Kód CZ

Vyšehrad

Bazilika sv. Petra a Pavla

gotická trojlodní bazilika se dvěma věžemi

Rotunda sv. Martina

z doby kolem 1120

Kaple P. Marie Šancovské

v parku za rotundou

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

v parku za rotundou

Kaple sv. Ludmily

…

Bazilika sv. Vavřince

Pozůstatky ve Starém děkanství

[Kostel]

Nejstarší kostel neznámého zasvěcení. Pod bazilikou sv. Vavřince se nacházejí pozůstatky staršího kostela datovaného mezi polovinou 10. a polovinou 11. století, nejstarší známé stavby Vyšehradu. Od jeho objevení roku 1968 se předpokládala menší stavba křížového půdorysu, ale revizní archeologický průzkum provedený v létě 2014 zásadně změnil představy o tomto kostele. Závěry výzkumu předpokládají velkou stavbu o rozloze 230 m² čtvercového půdorysu se třemi apsidami, která odpovídá slohu byzantských či západoevropských staveb. Zhodnocení architektury a významu stavby, která byla o 40 % větší než starší rotunda svatého Víta na Pražském hradě a jedna z největších staveb na území západních Slovanů, pravděpodobně ovlivní představu o počátcích nejen české architektury, ale i českého státu.

Kaplička sv. Ludmily

dílna Jana Brokofa; v nárožním výklenku ohradní zdi hřbitova

Nové děkanství

ulice K rotundě, směrem ke Karlachovým sadům – sídlo Královské kolegiátní kapituly

Nové proboštství

ve Štulcově ulici u Štulcových sadů (severně od hřbitova)

Staré děkanství

Soběslavova ulice, západně od nového; vedle pozůstatků baziliky sv. Vavřince

Staré proboštství

ve Štulcově ulici

Hřbitov

se Slavínem

Pomník sv. Václava ^{Zdroj C)}

od Jana Jiřího Bendla; kopie sochy na původním podstavci z kašny na Koňském trhu; severozápadní bastion. je dílem Jana Jiřího Bendla z let 1678-1680. Autor za její vysochání tehdy obdržel od novoměstské radnice 200 zlatých a 10 korců (936 litrů) žitné mouky. Původně tvořila součást kašny, stojící uprostřed Koňského trhu na úrovni Jindřišské a Vodičkovy ulice. V roce 1827 byla přemístěna o několik desítek kroků výše a opatřena novým podstavcem od Josefa Krannera. Od této sochy pochází nynější název Václavské náměstí, jak ho poprvé navrhl 16. března 1848 Karel Havlíček Borovský, u ní se ve dnech 4. a 11. června téhož roku konaly mše pod širým nebem, z nichž ta druhá, svatodušní, sloužená Janem Arnoldem skončila památnými nepokoji. Roku 1879 došlo k přenesení Bendlovy sochy do dnešních Štulcových sadů na Vyšehrad a Václavské náměstí později doplnil nový pomník od Josefa Václava Myslbeka.

Socha sv.Prokopa

Ve výklenku ve zdi usedlosti K rotundě 16/3.

Socha sv.Jana Nepomuckého

…

Socha sv.Šebestiána

…

Boží muka

…

Sousoší Libuše a Přemysl

bájní čeští vládci sídlící v 8. století na Vyšehradě J.V.Myslbek z Palackého mostu jižně od kostela

Sousoší Ctirad a Šárka

hrdinové pověsti o dívčí válce, kdy si ženy po smrti Libuše postavily hrad Děvín na protějším břehu proti Vyšehradu J.V.Myslbek z Palackého mostu jižně od kostela

Sousoší Lumír a Píseň

Lumír byl bájný slavný pěvec, který odmítl po ukončení dívčích válek zazpívat vítězným mužům oslavnou píseň a namísto toho zazpíval o slavném Vyšehradu J.V.Myslbek z Palackého mostu jižně od kostela

Sousoší Záboj a Slavoj

vůdci povstání Čechů proti německým vojskům Karla Velikého z básně Rukopisu královédvorského, údajně vedli vítěznou bitvu v roce 805 J.V.Myslbek z Palackého mostu jižně od kostela