Kód CZ Kováry
Kaple sv.Isidora 1781 Fara … |
Panství 1850 Politický okres Rakovník Politický okres Praha
venkov, s.o. Praha západ 1961 Okres Kladno 2003 Pověřený městský úřad Část obce Zákolany Historie
obce
první písemná zmínka o ní pochází z doby kolem roku 1348
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957 |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ [Budeč] Rotunda sv.Petra a Pavla Zdroj C)
Na hradišti Budeč.
původně zasvěcená pouze sv. Petru, byla postavena z
příkazu knížete Spytihněva I. někdy po roce 895.
Zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části
původní. Jde o nejstarší dodnes funkční stavbu na českém území. Hranolová věž
na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století. Uvnitř se
dochovala kamenná renesanční kazatelna s datem 1585. Přístavba sakristie
pochází z roku 1663. Vnitřek kostela byl 2. srpna 1876 poškozen požárem a
většina výzdoby včetně hlavního oltáře je tak novodobá. Nynější oltář
vytvořil v letech 1926 až 1927 podle návrhu Štěpána Zálešáka řezbář František
Vavřich. V jeho středu je umístěn krucifix
neznámého původu z konce 16. století. [Kostel Narození P.Marie] Zdroj C) Založen přibližně
ve druhé půli 10. století, roku 1786 zrušen a následně rozebrán na stavební
kámen. Dnes jej připomíná maketa obrysu základů Kamenný kříž
Pod Budčí Hradiště
přemyslovské hradiště Budeč s rotundou z 9. století; |
Historie
Zdroj C)
Z písemných pramenů
vyplývá, že v 10. století už patřila Budeč k hlavním opěrným bodům
Přemyslovců. Někdy mezi roky 895 a 905 zde kníže Spytihněv I. založil rotundu
svatého Petra (rozšíření patrocinia o sv. Pavla je doloženo teprve v 16.
století). Svatováclavské legendy se zmiňují o tom, že na Budči v mládí
pobýval a učil se tu žaltář pozdější kníže Václav. Například legenda
Crescente fide uvádí: Jeho otec blahoslavený kníže Vratislav poslal jej do
hradu jménem Budeč, aby ho tam cvičil v Žaltáři jistý kněz zvaný Učen. Tato
tradice byla fantasticky rozvinuta zvláště o několik století později
kronikářem Václavem Hájkem. V Hájkově kronice a dalších pozdějších pramenech
je Budči patrně přisuzována větší úloha, než měla a je v nich spojena s
postavami bájných českých postav (např. Krok a jeho dcery). Absence písemných
zmínek o Budči ve 12. století, kdy se nepřipomíná ani ve výčtu důležitých
hradů ani nejsou jménem zmiňováni žádní hradní správci, výmluvně naznačuje,
že zdejší hradiště už v tehdejší státní správě nehrálo roli. Osídlení
pokračovalo ještě několik století, ale návrší se postupně vylidňovalo, až
zbyly jen kostely se hřbitovem a zbytky valů. |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 30.8.2013 |