|
Kód CZ
Braník
- Praha XV.
Kostel sv. Prokopa C)
Školní,
Nad kostelem. Kostel sv. Prokopa, socha sv. Jana Nepomuckého, ohradní zeď,
park. Jednolodní novorománský kostel s apsidou a věží na čtvercovém půdorysu
na západním průčelí. Postaven podle projektu Rudolfa
Vomáčky v letech 1900–1904. Kostel je lemován parkem s
vysokými stromy. U kostela je tradiční barokní pískovcová socha sv. Jana
Nepomuckého, byla sem přenesena roku 1950 z bývalého dominikánského dvora.
Památkově chráněno od 3. května 1958. Neorománský jednolodní kostelík z
let 1900 – 1904. Má nové zvony z počátku 21. století, Sv. Anežka a Sv. Vojtěch,
jako náhradu za zrekvírované během 2. světové války. Sv. Jan Nepomucký,
nacházející se před kostelem sv. Prokopa; na podstavci je postava světce v
dlouhé klerice, přidržující levou rukou krucifix, kolem hlavy má svatozář.
Pískovcovou sochu z poloviny 18. století vytvořil umělec z okruhu Františka
Ignáce Platzera.
Fara
Památník padlým 1945 C)
…
Plastika C)
Roškotova ul.
Pamětní deska Prof.RNDr.Václava
Petržílka Dr.Sc C)
Roškotova ul. Č.p.599/69
Reliéf sv.Jiří
C)
Na č.p.4, ul.Nad kostelem
Reliéf C)
Zelený
pruh 1560/99
Zámeček Na Křížku C)
Vlnitá
77/33. Restaurace Na Křížku, zahrada. Novorenesanční stavba z 2. poloviny 19.
století. Památkově chráněno od 3. května 1958.
Pivovar C)
Údolní
212/1. Pivovar: správní budova, komín, sladovna, varna, budova expedice, dům
správce, ohradní zeď. Neorenesanční provozní budovy z let z let 1898 až 1899,
správní budova z roku 1900 (bývalý Společenský pivovar pražských sládků v
Praze) se secesními prvky. Na průčelí budovy varny jsou tři štukové erby
podle návrhuMikoláše
Alše
. Památkově chráněno
od 3. května 1958. Neorenesanční objekt z roku 1898 s raně secesními
prvky a s erby (Sv. Václav, patron cechu sládků, se dvěma anděly) podle
návrhu Mikoláše Alše. Od roku 2006 se zde už pivo nevaří. Sgrafita Mikoláše
Alše má též branický zámeček Na Křížku (dnes Vlnitá 33). Na obrazové scéně je
tam též nápis "opraveno l.p. 1905" a "Budiž vítán dobrý hosti,
zlého každý rád se zprostí".Pivovar založili roku 1898 pražští sládci,
aby v Praze byl nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se
sladovnou spojený pivovar zařídili.[1] Nový pivovar nesl název Společenský
pivovar pražských sládků a byl postaven za pouhých 14 měsíců, takže 5. září
roku 1900 již mohla být vystavena první várka lahodného moku.[1]
Autorem prvního znaku Společenského
pivovaru pražských sládků v Braníku byl Mikoláš Aleš. Vyšel přitom ze znaku
se svatým Václavem a dvěma anděly, který českým sladovníkům udělil císař
Karel IV.[2] Znak, který se stal ochrannou známkou pivovaru, můžeme dodnes
vidět na jeho původním místě – na hvozdě sladovny pivovaru Braník.
Branické ledárny C)
Ledařská 7/3, 238/5, U ledáren
Konzervárna - Branické ledárny. Dílo pozdní geometrické secese z let
1908–1911 podle návrhu architekta Karla
Kovařovice. Areál je tvořen objektem
bývalých stájí, kolnami, budovou ledáren a domem správce.. Památkově chráněno
od 22. října 1990. Pozdně secesní stavba z roku 1911, jež vznikla podle
návrhu architekta Karla Kovařovice. Stavba sloužila
coby úložiště respektive sklad ledu, který pocházel ze zamrzlé Vltavy a
sloužil pro chlazení piva v hospodách a pohostinstvích po celé Praze i jejím
okolí. pozdně secesní průmyslový areál v pražské čtvrti Braník, při pravém
břehu řeky Vltavy. Areál v minulosti sloužil jako ledárna, tedy velký sklad
přírodního ledu. Součástí objektu byly také stáje pro koně a dům správce
objektu. Autorem Branických ledáren je architekt Josef Kovařovič,
stavbu provedla firma Nekvasil. Od roku 1964 jsou Branické ledárny chráněnou
stavební památkou, jsou významné technicky i architektonicky a jsou významným
objektem českého průmyslového dědictví. Ledárny jsou několik desetiletí v
soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupné a postupně chátrají.
Branické
divadlo C)
…
Sokolovna)
C)
…
Hotel U
divadla) C)
…
Úpravna vody a
čerpací stanice vršovické vodárny C)
Modřanská a Vltavanů čp. 229.
Vodárna - areál bývalé úpravny vody a čerpací stanice vršovické vodárny.
Parcely 1978/1 (oplocení), 1978/2 (hala úpravy vody a oplocení), 1978/3
(provozní budova a oplocení), 1978/4 (oplocení), 1978/5 (obytný dvojdům č. p. 229 a oplocení), 1979/1 (bez staveb) a
1979/2 (objekt studny). Památkově chráněno od 5. srpna 2002.
Dominikánský
dvorec C)
Jiskrova 44/6,
Branická 44/4, Ke Krči. Dvorec dominikánský. Dvůr čp.
44, objekt strážnice. Čtyřkřídlý barokní objekt se dvorem ze 3. čtvrtiny 17.
století. U severovýchodního křídla je připojena polygonální věž datovaná na
korouhvičce rokem 1761 s presbytářem kaple sv. Kříže v přízemí. Objekt je
majetkem městské části, která zde má informační kancelářPamátkově
chráněno od 3. května 1958. pochází z 3. čtvrtiny 17. století. Z
původních 4 křídel se do současnosti dochovaly tři včetně zvonice z roku
1761. Památka je v současné době ve špatném technickém stavu. Byla částečně
využívána městskou částí Praha 4, která ji vlastní. V roce 2014 uzavřela
městská část Prahy 4 50-letou nájemní smlouvu se
Zemským pivovarem, který areál zrekonstruuje na řemeslný pivovar, restauraci
a hospodu. Areál pochází ze 3. čtvrtiny 17. století. Z původních 4 křídel se
do současnosti dochovaly tři včetně zvonice z roku 1761. Jeho adresa je
Branická 44. Nedlouho po bělohorské bitvě, která se odehrála 8. listopadu
1620, byla část Braníku darovaná dominikánskému řádu - zřejmě se tak stalo v
rámci rekatolizace. Dominikánům připadl i zdejší dvorec. Do Braníku tento řád
přišel kvůli správě majetku v roce 1625. V roce 1626 zde založili pivovar.
Třicetiletá válka se na Braníku silně podepsala, protože nebyl chráněn
pražskými hradbami. Po jejím skončení dominikáni začali s přestavbou hospodářského
dvora, která však skončila zřejmě až v roce 1761. Objekt během rekonstrukce
získal i nárožní dvoupatrovou věž se zvonicí, v jejíž spodní části byla kaple
se štukovou výzdobou, která se dodnes částečně zachovala. Pod reliéfem
představujícím ukřižovaného Krista je umístěna orientační tabule s názvem
ulice.
Maroldova vila č.p.12 C)
Stará cesta 15/12. Maroldova
vila. Pozdně klasicistní jednopatrová vila s portikem ze druhé poloviny 19.
století zasazená ve skalnatém terénu nad Vltavou. Do rodiny své pozdější ženy
sem docházel malíř Luděk
Marold. Památkově chráněno od 3. května
1958.
Vila č.p. 24 C)
Vysoká cesta 130/24. Vila, zahrada. Klasicistní vila z
1. čtvrtiny 19. století.Památkově chráněno od 3. května 1958
do 16. srpna 2012. Památková ochrana zrušena.
Usedlost
Zemanka č.p.2 C)
Na Zemance 35/2. Venkovská usedlost - předměstská,
Zemanka. Bývalá zemědělská usedlost se zahradou. Založena v polovině 19.
století, přestavěna na přelomu 19. a 20. století a znovu po roce 1920. Památkově
chráněno od 3. května 1958.
Vila č.p.41 C)
Mezivrší 83/41. Vila, zahrada, oplocení. Pozdně
klasicistní vila z poloviny 19. století. Památkově chráněno od 3. května
1958.
Vila č.p. 26 C)
U dubu 470/26
Památkově chráněno od 28. května 1991.
|
Panství
Politický okres Hlavní město Praha
1961 Okres
Část Prahy IV.
2003 Pověřený
městský úřad
Poprvé se Braník
připomíná roku 1088 (Branice).[2] Braník vlastnily ve
14. století české královny a některé pražské kostely. Clo z plaveného dříví,
vybírané v Braníku, náleželo (podle privilegia Karla IV. z roku 1366)
kanovníkům Pražského hradu. Od husitských dob byl Braník v majetku Starého
Města až do konfiskace v roce 1547.
V roce 1559 se
část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému
libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand
II. v roce 1620 dominikánům od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního
dominikánského pivovaru v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový relief ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce 1900
byl Braník (Bráník) s 3178 obyvateli, s novým pivovarem, vápenkou, kostelem
Sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu Královské Vinohrady. Při
připojení Braníka (jako součásti Prahy XV) k Praze
v roce 1922 zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce 1949 bylo k.ú. Braník přičleněno k tehdejší Praze 15 (s Podolím, Hodkovičkami a částí Krče). Braník, přesněji dům č.p. 777 na dnešním Branickém náměstí (pozdější Vojenská
správa a nyní Archiv bezpečnostních složek), byl sídlem ONV Praha 15. V r.
1960 se Braník stal součástí nového obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí
městské části Praha 4.
www odkazy
literatura a
prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927
C)
cs.wikipedia.org (9.6.2015)
fotografie
|
