Kód CZ 6316

Kamenné

(Steingrün)

Památník padlým ^{Zdroj C)}

...

Mlýn ^{Zdroj B)}

Kol.1650

Mlýn ^{Zdroj B)}

Kol.1890

Hostinec ^{Zdroj B)}

…

Hostinec ^{Zdroj B)}

…

Škola ^{Zdroj B)}

…

Chalupa

…

Kamenné sfingy ^{Zdroj C)}

Předmětem ochrany jsou až 15 metrů vysoké skalní útvary vzniklé ve čtvrtohorách procesem mrazového zvětrávání. Oblast je chráněna od 15. července 1983. Skalní útvary vznikly v čtvrtohorách tzv. mrazovým zvětráváním, které je způsobeno dlouhodobým působením vody a mrazu na horninu.

Útvar je tvořen ortorulou, která je typická tím, že na náhorních plošinách tvoří skály typu PP Sfingy. Přesněji se jedná o hrubozrnnou porfyrickou ortorulu s vyrostlicemi živců, která je lineárně usměrněná a nedokonale břidličnatá. S tímto typem ortoruly se můžeme setkat především v jádrech antiklinálních struktur. Ortorula vznikla přeměnou z granitu za působení orientovaného tlaku (tzv. stressu). Díky stressu se na hornině utvořily plochy břidličnatosti (plochy diskontinuity). Ploch diskontinuity využily hydrotermální roztoky variského magmatu bohaté na křemík. Tyto roztoky cirkulovaly po hornině a na plochách diskontinuity se vytvořily ložní žíly a čočky šedobílého sekrečního křemene. Na hornině můžeme tak pozorovat křemeno-živcové vyrostlice, tzv. oka, která mohou být až 5 cm velká

Zpět na okres

Panství

Politický okres Přísečnice, s.o.Přísečnice

1961 Okres

1963 část Měděnce

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj B)}

O vzniku vesnice Kamenné se nám nedochovaly žádné zprávy. První doložená zmínka o ní pochází z roku 1431, kdy je uváděna v již zmiňované smlouvě, týkající se rozdělení perštejnského panství mezi bratrance Viléma a Alše ze Šumburku. Kamenné stejně jako Horní Halže připadlo Vilémovi, tedy k panství Nový Šumburk. Od Viléma pak panství putovalo k Ilburkům a dále pak k Fictumům.

Název vsi pochází z německého "Steingrün", což by se dalo přeložit jako "kamenitá louka". Český název se začal užívat až od roku 1949. Dřívější obyvatelé zde neměli příliš jednoduchý život. Jak sám název vsi napovídá, zdejší podmínky k zemědělství nebyly příliš dobré, lidé si museli hledat obživu jinde. Nejčastěji to bylo v podnicích v Měděnci, Perštejně a Klášterci, nebo také v obecním lomu, kde se těžily hledané rulové desky. Rozšířené tu bylo také podomácké zhotovování rukavic.

S rozvojem dolování se i v Kamenné začali usazovat horníci. V tomto období rychle rostl význam Měděnce, když pak v roce 1543 Hanuš z Fictumu prodal většinu svého panství a nechal si jen Měděnec s okolními vesnicemi, patřilo mezi ně i Kamenné. To pak u statku Měděnec zůstalo i v dalších stoletích.

Roku 1628 byl statek Měděnec spolu s příslušnými vesnicemi připojen k panství Horní Hrad, patřícímu Šlikům. To již ale probíhala třicetiletá válka. Její následky pro Kamennou nám však nejsou známy, neboť se nám o období krátce po válce nedochovaly žádné záznamy. Víme jen, že ves na tom nebyla příliš dobře, zemědělská situace byla opravdu zoufalá a lidé se museli stejně jako v okolních obcích živit jak se jen dalo. V rámci možností se zde tedy pěstoval dobytek a sekalo dříví, lidé se živili také vožením uhlí k hamrům. Od poloviny 17. století je zde také uváděn mlýn na nestálé vodě. Na konci 19. století tu jsou uváděny již mlýny dva.

Když se v roce 1850 obce staly samostatnými správními jednotkami, stalo se i Kamenné obcí v okrese Přísečnice. V roce 1868 však bylo osadou Měděnce v okrese Kadaň, v r. 1880 bylo opět obcí, od roku 1906 znovu v okrese Přísečnice a v r. 1945 v okrese Vejprty. Roku 1949 se stalo osadou Klášterecké Jeseně a od 1. 1. 1963 je již konečně částí obce Měděnec v okrese Chomutov.

V roce 1937 byla do Kamenné zavedena elektřina. V této době zde byly dva obchody se smíšeným zbožím, trafika, dvě pohostinství a škola. V budově školy se nacházela také úřadovna obecního úřadu. Kamennému však chyběl kostel, lékař a pošta. Na bohoslužby a k lékaři tedy museli obyvatelé docházet do Měděnce, roznášku pošty zajišťoval každý den listonoš.

Ke konci 2. světové války v Kamenné pracovali francouzští zajatci, ti zde mimo jiné vybudovali i dva zdejší rybníčky. Až do roku 1945 zde žili pouze Němci. Po jejich odsunu se ves již nikdy nepodařilo dosídlit. Postupně začali odcházet i noví obyvatelé a Kamenná se tak stala idylickou rekreační oblastí. K roku 1991 je zde uváděno 15 rekreačních chalup a 11 chat. V zimním období je Kamenné odříznuto od světa. Silnička se neudržuje a musí tak nastoupit lyže. O to více však v zimě vyniká idyličnost a romantika tohoto místa, kterou je v dnešním moderním světě stále těžší nalézt.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	252 N
1930
1947
1961
1970
2001	4
2009		19

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

B) Medenec.cz (28.4.2015)

C) cs.wikipedia.org (13.12.2017)

Stav: 8 - 3 - 0

Stav: 7 - 2 - 0