10. 1901 v historizujícím novorenesančním slohu. Klasicistní fasádu zdobí dvě plastiky Alegorií vzdělanosti. Během 1. světové války sloužila jako ubikace pro vojáky 7. střeleckého pluku. Na nádvoří školy vypukla 21. 5. 1918 mezi vojáky náhradního praporu vzpoura, což připomíná bronzová pamětní deska u vchodu z Tyršovy ulice. V roce 1919 zde začala fungovat první Česká menšinová škola na území okresu Rumburk. V objektu sídlí základní škola.

Budova Obecné a měšťanské chlapecké školy v Rumburku

 

Léčebný ústav Frankenstein - Podhájí 3)A)

Areál budov, první postaveny 1901 v secesním slohu. (Podhájí, Lesní ul.) Pozoruhodný areál postavený v romantickém secesním pojetí byl realizován roku 1901 pod vedením MUDr. Georga Glattera. Za účasti zástupců okresu, města a lékařů bylo slavnostně otevřeno sanatorium, s oddělenou částí vyšetřovací i léčebnou. Do praxe zde byly uváděny nejmodernější poznatky. Mimo běžné procedury, elektroléčbu, vodoléčbu, byly pořádány odvykací kůry na alkohol a kouření, pro dámy odtučňovací kůry. Zadluženou akciovou společnost koupil v roce 1904 krásnolipský podnikatel Carl Dittrich. V roce 1917 byl ústav proměněn v léčebnu pro nervově postižené vojáky 7. střeleckého pluku. Ještě v roce 1947 bylo sanatorium řazeno mezi velmi moderní ústavy s širokou škálou nabídky služeb a 80 pokoji se 122 lůžky. Ke komplexu sanatoria bezprostředně přiléhal udržovaný městský park s tzv. Studánkovou vesničkou s maketami domků. V blízkosti mohli pacienti a hosté navštívit Lesní kapli (Waldkapelle). V bujném porostu dnes nejsou stopy po kapličce ani udržovaných cestách patrné. Od roku 1951 je komplex součástí rumburské nemocnice.

http://www.hemm.cz/pictures/rumburk_03.jpg

 

Pošta 3)

1903-4 neorenesanční

Pošta

 

[Hostinec U města Šluknova] 3)

na jeho místě městská spořitelna

 

Hostinec Zelený strom A)

Restaurace Zelený strom

 

Spořitelna 3)

1908-9 na místě hostince U města Šluknova, vyhořela 1945 při osvobozování města

Kapucínský klášter, v pozadí spořitelna

 

Lidový dům 3)

1908

 

Hotel a OD Lužan 3)

1984 na místě zbořených domů jižní strany náměstí !

http://www.hotel-luzan-v-rumburku.top-ubytovani.eu/images/t-Wellness-Hotel-Luzan-Rumburk.jpg

 

Evangelická škola 3)

1875-6

 

Budova Kamzík A)

Kamzík

 

Nádraží A)

rumburské nádraží  Vlakové nádraží

 

Pivovar 3)

1566

Pivovar Zbytky pivovaru

 

Budova A)

Pohled k náměstí

 

Komerční banka A)

Komerční banka

 

Vila A)

Sídlo VZP

Pobočka VZP

 

 

[Dům č.p.] A)

Matušova ul., nejstarší dřevěný dům

Matušova ulice, dříve tam stával nejstarší rumburský dům

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

Lužické náměstí

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

 

Lužické náměstí

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

Lužické náměstí

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

Lužické náměstí

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

Lužické náměstí

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

Lužické náměstí

 

Dům č.p. A)

Na náměstí

Lužické náměstí

 

 

 

 

 

 

Dům č.p.3 3) A)

Býv.kavárna Henke, 1925-6 současné průčelí. Dům je písemně doložen v roce 1790. Ve své historii se dočkal řady úprav. Svou nynější výjimečnou podobu získal podle projektu stavitele Emila Röslera v letech 1925-1926. Jedinečná budova kavárny s převýšeným nárožím postavená ve stylu art déco upoutává množstvím dekorativních prvků s odkazy na kavárenský provoz a s motivy ovlivněnými uměním starověkého Egypta. Na střeše byl umístěn poutač v podobě pagody s názvem podniku Café Henke, podle majitele vyhlášené kavárny (později Krym a Venuše). Jedinečné vnitřní stylové vybavení vzalo po 2. světové válce zasvé. Současný majitel začal roku 2010 s rekonstrukcí památkově chráněného objektu podle dochovaných dobových materiálů. Rösler je autorem Brettschneiderovy vily v Děčíně, další jeho stavby nalezneme např. v Aši, Kraslicích a Drážďanech. Architektonickou kancelář provozoval v saském Plavně (Plauen).

Kavárna Café Henke v Rumburku  Kavárna Café Henke v Rumburku

 

Budova  A)

Dnes část MěÚ

Městský úřad - budova B

 

Muzeum  A)

Muzeum

 

Pfeiferova hrobka  A) 3)

Hrobka Julia Pfeifera Na novém hřbitově, 1906

Pfeifferova hrobka  Pfeifferova hrobka

  

 

Klášterní zahrada 3)

1957 změněna na veřejný park 

 

Zpět na okres

1230 Panství Žitava (Zittau)

kol 1250 Panství Rumburk

1337 Panství Rumburk a Tolštejn

1481 Panství Tolštejn

1555 Panství Rumburk

1850 Politický okres Rumburk

1938 německý zábor

1949 Politický okres Rumburk

1961 Okres Děčín

2003 Pověřený městský úřad

 

 znak obce Rumburk

Historie města >>

KOD CZ

1.P.Z.1289

Původně Ronenberg doložen 1289, 1588 městečko, 1757 město

 

 

obyv

domů

1475

28

1566

1571

cca1500

1599

194

1654

313

1713

2236

750

1719

2378

1757

300

1779

8183

1787

855

1820

1136

1833

9065

1248

1843

11112

1236

1869

13204

1313

1880

14481

1472

1890

14602

1497

1900

15911

1739

1910

16397

1809

1921

14041

1870

1930

15738

2127

1950

9300

2124

1961

9459

1970

9095

1568

1980

10255

1991

10789

1712

 

www.rumburk.cz

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

3) K.Kuča Města a městečka

 

A) rumburk.cz (9.12.2013)

B) Cs.wikipedie.org (9.12.2013)

 

 

 

Starý Bor-předměstí

 

1579 předměstí, 1850 součást Horního Jindřichova, 1879 sloučeno s Rumburkem

Aloisov

 

Vznikla před rokem 1764 na pozemcích rumburského dvora, 1871 sloučen s Rumburkem

Podhájí-Frankenstein

 

Vznikla před rokem 1764, 1879 sloučeno s Rumburkem

Poustka

 

Sloučena s Rumburkem 1879

Jánské Údolí

 

Založeno 1809, Sloučena s Rumburkem 1879

Jindřichov

 

Sloučena s Rumburkem 1879

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.7.2011