Kód CZ

 (Dolní a Horní) Liboc - Praha XVIII.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána C)

Podle ne zcela spolehlivých zpráv Václava Hájka z Libočan byl kostel v Liboc založen již roku 992 knížetem Boleslavem II. na místě, kde pohanský pán Hradoboj z Ruzyně nechal zabít kněze a misionáře Prostivoje. Následujícího roku byla celá ves Liboc i s kamenným kostelem předána břevnovskému klášteru. Roku 1421 pražská obec Liboc břevnovskému klášteru odňala a v kostele začali působit utrakvističtí kněží. Po rekatolizaci dal kostel někdy mezi lety 1651–1685 obnovit nejvyšší purkrabí Bernard z Martinic a duchovní správa kostela připadla nejdříve faráři kostela Matky Boží před Týnem a následně františkánům u kostela Panny Marie Sněžné.

Vlastní farnost vznikla v Liboci až roku 1702. Libocký farář zprvu spravoval také Bohnice, úkolů na něj kladených však bylo příliš, a tak se roku 1738 Bohnice od libocké farnosti odloučily. I tak k libocké farnosti v následujících desetiletích přináležela Ruzyně, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře

a Motol. Od konce 18. století se sice okrsek libocké farnosti začal zmenšovat, přesto však kapacita kostela přestávala vystačovat. Kostel byl navíc vlhký a tmavý, protože jeho podlaha se nacházela pod úrovní terénu.[2]

Farář František Lampa proto nechal vypracovat plány nového kostela, který by místo dosavadních 250–300 pojal 620 věřících. Roku 1842 byl starý kostel úplně zbourán a na jeho místě začal stavitel Karel Brusta stavět kostel nový. Oltářní obraz namaloval Josef Vojtěch Hellich a varhany vyhotovil pražský varhanář Gartner. Nový kostel byl vysvěcen v neděli 20. října 1844

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Praha%2C_Liboc%2C_kostel_03.jpg/640px-Praha%2C_Liboc%2C_kostel_03.jpg

 

Fara C)

Praha, Liboc, Fara.JPG

 

Výklenková kaplička sv.Jana Nepomuckého C)

Se sochou světce

Praha, Libocká, kaplička sv. Jana Nepomuckého.JPG Praha, Libocká, kaplička sv. Jana Nepomuckého.JPG

 

Hřbitov C)

Praha, Liboc, Bývalý libocký hřbitov 01.jpg

 

Márnice C)

Praha, Liboc, Bývalý libocký hřbitov 01.jpg

 

Plastika C)

Divoká Šárka, památník.jpg

 

Památník Karla Vaníčka C)

Šárka, Vaníčkův pomník.jpg

 

Památník C)

Na Bílé hoře

Pamatnik Bila hora.jpg

 

Památník Rudé armády C)

Evropská, pomník Rudé armády (01).jpg

 

Socha Husitské bojovnice)C)

neboli Sestra na srubu Vítkova, Jan Jiříkovský, 1959.

Socha pobliz letohradku Hvezda, Praha.jpg

 

Socha Jana Roháče)C)

Jan Rohac z Dube 2.jpg

 

Letohrádek Hvězda  C)

Podle plánů králova mladšího syna rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách pak byl v letech 1555 až 1558 postaven letohrádek Hvězda. Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Stavbu prováděli nejprve Juan Maria Avostalis del Pambio a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wohlmut. Dvoupatrový letohrádek na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy (díky kterému získal své jméno) patří do skupiny tzv. filosofických staveb a uvnitř vyniká bohatou štukovou výzdobou.

Letohrádek Hvězda, čelní pohled

 

Škola C)

Praha, Liboc, Bývalá libocká škola.JPG

 

Zeyerova vila C)

Praha, Liboc, Zeyerova vila.jpg

 

Schubertova vila C)

Libocká 9, Schubertova vila.jpg

 

Vodojem C)

Věž zvaná Světluška

OboraHvezdaSvetluska.jpg

 

Čertův mlýn C)

V Divoké Šárce

Divoká Šárka, Čertův mlýn (02).jpg

 

Divoká Šárka C)

Slovanské hradiště

 

Obora Hvězda C)

v lese Malejově nad vsí Liboc zřídil roku 1530 král Ferdinand I., který ji později nechal obehnat zdí. Tehdy byla ještě zvána prostě Nová královská obora. Nejstarší archeologické nálezy kostí zvířat dokládají přítomnost člověka již od paleolitu, kdy byl hlavním zdrojem obživy lov zvěře a sběr plodů. Člověk začal zasahovat do vývoje zdejší vegetace od období neolitu, kdy došlo k trvalému osídlení rolnickému a pasteveckému. V době bronzové se zde nalézalo významné sídliště knovízské kultury. Kolem 6. století došlo k příchodu Slovanů na toto území a k jeho následnému osídlení. V 7. až 9. století se nad soutěskou Džbán nalézalo slovanské výšinné hradiště o rozloze přibližně 3 hektarů a v jeho bezprostředním okolí velké dvacetihektarové předhradí, které se dělilo na vnitřní a vnější. Pozůstatky hradiště a předhradí jsou v krajině patrné i dnes. Tvoří jej valy, dnes již povětšinou zarostlé vegetací. V roce 1995 bylo hradiště vyhlášeno Národním památkovým ústavem za národní kulturní památku pod názvem Hradiště Šárka. Je jednou z devíti národních kulturních památek na území Prahy.

Na území ve středověku postupně mizely lesy a odlesněné plochy člověk postupně přeměňoval na zemědělsky využívanou půdu - na pole, sady, vinice a pastviny. Jedinými, téměř nedotčenými plochami, byly zdejší skalní stepi. Až do konce 19. století bylo území téměř bezlesé, rozloha lesa byla asi čtvrtinová oproti dnešku. V této době započalo umělé zalesňování okolí. Území bylo zemědělsky využíváno až do začátku 2. světové války. Po 2. světové válce došlo ke změně socioekonomických poměrů a území se přestalo zemědělsky využívat. Započalo nekontrolované šíření expanzivních druhů bylin a zarůstání teplomilných trávníků křovinami a náletovými dřevinami. Dochází k další vlně umělého zalesňování nepůvodními druhy dřevin.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Divok%C3%A1_%C5%A0%C3%A1rka%2C_sout%C4%9Bska_D%C5%BEb%C3%A1n_02.jpg/1280px-Divok%C3%A1_%C5%A0%C3%A1rka%2C_sout%C4%9Bska_D%C5%BEb%C3%A1n_02.jpg

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Hlavní město Praha

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce C)

První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k okresu Smíchov. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě.

Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Železniční zastávka byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.

Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 byla Liboc připojena k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila k Praze XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k obvodu Praha 6, jehož původní, jádrová část se stala městskou částí Praha 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek.

Ve 20. až 50. letech bylo zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od sedmdesátých let 20. století došlo k demolici některých statků a na jejich místě vznikly panelové domy. Po roce 1980 bylo budováno sídliště Na Dědině, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 

1930

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www odkazy

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

 

 

 fotografie

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 9.6.2015