|
Kód CZ 16658 Třebíška
(Tribischl)
Kaplička Zdroj B) Přestavěna
na garáž s polygonálním závěrem
Dům č.p.13 Zdroj C) Hrázděný
[Dům č.p.14] Zdroj C) Zbořen 1966-7,
na jeho místě podřadná chata.
|
Panství Politický okres Přísečnice, s.o.Přísečnice 1961 Okres Chomutov 2003 Pověřený městský úřad Část Výsluní Historie
obce Zdroj B)
Třebíška leží
jihozápadně od Výsluní, ke kterému patří, v nadmořské výšce 725 m. Od bývalé
Přísečnice je vzdálena 7 km na východ. Pro vysídlení sice byla k 1. 1. 1979
úředně zrušena, ale k 1. 1. 1999 byla opět obnovena nejen jako rekreační
oblast, ve kterou se během těch 20 let změnila, ale má již i své trvalé
obyvatele. Z původních domů zůstalo jen 5 a i ty byly zmodernizovány, ale
přibyla řada nových chat. Bohužel, zdejší kaplička z 19. století nevydržela,
byla přebudována na garáž. První známá
zpráva o „Tribussle", jak se tenkrát Třebíška nazývala, je z roku 1431
ve smlouvě, kterou si bratranci Aleš a Vilém ze Šumburku rozdělili
perštejnské panství. Třebíška připadla Alešovi, zůstala tedy u tzv.
perštejnské části přísečnického statku až do roku 1446, kdy ji i s dalším
majetkem Aleše koupili Lobkovicové z Hasištejna. Při dělení majetku mezi 4
syny Mikuláše III. obdržel roku 1518 Třebíšku Václav, ale hned následujícího
roku ji prodal bratrovi. Vilém tak rozšířil své přísečnické panství, které
roku 1533 prodal Šlikům. Král jim však roku 1545 majetek zabavil. Kolem poloviny 16.
století koupil Bohuslav Lobkovic od královské komory několik vesnic, mezi
nimi také Třebíšku, a vytvořil tzv. „suniperský podíl". Po jeho smrti
připadl postupně jeho dvěma synům. Bohuslav Jáchym však roku 1588 vyměnil po
smrti své ženy celý rozsáhlý majetek na Chomutovsku za Mladou Boleslav s
příslušenstvím. Novým majitelem se stal Jiří Popel z Lobkovic, horlivý
katolík. Zdejší kraj byl v té době protestantský a nový majitel proto zahájil
ihned tvrdou rekatolizaci. Roku 1594 však upadl u císaře v nemilost, byl
uvězněn, majetek mu byl zabaven a dán pod správu královské komory. V té době
žilo v Třebíšce 13 poddaných. Za 30leté války
trpěla Třebíška stejně jako okolní vesnice a nebyla ušetřena ani války
sedmileté. Obyvatelé
Třebíšky se zabývali většinou jen zemědělstvím, dolování v nejbližším okolí
nebylo. V 18. století tu však bylo již také 5 formanů a dva voziči pytlů. Do
školy děti chodily do Výsluní. Roku 1850 se
Třebíška stala samostatnou obcí, k Výsluní byla připojena až o sto let
později. Do roku 1965 zde býval ovčín se 400 ovcemi do kterého zavedl státní
statek vodu ze stráně nad vesnicí. Byl to jediný vodovod ve vsi, ostatní
čerpali vodu ze studní. Bývalý ovčín stále ještě stojí, ale byl upraven na
rekreační objekt.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) … B) Zanikleobce.cz (19.6.2012) C) cs.wikipedia.org (2.12.2017) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stav: 3 -
3 - 0
Stav: 2 -
1 - 0
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2.12.2017 Předchozí editace: 19.6.2012 |
