Kód CZ Střešovice - Praha XVIII.
Části: Stará Střešovice, Střešovičky, Ořechovka, Baterie Kostel sv. Norberta C) Praha 6-Střešovice Fara C) Praha 6-Střešovice,
Sibeliova, u kostela sv. Norberta 2 Sbor Církve českobratrské C) Praha 6-Střešovice,
Před bateriemi 950 Pomník obětem 1. světové války C) Praha 6-Střešovice,
Macharovo náměstí Střešovická vozovna C) Praha 6-Střešovice,
Střešovická Vila B. Kafky C) a ateliérem Praha 6-Střešovice, Na Ořechovce 484/41 Müllerova vila C) od A. Loose
Praha 6-Střešovice , Nad hradním vodojemem 642/14 Venkovská usedlost č.p. 71 C) Praha 6-Střešovice,
Nad hradním vodojemem 71/17 Přečerpávací stanice Bruska C) Praha 6-Střešovice,
Svatovítská, Pod Hradbami, Dělostřelecká, Buštěhradská 467 Usedlost Malovanka
C) předměstská, Malovanka, Památková ochrana zrušena. Památkově
chráněno od3. května 1958 do30. června 2010. Památková ochrana zrušena Praha-Střešovice, Patočkova
123/24, Na Malovance 123/20 |
Panství Politický okres Hlavní město
Praha 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce C)
2003 Památková zóna Staré Střešovice katastrální území
a historická čtvrť, dnes součást městské části Praha 6. Střešovice
se nacházejí v západní části Prahy vklíněné mezi čtvrtě Dejvice, Břevnov,
Veleslavín a Hradčany. Střešovice (také Třešovice) vznikly v 10. či 11. století na území, které
bylo již od 3. tisíciletí př. n. l. obyvatelstvem nepřetržitě osídleno. Obec Střešovice byla rodinným majetkem českých knížat do r.
1143, kdy byla darována Strahovskému klášteru, a přes dočasná vyvlastnění v
době husitské a v době stavovského povstání zůstala v majetku tohoto kláštera
v podstatě až do 20. století. Střešovice tvořily
hospodářské zázemí Strahovského kláštera, jejich katastrální území zasahovalo
až do těsné blízkosti areálu kláštera a po mnoho staletí patřily k Střešovicím i pozemky na Strahově, které byly připojeny k
Břevnovu až roku 1922 za vzniku Velké Prahy Až do konce 18.
století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena.
Jádro obce tvořil kamenný dvorec č. p. 8, připomínaný již od 14. století jako
Krichův či Walschův, a
skupina pěti drobných domků. Ostatní výstavba byla roztroušena po vinicích. V
roce 1756 dal Strahovský klášter na vinici Andělce starší viniční usedlost
přestavět na stejnojmenný dvorec č. p. 7, kam se přemístilo centrum
klášterního hospodářství z dvorce č. p. 8. Na Andělce byla zřízena i kaple
zasvěcená Panně Marii - Královně andělů. V roce 1771 měly Střešovice
(Třešovice) celkem 14 domů a rozkládaly se v
původním prostoru na výšině, osídlené již od předhistorické doby. Zástavba Střešovic kontinuálně navazovala na osadu z 10. století. K velké nové
výstavbě došlo ve Střešovicích na přelomu 18. a 19.
století. A to díky rozmachu Strahovského kláštera, kam přicházeli noví zaměstnanci.
Jim byl vyčleněn pruh neúrodné půdy pod pískovcovým prahem na severní straně
návrší, z něhož byl těžen stavební kámen. Byly zde stavěny malé domky téměř
bez pozemků, zpočátku jednopatrové, avšak postupem doby a díky růstu
obyvatelstva byly nastavovány a přistavovány. Současně také vznikla menší
zástavba na jižním svahu nazývaná Malými Střešovicemi
(Střešovičkami), případně podle tamní bývalé vinice
Na Kocource. Jádro obce na severní straně svahu se
nazývalo, nazývá Velkými Střešovicemi. V roce 1850
je ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 102 domů
a 1069 obyvatel. Roku 1855 je ve Střešovicích
založena škola, která již v roce 1910 dosáhla počtu osmi tříd. Od poloviny
19. století se výstavba ve Střešovicích s rozvojem
Prahy a potřebou nových pracovníků opět rozšiřuje a zástavba se zhušťuje.
Roku 1890 až 1891 jsou na hřebeni střešovického
kopce vybudovány kostel sv. Norberta v novorománském slohu, fara a v dnešní
ulici Nad hradním vodojemem zvonička. Roku 1899 bylo Na Petynku
z Prahy přeloženo Vincentinum, opatrovna pro
zdravotně postižené děti. Roku 1899 byl v lokalitě Na Dračkách (severozápadně
od dnešní ulice Na Dračkách až po Buštěhradskou dráhu) zřízen nový střešovický hřbitov, protože kapacita hřbitova v Šárce
již nestačila. V téže době byly přečíslovány všechny domy a fara získala č.
p. 2. V r. 1904 bylo postaveno Norbertinum, budova
opatrovny pro osiřelé děti či děti pracujících matek ve věku od 4 do 6 let,
tedy zahrnující zhruba mateřskou školu a jesle.[4] Vedly je tři sestry
premonstrátky, přišlé ze Sv. Kopečku u Olomouce.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (10.6.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Staré Střešovice
(Velké
Střešovice)
|
jsou částí Střešovic,
která leží na severním svahu střešovického kopce.
Rozkládají se především podél ulic Nad Hradním vodojemem a Starostřešovická. Nacházejí se zde cenné památkově
chráněné dělnické domky a zvonička. Tato oblast byla také velmi medializováno
koncem 90. let 20. století díky působení Dobročinného spolku Medáků
|
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Střešovičky
(Malé
Střešovice)
|
se rozkládají oproti Starým Střešovicím
na jižním svahu střešovického kopce, na jehož
vrcholu se nalézá kostel sv. Norberta a kostel ČCE. Ve Střešovičkách
se stejně jako ve Starých Střešovicích nalézá stará
vesnická zástavba dělnických domků, která je vyhlášena památkovou zónou.
Zdejší památková zóna se rozkládá především kolem ulice Na Kocourkách. Historická zástavba je zde zachovalejší a
ucelenější nežli ve Starých Střešovicích. |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Ořechovka
|
je vilovou čtvrtí stavěnou v první polovině 20. století
ležící na místě původní Bořkovy zahrady. Je postavena podle projektu tzv.
zahradního města od Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře. Je zde velmi patrná
inspirace anglickou architekturou té doby. Centrem celé vilové čtvrti je Macharovo náměstí s budovou Kina Ořechovka. |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Baterie
|
jsou stejně jako Ořechovka vilovou čtvrtí.
Rozkládají se na pomezí Střešovic a Břevnova.
Prostor Baterií je dobře ohraničen z jihu ulicí Na Bateriích, na severu se
nacházejí Střešovické skály, na západě se rozkládá rozlehlý
areál ÚVN a na východě je vilová čtvrť Baterie ukončena Náměstím před
Bateriemi s parkem a kostelem ČCE |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 10.6.2015 |